Blog

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.

Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu

Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka slalničiek. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Přečtěte si jak na založení skalky a pěstování skalniček.

Založení skalky

Přesto, že založení skalky patří mezi nejtěžší úkony v zahradě alespoň z hlediska správného založení a výběru rostlin, skalničky jako takové patří mezi nenáročné rostliny na pěstování.

Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit. Nejlepší místo je na slunci nebo v mírném polostínu.

Jak sázet skalničky

Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Je potřeba myslet i na barevné kombinace květů a olistění, protože i bez květů má skalka působit zajímavě.

Aktuální nabídka skalniček z našeho eshopu

Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Kromě rostlin určených na vysázení je třeba vždy i vhodné nářadí, mezi které patří jednak zahradnické lopatky, lžička s dlouhou rukojetí, případně naběračka na vybírání zeminy. Na místě výsadby je třeba důkladně zničit vegetativně se rozmnožující plevel. Přemokřená místa je nutné zdrenážovat, na sušší místa zabezpečit přívod vody. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Kyselomilným druhům je potřeba připravit směs rašeliny a křemitého písku smíchanou s listovkou, případně jehličnatkou, vápnomilné druhy ocení přidání staré omítky nebo mletého vápence do substrátu.

Kdy sázet skalničky

Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. Po vysazení je rostliny nejlépe vydatně zalít a zastínit, aby se lépe ujímaly.

Ošetřování

V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy. Nanejvýš starší rostliny, které jsou už delší dobu na jednom stanovišti, vyjmeme z půdy, aby jim bylo možné vyměnit starou půdu za novou.

Zimování

Některé choulostivé skalničky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličím. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

Skalničky v nádobách

Skalničky můžete pěstovat i v nádobách a dokáží vzniknout opravdu zajímavé kompozice, za předpokladu, že zvolíte správné rostliny, které si navzájem nebudou konkurovat a přerůstat přes sebe.

Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Substrát použijte přímo na skalničky nebo kaktusy, případně klasický substrát smíchejte s pískem a jemným štěrkem.

Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Vysaďte je tak, aby jemně prevísali.

Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk ... případně malý domeček pro ptáčka nebo hlemýždí ulity.

Přečtěte si také jaká je všeobecná péče o trvalky.

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.

Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu

Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Netradiční druhy drobného ovoce si pomalu ale jistě nacházejí místo iv zahradách u nás. V dnešním článku se podíváme jak pěstovat právě tyto rostliny, aby nám přinášely pravidelnou a bohatou úrodu zdravých plodů.

Goji pěstování

Goji / Lycium /Kustovnice

Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí, písčitojílovitá. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 2 - 2,5 m. Do jámy se vyplatí přidat vyzrálý hnůj nebo ještě lépe kompost. Od konce května až do konce kvetení a násady plodů se doporučuje důkladný výživový postřik na listy.

Závlaha

Občasná, nárazová. Na jaře jednou měsíčně, v létě a na podzim jednou až dvakrát za měsíc. První a poslední zálivka by měla být vydatná, až 60 mm. Mladé rostliny zaléváme až do doby důkladného zakořenění podle potřeby.

Aktuální nabídka rostlin goji z našeho eshopu.

Výchovný řez

Cílem je zajistit časnou násadu plodů. V prvním roce se hlavní kmen vypěstuje do výšky 50-60 cm. Kolem hlavního kmene si vyberte 3-5 bočních větviček rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty sestřihněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné rozvětvování. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování. Ty budou sloužit jako dočasná plocha na brzkou násadu plodů. Nově vyrostlé výše položené větve se zkracují, aby se posílily níže položené výhony.

V druhém roce vyberte jeden silný vertikální výhon ze spodní části jako prodloužení kmene. Zkraťte ho o 10-20 cm, aby se podpořilo rozvětvování. Pak si vyberte 1 až 2 pruty a zkraťte je o 10 cm na plodné výhony. Pokud jsou nějaké výhonky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden, který zastřihnete 10 až 20 cm nad korunou stromu. Potom ponechte dalších 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit druhotnou plodící korunu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce se opakuje postup z druhého roku. Spodní větve slouží k posílení a zvětšení koruny. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, zkraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu. Pokud neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1-3 vertikální výhony z vrchních větví 15-20 cm od hlavního kmene a zkraťte jejich 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování má průměrný strom výšku 1,6 m, jeho koruna šířku 1,5 m a kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání

Hlavním účelem je omladit větve a získat pravidelně a bohatě plodící rostlinu. Principem je odstranění překřížených, zahušťovadel a přestárlých větví a kořenových výmladky. Snažíme se vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou vytvářet nové plodné výhony. Jarní prořezávání se provádí v druhé polovině dubna. Při něm se odstraňují suché větve po zimě. Cílem letního prořezávání je odstranění výhonů z hlavního kmene a hlavních větví. Pokud je však v koruně mezera nebo část kmínku odumírá, udržujte jejich a zkracujte pro druhotné rozvětvování. V místě bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je růst do 10 cm nad korunu. Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru až březnu dalšího roku. Odstraňte silné výhony zespodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené a nemocné větve uvnitř koruny. Po prořezávání by měly být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sběr a sušení ovoce

Sběr je vhodné provést, když jsou plody zralé na 80-90%. Vyvarujte se sběru po dešti. Bobule potřebují opatrné zacházení, aby se nestlačily a nepoškodily. Sušení může být přirozené vzduchem nebo mechanicky v sušičce. Plody rozložte v 2 cm vrstvě a během sušení je neotáčejte. Použití Konzumace sušených a čerstvých plodů - upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické "vnitřní" krvácení, krvácení z nosu, astma a únavu.

Gotu Kola pěstování

Gotu Kola / Centella asiatica

Centella v létě poroste i venku na záhoně, jinak se pěstuje celoročně v pokojových podmínkách, například v závěsném květináči. Dobře se rozrůstá plazivými odnožemi, snadno zakořeňuje a pokryje plochu.

Listy se dají několikrát v roce ostříhat nůžkami a usušit pro pozdější použití. Teplota při sušení nemá přesáhnout 30 ° C, aby se zachovaly účinné látky. Pro dobrý růst vyžaduje dostatek vody a snad jen mírné přihnojení komplexními hnojivy nebo ještě před výsadbou dobrým kompostem.

Plevel se musí vytrhat včas, později by to bylo obtížné. Před příchodem zimy se mohou sklidit, umýt a usušit celé rostliny i s kořeny. Pouze pár rostlin se vysadí do květináče a přezimuje v místnosti při teplotě (15 ° C), pro případnou výsadbu v příštím roce.

Prohlédněte si netradiční druhy ovoce z aktuální nabídky eshopu.

Klikva pěstování

Klikva / Cranberry / Vaccinium macrocarpon

Umístění

Klikva má v oblibě plné slunce a dobře propustnou půdu s obsahem organických částí. Pro výsadbu vykopejte jámu dvakrát větší než je kořenový bal, aby se rostlinka mohla dobře zakořenit. Do jílovité půdy přidejte zahradnický substrát nebo rašelinu. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je 60-90 cm.

I u nás najdete rostliny klikvy, které mohou ochutit vaši zahradu.

Vzrůst

Klikva je půdopokryvná rostlina. Kořenovými odnožemi se dokáže rozšířit asi 50 cm za rok. Větvičky vyrůstají z odnoží a dorůstají výšky asi 15-20 cm. Na nich se na jaře objeví květy a později plody.

Cílem je v prvních dvou letech dosáhnout největší rozšíření odnoží na pokrytí půdy a pak vytvořit bohaté vertikální výhonky (až do 200 na m2), které budou kvést a plodit. Rostlina má jemný kořenový systém, který roste v hloubce do 12 cm.

Zálivka

Během první sezóny udržujte půdu stále vlhkou. Po výsadbě vydatně zalijte a následně polévejte několikrát za týden během celého léta. Půda má být vlhká na dotek, nikoli však promočená.

Přihnojování

Pomáhá bujnějšímu růstu a bohaté násadě plodů. Používejte živinami dobře vybalancované hnojivo dvakrát týdně hlavně v květnu a v červnu.

Kvetení a plození

Světle růžové květy se objevují brzy na jaře. Několik plodů se dá vypěstovat již v prvním roce po výsadbě, ovšem od druhé sezóny bude úroda určitě bohatší, protože rostlina už bude mít vytvořeno několik odnoží.

Zimování

Při výsadbě do volné půdy snesou až -40 ° C. Pozdě v listopadu až začátkem prosince se rostliny doporučuje ochránit mulčováním proti holomrazům a suchému zimnímu větru. Začátkem dubna lze mulč odstranit. Pokud se však mají vyskytnout mrazivé noci, je třeba rostlinu na noc přikrýt, a to hlavně pokud již začala vytvářet nové mladé výhonky.

