dubna 2021

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Kompletní nabídka rostlin na živé ploty v našem eshopu

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

Rostliny na živý plot

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

Ovocný živý plot

Jedlý živý plot

Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

Jak zachránit buxus

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny.

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

Výsadba živého plotu

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

Stříhání živého plotu

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

Stálezelené rostliny do nádob

Zde najdete návod na pěstování dřevin.

Myslíte si, že na celodenním slunci nedokáže nic růst? Nesrovnávejte to se sebou. Málokdo by vydržel celý den sedět na slunci, natož ne bez kapky vody. Některé druhy rostlin jsou ze své domoviny zvyklé na extrémní podmínky, suché a chudé i kamenité, či písčité půdy, které se rychle prohřívají a neudrží téměř žádnou vodu. Přesto rostou, dokonce kvetou a můžete mít z nich užitek.

Třeba jen zvolit správný výběr a nebudete nuceni pravidelně záhon doplňovat, dosazuje a plakat nad vyhynulými rostlinami. Na slunci se daří středomořským rostlinám, bylinkám a skalničkám ze sutí a skal, které jsou vystaveny přímému slunci a když zaprší, dešťová voda jen proteče mezi kameny a nenechá na rostlině téměř žádnou stopu po vodě.

Rostliny na slunné stanoviště

Jižní orientace záhonu je vystavena celodennímu slunci, a proto vysazujte rostliny jako:

levandule (Lavandula), rozrazil (Veronica spicata), pryšce (Euphorbia), třapatky (Rudbeckia), echinacea (Echinacea), rozchodníky (Sedum), skalní růže (Sempervivum), okrasné trávy, floxy (Phlox), mydlice (Saponaria), kakost (Geranium), krásnoočko (Coreopsis), liliochvostec (Eremurus), Kleopatřina jehla (Kniphofia), čistec (Stachys), kokarda (Gailard) a různé letničky.

Samozřejmě to neznamená, že nevyžadují vaši pozornost. Potřebují minimální zálivku, často stačí i ve formě srážek, ale pokud je rok a léto suché, potřebují zavlažování.

Podívejte se na také balkonovky na přímé slunce

Můžete je vysadit i do chudých půd, do písčité půdy, na přímé a celodenní slunce a bude se jim dařit.

Další skupinou jsou bylinky, které také rostou na slunci bez problémů:

tymián a mateřídouška (Thymus), rozmarýn (Rosmarinus), oregano, dobromysl (Origanum).

Bylinky můžete vysadit do samostatných záhonů v blízkosti domu nebo do bylinkové spirály. Do záhonu s trvalkami aplikujte i písek a různé frakce štěrku. Velké kameny vytvoří dokonalou iluzi. Chcete-li vytvořit skalku, je to správná volba.

TIP: Pokud přemýšlíte nad výběrem rostlin do skalky, přečtěte si článek o trvalkách do skalky.

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.

Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu

Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka slalničiek. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Přečtěte si jak na založení skalky a pěstování skalniček.

Založení skalky

Přesto, že založení skalky patří mezi nejtěžší úkony v zahradě alespoň z hlediska správného založení a výběru rostlin, skalničky jako takové patří mezi nenáročné rostliny na pěstování.

Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit. Nejlepší místo je na slunci nebo v mírném polostínu.

Jak sázet skalničky

Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Je potřeba myslet i na barevné kombinace květů a olistění, protože i bez květů má skalka působit zajímavě.

Aktuální nabídka skalniček z našeho eshopu

Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Kromě rostlin určených na vysázení je třeba vždy i vhodné nářadí, mezi které patří jednak zahradnické lopatky, lžička s dlouhou rukojetí, případně naběračka na vybírání zeminy. Na místě výsadby je třeba důkladně zničit vegetativně se rozmnožující plevel. Přemokřená místa je nutné zdrenážovat, na sušší místa zabezpečit přívod vody. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Kyselomilným druhům je potřeba připravit směs rašeliny a křemitého písku smíchanou s listovkou, případně jehličnatkou, vápnomilné druhy ocení přidání staré omítky nebo mletého vápence do substrátu.

Kdy sázet skalničky

Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. Po vysazení je rostliny nejlépe vydatně zalít a zastínit, aby se lépe ujímaly.

Ošetřování

V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy. Nanejvýš starší rostliny, které jsou už delší dobu na jednom stanovišti, vyjmeme z půdy, aby jim bylo možné vyměnit starou půdu za novou.

