+420 533 312 793

Posts tagged 'pěstování ovoce'

RSS zdroj

Péče o ovocné stromy a keře během roku

Autor: Ing. Adriána Francová 14. dubna 2021 Žádné komentáře

I ovocné dřeviny vyžadují celoroční pozornost. Nedá se přímo poukázat, která činnost je nejdůležitější. Nabízíme Vám přehled během celého roku, nač byste neměli zapomenout, aby dřeviny byly v plné kondici, kvetly, plodili a zejména byly bez chorob a škůdců. Pravidelně si jej všímejte. Jen tak dosáhnete pravidelné a kvalitní úrody, velké plody a radost ze zahradničení.

Péče o ovocné stromy

Péče o ovocné stromy na jaře

Jaro je obdobím po dlouhé zimě, kdy vše opět ožívá a probouzí se ze zimního spánku. Dbejte na zálivku, pokud v zimě nebyl sníh a byla suchá podzim. Na jaře nemá půda z čeho čerpat vláhu, proto je třeba zalévat ručně. Zalévejte v čase bez mrazů, vydatně kolem kmene. Nejlépe do mísy, kolem kmene, která je odplevelení, připravena na vstřebávání vláhy a živin.


Aktuální nabídku ovocných stromů najdete také v našem eshopu


Můžete tam přidat několik lopatek rozloženého kompostu, případně startovacího hnojiva pro růst a kvetení. Broskve v předjaří vyžadují postřik proti kadeřavosti listů, jiné ovocné dřeviny jako meruňky postřik proti moniliové usychání květů a výhonků, révu proti chlorózy, jahody proti roztočíku jahodovému, a ostatní dřeviny proti přezimujícím škůdcům a houbovým či bakteriálním chorobám. To platí například pro rybíz, angrešt, švestky, broskve. Jaro je i obdobím řezu. Také je to období vysazování nových stromů a keřů.Jak pečovat o ovocné stromy

Letní péče o stromy

Léto je aktivní období kvetení i plození. Je důležité zásobovat dřeviny vodou a živinami pomocí hnojiv. Všímat si samozřejmě onemocnění, mšice a jiné škůdce, které je třeba včas a za vhodného počasí zneškodnit, postříkat.

Nebo se snažte o pěstování rezistentních odrůd, případně využít bio a ekologické postřiky a výluhy z různých dostupných rostlin, které mají také své opodstatnění.

Konec léta patří sběru některých druhů ovoce a tím i zpracování. Sbírejte i spadané plody, zamezíte zvýšenému výskytu včel a vos. Peckoviny se po sklizni stříhají a tak se zabezpečí příští úroda. Můžete zvolit i radikální řez.

Ostatní dřeviny, které mají pod vahou plodů ohnuté větve, podpořte a vyvažte.

Péče o ovocné stromy na podzim

Podzim je další aktivní období pro jiné druhy ovocných stromů, které je třeba průběžně sklízet, uskladňovat nebo zpracovávat. Odstraňujte všechny poškozené plody, hrabte spadané listí, případně přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Mísy okolo stromů ponechávejte bez plevelů, aby živiny a voda přímo prosakovala ke kořenům. Kontrolujte výskyt chorob a škůdců, případně zasáhněte vhodnými a dostupnými postřiky nebo ekologickými prostředky. Připravte dřeviny na zimu například natíráním kmene bíle.


Vyberte si ovocné keře do vaší zahrady


Kmeny mladých stromů můžete koncem podzimu obalit a zajistit vůči okousání zaječím pletivem. Konec podzimu je ideální pro zakládání nových výsadeb a doplnění druhů do ovocné zahrady. Nezapomeňte na ukotvení oporu a zálivku.

Zimní péče o stromy

Zima je odpočinkový čas pro všechny dřeviny, které byly během roku aktivně. Je to však vhodné období pro sběr roubů, přípravu semenáčků na další množení, stratifikaci semen. Pravidelně kontrolujte uskladněnou úrodu i dřeviny.

Během silných a dlouhotrvajících mrazů můžete zatopit v blízkosti dřevin, které jsou náchylnější na mrazy. V době bez mrazů můžete zalévat. V čase s množstvím sněhu třeba opatrně sníh setřásat z větví a v případě holomrazů naopak nahromadit sníh ke kmenům. Pravidelně kontrolujte dřeviny, vhodně je ukotvěte a zabezpečte před silným větrem. Zejména mladé výsadby.

