Okrasná zahrada

Túje / zeravy navzdory kritikům patří mezi často používané jehličnany pro získání zelené stěny, která dokáže v krátkém čase opticky oddělit prostor, izolovat prostor od komunikace a také dokáže nahradit pevné oplocení. Navíc výhodou je poměrně rychlý růst a neopadavost během zimy.

Nejčastěji se nacházejí vysazeny jako souvislý zelený pás v živém plotě, jako solitéry v zahradě či dokonce v nádobách před vchodem do domu nebo na terase jako mobilní živý plot pro získání stínění, či oddělení se.

Túje patří mezi nenáročné druhy, co se týče půdních podmínek a vláhy. Dobře rostou na plném slunci i v polostínu. Oblíbené kultivary jsou: Smaragd, Brabant, Europa Gold. Je jich však mnohem více.

Tují je mnohem víc a ještě je čas na jejich výsadbu, podívejte se na aktuální nabídku tují v našem eshopu

Jak sázet tuje?

Dřeviny zakoupené v kontejnerech se vysazují od března do listopadu, nebo do trvalého zamrznutí půdy, dle podmínek. Vysazují se do předem připravených otvorů do hloubky, jako byly vysázeny v květináčích. Dřeviny větší, resp. vyšší, s kořenovým balem se vysazují brzy na jaře v průběhu března nebo pozdě na podzim, na přelomu října a listopadu. Uvítají dostatečně velký otvor a kvalitní kompost nebo substrát pro jehličnany.

Rychle rostoucí túje nevyžadují nijak speciální podmínky pro růst. Nejdůležitější jsou správné rozestupy, větraná plocha, vhodná péče (zalévání, hnojení).

Rozestupy při výsadbě jsou velmi důležité. Spon vysazovaných dřevin se udává dle výšky plotu v budoucnosti. Pokud chcete živý plot do výšky 4-5 m, potřebujete rozestupy 80 - 90 cm od sebe. Pokud chcete finální výšku plotu do 3 m, rozestup 70 cm je ideální. Menší ploty = menší rozestupy. Minimálně však 50 cm od sebe. Při nesprávném rozestupu v budoucnu hrozí pomalý růst, zakrnění každé druhé dřeviny ve výsadbě, slabé přírůstky, konkurenční boj o vodu, živiny, kořenový prostor. Hustá výsadba se rovná nevětraný prostor a vznik houbových onemocnění atd. Od oplocení je také vhodné dodržet vzdálenost 70-80 cm. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva.

Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.

Jak pečovat o tuje

Běžnou péčí se rozumí přiměřená závlaha během celého roku, bezprostředně po výsadbě, po dobu 1-2 let i během zimy, když nemrzne. Hnojení na jaře i během sezóny a na podzim hnojivy pro vyzrávání pletiv, lepší přezimování, aplikace hořké soli.

Kdy stříhat tuje

Túje stříháme cca 2-3x ročně ze stran, vrchol necháváme dorůst do požadované výšky, až potom zastřihneme. Pokud chcete extra hustý plot, sestřihněte i vrchol, ten se pravděpodobně rozvětví na dva. Ideální je provést první řez na jaře v dubnu, druhý letní řez v červnu a poslední na konec srpna - září. Stříhají se nůžkami nebo křovinořezem. Ideální řez je těsně před deštěm, pod mrakem, ne ve vedrech. Potom následuje hnojení a intenzivní zálivka nebo déšť.

Solitéry nebo dřeviny pěstované v nádobách mohou být stříhány do spirál, kuželů, obdélníků a do jiných tvarů.

Pravidelně kontrolujte i zdravotní stav dřevin. Včasné odhalení a správné diagnostikování chorob a škůdců je začátek úspěchu pro zdravé dřeviny a hezký plot.

Túje můžete pěstovat i celoročně v nádobě, ideální je, pokud není plastová. Obyčejně zkrášlují vchod do domu, lemují balkon či terasu. Nádoba musí být dostatečně velká, přiměřená kořenovému balu při koupi. V malém květináči s minimem prostoru pro kořeny budou i minimální růst. Dopřejte jim pravidelnou a vydatnou zálivku. Otvor v nádobě na odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Plastové nádoby jsou nevhodné, protože se v létě přehřívají, v zimě nevážou vodu a praskají, dřevinám promrzají kořeny. Vhodné nádoby jsou kameninové, keramické, betonové nebo ze speciálně tvrzeného plastu, pokud jim dopřejete výstelku či jutový obal.

