března 2021

Trvalkové záhony se těší obrovské popularitě a najdeme je v téměř každé zahradě. Víte jak postupovat při založení takového záhonu, co všechno byste měli dodržet a zohlednit aby právě ty naše trvalky patřily mezi nejkrásnější?

Zásady pro umístění trvalek

Trvalky se umísťují buď na místa vhodná pro detailní pozorování jednotlivých rostlin, např. k oddechovému zákoutí nebo tak, aby se v pokoji dala vnímat celková kompozice, tedy na místo, kam se dá nahlédnout oknem obýváku nebo terasy. Výsadba potřebuje vždy některé stabilní prvky, které by tvořily kostru celé kompozice.

U menších skupin stačí jen opora v pozadí, u větších jsou nevyhnutelné pevné oporné body přímo v záhonu. Takovými prvky bývají dřeviny. Ty přispívají k dekorativnosti skupiny v zimě a opadavé přispívají k barevnému efektu v období kvetení stejně jako v období podzimního vybarvení. Krom dřevin může být oporou i stavba, neprůhledný plot, drobná architektura, u menších záhonů i balvany nebo zahradní keramika.

Trvalková skupina se vysazuje vždy nepravidelně, rostliny se ale neumísťují náhodně. Pokud má být záhon pěkný, je potřeba se při jeho sestavování řídit určitými kompozičními pravidly. Nejdůležitější pravidlo je, že nejvýraznější prvek (rostlina) se neumísťuje do středu skupiny, ale vždy trochu bokem, nejlépe asi do jedné třetiny délky a hloubky záhonu. Na protější straně je nutné tento výrazný prvek vyvážit podobným, ale slabším prvkem jako ozvěnou. Například při použití toho stejného druhu a kultivaru se na jednu stranu umístí skupina 5-6 rostlin a naproti jen 2-3 rostliny. Jindy se na jednu stranu umístí silně rostoucí, výrazně zbarvený kultivar a naproti jemněji zbarvený a nižší kultivar. Stejně tak se dají použít dva druhy podobného vzhledu, ale rozdílné velikosti.

Pokud je záhon široký, je třeba vyvážit navzájem tři podobné prvky: na jednu stranu se umístí velmi nápadný prvek, slabší prvek se umístí na opačnou stranu a nejslabší do popředí mimo střed. V tomto případě už ale nestačí na odstupňování různý počet sazenic nebo různé kultivary, ale je třeba kombinovat různé druhy (např. heliopsis, rudbeckia laciniata, oenothera missouriensis). Pokud je záhon dlouhý, rozčlení se na kratší úseky. Pro jeden úsek sa vypracuje vhodné seskupení, které se potom několikrát opakuje jako článek řetězu. V takovém úseku lze zařadit i prvky za sebou a to v kombinaci – nápadný, slabší, nejslabší. Tyto prvky se neumísťují v jedné linii a ve stejném odstupu, ale tak, aby se využila i šířka záhonu. Cílem je, aby se totéž nepravidelné seskupení pravidelně opakovalo a tím vznikl rytmus.

Příprava půdy pro trvalky

Příprava půdy spočívá hlavně v jejím důkladném zkypření a odplevelení. Půdu pro trvalkové partie je třeba nejprve dobře zrýt. Většině trvalek vyhovuje hloubka zpracování na výšku rýče, tj. asi na 30 cm. Nižším trvalkám stačí mělčí obdělání, vysokým naopak mírně hlubší obdělání. Odplevelení je jedním z hlavních předpokladů úspěšného pěstování. Zvlášť nepříjemné jsou plevele, které se rozrůstají oddenky. Nejčastěji jsou to pýr, bršlice kozí noha, pcháč oset, podběl aj. Velmi nepříjemné jsou plevele, které mají oddenky hlouběji, než se dá rýt.

Kdy sázet trvalky

Druhy kvetoucí na jaře je vhodné sázet na podzim, zatímco druhy s letním a podzimním kvetením se sázejí na jaře. Existují ale i výjimky. Kontejnerované rostliny lze vysazovat po celý rok.

Různé druhy nádherně kvetoucích trvalek najdete také v našem eshopu

S výsadbou se začíná obyčejně v průběhu března a končí se v půli až koncem května. S podzimní výsadbou se začíná obyčejně v půli srpna a sází se nejpozději do půlky listopadu. Lepší je ale ranější podzim, protože rostliny mohou do zimy dostatečně zakořenit.