Koncem zimy už můžete dřeviny, zejména drobné ovoce a jádroviny, řezat.

Ovocné stromy a keře - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 13. dubna 2021 Žádné komentáře

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.Ovocné dřeviny

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.


Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu


Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.Ovocné keře

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Řez výhonků

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Správna výsadba peckovin

Fíkovník pěstování

Autor: Adriána Francová 9. dubna 2021 Žádné komentáře

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fikovník pěstování

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.


Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu


Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.Pěstování fíkovníku

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Hurmi - kaki návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. března 2021 Žádné komentáře

Pro nás stále poměrně exotická rostlina, která si však postupně hledá své místo v zahradách. Podělíme se s vámi o poznatky, které vám pomohou s pěstováním, od výběru vhodného stanoviště po správný řez.

Hurmikaki / Tomel plody

Tomel viržínsky (Diospyros virginiana)

Hurmikaki je rostlina pro naši oblast nepůvodní, avšak našemu klimatu velmi přizpůsobivá. Ve vhodných podmínkách se vyznačuje nenáročností, odolností a exotickým vzhledem. Výborná dřevina i pro zahradní architekturu zejména na podzim, kdy se listy zbarvují do zářivě červena až oranžova. Odvděčí se bohatou úrodou. Známe ho pod názvem tomel, ebenovník i kaki s latinským názvem Diospyros kaki. Plody jsou žluté až oranžové, podobné rajčeti. Opravdu vynikající chuti. Pěstuje se jako vyšší keř nebo nízkokmenný strom.

Stanoviště

Stanoviště vybíráme co nejslunnější s možným potenciálem akumulace tepla (stěna domu, zahradní zídku). Čím chráněnější stanoviště proti větru, zejména zimnímu, tím lépe. Je třeba brát ohled i na kvalitu půdy, kterou můžeme vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu. Vyhovují jí propustné, hluboké půdy s dobrou zásobou živin a humusu, a mírně kyselé (s pH 5,5 až 6,5). Nejlépe s drenáží, aby nebyla pěstována v podmáčených půdách, které jí nevyhovují. Pravidelná závlaha je potřebná při sušších obdobích a první 2 - 3 roky po výsadbě. Samotná vláha má vliv na tvorbu plodů, také jejich velikost a tvar. V prvních dvou letech je však vhodnější pěstovat ji v nádobě a přezimovat na místech, kde nemrzne. Ideální jsou skleníky a zimní zahrady.kaki pěstování

Opylování

Většina odrůd je samosprašná, takže pro tvorbu plodů postačí jedna rostlina, navíc bez přítomnosti opylovače jsou plody bezsemenné. Přítomností dobrého opylovače zabezpečíme kvalitní úrodu i dostatek plodů. Mezi nejlepší opylovače patří odrůdy 'Gailey' (má jen malé plody), 'Zeng-Maru', 'Dai Dai Maru', 'Seedless'. Rostliny sázíme ve sponu 3 - 6 metrů.

Mrazuvzdorný tomel

Mrazuvzdornost je udávána až do -25 ° C (až -30 ° C dospělý zdravý strom tomel). Kvetení nastává v druhé polovině května a trvá 2 - 3 týdny. Citlivost vyrašených částí stromu k mrazu je vysoká, závisí na délce vystavení mrazu. V případě mrazového poškození strom spolehlivě regeneruje, ovšem už bez kvetení.

Zakoupené rostliny je nutné zpočátku pěstovat v polostínu a doporučujeme je ponechat alespoň rok v původním kontejneru. Důvod je potřeba dosažení plného prokořenění. Ideální je rostlinu jeden nebo dva roky zimovat někde, kde dlouhodobě nemrzne, krátkodobé mrazy toleruje (do - 5 ° C). Ideální jsou sklepy nebo studené předsíně (světlo není nezbytné). Pokud je rostlina po vynesení na jaře nevyrašená, dáme ji na teplé slunné místo, pokud je již částečně vyrašená, umístíme ji do polostínu, aby nedošlo ke spálení. Rostlinu vynášíme na stanoviště podle počasí, v dubnu nebo začátkem května.

Po výsadbě na stanoviště je vhodné minimálně první rok rostlinu během zimy mírně chránit - např. chvojím nebo zahrnutím kmene zeminou do výšky 50 cm. Nezbytnou je ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (deska opřená do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Nedostatečné je známé bělení kmene. Vhodné je i zabalení kmene do jutoviny v prvních 4 letech.


