srpna 2018

Zimostráz (Buxus) je stálezelený dekorativní keř s drobnými lesklými listy. Pěstuje se v živých plotech, v nádobách i jako solitérní keř. Výborně zvládá řez a působí celoročně dekorativně. Oblíbené jsou střihy do tvaru koule nebo kužele. Není náročný na pěstování, dobře snáší i slunce i polostín. Kromě všech pozitivních vlastností je tu přece jen jedna negativní. Tyto dřeviny jsou v posledním období často napadány invazivním Zavíječem zimostrázovým. Porost se samozřejmě i po napadení dá zachránit. Záleží na míře poškození, množství housenek atd. Představme si však tohoto škůdce.

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) pochází z Asie. Na Moravě se objevil kolem roku 2015 a od té doby způsobuje problémy na zimostrázech, případně brslenech. Je to zelená housenka s černými pásy, později motýl bílé nebo světle hnědé barvy. Motýli pak dále kladou vajíčka i na vzdálenějších místech a takto se rozšiřuje po okolí. Pokud na zimostrázu objevíte pavučinu, je již ve fázi zakuklení. Velmi důležité je však kontrolovat porosty od začátku sezóny. Zavíječ klade vajíčka na spodní stranu listů. Z nich se vyvinou larvy. Zavíječ v příznivém roce může založit až 3 generace od dubna do září.

Nejdůležitější je včas zaregistrovat výskyt housenek, které začínají požírat keř od jeho nitra. Pravidelně kontrolujte rozhrnutím keře do stran možný výskyt housenek, případně kontrolujte i výskyt nakladených vajíček. Existují chemické postřiky, kterým můžete zničit housenky a motýly. Není však účinný proti vajíčkům. Zavíječ dokáže přezimovat uvnitř keře a proces se opakuje. Pokud by přišly několikadenní mrazivé dny, je tu šance, že by se celá generace zničila. Bohužel zimy v posledním období jsou mírné a to zavíječi vyhovuje. Jak jsme zmínili, požírat začínají od středu keře a končí na vrcholových výhoncích. Napadená rostlina postupně ztrácí svůj lesk listů, působí suše, zvadle. Listy jsou zakousnuté, uvnitř je trus housenek a zejména pavučiny. Nejeden živý plot dokáže množství housenek doslova ze dne na den zlikvidovat. Proto je třeba pravidelně souvislé plochy kontrolovat. Je však třeba začít v první fázi. Pokud uvidíte na horní části keře pavučinku, celý keř opatrně rozevřete a podívejte se do nitra. Celou dřevinu pořádně vystříkejte proudem vody pomocí hadice, čím bude tlak vody silnější, tím lépe. Vyplavené housenky je třeba ihned zneškodnit. Po uschnutí dřeviny od vody za teplého a suchého počasí aplikujte postřik Karate Zeon 5 CS, Decis AL, Dimilin 48 SC nebo můžete vyzkoušet Lepinox Plus. Jelikož jsou listy zimostrázu ochráněny voskovou vrstvou, je třeba použít také smáčedlo. Např. AGROVITA.

Po postřiku je vhodné podpořit vitalitu rostliny hojným zavlažováním a přihnojením.

Postřik je třeba aplikovat na porost vícekrát a pravidelně již po prvním výskytu. Ideální je kombinovat 2 různé kontaktní postřiky.
Věříme, že i když zavíječ dokáže napáchat hodně škod, nezanevřete na tento stálezelený keř, který právě v zimním období a brzy na jaře, dokáže celkovou kompozici v zahradě dotvořit svými svěžími listy.

Opakují se nám dotazy zákazníků ohledně pěstování řebčíku, (Fritillaria imperialis). Připravili jsme pro Vás pomůcku, jak vytvořit ty nejlepší podmínky pro pěstování. Podzim je období výsadeb nových cibulovin a úprav záhonů. Mnozí z Vás již tyto cibule  v zahradě mají. Pokuste se v těchto bodech najít odpovědi na otázku: proč nekvete?

