+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

března 2018

Fíkovník a pěstování v našich podmínkách

Autor: Adriána Francová 28. března 2018 Žádné komentáře

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin. Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo. Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene. Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Jak sázet?

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte. Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne. Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci. Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Jarní efekt

Autor: Ing. Adriána Francová 28. března 2018 Žádné komentáře

        Během zimy a v předjaří zahrada působí šedivě a nezáživně. Jsou tam jen holé větve, pár jehličnanů, svázané okrasné trávy a neostříhala květenství trvalek. Zatímco se začnou zelenat větvičky listnatých dřevin, je možné, aby je předběhli i květy.

Jarní efektMusíte však vybírat druhy, které jsou charakteristické časným jarním kvetením, ještě před vývinem listů. Tímto způsobem můžete osvěžit zahradu a obohatit ji o jiný pohled. Kromě toho hodně udělají i časné jarní cibuloviny, které jako podrost vykvétají již od února. Mezi atraktivní barvy časného jara patří žlutá, červená, růžová a bílá a mezi zajímavé jarní dřeviny patří: vilín (Hamamelis japonica), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), lýkovec (Daphne mezerum), zákula japonská (Kerria japonica), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), judášovec strukový (Cercis siliquastrum).

Před samotným olistěním kvete líska, olše, vrba bílá, purpurová, vrba jíva převislá (Salix caprea pendula), magnólie (Magnolia) i mandle (Prunus tenella).

Mnohé z vyjmenovaných druhů lze pěstovat i v nádobách na terase a balkoně. Vysazovat je můžete přímo na jaře. Nezapomeňte je pravidelně zalévat a přihnojovat. V nádobě substrát rychle prosychá. V zimním období je třeba dřeviny obalit a přisunout alespoň ke zdi, aby byly ochráněny přímo před větrem a mrazem.

Mezi prvními magnóliemi rozkvétá již v březnu šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, protože nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy a jelikož pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob.

Méně známé a netradiční keře

Autor: Ing. Adriána Francová 19. března 2018 Žádné komentáře

          Měli byste zájem pěstovat v zahradě něco netradičního a zajímavého? Můžete. Nemusíte pěstovat jen okrasné keře, které jsou pro okrasné zahrady běžné. Mezi nejznámější patří ibišek, šeřík, vajgélie a zlatý déšť.

Méně známé a netradiční keřeExistuje tolik zajímavých keřů a stromů, které splňují stejné požadavky na estetiku i funkčnost. Stačí si jen vybrat. Zajímavý je například pieris japonský - Pieris japonica Mountain Fire, Carnaval nebo skimie japonská - Rubella - Skimmia japonica.

Oba keře pocházejí z Japonska, patří mezi stálezelené keře. Pieris je charakteristický nádhernými listy, které jsou kožovité a lesklé, často s bílým lemováním. Nové listy jsou zářivě červené a vynikají více než samostatné bílé květy. Dobře se mu daří ve vlhkých a kyselých půdách v polostínu. Stejně skimie má kožovité listy a zajímavé fialové i červené květy, které se vyvíjejí na podzim a v zimě. Takže opět přínos do zahrady v době, kdy dokáže vykvést méně rostlinných druhů. Listy jsou neopadavé, takže bude zajímavá v zahradě během celého roku. Vyžaduje kyselé, vlhké půdy a polostín. Dají se pěstovat i v nádobě na terase a balkoně.

Mezi atraktivní a stále méně známé patří malý strom nebo větší keř styrax, který Vás překvapí na konci jara a začátkem léta množstvím zvonkových voňavých květů bílé barvy. Opravdová dominanta. Je jich několik druhů.

Možná Vás zaujme jidášovec strukový - Cercis siliquastrum, který je však známější, ale stále málo používaný v zahradě. Přitom je opravdu během kvetení nepřehlédnutelný. Kromě květin vyniká listy, které na podzim příjemně vybarvují do hněda a bronzova. Během kvetení je zaplaven růžovými nebo bílými hustými svazečky květů, podle kultivaru. Vytvoří dokonalou dominantu v trávníku nebo ve větší zahradě. Dorůstá výšky 10 m.

