Posts tagged 'pěstování trvalek'

Střevíčník je na pohled zajímavá, téměř až exoticky působící rostlina, kterou při dodržení jistých zásad můžete bez problémů pěstovat ve své zahradě.

Střevičník pantoflíček

kroky k úspěšnému pěstování

Přečtěte si v našem návodu jaké pěstitelské podmínky jsou potřebné pro přijetí po vysazení, přežití a celkový růst cypripedií.

Vhodné stanoviště

Polostín bez přímého slunce v poledne. Velmi vhodné místo je na severní straně budovy. Většina střevíčníků jsou lesní rostliny a proto upřednostňují chladná místa, která moc nevysychají a nepřehřívají se v létě. Ideální jsou také místa, v nichž se daří kapradinám. Své střevíčníky rovněž nevysazujte poblíž stromů nebo velkých keřů, aby jim jejich kořeny neodčerpávaly vodu a živiny!

Půda

Střevíčníky potřebují vzdušnou propustnou (hloubka 10 cm) a středně vlhkou půdu. Těžké a jílovité půdy je potřeba vylepšit například příměsí písku. Pokud je plánované umístění příliš vlhké, je nutné zajistit drenáž. V písčitých půdách, které rychle vysychají, se doporučuje zvýšit jejich schopnost udržet vodu přídavkem perlitu. Pokrytí půdy vrstvou bukového listí nebo jehličí má pozitivní vliv na strukturu a vlhkost. Střevíčníky jsou zcela mrazuvzdorné a proto nepotřebují žádnou doplňující ochranu v období zimy.

Výsadba 

Kořeny rozložte v horních 10 cm půdy tak, aby pupen byl asi 2-3 cm pod úrovní půdy. Zbývající substrát nasypte kolem bez přitlačení a důkladně zalijte. Zálivka a hnojení Půda by neměla nikdy úplně vyschnout a proto je v období suchého léta nevyhnutelná pravidelná zálivka. Na jaře se doporučuje rostliny pravidelně přihnojovat běžnými hnojivy, ale v poloviční koncentraci.

Výsadba společně s jinými rostlinami

Střevíčníky vypadají nejlépe v kombinaci s pomalu rostoucími kapraděmi, škornicemi (Epimedium) nebo bohyškami. Nedokážou ale soupeřit s bujně rostoucími trvalkami, keři a stromy. Dávejte proto pozor na tyto vznešené rostliny!

Aktuální nabídka cypripedií z našeho eshopu

Ochrana střevíčníků

Slimáci dokáží způsobit pohromu za jednu noc. Obzvlášť na jaře je potřeba na mladé výhonky střevíčníků dávat pozor a zabezpečit jim přiměřenou ochranu.

Abyste předešli ztrátám v zimě, pozorně si přečtěte následující pokyny.

1. Pokud během zimy panuje vlhké a deštivé počasí, (teploty do +5 °C jsou dostatečné pro spánek cypripedií), měli byste chránit zahradní rostliny v květináčích dobře provzdušněným dešťovým přístřeškem, a tak předcházet zahnívání.

2. V chladných oblastech s teplotami -20 °C nebo nižšími, nejsou žádné problémy s přezimováním, a to ani v případě rostlin v květináčích. Během zimy je důležitá ochrana proti přímému slunci, aby se zabránilo probouzení rostlin během dne. V opačném případě kolísání teploty způsobuje ztráty, zejména v prvním zimním období po vysazení do květináče. Kromě toho se doporučuje zakrytí rostlin větvemi jehličnanů.

3. Nepoužívejte mrazuvzdornou textilii ani jiné pevné kryty. Pod takovými přístřešky se rády zdržují myši a zvyšuje se tak i možnost hniloby nebo brzkého začátku růstu. Fóliové tunely nebo skleníkové přístřešky se také nedoporučují, protože teplota v nich během slunečných dnů stoupá příliš vysoko. Cypripedie mají raději polostín, přímo venku v mrazivých podmínkách během celé zimy a zejména rovnoměrnou teplotu, která nestoupá!

Shrnutí

Není to mráz, který by mohl zničit Vaše rostliny. Je to právě zahřívání během dne nebo dlouhotrvající vlhkost. Rostliny vysazené v květináčích, které ponoříte do písku, mají oddenky zcela v bezpečí bez jakýchkoliv dalších opatření.

TIP: Přečtěte si článek o rostlinách, které jsou vhodné do stínu.

Druhy, které se běžně používají do skalek a na výsadbu sutí, se používají také na výsadbu suchých zídek. Suché květinové zídky mají výhodu v jednoduché stavbě bez použití malty nebo betonu.

Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

Neznamená to, že stavba musí být jen dobrá po výsadbě rostlin. Musí být pevná a stabilní, aby nepodléhala povětrnostním vlivům.

Suché zídky obyčejně bývají vysoké jen 50 cm, max. 1 metr. Dodržte správnou šířku, sklon, případně na spodku umístěte i drenážní trubky na odtok vody.

