Okrasná zahrada
RSS zdrojBezúdržbový živý plot
Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. V tomto článku se podíváme na to, které dřeviny jsou skutečně nenáročné, co je potřeba zvážit před výsadbou a jak si usnadnit péči o živý plot tak, aby vám sloužil dlouhé roky bez starostí.
Co je bezúdržbový živý plot a pro koho je ideální
Bezúdržbový živý plot je takový druh živého plotu, který vyžaduje minimální péči, ale přitom plní funkci klasického plotu – tedy zajišťuje soukromí, tlumí hluk, chrání před větrem a vypadá esteticky.
Živý plot bez starostí – realita, nebo mýtus?
Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Tento termín se proto používá spíše jako označení pro velmi nenáročné druhy keřů nebo dřevin, které nerostou příliš rychle, nevyžadují častý řez a střih, dobře odolávají chorobám a škůdcům a poradí si i s náročnými podmínkami (například delší sucho).
Pro koho se hodí bezúdržbové řešení
Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. K těmto plotům rovněž mohou přistoupit ti, kteří se neřadí ke zkušeným zahrádkářům a upřednostňují jednoduchost. Kromě toho se pro bezúdržbové ploty mohou rozhodnout vlastníci větších pozemků, kteří by jinak střihem trávili obrovské množství času.
Výhody a nevýhody bezúdržbových živých plotov
Stejně jako každé jiné řešení, i s bezúdržbovým živým plotem se pojí hned několik hlavních výhod a nevýhod. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější z nich.
Výhody, které ocení každý
Nespornou výhodou bezúdržbových živých plotů jsou pochopitelně nízké nároky na údržbu. Většina vhodných odrůd je odolná vůči chorobám a škůdcům a není potřeba řešit pravidelné zalévání a hnojení. U některých keřů si nemusíte vůbec lámat hlavu s vhodným střihem, případně jej stačí provést pouze jednou až dvakrát ročně.
S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích. Celoročně se pak budete moct těšit ze samotného vzhledu živého plotu, který může působit elegantním dojmem.
Nevýhody, se kterými je třeba počítat
Pořízení živého plotu může obecně znamenat vyšší počáteční investici. Pokud hledáte bezúdržbové řešení, musíte počítat také s poněkud omezenou variabilitou při výběru dřevin. Jejich nabídka nemusí vždy vyhovovat všem vašim estetickým nebo funkčním požadavkům.
Méně náročné druhy také často rostou pomaleji, takže může trvat déle, než se živý plot vytvoří a dostatečně zahustí.
Nejlepší dřeviny na bezúdržbový živý plot
I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost. Pojďme se podívat na to, které rostliny se v tomto ohledu těší popularitě.
Stálezelené druhy – stálá zeleň po celý rok
Pokud si chcete užívat stálý vzhled vašeho živého plotu po celý rok, je na místě poohlížet se po takzvaných stálezelených druzích. Oblíbenou variantou je například tis červený (Taxus baccata), nenáročný zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) či cesmína modrá (Ilex meserveae). Vedle nesáhnete ani s bobkovišní lékařskou (Prunus laurocerasus). Pokud hledáte nižší plot, může se hodit brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který se skvěle hodí i jako půdopokryvná rostlina.
Listnaté dřeviny s minimálními nároky
Pokud vám nevadí, že živý plot během zimních měsíců ztratí své zelené listy, máte opět o něco širší nabídku dřevin, ze kterých lze vybírat. Může se totiž jednat o opadavé stromy na živý plot. Pomyslnou klasikou mezi živými ploty je habr obecný (Carpinus betulus), který je odolný, hustý a přirozeně cloní i v zimě, protože suché listy často drží na větvích až do jara.
Rozhodnout se dále můžete pro ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který vyniká rychlým růst, dobře se větví a snadno se tvaruje. Pro nižší živé ploty lze doporučit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). Odolným keřem, který bude poměrně dobře růst i v horších půdách, je hloh obecný (Crataegus laevigata). Z dekorativních keřů se zajímavými listy lze zmínit třeba kalinu obecnou (Viburnum opulus).
Pomalu rostoucí druhy vhodné pro živé ploty
Pokud pro vás není klíčový rychlý růst rostlin, můžete vybírat z pomalu rostoucích druhů. Skvělou volbou je například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který je hustý, kompaktní a ideální na nízké formální živé ploty. Vsadit můžete také na tis červený (Taxus baccata), který dobře snese stín i tvarování. Vedle nesáhnete ani s cesmínou modrou (Ilex meserveae), což je krásně tvarovaný keř se zimní výdrží, pomalu rostoucí a stálezelený.
Co je třeba zvážit před výsadbou bezúdržbového živého plotu
Předtím, než se do výsadby bezúdržbového živého plotu ve své zahradě pustíte, zvažte několik faktorů.
Půdní a klimatické podmínky
V prvé řadě se zaměřte na půdu, kterou máte k dispozici.
-
- Jílovitá půda zadržuje vodu, a je těžká.
-
- Písčitá půda je více propustná, ale může rychle vysychat.
-
- Hlinitá půda je pro řadu rostlin ideální. Dobře drží vodu i živiny, většina dřevin v ní poroste bez problémů.
-
- Kamenitá nebo chudá půda může vyžadovat vylepšení pomocí kompostu nebo substrátu.
Kromě toho samozřejmě roli i to, zda budete živý plot sázet spíše na slunné nebo stinné stanoviště. Každý druh rostliny totiž může vyžadovat něco jiného. Zvažte proto, zda se vámi vybrané dřevině nebo keři bude v těchto podmínkách dařit.
Potřebný prostor a orientace
Tento faktor často rozhoduje o tom, jestli bude živý plot fungovat prakticky i esteticky. Pamatujte na to, že každá rostlina potřebuje určitý prostor pro kořeny i nadzemní část. Vyšší živý plot (nad 2 m) vyžaduje víc prostoru kvůli stabilitě i údržbě. Pokud k plotu nebudete mít přístup z druhé strany (například kvůli plotu souseda), mohou pro vás být vhodnější spíše nižší druhy rostlin.
Dále vezměte v úvahu orientaci prostoru na světovou stranu:
-
- Na severní a východní straně je méně slunce a jedná se o ideální volbu pro druhy do polostínu. Například tis (Taxus), ptačí zob (Ligustrum) nebo habr (Carpinus).
-
- Jižní a západní strana nabídne během dne plné slunce, které bez problémů zvládnou například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea), skalník (Cotoneaster) či zimostráz (Buxus).
