Okrasná zahrada

Dechberoucí kráska, která si vás získá kulovitým tvarem květů v zářivě žluté barvě. Přesně taková je kraspédie, kterou lze s trochou nadsázky označit za slunce v zahradě. V našich podmínkách bývá pěstovaná jako letnička a její vzhled si jistě snadno oblíbíte.

Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát a na co si dát pozor. 

Charakteristika kraspédie

Kraspédie je původem australská trvalka, v našich podmínkách však bývá pěstována jako letnička. Na první pohled zaujme svou mohutnou růžici přízemních čárkovitých listů, z níž vyrůstají vzpřímené květní stonky. Stonky jsou tenké a dlouhé a vyrůstají z nich žlutá kulovitá soukvětí. Svým tvarem kraspédie připomíná paličky na buben nebo také knoflíky.

Kraspédii lze řezat, v takovém případě pak vynikne v aranžmá ve váze. Hojně se používá i v sušené podobě. 

Craspedia druhy

Existuje hned několik druhů kraspédií, kterými můžete ozvláštnit prostor vaší zahrady, terasy či balkonu. Jejich nevšední vzhled si jistě snadno oblíbíte. 

Kraspédie kulovitá

Jedna z nejoblíbenějších kraspédií s latinským označením Craspedia globosa. Vybrat si můžete kultivar ´Billy Buttons´, který se pyšní nápadnými žlutými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. Vysévá se již v lednu.

Alternativou může být odrůda ´Beauty Impr.´, což je nepřehlédnutelná letnička, která se může vyjímat i ve vaší zahradě. Rovněž potěší svými nádhernými žlutými květy.

Pořiďte si semena i sazenice kraspédie a ozdobte s jejich pomocí vaši zahradu nebo třeba truhlík za oknem

Pěstování kraspédie

Kraspédie obecně vyžaduje slunné stanoviště. Dopřejte jí kyselou a dobře propustnou lehčí půdu. Naopak této rostlině nesvědčí příliš těžká půda, zastínění a především trvalá vlhkost. V takových podmínkách kraspédie roste slabě a může být také náchylná na zahnívání. 

Kraspédie výsev

Kraspédie je charakteristická poměrně dlouhou vegetační dobou. První květy se objevují až zhruba po 5 až 6 měsících od výsevu. Abyste se tedy dočkali prvních květů koncem července, musíte provést výsev v únoru, nejpozději v březnu.

I tak se ale rostlina do plného květu dostává spíše až v srpnu a v září. Díky tomu je perfektní volbou k tomu, abyste její krásou ozvláštnili vaši zahradu právě v období pozdního léta a začátku podzimu. 

Craspedia přezimování

Kraspédie je velmi citlivá na mráz. V našich podmínkách bohužel kombinaci chladu a zimy nesnese a v zimních měsících typicky uhnívá. 

TIP: Zjistěte, kdy je správný čas na výsev letniček a buďte připraveni včas. S jejich pomocí můžete vytvořit třeba originální a pestrobarevný záhon.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Svíčkovec - gaura - nádherná trvalka, která vaši zahradu zahalí do záplavy něžných romantických květů. Jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu, s jejímž pěstováním si hravě poradí také začátečníci. Díky velkému množství druhů si pak snadno vyberete variantu, která se ve vašem prostoru bude nejvíce vyjímat.

Svíčkovec pěstování

Gaura (neboli také svíčkovec) se právem řadí k velmi oblíbeným trvalkám. A není divu. Vaši zahradu obklopí krásnými vzdušnými květy, které se ve vánku pohybují a připomínají motýlí křídla.

Trvalka gaura patří do čeledi pupalkovitých. Původně pochází ze Severní Ameriky. Její český název svíčkovec je odvozen od charakteristického tvaru květů, které na první pohled připomínají právě svíčky.

Svíčkovec si libuje zejména na slunném stanovišti. Co se půdy týče, doporučujeme hlinitopísčitou humózní půdu s dobrým systémem odvodnění. Vlhkou a přemokřenou půdu snáší špatně, jelikož v ní má tendenci uhnívat. 

Svíčkovec Lindheimerův

Existuje hned několik druhů svíčkovce, jejichž pěstování se těší popularitě. Tím pravděpodobně nejznámějším je svíčkovec Lindheimerův. Právě z něj totiž vznikly všechny další kultivary svíčkovce bílého a svíčkovce růžového.

Jedná se o krásnou a nenáročnou rostlinu, která vám zprostředkuje záplavu dechberoucích květů. K tomuto druhu se přitom řadí svíčkovec bílý, který (jak napovídá samotný název) má pouze bílé květy. Dalším kultivarem svíčkovce Lindheimerova je svíčkovec růžový, který pochopitelně kvete růžovými květy v různých odstínech (v závislosti na konkrétním druhu).

Pořiďte si svíčkovce v příjemných barvách a ozvláštněte s nimi trvalkový záhon nebo třeba prostor vaší terasy

Svíčkovec stříhání

Správné stříhání svíčkovce je důležitým krokem k tomu, abyste prodloužili jeho životnost.

Kdy stříhat svíčkovec

Ke stříhání gaury přistupte na podzim, kdy provedete zpětný řez na výšku 10 cm. Díky tomu budete moct rostlině šetřit síly na další rok. Zároveň se zbavíte starostí spojených se semenáčky. Pokud má totiž rostlina vhodné stanoviště, vysemeňuje se, což nemusí být vždy žádoucí. 

Gaura v záhonu

Trvalka svíčkovec se bude skvěle vyjímat právě v trvalkovém záhonu. Kromě toho však lze s její pomocí ozvláštnit nádoby na terase nebo ji vysadit do volného prostranství. Gaura bude nádherně vypadat také na skalce.

Se svíčkovcem vytvoříte atraktivní lemování, vyšší kultivary pak mohou zastat roli zajímavého pozadí k nižším rostlinám. Pamatujte také na to, že dospělé rostliny gaury se špatně přesazují. Proto je vhodné vybrat jim takové stanoviště, na kterém již zůstanou. 