Taková květinová zídka může oddělit například okrasnou část od užitkové, případně jím můžete vyrovnat členitý terén v zahradě nebo s ním jen okrášlit místo v blízkosti terasy a sezení.

V prvním roce po výsadbě nečekejte zázraky

Rok od roku bude zídka stále hezčí a hezčí. Také ji můžete kdykoliv doplnit dalšími rostlinami, které vytvoří převisy, shluky a koberce. Drobné cibuloviny Vám vytvoří ideální jarní efekt v časném období po zimě.

Vhodné rostliny do suché zídky jsou například skalničky nebo si vyberte nízké okrasné trávy

Zídka by měla být umístěna na slunci. Nezapomeňte na zavlažování bezprostředně po výsadbě. Na výsadbu se používají většinou druhy, které nevyžadují vydatnou zálivku, ale bez ní to nepůjde. Používají se skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, drobné jarní cibuloviny, nízké kobercové trvalky a okrasné trávy.

Stejným způsobem můžete osadit i jiné zídky. Co se týče finančního hlediska, pro někoho levná záležitost, pokud je zvolen domácí druh kamene, z blízkého lesa nebo kamenolomu. Dražší a atraktivnější kameny vás budou stát víc. Vhodná je i břidlice, pískovec, andezit, vápenec.

TIP: Chystáte se kromě suché zídky vybudovat ve vaší zahradě i skalku? Přečtěte si článek o tom jaké trvalky jsou vhodné právě do skalky.

Podlehli jste kráse podzimních aster? Nejsou náročné na pěstování, jsou dekorativní zejména v podzimním období a kvetou do prvních mrazů, kdy již mnohé trvalky odkvetly. Proto jsou tak výjimečné a obohatí každý záhon bohatým kvetením.

Podzimní astry

dokvétají spolu s aksamitníky, ostálkami, rudbekiemi a chryzantémami. Najdete je v různé podobě a v různých barvách, i když jejich barevná škála je částečně omezena, přesto rozzáří každý trvalkový záhon. Mohou mít odstíny růžové, purpurové až červené, fialové, modré a bílé.

Milují slunce, během roku dostatek vláhy a propustný výživný substrát. Můžete je najít v nízké i vysoké formě. Patří mezi dlouhověké trvalky, a dokonce se i rychle rozmnožují pomocí semen, či kořenovými výběžky. Jsou výborné pro opylovače.

Astry druhy

Astry najdete v různé podobě. Od nízkých skalkových až po středně vysoké nebo vysoké - dominantní trsy do pozadí záhonu.

Astra nízká

Používají se zejména pro pěstování ve skalce nebo do nádob.

Aster alpinus - hvězdnice alpská, najdete je v různých barvách. Na nízkých stoncích vyniknou nádherné květy, které si zamilujete.

Aster dumosus - astra nízká, křovitá

Vyniknou zejména růžové, bílé a fialové odstíny. Vyznačuje se kompaktním a bohatým kvetením. Hodí se na lemy a výplň záhonu v přední části s rozchodníky a nízkými okrasnými travinami.

Vysoké astry

Ty vyšší než Aster novae - belgii nebo Aster novae-angliae, je nutné každý třetí rok dělit pro vitálnost růstu a tvorbu květů. Také je třeba je vyvazovat, protože jde o vyšší druhy a mohly by se polámat svou vlastní vahou. Dosahují výšky i 1,5 m, proto zvolte i správnou výsadbu do pozadí.

Aster ericoides - vřesovcovitá. Pěstuje se méně často ale zaslouží si obdiv. Nádherná je také na podzim.

A.ericoides 'Snowflurry' Vám doslova vyrazí dech. Bohatý a převislý bochník, obsypaný bílými drobnými květy vynikne v nádobě nebo převislý přes zídce. Vyplní také každou plochu v záhoně. Je nenáročná na podmínky a pěstování, na jaře suché výhonky ostříháte a každoročně od kořene vyžene nové.

Vysoké kultivary např. Prostratum dominují také bílými květy se žlutým středem, dosahuje výšky kolem 1 m.

Astry najdete v nabídce mezi podzimními trvalkami

Kdy sázet astry

Astry v nabídce se prodávají kontejneru, tedy mohou se vysazovat během celého roku kromě trvale zmrzlé půdy. Na jaře po dělení trsů získáte množství trsů na další výsadbu.

Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, pozdě raší, a proto mají cibule dostatek prostoru pro růst a také vyniknou.

Později, když jarní cibuloviny odkvetou a zatáhnou se, naplno svou krásu projeví zelené drobné listy aster a v podzimním období květy.

Astry můžete využít i do podzimních kytic a do různých aranžmá. Nízké formy lze pěstovat i v nádobách na balkoně nebo terase, samozřejmě ve velkých nádobách a s oporou můžete pěstovat i vysoké druhy.

TIP: Přečtěte si také článek jak vytvořit záhon z dlouho kvetoucích trvalek.