Z domácích druhů Vás jistě osloví okrasné jabloně, které vynikají kromě voňavých květů i plody, které sice nejsou určeny na konzum, ale radost v zahradě určitě udělají. Na jaře i na podzim. Některé kultivary jsou atraktivní i bordó zbarvením listů. Ty druhy s barevnými listy vyniknou zejména na slunném stanovišti. Pěstují se stejně jako jiné okrasné stromy a keře, případně podobně jako klasická jabloň. Mezi nejkrásnější patří kultivary: Alme, Butterball, Liset, Katherine nebo John Downie. Vy si však můžete vybrat úplně jiné, podle barvy květu nebo plodů, které dozrávají koncem léta nebo na podzim.

Řez ovocných dřevin

Autor: Ing. Adriána Francová 19. března 2018 Žádné komentáře

Juglans regia      Jak a kdy řezat? Na první pohled jednoduchá otázka, na kterou však mnozí neznají odpověď. Proto jsme tu pro Vás, abychom Vám ji objasnili a poskytli zajímavé informace o správném řezu, čase a dřevinách. Řez nelze dělat u všech dřevin ve stejnou dobu. Musí být individuální podle druhu, někdy i podle kultivaru, podle požadovaného tvaru koruny a jiných činitelů.

Výchovný řez

V prvních třech letech po vysazení se dělá výchovný řez, který je základem budoucího tvaru a pevnosti koruny . Na nových letorostech, které ovocný strom po řezu vytvoří, jsou vše pouze listové pupeny. Opravdu pouze v prvních třech letech po výsadbě větve zkrátíme, aby přesazený stromek zvládl ujmutí v nových podmínkách, a aby vytvářel požadovaný základ budoucí rodivé koruny. Jakýmkoliv zkrácením výhonu o třetinu či čtvrtinu na tříletých a starších stromcích v zájmu "podpory plodovosti" dosáhnete pouze toho, že rostlina znovu vyžene silné nové větve, na kterých budou opět pouze listové pupeny. Stromy po takovém zásahu mají tendenci připomínat metly, které nerodí. Na větvích, které upravíte výchovným řezem, neočekávejte v nejbližším roce žádnou úrodu. Takový stromeček chystáte pouze pro plození v dalším období. Pokud jste při zkracování větví v minulosti dosáhli nějaké úrody, bylo to vlastně jen na malých větvičkách, které jste vlastně naštěstí zapomněli zkrátit, a proto přinesli úrodu.

Chcete-li po třech letech dosáhnout na ovocném stromku úrody, která se bude později pouze zvyšovat, nejlepší je nedělat nic, tedy větve nezkracovat. Na všech nezkrácený větvích se až dvě třetiny listových pupenů do podzimu promění na krátké boční výhonky s květními pupeny připomínajícími kočičky a ty rozkvetou a přinesou úrodu až v následujícím roce.

Udržovací a zmlazovací řez

Aby ovocný strom nenarostl do příliš vysokých rozměrů, je třeba ho následně, když jsou identifikovány všechny květní pupeny, udržovacím řezem zkrátit za posledním květním pupenem. Odstranit také můžete pomocí otáčivé pilky celou větev, která roste nevhodným směrem resp. korunu stromu nadměrně zahušťuje. Tento úkon je nejlépší udělat na jaře, když už nehrozí velké mrazy a tedy i namrznutí ošetřovaných větví. Takto udržujete strom v kondici a plodivosti.

Po letech musíme strom zmladit - zmlazovací řezem. Aplikuje se na starých stromech, u kultivarů, které chceme zachovat , pokud jsme byli spokojeni s chuťovými vlastnostmi plodů. Zmlazovací řezem podpoříte růst nových mladých větví, které budou opět v prvním roce pouze s plným počtem listových pupenů. V dalším roce se do podzimu na nich vytvoří květní pupeny, ze jejichž úrody se budete těšit až v třetím roce. Jakýmkoli porušením pravidla u vhodném řezu se zbytečně připravíte o možnou úrodu, kterou by Vám ovocný strom mohl přinést. Buďte tedy trpěliví , přírodu prostě neošidíte.