Období výsadby závisí i na kvalitě půdy. Některé druhy nesnášejí vysazování v těžších půdách vůbec. Větší rostliny se sází na vzdálenost 0,8 – 1,2 m, středně velké do vzdálenosti 0,5 - 0,6 m a menší trvalky do vzdálenosti 0,3 – 0,4 m. Pokud není možnost vysadit zakoupené sazenice ihned, založí sa na zastíněném místě do půdy a zavlaží se. Takto ošetřené sazenice vydrží i několik dní, než se přistoupí k samotné výsadbě. Pokud není možnost založit rostliny venku, dají se rozložit i ve sklepě, pokropit vodou a potom vysázet.

Sazenice se vysazují s pomocí lopatky nebo motyčky. Dlouhé kořeny je možné zkrátit nožem. Kořenový bal je vhodné předem dobře namočit a po výsadbě důkladně zalít. Trvalky se sází většinou tak hluboko, aby pučící výhonky byly na úrovni povrchu půdy. Velmi hluboká výsadba může mít za následek slabé kvetení a někdy i úhyn rostliny. Při výsadbě trvalek je velmi prospěšný pokryv povrchu půdy, který zabraňuje jednak prosychání stejně jako klíčení semen plevele na povrchu půdy.

Péče a ošetřování trvalek

V porovnání s jinými skupinami rostlin trvalky vyžadují méně práce. Práce spojené s ošetřováním nejsou každý rok stejné. V prvním roce založení trvalkové partie je nutné starat se hlavně o to, aby se rostliny co nejdříve ujaly a co nejrychleji vyrostly. Je třeba tedy častěji zalévat (hlavně v suchém období), půda se ale nesmí zbytečně přemokřit. Kdo nemá možnost se o závlahu stále starat, pomůže si pokryvem.

Když rostliny tak vyrostou, že začnou půdu úplně zakrývat, je nutné občas prokypřit půdu mezi rostlinami. Okopávka má však význam jen v suchém teplejším období, kdy podkopaný plevel rychle uschne. U záhonů s chudou půdou je nevyhnutelné občasné přihnojování. Z organických hnojiv se dá použít kompost, z anorganických tekutá vícesložková hnojiva, která se aplikují v období intenzivního růstu před kvetením jednotlivých druhů. Trvalky se zmlazují odstraňováním odkvetlých soukvětí nebo se po odkvětu celé seříznou. Na podzim se odřeže celá nadzemní část u země. Toto ale neplatí u stálezelených trvalek.

Náš tip: Jak na rozmnožování a přesazování trvalek.

Soukvětí trvalek se odstraňují v těchto případech:

– pokud jsou soukvětí odkvetlá a nepěkná

– u druhů náchylných na samovolné vysemeňování se odstraňují odkvetlá soukvětí proto, aby nedošlo k nežádoucímu samovýsevu

– u některých druhů se brzkým seříznutím odkvetlých částí dosáhne další násady květů.

Trvalky v zimě

Některé choulostivé trvalky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličí. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

PO – okraj podrostu

Okraje stromů, skupin keřů, provzdušněná humózní půda

variace: slunečný světlý okraj chladný polostín

Vp – volná plocha

Slunečné plochy, provzdušněná humózní půda

variace: trvalky divoké se záhonovým charakterem

Vr – vřesoviště se zvláštními situacemi

Slunečné plochy, chudá písčitá kyselá půda

L – horská louka

Slunečné plochy, kamenitá minerální půda

Ks – kamenité stepi

Slunečné plochy, suchá humózní půda s výskytem skal

SŠ – skalní štěrbiny

Slunečné zídky, prohlubeniny, suchá štěrkovitá minerální půda

A – alpinium

Slunečné skalky, chudé minerální půdy

Z – záhon

Humózně kypré, živné půdy

záhonové trvalky s výraznými květy variace: stín, polostín, slunce

Stanovištní okruhy trvalek podle Prof. Dr. Josefa Siebera (zdroj – VICTORIA trvalková školka)

TIP: Pokud se chystáte vybudovat si na zahradě skalku, určitě vás bude zajímat jaké trvalky vysadit do skalky.

Trvalky jsou velmi vděčným rostlinným materiálem na záhoně. Nemají speciální požadavky na ošetřování a výhodou je, že je nemusíte každoročně vysazovat na stanoviště. Postupem času nabírají na objemu a tím vyplní prázdné místo v záhoně a zároveň poskytnou množství květů pro radost a včelám a motýlům pro pastvu. Díky trvalkám přilákáte do zahrady hmyz, což se Vám jistě nepodaří, pokud máte zahradu osázenou jen z jehličnanů.