Obyčejně je to zahrádka nebo úzký prostor před domem. V každém případě jde o reprezentativní prostor, který by měl oslovit kolemjdoucího, měl by ladit s architekturou domu a celkovou výsadbou v okrasné části zahrady.

Od velikosti prostoru se pak odráží i konkrétní výběr rostlinných druhů, jejich počet a celková kompozice. Nesnažte se na malý prostor vtěsnat hodně dominantních rostlin nebo prvků, které sice prostor vyplní, ale kompozice bude bez stylu a volnosti.

Předzahrádka je prostorem vstupním. Zaměřte se na zamaskování odpadních nádob, vhodné umístění schránky, vhodný chodník, případně osvětlení. Na malém prostoru nevysívejte trávník. Zvolte raději štěrk, kameny. Usnadníte si sekání, přístup a budete mít méně práce. Zaměřte se na výběr rostlin. Měly by tam být rostliny, které jsou stálozelené, pro celoroční efekt.

Vybírejte z jehličnanů a stálezelených keřů. Je jich opravdu široká nabídka. Důležitá je i vhodná dominanta. Vše však opravdu záleží na prostoru. Na velmi úzkém prostoru neuvažujte nad stromem. Dominantu v takovém případě vytvoří i okrasná tráva, plastika, případně nízký převislý druh na kmínku, který již dále nebude růst do výšky, ale bude zvětšovat jen svou korunu, kterou jednoduše upravíte řezem.

Výsadby můžete realizovat do pravidelného tvaru, kde je více opakujících se rostlin v přísně střižených tvarech, např. nízký plot ze zimostrázu, nějaké jehličnany, trvalky nebo jako rozvolněné výsadby, což znamená, pár kusů jehličnanů, listnatých keřů, trvalek, cibulovin, okrasné trávy, doplněné štěrkem, kameny, lavičkou a osvětlením.

Před samotnou výsadbou zvažte kromě velikosti prostoru i umístění předzahrádky vůči světovým stranám. Od toho se odvíjí také samotný výběr rostlin. Ne všechny snesou přímé celodenní slunce, nebo trvalý stín.

Předzahrádka ve stínu

I stinná předzahrádka může mít své kouzlo. Zajímavé a atraktivní funkie (Hosta), zvonky (Campanula), srdcovky (Dicentra), Heuchera (Heuchera) dokážou rozzářit i ten nejtmavší kout barvou.

Pokud je vaše předzahrádka ve stínu, vyberte si trvalky do stínu nebo se inspirujte okrasnými keři do stínu

Právě rostliny okrasné listem patří mezi ty, co mají rády stín a nejde právě jen o zelenou barvu ale různé její odstíny, které přecházejí až do šeda a modra, případně vybarvují do červena a žluta, co platí pro Heucheru.

Předzahrádka na slunci

Další zajímavé trvalky, kterým se bude dařit na slunném stanovišti patří určitě levandule (Lavandula), třapatky (Rudbeckia), krásnoočko (Coreopsis). V případě, že vám to prostor umožní, vhodné jsou i kvetoucí keře na slunné stanoviště.

Pokud si nejste jisti výběrem rostlin, napište nám a my Vám poradíme.

TIP: Skalky patří mezi oblíbené a často budované zahradní díla. Přečtěte si, které rostliny jsou vhodné do skalky.

Patří mezi nejkrásnější a nejoblíbenější aromatické bylinné trvalky současnosti. Pokud i Vy toužíte, po vypěstování této rostliny přímo od semínka, dodržujte tyto rady a určitě se Vám to podaří.

Z výsevem začněte již v únoru, abyste do května až června získaly silné rostliny na výsadbu do zahrady nebo do nádob na terasu. Semena, pokud máte vlastní, musí být vyzrálá a suchá.

Levandule pěstování ze semene

1. připravte si vhodnou mělkou nádobu, misku

2. smíchejte zahradnický univerzální substrát s podílem písku 1:1

3. semena vysévejte řídce, mělce a zasypte jen 1mm jemné vrstvy písku nebo nezasypávejte vůbec

4. přikryjte výsev jednou vrstvou papírového ubrousku a zavlažte postřikem, tak, aby se semena nevyplavila

5. umístěte misku na světlé, vzdušné a teplé místo

6. nevhodné místo je nad radiátorem, protože substrát se rychle vysušuje a hrozí, že zaschnou i semena, případně již klíčící slabé rostlinky.

7. dbejte na to, aby rostlinky nebyly vytaženy a misku pravidelně otáčejte za světlem, případně použijte lampu a sviťte na výsevy alespoň 3 hodiny denně (v zimním období, je málo přirozeného světla)

8. po vyklíčení mladé rostlinky opatrně vyjměte pomocí tužky, tenké paličky z půdy a přesaďte samostatně po jednom kuse do květináčů nebo větších nádobek

9. zalévejte s mírou, substrát nepřelévejte, dopřejte jim ideální teplotu a světlo

10. v květnu až v červnu jsou rostliny vhodné na výsadbu do záhonů, lemů

11. vyšší rostliny můžete zaštípnout.

