Tropické rostliny - návod na pěstování

Do skupiny tropických rostlin patří nejen tropické léčivé a aromatické rostliny, ale i ovocné rostliny, některé palmy, víceré rostliny s okrasnými listy či okrasnými květy.

Jsou to druhy, které pocházejí z oblastí poblíž rovníku a jejich výskyt je vázaný na oblasti, kde je průběh ročních teplot vyrovnaný, s malými výkyvy mezi obdobím dešťů a obdobím sucha. U této skupiny rostlin se vyskytuje největší tvarová a barevná rozmanitost v rostlinné říši, proto jsou tou největší pokladnicí při oživování celoročně teplých interiérů.

Nároky na světlo

I tropické rostliny jsou náročné na světlo, neplatí to ale u všech druhů. Nejvíc světla vyžadují druhy, které pocházejí ze suš- ších oblastí tropického pásma - savan a suchých tropických lesů. V interiérových podmínkách se jim proto daří hlavně v blízkosti oken - na okenních parapetech, u oken, zasklených verand, lodžií či na jiných prosvětlených místech.

Své nároky na světlo si ale zachovávají i v zimních podmínkách, proto je tato skupina rostlin na pěstování obyčejně trochu náročnější. V létě s těmito rostlinami nebývá problém, v zimě se je ale snažíme umístit na co nejsvětlejší, ale současně teplé stanoviště - okenní parapet. V krajním případě při nedostatku přirozeného světla můžeme menší rostliny i dosvětlovat speciálními zářivkami.

Rostliny z vlhčích oblastí tropického deštného pralesa bývají v interiéru tolerantnější k nedostatku světla a daří se jim dobře do vzdálenosti asi 2 m od jižního okna, podrostovým druhům dokonce i dále než 2 metry od jižního okna.

Nároky na teplo

 Tropické rostliny jsou obyčejně náročnější na teplo než rostliny subtropického pásma. Znamená to, že je nemůžeme zimovat na chladných chodbách a verandách, ale dobře snášejí, ba přímo vyžadují zimování v teplém interiéru při pokojové teplotě, tj. asi od 18 °C do asi 22 až 23 °C. I pro teplotně náročnější druhy je ale přijatelnější spodní teplotní hranice (18°C). V zimním období bývá totiž nedostatek světla a krátký den, který je pozitivně korelovaný s teplotou. Vyšší teplota a nedostatek světla v zimě bývají hlavní příčinou masivního opadu listů pokojových rostlin. A i když se tento jev nedá nikdy úplně zastavit, můžeme jej zpomalit a zredukovat na minimum právě vhodným nastavením teploty v interiéru.

Nároky na zálivku a vzdušnou vlhkost

I u tropických rostlin platí to, co pro zálivku rostlin subtropických - vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku v době vegetace - a to i druhy ze sušších tropických pásem savan a tropických suchých lesů. Rozdílně však zaléváme “pralesní” a “savanové” druhy rostlin v zimě.

Rostliny ze sušších oblastí bývají v tomto období mimořádně choulostivé na přemokření, které, pokud je ještě spojené řekněme se sníženou teplotou v místnosti, je schopné rostlinu úplně zničit. Proto se řídíme pravidlem, že sucho poškodí v zimě rostlinu méně než vlhko a substrát zalijeme jen tolik, aby úplně nevyschl.

Pralesní rostliny ale vyžadují i v zimním období vláhy víc, proto je zaléváme častěji. I u nich se ale určitě vyvarujeme stagnující vody v podmisce, která v zimním období může zničit i jinak odolné druhy. Dalším z problémů při pěstování bývá extrémně nízká vlhkost vzduchu. Suchý vzduch způsobuje častější výskyt škůdců, jako jsou červci, roztoči a puklice (štítničky) v zimním období. Pomáháme si různými zvlhčovači, pěstováním většího množství rostlin v místnosti (zvýšený odpar), případně navlhčeným mechem v podmiskách. Proti škůdcům ale musíme vždy rázně zakročit, nejlépe ihned po zjištění jejich výskytu.

Nároky na hnojení

S méně výrazným obdobím vegetačního klidu souvisí i vyšší nároky na živiny a tím i na hnojení tropických rostlin. I když se snažíme vyhnout hnojení v zimním období, od března do srpna hnojíme rostliny naplno. Hnojiva aplikujeme ve formě zálivky nebo ve formě listového hnojení.

TIP: Pokud nemáte možnost pěstovat tropické rostliny v bytě a dáváte přednost pěstování na zahradě, přečtěte si článek o pěstování exoticky působících zahradních orchidejí.