Růstová rychlost a konečná výška
V tomto ohledu většinou platí, že čím menší údržbu rostlina vyžaduje, tím pomaleji roste. Informujte se také o tom, jaké konečné výšky může plot maximálně dosáhnout. Někteří se například mohou poohlížet po specifické výšce plotu, aby si dokázali zajistit soukromí nebo třeba vytvořit určitý větrolam.
Péče o bezúdržbový živý plot – co to doopravdy znamená
Jak jsme již zmínili, pořízení bezúdržbového živého plotu automaticky neznamená nulovou péči. Každá rostlina totiž vyžaduje, abyste se jí alespoň minimálně věnovali a tímto způsobem podpořili její zdravý růst a estetický vzhled.
Občasná údržba, která se vyplatí
Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Pokud například narazíte na zničené větve nebo choroby, začněte situaci řešit. Zhruba jednou až dvakrát ročně dopřejte živému plotu hnojivo, aby se vám odvděčil zdravým růstem.
Automatizace péče
Část péče o živý plot můžete automatizovat. Pokud například daná rostlina potřebuje pravidelnou závlahu, můžete investovat do zavlažovacích systémů. Díky tomu získají přístup k vodě v definovaných intervalech, aniž byste vy sami museli na nutnost zalévání pamatovat.
Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu. Mulč tvoří bariéru, přes kterou se většina plevelů nedostane ke světlu. Kromě toho může být pomocníkem také pro udržení vlhkosti v půdě a chrání kořeny.
Doporučení
Při plánování živého plotu je třeba zvážit hned několik faktorů. Dejte si proto na čas a jeho tvorbu si pořádně promyslete.
Tipy na výběr rostlin podle regionu
Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“.
-
- Pokud žijete v teplejších nížinách, můžete vsadit na pěstování tavolníku (Spiraea), ptačího zobu (Ligustrum), dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii) nebo třeba skalníku lesklého (Cotoneaster lucidus).
-
- V chladnějších oblastech se může hodit spíše habr obecný (Carpinus betulus), tis červený (Taxus baccata), cesmína modrá (Ilex meserveae) nebo kalina obecná (Viburnum opulus).
-
- Ve větrných a exponovaných lokalitách můžete vsadit na pěstování hlohu obecného (Crataegus laevigata), habru (Carpinus) či bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus).
Kombinování druhů pro přirozený vzhled
Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu. Rozhodně se tedy nemusíte omezovat na pěstování pouze jednoho jediného druhu. Kombinací kvetoucích, plodících a stálezelených druhů dosáhnete zajímavého vzhledu po celý rok. Různorodé živé ploty rovněž poskytují úkryt a potravu ptákům, hmyzu a drobným živočichům.
Řešení pro specifické potřeby – rychlé zakrytí, odhlučnění, ochrana před větrem
-
- Pokud potřebujete rychle zakrýt prostor (například u novostavby), je třeba vybírat z rychle rostoucích druhů. Mezi ty patří třeba ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr obecný (Carpinus betulus), bobkovišeň (Prunus) nebo určité druhy tavolníku (Spiraea).
-
- Pokud chcete snížit hluk z ulice nebo silnice, volte dřeviny s hustým, pružným a vícevětvovým systémem. Skvělou volbou je tis červený (Taxus baccata), hloh (Crataegus), brslen (Euonymus) či habr obecný (Carpinus betulus).
-
- Pokud řešíte ochranu před větrem, může být žádoucí zejména pevný habitus a pružné větve. Mezi vhodné dřeviny se řadí například habr (Carpinus), hloh (Crataegus), tavolník (Spiraea) nebo skalník (Cotoneaster).
Shrnutí – je bezúdržbový živý plot řešení pro vás?
Bezúdržbový živý plot může být skvělou volbou – ale jen tehdy, když dobře promyslíte své potřeby, prostorové možnosti a styl zahrady.
Výběr dřevin podle stylu a potřeb je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval.
Pamatujte na to, že žádný živý plot není zcela bez práce. „Bezúdržbový“ ve skutečnosti znamená méně častou, ale stále potřebnou péči – jako je mulčování, lehké tvarování či občasná kontrola stavu rostlin. Růst bude možná pomalejší, ale výsledkem může být dlouhodobě stabilní a esteticky nenáročné řešení.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Netýkavka pěstování
Netýkavky se řadí ke krásným rostlinám, které znaly už naše babičky. Jejich výhodou je poměrně snadné pěstování a fakt, že se jim daří i na stinném stanovišti. Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát, aby se těšila zdravému růstu a jaké populární druhy netýkavek existují.
Charakteristika netýkavky
Netýkavka (latinsky Impatiens) je rostlina patřící do čeledi balsaminovitých. Tato kvetoucí rostlina přitom zahrádkáře láká hned z několika důvodů. Pyšní se schopností rychlého růstu, nádhernými květy a dokáže vykvést i ve stinných oblastech.
Skvěle se přitom hodí pro ozvláštnění zahradních záhonů, pro zahrádkářské kontejnery i visuté koše. Netýkavky se snadno pěstují a svými květy vás potěší v období od jara do podzimu.
Netýkavky jsou zpravidla velmi dobře odolné vůči škůdcům. Mezi choroby netýkavek se ale mohou řadit plísňová onemocnění, rostlinu mohou také napadnout mšice. Pokud některý z těchto problémů zaznamenáte, je na místě včas přijmout potřebná opatření.
Vyberte si sazenice netýkavky a zasaďte si tuto krásnou rostlinu i ve vaší zahradě nebo na terase
Netýkavka balzamína
Jedním z nejoblíbenějších druhů netýkavky je netýkavka balzamína (Impatiens balsamina). Původně pochází z Asie a pro svou vysokou atraktivitu květů je v zahradách skutečně populární.
Jedná se o jednoletou rostlinu, která obvykle dosahuje výšky kolem 30 až 60 cm. Květy jsou nápadné, mají trubkovitý tvar a mohou se vyskytovat v různých barvách. Časté jsou například bílé, růžové, červené či fialové květy.
Netýkavka žláznatá
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) původně pochází z Himalájí. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme svým poměrně vysokým vzrůstem a výraznými růžovými květy. Charakteristické jsou pro ni štíhlé duté stonky a protáhlé listy. Důležité je však zmínit invazivní povahu této netýkavky. Po vysazení do zahrady může vytlačovat původní druhy rostlin.
Netýkavka malokvětá
Dalším populárním druhem netýkavky je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). I tento druh je přitom proslulý svou invazivní povahou. Jedná se o vytrvalou bylinu, která disponuje protáhlými stonky a drobnými květy. Obvykle žluté nebo zelenožluté květy se seskupují na dlouhých stopkách. Kvete od července do října.