12. vyžaduje: přímé celodenní slunce, lehké, propustné, písčité, na živiny chudé půdy a málo vláhy

13. květy očekávejte v příštím roce

14. aby přezimovali mladí jedinci na záhoně, přikryjte je větvemi, chvojím, listím, případně použijte kartony, pod které dáte ještě listy ze stromů

Vyberterte si nádherné levandule z nabídky našeho eshopu

15. levanduli v nádobách (pokud bude zimovat venku na terase) umístěte ještě do dřevěné bedničky, vystelte listím nebo použijte polystyren.

16. přezimovat ji můžete i ve světlém sklepě na okně, všude tam, kde nemrzne a teplota se pohybuje do 10°C

17. na jaře levanduli sestříhejte a udržujte kompaktní tvar

18. v červenci až v srpnu sestříhejte odkvetlé květenství, sesbírejte semena

19. nestříhejte až do dřeva

20. radikálnější řez po staré dřevo zvládne na jaře lépe než před zimou

21. ve třetím roce po výsadbě můžete mít na záhoně už velké rostliny, produkující množství květů, ze kterých můžete vytvořit dekorační kytice, sesbírat množství semen, případně vyzkoušet vyrobit levandulový cukr.

22. počítejte s tím, že jedna rostlina v dospělosti naroste do šířky i 60 cm. Proto ji vysazujte jednotlivě nebo jako nízký živý plot, obruby a lem cca 50 cm od sebe.

23. kromě klasické levandulově modré a fialové levandule si určitě zamilujete i narůžovělé a bílé kultivary

24. francouzská levandule a její kultivary u nás zimu přezimují jen zřídka

Druhy levandulí

Levandulí je více než 30 druhů a asi 60 kultivarů. Atraktivní jsou i bíle či růžově kvetoucí kultivary, které rozzáří každý záhon. Nemusíte však pěstovat jen klasickou fialovou levanduli (Lavandula angustifolia).

Samostatnou kráskou je i francouzská levandule (Lavandula stoechas), kterou během léta můžete pěstovat v záhoně, na zimu je však nutné ji vykopat a přesadit do nádoby. V našich podmínkách nepřezimuje. V mírné zimě se jí to samozřejmě může podařit, ale není obvyklé ji pěstovat venku. Patří mezi atraktivní levandule. Listy jsou větší i širší, stejně jako květy. Mnozí ji nazývají i španělskou levandulí. Má zajímavé květy, které připomínají křídla motýlů sedících na květu. Vynikne dlouhodobě i v nádobě na terase. Nezapomeňte, že zalévat netřeba mnoho a raději jí dopřát větší nádobu.

Lavandula angustifolia Rosea dorůstá podobně jako fialově kvetoucí levandule do výšky 50 cm. Tento růžově kvetoucí kultivar vás okouzlí jemností barev. Je vhodné ji umístit do smíšených výsadeb, na okraje.

Lavandula 'Nana alba' je výjimečná bílým květenstvím. Všechny levandule jsou medonosné a přitahují včely a hmyz. Je z nich také výborný med. Zkuste vysadit kombinaci barev podél záhonu nebo jako obrubu, nízký živý plot. Určitě ji budou obdivovat všichni kolem. Umístěte ji však dále od místa sezení, opalování se nebo bazénu. Včely a čmeláci budou na květech každý den až do večera. Vynikne i s jinými trvalkami a střiženými keři jako jsou zimostráz, brslen, rozmarýn, tymián. Květenství využijete do bylinných sáčků a nezapomeňte posbírat semínka, které využijete najarní výsevy. Levandule nikdy není dost.

TIP: Přečtěte si náš článek o tom jak do své zahrady přilákáte opylovače.

Podzim je ideální období pro množení trvalek - dělením trsů. Získáme nové rostliny, doplníme prázdná místa v záhoně a zmenšíme velké trsy starších rostlin a tak je podpoříme v růstu a částečně zmladíme.

Takto můžeme dělit několik trvalek, jako jsou třapatky, kokardy, echinacey, astry, hosty, heuchera.                                                 

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o echinaceu purpurovou  (Echinacea purpurea), nyní by již měla být odkvetlá.

Rozmnožování trvalek

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o Echinaceu purpurovou (Echinaceae purpurea), nyní by už měla být odkvetlá.

Fotka vlevo nahoře je z období kvetení.Celý trs důkladně a opatrně odkopeme, vyryjeme s celým kořenovým balem a vyjmeme z půdy - fotka vpravo nahoře.

Rostlinu rozdělíme podle velikosti trsu na několik částí. Můžeme použít rýč na proseknutí, nůž nebo opatrně dělit rukou. Trvalku jsme rozdělili na 3 přibližně stejné části.

Jednu získanou rostlinu můžeme vysadit na původní místo. Při výsadbě použijte kvalitní substrát a dobře upěchujte kolem kořenů. Rostliny po výsadbě důkladně zalijeme. Už nepřihnojujeme.