Řez

Ve třetím roce života rostliny odstraňte na jaře staré odrozené výhony a zkraťte odnože podle potřeby ještě předtím, než rostlina začne růst. Takto dosáhnete zdravého vzrůstu a minimalizujete příliš dlouhé odnože. Každý třetí rok řez opakujte.

Zajímá vás pěstování netradičního ovoce? Podívejte se jak pěstovat paw paw.

V současnosti je trendem navracet hodnotu starým odrůdám a druhům, které v minulosti byly v zahradách běžným ovocem. Zpravidla měly vysokou užitnou hodnotu, množství vitamínů a zdraví prospěšných látek pro tělo i duši. Kromě toho mají širokou možnost zpracování a výborně chutnají. Pokud i Vám chybí, doplňte si je do zahrady a potěšte se květy i plody.

Mezi netradiční ovoce patří dřín (Cornus mas). Tuto rostlinu znali již Římané. Je to na jaře kvetoucí keř, který můžete pěstovat přímo v okrasném záhoně. Není náročný na půdní podmínky, vyhovuje mu i suchá půda.

Kompletní nabídku odrůd netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Kvete žlutě a je okrasný i listem i habitem během celého roku. Samozřejmě plody, které se dají využít všestranně pro přímý konzum i na výrobu kompotů, džemů, želé a marmelád. Je to rostlina, která vydrží na zahradě stovky let.

Znáte Goji - Kustovnici čínskou (Lycium chinensis)? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané.

Goji dorůstá do výšky 2 m, plody jsou červené a podobné šípkům. Chutnají jako brusinky nebo rozinky. Plody se ručně nesbírají, protože po kontaktu pokožka zčerná. Ve velkém se plody stírají na plachtu a ve stínu se suší. Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Můžete mít tuto rostlinu doma na zahradě a celá rodina bude fit.

Konzumovat se může sušené i čerstvé. Ideální do koláčů, kompotů, do ovocných salátů, sušené do müsli nebo si připravte osvěžující čaj.

Více o pěstování Goji se dozvíte v článku Goji - návod na pěstování.

Další výbornou rostlinou je Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti (Hippophae rhamnoides). Bohatý keř dorůstající do výšky 2 - 4 m, s úzkými listy a drobnými žlutooranžovými až červenými plody.

Pro úspěšné pěstování potřebujete vysadit 2 rostliny vedle sebe, samčí a samičí. Není náročný na pěstování. Překvapí Vás stejně jako goji svými pozitivními účinky na povzbuzení a prevenci vůči některým chorobám.

Hlavním pozitivem této dřeviny je, že se kromě plodů dá využít celá rostlina. Sklízejí se i větvičky, listy, semena, květy, kůra i kořen. Vše se využívá pro další zpracování, na oleje, džemy, sirupy, čaje, kompoty a šťávy. Plody jsou však bez stopek a pevně drží na větvičkách. Při sklizni se tedy snadno protlačí a šťáva vyteče. Ideální je plody sbírat v zimním období.

Podobné účinky mají i jiné ovocné a zároveň okrasné dřeviny. Například Schizandra čínská (Schizandra chinensis). Zajímavé jsou i bezinky (Sambucus nigra), moruše (Morus nigra, Morus alba), zimolez (Lonicera kamtschatica). Stačí si jen vybrat na co máte chuť, co chcete vyzkoušet pěstovat, na co všechno máte místo ve Vaší zahradě. Pokud nemáte prostor a máte okrasnou zahradu, vysaďte si pár ovocných drobných druhů přímo do záhonů a přímo při práci sesbíráte šťavnaté osvěžující plody.

Rybíz patří mezi drobné ovoce s vysokým obsahem vitamínů, výborně chutnají a mají všestranné využití. Známe je v barvách bílá, červená a černá. Přesto, že vypadají podobně a liší se pouze v barvě, vyžadují rozdílnou péči zejména v ošetřování řezem.

Fundovaní zahradníci to samozřejmě vědí, ale pro začátečníky budou tyto rady jistě prospěšné. Abyste se i v budoucnu mohli těšit z vysokých sklizní, je nutné řez aplikovat ve správném termínu a provést jej správně.

Chutné odrůdy černých, červených a bílých rybízu si vyberete i v našem eshopu

Červené a bílé rybízy řez

Červené a bílé rybízy rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka.