Pokud vás toto netradiční ovoce zaujalo, můžete si vybrat některou z odrůd hurmikaki v našem eshopu


Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Ideálním hnojivem je i NPK v poměru 10: 4: 6. Škůdci rostlinu v našich podmínkách nenapadají, jeho domácí škůdci v ČR nežijí. Případná chemická nebo jiná ochrana je stejná jako u našich rostlin.

Řez

Hurmi-kaki řez nepotřebuje. Řezem regulujeme pouze vzrůst, čímž udržujeme poměrně bujný strom v požadované velikosti. Odstraňují se uschlé a poškozené větve. Strom sám shazuje odrozený obrost. Kvete a plodí na výhoncích, které vyrůstají z loňského dřeva, proto je potřeba být při řezu opatrný, jinak se radikálním řezem ošidíte o úrodu. Navíc je hurmi-kaki dost tvrdý oříšek a roste si po svém. Pokud se rozhodnete pro řez, tak jen na jaře.

Ovoce tomelu

Dozrávají koncem září až října. Nezralé plody jsou nepoživatelné, trpké. Zralost se pozná podle zmizení trpkosti. Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je nechat plody projít mrazem. V takovém stavu se mohou nechat na stromě až do Vánoc. Plody můžeme ponechat v pokojové teplotě s přidanými jablky a banány, které urychlují zrání uvolňováním plynu. Konzumují se buď po rozkrojení nebo celé se slupkou. Semínka, pokud jsou přítomny, se odstraňují. Některé odrůdy se mohou sesbírat dříve a nechat uložené krátkodobě v mrazničce a následně několik dní v teple. Plody jsou rosolovité, podobné meruňkám a je z nich vynikající džem, rosol. Čerstvou dužinu si však můžete i natřít na pečivo.

Tomel japonský

Je velmi příbuzný druh, jeho mrazuvzdornost je však nižší (paradoxně je však odolnější vůči jarním mrazíkům). Udávaný limit je okolo -16 ° C. Na území ČR jde o poměrně rozšířený strom. Dospělé stromy mají výbornou schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí. Nejcitlivější je jednoleté dřevo. Doporučuje se kontejnerová kultura, se zazimováním podobná Hurmi-kaki viržínskému. Důležité je minimalizovat teplotní výkyvy (větráním, zastíněním). Pro pěstování u nás jsou vhodné i hybridy Hurmi kaki viržínského a japonského, například odrůda 'Nikita's Gift' (mrazuvzdorná do -23 ° C) či 'Roseyanka' (mrazuvzdorná do -27 ° C). Obě odrůdy jsou chuťově velmi dobré a jsou samosprašné, ale je výhodné - pro kvalitu i velikost plodů - mít dobrého opylovače.

TIP: Pokud jste milovníkem méně tradičního ovoce, určitě si přečtete také článek o pěstování paw-paw.

Paw-paw, Asimina triloba (L.) - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 19. března 2021 Žádné komentáře

Pawpaw je rostlina v naší oblasti sice nepůvodní, avšak našemu podnebí přizpůsobená, nenáročná a velmi odolná. Je vysoce plodná a vizuálně nepřehlédnutelná.

Paw paw

Paw paw pěstování

Stanoviště

Při výběru stanoviště je potřeba brát ohled na kvalitu půdy (hloubku a propustnost lze vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu) a na oslnění v průběhu dne (vhodné je slunečné, v teplých oblastech mírně zastíněné místo). Čím víc je chráněné stanoviště proti větru, hlavně v zimním období, tím lépe. Je vhodná pravidelná závlaha (jednou za dva týdny až do srpna).


Vyberte si z nabídky našeho eshopu pawpaw nebo jiné netradiční ovoce


Opylení

Z důvodů cizosprašnosti se musí pěstovat 2 různé odrůdy. Opylení zajišťují zejména mouchy a vítr. Je nevyhnutelné, aby obě dvě rostliny byly vzdálené max. 9 m od sebe. Rostliny dosahují výšky až 6 m a doporučený spon je 3 - 4,5 m.

ZimováníAsimina triloba

Mrazuvzdornost je udávaná minimálně do -25°C. Asimina kvete relativně pozdě a dlouho. Kvetení nastává před úplným olistěním, podle charakteru počasí koncem dubna až května a trvá až 3 týdny, takže případné jarní mrazíky by neměly poškodit celou úrodu. Citlivost nových výhonků k mrazíkům stoupá s jejich velikostí. V případě skutečně velkých jarních mrazů paw-paw regeneruje cca v červnu, ale už bez kvetení.