Ostatní získané rostliny vysadíme na vhodné slunné místo a během celé suchého podzimu zaléváme, aby do zimy zakořenily. V létě se Vám odvděčí kvetením.

Pokud ještě echinaceu v zahradě nemáte, vyberte si z naší nabídky nebo se podívejte do našeho eshopu na trvalky všech barev

Doufáme, že dnešní fotopostup vám poskytl srozumitelný návod jak rozmnožit echinaceu a jiné podzimní trvalky.

Další způsob jak si rozmnožit trvalky, případně jiné květiny, je pěstování ze semen.

Pěstování trvalek ze semen

Z výsevu si přímo doma můžete kromě letniček vypěstovat i trvalky či dvouleté rostlinky. Je to ideální zejména pro ty, kteří nechtějí příliš investovat do hotových rostlin a zároveň mají možnosti a prostor vypěstovat zdravé sazenice trvalek a pak je vysadit na připravené záhony.

Ne všechny trvalky se však dají vysévat v jarním období. Některé se vysévají již na podzim, po dozrání semen, protože potřebují projít obdobím chladu, čili stratifikacína to, aby začaly klíčit. Tedy nejdříve jim musíte imitovat podmínky chladu, jakoby byli venku, vypadlé z mateřské rostliny. Stačí, když je vysejete do nádob a umístěte do studeného pařeniště, sklepy na 3 měsíce. Pokud nemáte takovou možnost, můžete je zabalit do ubrousku a papírového sáčku a uložit na dno v chladničce. Po období 3 měsíců je můžete vysadit jako trvalky, které se vysazují na jaře.

Stratifikovat se musí například : srdcovka (Dicentra), čemeřice (Helleborus), hlaváček (Adonis), lupina (Lupinus), hořec (Gentiana), primulky - aurikule (Primula auricula). Velmi drobná semínka se vůbec nezasypávají substrátem, volně se položí na povrch. Vyžadují světlo: třapatka (Rudbeckia), zvonky (Campanula).

Některé dvouletky jako sedmikrásky (Bellis) a macešky (Viola) a náprstník (Digitalis) se vysévají koncem léta do řádku a kolem září, října se přesazují na trvalé stanoviště. Na jaře můžete vysázet orlíček (Aquilegia), kokarda (Gaillardia), echinacea (Echinacea).

Výsevy jsou prakticky obdobné jako u letniček do připravených nádob. Umístěte je podle toho jaké teplotní podmínky potřebují. Jen tak se dočkáte sazenic. Pokud zvolíte nesprávné období, některá semena ztratí klíčivost.

TIP: Pokud chcete poskytnout vašemu trvalkovému záhonu kompletní péči, přečtěte si článek o pěstování trvalek.                                                                                           

Pivoňky patří mezi oblíbené trvalky. Již v minulosti byly téměř v každé předzahrádce, ve venkovských zahradách našich babiček. Jejich krása je těžko popsatelná. Obrovské majestátní květy na pevných stoncích jsou nápadné již z dálky.

Mnohé potřebují oporu, aby se udržely na stoncích. Květy jsou bohaté, plné, jiné prázdné s výrazným středem různých barev, plné sladké a typické vůně lákající opylovače.

Patří mezi spolehlivé trvalky, které rády splní svou roli v jakémkoli záhonu. Výborně se kombinují s jinými trvalkami. Kvetou od jara do léta a po odkvětu svou bohatou zelení vyplní jakýkoliv záhon a vytvoří dostatečně hustou hmotu. Samozřejmě mluvíme již o starších porostech.

Pivoňka se dožívá i 100 let, pokud se rozhodnete ji pěstovat, zvažte její výsadbu, tedy vhodnost místa na dlouhodobé pěstování. Některé kultivary jsou vysoké a potřebují dostatečný prostor, aby vynikly.

Vyberte si pivoňky z naší nabídky nebo se inspirujte pestrou nabídkou trvalek

Jsou kultivary s jednoduchými květy nebo plnokvěté, různých barev a velikostí. Mohli bychom je rozdělit do dvou skupin: dřevnaté nebo bylinné.

Bylinné druhy každoročně vyrostou, vytvoří listy, vykvetou a potom odumřou a v příští sezoně opět vyrostou od kořene novými výhonky. Dosahují výšku 60 - 80 cm.

Dřevnaté druhy si ponechávají původní stonek, který dřevnatí a pak mají charakter keře. Tím se rozlišují i výškou. Dřevnaté ve vhodných podmínkách dorůstají i do 2 m.

Výsadba pivoněk

Podstata úspěšného pěstování tkví ve správné výsadbě. Vysazují se mělce, do vhodné půdy. V jílovitých půdách vytvořte na dně drenážní vrstvu.

