Posts tagged 'rez'

      Jak a kdy řezat? Na první pohled jednoduchá otázka, na kterou však mnozí neznají odpověď. Proto jsme tu pro Vás, abychom Vám ji objasnili a poskytli zajímavé informace o správném řezu, čase a dřevinách. Řez nelze dělat u všech dřevin ve stejnou dobu. Musí být individuální podle druhu, někdy i podle kultivaru, podle požadovaného tvaru koruny a jiných činitelů.

Výchovný řez

V prvních třech letech po vysazení se dělá výchovný řez, který je základem budoucího tvaru a pevnosti koruny . Na nových letorostech, které ovocný strom po řezu vytvoří, jsou vše pouze listové pupeny. Opravdu pouze v prvních třech letech po výsadbě větve zkrátíme, aby přesazený stromek zvládl ujmutí v nových podmínkách, a aby vytvářel požadovaný základ budoucí rodivé koruny. Jakýmkoliv zkrácením výhonu o třetinu či čtvrtinu na tříletých a starších stromcích v zájmu "podpory plodovosti" dosáhnete pouze toho, že rostlina znovu vyžene silné nové větve, na kterých budou opět pouze listové pupeny. Stromy po takovém zásahu mají tendenci připomínat metly, které nerodí. Na větvích, které upravíte výchovným řezem, neočekávejte v nejbližším roce žádnou úrodu. Takový stromeček chystáte pouze pro plození v dalším období. Pokud jste při zkracování větví v minulosti dosáhli nějaké úrody, bylo to vlastně jen na malých větvičkách, které jste vlastně naštěstí zapomněli zkrátit, a proto přinesli úrodu.

Chcete-li po třech letech dosáhnout na ovocném stromku úrody, která se bude později pouze zvyšovat, nejlepší je nedělat nic, tedy větve nezkracovat. Na všech nezkrácený větvích se až dvě třetiny listových pupenů do podzimu promění na krátké boční výhonky s květními pupeny připomínajícími kočičky a ty rozkvetou a přinesou úrodu až v následujícím roce.

Udržovací a zmlazovací řez

Aby ovocný strom nenarostl do příliš vysokých rozměrů, je třeba ho následně, když jsou identifikovány všechny květní pupeny, udržovacím řezem zkrátit za posledním květním pupenem. Odstranit také můžete pomocí otáčivé pilky celou větev, která roste nevhodným směrem resp. korunu stromu nadměrně zahušťuje. Tento úkon je nejlépší udělat na jaře, když už nehrozí velké mrazy a tedy i namrznutí ošetřovaných větví. Takto udržujete strom v kondici a plodivosti.

Po letech musíme strom zmladit - zmlazovací řezem. Aplikuje se na starých stromech, u kultivarů, které chceme zachovat , pokud jsme byli spokojeni s chuťovými vlastnostmi plodů. Zmlazovací řezem podpoříte růst nových mladých větví, které budou opět v prvním roce pouze s plným počtem listových pupenů. V dalším roce se do podzimu na nich vytvoří květní pupeny, ze jejichž úrody se budete těšit až v třetím roce. Jakýmkoli porušením pravidla u vhodném řezu se zbytečně připravíte o možnou úrodu, kterou by Vám ovocný strom mohl přinést. Buďte tedy trpěliví , přírodu prostě neošidíte.

Pokud jste vysadili ovocné stromy na podzim, pravděpodobně měli upravenou korunu řezem a byl viditelně zkrácený terminál. Takže u takových dřevin již není třeba v jarním období provádět řez. Pokud jste vysadili prostokořenný stromeček neupravený řezem již v zahradnictví, tak ho před jarem nezapomeňte výrazně seříznout, neboť jen tak má šanci na správné ujmutí. Samozřejmě, můžete také odstranit zimou poškozené větve, uschlé a polámané části.

Samotná výsadba ovocných dřevin může probíhat na podzim i na jaře. Převážně v jarním období se dělají výsadby ovocných stromů nejčastěji v oblastech s dlouhotrvající a intenzivní zimou.

Nejvhodnější čas na zmlazovací řez jednotlivých druhů ovocných stromů a keřů

Jabloně (Malus), hrušky (Pyrus communis) - dobře snášejí řez v předjaří i letní řez

Višně (Prunus cerasus) - brzy na jaře, pokud je nově vysazený strom, jinak vždy provádíme letní řez po sklizni, kdy se zkracují porozené výhony a větve. Pro růst a rodivosť jsou nejcennější 30-40cm výhony, na kterých jsou rovnoměrně už na podzim rozloženy rodivé pupeny a tím i záruka úrody. Višeň rodí na jednoletém dřevě.

Meruňky (Prunus armeniaca) - v prvním roce po vysazení řez provádíme v předjaří, jinak vždy po sklizni, nejlépe do konce srpna, poloviny září.

Broskve (Prunus persica) - řez po sklizni, na konci léta, opravný řez může být proveden i v předjaří.