Pokud jste vysadili ovocné stromy na podzim, pravděpodobně měli upravenou korunu řezem a byl viditelně zkrácený terminál. Takže u takových dřevin již není třeba v jarním období provádět řez. Pokud jste vysadili prostokořenný stromeček neupravený řezem již v zahradnictví, tak ho před jarem nezapomeňte výrazně seříznout, neboť jen tak má šanci na správné ujmutí. Samozřejmě, můžete také odstranit zimou poškozené větve, uschlé a polámané části.

Samotná výsadba ovocných dřevin může probíhat na podzim i na jaře. Převážně v jarním období se dělají výsadby ovocných stromů nejčastěji v oblastech s dlouhotrvající a intenzivní zimou.

Nejvhodnější čas na zmlazovací řez jednotlivých druhů ovocných stromů a keřů

Jabloně (Malus), hrušky (Pyrus communis) - dobře snášejí řez v předjaří i letní řez

Višně (Prunus cerasus) - brzy na jaře, pokud je nově vysazený strom, jinak vždy provádíme letní řez po sklizni, kdy se zkracují porozené výhony a větve. Pro růst a rodivosť jsou nejcennější 30-40cm výhony, na kterých jsou rovnoměrně už na podzim rozloženy rodivé pupeny a tím i záruka úrody. Višeň rodí na jednoletém dřevě.

Meruňky (Prunus armeniaca) - v prvním roce po vysazení řez provádíme v předjaří, jinak vždy po sklizni, nejlépe do konce srpna, poloviny září.

Broskve (Prunus persica) - řez po sklizni, na konci léta, opravný řez může být proveden i v předjaří.

Švestky, blumy (Prunus domestica) - řez po sklizni, v červnu

Třešně (Prunus avium) - nikdy neřežeme brzy na jaře, protože trpí nadměrným klejotokem, řez vždy provádíme po sklizni. Rodí na dvouletém dřevě. Řezat se může i během vegetace, kdy odstraňujeme nevhodně rostoucí větve a jinak poškozené.U třešní trvá i 4 roky, než vytvoříte správný tvar koruny.

Ořech (Juglans regia) - nikdy neřežeme v zimě a obecně ani nemusíme žádný řez provádět. Pokud si přejete tvarovat přece jen korunu, dá se tak provést v létě (červen až srpen).

Líska (Corylus avellana) - pěstuje se většinou jako keř, zkracovat výhony a upravovat tvar můžete od března do dubna

Rybíz červený a bílý (Ribes rubrum), angrešt keříčkový (Ribes grossularia) - výchovný řez ihned během výsadby, udržovací řez se provádí asi po 3 letech od výsadby a dělá se po sklizni, může se i na jaře ještě před samotným pučením. Rybíz rodí na dvouletém dřevě, větve se zkracují o 1/3, od poloviny února (v předjaří)

Rybíz černý (Ribes nigra) - rodí na jednoletém dřevě, proto se větve zkracují jen minimálně, nejlépe na jaře

Maliny (Rubus idaeus) - dvouletky - porozené výhony se odstraňují na jaře, kdy je patrné, že jsou suché, odstraňují se celé, mladé se nezkracují .

Maliny - 2 - krát plodící - poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zarodí na novém obrůstají , z téhož výhonu. Řez se provádí po sklizni první sklizně.

Ředkvičky a jiná rychlá zelenina

Autor: Ing. Adriána Francová 13. března 2018 Žádné komentáře

        Jaro je tady a s ní i jarní únava. Zatočte s únavou a dopřejte si množství vitamínů v podobě různých salátů z jarní zeleninky, která obsahuje vše podstatné, co Vás postaví na nohy.

Ředkvičky a jiná rychlá zeleninaŘedkvička patří mezi první jarní zeleninu, která je velmi oblíbená. Je v ní hodně vitamínu C a minerálních látek. Má zajímavou až typickou kořeněnou chuť, někdy až štiplavou, což způsobuje hořčičný olej.

