Pěstování v samozavlažovacích nádobách

Na internetu se dá najít určitě hodně informací, ale samotné a zejména praktické zkušenosti s jednotlivými nádobami, v kombinaci s rostlinami už ne. Proto vám nabízíme základní popis a nejčastěji kladené otázky související s pěstováním rostlin v samozavlažovacích nádobách.

Samozavlažovací nádoby se používají od roku 1980, kdy poprvé spatřily světlo světa. Byly dokonalým systémem a novinkou pro všechny dychtivé pěstitele balkónových rostlin.

Používáním se však zjistilo, že ne všem rostlinám vyhovuje množství vody k množství substrátu, a proto procházely změnami až nakonec vznikly nádoby, které v 80% začali opravdu plnit účel a klidně můžete odjet i na 5 dní mimo domov.

Jak funguje samozavlažovací truhlík

Samozavlažovací nádoby jsou obyčejně složeny z podmisky- zásobníku na vodu, samostatné vnitřní nádoby, ve které je osazena rostlina v substrátu a knotů. Jako doplněk může být hladinoměr. Pěstování je jednoduché, úplně stejné jako v klasických nádobách, s tím rozdílem, že je třeba opravdu znát požadavky rostlin, co se týče množství vody.

Jaké jsou výhody a nevýhody pěstování v samozavlažovacích nádobách?

V zásadě platí, že i samozavlažovací nádoba může být podprůměrná nebo s vynikajícími vlastnostmi, které opravdu ovlivňují samotný růst a blahobyt rostlin. Obyčejné samozavlažovací nádoby jsou složeny z podmisky, do které se lije voda a samotné výsadbové nádoby, v níž je substrát a vysazené rostliny. Kvalitnější nádoby mají kromě 2 častí kvalitní knoty, které absorbují vodu a tím ji přivádějí ke kořenům rostliny. Rostliny následně vytvářejí bohatý kořenový systém, rychle prokoření, jsou vitální a zabezpečené vodou pro delší období.

Samozavlažovací truhlíky Lebiš

Výhody :

- prosperující rostliny

- zálivka na více dní

- možnost pěstovat rostliny i na jižních oknech a terasách

- dlouhá životnost knotů

- knoty ve vodě neplavou, ale absorbují vodu a tím ji bezpečně dopravují i ke kořenům rostlin

- jednoduché zalévání

Nevýhody:

- nejsou vhodné pro všechny druhy rostlin

Jak často zalévat?

Záleží na orientaci vůči světovým stranám, druhovém složení rostlin v osázené nádobě, na počasí, typu nádoby, velikosti. Obecně platí, že rostliny, které čerstvě vysadíte do samozavlažovací nádoby, musíte ze začátku zalévat shora. Nemají dobře vyvinuté kořeny a také nejsou překořeněné v substrátu tak, aby dokázaly vytáhnout vodu zespodu.

Zavlažovací nádoby Lebiš mají nádobu, do které nalijete i 5l vody. Ideální jsou také samozavlažovací nádoby s vypouštěcím ventilem nebo přepadem, kde při dlouhotrvajícím dešti přebytečná voda odteče. V nádobách Lebiš je toto zajištěno jednoduše, konstrukcí skládající se ze dvou samostatných dílů, kde přebytek vody přirozeně proteče mimo podmisku.

Samozavlažovací truhlíky s příslušenstvím najdete také v našem eshopu

Opravdu mohu odjet na týdenní dovolenou?