Švestky, blumy (Prunus domestica) - řez po sklizni, v červnu

Třešně (Prunus avium) - nikdy neřežeme brzy na jaře, protože trpí nadměrným klejotokem, řez vždy provádíme po sklizni. Rodí na dvouletém dřevě. Řezat se může i během vegetace, kdy odstraňujeme nevhodně rostoucí větve a jinak poškozené.U třešní trvá i 4 roky, než vytvoříte správný tvar koruny.

Ořech (Juglans regia) - nikdy neřežeme v zimě a obecně ani nemusíme žádný řez provádět. Pokud si přejete tvarovat přece jen korunu, dá se tak provést v létě (červen až srpen).

Líska (Corylus avellana) - pěstuje se většinou jako keř, zkracovat výhony a upravovat tvar můžete od března do dubna

Rybíz červený a bílý (Ribes rubrum), angrešt keříčkový (Ribes grossularia) - výchovný řez ihned během výsadby, udržovací řez se provádí asi po 3 letech od výsadby a dělá se po sklizni, může se i na jaře ještě před samotným pučením. Rybíz rodí na dvouletém dřevě, větve se zkracují o 1/3, od poloviny února (v předjaří)

Rybíz černý (Ribes nigra) - rodí na jednoletém dřevě, proto se větve zkracují jen minimálně, nejlépe na jaře

Maliny (Rubus idaeus) - dvouletky - porozené výhony se odstraňují na jaře, kdy je patrné, že jsou suché, odstraňují se celé, mladé se nezkracují .

Maliny - 2 - krát plodící - poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zarodí na novém obrůstají , z téhož výhonu. Řez se provádí po sklizni první sklizně.

Nejen běžná péče o popínavé rostliny stačí na to, aby se jim u Vás na zahradě nebo v nádobě dařilo.

Často je to právě řez, který usměrňuje nejen růst rostliny, ale podporuje i kvetení, prodlužuje mladistvý vzhled popínavek a udržuje je v dlouhodobé kondici. Většině vyhovuje jarní řez, jiným podzimní řez a dalším pouze odstraňování poškozených výhonů.

Popínavé růži odstraňujte jen nevhodně vyrůstající výhony na podzim, případně výhony poškozené větrem, bouří, mrazem nebo vyschlé, či odkvetlé květenství. Provádějte řez šikmo nad dolním pupenem. Pokud jde o přestárlý keř, je třeba ho vystříhat a podpořit růst mladých výhonů. Tento řez se uskutečňuje zejména na podzim. Mnohé popínavé rostliny mají růstové pupeny umístěny na stonku naproti sobě. Proto zastřihávejte tak, abyste je nepoškodili. Pokud již začaly rašit, vrcholky neodstřihávejte. Pravidelně odstraňujte i dovnitř rostoucí výhony, případně nevzhledné a vám nevyhovující výhonky, které nesměřují na konstrukci oblouku nebo se již nedají jinak připevnit. Pravidelně odstraňujete uschlé a odkvetlé, deštěm poškozené květy. Nejvíce trpí asi bělokvěté kultivary a druhy popínavých rostlin, na kterých se nejčastěji projevuje dlouhodobý déšť a vlhko. Květy jsou nažloutlé, bez krásy.

O řezu plaménků Vás budeme informovat v samostatném tipu, protože jde o komplikovanější skupinu a rozdělení.

Vistárie vyžaduje pro bohaté a každoroční kvetení pravidelný letní a zimní řez. Koncem léta asi 2 měsíce po odkvětu se zkracují nově vyrostlé výhonky na 15 cm od hlavní osy. V zimě se zkracují ty stejné výhonky ještě na 8 cm, a tím podpoříte mladý obrost, na kterém bude opět vistárie kvést. Takové řezy je třeba provést na celé rostlině a dočkáte se bohatého kvetení. Pozor však na nově vysázené rostliny. Těm dopřejte na kvetení čas.

Břečťan, ačkoli roste pomalu, roste hustě a chová se poměrně invazivně, jestliže se nestříhá. Můžete ho stříhat kdykoliv. Nejčastěji však koncem zimy, začátkem jara.

Zimolez, jasmín i mučenka se stříhají koncem léta po odkvětu, zejména boční obrost a odkvetlé výhony. Starší rostliny zkraťte asi na 60 cm (celou rostlinu) na podzim nebo před zimou.

Znáte keř, který splňuje po všech stránkách kritéria pro dokonalou dominantu zahrady? Právem si to zaslouží určitě komule (Buddleja davidii), která mezi pěstiteli nese i název letní šeřík nebo motýlí keř. Patří mezi výše rychle rostoucí keře, které se v době květu majestátně tyčí nad zbytkem podrostových výsadeb. Rašit začíná poměrně brzy a naopak listy si ponechává často i po mrazech. Některé listy zůstávají na keři během celé zimy. Samozřejmě, jen pokud je mírná. Na jaře po odeznění největších mrazů vyžaduje hlubší řez, protože kvete na novém dřevě. Ponechají se jen základní kosterní větve, které se seříznou na 50 cm. Bez problémů z nich dokáže bohatě obrůst.