Vysévat se může už od února do skleníku nebo fóliovníku, v březnu, pokud to počasí dovoluje přímo na záhon. První ředkvičky můžete sklízet již za několik dní, protože má krátké vegetační období. Vysévejte ji mělce do řádků.

Vhodné podmínky

Pokud ředkvičku pěstujete a často mívá ostrou až nepříjemnou chuť, je to kvůli nedostatečné závlaze a nepravidelné zálivce. Půda by měla být stále vlhká. Pokud jste během pěstování v minulých letech zjistili na listech díry, tak nyní máte možnost ochránit porost před dřepčíky. Přikryjte výsev bílou textilií, jakmile vyroste pár listů.

Výhodou ředkvičky je to, že se může pěstovat několikrát za rok a vždy se dočkáte úrody při správné závlaze. Uprostřed horkého léta ji však nevysévejte. Skoro vybíhá do květu. V případě polostinného stanoviště a dostatečné závlahy se Vám to může podařit.

Plody sbírejte průběžně, aby se ředkvička nevytahovala a nedřevnatěla. Vhodná je na chléb, do salátů. Dokonce si můžete vypěstovat různé barevné ředkvičky: žluté, bílé, červené, fialové, které ozdobí i Váš talíř a potěšíte tak i oči.

Ředkvička není jediná

Další rychlou zeleninou je salát, špenát, cibulka, pažitka, které jsou také pro naše zdraví a užitek důležité. Salát roste rychle, tvoří hlávky nebo množství listů. V oblibě ho mají však i hlemýždi.

V případě, že si všimnete, že salát je hořký a nedá se konzumovat, je to z nedostatečně výživné půdy a mělké a nedostatečné zálivky, případně je to způsobeno zaléváním příliš studenou studniční vodou.

Rychle roste i špenát a také ho dokážete vysít několikrát za rok. Špenát je listová zelenina, kde se sklízí list a využívá se pro omáčky, mrazení, mixování, saláty. Jsou už i odrůdy, které méně vybíhají do květu.

Zkuste i na malé ploše vypěstovat tuto zeleninu a radost na zahradě i v kuchyni budete mít nejen Vy, ale i strávníci. Pokud máte mini zahrádku, případně vhodně orientovanou terasu, můžete tuto zeleninu vypěstovat i ve vyvýšeném záhonu nebo v bedýnce.

Některým druhům zeleniny nebo bylinkám se daří i v nádobě. Vyzkoušejte pažitku, petržel kadeřavou nať i ředkvičku vypěstovat v nádobě. Podělte se s námi o Vaše pěstitelské úspěchy.

Řez dřevin v živém plotě

Autor: Ing. Adriána Francová 13. března 2018 Žádné komentáře

Řez dřevin v živém plotě

        Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysaz

ených druhů. V prvních letech života po výsadbě je řez častý, aby se keře zahustily, rozdělily. Platí to pro listnaté dřeviny. Jehličnany se stříhají minimálně. Odstraňují se jen nepěkně rostoucí větve, čili se jedná spíše o kosmetickou, estetickou úpravu.

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Jedná se zejména o zlatý déšť (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles japonica), tamaryšek (Tamarix), šeřík (Syringa vulgaris). Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Dřeviny kvetoucí v létě (komule, tavolníky, ibišky a pustoryl) se stříhají v zimě až v předjaří (konec února až do března, dokud nezačnou rašit).

Střižené živé ploty se musí udržovat, stříhat pravidelně a správně již od mladého věku, abyste dokázali vytvořit opravdu hustou a rovnou stěnu nebo plot. Jehličnany v střiženém živém plotě, například túje, se stříhají až po dosažení požadované výšky. Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Živé ploty z jehličnanů tvarujte pouze na podzim nebo v předjaří. Používají se speciální plotové nůžky nebo křovinořezy. Dbejte na to, aby byly stěny šikmé a aby byl živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře.

Smrk je třeba řezat opatrně. Pokud se Vám to nepodaří, chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Nikdy neřežte do dřeva, ale řežte v období růstu mladých výhonků.

Listnaté druhy se stříhají i 3x do roka v období vegetačního klidu, v červnu a jednou koncem července nebo začátkem srpna.

Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, habr, buk, ptačí zob, zimostráz. Stálezelené keře upravujte od září až do prvních mrazů.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: živý plot

Levandule

Autor: Ing. Adriána Francová 4. března 2018 Žádné komentáře

    Patří mezi nejoblíbenější aromatické trvalky s širokým využitím. Nemusíte však pěstovat jen klasickou fialovou levanduli (Lavandula angustifolia). Levandulí je více než 30 druhů a asi 60 kultivarů. Atraktivní jsou i bíle či růžově kvetoucí kultivary, které rozzáří každý záhon.

Samostatnou kráskou je i francouzská levandule (Lavandula stoechas), kterou během léta můžete pěstovat v záhoně, na zimu je však nutné ji vykopat a přesadit do nádoby. V našich podmínkách nepřezimuje. V mírné zimě se jí to samozřejmě může podařit, ale není obvyklé ji pěstovat venku. Patří mezi atraktivní levandule. Listy jsou větší i širší, stejně jako květy. Mnozí ji nazývají i španělskou levandulí. Má zajímavé květy, které připomínají křídla motýlů sedících na květu. Vynikne dlouhodobě i v nádobě na terase. Nezapomeňte, že zalévat netřeba mnoho a raději jí dopřát větší nádobu.

Lavandula angustifolia Rosea dorůstá podobně jako fialově kvetoucí levandule do výšky 50 cm. Tento růžově kvetoucí kultivar vás okouzlí jemností barev. Je vhodné ji umístit do smíšených výsadeb, na okraje.

Lavandula 'Nana alba' je výjimečná bílým květenstvím. Všechny levandule jsou medonosné a přitahují včely a hmyz. Je z nich také výborný med. Zkuste vysadit kombinaci barev podél záhonu nebo jako obrubu, nízký živý plot. Určitě ji budou obdivovat všichni kolem. Umístěte ji však dále od místa sezení, opalování se nebo bazénu. Včely a čmeláci budou na květech každý den až do večera. Vynikne i s jinými trvalkami a střiženými keři jako jsou zimostráz, brslen, rozmarýn, tymián. Květenství využijete do bylinných sáčků a nezapomeňte posbírat semínka, které využijete najarní výsevy. Levandule nikdy není dost.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: levandule

Baleríny - baletky v zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová, Rostlinky.cz 4. března 2018 Žádné komentáře

Baleríny jsou sloupovité jabloně, které mají své opodstatnění zejména v malých zahradách nebo pro ty, kteří žádnou zahradu nemají.

Sloupovitá jabloňKdysi jsme mohli jen snít o takových formách pěstování a dnes jsou již velmi známé a oblíbené. Daří se jim i ve velkých nádobách. Dokonce z nich dokážete vytvořit i stěnu nebo je pěstovat i vedle oplocení v úzkém řadu.

Dorůstají do šířky maximálně 1 m a tvoří minimální obrost. Přesto jsou schopny vyprodukovat množství plodů. Známé jsou zejména jabloně a hrušky. Do jedné nádoby vysaďte vždy jen jeden stromek. Jde o cizosprašné druhy, proto je vhodné v její blízkosti pěstovat i jiný kultivar, který kvete ve stejnou dobu.

Sklizeň očekávejte asi v 3 roce po výsadbě. Plody se tvoří výlučně na terminálu a často bývá plody obsypán. Není však vhodné, abyste je nechali všechny na stromě, zejména do 4 let života stromu.

Ovocný stromek by se rychle vysílil, tvořil by minimálně letorosty s novým rodivý obrostem. Plody by měly být od sebe alespoň 10 cm a neměly by se dotýkat. Budou větší a chutnější.

Správný řez je zárukou bohaté úrody

Kromě pravidelné běžné péče jako je závlaha, odplevelování, hnojení je důležitý i řez. V literatuře se často uvádí, že řez je minimální. Ano, je to pravda, je minimální, odpadu je opravdu málo, ale je velmi důležitý. Od něj se odvíjí další vzrůst stromečku do budoucnosti a rodivost.