Netýkavka Wallerova
Netýkavka Wallerova (Impatiens walleriana) je hybridní druh netýkavky. Díky svým květům bývá hojně pěstován pro své dekorativní účely. Potěší vás totiž bohatým a dlouhotrvajícím květenstvím. Její květy jsou trubkovitého tvaru a mohou se pyšnit různými barvami. Setkat se můžete s bílou, růžovou, červenou, fialovou a mnoha dalšími odstíny. Popularitě se těší i pro svou schopnost kvést hojně a dlouho, a to od jara do podzimu.
Netýkavka nedůtklivá
Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je v Evropě považována za původní druh. Znát ji můžete také pod označením netýkavka obecná. Často se vyskytuje v lesích, na vlhkých loukách nebo třeba v blízkosti vodních zdrojů.
Jedná se o vytrvalou rostlinu s protáhlými stonky. Její květy jsou nápadné a pyšní se žlutou barvou s typickými oranžovými skvrnami. Rostlina vytváří poupata, která se otevírají v důsledku lehkého dotyku nebo pohybu.
Netýkavka Hawkerova
Netýkavka Hawkerova (Impatiens New Guinea) je hybridní druh netýkavky. Často se pěstuje pro své dekorativní účely, jelikož zaujme krásnými květy. Rostlina je proslulá velkými a nápadnými květy, které mohou mít různé barvy. Její listy mohou být tmavě zelené či purpurové.
Pěstování netýkavky
Pěstování netýkavky je poměrně snadné a s tímto úkolem si proto zpravidla velmi dobře poradí i začátečníci. Aby se vám rostlina odvděčila krásnými květy, je nicméně potřeba jí k tomu dopřát adekvátní podmínky.
Netýkavka vyžaduje světlé až polostinné stanoviště. Pokud ji vysadíte na stinné stanoviště, sice vám poroste, ale může mnohem méně kvést. Pamatujte na to, že netýkavky potřebují poměrně velké množství závlahy. Na případné přeschnutí mohou velmi rychle reagovat. Substrát proto udržujte vždy mírně vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě.
Nenáročnost těchto rostlin je dána i tím, že odkvetlé květy netýkavky není nutné odstraňovat. Netýkavka totiž pěstitelům nabídne určitou samočistící schopnost, podobně jako třeba převislé petúnie.
Přezimování netýkavky
Pokud se rozhodnete netýkavky pěstovat, pamatujte na to, že nesnesou mráz. Před udeřením prvních mrazíků je proto důležité je přenést na bezpečné stanoviště. Minimální teplota pro přezimování této rostliny činí 10 °C, maximální pak 17 °C.
Netýkavky můžete během zimy ponechat například v chladnější místnosti nebo třeba zimní zahradě. Zálivku během zimního období omezte.
TIP: Netýkavky si mohou v truhlících rozumět i s celou řadou dalších populárních rostlin. Vsaďte třeba na jedinečný druh muškátu, který vás ochrání před komáry.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Kakost pěstování
Kakost je oblíbená rostlina, která se objevuje v nejedné české zahradě. Pyšní se minimálními nároky na pěstování, kvete prakticky celé léto a díky velké nabídce druhů si vybere opravdu každý. Zjistěte, jaké podmínky kakostu dopřát a jaké konkrétní druhy se těší největší popularitě.
Charakteristika kakostu
Kakost (latinsky Geranium) je oblíbená rostlina, která v zahradě potěší záplavou pestrobarevných květů. Trvalka kakost je charakteristická svými palmatilobulárními listy, které na první pohled mohou připomínat tvary holubího chodidla. Běžně dorůstá do výšky 30 až 60 cm a během jarního až letního období se můžete těšit na nádherné barevné květy. Jelikož je kakost oblíbeným zdrojem nektaru pro včely a motýly, můžete do své zahrady nalákat i tento potřebný hmyz.
Objednejte si geranium online a zasaďte si jej do své zahrady ještě letos
Půdopokryvný kakost
Půdopokryvný kakost je obecně označení pro druhy kakostu, které rychle rostou do šířky, mají hustý porost a výborně zakrývají půdu. Díky tomu můžete ve své zahradě efektivně zabránit růstu plevele a zároveň chránit půdu.
Mezi půdopokryvné kakosty se řadí například kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kakost himalájský (Geranium himalayense) nebo kakost Rozanne (Geranium 'Rozanne').
Je kakost jedovatý?
Většina druhů kakostu není jedovatá a je považována za bezpečnou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. Kakost smrdutý se dokonce používá i v lidovém bylinkářství.
Kakost druhy
Můžeme rozlišit stovky druhů, odrůd a kultivarů kakostu. Díky tomu si můžete snadno najít tu pravou rostlinu právě pro vaši zahradu. Mezi oblíbené druhy kakostů se řadí například následující:
Kakost oddenkatý
Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je silně aromatická trvalka s výraznými listy, které na podzim získávají červené zabarvení. Vytváří hustý koberec, dobře snáší sucho a stín. Skvěle se hodí pod stromy nebo keře.
Kakost Cambridgeský
Kakost cambridgeský (Geranium × cantabrigiense) je nízká, půdopokryvná trvalka, která vznikla křížením kakostu dalmatského a oddenkatého. Má vonné listy, které se na podzim krásně zbarvují. Růžové až fialové květy rozkvétají od konce jara do léta.
Kakost krvavý
Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je poměrně nízký kompaktní druh kakostu. Na první pohled zaujme svými barevnými květy. Skvěle se hodí i do skalek nebo na okraje záhonů.
Kakost smrdutý
Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je původní planý druh s jemnými růžovými květy. Má výrazné aroma, které odpuzuje hmyz. Daří se mu i na chudších stanovištích a ve stínu, často se šíří samovýsevem.
Kakost hnědočervený
Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je elegantní druh s tmavě purpurovými až hnědočervenými květy. Daří se mu v polostínu až stínu, dobře roste i pod stromy.
Kakost himalájský
Kakost himalájský (Geranium himalayense) je krásná trvalka s velkými modrofialovými květy. Rychle se rozrůstá, má ráda polostín. Chybu neuděláte s vlhčí a propustnou půdou.
Kakost skvrnitý
Kakost skvrnitý (Geranium maculatum) je oblíbená trvalka. Zaujme světle fialovými až růžovými květy a jemně laločnatými listy, které mohou být skvrnité, odtud plyne název této rostliny.
Kakost Endresův
Kakost Endresův (Geranium endressii) je nízký, půdopokryvný druh s jasně růžovými květy. Jde o velmi odolný kakost na slunce nebo do polostínu.
Kakost luční
Kakost luční (Geranium pratense) je vzpřímeně rostoucí druh s nápadně modrofialovými květy. Má tendenci růst spíše do výšky než do šířky.