Zimování

Některé choulostivé skalničky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličím. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

Skalničky v nádobách

Skalničky můžete pěstovat i v nádobách a dokáží vzniknout opravdu zajímavé kompozice, za předpokladu, že zvolíte správné rostliny, které si navzájem nebudou konkurovat a přerůstat přes sebe.

Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Substrát použijte přímo na skalničky nebo kaktusy, případně klasický substrát smíchejte s pískem a jemným štěrkem.

Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Vysaďte je tak, aby jemně prevísali.

Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk ... případně malý domeček pro ptáčka nebo hlemýždí ulity.

Přečtěte si také jaká je všeobecná péče o trvalky.

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.

Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu

Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Netradiční druhy drobného ovoce si pomalu ale jistě nacházejí místo iv zahradách u nás. V dnešním článku se podíváme jak pěstovat právě tyto rostliny, aby nám přinášely pravidelnou a bohatou úrodu zdravých plodů.

Goji pěstování

Goji / Lycium /Kustovnice

Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí, písčitojílovitá. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 2 - 2,5 m. Do jámy se vyplatí přidat vyzrálý hnůj nebo ještě lépe kompost. Od konce května až do konce kvetení a násady plodů se doporučuje důkladný výživový postřik na listy.

Závlaha

Občasná, nárazová. Na jaře jednou měsíčně, v létě a na podzim jednou až dvakrát za měsíc. První a poslední zálivka by měla být vydatná, až 60 mm. Mladé rostliny zaléváme až do doby důkladného zakořenění podle potřeby.

Aktuální nabídka rostlin goji z našeho eshopu.

Výchovný řez

Cílem je zajistit časnou násadu plodů. V prvním roce se hlavní kmen vypěstuje do výšky 50-60 cm. Kolem hlavního kmene si vyberte 3-5 bočních větviček rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty sestřihněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné rozvětvování. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování. Ty budou sloužit jako dočasná plocha na brzkou násadu plodů. Nově vyrostlé výše položené větve se zkracují, aby se posílily níže položené výhony.

V druhém roce vyberte jeden silný vertikální výhon ze spodní části jako prodloužení kmene. Zkraťte ho o 10-20 cm, aby se podpořilo rozvětvování. Pak si vyberte 1 až 2 pruty a zkraťte je o 10 cm na plodné výhony. Pokud jsou nějaké výhonky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden, který zastřihnete 10 až 20 cm nad korunou stromu. Potom ponechte dalších 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit druhotnou plodící korunu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce se opakuje postup z druhého roku. Spodní větve slouží k posílení a zvětšení koruny. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, zkraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu. Pokud neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1-3 vertikální výhony z vrchních větví 15-20 cm od hlavního kmene a zkraťte jejich 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování má průměrný strom výšku 1,6 m, jeho koruna šířku 1,5 m a kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání

Hlavním účelem je omladit větve a získat pravidelně a bohatě plodící rostlinu. Principem je odstranění překřížených, zahušťovadel a přestárlých větví a kořenových výmladky. Snažíme se vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou vytvářet nové plodné výhony. Jarní prořezávání se provádí v druhé polovině dubna. Při něm se odstraňují suché větve po zimě. Cílem letního prořezávání je odstranění výhonů z hlavního kmene a hlavních větví. Pokud je však v koruně mezera nebo část kmínku odumírá, udržujte jejich a zkracujte pro druhotné rozvětvování. V místě bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je růst do 10 cm nad korunu. Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru až březnu dalšího roku. Odstraňte silné výhony zespodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené a nemocné větve uvnitř koruny. Po prořezávání by měly být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sběr a sušení ovoce

Sběr je vhodné provést, když jsou plody zralé na 80-90%. Vyvarujte se sběru po dešti. Bobule potřebují opatrné zacházení, aby se nestlačily a nepoškodily. Sušení může být přirozené vzduchem nebo mechanicky v sušičce. Plody rozložte v 2 cm vrstvě a během sušení je neotáčejte. Použití Konzumace sušených a čerstvých plodů - upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické "vnitřní" krvácení, krvácení z nosu, astma a únavu.

Gotu Kola pěstování

Gotu Kola / Centella asiatica

Centella v létě poroste i venku na záhoně, jinak se pěstuje celoročně v pokojových podmínkách, například v závěsném květináči. Dobře se rozrůstá plazivými odnožemi, snadno zakořeňuje a pokryje plochu.