Při bujně rostoucím terminálu se doporučuje jeho seříznutí o polovinu v zimním období nebo v předjaří. Boční obrost se odstraňuje v létě, nejpozději do konce srpna nebo poloviny září. Zkracuje se na tři očka, tím se podpoří další růst letorostů, které se v příštím období mění na rodivý obrost, na kterém se tvoří plody.

Nenechte se zlákat vidinou množství plodů a ideální úrody. Opravdu plody proberte a ponechte jen ty větší. Deformované plody nebo umístěné na tenkých výhoncích odstraňte hned. Při probírce počkejte na červnový opad plodů.

Posted in: Užitková zahrada

Balkón 4x jinak podle světových stran

Autor: Ing. Adriána Francová 4. března 2018 Žádné komentáře

Balkon s bylinkami 

         Ne všechny rostliny se dají pěstovat ve stejných podmínkách. Pokud máte balkon nebo terasu, v první řadě zjistěte, jak je orientovaná a podle toho můžete vysadit balkon, který bude mít hlavu i patu a zároveň se vybraným rostlinám a dřevinám bude dařit.

Představujeme Vám 4 tipy balkonů podle světových stran. Každý z nich je výjimečný rostlinným složením a využitím.

Slunný jižní balkon

preferuje rostliny, které jsou vystaveny celodennímu i přímému slunci. Hodně slunce mají v oblibě skalničky, sukulenty, petúnie (Petunia), muškáty (Pelargonium), sanvitálie (Sanvitalia), osteospermum (Osteospermum) i šruchy (Portulaca). Můžete pěstovat i voňavé bylinky, okrasné trávy, citrusy, rozchodníky (Sedum). Aksamitník (Tagetes), sporýš (Verbena) a oleandry (Nerinum oleander) vyniknou také v nádobách na každém sluncem zalitém balkoně. Dlouhotrvající horké podmínky však mohou být i na škodu, proto pokud zvolíte jemné stínění v podobě rohoží určitě si i rostliny odpočinou a budou vypadat svěžejší. Pravidelná zálivka je v tomto případě samozřejmostí.


Východní balkon

s ranním sluncem vyhovuje rostlinám, které rostou v polostínu a vyhovuje jim ranní slunce, které není tak rozpálené. Mezi atraktivní patří fuchsie (Fuchsia), hortenzie (Hydrangea), begónie (Begonia), zvonky (Campanula), netýkavka (Impatiens) i plaménky (Clematis). Daří se zde i petuniím (Petunie) a muškátům (Pelargonium).

Západní večerní balkon je zalit sluncem až na sklonku dne a vyhovující je pro rostliny podobně jako na východním balkoně plus si pořiďte bakopu (Bacopa), hluchavky (Lamium) a plektrant (Plectranthus). Nic nezkazíte opět s muškáty, petúniemi a bylinkami.

Severní - chladný a často větrný balkon je pro mnohé neřešitelný, ale i zde dokážete vypěstovat rostliny a tak si zkrášlit balkon vhodnými rostlinami, které navzdory orientaci budou prosperovat. Daří se zde rostlinám, které vyžadují polostín až stín. Fuchsie (Fuchsia), pochvatec (Coleus), lobelka (Lobelia), nestařec (Ageratum), hortenzie (Hydrangea), bohyška (Hosta), hluchavka (Lamium), břečťan (Hedera) i různé jehličnany.

Jak vidíte, každý prostor je řešitelný. Ještě zvolit vhodné nádoby: závěsné mísy, koše, závěsné tašky, truhlíky a malé květináče nebo bedničky a barevný venkovní obývák je připravena pro Vaše pohodlí.

Posted in: Balkonová zahrada
POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
  • Pěstování rododendronů
    16. října 2017
    Dobrý večer, nepíšete, jak je starý, obyčejne nemá hluboké kořeny. Koření mělce. Teď...
  • Zapomněli jste vysadit na podzim cibuloviny?
    4. října 2017
    Dobrý deň, záleží aké ľalie. Orientálne ľalie sa na zimu vyberajú z pôdy. Ázijské...
Archív blogu