Kakost dalmatský
Kakost dalmatský (Geranium dalmaticum) se pyšní jemnými růžovými květy a aromatickými listy. Vynikne na slunném a sušším stanovišti, perfektně se hodí do skalek.
Kakost černooký
Kakost černooký (Geranium psilostemon) má růžové až purpurové květy s tmavým středem. Může dorůstat až do výšky jednoho metru, díky čemuž může vyniknout jako zajímavá solitéra.
Pěstování kakostu
Pěstování gerania je poměrně nenáročné a jedná se proto o skvělou rostlinu i pro začínající zahrádkáře. Kakost obecně preferuje spíše slunná nebo polostinná stanoviště. Jelikož je poměrně odolný, lze mnohdy umístit kakost do stínu.
Co se týče půdy, ideální je této rostlině dopřát dobře odvodněnou půdu s dostatkem živin. Vyhněte se jejímu přemokření, které by mohlo způsobit hnilobu kořenů. Rostlinu proto zalévejte až v momentě, kdy je horní vrstva půdy suchá.
V prvním roce po výsadbě dbejte na pravidelné pletí a kypření půdy okolo rostlin. Díky tomu podpoříte tvorbu silného a zdravého kořenového systému. Brzy na jaře rostliny očistěte a odstraňte suché listy, abyste podpořili tvorbu nových.
Kakost v zimě
Abyste podpořili tvorbu nových květů, je vhodné kakost v průběhu sezóny seřezávat. Co se týče zimy, některé druhy kakostu jsou vůči mrazu odolné, jiné jsou naopak citlivější. V chladnějších oblastech je proto na místě rostlinu před mrazivým počasím chránit.
TIP: Kakost můžete v zahradě doplnit spoustou dalších zajímavých rostlin. Zjistěte například, jak pěstovat stračku, která se v prostoru bude vyjímat.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Řebříček pěstování
Řebříček je nenáročná rostlina, která se stane perfektní součástí vaší zahrady. Její květy se mohou pyšnit různými barvami, takže s její pomocí vytvoříte zajímavé kombinace. Nízké nároky na pěstování navíc zajišťují, že si s jejím pěstováním poradí i začátečníci.
Charakteristika řebříčku
Řebříček (latinsky Achillea) se řadí k oblíbeným trvalkám hojně pěstovaným v zahradách. Na první pohled působí velmi půvabně a díky spoustě různorodých druhů si můžete vybrat barvu přesně podle vašeho gusta. Jednotlivá květenství navíc lákají motýly, čmeláky a včely, takže do své zahrady můžete přilákat i tento potřebný hmyz.
Jedná se o vytrvalou bylinu, která se ve volné přírodě vyskytuje ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přímá lodyha řebříčku zpravidla dorůstá do výšky 30 až 60 cm. Jednotlivé drobné květy jsou přitom uspořádány do složitých květenství, která se nazývají chocholičnatá latovitá květenství.
V našem e-shopu najdete různé barvy řebříčku, kterými můžete rozzářit svoji zahradu. Neváhejte se inspirovat
Řebříček druhy
Rozlišují se různé druhy řebříčku, které se liší nejen svým vzhledem, ale i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších z nich.
Řebříček obecný
Řebříček obecný (latinsky Achillea millefolium) je nejrozšířenějším druhem řebříčku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která běžně dosahuje do výšky 20 až 80 cm. Květy jsou malé, bílé nebo růžové a uspořádané v typických chocholičnatých latách na koncích větví.
Řebříček bertrám
Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) pochází původně z Eurasie, nicméně byl zavlečena také do Severní Ameriky, kde se rozšířil. Tato vytrvalá bylina běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm. Je charakteristická vzpřímenými lodyhami a drobnými bílými nebo narůžovělými květy.
Řebříček sličný
Řebříček sličný (Achillea nobilis) běžně dorůstá do výšky 60 cm. Původně pochází z oblasti Středomoří. Barva květů u tohoto druhu může být opravdu různorodá. Výjimkou nejsou bílé, růžové, oranžové nebo žluté květy.
Řebříček tužebníkovitý
Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) pochází ze střední a východní Evropy. Jeho vzpřímené lodyhy běžně dosahují do výšky 60 až 90 cm. Květy uspořádané ve velkých plochých květenstvích mohou dosahovat žlutého nebo oranžového odstínu.
Řebříček bílý
Nejedná se o oficiální název druhu. Nicméně pokud hledáte řebříček s bílou barvou květů, můžete se rozhodnout pro odpovídající variantu řebříčku obecného, řebříčku sličného či řebříčku bertám.
Řebříček žlutý
Nejznámějším zástupcem žluté barvy květů je řebříček tužebníkovitý. Konkrétně lze vsadit na kultivar 'Cloth Of Gold' nebo třeba 'Moonshine'.
Řebříček růžový
Pokud hledáte růžové květy řebříčku, můžete vsadit třeba na variantu řebříčku obecného Achillea millefolium 'Cerise Queen' nebo 'Christel'. Skvěle vypadá také varianta 'Saucy Seduction'. Něžné květy rozhodně rozzáří vaši zahradu.
Řebříček oranžový
Okrasným druhem řebříčku oranžového jsou například kultivary 'Feuerland', 'Terracotta' či 'Apricot Delight'.
Řebříček červený
Pokud chcete svou zahradu rozzářit rudou barvou květů, i v tomto ohledu vám řebříček pomůže. Skvělou volbou může být kultivar 'Paprika', 'Red Velvet' nebo 'Summer Fruits Carmine'.
Pěstování řebříčku
Požadavky na pěstování řebříčku se mohou přirozeně lišit v závislosti na vámi zvoleném kultivaru. Zatímco řebříček obecný a tužebníkový má rád slunce a propustnou půdu, řebříček bertrám si libuje ve vlhké a kypré půdě a poměrně dobře snáší i polostín.
Na hnojení řebříček není příliš náročný. Před výsadbou ale můžete přidat výživné hnojivo, případně použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, díky kterému podpoříte kvetení.
S příchodem podzimních měsíců je vhodné usychající lodyhy řebříčku neseřezávat. I suchá květenství totiž vypadají velmi hezky a mohou tak zdobit zahradu po zbývající část roku. Jakmile napadne sníh, bude rovněž střed rostliny lépe chráněn. Trsy stačí seříznout až s příchodem jara.
TIP: Řebříček samozřejmě může doplnit celou spoustu zajímavých rostlin v zahradě. Víte, jak pěstovat srdcovku a další rostliny? Nenechte si ujít naše další články v blogu.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Nejlevnější živý plot - tipy jak a ze kterých rostlin
Pusťte se do tvorby živého plotu a oddělte určitý prostor přírodní a zároveň estetickou cestou. Nákup jednotlivých rostlin přitom nemusí nutně zatížit vaši peněženku, a to obzvláště v případě, že si nakoupíte mladší sazenice. Inspirujte se vhodnými rostlinami a tipy, jak si živý plot na zahradě vytvořit.