Trvalky rozlišujeme podle termínu kvetení, vysoké, nízké, doplňkové, okrasné listem, na přímé slunce nebo do stínu. Představíme Vám nejkrásnější kvetoucí trvalky na slunce pro nenáročný záhon.

Nejkrásnější trvalky

Mezi nejkrásnější trvalky patří levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), třapatka (Rudbeckia) a krásnoočko (Coreopsis). Díky nim záhon v létě ožije a jejich květy Vás budou těšit až do pozdního podzimu. Květy jsou vhodné i na řez a do aranžmá.

Levanduli a krásnoočko umístěte do popředí záhonu, echinaceu a třapatky do pozadí. Díky kultivarům si můžete vybrat i z barevných provedení. Vyžadují sluneční záhon, lehkou propustnou až písčitou půdu, průměrnou závlahu, spíše nižší než přehnanou péči, bez hnojení. Levandule vyžaduje písčitou půdu, bez pravidelného polévání, kromě období po výsadbě. Po zimě se upravuje řezem, aby zůstala dlouhá léta kompaktní. Nestříhejte ji pravidelně do dřeva. Řez do dřeva se vyžaduje až po cca 7 letech pěstování, když ji chcete zmladit. Řez se provádí na jaře, po uplynutí největších mrazů. Levandule se pak řeže ještě během kvetení, nebo po odkvětu, ale sestříháváme jen květní stonky.
Dá se pěstovat i v nádobě nebo na kmínku. Francouzská levandule v našich podmínkách nepřezimuje, resp. v teplejších lokalitách je to možné.

Coreopsis - krásnoočko, patří mezi nádherné trvalky, které rozzáří záhon svými žlutými květy. Tvar je podle kultivaru kompaktní nebo vysoký. V závislosti na tom je umístíte i v záhoně. Nevyžaduje speciální péči, na jaře můžete trsy rozdělit a přesadit.

Echinacea patří mezi nejžádanější trvalky vyššího vzrůstu. Dominuje svými květy, kromě klasické léčivé (E.purpurea) najdete v naší nabídce i licenční odrůdy, které bohužel nelze rozmnožovat pomocí semen. Jsou nenáročné na pěstování. V krátkém čase vytvoří bohatý trs kvetoucích stonků a potěší Vás až do podzimu. Květy jsou různých barev a dlouho kvetou.

Všechny trvalky různých barev najdete také v aktuální nabídce našeho eshopu

Rudbeckia - třapatky jsou velmi podobné echinacee, vyžadují stejné nároky na stanoviště, slunce, teplo, propustnou půdu a také se odvděčí kvetením až po mrazy. Mnohé z nich jsou ale jen letničkami nebo krátkověkými trvalkami, dobře se však rozmnožují samovýsevem, tedy na záhoně Vám jistě v krátkém čase narostou nové rostlinky.

TIP: Inspirovali jsme vás a chystáte se pěstovat trvalky? Přečtěte si, jak založit trvalkový záhon.

Představujeme Vám výborný způsob pěstování jahod, který kromě bohaté úrody vyzvedne Vaši zahradu a ta se stane neobyčejně praktickou. Při tomto způsobu pěstování Vám zbývá více místa na jinou zeleninu nebo květiny. Stěna se dá napojit na kapkovou závlahu z vedlejší sekce závlahového systému. 

Budete potřebovat:

- vrtačku, která dokáže vrtat otvory 5 - 7 cm a vrták na vyvrtání otvorů 2 - 3 mm

- trubku na zalévání s průměrem cca 15 mm (do ní se budou vrtat 2 - 3 mm díry), musí být o 8 - 10 cm delší než plastová trubka

- PVC trubka průměr 100 - 150 mm, výška podle toho, jakou vysokou stěnu chcete vytvořit - ideální cca 160 cm max. 200 cm kvůli zalévání, plnění

- koncovky na trubky

- korek

- nůž

- lepicí pásku

- textilii na obalení zavlažovací trubice

- provázek na ovázání textilie

- zahradnický substrát

- hrubý štěrk na dno

- sazenice jahod

- můžete doplnit i letničky (aksamitník, měsíček)

- velké nádoby

- upevňovací materiál na jednotlivé trubky a trouby navzájem

Postup:

• Řezání

Rozhodněte se, jakou délku trubky budete potřebovat (využívat) a podle toho zvolte i vnitřní zalévací trubku, která by měla být o 10 cm delší.