Listy se dají několikrát v roce ostříhat nůžkami a usušit pro pozdější použití. Teplota při sušení nemá přesáhnout 30 ° C, aby se zachovaly účinné látky. Pro dobrý růst vyžaduje dostatek vody a snad jen mírné přihnojení komplexními hnojivy nebo ještě před výsadbou dobrým kompostem.

Plevel se musí vytrhat včas, později by to bylo obtížné. Před příchodem zimy se mohou sklidit, umýt a usušit celé rostliny i s kořeny. Pouze pár rostlin se vysadí do květináče a přezimuje v místnosti při teplotě (15 ° C), pro případnou výsadbu v příštím roce.

Prohlédněte si netradiční druhy ovoce z aktuální nabídky eshopu.

Klikva pěstování

Klikva / Cranberry / Vaccinium macrocarpon

Umístění

Klikva má v oblibě plné slunce a dobře propustnou půdu s obsahem organických částí. Pro výsadbu vykopejte jámu dvakrát větší než je kořenový bal, aby se rostlinka mohla dobře zakořenit. Do jílovité půdy přidejte zahradnický substrát nebo rašelinu. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je 60-90 cm.

I u nás najdete rostliny klikvy, které mohou ochutit vaši zahradu.

Vzrůst

Klikva je půdopokryvná rostlina. Kořenovými odnožemi se dokáže rozšířit asi 50 cm za rok. Větvičky vyrůstají z odnoží a dorůstají výšky asi 15-20 cm. Na nich se na jaře objeví květy a později plody.

Cílem je v prvních dvou letech dosáhnout největší rozšíření odnoží na pokrytí půdy a pak vytvořit bohaté vertikální výhonky (až do 200 na m2), které budou kvést a plodit. Rostlina má jemný kořenový systém, který roste v hloubce do 12 cm.

Zálivka

Během první sezóny udržujte půdu stále vlhkou. Po výsadbě vydatně zalijte a následně polévejte několikrát za týden během celého léta. Půda má být vlhká na dotek, nikoli však promočená.

Přihnojování

Pomáhá bujnějšímu růstu a bohaté násadě plodů. Používejte živinami dobře vybalancované hnojivo dvakrát týdně hlavně v květnu a v červnu.

Kvetení a plození

Světle růžové květy se objevují brzy na jaře. Několik plodů se dá vypěstovat již v prvním roce po výsadbě, ovšem od druhé sezóny bude úroda určitě bohatší, protože rostlina už bude mít vytvořeno několik odnoží.

Zimování

Při výsadbě do volné půdy snesou až -40 ° C. Pozdě v listopadu až začátkem prosince se rostliny doporučuje ochránit mulčováním proti holomrazům a suchému zimnímu větru. Začátkem dubna lze mulč odstranit. Pokud se však mají vyskytnout mrazivé noci, je třeba rostlinu na noc přikrýt, a to hlavně pokud již začala vytvářet nové mladé výhonky.

Řez

Ve třetím roce života rostliny odstraňte na jaře staré odrozené výhony a zkraťte odnože podle potřeby ještě předtím, než rostlina začne růst. Takto dosáhnete zdravého vzrůstu a minimalizujete příliš dlouhé odnože. Každý třetí rok řez opakujte.

Zajímá vás pěstování netradičního ovoce? Podívejte se jak pěstovat paw paw.

V současnosti je trendem navracet hodnotu starým odrůdám a druhům, které v minulosti byly v zahradách běžným ovocem. Zpravidla měly vysokou užitnou hodnotu, množství vitamínů a zdraví prospěšných látek pro tělo i duši. Kromě toho mají širokou možnost zpracování a výborně chutnají. Pokud i Vám chybí, doplňte si je do zahrady a potěšte se květy i plody.

Mezi netradiční ovoce patří dřín (Cornus mas). Tuto rostlinu znali již Římané. Je to na jaře kvetoucí keř, který můžete pěstovat přímo v okrasném záhoně. Není náročný na půdní podmínky, vyhovuje mu i suchá půda.

Kompletní nabídku odrůd netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Kvete žlutě a je okrasný i listem i habitem během celého roku. Samozřejmě plody, které se dají využít všestranně pro přímý konzum i na výrobu kompotů, džemů, želé a marmelád. Je to rostlina, která vydrží na zahradě stovky let.