Proč se pro živý plot rozhodnout
Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů. Oddělit například může prostor s bazénem, zahradním posezením nebo venkovní kuchyni s grilem.
I živý plot si ale žádá důslednou péči. Pokud tento krok podceníte, může se poměrně rychle proměnit v zanedbané a nevzhledné křoví, které bude mít k estetickému prvku v zahradě poměrně daleko.
V našem e-shopu najdete řadu rostlin pro živé ploty. Vyberte si svého favorita a pusťte se do jeho tvorby
Co všechno zvážit při výběru živého plotu do zahrady
Předtím, než se pustíte do výběru dřevin do živého plotu, je vhodné si zodpovědět několik otázek. Předně si ujasněte, zda toužíte po stálezeleném, nebo opadavém živém plotu. Rozhodněte se také, zda toužíte spíše po volně rostoucím, nebo střiženém plotu.
Promyslete si, zda chcete plot vytvořit pouze z jednoho druhu rostliny, nebo jich kombinovat několik. Zvažte případná omezení. Některé druhy rostlin mohou být pichlavé či jedovaté a nemusejí být proto vhodné pro domácnosti s malými dětmi či mazlíčky. V neposlední řadě zvažte i to, kolik času můžete věnovat jeho péči. Postup výsadby živého plotu se pak přirozeně může u jednotlivých druhů rostlin mírně lišit.
Nejlepší rostliny na živý plot
Živý plot lze vytvořit z velké spousty rostlin, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na to, jaké jsou oblíbené rostliny na živý plot.
Opadavé rostliny na živý plot
Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost. Jakmile ztratí své listy, stále jim zůstanou husté větve, které mohou rovněž ohraničit určité území.
Mezi oblíbené dřeviny v této kategorii se jednoznačně řadí buk lesní, který může dorůstat do výšky 25 až 30 metrů. Navíc velmi dobře snáší řez, a proto se skvěle hodí pro výsadbu vyšších tvarovaných plotů. Vedle nesáhnete ani s habrem obecným, který je pravděpodobně nejvýznamnější dřevinou pro zakládání živých plotů. Většinou roste jako strom, někdy však také jako mohutný keř s rozložitými větvemi. Perfektní volbou dále může být javor babyka, který zaujme svými pružnými a poměrně tenkými větvemi.
Z dalších opadavých stromů můžeme zmínit například dřín obecný, čimišník stromovitý, hloh obecný, jílovec maďal či kalinu obecnou.
Neopadavé rostliny na živý plot
Pokud chcete, aby si váš živý plot držel svou hustotu, barvu a tvar po celý rok, je na místě vybírat z neopadavých rostlin. Mezi nejběžněji používané rostliny pro živý plot se řadí tuje, které vynikají svou hustotou, stálou barvou a odolností vůči povětrnostním vlivům. No momentalně slabou odolností vůči škůdcům.
Skvělou volbou může být ptačí zob s lesklými zelenými listy. Za zmínku stojí také cypřišek, který zaujme svým hustým jemným jehličím, které si uchovává i v zimě. Vhodnou volbou je rovněž zimostráz. Tento stálezelený keř se skvěle hodí pro tvarování a vytváření nižších živých plotů. Vyzkoušet můžete také pěstování skimie s aromatickými květy nebo dekorativní mahónie.
Jedlé rostliny na živý plot
Živý plot nemusí plnit pouze svou praktickou a estetickou funkci, ale může sloužit i jako doplněk vašeho jídelníčku. V takovém případě je vhodné sáhnout třeba po ovocných keřích nebo stromech, hodit se však mohou i různé bylinky.
Z jedlých rostlin vhodných pro tvorbu živého plotu lze zmínit například rybíz či angrešt. Pustit se můžete také do pěstování rakytníku nebo muchovníku. Z bylinek pak stojí za zmínku třeba svízel, lemongrass, rozmarýn, tymián či levandule. Tyto nízké rostliny mohou opticky oddělit prostor a zároveň je můžete používat během vaření.
Kvetoucí živý plot
Kvetoucí živý plot bezpochyby vyniká po své estetické stránce a dokáže přitáhnout pozornost. Vhodnými dřevinami pro jeho tvorbu může být zlatice prostřední, tamaryšek, pustoryl, tavolník, šeřík nebo komule. Všechny tyto odrůdy vynikají svým atraktivním vzhledem, krásnou vůní a barvou. Květy navíc do vaší zahrady přirozeně přilákají nejrůznější druhy motýlů a hmyzu (což samozřejmě ne vždy může být žádoucí).
Jak založit živý plot a jak o něj pečovat
Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Dbejte na to, aby byly jámy dostatečně velké a kořeny se mohly dobře usadit.
Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30–70 cm, u volně rostoucích 1–2 metry. Nezapomínejte jim dopřát pravidelnou zálivku, aby si vytvořily silné kořeny.
Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1–2x ročně, obvykle na jaře a na podzim. Díky tomu docílíte správného tvaru a hustoty.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Tařička pěstování
Tařička se jednoznačně řadí mezi oblíbené trvalky na záhon. Pozornost přiláká díky bohatým barevným kobercům a skvěle proto pokryje svahy nebo vyplní volné prostory. Pěstitelé oceňují také její nízké nároky na pěstování, díky čemuž si s touto rostlinou snadno poradí i začátečníci. Zjistěte, jaké podmínky jí dopřát, aby se vám odvděčila zdravým růstem.
Charakteristika tařičky
Tařička je známá také pod označením Aubrieta. Jedná se o rod rostlin z čeledi brukvovitých. Tařička je krásná trvalka pocházející původně z horských oblastí jižní Evropy a střední Asie. V našich zahradách bývá ceněna zejména pro své nádherné květy, s kterými může skvěle pokrýt například skalnatou plochu nebo zídku. Oblíbená je rovněž pro svou nenáročnost.
Tařička vytváří bohatá květenství, která rostou v bohatých trsech. Obvykle má podobu hustých zelených polštářů, které jsou posety drobnými květy. Záplava květů přitom může být mnohdy tak bohatá, že zelený podrost je na první pohled takřka neviditelný. Většina druhů tařičky kvete na jaře, existují však i druhy kvetoucí na podzim.
Pořiďte si sazeničky nebo semínka tařičky a vypěstujte si tuto nevšední krásku na své zahradě i vy
Druhy tařičky
Tařičky se vyskytují ve velké spoustě barevných variant, z nichž si můžete zvolit svého favorita. Pojďme se podívat na několik z těch nejčastějších.