Kvete nádhernými latnatými soukvětími v létě až do prvních mrazů. Známe je v odstínech fialové, modrofialové, růžové, bílé i karmínové. Kromě klasických šeříkových soukvětí mívá podle druhu i jiné barevné provedení. Květiny intenzivně voní a lákají do zahrady motýly a jiné opylovače. Motýli, zejména babočka paví oko, milují fialové květy komule. Pokud chcete docílit opakovaného kvetení, dejte si tu námahu a odstraňujte odkvetlá květenství. Na podzim dokáže znovu rozkvést. Dá se toho však docílit, jen pokud je nižších rozměrů.

Vyžaduje slunné stanoviště, neboť v polostínu a ve stínu slaběji kvete. Půda by měla být výživná, ale propustná a s podílem písku. Mělce koření. V jarním období může namrznout, ale velmi dobře regeneruje. Uvítá ochranu v podobě podestýlky. Buddleja davidii 'Nanho Purple' je zakrslejší kultivar s elegantně převislými větvičkami.

Zajímavé kultivary:'Royal Red','White Bouquet','Nanho Purple','Pink Delight','Nanho Blue','Black Knight'.

Žlutě kvetoucí je např. Buddleja madagascariensis nebo Buddleja × weyriana 'Sungold', která patří k hybridům. Květy jsou uspořádány v kulovitých shlucích podél kvetoucí latě. Voní a také lákají neuvěřitelné množství hmyzu. Nejzajímavější žlutě kvetoucí je snad Buddleja globosa'Orange Ball', která má jednotlivá kulovitá květenství na samostatných stoncích. A jako hybrid z ní vznikl i u nás pěstovaný 'Sungold'.

Nejrychlejším způsobem rozmnožování je řízkování v létě (červenec - srpen). Odřezky musí být polodřevnaté, vyzrálé, bezkvěté a namočené do stimulátoru, který urychlí jejich zakořeňování přímo v půdě nebo v nádobě. Pro dosažení rychlejšího efektu v zahradě doporučujeme zakoupit vyšší kontejnerové sazenice, které vykvetou již v prvním roce po výsadbě.

Rádi bychom vyzdvihli i zajímavou komuli střídavolistou (Buddleja alternifolia), která se vyznačuje dlouhými soukvětími květů, které se střídají po celé délce nového výhonku. Je odolnější vůči mrazům než komule Davidova. Vyžaduje dostatečný prostor, aby zavěšená kvetoucí květenství dostatečně vynikla. Může být růžové nebo fialové barvy. Má střídavé postavení listů a řeže se po odkvětu v létě. Kvete pak na nových výhoncích. Řezat se však nemusí a to kvůli svému přirozenému volnému tvaru.

Komule vynikne ve volně rostoucím živém plotě, jako výplňový keř v pozadí smíšeného záhonu, ve velké nádobě, ale i jako solitér v trávníku.

Zpříjemněte si letní dny a večery posezením v zahradě s rozkvetlou komulí.

        Mezi drobné ovoce patří rybíz, angrešt, maliny, borůvky, jahody, ostružiny, goji a jiné známé i méně známé ovocné druhy, které vyžadují péči na to, aby zarodily. Nabízíme Vám několik tipů jak je správně pěstovat a řezat.

Jahody - vyžadují správnou výsadbu, slunce až polostín, sazenice nesázejte na stejné místo, kde již byly jahody pěstovány. Srdíčka jahodových sazenic musí být zasazeny nad zemí. Nezapomeňte na zalévání, hnojení, odstraňování dceřiných  odnoží, které mateřskou rostlinu vyčerpávají. Můžete je použít na nové výsadby. Také jim odstraňujte suché a poškozené listy a kontrolujte případné škůdce a nemoce. Mají rádi prokopán, odplevelený substrát.

Maliny - známe jednou rodící a dvakrát rodící. Maliny je třeba vystříhat na jaře, kdy je jisté, které výhony jsou staré, porozeny a suché. Maliny rodí na dvouletých výhonech. Dvakrát ročně rodící maliny se nestříhají celé, jelikož rodí již v prvním roce a ve druhém roce tytéž výhony zajišťují rodivosť, ale níže na rostlině, ne na koncích. Porozené koncové výhonky se mohou po sklizni odstřihnout.

Goji - není náročná na pěstování. Vyhovuje jí standardní zemina v zahradě, nic speciálního. Jelikož jde o velmi kvalitní méně známý ovocný druh s množstvím vitamínů a zdraví prospěšných látek, k dosažení úrody zvolte aspoň dvě rostliny. Pro rychlou rodivosť je třeba vysadit alespoň 3-letý keř a věnovat se mu. Nejprve je nutné vytvořit jakoby kmen az něj vycházející větve. Pro plodivost je důležitý řez na jaře, nejpozději začátkem června. Zvolte dostatečný prostor, slunce, vlhkou, propustnou půdu s dostatkem humusu a pH 8.