Vlhké prostředí pro pivoňky není vhodné. Nesnášejí časté přesazování, okopávání a v prvních letech po výsadbě mladé rostliny doporučujeme nastlat v místě kořenů. Tím je ochráníte i v zimě před vymrznutím. Postačí vám k tomu mulč. Vyberte chráněnou polohu, slunce až polostín a v průběhu růstu jim dopřejte hnojivo a zálivku.

V krátkém čase rozzáří váš záhon a zároveň vykouzlí úsměv na tváři. Vyhněte se průvanu, severní straně a kyselé půdě. Zde prospívat nebudou.

Péče o pivoňky

Pivoňky nejsou náročné na pěstování. Mělce koření, tedy nesnášejí častou manipulaci s kořeny ani okopávání. Proto jen po odkvětu odstraňte odkvetlá květenství, aby se zbytečně nevysílily při tvorbě semen. Na podzim odstraňte část poškozených listů a suché listy a část ponechte. Před zimou zasypte vnitřek listím. Na jaře, když uvidíte od kořene nové lístky, odstraňte suché výhonky.

Květy pivoněk jsou nádherné na dekorování a aranžování, do svatebních kytic nebo jen tak do vázy. Působí majestátně a romanticky, zejména plné kultivary. V zahradě by měly být umístěny tak, aby kompozičně vyplnily místo v záhoně a zároveň působily a byly dominantní. V oblibě je mají i motýli a čmeláci. Určitě se stanou i vašimi oblíbenými rostlinami. V naší nabídce najdete zajímavé kultivary, stačí si jen vybrat.

TIP: Dominantní trvalky mají také své místo v záhonu.Znáte například Liliochvostec a Mnohokvět?

Čemeřice (Helleborus) patří v posledním období mezi vyhledávané trvalky. Chtěli byste i vy pěstovat tuto krásku na záhoně? Nejzajímavější jsou během kvetení. Překvapí často i zpod sněhu již v zimních měsících, záleží na druzích.

Během roku jsou však nezajímavé a jen olistěné, přesto jsou v oblibě pro nádherné květy v době, kdy máloco kvete. Barevně překvapí v bílé, růžové, tmavě růžové, černé, tmavě fialové i v zelené barvě. Listy jsou většinou tmavozelené, kožovité.

Pěstování čemeřice

Na pěstování nejsou náročné, ale někdy se stane, že tvoří jen listy a nekvetou. V tom případě zkontrolujte jejich pěstitelské podmínky. Čemeřice vyžadují polostinné stanoviště, úrodné, mírně vlhké půdy, nejlépe v podrostu nižších listnatých stromů a keřů jako jsou kaliny, vilín, které jim poskytují řídký a přirozený stín a zároveň se tam mohou nekontrolovatelně šířit, a tak zaplnit celou plochu.

Nádherné čemeřice najdete v naší nabídce mezi trvalkami

Během kvetení se Vám naskytne opravdu nádherný obraz. Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, plicníkem, škornicemi, nízkými kapradinami. Nevhodné prostředí je příliš stinné, příliš vlhké, kde trpí houbových onemocněním a také jim nevyhovuje kyselé prostředí. Tedy nekombinujte je v blízkosti azalek a rododendronů. I když kvete v zimě, severní a otevřená stanoviště a ostrý vítr jim neprospívají. Mají v oblibě vápenaté půdy.

Péče o čemeřice

Během kvetení dominují zejména květy a listy jsou nepodstatné. Často se odstraňují, aby byla více viditelná květenství. Stejně můžete odstraňovat suché a poškozené listy.

Předpokladem zimního kvetení je však zanedbání letní zálivky, takže i když si ji nebudete během léta všímat, překvapí v zimě květy. Snižte tedy v létě zálivku a zapomeňte, že jsou na záhoně.

Netřeba je okopávat a pravidelně přesazovat. Mělce koření a po přesazení kvetou až za 3 roky. Při manipulaci s nimi používejte rukavice.

Čemeřice rozmnožování

Můžete je však rozmnožovat dělením trsů. V blízkosti často najdete i mladé rostlinky, ty však kvetou později. Rovněž se dá rozmnožovat semeny. Je to zdlouhavější způsob, ale často úspěšný, i mladé rostlinky v porostu vyrostly ze semen, která v zimě prošla obdobím chladu a mrazu, a proto i vyklíčila. Je potřebná přirozená nebo umělá stratifikace před výsevem.

Vánoční zázrak

Velmi často právě v období Vánoc kvete právě H. niger. Jeden stonek nese 2 až 4 atraktivní bílé květy se žlutým středem. Kultivar 'Christmas Carol' vytváří rozsáhlý kořenový systém, doporučuje se proto kolem rostlin rozsypat vrstvu mulče nebo listí a měnit jej každé jaro. Pozor, kořeny čemeřic jsou jedovaté! Rostlinky se v období Vánoc dají zakoupit již rozkvetlé a umí zpříjemnit vnější nádoby i vchod do domu. Do zahrady je pak vysaďte na jaře.

Čemeřice východní / H.orientalis 

Kvetou později, od února. Květy jsou většinou růžové, různých odstínů, dokonce i plnokvěté. Kvetou i do března - dubna, tedy se zase dají pěkně kombinovat s jarními cibulovinami.