S čím kombinovat gauru 

Svíčkovec kombinace nejlépe vytvoří s trvalkami, které mají stejné nároky na stanoviště. Skvěle bude vypadat třeba bok po boku okrasných travin, levandule či šalvěje. Gauru lze pěstovat také společně se sporýšem argentinským, třapatkami či třapatkovkami. Zkrátka se suchomilnými rostlinami. 

Gaura přezimování

Zatímco bílý svíčkovec je plně mrazuvzdorný, růžové a panašované kultivary jsou na zimu choulostivější a mohou vymrznout. Proto je důležité myslet na vhodnou ochranu, aby došlo k úspěšnému přezimování svíčkovce. Na zimní měsíce rostlinu přikryjeme chvojím. Okolí rostliny zamulčujte vrstvou listí, případně využijte přikrytí netkanou textilií. 

Gaura po zimě

S příchodem jara a jakmile již nehrozí mrazíky lze odstranit loňské suché stonky gaury.

TIP: Svíčkovec můžete doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Vsaďte třeba na zajímavý lomikámen do skalky. Zjistěte, jak se pěstuje. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kouřový strom (Smoke tree) - tak se jí pro její zajímavý vzhled říká například v Anglii. Jemná péřová soukvětí se vznášejí nad keřem jako oblak kouře. Je to cenná listnatá, opadavá dřevina. Zbarvení listů a květů je podle kultivaru, ale známe je v klasické žluto-zelené formě nebo s purpurovými listy a růžovými květy.

Kvete od června, zajímavá květenství zůstávají na dřevině až do podzimu. Svým vzhledem dá každé kompozici atraktivitu. Výborně se vybarvuje, během roku mění svůj vzhled, a tak je přínosem při přeměně zahrady v jakémkoli období.

Dřevo má navíc význam v řezbářství, jelikož má výjimečnou žlutou barvu. Dosahuje výšky do 5 m a spíše se rozrůstá do šířky. Roste poměrně pomalu. Je to odolná dřevina a má své opodstatnění v zahradní kompozici díky atraktivním květům a vybarveným listům. Dobře zvládá i naše zimy. V případě dlouhotrvajících mrazů může namrznout, ale dobře na jaře regeneruje a dobře zvládá i řez.

Má v oblibě propustné vápenaté půdy, minimální hnojení a přiměřenou závlahu. Upřednostní spíše sušší prostředí než trvalé vlhko.

Vyhovuje jí plné slunce, dostatečně široká plocha pro její přirozený růst a méně hnojení. Obzvlášť atraktivní jsou již starší porosty a jejich habitus i po opadu listů.

Latinský název je poněkud těžší - Cotinus coggygria. Tento základní druh má žlutozelené listy a narůžovělá květenství. Později na podzim se vybarvuje do růžova a listy do purpurova.

Je ruj vlasatá jedovatá?

Ruj vlasatá patří mezi jedovaté rostliny, může způsobit při dotyku alergické reakce, puchýře a podráždění pokožky. Manipulujte s ní v rukavicích. Spadané listí se může kompostovat.

Ruj vlasatá druhy

´Royal Purple´ je nejznámější a nejžádanější kultivar, který vyniká bordo-purpurově zářivými listy během celé vegetace a růžovými květy. Když rozkvete, vypadá to, jako by se z rostliny valily obláčky růžového dýmu. Skvěle vynikne jako solitéra, ale pěstovat ji můžete také ve skupině s dalšími keři, kdy vám pomůže vytvořit zajímavý kontrast.

´Flame´ je atraktivní díky zeleným listům velkým až 10 cm, které na podzim vybarví do oranžovo-červena.

'Grace' má během roku purpurově červené listy, ale na podzim se vybarví na ohnivě červené. V létě zaujme přítomností krásných květů v podobě růžových vláknitých lat.

´Smokey Joe´ listy má tmavé vínové, na podzim oranžovo červené. Květy má drobné, uspořádané v dlouhých latách o délce 15-29 cm, kvete od května do července.

Aktuální sortiment nabízených kultivarů ruj si můžete prohlédnout i v našem eshopu

Ruj vlasatá řez

Nečekejte uspořádaný, kompaktní keř, pro jeho výsadbu potřebujete opravdu prostor, neboť přirozeně je střapatý a roste do šířky. Pokud jej chcete udržet v mezích a v menší velikosti, vyžaduje řez brzy na jaře. Nesmí však být příliš hluboký. Obvykle se pěstuje jako volně rostoucí solitér nebo zakomponovaný keř s jinými dřevinami, jinak nevyžaduje žádný řez. Po mrazech můžete odstranit poškozené výhony. Pravidelné stříhání ruje vlasaté je tedy klíčové zejména proto, abyste udrželi kompaktní rozměry rostliny.

Ruj na kmínku

V malé zahradě se uplatní ruj na kmínku. Rovněž je vhodná pro pěstování v nádobách. Vyberte si vhodnou výšku kmínku, na které je naroubovaná a vytvarovaná korunka. Kmínek už více neroste do výšky, zvětšuje se jen korunka. Tu udržujte v kompaktním tvaru. Kmínek raději ukotvěte a přivažte k opoře.

Jak rychle roste ruj vlasatá

Ruj vlasatá roste rychlostí zhruba 15 cm za rok. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, jaké podmínky rostlině zajistíte.

TIP: Chcete mít zahradu výjimečnou, co se týče druhového složení rostlin? Přečtěte si článek, kde vám představíme méně známé ozdobné keře.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu, výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vypěstujte si i vy romantická srdíčka, která se budou ve vaší zahradě opravdu vyjímat. Díky srdcovce proměníte každý prostor v doslova pohádkový. Zjistěte, mezi jakými oblíbenými variantami můžete vybírat a jaké podmínky dodržet, aby se této rostlině dařilo.

Charakteristika srdcovky

Srdcovka (Dicentra) bývá v zahradách pěstována pro svůj velmi líbivý vzhled. Skvěle vynikne především v záhonech, které na jaře ozvláštní typický srdcovitý tvar této rostliny. V létě se pak mohou slova ujmout nejrůznější později kvetoucí trvalky a společně tak vytvořit zajímavou symbiózu.

