+420 533 312 793

Posts tagged 'jak pěstovat...'

RSS zdroj

Skalničky - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 12. dubna 2021 Žádné komentáře

Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka slalničiek. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Přečtěte si jak na založení skalky a pěstování skalniček.

Jak pěstovat skalničky

Založení skalky

Přesto, že založení skalky patří mezi nejtěžší úkony v zahradě alespoň z hlediska správného založení a výběru rostlin, skalničky jako takové patří mezi nenáročné rostliny na pěstování.

Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit. Nejlepší místo je na slunci nebo v mírném polostínu.

Jak sázet skalničky

Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Je potřeba myslet i na barevné kombinace květů a olistění, protože i bez květů má skalka působit zajímavě.Skalničky pěstování


Aktuální nabídka skalniček z našeho eshopu


Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Kromě rostlin určených na vysázení je třeba vždy i vhodné nářadí, mezi které patří jednak zahradnické lopatky, lžička s dlouhou rukojetí, případně naběračka na vybírání zeminy. Na místě výsadby je třeba důkladně zničit vegetativně se rozmnožující plevel. Přemokřená místa je nutné zdrenážovat, na sušší místa zabezpečit přívod vody. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Kyselomilným druhům je potřeba připravit směs rašeliny a křemitého písku smíchanou s listovkou, případně jehličnatkou, vápnomilné druhy ocení přidání staré omítky nebo mletého vápence do substrátu.

Kdy sázet skalničky

Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. Po vysazení je rostliny nejlépe vydatně zalít a zastínit, aby se lépe ujímaly.

Ošetřování

V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy. Nanejvýš starší rostliny, které jsou už delší dobu na jednom stanovišti, vyjmeme z půdy, aby jim bylo možné vyměnit starou půdu za novou.

Zimování

Některé choulostivé skalničky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličím. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

Skalničky v nádobách

Skalničky můžete pěstovat i v nádobách a dokáží vzniknout opravdu zajímavé kompozice, za předpokladu, že zvolíte správné rostliny, které si navzájem nebudou konkurovat a přerůstat přes sebe.

Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Substrát použijte přímo na skalničky nebo kaktusy, případně klasický substrát smíchejte s pískem a jemným štěrkem.

Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Vysaďte je tak, aby jemně prevísali.

Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk ... případně malý domeček pro ptáčka nebo hlemýždí ulity.

Přečtěte si také jaká je všeobecná péče o trvalky.

Fíkovník pěstování

Autor: Adriána Francová 9. dubna 2021 Žádné komentáře

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fikovník pěstování

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.


Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu


Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.Pěstování fíkovníku

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Goji, Klikva, Gotu Kola - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 8. dubna 2021 Žádné komentáře

Netradiční druhy drobného ovoce si pomalu ale jistě nacházejí místo iv zahradách u nás. V dnešním článku se podíváme jak pěstovat právě tyto rostliny, aby nám přinášely pravidelnou a bohatou úrodu zdravých plodů.

Goji pěstování

Goji pěstování

Goji / Lycium /Kustovnice

Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí, písčitojílovitá. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 2 - 2,5 m. Do jámy se vyplatí přidat vyzrálý hnůj nebo ještě lépe kompost. Od konce května až do konce kvetení a násady plodů se doporučuje důkladný výživový postřik na listy.

Závlaha

Občasná, nárazová. Na jaře jednou měsíčně, v létě a na podzim jednou až dvakrát za měsíc. První a poslední zálivka by měla být vydatná, až 60 mm. Mladé rostliny zaléváme až do doby důkladného zakořenění podle potřeby.


Aktuální nabídka rostlin goji z našeho eshopu.


Výchovný řezJak pěstovat goji

Cílem je zajistit časnou násadu plodů. V prvním roce se hlavní kmen vypěstuje do výšky 50-60 cm. Kolem hlavního kmene si vyberte 3-5 bočních větviček rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty sestřihněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné rozvětvování. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování. Ty budou sloužit jako dočasná plocha na brzkou násadu plodů. Nově vyrostlé výše položené větve se zkracují, aby se posílily níže položené výhony.

V druhém roce vyberte jeden silný vertikální výhon ze spodní části jako prodloužení kmene. Zkraťte ho o 10-20 cm, aby se podpořilo rozvětvování. Pak si vyberte 1 až 2 pruty a zkraťte je o 10 cm na plodné výhony. Pokud jsou nějaké výhonky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden, který zastřihnete 10 až 20 cm nad korunou stromu. Potom ponechte dalších 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit druhotnou plodící korunu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce se opakuje postup z druhého roku. Spodní větve slouží k posílení a zvětšení koruny. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, zkraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu. Pokud neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1-3 vertikální výhony z vrchních větví 15-20 cm od hlavního kmene a zkraťte jejich 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování má průměrný strom výšku 1,6 m, jeho koruna šířku 1,5 m a kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání

Hlavním účelem je omladit větve a získat pravidelně a bohatě plodící rostlinu. Principem je odstranění překřížených, zahušťovadel a přestárlých větví a kořenových výmladky. Snažíme se vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou vytvářet nové plodné výhony. Jarní prořezávání se provádí v druhé polovině dubna. Při něm se odstraňují suché větve po zimě. Cílem letního prořezávání je odstranění výhonů z hlavního kmene a hlavních větví. Pokud je však v koruně mezera nebo část kmínku odumírá, udržujte jejich a zkracujte pro druhotné rozvětvování. V místě bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je růst do 10 cm nad korunu. Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru až březnu dalšího roku. Odstraňte silné výhony zespodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené a nemocné větve uvnitř koruny. Po prořezávání by měly být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sběr a sušení ovoce

Sběr je vhodné provést, když jsou plody zralé na 80-90%. Vyvarujte se sběru po dešti. Bobule potřebují opatrné zacházení, aby se nestlačily a nepoškodily. Sušení může být přirozené vzduchem nebo mechanicky v sušičce. Plody rozložte v 2 cm vrstvě a během sušení je neotáčejte. Použití Konzumace sušených a čerstvých plodů - upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické "vnitřní" krvácení, krvácení z nosu, astma a únavu.Gotu Kola pěstování

Gotu Kola pěstování

Gotu Kola / Centella asiatica

Centella v létě poroste i venku na záhoně, jinak se pěstuje celoročně v pokojových podmínkách, například v závěsném květináči. Dobře se rozrůstá plazivými odnožemi, snadno zakořeňuje a pokryje plochu.