Zajímavá je i čemeřice smradlavá (Heleborus foetidus). Ať Vás neodradí tento nevlídný název. Výborná je do trvalkových záhonů a už v lednu až únoru vás potěší množstvím malých zelených kvítků s růžovým lemem kolem. Je to vyšší druh, takže na záhoně nezanikne ani pod sněhem, pokud nám ho příroda nadělí.

Věříme, že si čemeřice oblíbíte pro jejich nádherné květy a nenáročné pěstování. Záhony v zahradě tak v pozdních zimních a časných jarních měsících nabídnou zcela jiný rozměr a barvy.

TIP: Chcete aby vaše zahrada byla rozkvetlá co nejdéle? Přečtěte si článek o dlouho kvetoucích trvalkách.

Mnoho zahrádkářů pěstuje vřesy jen jako sezónní zakoupenou podzimní rostlinu. Abyste si mohli dopřát potěšení z vřesů podstatně déle, připravili jsme pro vás návod jak pěstovat vřes, podle kterého to určitě zvládnete. Pěstování vřesů v zahradě nebo i v nádobě bude od nyní jednoduché.

Základní prvek a půdní kryt vřesoviště tvoří druhy a kultivary vřesů (caluna) a vřesovců (erica). Vřesy mají v oblibě slunce, už v mírném polostínu špatně kvetou, jsou vytáhlejší a řidší. Nejlépe se jim daří v silně písčitých a chudých sušších půdách.

Vřesovce snášejí polostín i stín, ve stínu ale méně kvetou. Zimní přikrývka je nevyhnutelná všude tam, kde hrozí nebezpečí holomrazů. Vřesoviště může být součástí skalky nebo se umísťuje i samostatně.

Jak pěstovat vřes

Před výsadbou vřesovištních rostlin je nezbytné přidat do půdy větší množství rašeliny, případně i písku. Vřesovce i vřesy se vysazují na vzdálenost 30 cm a po výsadbě se důkladně zavlaží. Mladé rostliny je nezbytné hlavně v sušším období roku pravidelně zavlažovat.

Dostatek vody je důležitý i v zimním období, kdy za slunečných a současně mrazivých dnů mohou trpět nedostatkem vláhy. V zimě je pro rostliny škodlivější sucho než mráz.

Různobarevné kultivary vřesovištních rostlin umožňují vytvořit různé barevné kompozice. Vždy se osazuje větší plocha kultivary stejné barvy. Barevná směs, vznikající kombinací jednotlivých různě zbarvených rostlin působí chaoticky a na větší vzdálenost splývá do neurčité sivé barvy. Pro menší partie se volí malé kultivary.

Základní vřesovištní rostliny se s úspěchem doplňují i jinými druhy rostlin. Pěkně se vyjímají nepravidelně vysazené jalovce (juniperus), skalníky (cotoneaster), čilimníky (cytisus). Z ostatních rostlin vhodných na oživení vřesoviště je třeba připomenout okrasné trávy. K nápadně kvetoucím vyšším keřům patří rododendrony, nižší porosty vytvářejí různé odrůdy hebe či zimozelenu.

Když se vřesovištní rostliny dostatečně rozrostou a vytvoří souvislé porosty, působí jako pokryvné rostliny a zabraňují růstu plevele a nevyžadují ani pletí. Je potřeba dbát jen na to, aby vřesy a vřesovce neprorůstaly a neutlačovaly své sousedy, hlavně skalničky s nižším růstem. Starší rostliny vřesů se na jaře občas sestřihnou, čímž se zmladí a jsou potom kompaktnější. To je s občasným prosypáním porostů rašelinou jediná péče, kterou porosty vřesovištních rostlin vyžadují.

Uschlý vřes

Určitě se Vám stalo, že po koupi vřesů v podzimní sezóně se jara dožilo jen pár kusů nebo mnohé již neprojevovaly známky života s prvním oteplováním. Bohužel ano, stává se to. Rašelina, v níž jsou vysazeny, je sice pro ně vhodná ale na druhé straně je příliš suchá, nenasákavá a tudíž se během zimy s jistotou neprevlhčí dostatečně a neudrží vlhkost. Kořenový bal postupně vyschne. Toto je nejčastější příčina vysychání. Je třeba po koupi vřesy vybrat z původních květináčů, prsty udělat do kořenového balu díry a na půl dne je vložit do kbelíku s vodou, aby dobře nasákly. Pak si připravit vhodný substrát: směs rašeliny, písku a klasického substrátu, listovky a do ní vysadit vřesy a vřesovce. Můžete je tak pěstovat v nádobě nebo na záhoně. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, zejména po výsadbě, dokud se prokoření. Rovněž i v zimě, vždy když nemrzne. Na jaře se sestřihají odkvetlé květenství a přerostlé výhonky. Hnojit nemusíte. Stačí opravdu jednou za půl roku. Nevyžadují to. Vřesy pěstované na záhoně vyžadují řídký stín a chráněné stanoviště. Nevadí jim mráz ani kopy sněhu. Akorát otevřené stanovisko a holomrazy na takovém místě mohou mít fatální následky.