Srdcovka je mimořádně dekorativní rostlina, která disponuje výraznými květy ve tvaru srdce. Ty jsou zavěšeny na převislých stoncích, které vyrůstají uprostřed kapradinových listů.

Chcete mít květiny ve tvaru srdce ve vaší zahradě? Neváhejte a kupte si kvalitní sazeničky v našem e-shopu

Pěstování srdcovky

Aby se vám srdcovka odvděčila svým půvabným vzhledem, je potřeba jí k tomu dopřát vhodné podmínky. Z hlediska půdy volte mírně vlhkou, humózní a propustnou variantu. Pokud použijete těžkou jílovitou nebo příliš suchou půdu, pravděpodobně se jí příliš dařit nebude.

Dužnaté kořeny této rostliny rostou mělce pod povrchem půdy. Proto je vhodné zaměřit se na pravidelné mulčování půdy, díky čemuž srdcovku ochráníte před nadměrným vysycháním.

Srdcovky se řadí mezi dlouholeté rostliny. Po odkvětu nebo brzy z jara je můžete množit dělením trsů. Pamatujte ale na to, abyste postupovali s citem. Dužnaté kořeny totiž může být jednoduché poškodit. 

Srdcovka květ

Název rostliny jednoznačně plyne z tvaru květů, které připomínají malá srdíčka. Tyto jemné srdčité květy v odstínech růžové a bílé dodají prostoru romantický nádech a bezpochyby zaujmou na první pohled. 

Srdcovka po odkvětu

Lodyhy srdcovky poměrně krátce po odkvětu seschnou a stáhnou se zpět do země, kde rostlina přečká do následujícího jara. Po odkvětu se doporučuje slábnoucí a zatahující se listy odstřihnout a rostlině dopřát klid.

Srdcovka nádherná

Srdcovka nádherná nese latinské označení Dicentra spectabilis. Rostlina pochází z Číny a Japonska a pyšní se jasně růžovými květy. Některé její kultivary však mohou kvést bíle. Jednotlivé květy jsou uspořádány ve visících květenstvích, které vytvářejí řetízky. Listy jsou trojúhelníkového tvaru a mají svěže zelenou barvu. Běžně srdcovka nádherná dorůstá do výšky 60 až 90 cm. 

Srdcovka drobnokvětá

Srdcovka drobnokvětá (latinsky Dicentra spectabilis) se řadí mezi oblíbené květiny objevující se nejen ve venkovských zahradách. Její květy vyrůstají v řídkých jednostranných hroznech na obloukovitě ohnutých lodyhách. Rostlině se skvěle daří v kypré zahradní půdě s dostatkem vláhy. Vynikne jako solitéra i jako součást skupinové výsadby. 

Srdcovka nízká 

Srdcovka nízká, latinsky Dicentra formosa, je další oblíbenou odrůdou této rostliny. Pochází přitom ze západního pobřeží Severní Ameriky, kde se jí daří zejména na přistíněných lesních stanovištích. Srdcovka nízká běžně dorůstá do výšky kolem 40 cm. Charakteristická je pro ni přízemní ružice dlouze řapíkatých, zelených, zpeřených listů, které společně vyrůstají z podzemního oddenku. Květenství pak tvoří oboupohlavní květy s růžovou nebo bílou korunou.

TIP: Srdcovku můžete v zahradě doplnit spoustou dalších krásných rostlin. Přečtěte si například, jaký je rozdíl mezi liliochvostcem a mnohokvětem.

Tropická juka promění prostor u vás doma i v zahradě. Tato rostlina si vaše srdce jednoznačně získá díky krásnému vzhledu a nenáročnému pěstování. Zjistěte, jaký druh se v českých zahradách těší největší popularitě a jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila svým bezproblémovým růstem.

Charakteristika juky

Pěstování juky v posledních letech získává na popularitě. Jedná se o pokojovou rostlinu, která miluje teplo. Na první pohled si jistě oblíbíte její exotický vzhled, který připomíná palmu. Juka pochází z jižních částí Ameriky a Mexika. Má podobu menšího stromku, z jehož kmínku vyrůstá jeden nebo více trsů dlouhých, úzkých a zelených listů. Kvetoucí juka pak krásně ozdobí vaši zahradu či jiný prostor. 

Juka druhy

Obecně existuje mnoho druhů juky. Některé z nich jsou přitom přirozeně lépe adaptované na specifické klimatické podmínky než jiné. Před výběrem konkrétního druhu juky si proto promyslete, zda se jedná o vhodnou volbu právě do vašich podmínek. V našich zahradách se nejčastěji setkáte s jukou vláknitou.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice juky. Vyberte si vhodný kultivar a pusťte se do jeho pěstování i vy

Juka vláknitá

Juka vláknitá (latinsky Yucca filamentosa) je druh, který původně pochází ze Severní Ameriky. Charakteristickou vlastností jsou mečovité listy, které jsou dlouhé a široké. Tuhé zelené listy přitom mají bílá či krémová vlákna táhnoucí se kolem jejich okrajů. Na konci dlouhých stonků se objevují květenství s nádhernými bílými nebo krémovými květy. 

Pokud se rozhodnete pro pěstování juky venku, vyberte jí slunné až polostinné stanoviště. Z hlediska půdy vyžaduje dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá a klidně i chudá na živiny. Juka vláknitá dobře odolává suchu a častou zálivku nevyžaduje. 

Juka vláknitá a jedovatost

Květy juky bývají v Americe využívány a stává se z nich oblíbená pochoutka. Okvětní lístky svou chutí připomínají chřest a bývají přidávány třeba do zeleninových salátů. Někdy se také obalují v těstíčku, usmaží se a na závěr se pocukrují.

Jiná situace však nastává v otázce toho, zda je juka jedovatá pro kočky a psy. Odpověď totiž zní ano. Juka obsahuje stejně jako například aloe vera či dracena saponiny. Po pozření se u zvířete může objevit slinění, zvracení, průjem a apatie. 

