Dřišťál pěstování

Dřišťál (Berberis) je opadavý či stálezelený keř, který je velmi oblíbený nejen u zahrádkářů, ale také jako okrasná zeleň v parcích a městských zástavbách. Tento rod zahrnuje až na pět stovek různých druhů, přičemž téměř všechny se vyznačují přítomností trnů či trnitých okrajů listů. Zbarvení listů může být různé – opadavé formy mají listy zelené a na podzim se vybarvují do pestré škály odstínů. Stálezelené druhy mohou mít listy ze spodní strany bílé nebo stříbrné, čímž celý keř získává na atraktivitě.

Jak pěstovat dřišťál

Dřišťálu se dobře daří v mírném až subtropickém podnebí. Proto se s ním setkáme zejména v Evropě, Asii a Severní Americe. Keře nejsou vůbec náročné na pěstování. S přehledem přežijí prakticky v jakémkoliv typu půdy. Co se týče světelných podmínek, dřišťály s barevnými nebo sytě zelenými listy preferují slunce, žlutolisté varianty vyžadují spíše polostín, protože na slunci ztrácí barvu.

Rostlina je plně mrazuvzdorná, na zimu tedy nejsou nutná žádná speciální opatření. Keříky můžeme vysazovat na mnoho způsobů – menší druhy se hodí do skalek, střední a větší jsou ideální pro vytvoření okrasných živých plotů. Dřišťál je možné pěstovat i jako solitér nebo v keřových záhonech.

Kdy stříhat dřišťál

Před výsadbou bychom měli vědět, jak dřišťál stříhat. Řez u této rostliny není vyloženě nutný. Roste velmi pomalu a obvykle si udržuje svoji výšku a kompaktnost. Při tvarování je ale nutné postupovat obezřetně kvůli trnům. K údržbě si tedy vezměte pevné zahradnické rukavice, které se hodí také pro manipulaci s toxickými druhy.

Střih dřišťálu si naplánujte na konec léta až začátek jara. V tomto období rostlina nejrychleji roste a dobře zacelí rány vzniklé řezem.

Dřišťál živý plot

Živý plot z dřišťálu je skvělou volbou. Můžete použít různé druhy a vytvořit pestrobarevný pás, který váš pozemek ochrání nejen před zvědavými pohledy kolemjdoucích, ale také před smogem a znečištěním z ulice. Další výhodou živého plotu z dřišťálu je, že vypadá dobře během všech ročních období. Je jen na vás, zda zvolíte variantu opadavou, jejíž keře budou v zimě zdobit pouze zbylé bobule, nebo poloopadavou a stálezelenou odrůdu.

Řez je u živého plotu trochu odlišný. Provádíme jej totiž dvakrát až třikrát do roka – začínáme koncem jara, kdy odstraňujeme všechny přerůstající výhonky a listy. Další řez můžeme provádět po odkvětu a ten poslední necháváme na konec srpna až začátek září.

Dřišťál druhy

Rod dřišťál zahrnuje téměř 500 konkrétních druhů, proto není možné je zde všechny uvést. Mezi ty nejoblíbenější nejen v českých zahradách můžeme zařadit například následující druhy.

Opadavé druhy

Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) – tento druh má nejčastěji tmavě červené listy i plody. Existuje mnoho odrůd a kultivarů, které se od sebe liší zejména velikostí, ale i odstínem listů.

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) – vyskytuje se běžně v evropské přírodě, jeho plody jsou jedlé.

Dřišťál ottawský (Berberis ottawensis purpurea) – druh se sytě purpurovými listy

Neopadavé druhy

Dřišťál zimostrázový (Berberis buxifolia) – tento druh má nápadné žluté květy a drobné vejčité listy různých odstínů.

Dřišťál Darwinův (Berberis darwinii) – má lesklé zelené listy, žluté květy a purpurové plody

Dřišťál úzkolistý (Berberis stenophylla) – využívá se jako půdokryvná rostlina. Je nízký, má úzké zelené listy, kvete žlutými květy.

Rádi byste si dřišťál vysadili i do své zahrady? Vyberte si některý z oblíbených druhů dřišťálů na našem e-shopu

Dřišťál plody

Plody dřišťálu mohou i nemusí být jedovaté. Zatímco některé druhy jsou toxické, a to včetně listů a prakticky celé rostliny, u dalších druhů (například u dřišťálu obecného) jsou plody jedlé a využívají se v kuchyni i léčitelství. Plod dřišťálu obecného je sytě červený, kulatý až mírně podlouhlý. Má trpkou chuť a obsahuje velké množství vitamínu C a K, kyseliny vinné, jablečné a citronové, které jsou ceněnými antioxidanty.

Plody se suší – sušené bobule dřišťálu připomínají brusinky. Připravit z nich lze také džemy a jiné zavařeniny, případně ovocné šťávy a sirupy. V Íránu, kde je tato plodina hojně využívaná, se bobule přidávají  k jehněčímu masu nebo se přimíchávají do příloh. S konzumací plodů by se to však nemělo přehánět, protože obsahují určité množství toxického berberinu. Doporučená dávka činí asi dvě polévkové lžíce bobulí pro dospělého člověka.

TIP: Hledáte krásně kvetoucí živý plot, který bude ozdobou vašeho pozemku? Kromě klasiky jako je zlatice nebo pustoryl může být právě dřišťál tou pravou volbou pro vás!