1. Špatné stanoviště, má v oblibě humózní půdu, ne příliš mokrou, slunce až polostín, ne celodenní úpal.
2. Cibule jsou příliš hluboko v zemi. Vykopejte je koncem srpna a zasaďte nanovo. Cibule se vysazují šikmo, aby se na místě, kde budou klíčit nedržela voda. Pozor, cibule jsou křehké, podobně jako cibule lilií.
3. Cibule shnily z nadměrné zimní vlhkosti nebo závlahy. Snažte se je vysadit tam, kde se dlouho nedrží sníh.
4. Pokud máte příliš těžkou jílovitou půdu, vytvořte cibulím drenáž. Dno jámy vysypte štěrkem. Vyžadují stejné podmínky jako lilie.
5. Cibule již nejsou, sežrali je myši a jiní hlodavci. Zkuste vysazovat do plastových košíků na cibuloviny.
6. Rostlina vytvoří pouze listy a nekvete -  cibule je zasazena hluboko.
7. Rostlina vytvoří listy i květy, ale ty hned seschnou - nedostatečná zálivka, příliš slunné stanoviště, nevýživných půda.
8. Rostlina je slabá, neduživá, postupně celá usychá - cibule jsou příliš hluboko v zemi

Řebčíky patří k majestátním trvalkám jarního záhonu. Už naše babičky tyto cibuloviny s láskou pěstovaly a řebčíky byly téměř v každé předzahrádce. Momentálně je na trhu mnohem více druhů a kultivarů. Je si opravdu z čeho vybrat. Zvolte pro cibule správné stanoviště a budete se i Vy těšit z jejich krásy a dominance.

          Péče o jahody nespočívá jen v zavlažování. I zavlažovat je však třeba umět správně. Jahody uvítají spíše vydatnou zálivku než časté a mělké zalévání nebo dlouhotrvající deště. Je toho mnohem více, co je třeba udělat, aby jahody pravidelně rodily nejen druhý rok po výsadbě. Nabízíme Vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

1. výběr stanoviště

Jde o trvalý porost, takže je třeba vybrat stanoviště alespoň na 4 roky. Plocha může být částečně zastíněna nebo slunečná. Daří se jim v téměř každé oblasti. Méně vhodné jsou však svahy, severní strana. Ve vyšších polohách a chladnějších oblastech jahody později kvetou. V teplejších oblastech je třeba je víc zalévat, ale dosahují i vyšší úrody.

2. půda

Nejvíce jim vyhovují hlinitopísčité i písčité půdy, s dostatkem humusu a živin. Půdní reakce vyhovuje neutrální až mírně kyselá. Nepřidávejte však do půdy příliš mnoho rašeliny. Více jim vyhovuje rozložený kompost nebo listovka. Čisté písčité půdy rychle prosychají, těžké jílovité naopak dlouho drží ve spodní části vláhu a horní vrstva praská. Taková půda je i chladnější. V jílovitých půdách se jahody pěstují spíše ve vyvýšených záhonech nebo v krechtech.

3. výsadba

Sazenice se vysazují v červenci až v srpnu, nejpozději do poloviny září, případně na jaře po mrazících. Pokud je vysadíte na jaře, s úrodou v tom roce nepočítejte. Po podzimní výsadbě se na jaře dočkáte i prvních plodů. Vysazujte jen zdravé a silné rostliny s dostatečnými kořeny, silným středem a srdíčkem. Počet listů není důležitý. Vysazuje se do předem připravených záhonů, do řady nebo na volno. Plocha musí být odplevelení a mírně vlhká, případně do jam před sázením nalijte vodu, vložte sazenice a zahrňte. Vysazujte večer nebo ráno. Srdíčko jahod nesmí být zahrnuto. Jahody nesmí být však vysazeny ani mělce. Po výsadbě zalijte.

4. ošetřování během růstu

Pravidelně zalévejte, odplevelujte a kontrolujte. Mezi řádky můžete mulčovat. Pokud listy schnou, nezalévejte během dne, ale až večer nebo brzy ráno. Suché a jinak skvrnité listy odstraňujte průběžně a stejně tak hřížence, které oslabují mateřskou rostlinu. Pokud neplánujete další výsadbu, také je odstraňte. Ideální je však každý druhý rok vysadit mladé sazenice, abyste sklízeli úrodu postupně.