Juka obrovská

Juka obrovská (Yucca elephantipes) bývá někdy přezdívána jako sloní noha. Jedná se o poměrně velký sukulentní druh, který se často pěstuje jako pokojová rostlina. Na venkovním stanovišti vám poroste spíše v teplejších klimatických podmínkách. 

Juka obrovská zaujme svými dlouhými mečovitými listy, které jsou uspořádány v ružici. Jejich délka může činit až 1,5 metru. Tato rostlina vyžaduje dostatek světla, nicméně pozor si dejte na přímé slunce, které by mohlo spálit její listy. K pěstování volte dobře odvodněnou půdu, která rychle vysychá. Rostlina lépe snáší sucho než přemokření. 

Juka banánová

Mezi další rozšířené druhy se řadí juka banánová (Yucca baccata). Tato rostlina plodí jedlé plody, které připomínají banán. Odtud ostatně plyne i její název. Právem se řadí k nejmrazuvzdornějším jukám. Její listy jsou zelenomodré, měří zhruba jeden metr a po hranách tvoří vlákna. V našich podmínkách se ale zpravidla plodů nedočkáte. 

Juka krátkolistá

K velmi dobře mrazuvzdorným jukám se řadí také juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Jedná se o vůbec nejvyššího představitele rodu juka, který dorůstá do úctyhodné výšky 10 až 12 metrů. Navíc se dožívá stáří až stovky let.  

Juka nádherná

Juka nádherná (latinsky Yucca gloriosa) je vzpřímeně rostoucí keř nebo strom, který může dosahovat do výšky až 5 metrů. Listy jsou širší, mečovité, pevné a disponují ostrými konci. Jejich šedavě zelená barva získává namodralý nádech. 

Juka šedá

Juka šedá (latinsky Yucca glauca) je stálezelená rostlina. Pyšní se spíše nízkým vzrůstem, běžně dorůstá do výšky zhruba 60 cm. Její květy jsou bílé a vyrůstají v hustých střapcích. Svým tvarem přitom připomínají konvalinky. Listy vyrůstají v přízemní ružici a dosahují hezké modrozelené barvy. 

Venkovní juka

Některé druhy juky je možné pěstovat i venku, jiné jsou v našich podmínkách naopak vhodnější do domácího prostředí. Mezi venkovní juky se řadí zejména zmíněná juka vláknitá.

Venkovní juka v květináči

Pamatujte na to, že juka zasazená v květináči je daleko méně mrazuvzdorná než ta zasazená volně v zahradě. Rostliny v nádobě mohou zničit i mrazy kolem –5 °C. Vzhledem k tomu se nejčastěji doporučuje juku v květináči na zimní měsíce přenést nebo ji alespoň dobře zazimovat. Juka může přezimovat v zimní zahradě. Pro ochranu před mrazem lze použít izolaci tvořenou tlustou vrstvou polystyrenu. Díky tomu ochráníte její kořeny. 

Kdy přesadit venkovní juku

Přesazování juky budete řešit v případě, kdy se rozhodnete tuto rostlinu pěstovat v nádobě. Juka vyžaduje dostatek místa, proto ji pravidelně přesazujte v momentě, kdy je jí květináč již malý. Kořenový systém juky může být poměrně složitý, proto je prostorná nádoba klíčem k úspěchu.

V případě, že juku přesazujete, zkontrolujte její kořeny. Pokud narazíte na uhnilé nebo černé kusy, odřízněte je. Zároveň můžete mírně seříznout zbytek kořenů, abyste obnovili sílu rostliny. 

Juka žloutnutí listů

Žloutnutí listů u juky je většinou spjato s nadměrnou zálivkou. Tento problém ale může způsobit také nedostatek světla či živin nebo malý květináč.

Jak zachránit juku 

Pokud je žloutnutí ve velké míře, rostlinu doporučujeme vyjmout z květináče a důkladně zkontrolovat její kořeny. Hnědé a zahnívající odstraňte a zkuste také stávající substrát nahradit novým. Juku nepřelévejte. 

Pokud vaše juka chřadne a nic nepomáhá, můžete ji také pod listy uříznout a nechat znovu zakořenit. 

Přerostlá juka

Juka samozřejmě může přerůst do rozměrů, které již pro prostor vaší zahrady budou nepřijatelné. V takovém případě se nebojte rostlinu ořezat a namnožit. 

Seříznutí juky

Seříznutí juky se většinou provádí na začátku vegetačního období. Aby rostlina dobře vypadala, nezapomínejte také průběžně odtrhávat staré a suché spodní listy. Zbavit se můžete také těch listů, které netrčí směrem vzhůru, ale naopak obloukovitě převisají. 

Juka vláknitá po odkvětu

Jakmile dojde k odkvětu juky, doporučuje se celý stonek u země odříznout. Po odkvětu postupně odumírá celá ružice a kolem ní se postupně vytváří několik dceřinných ružic.

TIP: Rozkvetlá zahrada je jednoznačně nádherná. Projděte si náš přehled vhodných kvetoucích stromů a nechte se inspirovat.  

Krásná dvouletka, to je náprstník, který ve vaší zahradě vzhledem ke své výšce zaručeně vynikne. Zjistěte, jaké jsou jeho nejrozšířenější druhy a jaké podmínky dodržet, aby se náprstníku dobře dařilo.

Charakteristika náprstníku

Náprstník (latinsky Digitalis) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Listy této trvalky jsou přitom uspořádány do tvaru ružice přízemního listu. Ružici vytváří v prvním roce. Květy se pyšní tvarem zvonu, přičemž mohou dosahovat různých barev (od bílé, přes růžovou až po fialovou). Kvete v druhém roce. Náprstníky také mají charakteristické semenáčky ve tvaru malého náprstku, odkud ostatně plyne i samotný název. Jedná se o krátkověkou trvalku, dvouletku. Mateřská rostlina obyčejně po dvou letech odumírá a v blízkosti vyrostou mladé rostliny ze semen.

Náprstník je v domovině trvalka, u níž se rozlišuje hned několik druhů. Pojďme si ty nejznámější z nich ve stručnosti představit.  V našich podmínkách roste jako dvouletka. 

