Pěstování papriky

Paprika (Capsicum) patří, podobně jako rajčata nebo brambory, do čeledi lilkovitých. Jedlé plody rostliny našly široké uplatnění v kuchyních celého světa. Jedná se v podstatě o dužnaté bobule se semeny, ze kterých se rostliny pěstují.

Rod paprika zahrnuje více než 40 různých druhů a desítky, ne-li stovky odrůd, které se od sebe liší velikostí či tvarem keříku, barvou, velikostí i chutí plodů, případně také obsahem kapsaicinu, který způsobuje pálivou chuť. Některé kultivary jsou dokonce pěstovány jako okrasné pokojové rostliny.

V zahradách běžně najdeme hlavně papriku setou (Capsicum annuum). Jedná se o jednoletou rostlinu a hospodářsky velmi významnou plodinu. Druh zahrnuje širokou škálu barev a chutí, najdeme zde klasické sladké “bell” papriky, kapie, feferonky, chilli papričky a další. Tento druh nejčastěji uvidíte také na pultech obchodů. Mezi další poměrně známé a vysazované druhy patří paprika křovitá a paprika čínská - oba tyto druhy se pěstují jako chilli papričky.

Výsev papriky

Pěstování paprik ze semínek je jednou z nejčastějších variant, ke které se zahradníci kloní. Semínka koupíte v zahradnictví či hobby marketu. Dbejte na certifikovaná osiva, semena získaná z paprik zakoupených v obchodě nejsou k výsevu vhodná.

Před samotným výsevem je dobré semena na několik hodin namočit. Následně je ukládáme do sadbovačů se substrátem určeným pro klíčení semen.

Kdy vysévat papriky

Výsev papriky provádíme již v únoru. Sazenice si předpěstujeme doma na okenním parapetu nebo ve vyhřívaném skleníku. Pro vyklíčení potřebují semínka papriky teplotu vyšší než 22 °C, světlo a lehký, dobře vyživený substrát.

Kromě jiné zeleniny naleznete v nabídce našeho e-shopu i semena papriky různých odrůd a druhů, stačí si vybrat

Sázení paprik

Když semena vyklíčí a utvoří dva pravé listy, přichází čas na přepichování. Každou rostlinu umístíme do malého plastového květináče se zahradním substrátem smíchaným se zralým kompostem nebo hnojivem určeným pro výživu paprik či plodové zeleniny.

Na konci dubna si záhon, do kterého hodláme papriky vysadit, překryjeme černou netkanou textilií. Díky tomu se půda pěkně prohřeje, což papriky vyžadují. Pro snadnější údržbu záhonu můžete textilii ponechat, pouze do ní uděláte otvory pro umístění sazenic.

Ty vysazujeme ve čtvercovém sponu s rozestupy 40-60 cm, v závislosti na velikosti použité odrůdy. Jáma pro umístění sazenice musí být dostatečně hluboká, kořenový bal umístíme několik centimetrů pod úroveň záhonu a přihrneme zeminou. Na dno každé jamky ještě můžeme přidat trošku kompostu. Následně sadbu dobře zalijeme a vláhu pravidelně doplňujeme, aby rostliny dobře zakořenily.

Kdy zasadit papriky

Do venkovních záhonů vysazujeme papriky přibližně v polovině května, když už nehrozí přízemní mrazíky, které by mohly rostliny poškodit či úplně znehodnotit. Kromě mrazíků jsou papriky náchylné i na vítr - volíme chráněné místo, ideálně poblíž zdí (zde pozor na zastínění).

Jak pěstovat papriky

Papriky se obvykle pěstují v záhonech, nic však nebrání tuto zeleninu vysazovat i do nádob. Po výsadbě je nutné papriky vydatně zalévat a přihnojovat. Zemina musí být neustále mírně vlhká; pokud budete zejména v období plodu zalévat málo, nebudou papriky šťavnaté a budou jim zasychat špičky.

Rostlina je také náročná na živiny. Před výsadbou půdu dobře vyživíme kompostem nebo jiným hnojivem, nicméně s výživou je potřeba pokračovat v celém vegetačním období. Když začnou rostliny odkvétat a objevují se první náznaky plodů, měli bychom prostřednictvím vhodného hnojiva dodat dostatek draslíku. Dusíkatá hnojiva můžeme použít hned v začátcích, kdy chceme, aby rostlina nasadila listy a rozvětvil se stonek, nicméně při kvetení a plodu dusík nepoužíváme.