Je vhodné minimálně první rok po výsadbě rostlinu na zimu mírně chránit - osvědčilo se nahrnutí zeminy kolem kmene do výšky cca 50 cm. V dalších 2 letech se tímto nepracným opatřením rovněž nic nezkazí. Zeminu můžeme odhrnout začátkem dubna. Nevyhnutelnou se jeví ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (opřená deska do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Jako nedostatečné se jeví známé bílení kmene.

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Škůdci paw-paw prakticky netrpí, rostlina je insekticidní, její domácí škůdci v SR a ČR nežijí. Případné houbovité choroby na velkých listech při vlhkém počasí je možné odstranit běžnými fungicidy (např. měďnatými).

Řez

Paw-paw roste v poměrně přísném pyramidálním tvaru a kvete na loňských letorostech. Proto řez není zapotřebí, výjimkou může být základní tvarování a odstranění uschlých a poškozených větví.

Plody

Plody dozrávají v září až říjnu. Zralost se pozná podle lehkého změknutí plodů a změny barvy do žluta, popřípadě je nejlepším indikátorem zralosti intenzivní exotická ovocná vůně. Pokud do příchodu mrazů nestihnou plody dozrát na rostlině, dozrají v pokojové teplotě po přidání zralých jablek cca do 14 dnů. Při konzumaci se plody rozkrojí, vyjmou se semena, která jsou jedovatá (jen při rozkousání) a jí se obsah žlutooranžové barvy, příjemné vůně, pudinkové konzistence a exkluzivní chuti. Zpracování, krom přímé konzumace, je možné vícerými způsoby, ale chuť plodů, jimiž víc než překvapíte nejen sebe, ale i všechny známé, většinou zabezpečí, že nebudete mít žádné přebytky. Plody vydrží při pokojové teplotě zralé cca týden, chlazené déle. Výživná a vitamínovo-minerální hodnota plodů je značná.

Upozornění

Semena plodů jsou jedovatá (po překousnutí), je třeba je před konzumací vyjmout! Semena jsou dostatečně velká, až 2,5 cm, jejich počet v 1 plodu bývá kolem 10.

Jabloně vhodné do vyšších poloh

Autor: Ing. Adriána Francová 15. února 2021 Žádné komentáře

Jabloně patří mezi jádroviny a tvoří důležitou součást ovocných sadů malých, soukromých i těch velkých. Jabloně jsou nejpěstovanější skupinou z ovocných druhů v našich podmínkách. Ne všechny odrůdy se však dají úspěšně pěstovat ve všech pěstitelských podmínkách. Nejkritičtější je horská a chladnější oblast s nadmořskou výškou od 700 m n. m.-1000 m n. m.

Jabloně vhodné do vyšších poloh

Jabloně do chladných oblastí

Je podstatný rozdíl pěstovat jabloň v Jižních Čechách a tutéž na severu ČR. Rozdíly jsou v nadmořské výšce, půdních podmínkách, v množství vláhy a zejména je rozdílná teplota či dlouhotrvající sníh. Dalo by se to, pokud vyberete jabloň na vhodné podnoži. Jabloně se nabízejí s různou podnoží zejména kvůli lokalitě budoucího pěstování. Není vhodné koupit jakoukoliv podnož. Stromek se trápí, nerozvíjí, nerodí, zaostává v růstu nebo naopak roste bujně, bez plodů. Od teploty, a tedy různých oblastí, se odvíjí i samotný termín dozrávání, sladkost plodů či jejich skladovatelnost.

Jabloně vhodné na sever ČR

Při výběru je kromě barvy plodů a chuti tedy velmi důležité dbát i na pěstitelskou oblast, ve které jabloně chcete pěstovat. Pak si vybíráte ze skupin letních, podzimních a zimních odrůd podle termínu zrání, což je také přímo spojeno i s pěstitelskou oblastí. Podle podmínek a teploty prostředí se jednotlivé termíny zrání mohou posouvat. Nezapomínejte také na vhodného opylovače, bez kterého se plodů nedočkáte. Důležitou roli hrají opět samotné podnože. Více o podnožích naleznete na konci článku.