Náprstník červený

Náprstník červený (latinsky Digitalis purpurea) je dvouletá bylina. Tento druh je známý především pro své krásné květy ve tvaru zvonu, které mají zpravidla červenou barvu. V Evropě se jedná o původní druh. Často se přitom pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Charakteristická je pro ni také přízemní ružice listů a vysoký květní stvol. 

Náprstník velkokvětý 

Náprstník velkokvětý (latinsky Digitalis grandiflora) proslul svými velkými květy, které se liší od ostatních druhů náprstníků. Květy jsou poměrně masivní a mají trubkovitý tvar. Jejich barva může být žlutá až světle žlutá. Listy jsou zelené, střídavé a pyšní se eliptickým či kopinatým tvarem. 

Náprstník vlnatý

Náprstník vlnatý (latinsky Digitalis lanata) dorůstá do výšky 0,4 až 0,8 metru. Zvonkovité květy se přitom zbarvují do bledě okrové barvy. Rostlina původem pochází z Balkánu a dobře se jí daří zejména v humózních půdách.

Náprstník žlutý

Náprstník žlutý (latinsky Digitalis lutea) původně pochází ze západní Evropy. Od května do července vás potěší svým květenstvím. Těšit se můžete na dlouhý jednostranný trs se žlutými rourkovitými květy. Náprstník žlutý dorůstá do výšky až 80 cm.

V našem e-shopu najdete náprstník v pestrých barvách a různých druzích. Vyberte si variantu, která se vám bude do zahrady nejvíce hodit

Pěstování náprstníku

Této rostlině se nejvíce daří na polostinném až slunném stanovišti. Vzhledem k tomu je vhodné vybrat takové místo, kde panuje dostatek denního světla, ale kde zároveň bude rostlina chráněna před přímým poledním sluncem.

Co se týče půdy, volte vlhkou a dobře propustnou variantu. Je důležité zajistit, aby půda měla dobrou drenáž, abyste zabránili zamokření kořenů. Během suchých období můžete rostlinu zalévat.

Vzhledem ke své podobě vyžaduje většina náprstníků podpěru. Jejich květní stonky totiž mohou být poměrně vysoké a křehké. Vzhledem k tomu využijte kolíky nebo určitou podpěrnou konstrukci. Náprstníky obecně silné hnojení nevyžadují.

Náprstník jedovatost

U náprstníku jsou jedovaté veškeré části rostliny. Pokud náhodou dojde k pozření i malé části náprstníku, okamžitě se obraťte na záchrannou službu. Rostlina je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro zvířata. 

Náprstník po odkvětu

Jakmile náprstník odkvete, jeho stonek se uřízne až nad listovou růžicí. Díky tomu rostlina na místě vydrží déle. Zpětným řezem po odkvětu můžete prodloužit životnost jednotlivých rostlin. 

Náprstník v zimě

Náprstník se nejčastěji pěstuje v záhonu společně s dalšími trvalkami. Na zimní měsíce je vhodné tento záhon lehce přikrýt chvojím. Nic dalšího ale není potřeba.

TIP: Zkombinujte náprstník v záhonu s dalšími trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat barvínek a další populární rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ostrožka se může snadno stát dominantou vaší zahrady. Jedná se totiž o výraznou květinu, kterou jen tak nepřehlédnete. Zjistěte, jaké jsou oblíbené druhy ostrožky, jak na její pěstování a čemu se vyvarovat. Tato rostlina se perfektně hodí i pro pěstitele začátečníky.

Charakteristika ostrožky

Ostrožka (neboli také stračka) je trvalka, která dorůstá do úctyhodné výšky 120 až 200 cm. Vzhledem k tomu není problém ji mezi ostatními květinami v zahradě rozpoznat. Ostrožka roste v trsech, které lze na jaře rozdělit. Díky své velikosti perfektně vynikne jako zajímavá solitéra. Z hlediska zbarvení se můžete setkat s bílou, přes růžovou až po výrazně modrou barvu.

Poznávacím znakem ostrožky jsou dělené, často pětičetné květy s ostruhou. Kouzlo této rostliny spočívá v tom, že vytváří bohatě nahlučená květenství ve tvaru hroznu nebo klasu. Listy, které vyrůstají ve spodní části, jsou většinou poměrně zubaté a mají tři, pět nebo výjimečně sedm laloků. 

Druhy straček

U ostružky rozlišujeme hned několik zajímavých druhů. Ve střední Evropě je přitom původním druhem pouze ostrožka stračka. 

Ostrožka stračka

Mezi oblíbené kultivary ostrožky stračky lze zařadit Delphinium Grandiflorum ´Magic Fountain White´ s krásnými sněhobílými kvítky.

Ostrožka bílá

Ostrožka bílá Delphinium Cultorum ´Galahad´ rovněž zaujme krásně bílou barvou květů. Skvěle se hodí na stanoviště zalité sluncem. 

Ostrožka řady Pacific

Sněhobílé květy, které jistě přilákají nejednoho motýla, nabídne také Delphinium Pacific ´Galahad´. Na blankytně modré květy se můžete těšit u variant Delphinium Pacific ´Summer Skies´ nebo Delphinium Pacific ´Blue Bird´.

Nádherné fialové květy nabídne varianta Delphinium Pacific ´Black Knight´, která vzhledem k této barvě krásně vynikne na sluncem zalitých stanovištích. Delphinium Pacific ´Astolat´ se pyšní sytě růžovými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. 

Ostrožka velkokvětá

Ostrožka velkokvětá, Delphinium elatum, je známá pro své velké a výrazné květy. To ostatně napovídá i její název. Setkat se můžete s různými barevnými variantami.

Ostrožka zahradní

Ostrožka zahradní Delphinium x cultorum vznikla křížením různých druhů ostrožek. Setkat se můžete s nejrůznějšími výškami, barvami i tvary květů. Díky tomu je pro pěstitele mimořádně atraktivní.