Listy se dají několikrát v roce ostříhat nůžkami a usušit pro pozdější použití. Teplota při sušení nemá přesáhnout 30 ° C, aby se zachovaly účinné látky. Pro dobrý růst vyžaduje dostatek vody a snad jen mírné přihnojení komplexními hnojivy nebo ještě před výsadbou dobrým kompostem.

Plevel se musí vytrhat včas, později by to bylo obtížné. Před příchodem zimy se mohou sklidit, umýt a usušit celé rostliny i s kořeny. Pouze pár rostlin se vysadí do květináče a přezimuje v místnosti při teplotě (15 ° C), pro případnou výsadbu v příštím roce.


Prohlédněte si netradiční druhy ovoce z aktuální nabídky eshopu.


 

Klikva pěstování

Klikva / Cranberry / Vaccinium macrocarpon

Umístění

Klikva má v oblibě plné slunce a dobře propustnou půdu s obsahem organických částí. Pro výsadbu vykopejte jámu dvakrát větší než je kořenový bal, aby se rostlinka mohla dobře zakořenit. Do jílovité půdy přidejte zahradnický substrát nebo rašelinu. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je 60-90 cm.


I u nás najdete rostliny klikvy, které mohou ochutit vaši zahradu.


Vzrůst

Klikva je půdopokryvná rostlina. Kořenovými odnožemi se dokáže rozšířit asi 50 cm za rok. Větvičky vyrůstají z odnoží a dorůstají výšky asi 15-20 cm. Na nich se na jaře objeví květy a později plody.Klikva pěstování

Cílem je v prvních dvou letech dosáhnout největší rozšíření odnoží na pokrytí půdy a pak vytvořit bohaté vertikální výhonky (až do 200 na m2), které budou kvést a plodit. Rostlina má jemný kořenový systém, který roste v hloubce do 12 cm.

Zálivka

Během první sezóny udržujte půdu stále vlhkou. Po výsadbě vydatně zalijte a následně polévejte několikrát za týden během celého léta. Půda má být vlhká na dotek, nikoli však promočená.

Přihnojování

Pomáhá bujnějšímu růstu a bohaté násadě plodů. Používejte živinami dobře vybalancované hnojivo dvakrát týdně hlavně v květnu a v červnu.

Kvetení a plození

Světle růžové květy se objevují brzy na jaře. Několik plodů se dá vypěstovat již v prvním roce po výsadbě, ovšem od druhé sezóny bude úroda určitě bohatší, protože rostlina už bude mít vytvořeno několik odnoží.

Zimování

Při výsadbě do volné půdy snesou až -40 ° C. Pozdě v listopadu až začátkem prosince se rostliny doporučuje ochránit mulčováním proti holomrazům a suchému zimnímu větru. Začátkem dubna lze mulč odstranit. Pokud se však mají vyskytnout mrazivé noci, je třeba rostlinu na noc přikrýt, a to hlavně pokud již začala vytvářet nové mladé výhonky.

Řez

Ve třetím roce života rostliny odstraňte na jaře staré odrozené výhony a zkraťte odnože podle potřeby ještě předtím, než rostlina začne růst. Takto dosáhnete zdravého vzrůstu a minimalizujete příliš dlouhé odnože. Každý třetí rok řez opakujte.


Zajímá vás pěstování netradičního ovoce? Podívejte se jak pěstovat paw paw.

Péče o růže během celého roku

Autor: Adriána Francová 30. března 2021 Žádné komentáře

Růže patří k romantickým druhům květů, a přestože mají již nějakou historii za sebou, jsou v zahradách stále moderní a oblíbené. Květů a dlouhověkosti se však dočkají jen ti, kteří znají základní techniky řezu, péče a hnojení růží během celého roku. Poskytneme Vám postupně přehled toho nejdůležitějšího podle ročních období.

Péče o růže

Obecně platí, že je třeba jim vybrat vhodné místo na slunci, případně v mírném stínu, ve výživné půdě s obsahem humusu a s dostatkem vláhy a obdaří nás dlouhým kvetením. Nádherně kvetou, příjemně voní a jsou ozdobou od léta až do podzimu, některé až do prvních mrazů. Vhodné jsou na řez, na záhonové výsadby, jako solitéry do předzahrádek nebo popínavé na pergoly, treláže, oblouky a zídky. Pokud se o ně postaráte, budou Vás těšit dlouhá léta. Pokud se růže chystáte teprve vysadit, přečtěte si stručný návod k výsadbě růží.

Péče o růže

V následujících řádcích vám vysvětlíme jak pečovat o růže během celého roku.

Péče o růže na jaře

Růžím na jaře, když už nehrozí dlouhotrvající mrazy, odstraňte zimní kryty a nakopcování. Odstřihněte všechny suché, poškozené a polámané výhony i suché listy, ve kterých by se mohly ukrývat přezimování škůdci. Podle velikosti ponechávejte i počet výhonů. Střed by měl zůstat volný. Výši výhonů upravte na 4 - 5 oček. Řez neplatí pro popínavé růže.