Vhodné letní odrůdy do vyšších poloh:

Průsvitné letní - opylovače Julie, Gala, na podnožích M9 nebo MM106Jabloně na sever

Discovery - opylovač James Grieve, podnože MM106

Vhodné podzimní odrůdy do vyšších poloh:

Prima - opylovač Luna, Idared, podnože M9, MM106

Šampion - opylovač Jonagold, Prima, podnože M9, MM106

Vhodné zimní odrůdy do vyšších poloh:

Florina - opylovač Průsvitné letní, Rubinola, podnože M9, MM106

Melodie - opylovač Luna, Rubinola, podnože M9, MM106

Topaz - opylovač Melodie, podnože M9, MM106

Gloster - opylovač Gala, podnož MM106

Rubinola - opylovače Florina, Topaz, Melodie, Prima, podnože M9, MM106


Kompletní sortiment jabloní najdete v nabídce eshopu.

 

Vysvětlivky pro podnože

Podnože pro jabloně M27, M9, M26, MM106, MM111, A2, M1, M4 a semenáč

M27 - je nejslabší rostoucí podnož pro jabloň, méně používaná. Je vhodná pro malé zahrady pro pěstování štíhlého vřetena vysloveně na opoře. Oporu musí mít během celého období pěstování, používá se při výběru velkoplodých odrůd jabloní a pro silně rostoucí odrůdy.

M9 - nejpoužívanější podnož pro jabloně, slabě rostoucí, vhodná pro pěstování štíhlého vřetena či na drátěnku. Strom na této podnoži vyžaduje oporu. Má mělký kořenový systém s dostatkem kořenových vlásečnic, a proto je více náročný na závlahu. Doporučuje se využívat pro jabloně pěstované na rovině.

M26 – slabě rostoucí podnož pro jabloně, jen o trochu silnější než podnož M9, možnost využití pro pěstování na drátěnce. Rostlina vyžaduje oporu.

MM 106 - středně rostoucí podnož, využívá se ve svažitých zahradách, nevyžaduje oporu, ale pro sběr je později nutný žebřík.

MM111 - je podnož pro sloupovité odrůdy jabloní. Výborně koření, vhodná i do vyšších a sušších poloh. Nevyžaduje oporu a jedná se o středně rychle rostoucí podnož.

M4 - se používá již méně, nahradila ho MM106

M1- vegetativní podnož, bujného růstu, v současnosti se nepoužívá nebo jen zřídka, roste podobně jako A2. Vhodný je zejména pro staré odrůdy jabloní, do velkých zahrad, parků a alejí. Do rodivosti nastupuje pozdě.

A2 - silně rostoucí podnož na pěstování bez opory. Vhodná do svahů, dobře zakořeňuje. Zvládá i sušší a horší půdní podmínky. Dřevo dobře vyzrává na podzim, a tudíž je odolná i vůči mrazům. Do rodivosti však nastupuje později, cca po 3-4 letech, ale pro chladnější a svažité oblasti je nejvhodnější.

Sem. - je zkratka pro jabloňový semenáč. Projevuje se silným bujným růstem, a tudíž je vhodný pouze pro velké zahrady, sběr z žebříku, protože stromy rostou i po řezu do výšky a stromy jsou obrovské.

Podnože jabloní

Věříme, že dilema jakou jabloň do vyšších poloh si zvolíte, vám pomohl rozhodnout i náš článek. V případě, že hledáte informace o podnožích pro jiné druhy, přečtěte si náš článek Podnože ovocných dřevin.

Výběr a výsadba ovocných dřevin a keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 14. září 2018 Žádné komentáře