Vyberte si semena i sazenice straček v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí svou zahradu

Stračka pěstování

Velkou výhodou ostrožky jsou bezpochyby její nízké nároky na pěstování. Z hlediska půdy vyžaduje hlubokou, humózní a kyprou půdu, čehož lze docílit přidáním kompostu již během výsadby.

Odvděčí se vám také v případě, že ji čas od času prohnojíte tekutým hnojivem. Pamatujte také na dostatek vláhy. Ostrožka vyžaduje slunné stanoviště a polohu, kde bude chráněna před větrem. 

Výsev stračky

Ostrožku je možné pěstovat za využití přímého výsevu. Semena lze vysít již na podzim, přičemž dokáží přezimovat a pokvetou opět na jaře. 

Případně lze přistoupit k brzkému jarnímu výsevu, díky kterému rostlina pokvete začátkem léta. Obě varianty lze také zkombinovat a tímto způsobem si ostrožkovou sezónu prodloužit.

Ostrožka pěstování ze semen

Pamatujte na to, že teplota půdy pro klíčení semen by měla být kolem 13 °C. Jednotlivá semena sejeme zhruba 0,5 cm hluboko. Je důležité, aby měla pro klíčení tmu. Jakmile rostliny vzejdou a jejich výška bude činit maximálně 30 cm, dopřejte jim oporu. Výjimkou jsou v tomto ohledu pouze zakrslé odrůdy, které budete pěstovat na skalce. 

Pokud budete předpěstování provádět ve skleníku, můžete rostliny ven přesadit zhruba ve druhé polovině května. Semena ostrožky přitom klíčí zhruba 3 až 6 týdnů.

Střih ostrožky

Jakmile ostrožka odkvete, je vhodné do hloubky seříznout její stonek. Zároveň rostlinu dostatečně pohnojte a dopřejte jí vydatnou zálivku. Tímto způsobem snadno docílíte toho, že vám ostrožky na konci léta vykvetou podruhé. 

K dalšímu střihu se přistupuje na podzim. Tehdy po odumření lodyh odřízněte těsně u země celou rostlinu.

Je ostrožka jedovatá?

Ostrožka se řadí mezi mírně jedovaté odrůdy. Její požití může způsobit vážné zdravotní komplikace. Problém však může nastat i při kontaktu s listy, kdy může dojít k podráždění kůže. Pokud se tedy řadíte mezi alergiky nebo citlivé osoby, je vhodné při manipulaci s rostlinou vždy používat ochranné rukavice. 

TIP: Ostrožku můžete doplnit i dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte například, jak na úspěšné pěstování čemeřice. 

Macešky u nás v České republice patří k velmi populárním druhům rostlin. K vidění proto bývají v mnoha tradičních i moderních zahradách. Zjistěte, jak postupovat při pěstování macešek a na co si dát pozor. A podíváme se i na to, k jakému účelu můžete využít květy této zajímavé rostliny.

Druhy macešek

Macešek (neboli také violek) existuje hned několik druhů. Mezi ty nejznámější se řadí maceška zahradní, maceška polní, maceška převislá, maceška velkokvětá nebo třeba maceška rolní. Podle doby kvetení rozlišujeme rané a pozdní macešky. 

Je maceška jedlá?

Spousta lidí se ptá, zda je maceška jedovatá. Odpověď je jednoduchá: ne. Maceška patří ke květům, které jsou jedlé a mohou tedy ozdobit vaše talíře s rozmanitými druhy pokrmů nebo třeba dezerty. Jejich pestré barvy na talíři dozajista vyniknou. Navíc si budete moct užít jejich svěží a jemně oříškovou chuť.

Pořiďte si semena i sazenice macešek v nejrůznějších barvách a pusťte se do jejich předpěstování

Kdy sázet macešky

Doba výsevu violek se liší podle toho, kdy chcete, aby vám tato rostlina vykvetla. Pokud chcete svou zahradu ozvláštnit na jaře, vyséváme macešky již v červenci. Abyste docílili podzimního kvetení, sázejte macešky brzy, již začátkem března. Zatímco v červenci můžete semeno vysévat rovnou na záhon, v březnu k předpěstování volte nádobu umístěnou v chladnější místnosti bez mrazu.

Nezapomeňte na to, že vysetá semena nesmí nikdy zaschnout. Proto důsledně dbejte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Semeno vzejde přibližně za deset dní. Alternativou je pořízení již vypěstovaných sazenic, díky nimž se můžete z krásných květů těšit okamžitě. 

Pěstování macešky

Abyste podpořili dlouhou dobu kvetení macešky venku, vyplatí se volit půdu bohatou na živiny. Macešky sice snáší přímé slunce, ale v takovém případě kvetou kratší dobu. Ideální je proto volit polostín. Myslete také na to, že tyto rostliny potřebují dostatek vláhy.

Maceška v květináči

Macešky lze bez problémů pěstovat nejen volně v záhonu, ale i květináči nebo jiné nádobě. Spousta pěstitelů například přistupuje k tomu, že maceškami osází truhlíky za oknem. Pokud se rozhodnete pro tento způsob pěstování, opatřete nádobu dobrou drenáží.

Jak dlouho vydrží macešky v truhlíku

To záleží na tom, kdy se rozhodnete k pěstování macešky přistoupit. Při předpěstování rostliny v červnu se budete moct z květů těšit tentýž rok na podzim, a poté znovu na jaře. Pokud se rozhodnete pro výsev založený začátkem podzimu, budou macešky nakvétat v následujícím roce v únoru až březnu. 

Co s odkvetlými maceškami

Macešky při vysokých letních teplotách obvykle přestávají kvést. A začnou znovu až v momentě, kdy se trochu ochladí. V takovém případě můžete po odkvětu macešky mírně ostříhat a pohnojit. 

Maceška a mráz

Macešky patří k velmi otužilým druhům. Díky své mrazuvzdornosti maceška většinou dokáže přímo v zahradě úspěšně přezimovat. Přesto lze však doporučit macešky v zimě pro jistotu před velkými holomrazy ochránit prostřednictvím jejich přikrytí chvojím.