•  Vrtání do zavlažovací trubky

Navrtejte do ní otvory ale jen do 2/3, ne po celé délce. Voda by zbytečně protékala až dospodu. Uzavřete ji ve spodní části a můžete tam udělat ještě jeden otvor. S navrtanými dírkami stejného průměru docílíte rovnoměrné zavlažování.

•  Ukončení zavlažovací části

Obalte trubku pytlovinou nebo textilií a omotejte provázkem. Do otvorů se tak nedostanou kořeny sazenic a nebudou je ucpávat a přes textilii voda proteče ke kořenům rostlin.

Nožem opatrně vytvořte pomocí korku uzávěr. Zaizolujte páskou, aby korek nevypadl.

•  Řezání otvorů do PVC trubky

Pamatujte na to, že otvory musí být jen tam, kde se k rostlinám dostane slunce. Měly by být ve stejných vzdálenostech. Můžete vytvořit středový pás a boční pásy střídavě, čili vzniknou 3 řady. Od spodu vynechejte cca 20 cm, protože tato část bude zasazena v nádobě se zeminou.

•  Plnění

Připravte si středovou zavlažovací trubku. Na její konec dejte krytku. Na dno vysypte hrubý štěrk. Vložte PVC trubku. Připravte si substrát a rostliny. Do spodních děr můžete vysadit letničky, které se výborně hodí jako ochrana jahod. Mnohé svou vůní odpuzují škodlivý hmyz. Částečně tak ochráníte sazenice a plody i před mšicemi i slimáky.

Nejlepší je, pokud začnete sypat substrát svrchu a postupně ho dostáváte až k otvorům, do kterých zasadíte sazenice jahod.

Vybrat si můžete také z jahod nabízených v našem eshopu

Zvolte různé odrůdy pro postupný sběr. S tímto bodem požádejte někoho o pomoc, abyste to měli rychlejší a jahody nebyly dlouho bez vláhy.

Stanovište

Stanoviště vyberte sluneční nebo jen částečně zastíněné řídkou korunou. Myslete na to, že v létě budou jahody potřebovat pravidelně vláhu. Plast se bude přehřívat. Takto naplněné trouby zasaďte do stabilních nádob nebo do země. Navzájem je upevněte. Umístěte je i mimo větrného místa. Nechcete přece o takovou unikátní vertikální stěnu přijít jen kvůli špatnému stanovišti.

Přečtěte si také podrobnější článek o pěstování jahod.

Aby se jahodám dařilo na záhoně nebo v nádobách, vyžadují péči, kterou můžeme rozdělit podle ročního období. Nedá se přímo říct, které roční období je nejdůležitější na péči o porost, neboť v každém čtvrt roce je něco důležité, co zásadně umí ovlivnit růst nebo i samotné plody a jejich velikost či zdravý vzhled.

Péče o jahody na jaře

V tomto období je možné sazenice jahod i vysazovat do řad, vyvýšených záhonů, volně nebo do nádob. Příhodnější dobou je však podzim.

Nabídka zdravých sazenic jahod z našeho eshopu.

Stávající porosty je třeba brzy na jaře okopat, odplevelit a zejména odstranit všechny suché a skvrnité či jinak poškozené listy extirpací. Trháním byste mohli poškodit celou rostlinu a srdíčko, ze kterého vyrůstají nové listy. Po okopání dobře zavlažte, pokud je suché jaro nebo byla zima bez sněhu. S hnojením začněte ještě před kvetením. Během násady plodů již nehnojte.

V jarním období se tvoří základ budoucích plodů a to již během kvetení. V květnu nás čekají ještě mrazíky, proto je lepší porosty zakrývat textilií nebo speciálními kryty, které se nedotýkají porostu. Jahody tak ochráníte před omrznutím.

Jahody v létě

Období, na které se velmi těšíme, protože jahody by měly vyprodukovat množství sladkých červených plodů. Plochu výsadby jahod musíte pravidelně zavlažovat a záhony nesmí dlouhodobě proschnout. Pokud chcete maximálně udržet vlhkost půdy, nastýlejte plochu mezi řadami trávou, slámou nebo textilií, která propouští vláhu. Fólie jsou méně vhodné. Časem se trhají a neprosáknou.

Záhony udržujte vždy čisté. Pokud nemáte žádný mulč pod porostem, pořiďte si plastové podložky pod plody, aby zůstaly čisté i po dešti a nedotýkaly se půdy, která rychle způsobuje hnilobu a ta se rychle šíří i na ostatní plody. Plody sbírejte pravidelně a průběžně. Můžete je mrazit, zpracovat na džem, kompot nebo si pochutnat na čerstvých plodech.