Pěstování paprik v nádobách

Při pěstování paprik v nádobách je třeba zalévat denně. Na dno květináče dáme zároveň drenážní vrstvu, aby v zemině voda nestála a rostliny nezačaly chřadnout. Co se týče substrátu, volíme klasický zahradní, který promícháme s menším množstvím kompostu. Pokud jsou nádoby s paprikami uvnitř, je potřeba jim trochu pomoct s opylením. Mnohdy s nimi postačí čas od času zatřást.

Pěstování paprik ve skleníku

Paprikám se ve skleníku daří velmi dobře - mají optimální vlhkost, dostatečně vysokou teplotu, jsou chráněné před větrem, ale zároveň mají dostatek světla. Při pěstování ve skleníku dodržujeme obdobná pravidla jako u nádob; denně zaléváme, pomůžeme s opylením a pravidelně hnojíme. Ani ve skleníku nezapomínáme poskytnout vyšším keříkům oporu ve formě dřevěné či kovové tyče zapíchnuté souběžně se stonkem.

S čím pěstovat papriky

Mezi zahradníky panuje fáma, že papriky se nesnesou s rajčaty - toto se však nezakládá na pravdě, a tak můžete papriky směle vysázet v záhonu či ve skleníku vedle rajčat. Paprika je poměrně snášenlivá a nevybíravá zelenina, snese asi vše, co vedle ní vysadíte, dokonce ani vyloženě nevadí jiným plodinám.

Obecně bychom se měli zaměřit na to, abychom papriky nevysazovali na stejné místo v záhonu dva roky po sobě. Ideální je výsadba po kořenové zelenině. Papriky pak pěstujeme s plodinami, které mají podobné nároky na stanoviště, půdu, živiny i zálivku.

Zaštipování paprik

Vyštipování paprik není jen otázkou estetiky. Správným zásahem totiž docílíme nejen vyšších výnosů, ale také zdravějších rostlin. Z běžně pěstovaných paprik je nutné nejvíce a nejčastěji zaštipovat chilli papričky a celkově nízké odrůdy s menšími plody. Naopak u klasických bílých paprik nebo kapií se snažíme docílit spíše vyšších rostlin bez přebytečného množství listů.

Hlavním cílem vyštipování výhonků je vést rostlinu do žádaného tvaru, docílit dostatečného prosvětlení a zlepšit cirkulaci vzduchu. To je velmi důležité pro opylení květů a pozdější vývoj a zrání plodů. Obecně také platí, že čím více vrcholků rostlina má, tím více květů, a později i plodů vyvádí.

Jak zaštipovat papriky?

Pokud není rostlina ještě rozvětvená, můžete tento proces podpořit odstraněním centrálního výhonu (nejvyšší vrchní výhonek). Tím dojde k vytvoření dvou až tří nových bočních výhonků, díky čemuž se keřík hezky rozvětví, bude hustší a košatější. U některých odrůd (nejčastěji u nižších a drobnějších) se můžeme setkat s tím, že si rostlina tvoří korunu sama. U většiny paprik ale musíme toto rozrůstání podpořit právě zaštipováním.

Často se můžete setkat s rychlým rašením nových výhonků od nejspodnějších částí rostliny, pod prvními či nejstaršími listy, nebo dokonce od kořenové části. Všechny tyto nové výhony pečlivě ořezávejte, aby rostlina neztrácela energii na nepotřebné části a místo toho ji investovala do nových horních výhonů, tvorby květů a plodů.

Kdy sklízet papriky

Papriky sklízíme ve dvou stupních zralosti, záleží na jejich využití. Pokud pěstujete tuto zeleninu k přímé konzumaci a očekáváte šťavnaté a sladké plody, sklízejte v srpnu. Chcete papriky spíše na vaření, například k naplnění masem, do leča a podobně, sklízejte je v tazvané technické zralosti. V tuto chvíli jsou plody ještě zelené až zelenožluté, velmi tuhé a “křupou”. Nejsou tolik sladké, a tak jídla nepřisladí, ale poskytnou jim příjemně paprikovou chuť.

Symbivit na papriky

Již výše jsme si uvedli, že papriky jsou poměrně dost náročné na živiny. Dostatečný příjem důležitých prvků po celou vegetační dobu jim můžeme zajistit s pomocí přípravku Symbivit na papriky. Nejedná se o žádný chemický postřik, nýbrž o čistě přírodní mykorhizní houby, které žijí s rostlinou v symbióze na jejích kořenech a naoplátku ji neustále zásobují živinami. O mykorhize a celém procesu symbiózy mezi rostlinou a houbami se více dočtete v našem článku.

TIP: Nemáte zahradu nebo jen nevíte co s prostorným balkonem? Pěstovat můžete i zde! Zelenina na balkoně dnes není žádnou výjimkou a sklizeň může být při správně zvolených odrůdách skutečně bohatá.