TIP: Macešky rozhodně nejsou jedinou rostlinou s jedlými květy. Další variantou je třeba lichořeřišnice. Nastudujte si, jak pěstovat lichořeřišnici a pusťte se do toho. 

Máte na zahradě temný a prázdný kout, ve kterém nic neroste, protože tam slunce svítí jen po určitou hodinu přes den? Není to tragédie. Existuje množství rostlin, kterým se daří právě v polostínu až stínu a na slunci nejsou životaschopné.

Jedná se zejména o druhy okrasné listem. V nich opravdu poznáte variabilnost zelené barvy, třeba v kombinaci se žlutou, bílou nebo růžovou. Dokonce modrolisté kultivary dodají prostoru zcela jiný tvar a světlost.

Mezi atraktivní patří funkie, kterým se říká také hosty či bohyšky. Tyto zajímavé trvalky pocházejí z Japonska, ale již více než dvě století jsou známé i v Evropě, kam se rozšířily z anglických zahrad.

Hosta druhy

Hosta je dostupná hned v několika různých odrůdách, které se liší tvarem i zbarvením jednotlivých listů.

Mezi vysoké a dominantní odrůdy se řadí například Hosta Sieboldiana ´Elegans´. Naopak menší odrůdou je třeba Hosta ´Patriot´. Mezi nejvyšší hosty se právem řadí Hosta ´Blue Angel´.

V záhoně jistě vynikne také Hosta ´Frances Williams´. Mezi nejoblíbenější bohyšky se právem řadí Hosta ´Hyazinthina´, která nabídne listy vyrůstající z bohaté ružice.

Velké srdčité listy šedomodré barvy má varianta Hosta 'June'. Na bledě zelené listy s tmavším lemováním se můžete těšit u odrůdy Hosta Fortunei ´Albopicta´. Hosta ´Aureomarginata´ na první pohled zaujme svými velkými srdcovitými listy tmavozelené barvy. Krásně klenuté zelené listy s bílým lemováním nabídne populární Hosta ´Albomarginata´.

Mezi velmi známé bohyšky se dále řadí Hosta ´Mediovariegata´ s mírně vlnitými listy, Hosta ´Yellow Splash Rim´ s krémově žlutým olemováním nebo Hosta ´Wide Brim´ s drobnými tmavě fialovými květy.

Pustit se můžete také do pěstování Hosta Ventricosa s tmavě fialovými žíhanými květy nebo netradičního kultivaru Hosta ´Red October´ s poutavě červenými vysokými stonky. Jak vidíte, možností existuje opravdu spousta. 

Bohyška s čím kombinovat

Pokud se rozhodnete bohyšku kombinovat s dalšími rostlinami, vždy vezměte v úvahu vlastnosti dané rostliny. Díky svému nižšímu vzrůstu například skvěle doplní vyšší rostliny, se kterými mohou vytvářet zajímavý kontrast. Hostu tak lze umístit do přední části záhonu a za ni vysadit třeba hortenzie či lilie.

Bohyšky se skvěle kombinují také s nejrůznějšími okrasnými trávami. K tomuto účelu perfektně poslouží odrůdy s jemnými listy, mezi které patří třeba ostřice či muhla.

Dále lze bohyšku kombinovat s rostlinami s kontrastní barvou listů. Velmi dobře se k tomu hodí například dlužicha, dřín nebo čechrava. Bohyška skvěle vynikne také u jezírek jako podrostová rostlina bok po boku kapradin a okrasných trav.

Funkie pěstování

Pojďme se nyní podívat na to, jak pěstovat hostu, jaké konkrétní podmínky jí zajistit a na co si dát v tomto ohledu pozor.

Prohlédněte si krásné hosty z našeho sortimentu a vyberte si mezi nimi odrůdu pro pěstování v záhonu či květináči

Bohyška na slunce

Hostě se výborně daří právě na stinných stanovištích, ačkoliv například žlutolisté kultivary snesou několik hodin slunečního záření. Výhodou je, že svými listy pokryjí celou plochu a tím nedají šanci plevelům. Platí zde však, že dosažení tohoto efektu potřebuje svůj čas a trvá to několik let.

Základní barvou je zelená, ale známé jsou i modré až tyrkysové kultivary, panašované, s bílým nebo žlutým lemováním. Listy mají úzké, široké, srdčité, oválné a kromě listů mnohé nádherně voní. Zejména bílé připomínají vůni lilii.

Od jara do podzimu vás těší listy, v létě se rozvinou květy a pak listy zežloutnou a zatáhnou se. Na místě zůstane prázdné místo, které mnohým nevyhovuje. Proto v jejich blízkosti vysaďte okrasný keř do stínu, který bude mít celoroční efekt a jarní cibuloviny pro časný jarní efekt.

Funkie vysazujeme do běžné zahradní zeminy, nemají žádné speciální požadavky a nevyžadují ani hnojení, dokonce se obejdou i bez přesazování. Uvítají spíše vlhký substrát a neměly by se pěstovat v úplně vysušené půdě. Právě s vlhkostí půdy by ve stinné části zahrady neměl být problém. Snesou i mrazivé počasí, ale v případě silného mrazu by se měly zakrýt například chvojím.

Bohyška stříhání

Pro podporu zdravého růstu rostliny je potřeba bohyškám po odkvětu odstranit stvoly s květy. Ke stříhání listů bohyšky se přistupuje během pozdního podzimu. Ideální čas nastává v momentě, kdy udeří první mrazy a listy bohyšky začnou odumírat a vadnout. Včasnou přípravou rostliny na zazimování předejdete nejrůznějším škůdcům, jako jsou například slimáci, kteří by v listech mohli přezimovat. 

Hosta pěstování v květináči

Pěstování hosty je bez problémů možné také v květináči. V této podobě se budou vyjímat například v prostranství pergoly, terasy nebo balkonu.

Bohyška v květináči

Pro dosažení dobrých výsledků je nutné vybrat nádobu s přiměřenou velikostí, tedy ani příliš malou, ani příliš velkou. Při pěstování v nádobě nezapomínejte na průběžnou zálivku, a to obzvlášť za teplého nebo suchého počasí. Jakmile se bohyška rozroste a vyplní vám celý květináč, je nutné jí dopřát více prostoru a nadbytečné trsy rozsadit.