Jahody na podzim

Je to období, kdy některé druhy stále kvetou a plodí, čili pro ně platí péče jako v létě.

Pro jednou rodící jahody skončilo období plodů a rostlina vytváří dceřiné hříženci, které jsou vhodné pro další reprodukci nebo i darování známému. Více na toto téma najdete v článku o rozmnožování jahod. Jedinci nechte pak zakořenit a koncem léta vysazujte na nové stanoviště. Na podzim se vysazují jahody velmi dobře. Nejpozději však do konce srpna. Všechny ostatní hřížence z rostliny odstraňte, aby ji zbytečně nevysílily. Znovu rostliny okopejte, zbavte plevele a zavlažujte. Listy, které jsou suché, odstraňte.

Před zimou musí být připraveny. Na konci podzimu můžete porost jahod trochu přikrýt listím, ale pozor na přílišnou přikrývku, aby srdíčko neodhnilo. Vhodné jsou i větve jehličnanů navolno položené na porostech. Je to vhodné zejména na mladou výsadbu. Porost kontrolujte kvůli výskytu škůdců a chorob a včas zakročte.

Jahody v zimě

V tomto období, jestliže je porost jahod zakryt, úspěšně přežije až do jara. V období bez mrazů a v případě teplého počasí můžete jahody zalévat. Těsně před jarem je můžete i okopat, odstranit kryty a opět zavlažovat.

Věříme, že při dodržení těchto jednoduchých zásad péče o jahody, vám budou přinášet bohatou úrodu chutných plodů.

TIP: Určitě se nechcete při pěstování ovoce omezovat pouze na jahody. Pokud máte možnost a chuť, vyzkoušejte například révu. Více o pěstování vinné révy se dočte v našem článku.

Okrasné trávy patří mezi typické podzimní rostliny, bez kterých nevynikne žádná zahrada. Stejně to platí i pro terasu a balkon. Bude se jim dařit i v nádobě. Příjemně zjemní prostor svým vzhledem a lehkostí. Jemné šveholení stébel během větru vytvoří tu pravou odpočinkovou atmosféru.

Okrasné trávy v květináči

Na velké ploše si můžete dovolit větší rostliny i vyšší druhy okrasných trav. Výborně se kombinují a jsou variabilní. V zimním období je však musíte svázat a zazimovat. Druhy, které jsou citlivé na mráz nebo přezimování, uvítají velkou nádobu s drenáží a pak umístění ve sklepě nebo dobré zazimování.

Citlivé jsou impérie, citronová tráva i kortaderie. V jedné nádobě můžete pěstovat i 2 druhy, jeden vyšší než ozdobnici a druhý nižší vytvářející převis, např. kostřava, ostřice, vousatec.

Pokud plánujete doplňkově vysadit trávy mezi stálezelené dřeviny a jehličnany, vhodné jsou zejména drobnější druhy kostřavy a ostřice. Pro zakvetlý podzimní efekt vysaďte trávy mezi rozchodníky, podzimní astry a vřesovce  do podlouhlých nádob, kterými terasu olemujete. Jako vrchní vrstvu upřednostněte štěrk a kameny. Už koncem léta vytvoříte nádherně osázenou terasu a balkon, které vydrží kvést až do mrazů.

Nejvhodnějším nádobami jsou určitě keramické květináče, nádoby z pálené cihly, dokonce i betonový květináč je vhodnější než plastový.

Více o pěstování okrasných trav najdete v našem návodu.

Pokud chcete okrasné trávy v nádobách nechat venku i během zimy, je nutné zabezpečit nepromrznutí kořenového balu.

Občasné zalévání během bezmrazích dní je ideální. Nádoby pak vložte do pletených košíků, které budou mít větší průměr nebo do dřevěných bedýnek a kolem vysypte listí, případně natlačte polystyrenové bloky.

Nádoby můžete také obalit jutou, pytlovinou i bublinkovou fólií. Vhodnější a estetičtější jsou jutové obaly, na které můžete ještě přilepit mušle, kamínky nebo velkou mašli.

Prohlédněte si náš sortiment a vyberte si okrasnou trávu na balkon nebo terasu

Okrasné trávy se výborně kombinují s kvetoucími trvalkami, břečťanem, astrami a rozchodníky a cibulovinami. Nezapomínejte nakombinovat nádoby tak, aby vynikly i brzy na jaře i pozdě na podzim či v zimě.

TIP: Chcete-li zkombinovat okrasné trávy například s cibulovinami, přečtěte si článek o pěstování lilie.