Řez se provádí brzy na jaře nebo pozdě na podzim. Staré větve (např. 4-leté) je nutné vyříznout a podporovat tak růst nových. S úrodou budete pak muset rok počkat.

Černý rybíz řez

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. A to je zásadní rozdíl. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyřezat všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů).

Koncem zimy resp. brzy na jaře se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba vykonat zmlazovací řez.

Pokud budete řez u obou typů provádět správně, nemusíte aplikovat hluboký zmlazovací řez a Vaše keře budou ve výborné kondici.

Stromečkové tvary mají nižší životnost i menší plodivosť mají méně rodivého obrostu a nedosahují takové velikosti jako keřovité tipy. Do malých zahrad se však lépe hodí stromečkové tvary. Dají se dokonce pěstovat i ve velké nádobě na balkoně a terase. Nezapomínejte také na pravidelné odstraňování nemocných, suchých a poléhavých výhonků, které zbytečně obírají keř či stromeček o krásu a užitek.

Nadbytek zelené hmoty a výhonků neznamená vždy vysokou úrodu. Na letošních výhoncích u červených a bílých rybízů úroda nebude, ale je to výborný základ na sklizeň v příštím roce.

TIP: Téměř každou zahradu tvoří také ovocné stromy. V tomto článku se dozvíte jak správně provést jejich letní řez.

Květy kamélie patří mezi nejobdivovanější květy světa. Připomínají květy růží - možná i právě proto se kamélie nazývá japonská růže. Její květy patří mezi nejoblíbenější a keře si také našly své stabilní místo v nejedné zahradě.

Kamélie jsou však citlivější a náročnější na pěstování ve srovnání s růžemi. Pokud jste však podlehli její kráse a chcete ji začít pěstovat, potřebujete vědět několik důležitých informací, aby se jí dařilo.

Kamélie japonská

Kamélie (Camellia) je stálezelená rostlina - keř - malý strom s lesklými tmavě zelenými listy. Květy jsou podobné růži s tím rozdílem, že nevoní. Jsou jednoduché i plné. Barevně od bílé, přes růžovou, po tmavě růžové a červené. Některé odrůdy nesou i dvoubarevné květy.

Podívejte se také na aktuální nabídku - Kamélie japonská v našem eshopu

Kůra kmínku a větviček je hladká, bez trnů a světle šedá. Kvete od listopadu do dubna. Patří mezi chladnomilnejší rostliny. Zvládá teploty do - 5 ° C. Některé vyšlechtěné odrůdy i - 25 ° C. Citlivě však reaguje na prudké teplotní, vlhkostní změny, a to poražením všech listů a květních pupenů.

Kamélie má během roku odpočinkové období v době před tvorbou nových poupat koncem léta, kdy je důležité omezit hnojení a zálivku. Následné zalévání a hnojení nastartuje růst a puky do krásy.

Kamélie japonská pěstování

* Dostatek světla, ale ne celodenní slunce

* Rozptýlené světlo pod korunami stromů nebo zastíněná terasa

* Chráněné stanoviště před silným větrem a úpalem

* Jižní nebo západní stanoviště

* Půda propustná, ne vápenatá, bohatá na živiny

* PH kyselejší, vhodné pěstovat v substrátu pro azalky

* Vyšší vzdušná vlhkost

* Zalévání měkkou, odstátou vodou

* Vyšší vzdušnou vlhkost docílíte postavením nádoby na kamínky, které zalijete vodou, pravidelným rosením na listy, pozor však NIKDY ne na květiny

* Hojná zálivka zejména během kvetení (listopad - duben), omezená zálivka v letním období

* Hnojení 1x týdně hnojivem na azalky a rododendrony během kvetení

* Zazimování - přenesení kamélií pěstovaných v nádobách do zimní zahrady, skleníku, bytu do světlých ale chladnějších podmínek na verandy a chodby

* Při pěstování v bytě by teplota neměla vystoupit v době květu nad 16 ° C

* Ideální teplota na přezimování 5-10 ° C

* Rozmnožování pomocí řízků

* Pokud je pěstujete v nádobě, nevyžadují každoroční přesazování, ale jednou za několik let, vždy do většího květináče

Tato japonská kráska Vám opravdu učaruje svým půvabem a krásou. Říká se, že v jednoduchosti je krása a při ní to platí 100-násobně.

