ledna 2018

Nejen běžná péče o popínavé rostliny stačí na to, aby se jim u Vás na zahradě nebo v nádobě dařilo.

Často je to právě řez, který usměrňuje nejen růst rostliny, ale podporuje i kvetení, prodlužuje mladistvý vzhled popínavek a udržuje je v dlouhodobé kondici. Většině vyhovuje jarní řez, jiným podzimní řez a dalším pouze odstraňování poškozených výhonů.

Popínavé růži odstraňujte jen nevhodně vyrůstající výhony na podzim, případně výhony poškozené větrem, bouří, mrazem nebo vyschlé, či odkvetlé květenství. Provádějte řez šikmo nad dolním pupenem. Pokud jde o přestárlý keř, je třeba ho vystříhat a podpořit růst mladých výhonů. Tento řez se uskutečňuje zejména na podzim. Mnohé popínavé rostliny mají růstové pupeny umístěny na stonku naproti sobě. Proto zastřihávejte tak, abyste je nepoškodili. Pokud již začaly rašit, vrcholky neodstřihávejte. Pravidelně odstraňujte i dovnitř rostoucí výhony, případně nevzhledné a vám nevyhovující výhonky, které nesměřují na konstrukci oblouku nebo se již nedají jinak připevnit. Pravidelně odstraňujete uschlé a odkvetlé, deštěm poškozené květy. Nejvíce trpí asi bělokvěté kultivary a druhy popínavých rostlin, na kterých se nejčastěji projevuje dlouhodobý déšť a vlhko. Květy jsou nažloutlé, bez krásy.

O řezu plaménků Vás budeme informovat v samostatném tipu, protože jde o komplikovanější skupinu a rozdělení.

Vistárie vyžaduje pro bohaté a každoroční kvetení pravidelný letní a zimní řez. Koncem léta asi 2 měsíce po odkvětu se zkracují nově vyrostlé výhonky na 15 cm od hlavní osy. V zimě se zkracují ty stejné výhonky ještě na 8 cm, a tím podpoříte mladý obrost, na kterém bude opět vistárie kvést. Takové řezy je třeba provést na celé rostlině a dočkáte se bohatého kvetení. Pozor však na nově vysázené rostliny. Těm dopřejte na kvetení čas.

Břečťan, ačkoli roste pomalu, roste hustě a chová se poměrně invazivně, jestliže se nestříhá. Můžete ho stříhat kdykoliv. Nejčastěji však koncem zimy, začátkem jara.

Zimolez, jasmín i mučenka se stříhají koncem léta po odkvětu, zejména boční obrost a odkvetlé výhony. Starší rostliny zkraťte asi na 60 cm (celou rostlinu) na podzim nebo před zimou.

  Možná pro někoho nezajímavé, ale pro správné a úspěšné pěstování na konstrukcích je velmi důležité, abyste věděli, jaký typ konstrukce zvolit (dřevěná treláž, kov, větvičky, lanka). Některé rostliny si najdou cestu i bez Vás. Takový přísavník třílaločný (Parthenocissus tricuspidata) se výborně pne po stěnách a zdech i sám, přičemž se přichytává pomocí svých přísavek. Jiné potřebují nutně oporu, jinak nikdy nezískají požadovaný tvar a funkci. A podle toho se také dělí.

Popínání pomocí stonkových kořenů - ty mají břečťany a také se dokáží bez problémů uchytit na neupravených stěnách a zdech, dokonce i na kůru stromů, kde najdou malou trhlinku a tam stonek zakoření. Ve větším rozsahu však tyto porosty umí např. rozrušit omítku. Mezi takové rostliny kromě břečťanu patří i pileostegia a schizophragma.

Popínání pomocí přísavek - tak jak již výše bylo zmíněno, patří sem přísavník, který se dokáže pnout samovolně díky těmto přísavkám. V počátečním růstu je však dobré jim pomoci vyvázat výhony.

Popínání pomocí ovíjivých listových stonků a úponků - toto je parketa pro plaménky, mučenky, révu a vilec, které se kolem konstrukce nebo opory ovíjejí pomocí listových stonků dokola. Dokáží se tak ovíjet kolem kmene stromu a jiných keřů. Vhodnější jsou proto mřížky.