Vyberte si nádherné odrůdy zdravých růží z nabídky našeho eshopu


Plochu, kde jsou vysazeny, udržujte ve stavu bez plevele. Během suchého období zalévejte. Růže hluboko koření, potřebují dostatek vláhy, ale pozor na trvalé zamokření, to nesnášejí. V dubnu začněte s hnojením a výživou. Zvolit můžete hnojení na kořen nebo listy. Podpoříte tím růst, tvorbu pupenů a následné kvetení. Pečlivě kontrolujte výskyt možných chorob a škůdců a zvolte včas prevenci nebo postřik.Jak pěčovat o růže

Péče o růže v létě

Toto období je typické kvetením pro většinu růží. Růže určené na řez odstříhávejte ještě v puku, dlouho vydrží ve váze. Stonky neřežte zbytečně dlouhé. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květenství, abyste podpořili následné dlouhé kvetení. Růže tak nebudou všechnu sílu dávat do tvorby plodů, ale na tvorbu nových poupat a květů. Najděte si čas jednou za týden odstranit všechny odkvetlé květy. Váš keř nebo popínavá růže na pergole budou vypadat esteticky.

V červenci zkraťte silné výhony o 15 cm. Slabé výhony můžete zkrátit více. V tomto období růže jinak neřežeme. Můžete dělat jen menší estetické úpravy. Odrůdy, které kvetou jednou za rok, ve stejnou dobu, popínavé růže a botanické růže nestříháme.

Pravidelně a hojně zalévejte a přihnojujte. Zvolte hnojiva s obsahem dusíku a fosforu. Dusík je prvek, který podporuje růst a fosfor podporuje násadu puků a bohaté kvetení. Hnojiva na této bázi aplikujte do srpna. Zároveň kontrolujte výskyt chorob a škůdců. Včas aplikujte preventivní postřiky nebo chemické postřiky.

Péče o růže na podzim

Růže stále můžete přihnojovat do konce září hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který působí na vyzrávání pletiv. Tím chráníte částečně i keře proti namrzání v zimním období. Během suchého období růže zalévejte. Koncem října snižte zálivku a omezte ji na jednou měsíčně, podle počasí.

Neustále a včas odstraňujte odkvetlé květy, aby se růže nevysílily tvorbou plodů. Koncem podzimu růže začněte připravovat na zimu. Ke kořenům můžete dát kvalitní kompost. Vysoké růže - vícekvěté a velkokvěté můžete seříznout o třetinu. Shrabeme všechny listy popadané a poškozené, očistíme porosty a plochu výsadby růží. Růže je třeba přihrnout zemí, kůrou nebo pilinami.

Zimní péče o růže

Nastává období klidu. Všechny rostliny i růže se připravují na zimu vyzráním pletiv a dřeva. Dobré přezimování bude výsledkem příštího růstu a kvetení. V období bez mrazů můžete růže během dne mírně zalít. Pokud je zima bez sněhu, je to pro růže horší. Některé špatně snášejí holomrazy a studený vítr. Před mrazem je můžete ochránit i nakupením sněhu kolem rostliny. Pak už v klidu můžete relaxovat a přemýšlet nad dalšími odrůdami nebo o novém růžovém záhonu do zahrady.

Přečtěte si také detailní návod na pěstování růží .

Cibulové rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 29. března 2021 Žádné komentáře

Většina cibulových a hlíznatých rostlin při pěstování vyžaduje slunečné umístění nebo jen lehký polostín. Rostliny pěstované v takových podmínkách jsou větší, krásnější a hlavně zdravější.

Cibuloviny pěstování

Cibuloviny do polostínu

Do polostínu se vysazují jen sasanky (Anemone blanda), hlíznaté begónie, bramboříky, ladoničky (Chionodoxa), talovíny (Eranthis), kandíky (Erythronium), řebčík kostkovaný (Frittilaria meleagris), sněženky (Galanthus nivalis), bledule (leucojum), některé lilie a ladoňka sibiřská (Scilla siberica).

Jak sázet cibuloviny

Cibulovým a hlíznatým rostlinám vyhovuje většina půdních typů mimo suché, písčité půdy, půdy se štěrkovým podložím, kde trpí v létě rostliny nedostatkem vláhy. Cibulovinám se nedaří ani na těžkých a zamokřených půdách.Okrasné cibuoviny

Nejvhodnější jsou písčitohlinité, propustné, neutrální až slabě alkalické půdy s vyšším obsahem humusu a živin. Při přípravě půdy pro cibuloviny je třeba se vyvarovat přidávání čerstvého nezetlelého hnoje do půdy, protože způsobuje zahnívání cibulí.

Půdu pro cibulové a hlíznaté rostliny je potřeba zrýt do hloubky minimálně 20 až 25 cm (tj. asi 1 rýč) aspoň 10 až 14 dnů před plánovaným vysázením. I pro cibuloviny, jež se vysazují na jaře, je lepší připravit pozemek už na podzim rytím. Do lehkých a vysychavých půd se může přidat pro zlepšení retenční schopnosti rašelina, těžší půdu naopak vylepší přidané piliny, perlit, případně písek. Průmyslová hnojiva pro cibuloviny se přidávají do půdy jeden až dva týdny před samotnou výsadbou rozhozením po povrchu a následným mělkým zapracováním do povrchové vrstvy půdy. V průběhu vegetace jsou potom hnojiva splavovaná zálivkovou, ale i dešťovou vodou ke kořenům cibulí.

