Pěstování mrkve

Mrkev obecná (Daucus carota) patří mezi miříkovité rostliny, je tedy příbuzná například s petrželí, ale i s koprem či anýzem. V zahradách se pěstuje jako kořenová zelenina, přičemž využít lze celou rostlinu včetně nadzemní části.

Přesto, že je mrkev rostlina dvouletá, pěstuje se nejčastěji jako jednoletá. V prvním roce vyraší nať a kořen výrazně zdužnatí a shromažďuje živiny. Ve druhém roce pak z růžice listů vyrůstá lodyha s okoličnatým květenstvím.

Mrkev patří mezi zeleninu bohatou na živiny a vitamíny. Obsahuje zejména beta karoteny, vitamín A, vlákninu a antioxidanty. Jak pěstovat mrkev a zajistit si příjem těchto důležitých látek i během zimy se dozvíte v následujících řádcích.

Druhy mrkve

Mrkev obecnou můžeme rozdělit do dvou poddruhů. Prvním je mrkev obecná pravá (Daucus carota subsp. carota), což je původní nešlechtěná forma, která se vyskytuje divoce v přírodě. Druhým poddruhem je pak mrkev obecná setá (Daucus carota subsp. sativus). Sem řadíme všechny vyšlechtěné odrůdy, které mohou mít různou barvu a velikost kořene.

Odrůdy mrkve můžeme rozdělit do několika základních typů, ze kterých pak konkrétní kultivary vychází:

Parisian - má krátký kulatý kořen
Chantenay - kořen je kónický, kratší
Nantes - typický “mrkvovitý” tvar
Berlikum - velké, mohutné a tupě zakončené kořeny
Flakee - velmi dlouhé a úzké kořeny

Mezi zahradníky se pak odrůdy mrkví dělí častěji na rané a pozdní. Rané kultivary také nazýváme karotky. Mají většinou tupé kořeny, jemnější dužinu, jsou sladší a méně vhodné ke skladování. Sklízíme je jako první. Mezi nejoblíbenější odrůdy raných mrkví patří například ‘Calibra F1’, ‘Flyway F1’ nebo ‘Jarana F1’.

Mezi středně rané odrůdy můžeme zařadit třeba ‘Marquette’ či ‘Jolana F1’. Pozdní kultivary jsou vhodné k uskladnění a sklízejí se až během podzimu. Kořen je větší, tmavší, chuť výrazná a slupka hrubší. Mezi pozdní odrůdy patří například ‘Koloseum F1’, ‘Maxima F1’ nebo ‘Katlen’.

Zajímavým zpestřením na talíři mohou být různé barevné variace mrkví. Na pohled velmi výrazná je odrůda ‘Purple Haze’, která se vyznačuje temně fialovou barvou s žíháním. Najdeme ale i mrkve žluté či bílé.

Připravte se na výsadbu mrkve už nyní. Semínka mrkve klasických i méně známých odrůd zakoupíte na našem e-shopu

Kdy sázet mrkev

Výsev mrkve na jaře

Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme. K dodání živin používáme například kompost.

Vzhledem k velkému množství semen vsypaných do řádků je po vzejití prvních lístků a mírném poporostení sazeniček potřeba mrkve vyjednotit. Po tomto úkonu by měly být vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami přibližně pět až sedm centimetrů, v závislosti na zvolené odrůdě a velikosti kořene.

Výsev mrkve na podzim

Výsev mrkve lze provádět také na podzim, což zajistí brzké jarní klíčení. V tomto případě nespěchejte - semena do záhonu vysejte až koncem listopadu, aby semena klíčila opravdu až na jaře. Půda by však neměla být ještě zmrzlá. Ideální je výsev do záhonu po letní zelenině jako je třeba salát nebo hrášek.

Kdy sklízet mrkev

Doba sklizně mrkve závisí od použité odrůdy - existují totiž mrkve rané, středně rané či pozdní. Ty rané se ze záhonu obvykle vytahují už během července, klidně už 2 až 3 měsíce po vysetí (jedná-li se o výsev jarní). Sklizeň mrkve u pozdních kultivarů provádíme od září do října a platí, že čím déle v záhonu jsou, tím je jejich chuť lepší a obsah živin vyšší.

Jak uskladnit mrkev

Rad, jak uskladnit mrkev na zimu, je skutečně mnoho, a každý zahradník upřednostňuje trochu jiný postup. Obecně však platí několik základních pravidel. Tím prvním je, že uskladňujeme pouze odrůdy pozdní, rané nejsou k dlouhodobému skladování vhodné. Po vytažení úrody ze země odstraníme nať (tu můžeme upotřebit v kuchyni nebo třeba zmrazit) a kořeny dobře očistíme od hlíny. Nikdy je ale neumývejte, mrkev by při skladování mohla chytit plíseň.

Následně sklizenou zeleninu rozložíme a necháme chvíli proschnout na dobře větraném, chladném a suchém místě. Nejčastěji se pak mrkev dává do beden, ve kterých se zasype pískem, a ukládá se do tmavého sklepa s možností větrání, kde se teplota během zimy pohybuje mezi 0 až 4 °C. Písek je třeba během skladování občas mírně zvlhčit například rozprašovačem.

Pěstování mrkve na balkoně

Pěstování mrkve na balkoně není nemožné, chce to ale odpovídající vybavení. Základem jsou dostatečně hluboké nádoby. Květináče by tedy měly mít alespoň 40 centimetrů na výšku. Oblíbené je také takzvané bedýnkové pěstování, kdy se zelenina vysévá do 50 centimetrů hluboké bedny plné zahradnického substrátu. Pro balkonové pěstování se však doporučuje volit spíše rané a drobnější odrůdy.

TIP: Patříte mezi vášnivé zahradníky, kteří se nedokážou s koncem léta s péčí o zahradu rozloučit? Pokud ano, vysaďte si druhy, které budou kvést či plodit až do prvních mrazů. S péčí o zeleninu na podzim vám poradíme v našem předchozím článku.