TIP: Sortiment okrasných keřů, které svými květinami ulahodí každému oku je opravdu bohatý. Například i takový ibišek...no a v našem článku se blíže podíváme jak se ibišek pěstuje.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Růže patří k romantickým druhům květů, a přestože mají již nějakou historii za sebou, jsou v zahradách stále moderní a oblíbené. Květů a dlouhověkosti se však dočkají jen ti, kteří znají základní techniky řezu, péče a hnojení růží během celého roku. Poskytneme Vám postupně přehled toho nejdůležitějšího podle ročních období.

Obecně platí, že je třeba jim vybrat vhodné místo na slunci, případně v mírném stínu, ve výživné půdě s obsahem humusu a s dostatkem vláhy a obdaří nás dlouhým kvetením. Nádherně kvetou, příjemně voní a jsou ozdobou od léta až do podzimu, některé až do prvních mrazů. Vhodné jsou na řez, na záhonové výsadby, jako solitéry do předzahrádek nebo popínavé na pergoly, treláže, oblouky a zídky. Pokud se o ně postaráte, budou Vás těšit dlouhá léta. Pokud se růže chystáte teprve vysadit, přečtěte si stručný návod k výsadbě růží.

Péče o růže

V následujících řádcích vám vysvětlíme jak pečovat o růže během celého roku.

Péče o růže na jaře

Růžím na jaře, když už nehrozí dlouhotrvající mrazy, odstraňte zimní kryty a nakopcování. Odstřihněte všechny suché, poškozené a polámané výhony i suché listy, ve kterých by se mohly ukrývat přezimování škůdci. Podle velikosti ponechávejte i počet výhonů. Střed by měl zůstat volný. Výši výhonů upravte na 4 - 5 oček. Řez neplatí pro popínavé růže.

Vyberte si nádherné odrůdy zdravých růží z nabídky našeho eshopu

Plochu, kde jsou vysazeny, udržujte ve stavu bez plevele. Během suchého období zalévejte. Růže hluboko koření, potřebují dostatek vláhy, ale pozor na trvalé zamokření, to nesnášejí. V dubnu začněte s hnojením a výživou. Zvolit můžete hnojení na kořen nebo listy. Podpoříte tím růst, tvorbu pupenů a následné kvetení. Pečlivě kontrolujte výskyt možných chorob a škůdců a zvolte včas prevenci nebo postřik.

Péče o růže v létě

Toto období je typické kvetením pro většinu růží. Růže určené na řez odstříhávejte ještě v puku, dlouho vydrží ve váze. Stonky neřežte zbytečně dlouhé. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květenství, abyste podpořili následné dlouhé kvetení. Růže tak nebudou všechnu sílu dávat do tvorby plodů, ale na tvorbu nových poupat a květů. Najděte si čas jednou za týden odstranit všechny odkvetlé květy. Váš keř nebo popínavá růže na pergole budou vypadat esteticky.

V červenci zkraťte silné výhony o 15 cm. Slabé výhony můžete zkrátit více. V tomto období růže jinak neřežeme. Můžete dělat jen menší estetické úpravy. Odrůdy, které kvetou jednou za rok, ve stejnou dobu, popínavé růže a botanické růže nestříháme.

Pravidelně a hojně zalévejte a přihnojujte. Zvolte hnojiva s obsahem dusíku a fosforu. Dusík je prvek, který podporuje růst a fosfor podporuje násadu puků a bohaté kvetení. Hnojiva na této bázi aplikujte do srpna. Zároveň kontrolujte výskyt chorob a škůdců. Včas aplikujte preventivní postřiky nebo chemické postřiky.

Péče o růže na podzim

Růže stále můžete přihnojovat do konce září hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který působí na vyzrávání pletiv. Tím chráníte částečně i keře proti namrzání v zimním období. Během suchého období růže zalévejte. Koncem října snižte zálivku a omezte ji na jednou měsíčně, podle počasí.

Neustále a včas odstraňujte odkvetlé květy, aby se růže nevysílily tvorbou plodů. Koncem podzimu růže začněte připravovat na zimu. Ke kořenům můžete dát kvalitní kompost. Vysoké růže - vícekvěté a velkokvěté můžete seříznout o třetinu. Shrabeme všechny listy popadané a poškozené, očistíme porosty a plochu výsadby růží. Růže je třeba přihrnout zemí, kůrou nebo pilinami.