Hloubka a termín vysázení závisí na jednotlivých druzích cibulovin. Všeobecně hloubka vysázení by měla odpovídat asi dvojnásobku výšky cibule nebo hlízy. Drobnější cibule je tedy potřeba vysazovat vždy mělčeji než ty větší. Na těžších a hlinitých půdách je vhodné zmenšit hloubku vysazování asi o 2 až 3 cm, zatímco na lehkých půdách se cibule sází naopak asi o 2 až 3 cm hlouběji. Stejně tak i na čerstvých zkypřených a neslehlých záhonech zasadíme cibule o něco hlouběji. Výsadba cibulovin ve skupinách působí vždy mnohem přirozeněji a estetičtěji než řádková výsadba. Pri vysazování se doporučuje sázet cibule do brázdiček s rovnoměrnou hloubkou. Při výsadbě do různé hloubky se cibule později vyvíjejí nerovnoměrně, mají rozdílnou dobu růstu a kvetení. Vegetační vrcholy cibulí musí při vysazování směřovat vždy kolmo vzhůru. Šikmo nebo dokonce naopak vysazené cibule pučí vždy později, nepravidelně a vyrůstají z nich slabší rostliny.


Vyberte si zdravé a kvalitní cibulky květin z našeho eshopu


Např. sasanky (Anemone) při vysázení naopak většinou ani nevypučí a uhynou. Po výsadbě povrch záhonu urovnáme a vydatně zalijeme. Za slunečného počasí můžeme zálivku opakovat. Na podzim vysázené cibuloviny stihnou v takovém případě do příchodu prvních mrazů dobře zakořenit, na jaře vysázené cibuloviny zase rychleji pučí a vyrůstají.

Ošetřování cibulovin během vegetace

Po vypučení rostlin je nutné povrch záhonu zkypřit, čímž se zabrání tvorbě přísušku. Záhony je potřeba také pravidelně vyplít. Pro cibuloviny je z plevele nebezpečný hlavně pýr plazivý (Agropyrum repens), který dokáže prorůst zásobnímy orgány cibulovin. Při suchém počasí cibulovinám prospěje zalévání, nejlépe ráno nebo večer. V horkém létě může zálivka přes den vyvolat různé defekty na vegetačních orgánech rostlin. Pravidelné rozrušování přísušku v době vegetace na povrchu půdy kypřením umožní zabránit přemokření půdy a následnému hnití cibulí a hlíz.Cibule rostlin

Po odkvětu rostlin je nutné co nejdříve odstranit zbytky květů a vyvíjející se plod, čímž se docílí růstu cibulí a podpoří se násada bohatých a velkých květů v následujícím vegetačním období. Asi 1 měsíc před přirozeným ukončením vegetace je potřeba zálivku postupně snížit a cibuloviny tak připravit na období vegetačního klidu. Při sledování zdravotního stavu rostlin v období vegetace je potřeba si všímat hlavně výskytu virových chorob, které se projevují nepěknou mozaikou na listech a květech (neplatí pro některé odrůdy tulipánů, pro které je mozaikové zbarvení přirozené). Takto napadené rostliny je nejlepší hned ze záhonu odstranit. Virové infekce přenášejí hlavně mšice, proti nimž se používá některý z dostupných pyretroidů.

Častým problémem při pěstování cibulovin ve vlhkých podmínkách bývá výskyt různých houbovitých chorob. Proti houbovitým chorobám se bráníme různými širokospektrálními fungicidy. Hlízy se doporučuje i před výsadbou namořit v roztoku fungicidu, který je dokáže v období vegetace uchránit před napadením houbovitým patogenem. Hlízy, které jste od nás obdrželi, jsou již tímto způsobem ošetřené.

Sběr a přezimování cibulovin

Po odumření nadzemních částí rostlin přecházejí cibulové a hlíznaté rostliny do stádia vegetačního klidu.

Každoročně se z půdy vyjímají hlízy nepřezimujících cibulových a hlíznatých rostlin, jako jsou: Acidanthera, Anemone coronaria, Begonia, Bletilla, Canna, Crinum, Dahlia, Freesia, Galtonia, Gladiolus, Hymenocallis, Iris X hollandica (v příznivých podmínkách ale přezimuje), Ixia, Ismene, Montbrecia (Crocosmia), Ornitogalum, Oxalis, Ranunculus, Sinningia, Sprekelia, Tigridia, Vallota, Zantedeschia, Zephyranthes a druhy, vyžadující letní uskladnění - hyacinty, zahradní tulipány, citlivé kultivary botanických tulipánů, případně krokusy.

Ostatní rody a druhy cibulovin a botanické tulipány patřící k druhům T. kaufmaniana, T. eichleri, T. urumiensis, T. tarda, T. biflora, T. turkestanica, T. praestans lze ponechat na stanovišti několik let. Narcisy, lilie a ocúny se vyjímají z půdy po třech až čtyřech letech, když se rostliny výrazněji rozmnoží a porost se zahustí. Cibule a hlízy se vyjímají z půdy ještě před úplným odumřením nadzemních částí. Zásobní orgány je třeba opatrně vyjmout rýčem, stonky, případně listy oddělit hned po sběru bezprostředně u zásobního orgánu. Včasným odstraněním nadzemních částísa takové cibule udrží v dobrém zdravotním stavu. Výjimku tvoří jen jiřiny (Dahlia), jimž je nutné ponechat zbylých asi 10 cm všech starých výhonů.