5. hnojení

Nikdy nehnojte přímo po výsadbě. Podzimní výsadby můžete pohnojit před květem na jaře. Podpoříte tak násadu květů a plodů. Vhodné je hnojivo zálivkové, na list nebo zkvašený slepičí trus. V obchodech lze však dostat i speciální hnojiva na jahody. Pokud jsou jahody bujného vzrůstu, nepřihnojujte. Neaplikujte ani hnojiva na plody. Pokud máte v plánu pěstovat bio-jahody, jako výživa je vhodné řešení  kompost, který nahrnete ke kořenům,. Před hnojením zavlažujte.

6. sklizeň

Úrodu sbírejte průběžně a odstraňujete i poškozené a nahnilé plody. Jahody dlouhodobě neskladujte, ale v krátkém čase zpracujte. Nejvíce vydrží v chladu a s1 cmstopkou. Pokud je nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte je speciálními nebo doma vyrobenými podložkami, které chrání plody před stykem s půdou. Zamezíte tak nahnívání, měknutí a špinavým plodům od bláta.

7. posklizňová péče

Po sklizni někteří pěstitelé porosty jahod úplně zkosí a ponechají jahodová srdíčka odhalena. V nevhodných pěstitelských oblastech však v zimě hrozí, že vymrznout. Raději odstraňte jen poškozené listy a plody. Po sklizni vytvářejí jahody hřížence, které odstraňte, pokud je chcete použít na nové výsadby. Jahody okopejte, zavlažte, zbavte plevele, případně meziřadí namulčujte trávou, senem, slámou.

8. rozmnožování

Na konci léta tvoří jahody dceřinné rostliny na dlouhých produkčních odnožích. Někdy je produkční odnož dlouhá i 2 metry a nachází se na něm i 10 mladých rostlinek. Některé, které se dotýkají půdy, zakoření, jiné čekají na vytvoření kořenů. Na rozmnožování používejte jen první 2 dceřinné rostliny, které jsou nejsilnější a nejkvalitnější. Ty, které nemají vyvinuté kořeny, zasaďte do nádob, bedniček. Ostatní vysaďte. Měsíční jahody netvoří hřížence, ty se dají rozmnožovat jen výsevem semen.

9. mulčování

Mulčování je způsob jak ideálně pěstovat jahody. Bez velké námahy dokážete vypěstovat pěkné zdravé rostliny a odpadává pracné okopávání a každodenní zalévání. Mulč udržuje substrát déle vlhký a zejména bez konkurenčních rostlin - plevelů, které odebírají vláhu. Jako mulčovací materiál můžete použít slámu, seno, posečenou trávu, která zároveň slouží jako zelené hnojení. Dále se používá černá geotextilie, která propouští vláhu i déšť. Zamezuje růstu plevelů a plody jsou pěkné a čisté. Méně se již využívá fólie, která je jen dočasným řešením V zimě obyčejně praská a trhá se. Nepropouští vodu a pálí na ni více slunce.

10. zazimování a ochrana

Na podzim, kdy je po sklizni a výsadbě, je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Už nehnojte. V chladnějších oblastech můžete jahody přikrývat speciálními kryty nebo bílou textilií. Vhodnější jsou však listy nebo větve jehličnanů. Mnohdy se nevyhnete ani chemické ochraně proti roztočíku jahodovému nebo jiným onemocněním či škůdcům (květopas jahodový, plíseň šedá, bílá skvrnitost listů ...).  Porosty pravidelně kontrolujte. Pokud jsou v porostu jahod mravenci, svědčí to o nízké a nepravidelné zálivce. Mravenci si nikdy netvoří mraveniště v zemi, kde jsou neustále vytápěné vodou. Dále je rádi napadají i hlemýždě. Během dnů bez mrazu nebo v období, kdy je příznivé počasí, můžete porost okopat, případně zalít.