Zimní péče o růže

Nastává období klidu. Všechny rostliny i růže se připravují na zimu vyzráním pletiv a dřeva. Dobré přezimování bude výsledkem příštího růstu a kvetení. V období bez mrazů můžete růže během dne mírně zalít. Pokud je zima bez sněhu, je to pro růže horší. Některé špatně snášejí holomrazy a studený vítr. Před mrazem je můžete ochránit i nakupením sněhu kolem rostliny. Pak už v klidu můžete relaxovat a přemýšlet nad dalšími odrůdami nebo o novém růžovém záhonu do zahrady.

Přečtěte si také detailní návod na pěstování růží .

Většina cibulových a hlíznatých rostlin při pěstování vyžaduje slunečné umístění nebo jen lehký polostín. Rostliny pěstované v takových podmínkách jsou větší, krásnější a hlavně zdravější.

Cibuloviny do polostínu

Do polostínu se vysazují jen sasanky (Anemone blanda), hlíznaté begónie, bramboříky, ladoničky (Chionodoxa), talovíny (Eranthis), kandíky (Erythronium), řebčík kostkovaný (Frittilaria meleagris), sněženky (Galanthus nivalis), bledule (leucojum), některé lilie a ladoňka sibiřská (Scilla siberica).

Jak sázet cibuloviny

Cibulovým a hlíznatým rostlinám vyhovuje většina půdních typů mimo suché, písčité půdy, půdy se štěrkovým podložím, kde trpí v létě rostliny nedostatkem vláhy. Cibulovinám se nedaří ani na těžkých a zamokřených půdách.

Nejvhodnější jsou písčitohlinité, propustné, neutrální až slabě alkalické půdy s vyšším obsahem humusu a živin. Při přípravě půdy pro cibuloviny je třeba se vyvarovat přidávání čerstvého nezetlelého hnoje do půdy, protože způsobuje zahnívání cibulí.

Půdu pro cibulové a hlíznaté rostliny je potřeba zrýt do hloubky minimálně 20 až 25 cm (tj. asi 1 rýč) aspoň 10 až 14 dnů před plánovaným vysázením. I pro cibuloviny, jež se vysazují na jaře, je lepší připravit pozemek už na podzim rytím. Do lehkých a vysychavých půd se může přidat pro zlepšení retenční schopnosti rašelina, těžší půdu naopak vylepší přidané piliny, perlit, případně písek. Průmyslová hnojiva pro cibuloviny se přidávají do půdy jeden až dva týdny před samotnou výsadbou rozhozením po povrchu a následným mělkým zapracováním do povrchové vrstvy půdy. V průběhu vegetace jsou potom hnojiva splavovaná zálivkovou, ale i dešťovou vodou ke kořenům cibulí.

Hloubka a termín vysázení závisí na jednotlivých druzích cibulovin. Všeobecně hloubka vysázení by měla odpovídat asi dvojnásobku výšky cibule nebo hlízy. Drobnější cibule je tedy potřeba vysazovat vždy mělčeji než ty větší. Na těžších a hlinitých půdách je vhodné zmenšit hloubku vysazování asi o 2 až 3 cm, zatímco na lehkých půdách se cibule sází naopak asi o 2 až 3 cm hlouběji. Stejně tak i na čerstvých zkypřených a neslehlých záhonech zasadíme cibule o něco hlouběji. Výsadba cibulovin ve skupinách působí vždy mnohem přirozeněji a estetičtěji než řádková výsadba. Pri vysazování se doporučuje sázet cibule do brázdiček s rovnoměrnou hloubkou. Při výsadbě do různé hloubky se cibule později vyvíjejí nerovnoměrně, mají rozdílnou dobu růstu a kvetení. Vegetační vrcholy cibulí musí při vysazování směřovat vždy kolmo vzhůru. Šikmo nebo dokonce naopak vysazené cibule pučí vždy později, nepravidelně a vyrůstají z nich slabší rostliny.

Vyberte si zdravé a kvalitní cibulky květin z našeho eshopu

Např. sasanky (Anemone) při vysázení naopak většinou ani nevypučí a uhynou. Po výsadbě povrch záhonu urovnáme a vydatně zalijeme. Za slunečného počasí můžeme zálivku opakovat. Na podzim vysázené cibuloviny stihnou v takovém případě do příchodu prvních mrazů dobře zakořenit, na jaře vysázené cibuloviny zase rychleji pučí a vyrůstají.