Po vyjmutí cibulí z půdy je potřeba zbavit je zbytků zeminy mechanicky nebo opláchnutím. Pro cibule je velmi důležité následné pečlivé sušení na vzdušném místě s proudícím vzduchem. Na slunci můžeme dosoušet jen na podzim sbírané druhy, ale je potřeba je chránit před večerním chladem a ranní rosou. Cibule lilií se nesuší. Po usušení se cibule namoří vhodným přípravkem, který zabraňuje rozvoji houbovitých chorob. Na trhu existuje dostatek přípravků v suché i tekuté formě. Při použití tekutých mořidel je důležité nechat cibule následně důkladně proschnout. Cibule, které se vysazují na podzim, se uskladňují na suchém a vzdušném místě s teplotou 15 - 25 °C až do doby výsadby, přičemž je třeba pravidelně kontrolovat a odstraňovat nemocné a nahnilé kusy. Cibule a hlízy druhů, které se vysazují na jaře, je potřeba uskladnit v bezmrazých, chladnějších, dobře větraných prostorách. Jiřiny vyžadují při uskladnění mírnou vlhkost, kterou jim zabezpečí trocha sušší rašeliny či písku, na které se hlízy při zimování položí. I v tomto případě je nevyhnutelné dokonalé větrání skladovacích prostor.

Jak přimět vistárii kvést

Autor: Ing. Adriána Francová 25. března 2021 1 Komentář

Vistárie (Wisteria sinensis) patří mezi atraktivní popínavky s mohutným kmenem a silnými výhonky v budoucnosti. Zvolte dostatečně silnou oporu. Dosahuje výšky i 5 m, proto její umístění důkladně promyslete. Má ráda slunce i polostín.

Vistárie

Vistárie řez

Na to, aby pravidelně a bohatě kvetla, vyžaduje správný řez a to 2x za rok. Na internetu najdete množství informací. A mezi nimi i takovou, že vistárie kvete po 7 letech. Není to docela pravda. Po 7 letech obvykle kvetou semenáče. Zakoupené rouboané rostliny obvykle kvetou po 3 letech. Vyžadují však správný řez.Vistárie pěstování

Řez se provádí v únoru a to na 2 - 3 očka. Zkrátí se hlavní výhon a postranní výhonky. Nebojte se tohoto řezu. Vistárie je rychle rostoucí liána, která dokáže vytvořit za sezóny i 2 metrové výhonky.

Kdy kvete vistárie

Kvete od dubna do června. Po létě a odkvětu se výhonky zkrátí na 20 cm. Tvar udržujte podle potřeby. Pokud ji chcete vést po pergole, altánku nebo stěně, výhonky pravidelně vyvažte.


Voňavé vistárie v našem eshopu


Dá se pěstovat i ve tvaru stromečku, kde korunu udržujte v kompaktním tvaru. Během roku můžete odstraňovat i nevzhledně rostoucí výhonky, či jinak suché a poškozené. Pokud chcete zviditelnit i kmen, můžete výhony omotávat kolem kmene nebo je odstraňovat.

Květy vistárie jsou nádherné a intenzivně voní. Vůně láká množství včel a jiného hmyzu. Proto, pokud plánujete umístit vistárii v blízkosti sezení, počítejte i s tímto návštěvníky.

V oblastech s intenzivními zimami a mrazem může namrzat. Poskytněte jí vhodnou ochranu nebo ji vysaďte v blízkosti zdi nebo na jižní stranu. Není náročná na pěstování.

Pokud pěstujete růže, přečtěte si článek o tom jak správně řezat růže.

Hurmi - kaki návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. března 2021 Žádné komentáře

Pro nás stále poměrně exotická rostlina, která si však postupně hledá své místo v zahradách. Podělíme se s vámi o poznatky, které vám pomohou s pěstováním, od výběru vhodného stanoviště po správný řez.

Hurmikaki

Hurmi-kaki viržínské (Diospyros virginiana)

Hurmi-kaki je rostlina pro naši oblast nepůvodní, avšak našemu klimatu velmi přizpůsobivá. Ve vhodných podmínkách se vyznačuje nenáročností, odolností a exotickým vzhledem. Výborná dřevina i pro zahradní architekturu zejména na podzim, kdy se listy zbarvují do zářivě červena až oranžova. Odvděčí se bohatou úrodou. Známe ho pod názvem tomel, ebenovník i kaki s latinským názvem Diospyros kaki. Plody jsou žluté až oranžové, podobné rajčeti. Opravdu vynikající chuti. Pěstuje se jako vyšší keř nebo nízkokmenný strom.

Stanoviště

Stanoviště vybíráme co nejslunnější s možným potenciálem akumulace tepla (stěna domu, zahradní zídku). Čím chráněnější stanoviště proti větru, zejména zimnímu, tím lépe. Je třeba brát ohled i na kvalitu půdy, kterou můžeme vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu. Vyhovují jí propustné, hluboké půdy s dobrou zásobou živin a humusu, a mírně kyselé (s pH 5,5 až 6,5). Nejlépe s drenáží, aby nebyla pěstována v podmáčených půdách, které jí nevyhovují. Pravidelná závlaha je potřebná při sušších obdobích a první 2 - 3 roky po výsadbě. Samotná vláha má vliv na tvorbu plodů, také jejich velikost a tvar. V prvních dvou letech je však vhodnější pěstovat ji v nádobě a přezimovat na místech, kde nemrzne. Ideální jsou skleníky a zimní zahrady.kaki pěstování

Opylování

Většina odrůd je samosprašná, takže pro tvorbu plodů postačí jedna rostlina, navíc bez přítomnosti opylovače jsou plody bezsemenné. Přítomností dobrého opylovače zabezpečíme kvalitní úrodu i dostatek plodů. Mezi nejlepší opylovače patří odrůdy 'Gailey' (má jen malé plody), 'Zeng-Maru', 'Dai Dai Maru', 'Seedless'. Rostliny sázíme ve sponu 3 - 6 metrů.