Hosta přesazování 

Pokud se rozhodnete změnit hostě její stanoviště, přistupujte k tomu ideálně na jaře nebo na podzim. Tehdy totiž nastává čas pro jejich přesazování a dělení. Bohyšky by se přitom měly dělit pravidelně, a to každé tři až čtyři roky. 

Hosta v zimě 

Listy hosty v zimě uhynou. Kořenový systém však dokáže v půdě přežít a na jaře se budete moct těšit opět na nárůst nových listů. U této rostliny zároveň platí, že čím starší je, tím krásnější se jeví. 

Jak zazimovat hostu

Výhodou hosty je, že je plně mrazuvzdorná. Vzhledem k tomu zazimování hosty v zahradě nemusíte nijak zvlášť řešit. Pouze lze doporučit záhon pro jistotu zakrýt vrstvou listí.

Věříme, že jsme vás inspirovali a možná právě funkiemi zaplníte stinné místo ve své zahradě. Podívejte se také na náš aktuální sortiment.

Vyberte si z dalších trvalek vhodných do stínu a vytvořte s jejich pomocí originální kombinace, které přitáhnou pozornost

TIP: Zkombinujte hosty s dalšími rostlinami, které milují stín. Přečtěte si o dalších rostlinách vhodných do stínu.

Lantana je jednoznačně zajímavá rostlina, která si vaše srdce získá pro krásnou barvu svých květů. Pochází z tropů a pěstovat ji můžete nejen ve formě keře, ale také efektně na kmínku. Zjistěte, jaké podmínky této rostlině zajistit, aby se jí skvěle dařilo.

Charakteristika lantany

Lantana (česky někdy označována také jako libora) má podobu exotického keříku, který původem pochází z Jižní Ameriky. V našich podmínkách bývá lantana pěstována jako balkonová rostlina. Někteří pěstitelé ji také umísťují do světlé chodby domu.

Co je na lantaně jednoznačně nejzajímavější, jsou její květy. Ty totiž v průběhu času mění svou barvu, díky čemuž rostlina skutečně vynikne na první pohled. Zpočátku se květy rostliny zbarvují do žlutého odstínu. Později se barva mění spíše na oranžovou. Následně květy zčervenají, až nakonec přejdou do fialové. Květy lantany bývají velkým lákadlem také pro včely a motýly. 

Je lantana jedovatá?

I když jsou lantany doslova dechberoucí, je potřeba počítat s jednou stinnou stránkou. A tou je jejich jedovatost. U lantany jsou jedovaté všechny části rostliny. Pokud tedy budete s lantanou manipulovat, doporučujeme vzít si na pomoc rukavice. V opačném případě může rostlina u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. Dejte si také pozor na zabránění přístupu dětí a domácích mazlíčků.

Pořiďte si sazenice lantany a ozvláštněte s jejich pomocí balkon, terasu nebo jiný prostor.*

*Sazenice v našem e-shopu jsou dostupné ve vhodném čase pro jejich výsadbu

Lantana druhy

Nejznámějším druhem lantany je lantana měnivá (respektive lantana proměnlivá). I ta je však dostupná v několika odrůdách. V našem e-shopu najdete například Lantana Camara Tropic ´Pitaya´ nebo Lantana Camara Tropic ´Ara´. 

Lantana pěstování

Co se týče půdy, lantaně se daří v rašelině smíchané se zahradním kompostem. Stanoviště volte ideálně na plném slunci s dostatkem světla. Pozornost věnujte také pravidelné zálivce, abyste podpořili stálou vlhkost kořenového balu. Vyhněte se však úplnému přemokření. Rostlině můžete pro lepší růst dopřát pravidelné přihnojování, a to přibližně jednou týdně.

Lantana v truhlíku

Lantana bývá nejčastěji pěstována v nádobách. Pokud se rozhodnete ji na letní sezónu umístit do záhonu, je to možné, nicméně na podzim ji musíte opět vyrýt a přesunout na místo, kde nehrozí mrazy. 

Lantana stříhání

Lantana se ořezává na podzim předtím, než se rozhodnete ji zazimovat. Případně lze k řezu přistoupit také časně z jara. 

Lantana přezimování

K zazimování lantany je vhodné přistoupit ještě předtím, než udeří první mrazíky (tedy zhruba koncem září či začátkem října). V tomto období ji přesuňte na místo, kde se teplota pohybuje v rozmezí od 10 do 20 °C. Pamatujte na to, že lantana musí mít dostatek světla.

Lantana se řadí mezi neopadavé keře. Proto je nutné jí dopřát i v zimních měsících pravidelnou zálivku. Dejte si pozor na to, aby substrát nikdy zcela nevyschnul. 

Lantana na kmínku

Lantanu lze pěstovat nejen v podobě menších keříků, ale také na kmínku. Tímto způsobem docílíte určité úspory místa a zároveň elegantnějšího vzhledu. V tomto směru skvěle poslouží rostliny očkované na kmínek, u nichž se vám bude snadno udržovat korunka. Pamatujte na to, že než kmínek pořádně zesílí, je důležité jej vyvazovat k dostatečně pevné opoře. 

Jak na množení lantany

Pokud se rozhodnete rostlinu rozmnožit, můžete k tomu využít metodu řízkování, a to během konce léta nebo na podzim. Jednotlivé řízky je nutné odebrat, poté je můžete ošetřit speciálním přípravkem podporujícím zakořeňování.

Následně řízky zasaďte do substrátu, který vytvoříte smícháním rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Výsledek je důležité přikrýt fólií, aby došlo ke zvýšení vzdušné vlhkosti. Takto připravené řízky můžete uchovávat v pokojové teplotě. Jakmile dojde k úplnému prokořenění řízků, můžete je přesunout do květináčů.

TIP: Vytvořte si zajímavé kombinace letniček na vašem balkoně. Zjistěte, s čím kombinovat muškáty, aby výsledek fungoval.