Tařička žlutá
Jedním z nejznámějších druhů tařičky je tařička žlutá (Erysimum cheiri). Pyšní se zářivou barvou, která vynikne na první pohled.
Tařička oranžová
Tařička oranžová (Erysimum 'Apricot Delight') kvete v krásných odstínech oranžové, které zahradě propůjčí příjemně hřejivý nádech.
Tařička fialová
Z fialových odrůd tařičky lze zmínit například tařičku zahradní Aubrieta Hybrida Hamburger Stadtpark, která vytváří bohatě kvetoucí koberce.
Tařička bílá
Mezi bílé druhy tařiček se řadí například Erysimum 'Ivory Giant' s mimořádně elegantními bílými květy. Skvěle vynikne ve světlých kompozicích v zahradách.
Tařička červená
Odrůda Erysimum 'Royal Red' na první pohled zaujme temně červenými až purpurovými květy, které zahradě dodají skutečně výrazný vzhled.
Tařička modrá
Na pomezí mezi modrou a fialovou odrůdou tařičky je tařička kosníkovitá 'Royal Blue'. Její květy jsou tmavě modré až fialovomodré a poměrně velké.
Tařička pěstování ze semínek
Tařičku lze díky poměrně nízkým nárokům snadno vypěstovat i ze semínek. Důležité je však v tomto ohledu dodržet několik základních zásad. Semínka nejprve důkladně namočte do vody, díky čemuž se aktivuje růstový proces. Poté je můžete umístit do kvalitního substrátu.
Semínka tařičky nezasypávejte příliš hluboko, stačí je jen lehce pokrýt zeminou. Jakmile se objeví první klíčky, nezapomeňte průběžně kontrolovat vlhkost a dejte si pozor také na dostatečné osvětlení. Semena na záhon vysévejte na jaře.
Střih tařičky
Po odkvětu tařičky je vhodné provést její zastřihnutí, abyste rostlinu udrželi kompaktní. Zároveň tímto způsobem zabráníte jejímu nekontrolovatelnému rozrůstání. Zastřihnutí tařičky se provádí těsně nad plochou, kde se nacházejí listy.
Sazeničky tařičky
Alternativou přímého pěstování ze semínek je koupě již předpěstovaných sazeniček tařičky. Rostlinu umístěte na slunné až polostinné stanoviště. Používejte dobře odvodněnou půdu, která nebude příliš vlhká. Díky tomu předejdete uhnívání kořenů.
Sazeničky tařičky můžete na záhon vysadit v průběhu jara nebo na podzim. Pamatujte na vytvoření dostatečně velkých jamek a jednotlivé sazenice vysévejte ve vzdálenosti 15 až 30 cm. Díky dostatečnému prostoru se budou moct rostliny plně rozvinout.
Tařička není příliš náročná na zálivku, ale zejména v suchém období si dejte pozor na to, aby byla půda vlhká. Zalévejte proto pravidelně, na druhou stranu ale nedovolte, aby se půda zamokřila příliš.
Tařička v zimě
V chladnějších oblastech nezapomeňte tařičku ochránit před mrazivým počasím. Na podzim proto můžete přistoupit k mulčování kolem rostliny, díky kterému zachováte teplo a ochráníte její kořeny.
TIP: Při tvorbě záhonu pamatujte nejen na barevnou, ale i velikostní různorodost jednotlivých rostlin. Vysadit můžete například náprstník, vysoký protiklad k tařičce a vytvořit tak zajímavý kontrast.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Úrazník šídlovitý pěstování
Pěstování opravdového mechu není žádná legrace. Pokud ale přesto chcete krásu mechu přenést do své zahrady, můžete vyzkoušet tuto alternativu. Nese označení úrazník šídlovitý a právě mech na první pohled připomíná. V porovnání s ním je však jeho pěstování nenáročné a perfektně proto doplní vaši skalku.
Charakteristika úrazníku šídlovitého
Úrazník šídlovitý (latinsky Sagina subulata), jinými slovy také irský mech, je nízká trvalka. Jedná se o pokryvnou rostlinu, která bývá v zahradách ceněna pro svůj jedinečný vzhled připomínající právě mech.
Na první pohled zaujme drobnými, jehlicovitými a střídavými listy, které jsou příjemně měkké na dotek. Listy tvoří husté polštářovité trsy, které připomínají mech. Zbarvovat se mohou do zeleného až žlutavého odstínu. Květy jsou spíše drobné a bílé, přičemž vytvářejí subtilní květenství na vztyčených stoncích. Na první pohled mohou květy připomínat malé hvězdy.
Láká vás tato kobercovitá skalnička a chcete si ji vysadit i do své zahrady? Neváhejte a pořiďte si sazeničky
Pěstování úrazníku šídlovitého
Pěstování úrazníku šídlovitého je velmi jednoduché a snadno si s tímto úkolem poradí i začátečníci. Správně zvolené stanoviště a adekvátní péče je základem úspěchu.
Rostlině se nejvíce daří na slunném až mírně polostinném stanovišti. Pokud ji vysadíte na plné slunce, můžete docílit hustšího a kompaktního růstu. Co se půdy týče, dopřejte rostlině vlhkou a dobře propustnou půdu. Preferuje neutrální až mírně kyselé pH. Půdu udržujte vlhkou, a to zejména v teplejších obdobích.
Výsev irského mechu
K výsevu úrazníku šídlovitého lze přistoupit v období od března do května, kdy se semena vysévají na povrch substrátu. Zahrňte je pouze lehce zeminou. Doba klíčení se pohybuje od 10 do 14 dní, přičemž semenům se daří při teplotě 18–22 °C. Nezapomeňte přitom dbát na pravidelnou zálivku.
Úrazník v zimě
Úrazník šídlovitý patří obvykle ke stálezeleným rostlinám, které velmi dobře snášejí mírné zimy. Pokud jej však umístíte do mrazové kotliny nebo na jiné exponované místo, můžete jej pro jistotu zakrýt například chvojím.
Úrazník místo trávníku
Úrazník šídlovitý se často používá místo trávníku. Vytváří totiž hustý koberec, který připomíná mech. Jelikož poměrně dobře snáší občasný sešlap, lze jej použít tam, kde neočekáváte příliš frekventovaný provoz. Kromě toho má své místo ve skalních štěrbinách či mezerách, kde dokáže velmi dobře vyplnit prázdný prostor.