Ošetřování cibulovin během vegetace

Po vypučení rostlin je nutné povrch záhonu zkypřit, čímž se zabrání tvorbě přísušku. Záhony je potřeba také pravidelně vyplít. Pro cibuloviny je z plevele nebezpečný hlavně pýr plazivý (Agropyrum repens), který dokáže prorůst zásobnímy orgány cibulovin. Při suchém počasí cibulovinám prospěje zalévání, nejlépe ráno nebo večer. V horkém létě může zálivka přes den vyvolat různé defekty na vegetačních orgánech rostlin. Pravidelné rozrušování přísušku v době vegetace na povrchu půdy kypřením umožní zabránit přemokření půdy a následnému hnití cibulí a hlíz.

Po odkvětu rostlin je nutné co nejdříve odstranit zbytky květů a vyvíjející se plod, čímž se docílí růstu cibulí a podpoří se násada bohatých a velkých květů v následujícím vegetačním období. Asi 1 měsíc před přirozeným ukončením vegetace je potřeba zálivku postupně snížit a cibuloviny tak připravit na období vegetačního klidu. Při sledování zdravotního stavu rostlin v období vegetace je potřeba si všímat hlavně výskytu virových chorob, které se projevují nepěknou mozaikou na listech a květech (neplatí pro některé odrůdy tulipánů, pro které je mozaikové zbarvení přirozené). Takto napadené rostliny je nejlepší hned ze záhonu odstranit. Virové infekce přenášejí hlavně mšice, proti nimž se používá některý z dostupných pyretroidů.

Častým problémem při pěstování cibulovin ve vlhkých podmínkách bývá výskyt různých houbovitých chorob. Proti houbovitým chorobám se bráníme různými širokospektrálními fungicidy. Hlízy se doporučuje i před výsadbou namořit v roztoku fungicidu, který je dokáže v období vegetace uchránit před napadením houbovitým patogenem. Hlízy, které jste od nás obdrželi, jsou již tímto způsobem ošetřené.

Sběr a přezimování cibulovin

Po odumření nadzemních částí rostlin přecházejí cibulové a hlíznaté rostliny do stádia vegetačního klidu.

Každoročně se z půdy vyjímají hlízy nepřezimujících cibulových a hlíznatých rostlin, jako jsou: Acidanthera, Anemone coronaria, Begonia, Bletilla, Canna, Crinum, Dahlia, Freesia, Galtonia, Gladiolus, Hymenocallis, Iris X hollandica (v příznivých podmínkách ale přezimuje), Ixia, Ismene, Montbrecia (Crocosmia), Ornitogalum, Oxalis, Ranunculus, Sinningia, Sprekelia, Tigridia, Vallota, Zantedeschia, Zephyranthes a druhy, vyžadující letní uskladnění - hyacinty, zahradní tulipány, citlivé kultivary botanických tulipánů, případně krokusy.

Ostatní rody a druhy cibulovin a botanické tulipány patřící k druhům T. kaufmaniana, T. eichleri, T. urumiensis, T. tarda, T. biflora, T. turkestanica, T. praestans lze ponechat na stanovišti několik let. Narcisy, lilie a ocúny se vyjímají z půdy po třech až čtyřech letech, když se rostliny výrazněji rozmnoží a porost se zahustí. Cibule a hlízy se vyjímají z půdy ještě před úplným odumřením nadzemních částí. Zásobní orgány je třeba opatrně vyjmout rýčem, stonky, případně listy oddělit hned po sběru bezprostředně u zásobního orgánu. Včasným odstraněním nadzemních částísa takové cibule udrží v dobrém zdravotním stavu. Výjimku tvoří jen jiřiny (Dahlia), jimž je nutné ponechat zbylých asi 10 cm všech starých výhonů.

Po vyjmutí cibulí z půdy je potřeba zbavit je zbytků zeminy mechanicky nebo opláchnutím. Pro cibule je velmi důležité následné pečlivé sušení na vzdušném místě s proudícím vzduchem. Na slunci můžeme dosoušet jen na podzim sbírané druhy, ale je potřeba je chránit před večerním chladem a ranní rosou. Cibule lilií se nesuší. Po usušení se cibule namoří vhodným přípravkem, který zabraňuje rozvoji houbovitých chorob. Na trhu existuje dostatek přípravků v suché i tekuté formě. Při použití tekutých mořidel je důležité nechat cibule následně důkladně proschnout. Cibule, které se vysazují na podzim, se uskladňují na suchém a vzdušném místě s teplotou 15 - 25 °C až do doby výsadby, přičemž je třeba pravidelně kontrolovat a odstraňovat nemocné a nahnilé kusy. Cibule a hlízy druhů, které se vysazují na jaře, je potřeba uskladnit v bezmrazých, chladnějších, dobře větraných prostorách. Jiřiny vyžadují při uskladnění mírnou vlhkost, kterou jim zabezpečí trocha sušší rašeliny či písku, na které se hlízy při zimování položí. I v tomto případě je nevyhnutelné dokonalé větrání skladovacích prostor.