     Říjen je charakteristický výsadbou ovocných stromů a keřů. Můžete vysazovat až do trvalého zamrznutí půdy. Dřeviny budou mít dostatek času na ujmutí se a zakořenění na novém stanovišti. Podzimní období je pro výsadby vhodnější ve všech pěstitelských oblastech kromě příliš chladných a severních oblastí. Pokud plánujete meruňky a broskve vysazovat na Vysočině, kde je předpoklad mrazů a sněhové pokrývky během dlouhého zimního období, můžete je vysadit i na jaře, kdy pominou nejhorší mrazy. Musíte však zajistit zálivku a vláhu, kterou by jinak získaly vysazením na podzim a v zimním období. Výhodou podzimního vysazování je i to, že na jaře, když se půda a vzduch pomalu oteplují, probouzejí se postupně i stromy a rychleji vyraší. Po jarní výsadbě jim to trošku trvá a někdy i stromky vyschnou z nedostatečné vláhy. Bohaté úrodu však dosáhnete pouze správným výběrem kultivarů podle pěstitelské oblasti a také se orientujte podle typu půdy a vlastností kultivaru, růstu, typu podnože. Toto vše by Vám měl poskytnout prodejce ovocných výpěstků jako samozřejmost během prodeje. Vám postačí vědět, kde chcete vysazovat a na co chcete plody použít. Dobře si promyslete místo, kam budete dané zakoupené stromy vysazovat a dodržte všechny pěstitelské podmínky, abyste zajistili maximální komfort ovocným dřevinám a keřům. Později se to neobejde bez základních prací jako řez, zálivka, hnojení, probírka plodů. Ale máte na to celou zimu, abyste si nastudovali vše potřebné k dané odrůdě. Vybírejte dřeviny rezistentní, odolné vůči většině nemocí, abyste nemuseli celý rok používat chemické postřiky. Vždyť nejlépe chutnají plody z vlastní zahrady, když víte čím a jak jste se o ně starali.

Řez ovocných dřevin

Autor: Ing. Adriána Francová 19. března 2018 Žádné komentáře

Juglans regia      Jak a kdy řezat? Na první pohled jednoduchá otázka, na kterou však mnozí neznají odpověď. Proto jsme tu pro Vás, abychom Vám ji objasnili a poskytli zajímavé informace o správném řezu, čase a dřevinách. Řez nelze dělat u všech dřevin ve stejnou dobu. Musí být individuální podle druhu, někdy i podle kultivaru, podle požadovaného tvaru koruny a jiných činitelů.

Výchovný řez

V prvních třech letech po vysazení se dělá výchovný řez, který je základem budoucího tvaru a pevnosti koruny . Na nových letorostech, které ovocný strom po řezu vytvoří, jsou vše pouze listové pupeny. Opravdu pouze v prvních třech letech po výsadbě větve zkrátíme, aby přesazený stromek zvládl ujmutí v nových podmínkách, a aby vytvářel požadovaný základ budoucí rodivé koruny. Jakýmkoliv zkrácením výhonu o třetinu či čtvrtinu na tříletých a starších stromcích v zájmu "podpory plodovosti" dosáhnete pouze toho, že rostlina znovu vyžene silné nové větve, na kterých budou opět pouze listové pupeny. Stromy po takovém zásahu mají tendenci připomínat metly, které nerodí. Na větvích, které upravíte výchovným řezem, neočekávejte v nejbližším roce žádnou úrodu. Takový stromeček chystáte pouze pro plození v dalším období. Pokud jste při zkracování větví v minulosti dosáhli nějaké úrody, bylo to vlastně jen na malých větvičkách, které jste vlastně naštěstí zapomněli zkrátit, a proto přinesli úrodu.

Chcete-li po třech letech dosáhnout na ovocném stromku úrody, která se bude později pouze zvyšovat, nejlepší je nedělat nic, tedy větve nezkracovat. Na všech nezkrácený větvích se až dvě třetiny listových pupenů do podzimu promění na krátké boční výhonky s květními pupeny připomínajícími kočičky a ty rozkvetou a přinesou úrodu až v následujícím roce.

Udržovací a zmlazovací řez

Aby ovocný strom nenarostl do příliš vysokých rozměrů, je třeba ho následně, když jsou identifikovány všechny květní pupeny, udržovacím řezem zkrátit za posledním květním pupenem. Odstranit také můžete pomocí otáčivé pilky celou větev, která roste nevhodným směrem resp. korunu stromu nadměrně zahušťuje. Tento úkon je nejlépší udělat na jaře, když už nehrozí velké mrazy a tedy i namrznutí ošetřovaných větví. Takto udržujete strom v kondici a plodivosti.

Po letech musíme strom zmladit - zmlazovací řezem. Aplikuje se na starých stromech, u kultivarů, které chceme zachovat , pokud jsme byli spokojeni s chuťovými vlastnostmi plodů. Zmlazovací řezem podpoříte růst nových mladých větví, které budou opět v prvním roce pouze s plným počtem listových pupenů. V dalším roce se do podzimu na nich vytvoří květní pupeny, ze jejichž úrody se budete těšit až v třetím roce. Jakýmkoli porušením pravidla u vhodném řezu se zbytečně připravíte o možnou úrodu, kterou by Vám ovocný strom mohl přinést. Buďte tedy trpěliví , přírodu prostě neošidíte.