TIP: Chcete se letos pustit do tvorby vlastní skalky? Přečtěte si, kdy a jak sázet skalničky, abyste se mohli těšit z jejich krásného vzhledu co nejdéle.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Rostliny proti krtkům
Trápí vás ve vaší zahradě výskyt krtků a rádi byste se jich konečně jednou provždy zbavili? Pokud nepatříte mezi příznivce chemických řešení, budete se přirozeně poohlížet po vhodných rostlinách, které tato zvířata odpuzují. Zjistěte, co proti krtkům na zahradě pěstovat, aby si tito nezvaní hosté svou návštěvu příště rozmysleli.
Krtek na zahradě je estetickým problémem
Krtci mohou potrápit nejednoho zahrádkáře. Tento hmyzožravý savec je již po dlouhou dobu považován za škůdce, který ničí zahradu. Žije v podzemních chodbách a o jeho výskytu ve vaší zahradě se zpravidla dozvíte až v momentě, kdy objevíte první krtinec. Tyto krtince přitom vznikají z přebytečné hlíny, kterou krtci vytlačují ven z podzemních chodeb, aby mohli dýchat. Pokud takový krtinec rozhrabete, často se v jeho blízkosti objeví nový. Krtek si totiž tímto způsobem hlídá přívod vzduchu.
I když spoustě zahrádkářů objevené krtince zapříčiní vrásky na čele, ve skutečnosti byste měli spíše jásat. Jsou totiž indikátorem zdravé půdy, která je úrodná a bohatá na potravu. Právě v takové půdě se totiž krtci přirozeně zdržují. Krtince přitom můžete i zužitkovat. Zemina z nich je totiž krásně provzdušněná a lze ji použít třeba do květináčů pro pěstování vašich pokojových rostlin.
Jak se zbavit krtka na zahradě
Většině lidí krtci vadí právě z estetického hlediska. Ostatně není se čemu divit. Roky pracně budujete krásnou zahradu, pečujete o trávník, sázíte okrasné rostliny. A najednou stačí jen chvíle a celá vaše práce přijde vniveč. Krtek může poškodit kořeny mladých sazeniček a tímto způsobem napáchat spoustu škody. Naštěstí ale existuje několik přírodních způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit.
Květina proti krtkům
Pokud se podíváme na to, co proti krtkům skutečně zabírá, dostaneme se k různým druhům rostlin. Krtci mají velmi citlivý čich. Proto je vhodné v zahradě pěstovat takové rostliny, které jim svým pachem budou nepříjemné. Konkrétně lze doporučit využít sílu měsíčku, aksamitníku nebo pryšce křizmolistého. Krtkům nevoní ani obyčejný česnek, ze kterého navíc budete mít užitek.
K odpuzení krtků dále poslouží třeba laskavec krvavý, řebčík královský, čemeřice východní či kandík americký. Skočec obecný je na první pohled zajímavá červená rostlina proti krtkům, která je však mírně jedovatá kvůli šťávě. Dejte si tedy pozor v případě, že máte domácí mazlíčky nebo děti.
Ochrana proti krtkům na zahradě
Vždy pamatujte na to, že krtka zabít nesmíte. Je totiž chráněný. Jedinou možností tedy je jej ze zahrady vyhnat a váš pozemek před tímto nezvaným hostem nadále chránit.
Pomoct si můžete listy černého bezu, které jednoduše nastrkáte do jednotlivých chodbiček. Kromě toho lze použít také listy bazalky, levandule nebo máty. Všechny tyto přírodní prostředky mohou být v boji proti krtkům v zahradě velmi účinné. Krtkům nevoní ani psí nebo kočičí chlupy. Zkuste tedy důkladně vyčesat svého domácího mazlíčka a chlupy nastražit do jednotlivých chodbiček.
TIP: V zahradě dokážou potrápit nejen krtci, ale i nejrůznější dotěrný hmyz. Zjistěte, co funguje proti komárům, abyste si letní posezení užili bez nepříjemných štípanců.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Campanula pěstování
Zvonek (Campanula) je nádhernou rostlinou, která dokáže jednoznačně ozvláštnit vaši zahradu, balkon nebo terasu. Navíc ji lze pěstovat i v domácích podmínkách. Zjistěte, jaké podmínky této trvalce dopřát a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším. Podíváme se také na to, na co si dát při pěstování zvonku pozor.
Zvonek a jeho pěstování
Pěstování zvonků je velmi nenáročné. Tyto rostliny nekladou vysoké nároky na půdu. Vystačí si s běžnou dobře propustnou zeminou. Lze přitom doporučit do půdy přidat kompost či jiný organický materiál. Pamatujte na pravidelnou zálivku rostliny, a to zejména během suchých období. Vyhněte se však přemokření, které by mohlo způsobit uhnívání kořenů.
Co se týče hnojení, zvonek jej zpravidla nepotřebuje v nijak velké míře. Nicméně při výsadbě nebo na jaře lze doporučit přidat do půdy univerzální hnojivo nebo kompost, aby se rostlině dobře dařilo.
Kde vysadit zvonky
Při výsadbě zvonků je samozřejmě potřeba zohlednit individuální požadavky na základě vámi zvolené odrůdy. Obecně lze doporučit dopřát těmto rostlinám slunné (případně mírně zastíněné) stanoviště. Vyhněte se příliš tmavým místům, kde by zvonky mohly méně kvést nebo by se mohly příliš vytahovat za světlem.
Pořiďte si i letos sazeničky zvonku a vypěstujte si tuto krásnou trvalku i ve vaší zahradě
Campanula pěstování venku
Při pěstování zvonků venku lze tyto rostliny velmi dobře kombinovat s dalšími trvalkami, letničkami nebo okrasnými travinami. Tímto způsobem můžete vytvářet barevně zajímavé a harmonické kompozice. Zvonky lze doplnit například kopretinami, šalvějí, kostřavou či petúniemi. Fantazii se však meze rozhodně nekladou.
Campanula pěstování doma
Zajímavostí je, že některé druhy zvonků lze pěstovat i doma jako pokojové rostliny. Obecně lze doporučit v takovém případě rostlinu umístit na stanoviště, kde panuje dostatek rozptýleného světla. Ideální je také pro pěstování zvolit spíše chladnější místnost, v níž panuje teplota kolem 15–20 °C. Příliš vysoké teploty a sucho v interiéru mohou rostlině uškodit. Jelikož mají zvonky rády vyšší vzdušnou vlhkost, můžete je čas od času rosit (obzvlášť během topné sezóny).
Z odrůd, které lze poměrně dobře pěstovat v interiérech, lze zmínit například Campanula isophylla nebo nízký druh Campanula portenschlagiana, který je ideální pro pěstování v květináčích.