Zazimování

Mrazuvzdornost je udávána až do -25 ° C (až -30 ° C dospělý zdravý strom). Kvetení nastává v druhé polovině května a trvá 2 - 3 týdny. Citlivost vyrašených částí stromu k mrazu je vysoká, závisí na délce vystavení mrazu. V případě mrazového poškození strom spolehlivě regeneruje, ovšem už bez kvetení.

Zakoupené rostliny je nutné zpočátku pěstovat v polostínu a doporučujeme je ponechat alespoň rok v původním kontejneru. Důvod je potřeba dosažení plného prokořenění. Ideální je rostlinu jeden nebo dva roky zimovat někde, kde dlouhodobě nemrzne, krátkodobé mrazy toleruje (do - 5 ° C). Ideální jsou sklepy nebo studené předsíně (světlo není nezbytné). Pokud je rostlina po vynesení na jaře nevyrašená, dáme ji na teplé slunné místo, pokud je již částečně vyrašená, umístíme ji do polostínu, aby nedošlo ke spálení. Rostlinu vynášíme na stanoviště podle počasí, v dubnu nebo začátkem května.

Po výsadbě na stanoviště je vhodné minimálně první rok rostlinu během zimy mírně chránit - např. chvojím nebo zahrnutím kmene zeminou do výšky 50 cm. Nezbytnou je ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (deska opřená do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Nedostatečné je známé bělení kmene. Vhodné je i zabalení kmene do jutoviny v prvních 4 letech.


Pokud vás toto netradiční ovoce zaujalo, můžete si vybrat některou z odrůd hurmikaki v našem eshopu


Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Ideálním hnojivem je i NPK v poměru 10: 4: 6. Škůdci rostlinu v našich podmínkách nenapadají, jeho domácí škůdci v ČR nežijí. Případná chemická nebo jiná ochrana je stejná jako u našich rostlin.

Řez

Hurmi-kaki řez nepotřebuje. Řezem regulujeme pouze vzrůst, čímž udržujeme poměrně bujný strom v požadované velikosti. Odstraňují se uschlé a poškozené větve. Strom sám shazuje odrozený obrost. Kvete a plodí na výhoncích, které vyrůstají z loňského dřeva, proto je potřeba být při řezu opatrný, jinak se radikálním řezem ošidíte o úrodu. Navíc je hurmi-kaki dost tvrdý oříšek a roste si po svém. Pokud se rozhodnete pro řez, tak jen na jaře.

Plody

Dozrávají koncem září až října. Nezralé plody jsou nepoživatelné, trpké. Zralost se pozná podle zmizení trpkosti. Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je nechat plody projít mrazem. V takovém stavu se mohou nechat na stromě až do Vánoc. Plody můžeme ponechat v pokojové teplotě s přidanými jablky a banány, které urychlují zrání uvolňováním plynu. Konzumují se buď po rozkrojení nebo celé se slupkou. Semínka, pokud jsou přítomny, se odstraňují. Některé odrůdy se mohou sesbírat dříve a nechat uložené krátkodobě v mrazničce a následně několik dní v teple. Plody jsou rosolovité, podobné meruňkám a je z nich vynikající džem, rosol. Čerstvou dužinu si však můžete i natřít na pečivo.

Hurmi-kaki japonské

Je velmi příbuzný druh, jeho mrazuvzdornost je však nižší (paradoxně je však odolnější vůči jarním mrazíkům). Udávaný limit je okolo -16 ° C. Na území ČR jde o poměrně rozšířený strom. Dospělé stromy mají výbornou schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí. Nejcitlivější je jednoleté dřevo. Doporučuje se kontejnerová kultura, se zazimováním podobná Hurmi-kaki viržínskému. Důležité je minimalizovat teplotní výkyvy (větráním, zastíněním). Pro pěstování u nás jsou vhodné i hybridy Hurmi kaki viržínského a japonského, například odrůda 'Nikita's Gift' (mrazuvzdorná do -23 ° C) či 'Roseyanka' (mrazuvzdorná do -27 ° C). Obě odrůdy jsou chuťově velmi dobré a jsou samosprašné, ale je výhodné - pro kvalitu i velikost plodů - mít dobrého opylovače.

Paw-paw, Asimina triloba (L.) - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 19. března 2021 Žádné komentáře

Pawpaw je rostlina v naší oblasti sice nepůvodní, avšak našemu podnebí přizpůsobená, nenáročná a velmi odolná. Je vysoce plodná a vizuálně nepřehlédnutelná.

Paw paw

Paw paw pěstování

Stanoviště

Při výběru stanoviště je potřeba brát ohled na kvalitu půdy (hloubku a propustnost lze vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu) a na oslnění v průběhu dne (vhodné je slunečné, v teplých oblastech mírně zastíněné místo). Čím víc je chráněné stanoviště proti větru, hlavně v zimním období, tím lépe. Je vhodná pravidelná závlaha (jednou za dva týdny až do srpna).


Vyberte si z nabídky našeho eshopu pawpaw nebo jiné netradiční ovoce


Opylení

Z důvodů cizosprašnosti se musí pěstovat 2 různé odrůdy. Opylení zajišťují zejména mouchy a vítr. Je nevyhnutelné, aby obě dvě rostliny byly vzdálené max. 9 m od sebe. Rostliny dosahují výšky až 6 m a doporučený spon je 3 - 4,5 m.

ZimováníAsimina triloba

Mrazuvzdornost je udávaná minimálně do -25°C. Asimina kvete relativně pozdě a dlouho. Kvetení nastává před úplným olistěním, podle charakteru počasí koncem dubna až května a trvá až 3 týdny, takže případné jarní mrazíky by neměly poškodit celou úrodu. Citlivost nových výhonků k mrazíkům stoupá s jejich velikostí. V případě skutečně velkých jarních mrazů paw-paw regeneruje cca v červnu, ale už bez kvetení.