Pokud jste vysadili ovocné stromy na podzim, pravděpodobně měli upravenou korunu řezem a byl viditelně zkrácený terminál. Takže u takových dřevin již není třeba v jarním období provádět řez. Pokud jste vysadili prostokořenný stromeček neupravený řezem již v zahradnictví, tak ho před jarem nezapomeňte výrazně seříznout, neboť jen tak má šanci na správné ujmutí. Samozřejmě, můžete také odstranit zimou poškozené větve, uschlé a polámané části.

Samotná výsadba ovocných dřevin může probíhat na podzim i na jaře. Převážně v jarním období se dělají výsadby ovocných stromů nejčastěji v oblastech s dlouhotrvající a intenzivní zimou.

Nejvhodnější čas na zmlazovací řez jednotlivých druhů ovocných stromů a keřů

Jabloně (Malus), hrušky (Pyrus communis) - dobře snášejí řez v předjaří i letní řez

Višně (Prunus cerasus) - brzy na jaře, pokud je nově vysazený strom, jinak vždy provádíme letní řez po sklizni, kdy se zkracují porozené výhony a větve. Pro růst a rodivosť jsou nejcennější 30-40cm výhony, na kterých jsou rovnoměrně už na podzim rozloženy rodivé pupeny a tím i záruka úrody. Višeň rodí na jednoletém dřevě.

Meruňky (Prunus armeniaca) - v prvním roce po vysazení řez provádíme v předjaří, jinak vždy po sklizni, nejlépe do konce srpna, poloviny září.

Broskve (Prunus persica) - řez po sklizni, na konci léta, opravný řez může být proveden i v předjaří.

Švestky, blumy (Prunus domestica) - řez po sklizni, v červnu

Třešně (Prunus avium) - nikdy neřežeme brzy na jaře, protože trpí nadměrným klejotokem, řez vždy provádíme po sklizni. Rodí na dvouletém dřevě. Řezat se může i během vegetace, kdy odstraňujeme nevhodně rostoucí větve a jinak poškozené.U třešní trvá i 4 roky, než vytvoříte správný tvar koruny.

Ořech (Juglans regia) - nikdy neřežeme v zimě a obecně ani nemusíme žádný řez provádět. Pokud si přejete tvarovat přece jen korunu, dá se tak provést v létě (červen až srpen).

Líska (Corylus avellana) - pěstuje se většinou jako keř, zkracovat výhony a upravovat tvar můžete od března do dubna

Rybíz červený a bílý (Ribes rubrum), angrešt keříčkový (Ribes grossularia) - výchovný řez ihned během výsadby, udržovací řez se provádí asi po 3 letech od výsadby a dělá se po sklizni, může se i na jaře ještě před samotným pučením. Rybíz rodí na dvouletém dřevě, větve se zkracují o 1/3, od poloviny února (v předjaří)

Rybíz černý (Ribes nigra) - rodí na jednoletém dřevě, proto se větve zkracují jen minimálně, nejlépe na jaře

Maliny (Rubus idaeus) - dvouletky - porozené výhony se odstraňují na jaře, kdy je patrné, že jsou suché, odstraňují se celé, mladé se nezkracují .

Maliny - 2 - krát plodící - poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zarodí na novém obrůstají , z téhož výhonu. Řez se provádí po sklizni první sklizně.

Hnojení a ochrana ovocnin

Autor: Ing. Adriána Francová 21. května 2016 Žádné komentáře

         Ovocné dřeviny jsou klasické dřeviny, které si také vyžadují odbornou péči, abyste docílili vysoké a kvalitní sklizně.

Nepůjde to bez základních faktorů jako je řez, závlaha, hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům. Na trhu je množství druhů a kultivarů, které jsou rezistentní, čili odolné vůči některým nemocem a škůdcům a nevyžadují takovou chemickou ochranu vůči běžným onemocněním.

Bez závlahy a hnojení však nastávají problémy s růstem, vývojem květních pupenů a dokonce i kvalita plodů a jejich velikost či chuť je ovlivněna právě jejich zdravotním stavem.

Hnojení a ochrana ovocninHnojením dodáte stromu základní živiny, které jsou nezbytné pro růst a dozrávání pletiv, množství květů a plodů. Samozřejmě je důležité, jaká hnojiva používáte a jakým způsobem je nabídnete dané dřevině. Na všechno je určité vhodné období.

