Jehličnany do stínu

Není stín jako stín. Často se však setkáváme i se situacemi, kdy v zahradě vznikne i nestandardní prostor v plném či mírném stínu, a i tento prostor je nutné vyplnit rostlinami nebo zvolit architektonický doplněk bez rostlin.

Je třeba si uvědomit, že slovo "stín" může mít mnoho významů. Může to být trvalý stín ze stavby, proměnlivý stín podle cesty slunce, stín z existující výsadby, řídký stín pod korunou stromu nebo i polostín, kde ráno na východní straně svítí do 11 hodin slunce a pak je už stín.

V trvalém stínu někde mezi domy je opravdu komplikované místo, v takovém se nebude dařit ničemu, navrhujeme plochu vydláždit, vyštěrkovat. Ve stínu, kde je alespoň částečně slunce, by se dařilo některým dřevinám jako například tisu obyčejnému / Taxus baccata.

Obecně pro jehličnany platí, že se jim daří na slunci, případně v polostínu, s propustnou půdou, ne trvale podmáčenou a s kyselejším pH. Nadměrná zálivka a trvalý stín jim překáží a dřeviny časem chřadnou. Občas se stane, že krátkodobě dřeviny prosperují i ve stínu, ale později jim začne chybět fotosyntéza a růst se zpomalí, zůstanou řídké a vytáhnuté. Zejména je to vidět na jedli / abies a smrku / picea.

Pokryvné jalovce / Juniperus vydrží na plném slunci, ale daří se jim i v podrostovém mozaikovém stínu, tedy pod korunami jiných jehličnanů nebo stromů, které jim přirozeně stíní. Jedná se o Juniperus virginiana, J. procumbens, J. squamata.

Pokud máte takový prostor, nesnažte se ho za každou cenu vysadit dřevinami – jehličnany. Jsou nádherné trvalky, kterým se ve stínu dařit opravdu bude. Dekorativní bohyšky, dlužicha, pachysandra, zběhovec, barvínek a astilbe si toto místo s radostí oblíbí.