Je vhodné minimálně první rok po výsadbě rostlinu na zimu mírně chránit - osvědčilo se nahrnutí zeminy kolem kmene do výšky cca 50 cm. V dalších 2 letech se tímto nepracným opatřením rovněž nic nezkazí. Zeminu můžeme odhrnout začátkem dubna. Nevyhnutelnou se jeví ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (opřená deska do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Jako nedostatečné se jeví známé bílení kmene.

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Škůdci paw-paw prakticky netrpí, rostlina je insekticidní, její domácí škůdci v SR a ČR nežijí. Případné houbovité choroby na velkých listech při vlhkém počasí je možné odstranit běžnými fungicidy (např. měďnatými).

Řez

Paw-paw roste v poměrně přísném pyramidálním tvaru a kvete na loňských letorostech. Proto řez není zapotřebí, výjimkou může být základní tvarování a odstranění uschlých a poškozených větví.

Plody

Plody dozrávají v září až říjnu. Zralost se pozná podle lehkého změknutí plodů a změny barvy do žluta, popřípadě je nejlepším indikátorem zralosti intenzivní exotická ovocná vůně. Pokud do příchodu mrazů nestihnou plody dozrát na rostlině, dozrají v pokojové teplotě po přidání zralých jablek cca do 14 dnů. Při konzumaci se plody rozkrojí, vyjmou se semena, která jsou jedovatá (jen při rozkousání) a jí se obsah žlutooranžové barvy, příjemné vůně, pudinkové konzistence a exkluzivní chuti. Zpracování, krom přímé konzumace, je možné vícerými způsoby, ale chuť plodů, jimiž víc než překvapíte nejen sebe, ale i všechny známé, většinou zabezpečí, že nebudete mít žádné přebytky. Plody vydrží při pokojové teplotě zralé cca týden, chlazené déle. Výživná a vitamínovo-minerální hodnota plodů je značná.

Upozornění

Semena plodů jsou jedovatá (po překousnutí), je třeba je před konzumací vyjmout! Semena jsou dostatečně velká, až 2,5 cm, jejich počet v 1 plodu bývá kolem 10.

Popínavé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 18. března 2021 Žádné komentáře

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti.

Plamínek rostlina

Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů. Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Clematis pěstování

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké.Clematis pěstování Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem. Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Druhy plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

1) Na jaře kvetoucí plaménky

nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení. Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´)

2) Plaménky kvetoucí na jaře a v létě

hlubší řez několika silnějších ročních výhonů. velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´

3) Plaménky kvetoucí od poloviny léta

vyžadují hluboký řez. Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.


Vyberte si z nabídky plamínků v našem eshopu


Clematis stříhání

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

Zde si můžete prohlédnout aktuální nabídku vistárií.

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

Trvalky – návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 17. března 2021 Žádné komentáře

Trvalkové záhony se těší obrovské popularitě a najdeme je v téměř každé zahradě. Víte jak postupovat při založení takového záhonu, co všechno byste měli dodržet a zohlednit aby právě ty naše trvalky patřily mezi nejkrásnější?

Trvalky pěstování

Zásady pro umístění trvalek

Trvalky se umísťují buď na místa vhodná pro detailní pozorování jednotlivých rostlin, např. k oddechovému zákoutí nebo tak, aby se v pokoji dala vnímat celková kompozice, tedy na místo, kam se dá nahlédnout oknem obýváku nebo terasy. Výsadba potřebuje vždy některé stabilní prvky, které by tvořily kostru celé kompozice.

U menších skupin stačí jen opora v pozadí, u větších jsou nevyhnutelné pevné oporné body přímo v záhonu. Takovými prvky bývají dřeviny. Ty přispívají k dekorativnosti skupiny v zimě a opadavé přispívají k barevnému efektu v období kvetení stejně jako v období podzimního vybarvení. Krom dřevin může být oporou i stavba, neprůhledný plot, drobná architektura, u menších záhonů i balvany nebo zahradní keramika.Pěstování trvalek

Trvalková skupina se vysazuje vždy nepravidelně, rostliny se ale neumísťují náhodně. Pokud má být záhon pěkný, je potřeba se při jeho sestavování řídit určitými kompozičními pravidly. Nejdůležitější pravidlo je, že nejvýraznější prvek (rostlina) se neumísťuje do středu skupiny, ale vždy trochu bokem, nejlépe asi do jedné třetiny délky a hloubky záhonu. Na protější straně je nutné tento výrazný prvek vyvážit podobným, ale slabším prvkem jako ozvěnou. Například při použití toho stejného druhu a kultivaru se na jednu stranu umístí skupina 5-6 rostlin a naproti jen 2-3 rostliny. Jindy se na jednu stranu umístí silně rostoucí, výrazně zbarvený kultivar a naproti jemněji zbarvený a nižší kultivar. Stejně tak se dají použít dva druhy podobného vzhledu, ale rozdílné velikosti.

Pokud je záhon široký, je třeba vyvážit navzájem tři podobné prvky: na jednu stranu se umístí velmi nápadný prvek, slabší prvek se umístí na opačnou stranu a nejslabší do popředí mimo střed. V tomto případě už ale nestačí na odstupňování různý počet sazenic nebo různé kultivary, ale je třeba kombinovat různé druhy (např. heliopsis, rudbeckia laciniata, oenothera missouriensis). Pokud je záhon dlouhý, rozčlení se na kratší úseky. Pro jeden úsek sa vypracuje vhodné seskupení, které se potom několikrát opakuje jako článek řetězu. V takovém úseku lze zařadit i prvky za sebou a to v kombinaci – nápadný, slabší, nejslabší. Tyto prvky se neumísťují v jedné linii a ve stejném odstupu, ale tak, aby se využila i šířka záhonu. Cílem je, aby se totéž nepravidelné seskupení pravidelně opakovalo a tím vznikl rytmus.