Na jaře je vhodné přidávat hnojiva v podobě rozloženého kompostu, listovky a dusíku. Pozor však na bujně rostoucí ovocné druhy, ty dusíkem nepodporujte. Na podzim naopak používejte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Přírodní či chemická cesta?

Před samotnou výsadbou ovocných stromů věnujte dostatečnou pozornost přípravě půdy. Je vhodné i hnojení chlévským hnojem, např. 1 až 2 roky před samotnou výsadbou stromů. Strom si pak dlouhodobě bere živiny z hloubky. Nikdy nepřidávejte čerstvý hnůj ke kmenům i kořenům. Granulovaným hnojivem hnojte do vlhké půdy.

Další prvky, které ovocné dřeviny vyžadují, jsou vápník, hořčík a jiné mikroelementy. Co se týče ochrany proti různým chorobám a škůdcům, je samozřejmě na Vás jakou chemickou či biologicko-ekologickou ochranu zvolíte. Je několik možností.

Momentálně je tu období bio pěstování plodů, což je bez jakékoliv chemické ochrany. Bohužel, někdy to nejde bez chemie. Pak je tu jediný způsob, jak zamezit šíření onemocnění - a to vykopáním a odstraněním daného pěstovaného kultivaru ze sadu a zahrady a nahrazením ho za rezistentní.

Ovocné desatero

Autor: Ing. Adriána Francová 1. února 2016 Žádné komentáře

          Únor je důležitým měsícem zejména pro ovocnáře. Množství a kvalita úrody je ovlivňována právě prací spojenou s ošetřováním a řezem ovocných druhů. Už to není jen o procházce ovocným sadem, ale i o manuální práci.

Ovocne desatero

1. V první řadě si všímejte možných onemocnění a škůdců, kteří mohou na ovocných stromech přezimovat, případně se na větvích mohou držet ještě mumifikované plody. Na jabloních zkontrolujte výskyt padlí a omezte jeho šíření.

2. Pokud jste nestihli výsadbu na podzim nebo se nacházíte v severních částech Slovenska a máte lepší zkušenosti s jarní výsadbou ovocných druhů, čeká Vás tato zajímavá práce. Po výsadbě je ukotvěte a důkladně zalijte. Samozřejmě dá se to zrealizovat, jen pokud to dovolují podmínky. Když není příliš hluboko pod nulou, není zmrzlá půda a hodně sněhu.

3. V ovocném sadu i v malé soukromé ovocné zahrádce dokončíme jarní řez jádrového ovoce, který se může provádět od prosince až do konce února.

4. Ve stejnou dobu prosvětlíme keře bobulovin a odstraníme starší a odrozené větve. Řez se týká zejména malin, rybízu a angreštu.

5. Pokračujeme v ochraně mladých ovocných výpěstků, stromků a pravidelně kontrolujeme ochranné sítě a oplocení, aby se ke stromům nedostala lesní zvěř, jež chutnají mladé větvičky a kůra.

6. Pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce ve sklepích. Přebíráme jablka a hrušky. Prostory vyvětráme a zkontrolujeme v nich výskyt malých hlodavců.

7. Řez révy přímo ovlivňuje velikost plodů na hroznu a jejich kvalitu. Proto ponecháváme jen jeden silný výhon a jeden záložní čípek. Révu by měl stříhat opravdu odborník a období během řezu by již nemělo být příliš mrazivé. Pokud to počasí nedovoluje řez ponecháme na březen.

8. Bez chemických prostředků a hnojiv se někdy neobejdete, proto již nyní myslete na jaro, které se brzy ukáže v plném proudu a vyberte si bezpečné a vhodné prostředky na podporu růstu, výživu a ochranu proti chorobám a škůdcům, které se většinou aplikují u nerezistentných a náchylných odrůd.

9. Kolem ovocných druhů udržujte stále kypřenou mísu, aby se ke kořenům dostala vláha. Váš sad nebo malá ovocná zahrada bude působit zdravě a esteticky.

10. Je také čas na sběr roubů na jarní roubování. Sklízejí se jednoleté výhony, odebírané z jižní strany, bez květních pupenů.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Předzahrádky
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, určite ako dominantu môžete dať magnóliu, pripadne azalky, rododendrony,...
  • Předzahrádky
    13. března 2021
    Dobrý den, přemýšlím jaké rostliny vysadit na předzahrádku cca 7*2m, která je ale na...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
Archív blogu