Znáte Goji - Kustovnici čínskou (Lycium chinensis)? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané.

Goji dorůstá do výšky 2 m, plody jsou červené a podobné šípkům. Chutnají jako brusinky nebo rozinky. Plody se ručně nesbírají, protože po kontaktu pokožka zčerná. Ve velkém se plody stírají na plachtu a ve stínu se suší. Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Můžete mít tuto rostlinu doma na zahradě a celá rodina bude fit.

Konzumovat se může sušené i čerstvé. Ideální do koláčů, kompotů, do ovocných salátů, sušené do müsli nebo si připravte osvěžující čaj.

Více o pěstování Goji se dozvíte v článku Goji - návod na pěstování.

Další výbornou rostlinou je Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti (Hippophae rhamnoides). Bohatý keř dorůstající do výšky 2 - 4 m, s úzkými listy a drobnými žlutooranžovými až červenými plody.

Pro úspěšné pěstování potřebujete vysadit 2 rostliny vedle sebe, samčí a samičí. Není náročný na pěstování. Překvapí Vás stejně jako goji svými pozitivními účinky na povzbuzení a prevenci vůči některým chorobám.

Hlavním pozitivem této dřeviny je, že se kromě plodů dá využít celá rostlina. Sklízejí se i větvičky, listy, semena, květy, kůra i kořen. Vše se využívá pro další zpracování, na oleje, džemy, sirupy, čaje, kompoty a šťávy. Plody jsou však bez stopek a pevně drží na větvičkách. Při sklizni se tedy snadno protlačí a šťáva vyteče. Ideální je plody sbírat v zimním období.

Podobné účinky mají i jiné ovocné a zároveň okrasné dřeviny. Například Schizandra čínská (Schizandra chinensis). Zajímavé jsou i bezinky (Sambucus nigra), moruše (Morus nigra, Morus alba), zimolez (Lonicera kamtschatica). Stačí si jen vybrat na co máte chuť, co chcete vyzkoušet pěstovat, na co všechno máte místo ve Vaší zahradě. Pokud nemáte prostor a máte okrasnou zahradu, vysaďte si pár ovocných drobných druhů přímo do záhonů a přímo při práci sesbíráte šťavnaté osvěžující plody.

Rybíz patří mezi drobné ovoce s vysokým obsahem vitamínů, výborně chutnají a mají všestranné využití. Známe je v barvách bílá, červená a černá. Přesto, že vypadají podobně a liší se pouze v barvě, vyžadují rozdílnou péči zejména v ošetřování řezem.

Fundovaní zahradníci to samozřejmě vědí, ale pro začátečníky budou tyto rady jistě prospěšné. Abyste se i v budoucnu mohli těšit z vysokých sklizní, je nutné řez aplikovat ve správném termínu a provést jej správně.

Chutné odrůdy černých, červených a bílých rybízu si vyberete i v našem eshopu

Červené a bílé rybízy řez

Červené a bílé rybízy rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka.

Řez se provádí brzy na jaře nebo pozdě na podzim. Staré větve (např. 4-leté) je nutné vyříznout a podporovat tak růst nových. S úrodou budete pak muset rok počkat.

Černý rybíz řez

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. A to je zásadní rozdíl. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyřezat všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů).

Koncem zimy resp. brzy na jaře se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba vykonat zmlazovací řez.

Pokud budete řez u obou typů provádět správně, nemusíte aplikovat hluboký zmlazovací řez a Vaše keře budou ve výborné kondici.

Stromečkové tvary mají nižší životnost i menší plodivosť mají méně rodivého obrostu a nedosahují takové velikosti jako keřovité tipy. Do malých zahrad se však lépe hodí stromečkové tvary. Dají se dokonce pěstovat i ve velké nádobě na balkoně a terase. Nezapomínejte také na pravidelné odstraňování nemocných, suchých a poléhavých výhonků, které zbytečně obírají keř či stromeček o krásu a užitek.

Nadbytek zelené hmoty a výhonků neznamená vždy vysokou úrodu. Na letošních výhoncích u červených a bílých rybízů úroda nebude, ale je to výborný základ na sklizeň v příštím roce.

TIP: Téměř každou zahradu tvoří také ovocné stromy. V tomto článku se dozvíte jak správně provést jejich letní řez.