TIP: Přečtěte si, jak jednoduše vytvořit záhon z letních cibulovin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řez patří mezi nejdůležitější činnosti zahradníka, který očekává od svých rostlin květiny, dlouhodobé kvetení a zdravou rostlinu. Ne všechny druhy růží se však stříhají stejně, ve stejném termínu. Pokud byste řez aplikovali na popínavé růže, určitě se v blízkém období nedočkáte květů.

Proč nekvetou růže

Pravidelný a hluboký řez růží je důležitý pro každoroční bohaté nasazení květních pupenů. Mnoho zahradníků se však bojí takový radikální řez uskutečnit, neboť jim je líto odstřihnout v podstatě velkou část rostliny.

Barevné a voňavé růže různých odrůd najdete také v našem eshopu

Tento řez platí pro záhonové a velkokvěté růže. Na řez použijte kvalitní a ostré nůžky a ustřihněte výhony nad zemí asi 30 cm a asi 0,5 cm nad listovým pupenem. Hluboký řez se provádí na jaře, před rašením. Ideální období je konec března, začátek dubna. Tyto růže mohou i opakovaně kvést ještě na podzim. Květy se tvoří i na jednoletých výhonech. Tímto způsobem je každoročně zmlazujte a podporujte růst silných a zdravých výhonů.

Keřovité růže se nemusí každoročně upravovat radikálním hlubokým řezem. Většinou se používají na keřovité výsadby i živé ploty. První rok udělejte hluboký řez a v následujících letech na jaře a později v létě odstraňujte nevhodně rostoucí větve a snadno se sestříhají a tvarují. Keřovité růže však mohou být opakovaně kvetoucí nebo i jednou kvetoucí růže. To jsou zejména ty starodávné odrůdy. Ty nekvetou na mladých výhonech, a tak radikální řez by způsobil, že by nekvetly. Je třeba je však prosvětlovat a odstraňovat staré a poškozené výhony. Těchto růží je však v běžných zahradách méně. Spíše se vyskytují v rozáriích a historických zahradách.

Řez popínavých růží

Popínavé růže jsou také odlišné v řezu a také je třeba rozlišovat druhy jednou a vícekrát za rok kvetoucí. Od toho se odvíjí řez. Platí, že druhy, které mají velké květy a silné stonky, kvetou opakovaně a druhy, které mají tenké a ohebné výhony s mnohočetnými menšími soukvětími, kvetou jednou ročně.

Vyberte si z nabídky popínavých růží

Opakovaně kvetoucí lze řezat až v druhém roce po výsadbě, kdy se zkracují pouze boční výhony a hlavní se vyvazují. Ponechávejte vždy mladé dřevo. Popínavým růžím zvolte správnou oporu a tvarujte je na ni. Ostatní nevhodné výhony můžete odstranit jako esteticky nevhodné. Jednou ročně kvetoucí se řežou v létě po odkvětu, aby se stihly vyvinout a dozrát nové výhony jako základ budoucího kvetení.

Jak stříhat stromkové růže

Nejdůležitější je samotný vzhled korunky, který je třeba pravidelně na jaře udržovat řezem. Musí být zachována správná velikost korunky, aby ji kmínek udržel. Korunka se stříhá na jaře, výhonky se ponechají přiměřeně dlouhé, sestřižené na 3 až 5 oček. Slabé výhonky a výhonky rostoucí dovnitř koruny se odstříhávají. Stříhejte na vnější očko.

Během roku, můžete kdykoli odstranit nevhodně rostoucí nebo křivě rostoucí výhonky. Po odkvětu odstraňte odkvetlé soukvětí.

Náš tip: Víte jak správně pečovat o růže během celého roku? Pokud pěstujete v zahradě rybíz, přečtěte si článek o tom jak stříhat nejen červený rybíz.