Popínání pomocí ovíjivých stonků - sem patří téměř všechny popínavé rostliny, které se ovíjejí a upevňují na konstrukce díky ovíjivým stonkům. Některé vytvářejí dřevnaté stonky, které se ovíjejí, a to znamená, že na oporu vyvíjejí určitou zátěž. Proto je vhodné nejprve zjistit, která rostlina jak rychle roste a jak vypadá v dospělosti, aby se pod ní konstrukce časem nepoškodila nebo nezhroutila. Vistárie je liána, která v budoucnu vytvoří mohutné dřevnaté ovíjivé liány, a proto vyžaduje opravdu bezpečnou a pevnou oporu. Patří sem i zimolez, berberodopsis, chmel, hrachor i povijnice. Poslední dva druhy jsou jednoleté rostliny, bylinného charakteru a dokáží se i v nádobě ovíjet okolo tenkých a dlouhých větví posazených okolo nádoby.

Popínání pomocí trnů - toto je samostatná kategorie pro růže, které vyžadují usměrnění, vhodnou konstrukci ze dřeva nebo kovu. Časem výhony dřevnatí, proto je třeba zajistit pevnou a stabilní konstrukci. Podobně se pnou i ostružiny. Pro začátek je vhodné jejich přivázat.

Nyní, když máte základní informaci o tom, jak se jednotlivé rostliny popínají, určitě zvolíte vhodné opory a tím je i rychleji donutíte vyšplhat se do Vámi požadované výšky, a tak je esteticky zapojit do celkové koncepce zahrady. Už za chvíli rozkvetou a obohatí Váš prostor o nádherné květy nebo listy.

        Jarní cibuloviny jsou asi nejkrásnějšími květy jara. Nejen pro svou variabilnost barev, ale i pro svou rozmanitou výšku, tvar, vůni i použití. Vysazují se na podzim, od konce září až do listopadu. Po tomto období však mnozí prodejci rozprodávají své zásoby cibulovin za minimální ceny, kterým mnozí neodolají, případně je můžete vydražit i u nás na FB stránce v namíchaných balících, různé kultivary za výborné ceny. Pak se možná ptáte: "Nač mi budou takové cibule, když už dávno měly být vysazeny?"

Cibule pro jarní efekt kvetení můžete vysadit i později, než je uvedeno. Nesmíte je však vysazovat do zmrzlé půdy. Je to fyzicky náročné, odhrabat kopu sněhu nebo vyhloubit jámu, když je venku -15 °C. Vysaďte je buď v lednu či únoru, stačí na to několikadenní oteplení.

Místo výsadby si můžete připravit i dříve. Do připravené jámy nebo do misek vysaďte cibuloviny standardně jako na podzim. Zaručeně na jaře rozkvetou a potěší Vás svým květem a vůní. Nezapomeňte na správnou výsadbu, co se týče hloubky, případně je přikryjte výživnějším substrátem. Nezalévejte. Pokud je to možné, přikryjte výsadbu sněhem. Pokud plánujete výsadbu do záhonu, na kterém máte geotextilii, volte skupinové výsadby jednoho druhu, stejné barvy a textilii v místě otvoru vyřízněte, aby nedošlo k vyhnití cibulek. Zpravidla platí, že textilie nepatří na záhony, kde se nachází těžká, jílovitá půda.

Pokud si chcete vyzdobit interiér, vysaďte některé cibule do nádob, košíků. Nechte výsadbu několik týdnů ve studeném pařeništi nebo na balkoně a pak nádoby přeneste do bytu a postupně jim zvyšujte teplotu.

Nakupujte vždy jen zdravé, velké a pevné cibule. Mohou být naklíčené, ale nesmí být měkké. To je záruka úspěšného pěstování. Pokud Vám takové cibule z nějakého důvodu zůstali doma, uskladněte je na chladném a suchém místě, ne v teple. Ale nejlépe uděláte, pokud je vysadíte. Máme osobní zkušenosti s výsadbami v lednu i únoru.