Bohužel, týden je dlouhá doba na to, aby rostliny přežily v horkém létě nad 30 ° C. Vše opravdu záleží na aktuálním počasí a zejména rostlinách, které budete mít vysazené v nádobách. Muškáty nemají rádi přemokření nebo trvalý příjem vody, proto se mnohým pěstitelům zdá, že v klasických truhlících se jim daří lépe. Muškáty jsou ale schopny 1 týden při teplotě 25 ° C přežít. Jestliže jeden den v týdnu ještě prší, je to ideální. V takových nádobách muškáty uvítají, když vodu doléváte až po proschnutí substrátu. Na druhé straně petúniím, surfiniím a minipetúniím se bude mnohem více dařit v samozavlažovacích nádobách než v klasických. Milují vlhkost a dostatek vody. Doba, po kterou balkónové rostliny vydrží bez zásahu na jedno doplnění vody do zásobní části nádoby lze prodloužit přeložením truhlíku po dobu nepřítomnosti do zastíněné části, např. za zábradlí balkonu.

Které rostliny jsou pro pěstování v samozavlažovacích nádobách vhodné, a které nevhodné?

Mezi vhodné rostliny na takové pěstování můžeme zařadit Minipetúnie, Surfínie, Million bells, alias minipetúnie či Calibrachoa, ze zeleniny jsou to rajčata, paprika nebo okurky.

Prohlédněte si kompletní aktuální sortiment rostlin na balkon

Méně vhodné resp. vyžadující větší opatrnost při běžném zalévání muškáty, sanvitálie, begónie

Substrát do samozavlažovacích truhlíků

Kvalitní substrát je také podmínkou úspěšného pěstování rostlin v těchto nádobách. Mnohé substráty jsou lehké, nenasákavé. Je nutné používat kvalitní substráty nejlépe přímo určené pro pěstování balkónovek. Mnohé již obsahují i hnojiva s postupným uvolňováním. I domácí smíchaný zahradní substrát s kompostem a rašelinou je vhodný. Pokud se vám zdá těžký, můžete jej vylepšit přidáním podílu písku nebo perlitu.

Jak hnojit rostliny v samozavlažovacích nádobách?

Výborná otázka, nad kterou se mnozí nepozastavují a vylijí hnojivovou zálivku běžně do podmisky jako vodu. Mnohdy se však stává, že rostliny si odeberou jen částečně hnojivo a část zůstane na dně nádoby, kde se později ukládá a na nádobách tak potom zůstává nepěkný povlak. Pro rostliny je výhodnější pokud použijete tyčinková hnojiva nebo granulovaná hnojiva s postupným uvolňováním. Hnojiva však musí být vhodně použity a položené na vlhký substrát. Mladé, právě vysazené rostliny do nového substrátu se první měsíc hnojit nemusí. Mají dostatek živin ze substrátu. Později, když se již začínají vyvíjet květní pupeny, je vhodné použít tyčinkové hnojivo nebo kapalné hnojivo. Osvědčily se nám také hnojiva krystalická jako Ferty a Kristalon květ a plod.

Mohu v takových nádobách pěstovat i zeleninu?

Ano, samozřejmě. Výborně se daří zejména plodové zelenině jako paprice, okurkám a rajčatům.

Musí mít nádoby i hladinoměr?

Závisí na konstrukčním řešení samozavlažovacího truhlíku. Pokud je pouhým okem přístupný pohled na hladinu vody v nádobě, není nutný doplňkový hladinoměr, na rozdíl od nádoby, kde je voda zcela skryta uvnitř.

Mohu v takových nádobách pěstovat i interiérové rostliny?

Pro interiérové rostliny jsou samozřejmě také samozavlažovací nádoby. Některé jsou opravdu zajímavé a designové. S nimi si návrháři dali svou práci a opravdu si dokážete vybrat podle velikostí, barevného provedení.

Fungují na stejném principu. Skládají se z 2 nádob, kde jedna tvoří vnitřek nádoby pro rostlinu a substrát v dolní části, knot a vnější obal je právě ten designový. Obyčejně bývají vybaveny i hladinoměrem a nalévacím otvorem. Nevýhodou je, že takové květináče nemají přepad, takže s letněním venku si dávejte pozor zejména v deštivém období.

TIP: Další zajímavou možností pěstování rostlin v exteriérech jsou závěsné květinové tašky a tuby.