Příprava půdy pro trvalky

Příprava půdy spočívá hlavně v jejím důkladném zkypření a odplevelení. Půdu pro trvalkové partie je třeba nejprve dobře zrýt. Většině trvalek vyhovuje hloubka zpracování na výšku rýče, tj. asi na 30 cm. Nižším trvalkám stačí mělčí obdělání, vysokým naopak mírně hlubší obdělání. Odplevelení je jedním z hlavních předpokladů úspěšného pěstování. Zvlášť nepříjemné jsou plevele, které se rozrůstají oddenky. Nejčastěji jsou to pýr, bršlice kozí noha, pcháč oset, podběl aj. Velmi nepříjemné jsou plevele, které mají oddenky hlouběji, než se dá rýt.

Kdy sázet trvalky

Druhy kvetoucí na jaře je vhodné sázet na podzim, zatímco druhy s letním a podzimním kvetením se sázejí na jaře. Existují ale i výjimky. Kontejnerované rostliny lze vysazovat po celý rok.


Různé druhy nádherně kvetoucích trvalek najdete také v našem eshopu


S výsadbou se začíná obyčejně v průběhu března a končí se v půli až koncem května. S podzimní výsadbou se začíná obyčejně v půli srpna a sází se nejpozději do půlky listopadu. Lepší je ale ranější podzim, protože rostliny mohou do zimy dostatečně zakořenit.Výsadba trvalek

Období výsadby závisí i na kvalitě půdy. Některé druhy nesnášejí vysazování v těžších půdách vůbec. Větší rostliny se sází na vzdálenost 0,8 – 1,2 m, středně velké do vzdálenosti 0,5 - 0,6 m a menší trvalky do vzdálenosti 0,3 – 0,4 m. Pokud není možnost vysadit zakoupené sazenice ihned, založí sa na zastíněném místě do půdy a zavlaží se. Takto ošetřené sazenice vydrží i několik dní, než se přistoupí k samotné výsadbě. Pokud není možnost založit rostliny venku, dají se rozložit i ve sklepě, pokropit vodou a potom vysázet.

Sazenice se vysazují s pomocí lopatky nebo motyčky. Dlouhé kořeny je možné zkrátit nožem. Kořenový bal je vhodné předem dobře namočit a po výsadbě důkladně zalít. Trvalky se sází většinou tak hluboko, aby pučící výhonky byly na úrovni povrchu půdy. Velmi hluboká výsadba může mít za následek slabé kvetení a někdy i úhyn rostliny. Při výsadbě trvalek je velmi prospěšný pokryv povrchu půdy, který zabraňuje jednak prosychání stejně jako klíčení semen plevele na povrchu půdy.

Péče a ošetřování trvalek

V porovnání s jinými skupinami rostlin trvalky vyžadují méně práce. Práce spojené s ošetřováním nejsou každý rok stejné. V prvním roce založení trvalkové partie je nutné starat se hlavně o to, aby se rostliny co nejdříve ujaly a co nejrychleji vyrostly. Je třeba tedy častěji zalévat (hlavně v suchém období), půda se ale nesmí zbytečně přemokřit. Kdo nemá možnost se o závlahu stále starat, pomůže si pokryvem.

Když rostliny tak vyrostou, že začnou půdu úplně zakrývat, je nutné občas prokypřit půdu mezi rostlinami. Okopávka má však význam jen v suchém teplejším období, kdy podkopaný plevel rychle uschne. U záhonů s chudou půdou je nevyhnutelné občasné přihnojování. Z organických hnojiv se dá použít kompost, z anorganických tekutá vícesložková hnojiva, která se aplikují v období intenzivního růstu před kvetením jednotlivých druhů. Trvalky se zmlazují odstraňováním odkvetlých soukvětí nebo se po odkvětu celé seříznou. Na podzim se odřeže celá nadzemní část u země. Toto ale neplatí u stálezelených trvalek.

Náš tip: Jak na rozmnožování a přesazování trvalek.


Soukvětí trvalek se odstraňují v těchto případech:

– pokud jsou soukvětí odkvetlá a nepěkná

– u druhů náchylných na samovolné vysemeňování se odstraňují odkvetlá soukvětí proto, aby nedošlo k nežádoucímu samovýsevu

– u některých druhů se brzkým seříznutím odkvetlých částí dosáhne další násady květů.

Trvalky v zimě

Některé choulostivé trvalky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličí. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.


PO – okraj podrostu

Okraje stromů, skupin keřů, provzdušněná humózní půda

variace: slunečný světlý okraj chladný polostín

Vp – volná plocha

Slunečné plochy, provzdušněná humózní půda

variace: trvalky divoké se záhonovým charakterem

Vr – vřesoviště se zvláštními situacemi

Slunečné plochy, chudá písčitá kyselá půda

L – horská louka

Slunečné plochy, kamenitá minerální půda

Ks – kamenité stepi

Slunečné plochy, suchá humózní půda s výskytem skal

SŠ – skalní štěrbiny

Slunečné zídky, prohlubeniny, suchá štěrkovitá minerální půda

A – alpinium

Slunečné skalky, chudé minerální půdy

Z – záhon

Humózně kypré, živné půdy

záhonové trvalky s výraznými květy variace: stín, polostín, slunce

Stanovištní okruhy trvalek podle Prof. Dr. Josefa Siebera (zdroj – VICTORIA trvalková školka)

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty