ledna 2018

         Balkony a terasy v letním období překypují množstvím rostlin typickými pro toto období. Pokud chcete vyniknout a zároveň vyzkoušet nové a zajímavé pěstování balkónových rostlin, určitě sáhněte po květinových taškách a tubách.

Závěsné květinové tašky jsou vyrobeny ze speciálních odolných materiálů, které jsou odolné vůči slunci a vodě. Je to obdélník s otvory pro rostliny. Najdete tašky s 5 – 8 – 10 otvory. Tyto tašky jsou určeny k zavěšení na stěnu. Mají v horní části silný popruh, který udrží vlhký substrát i s rostlinami, aniž by se přetrhl.

Květinové tuby mají otvory z obou stran. Ty jsou určeny k zavěšení do prostoru a rostliny se vysazují tedy dokola. Najdete je s 12 až 20 otvory.

Na výsadbu se používají mladé rostlinky ze sadbovačů. Otvory na taškách mají v průměru do 2,5 cm, takže rostlinku zakoupenou v květináči, byste tam pro mohutnost kořenového systému nedostali. S určitostí by se zničila i během manipulace. V taškách můžete pěstovat netýkavky, surfínie, petúnie, sanvitálie, verbeny, muškáty, million bells a mnoho jiných balkonovek z naší nabídky. Dokonce i jahody a hrášek.

Úspěchem pěstování je vhodný substrát, který dobře saje a drží vodu. Nejlepší je zakoupený univerzální zahradnický substrát, smíchat ještě s vlastní zeminou ze zahrady resp. přimíchat podíl písku. Substrát před naplněním tašky zvlhčete. Budete překvapeni, jak je po naplnění taška těžká. Poté umístěte zavlažovací trubky. Jsou to plastové trubky, s otvory po celé délce. Jsou univerzální, vhodné pro všechny tipy závěsných tašek. Zalévání je tak jednodušší, účelové a praktické. Voda se dostane jednoduše ke kořenům rostlin. Pokud se rozhodnete zalévat tašku svrchu, počítejte s tím, že proud vody substrát vyplaví a mladé rostlinky, které jste právě vysadili, spokojené také nebudou. Tento způsob zalévání je vhodný pro tašky, které jsou již přerostlé a kořeny vyplnily větší část tašky, takže ani přebytečná voda proudem nevyteče ven. Po vložení zavlažovací trubky můžete začít vysazovat.

Pro snadnější manipulaci si tašku položte vodorovně na zem a tak vysazujte. Po vysazení zalijte jemnou růžicí pomocí konve. Takto můžete nechat tašku pár dní, dokud se rostliny nezakoření. Tuby vysazujte již zavěšené. Jelikož jsou otvory z obou stran, rostliny budou potřebovat volný prostor kolem. Nezapomeňte do vody přidávat hnojivo pro bohaté kvetení, které rostliny stejně potřebují stejně, jako i ty pěstované v nádobách a truhlících. Doporučujeme hnojivo Kristalon „Plod a květ“.

Nejčastěji kladené otázky:

Jaké rostliny mohu použít na výsadbu do tašek a tub?

Na výsadbu můžete použít: netýkavky, surfínie, petúnie, sanvitálie, verbeny, muškáty, million bells a mnoho jiných balkonovek z naší nabídky nabízených v sadbovačích. Rostliny v květináčích označených K7 a více se tam nevejdou. Otvory na taškách jsou cca 2,5 cm a rostlinky v sadbovačích mají průměr 25-33 mm v závislosti na druhu rostliny.

http://www.rostlinky.cz/jak-vypestovat-rostliny-ze-sadbovacu

Jak se zalévají tyto tašky?

Zalévají se pomocí zavlažovací trubky, která je součástí balení. Pokud není součástí, můžete si ji zakoupit samostatně. Je to plastová univerzální trubka s otvory pro snadné zalévání. Voda se tak dostane přímo ke kořenům rostlinek.

http://www.rostlinky.cz/zavlazovacia-trubka-pre-kvetinove-tasky-a-tuby.html

Jaký substrát mám použít?

Používá se klasický zahradnický substrát nejlépe smíchaný se zeminou, která lépe drží vláhu. Před samotným plněním tašky ho navlhčete.

Neroztrhne se mi taška, když ji pověsím?

Taška je vyrobena z pevného materiálu odolného vůči protržení a udrží váhu vlhkého substrátu spolu s rostlinkami.

Jak často musím tašky a tuby zalévat?

Tašky a tuby se zalévají stejně jako klasické nádoby. Intenzivnější zálivku budou vyžadovat ty, které budou umístěny na celodenním slunci. V polostínu zůstane substrát vlhčí delší dobu.

Nevyteče příliš mnoho vody přes otvory pro rostliny?

V krátkém čase po výsadbě se to může samozřejmě stát. Později, když rostliny prokoření, bude protékat jen přebytečná voda. S tím počítejte. I nádoby mají otvory v dolní části na odtok přebytečné vody. Jinak by rostliny neprosperovaly a stály ve vodě. Následně hrozí hnití.

Kde mohu tašky a tuby umístit?

Závěsné květinové tašky mají otvory z jedné strany, proto jsou vhodné na umístění tak, aby byly viditelné pouze z té jedné strany. Takže je můžete zavěsit na stěnu, oplocení. Tuby mají otvory pro rostliny z obou stran. Ty jsou vhodné na zavěšení do prostoru a rostliny jsou viditelné ze všech stran.

Ve skutečnosti to působí esteticky. Je to nějak otestované?

Tašky máme v nabídce déle a mají výborné ohlasy. Testovány byly. Více si můžete přečíst zde:
http://zahrada.prakticky.sk/2013/07/28/pestovanie-hrasku-v-zavesnych-nadobach/

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. Můžete se také podělit o Vaše nové zkušenosti s pěstováním rostlin v závěsných taškách a tubách.

Zde jsou zajímavé linky, které byste mohli uvítat. Věříme, že tašky a tuby najdou umístění i ve Vašem exteriéru:

http://zahrada.prakticky.sk/2013/07/28/pestovanie-hrasku-v-zavesnych-nadobach/

http://www.rostlinky.cz/zavlazovacia-trubka-pre-kvetinove-tasky-a-tuby.html

http://www.rostlinky.cz/jak-vypestovat-rostliny-ze-sadbovacu

http://www.rostlinky.cz/doplnky/kvetinove-tasky-a-tuby.html

Nejen běžná péče o popínavé rostliny stačí na to, aby se jim u Vás na zahradě nebo v nádobě dařilo.

Často je to právě řez, který usměrňuje nejen růst rostliny, ale podporuje i kvetení, prodlužuje mladistvý vzhled popínavek a udržuje je v dlouhodobé kondici. Většině vyhovuje jarní řez, jiným podzimní řez a dalším pouze odstraňování poškozených výhonů.

Popínavé růži odstraňujte jen nevhodně vyrůstající výhony na podzim, případně výhony poškozené větrem, bouří, mrazem nebo vyschlé, či odkvetlé květenství. Provádějte řez šikmo nad dolním pupenem. Pokud jde o přestárlý keř, je třeba ho vystříhat a podpořit růst mladých výhonů. Tento řez se uskutečňuje zejména na podzim. Mnohé popínavé rostliny mají růstové pupeny umístěny na stonku naproti sobě. Proto zastřihávejte tak, abyste je nepoškodili. Pokud již začaly rašit, vrcholky neodstřihávejte. Pravidelně odstraňujte i dovnitř rostoucí výhony, případně nevzhledné a vám nevyhovující výhonky, které nesměřují na konstrukci oblouku nebo se již nedají jinak připevnit. Pravidelně odstraňujete uschlé a odkvetlé, deštěm poškozené květy. Nejvíce trpí asi bělokvěté kultivary a druhy popínavých rostlin, na kterých se nejčastěji projevuje dlouhodobý déšť a vlhko. Květy jsou nažloutlé, bez krásy.

O řezu plaménků Vás budeme informovat v samostatném tipu, protože jde o komplikovanější skupinu a rozdělení.

Vistárie vyžaduje pro bohaté a každoroční kvetení pravidelný letní a zimní řez. Koncem léta asi 2 měsíce po odkvětu se zkracují nově vyrostlé výhonky na 15 cm od hlavní osy. V zimě se zkracují ty stejné výhonky ještě na 8 cm, a tím podpoříte mladý obrost, na kterém bude opět vistárie kvést. Takové řezy je třeba provést na celé rostlině a dočkáte se bohatého kvetení. Pozor však na nově vysázené rostliny. Těm dopřejte na kvetení čas.

Břečťan, ačkoli roste pomalu, roste hustě a chová se poměrně invazivně, jestliže se nestříhá. Můžete ho stříhat kdykoliv. Nejčastěji však koncem zimy, začátkem jara.

Zimolez, jasmín i mučenka se stříhají koncem léta po odkvětu, zejména boční obrost a odkvetlé výhony. Starší rostliny zkraťte asi na 60 cm (celou rostlinu) na podzim nebo před zimou.

  Možná pro někoho nezajímavé, ale pro správné a úspěšné pěstování na konstrukcích je velmi důležité, abyste věděli, jaký typ konstrukce zvolit (dřevěná treláž, kov, větvičky, lanka). Některé rostliny si najdou cestu i bez Vás. Takový přísavník třílaločný (Parthenocissus tricuspidata) se výborně pne po stěnách a zdech i sám, přičemž se přichytává pomocí svých přísavek. Jiné potřebují nutně oporu, jinak nikdy nezískají požadovaný tvar a funkci. A podle toho se také dělí.

Popínání pomocí stonkových kořenů - ty mají břečťany a také se dokáží bez problémů uchytit na neupravených stěnách a zdech, dokonce i na kůru stromů, kde najdou malou trhlinku a tam stonek zakoření. Ve větším rozsahu však tyto porosty umí např. rozrušit omítku. Mezi takové rostliny kromě břečťanu patří i pileostegia a schizophragma.

Popínání pomocí přísavek - tak jak již výše bylo zmíněno, patří sem přísavník, který se dokáže pnout samovolně díky těmto přísavkám. V počátečním růstu je však dobré jim pomoci vyvázat výhony.

Popínání pomocí ovíjivých listových stonků a úponků - toto je parketa pro plaménky, mučenky, révu a vilec, které se kolem konstrukce nebo opory ovíjejí pomocí listových stonků dokola. Dokáží se tak ovíjet kolem kmene stromu a jiných keřů. Vhodnější jsou proto mřížky.

Popínání pomocí ovíjivých stonků - sem patří téměř všechny popínavé rostliny, které se ovíjejí a upevňují na konstrukce díky ovíjivým stonkům. Některé vytvářejí dřevnaté stonky, které se ovíjejí, a to znamená, že na oporu vyvíjejí určitou zátěž. Proto je vhodné nejprve zjistit, která rostlina jak rychle roste a jak vypadá v dospělosti, aby se pod ní konstrukce časem nepoškodila nebo nezhroutila. Vistárie je liána, která v budoucnu vytvoří mohutné dřevnaté ovíjivé liány, a proto vyžaduje opravdu bezpečnou a pevnou oporu. Patří sem i zimolez, berberodopsis, chmel, hrachor i povijnice. Poslední dva druhy jsou jednoleté rostliny, bylinného charakteru a dokáží se i v nádobě ovíjet okolo tenkých a dlouhých větví posazených okolo nádoby.

Popínání pomocí trnů - toto je samostatná kategorie pro růže, které vyžadují usměrnění, vhodnou konstrukci ze dřeva nebo kovu. Časem výhony dřevnatí, proto je třeba zajistit pevnou a stabilní konstrukci. Podobně se pnou i ostružiny. Pro začátek je vhodné jejich přivázat.

Nyní, když máte základní informaci o tom, jak se jednotlivé rostliny popínají, určitě zvolíte vhodné opory a tím je i rychleji donutíte vyšplhat se do Vámi požadované výšky, a tak je esteticky zapojit do celkové koncepce zahrady. Už za chvíli rozkvetou a obohatí Váš prostor o nádherné květy nebo listy.

Je množství okrasných keřů, které dokáží vytvořit zajímavé zákoutí. Kalina (Viburnum) však patří mezi ty dřeviny, které jsou hodnotné pro své květy a některé i díky stálezeleným listům. Čili jejich variabilita je obecně použitelná v zahradních kompozicích jako solitér, do pozadí záhonů, dokonce i na smíšené živé ploty nebo pěstování v nádobách. Rozlišuje se cca 200 druhů.

Mezi nejznámější stálezelené kaliny patří Viburnum rhytidophyllum (Kalina vrásčitolistá). Její impozantní vrásčité listy zdobí keř během celé zimy. Jsou dlouhé, vrásčité, sytě zelené a poměrně pevné. Na jaře rozkvete bíložlutými květy. Zvláštností je i to, že květní pupeny se tvoří už na podzim, jsou hnědé a pokryté chloupky, které na citlivé pokožce mohou způsobit podráždění a zarudnutí. Později po odkvětu se vytvoří červené plody, které jsou jedovaté. Na pěstování není náročná. Snáší všechny typy půdy, kromě mělkých a podmáčených půd se jí opravdu bude dařit kdekoliv. Roste poměrně rychle, bez řezu ve světlém stínu až polostínu. Během tuhé zimy sice může ztratit část listů, ale ty na jaře rychle dorostou.

Další stálezelená kalina je kalina Davidova (Viburnum davidii), která je charakteristická elegantním vzhledem. Má modrozelené listy, bílé květy, které kvetou na jaře. V létě, po opylení, se tvoří modré plody, které jsou nejedlé. Dorůstá do výšky kolem 1m. Je opravdu nádherná, ale potřebuje zimní ochranu a chráněné stanoviště před silným větrem, stejně i před přímým zimním a letním sluncem. Je citlivá na mráz, proto je nutné (zejména v období, kdy jsou holomrazy bez sněhu) celou rostlinu obalit textilií. Má v oblibě mírně kyselé půdy. Odvděčí se Vám krásným květem a listím, které je dekorativní během celého roku. Stejně tak ani na jaře ji nepřehlédnete. Pupeny jsou narůžovělé, ale vykvetou z nich bílé květiny.

Kalina bodnantská  je velmi atraktivní rostlina, hlavně během zimních měsíců. Viburnum bodnantense 'Dawn' rozkvétá během mírných zim již koncem prosince a vydrží kvést do března. Květiny má úzké trubkovité, nejdříve sytě růžové a později světle růžové barvy. Vykvétají ve shlucích přímo na bezlisté větvi. Největší předností je silná, ale velmi příjemná vůně, která se rozšiřuje v teplejších zimních dnech a je předzvěstí přicházejícího jara.

Další atraktivní je kalina obyčejná s bílými kulovitými soukvětími, které zaplaví celý keř. Viburnum opulus 'Roseum' kvete v květnu nádhernými soukvětími, které doslova visí z větviček. Z dálky působí jako květy hortenzie. Listy sice na podzim opadávají, ale ještě před tím, se celý keř rozzáří červeným odstínem. Výborně se jí daří na plném slunci, v každé půdě a dokonce nevyžaduje ani hnojení. Má však v oblibě humózní půdy. Dosahuje výšky 3 m. Je to opravdu impozantní dominanta předzahrádky nebo smíšeného záhonu. Dokonce by se jí dařilo i ve velké nádobě.

A takto by se dalo opravdu pokračovat v popisu i dalších kalin. Mají široké využití, proto je nevynechejte při plánování Vaší nové koncepce zahrady.

        Jarní cibuloviny jsou asi nejkrásnějšími květy jara. Nejen pro svou variabilnost barev, ale i pro svou rozmanitou výšku, tvar, vůni i použití. Vysazují se na podzim, od konce září až do listopadu. Po tomto období však mnozí prodejci rozprodávají své zásoby cibulovin za minimální ceny, kterým mnozí neodolají, případně je můžete vydražit i u nás na FB stránce v namíchaných balících, různé kultivary za výborné ceny. Pak se možná ptáte: "Nač mi budou takové cibule, když už dávno měly být vysazeny?"

Cibule pro jarní efekt kvetení můžete vysadit i později, než je uvedeno. Nesmíte je však vysazovat do zmrzlé půdy. Je to fyzicky náročné, odhrabat kopu sněhu nebo vyhloubit jámu, když je venku -15 °C. Vysaďte je buď v lednu či únoru, stačí na to několikadenní oteplení.

Místo výsadby si můžete připravit i dříve. Do připravené jámy nebo do misek vysaďte cibuloviny standardně jako na podzim. Zaručeně na jaře rozkvetou a potěší Vás svým květem a vůní. Nezapomeňte na správnou výsadbu, co se týče hloubky, případně je přikryjte výživnějším substrátem. Nezalévejte. Pokud je to možné, přikryjte výsadbu sněhem. Pokud plánujete výsadbu do záhonu, na kterém máte geotextilii, volte skupinové výsadby jednoho druhu, stejné barvy a textilii v místě otvoru vyřízněte, aby nedošlo k vyhnití cibulek. Zpravidla platí, že textilie nepatří na záhony, kde se nachází těžká, jílovitá půda.

Pokud si chcete vyzdobit interiér, vysaďte některé cibule do nádob, košíků. Nechte výsadbu několik týdnů ve studeném pařeništi nebo na balkoně a pak nádoby přeneste do bytu a postupně jim zvyšujte teplotu.

Nakupujte vždy jen zdravé, velké a pevné cibule. Mohou být naklíčené, ale nesmí být měkké. To je záruka úspěšného pěstování. Pokud Vám takové cibule z nějakého důvodu zůstali doma, uskladněte je na chladném a suchém místě, ne v teple. Ale nejlépe uděláte, pokud je vysadíte. Máme osobní zkušenosti s výsadbami v lednu i únoru.