Věříme, že se Vám podaří vypěstovat vřesy dlouhodobě, bez nutnosti kupování nových a nových sazenic.

Pestrou výsadbu plnou barev docílíte i trvalkami z naší nabídky

V následujících řádcích si stručně shrneme vhodné podmínky, které jsou potřebné k pěstování vřesu.

Vřesy v zahradě

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- předem připravte záhon, vyhlubte jámy

- vřesy a vřesovce se vysazují hlouběji do půdy, jak byly zasazeny v nádobě

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- vysazujte do skupin, několik stejných barev a druhů

- doplňte doprovodnou zeleň: jehličnany (jalovce, kosodřevina), azalky, okrasné trávy, dřišťál, půdopokryvné růže

- dokud se porost zapojí, musíte zalévat, i v zimě v době bez mrazů

- prázdná místa vysypte kůrou, mechem, nasekaným listím

- základem bohatého kvetení a kompaktního růstu je řez

- řez se provádí vždy po odkvětu

Jak pěstovat vřes v květináči

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- po zakoupení rostliny ihned přesaďte

- připravte si nádoby a koše

- vřesy a vřesovce se vysazují vždy hlouběji, než byly zasazeny 

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- na dně nádoby udělejte drenáž z kamínků, keramzitu nebo štěrku

- nádoba musí být dostatečně velká (spíše vyhovuje mělká a široká)

- nádoba musí mít otvor pro odtok přebytečné vody

- vysazujte vřesy do skupin, několik stejných barev a druhů nebo zkombinujte s jinými podzimními trvalkami

- rostliny se zalévají po mírném proschnutí substrátu

- substrát však nesmí trvale proschnout

- zalévat je nutné i během zimy, kdy nemrzne

- rostlina po zimě spíše vyschla z nedostatečné vláhy jako vymrzla

TIP: Přečtěte si také článek o tom jaké trvalky vysadit do skalky.

Zahrada je prostor plný různých rostlin a dřevin, které vytvářejí celkovou kompozici a dojem. Není jedno, kam je umístíte, jak budou růst a o jaké druhy půjde. Před jejich výsadbou si důkladně nastudujte jejich pěstitelské nároky, potřeby a také termíny kvetení či jiné speciální vlastnosti, se kterými umí zahradu v kterémkoliv ročním období rozzářit, zpestřit nebo ohromit svým habitem a celkovým dojmem.

Sousedské či skupinové výsadby, které souvisejí s hlavními kosterními výsadbami, musí spolu ladit a dokonale korespondovat s okolní zástavbou a celkovým okolím. Podmínky na pěstování jsou různé a dané podle stanoviště, světelných poměrů, půdy, vlhkosti, a proto i výběr druhů musí být různorodý a přizpůsoben podmínkám. Poradíme vám, které rostliny a dřeviny jsou vhodné do různých podmínek.

Okrasné zahradní rostliny

Okrasné rostliny a dřeviny do zahrady na slunce

Vhodné jsou například tyto rostliny: katalpa (Catalpa), muchovník (Amelanchier), dřišťál (Berberis), levandule (Lavandula), šanta (Nepeta), šalvěj (Salvia), liliochvostec (Eremurus), krásnoočko (Coreopsis), flox (Phlox ), mateřídouška (Thymus), letničky, okrasné jabloně (Malus), bříza (Betula), mochna (Potentilla), různé cibuloviny, jehličnany, skalničky a okrasné trávy.

Toto je jen malá část dřevin, které jsou vhodné pro celodenní přímé slunce. Nezapomeňte doplnit štěrk, kameny a slunná zahrada může být na světě.

Inspirujte se i dalšími rostlinami na slunce.

Co zasadit do okrasné zahrady ve stínu

Naopak do stínu jsou vhodné úplně jiné rostliny. Umí však také dotvořit romantický prostor zejména díky dekorativním listům a některé i květem.

Vhodné rostliny a dřeviny do stínu: javor dlanitolistý (Acer palmatum), hortenzie (Hydrangea), břečťan (Hedera), aukuba (Aucuba), azalky (Azalea), zimostráz (Buxus), buk (Fagus), zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), dlužicha (Heuchera), orlíček (Aquilegia) a mnohé jiné.

Zde najdete přehled dalších rostlin do stínu.

Pokud si nejste jisti, nechte si poradit od odborníků. I v našem obchodě najdete dostatek vhodných rostlin do specifikovaných podmínek.

Vyberte si z trvalek do stínu, dále z okrasných keřů do stínu nebo z keřů na slunce

Jen tehdy bude zahrada růst do krásy, když bude osázena vhodnými rostlinami. Nevhodně vysazené druhy na nesprávném místě chřadnou, trpí a časem uschnou nebo odhnijí.