Jedlý kaštan pěstování

Kaštanovník setý, latinsky jako Castanea sativa Mill, jinými názvy též kaštanovník jedlý nebo jen jedlý kaštan, je opadavý strom z čeledi bukovitých. Strom se nejčastěji pěstuje pro jeho plody - kaštany. Ty jsou jedlé a velmi výživné, mají vyšší energetickou hodnotu než brambory.

Jedlý kaštan si můžete vypěstovat také na své zahradě, v následujících řádcích vám poradíme, co tato rostlina potřebuje.

Druhy kaštanů 

Jedlý kaštan

V našem článku se budeme věnovat tomuto druhu - tedy kaštanovníku jedlému, jehož plody lze využít v kuchyni. Jedlý kaštan je strom dorůstající se výšky až 25 metrů. Koruna má vejčitý tvar, borka je mírně našedlá a kmen může být tlustý i dva metry. Těchto rozměrů stromy dosáhnou během svého velmi dlouhého života, některé žijící exempláře jsou staré i více než 500 let. 

Listy jsou elipsovité, s drobnými zoubky na okrajích, uspořádané střídavě po třech až pěti listech. Květy se objevují během května. Jedlý kaštan je jednodomá rostlina s jednopohlavními květy, řadí se mezi cizosprašné druhy. Pokud tedy chcete sklízet plody, je vhodné do zahrady umístit více sazenic. 

Plodem kaštanovníku je nažka - jednotlivá semena jsou po dvou až třech uspořádána v pichlavém dužnatém obalu. Po dozrání semen obal praská a vypadávají zralá semena, kterým říkáme jedlé kaštany. 

Výsadbu kaštanu do zahrady pečlivě zvažte a ujistěte se, že žádný člen vaší domácnosti netrpí alergií na pyly, protože kaštanovník je velmi silným alergenem.

Pěstování jedlého kaštanu

Jak pěstovat jedlý kaštan? Vyberte místo, kde bude mít strom dostatek prostoru. Dobře se mu daří na slunci i v polostínu. Nezapomeňte, že se jedná o poměrně vzrostlé stromy, které potřebují dostatek prostoru. Kaštanovník se hodí spíše do větších zahrad, sadů nebo parků.

Strom zaléváme jen v prvních letech po výsadbě, a to hlavně v období sucha. Kaštan dobře snáší sucho, správně zakořeněné stromky již zalévat nemusíme.

Kaštanovníkům se dobře daří v teplejších a vinařských oblastech, kde bohatě plodí. S plody můžeme při množení semeny počítat nejdříve za 20 let, zakoupíte-li si dobře vzrostlou sazenici, dočkáte se podstatně dříve.

Láká vás vypěstovat si vlastní chutné kaštany na své zahradě? Sazenice jedlého kaštanu najdete také v našem e-shopu

Koňský kaštan

Jírovec maďal, jiným názvem také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) má sice podobný lidový název jako kaštanovník, příbuzné však rostliny nejsou. Jírovec řadíme do čeledi mýdelníkovitých. Jeho plody jedlé nejsou. Využívá se jako okrasný strom a v nábytkářství. Kromě toho je jírovec maďal důležitou rostlinou pro včelaře i pro lidovou a moderní medicínu. Látky získávané ze semen, listů a dalších částí stromu se využívají k výrobě mastí a dalších léčiv. 

Červený kaštan

Ani jírovec pleťový (Aesculus x carnea) neboli jírovec červený není s naším kaštanovníkem jedlým blízce příbuzný. Tento druh řadíme opět do čeledi mýdelníkovitých. Oproti jírovci maďalu má sytě růžové až červené květy. Je také nižší a setkáme se s ním méně často. Pěstuje se jako okrasná rostlina v parcích. 

Tahitský kaštan

Inocarpus, lidově zvaný jako tahitský kaštan, patří do čeledi bobovitých. Je to tropická rostlina, se kterou se u nás běžně nesetkáme. Plody inokarpu jsou jedlé a například na tichomořských ostrovech se jedná o důležitou zemědělskou plodinu. 

Jak zasadit kaštan

Kaštan vysazujeme stejně jako většinu stromů. Jáma musí být dostatečně hluboká, abychom do ní mohli umístit celý kořenový bal. Ještě před usazením stromu dno jámy propícháme například vidlemi, kořeny budou snadněji prorůstat. Dno můžeme vysypat také kompostem, který mladý stromek hezky vyživí. 

Kdy zasadit kaštan? K výsadbě předpěstovaných sazenic můžeme přistoupit na jaře i na podzim. Pokud bychom se rozhodli pro pěstování ze semen, vyséváme je na jaře. 

Kvetoucí kaštan

Květy se objevují od května do června. Jedná se v podstatě o jehnědy, vypadají zcela jinak než květy jírovců, se kterými si lidé kaštanovníky často zaměňují. Květy tohoto stromu jsou nenápadné, drobné, nazelenalé barvy.

Kaštan je jednodomá rostlina s jednopohlavnými, cizosprašnými květy. Pokud nechcete strom pěstovat jen jako okrasný, ale rádi byste se dočkali také sklizně, vysaďte minimálně dva stromy blízko sebe. Nebo je vhodné zakoupit roubovanou sazenicu s 2 odrůdami na jednem stromě, pro opylování. Na trhu se objevují také samosprašné kultivary. Postačí tak vysadit do zahrady jeden stromek. 

Jedlý kaštan řez

Kaštanovník řez nepotřebuje, nicméně při pěstování pro plody v zahradách je žádoucí pravidelné odstraňování starých větví i tvarování koruny, kterou se snažíme udržet co nejvíce kompaktní. K řezu sazenic přistupujeme až třetím rokem po výsadbě, kdy výhony zkrátíme asi o 10 centimetrů.

V dalším roce, kdy má již strom minimálně 4 silné výhony, zkracujeme o ⅓ jejich délky. Tyto kroky jsou důležité pro správné utvoření koruny.

V pozdějších letech již strom řežeme minimálně. Odstraňujeme suché nebo neplodící větve, boční výhony, které narušují vzhled koruny a podobně. Každý řez je nutné ošetřit štěpařským voskem. 

Jak poznat jedlý kaštan

Prvním znakem, který nám při rozpoznávání napoví, je obal semen. U jedlého kaštanu je hustě pokrytý tenkými štětinami. Plody jírovce jsou naopak uloženy v dužnatějším obale s menšími “hroty”, který má zelenou barvu.

Uvnitř obalu jsou v případě jedlého kaštanu dvě, tři, klidně i čtyři semena zploštělého tvaru, která jsou na jedné straně mírně špičatá. U koňského kaštanu najdeme v dužnatém obale jedno, nanejvýš dvě kulatá semena. 

Další znakem je pak samotný strom, konkrétně jeho listy. U koňského kaštanu neboli jírovce jsou listy typicky dlanitě složené po pěti až devíti listech. U kaštanovníku vyrůstá několik elipsovitých listů na konci každé větvičky.

TIP: Dalším užitečným stromem do zahrady je například ořešák královský. Jeho plody jsou velmi zdravé a vzrostlý strom navíc poskytne stín v horkých letních dnech. O pěstování ořechu se více dozvíte v našem předchozím článku.