Campanula v květináči
Zvonky můžete pěstovat v nádobě, díky čemuž si lze ozvláštnit nejen váš interiér, ale i prostor na balkoně či terase. Počítejte s tím, že zvonky se mohou poměrně rychle rozrůstat, a proto jim dopřejte dostatečně velkou nádobu. Květináč musí disponovat odtokovými otvory, abyste předešli přemokření rostliny. Mladé rostliny lze přesazovat každý rok na jaře, u starších rostlin již stačí k tomuto kroku přistoupit zhruba každé dva až tři roky.
Zvonek druhy
Zvonek (známý také jako Campanula) je rod z čeledi zvonkovité (Campanulaceae). V současné době existuje více než 300 různých druhů zvonků.
Pro jednotlivé rostliny jsou charakteristické atraktivní květy, které se v závislosti na konkrétním druhu mohou zbarvovat do krásné fialové, modré, růžové či bílé barvy. Květy zvonku jsou nejčastěji právě ve tvaru zvonku, listy pak srdčitě nebo kulovitě tvarované. Uspořádání listů může být v přízemní ružici, nebo střídavě po celé délce stonku. Jaké jsou tedy oblíbené druhy Campanuly?
Zvonek lžičníkolistý
Campanula cochleariifolia je poměrně nízký, kompaktní a bohatě kvetoucí druh zvonku. Skvěle se hodí nejen do trvalkových záhonů, ale i do skalek či nádob.
Zvonek Poscharkův
Campanula poscharskyana je vytrvalá rostlina, která vytváří bohaté polštáře poléhavých lodyh. Dorůstá přitom do výšky pouhých 10 cm a těšit se můžete na záplavu modrých květů.
Zvonek tečkovaný
Campanula punctata je vytrvalá bylina původně pocházející z Koreje. Může dorůstat až do výšky 1 metru. Květy mají tvar válcovitě protaženého zvonku a vyrůstají na koncích lodyhy.
Zvonek klubkatý
Campanula glomerata disponuje klubkatými květenstvími, které obsahují shluky květů na vrcholu stonku. Rostlina obvykle dosahuje do výšky 30 až 60 cm. Listy mohou být čárkovité nebo vejčité, střídavě uspořádané.
Zvonek širokolistý
Campanula latifolia je vytrvalá bylina, která ve volné přírodě roste ve vlhčích lesích a na vlhkých loukách. Květy se zbarvují do fialového odstínu, často se však vyskytuje i bělokvětá forma.
Zvonek karpatský
Campanula carpatica je vytrvalá rostlina původem z hor Karpatského oblouku. Většinou dosahuje do výšky 15 až 30 cm. Má drobné zvonkovité květy, které mohou být zbarveny fialově, modře nebo bíle. Listy této rostliny jsou spíše menší, hladké a tmavě zelené.
Zvonek dalmatský
Campanula portenschlagiana je malá vytrvalá rostlina pocházející z Dalmácie. Pyšní se polštářovitým růstem a obvykle dosahuje do výšky 10 až 20 cm. Drobné zvonkovité květy se mohou zbarvovat do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Listy jsou drobné, hladké.
Zvonek broskvolistý
Zajímavým druhem zvonku je rovněž zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) pocházející z Evropy a Asie. Má vysoké stonky a většinou dosahuje do výšky 60 až 120 cm. Jeho úzké listy jsou přitom podobné listům broskvoně, odtud ostatně plyne i jeho jméno.
TIP: Zvonky můžete v zahradě doplnit dalšími zajímavými rostlinami, které lahodí oku. Zjistěte, jak na pěstování macešek, které jsou rovněž oblíbenou volbou.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Turkestánský brest pěstování
Chcete se pyšnit hustým živým plotem, který vaši zahradu ochrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích? V tom případě je potřeba se rozhodnout pro správný typ dřeviny. Jednou z možností je jilm sibiřský, neboli turkestánský brest. Ten nabídne velmi slušný roční přírůstek. Zároveň je jeho pěstování poměrně nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci.
Charakteristika turkestánského brestu
Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Zároveň skvěle snáší střih a lze ji proto snadno tvarovat do podoby hustého živého plotu.
Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje jednotlivých listů jsou pilovité, přičemž olistění v hlavní sezóně je poměrně husté.
Vypěstujte si tento zázračný živý plot ve své zahradě i vy. Pořiďte si sadu sazenic v našem e-shopu
Turkestánský brest výsadba
Pojďme se nyní podrobněji podívat na to, jak sázet turkestánský brest. Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu. Jakmile rostliny zesílí, vystačí si s menším množstvím vody.
Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Samotné rostliny sázejte od sebe zhruba 20 až 30 cm.
Turkestánský brest v zimě
Výhodou jilmu sibiřského je jeho vysoká odolnost vůči mrazivému počasí. Tato dřevina výborně snáší mrazy až do teploty -35 °C.
Živý plot z turkestánského brestu
Turkestánský brest je ideální volbou pro tvorbu živého plotu. K tomuto účelu je vhodné jej vysadit buď na jaře (od března do června), nebo na podzim před udeřením prvních mrazů (od konce září do listopadu).
Stříhání turkestánského brestu
První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat.
TIP: Zjistěte, jaké jsou další stromy vhodné na živý plot a vytvořte si z vaší zahrady oázu klidu a soukromí.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
-
Maliny pěstování
5. srpna 2025Maliny patří mezi oblíbené ovocné keře, které pravidelně...
-
Tulipány pěstování
21. července 2025Tulipány patří k nejkrásnějším poslům jara a každý...
-
Magnolia pěstováni
14. července 2025Na jaře vás tento atraktivní strom okouzlí v nejedné...
-
Kyselomilné rostliny - co jim prospívá
7. července 2025Kyselomilné rostliny milují půdu s nízkým pH. Své...
-
Kiwi pěstování
1. července 2025Kiwi mnozí znají jako exotické ovoce ze supermarketu, ale málokdo...
-
Dichondra pěstování - stříbrný vodopád na balkoně
11. března 2025Je to pravda, samotná 1 rastlinka by mala problém prežiť, používa sa trs cca 3 rastlinky. ...
-
Dichondra pěstování - stříbrný vodopád na balkoně
11. března 2025Prosím o radu, mám letos poprvé stříbrný déšť ze semínek, kolik rostlinek zasadit (po...
-
Blýskavka pěstování
10. března 2025Škvrny na listoch photinie môžu byť spôsobené rôznymi faktormi, ako sú choroby, škodcovia...
-
Blýskavka pěstování
10. března 2025Dobrý den, na keřích blýskavky se objevily tmavé fleky. Prosím o radu, jak postupovat,...
-
Jak zasadit semínka
9. března 2025Text jsme upravili, došlo pouze k omylu, překladem, nakolik máme také SK web a blog. Děkujeme...