TIP: Přečtěte si článek v němž se zabýváme hnědnutím tújí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Patří k nejtypičtějším trvalkám podzimu. Jejich charakteristická vůně má své kouzlo. Většina lidí si ji spojuje se svátkem všech svatých a hřbitovem. Nejsou však jen druhy, které běžně vidíte na hřbitovech.

Zkuste jim přijít na chuť i Vy. V minulosti bylo v zahradách mnohem více chryzantém. Různé výšky, tvary a barevné druhy lemovaly přírodně upravené záhony.

V zahradách se více pěstují drobnokvěté kultivary, které jsou dostatečně odolné vůči zimě a nemusí se na zimu vybírat z půdy. Venku však dokážou přezimovat i kultivary se středně velkými květy.

Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro, po mrazech. Je třeba jim vybrat vhodné místo v trvalkovém záhoně s dostatečným prostorem, protože se jedná o větší rozpínavé rostliny.

Pro bohaté kvetení vyžadují zaštipování, dostatek slunce, vhodný substrát, průměrné množství vody a výživy. Od října se již nehnojí. Citlivější druhy se po odkvětu seříznou asi 5 cm nad zemí a přikryjí se vrstvou rašeliny nebo chvojím, suchým listím. Mohou se také vybrat z půdy a s kořenovým balem položit do bedýnky a umístit ve studeném skleníku, sklepě s teplotou 5 - 8°C. Vyžadují asi 4 - 6 týdenní období vegetačního klidu.

Chryzantémy druhy

Rozdělení chryzantém podle formy úborů: Jednoduché, kulovité, přechodné, baletkovité, kulovitě zvlněné, sasankové, pompónkovité, lžícovité, trubkovité, pavoukovité

Základní rozdělení chryzantém: hybridní, hrnkové a chryzantémy skupiny Rubellum

Hybridní: vyštipované a nevyštipované

Nevyštipované se dále dělí na: rozvětvené, drobnokvěté, kaskádovité a pompónkovité

Pozdní podzim je v našem eshopu typický výprodejem rostlin, vyberte si například trvalky za skvělé ceny

Chryzantémy jsou krásné a variabilní. Svou typickou vůní nám připomínají, že přišel opravdu podzim. Jsou vhodné i pro výsadby do nádob na balkony a terasy. Nejvíce prodávané druhy nízkého kompaktního růstu jsou však opravdu jen sezónní záležitostí, jelikož byly vypěstovány ve specifických podmínkách s řízenou teplotou a upravenou délkou dne, ošetřované trpasličím hormonem. Pokud se Vám je podaří přezimovat, tak v příštím roce už obvykle nedosahují původní výši, ale jsou vyšší. Podmínkou úspěšného přezimování je vhodná teplota a minimum vody. Substrát před další zálivkou musí být proschlý. Na zimu je zapusťte i s nádobou do záhonu, zasypte zeminou a přikryjte chvojím.

Vyštipování chryzantém

Pro kompaktní tvar a bohaté kvetení se musí chryzantémy vždy vyštipovat. Vyštipování se provádí v červnu, kolem Jana (24.6). Kde se vrcholový výhonek vezme mezi 2 prsty - palec a ukazováček a zaštípne se nehtem, tedy odstraní, v paždí listů tak, aby se tam rozvětvil a nasadil tak více květních poupat. V opačném případě se vytvoří jen jeden výhonek s jedním pukem. Nevyštípávají se velkokvěté odrůdy. Zároveň tak udržujeme kompaktní tvar, stabilní základ a květní poupata po celém obvodu. Nedělá se to nůžkami, neboť rána je obyčejně po řezu rovná a otevřená. Pokud to uděláte nehtem, výhonek zároveň zmáčknete a uzavřete a není tam tak velký prostor pro přenos infekce nebo volný prostor pro vstup houbových a jiných onemocnění.

Jak hnojit chryzantémy

Chryzantémy se nemusí hnojit ihned po výsadbě, hnojí se v průběhu roku do září - října, podle počasí. Od října se již nehnojí. Používá se hnojivo s postupným uvolňováním živin, kapalné nebo granulované.

Chryzantémy v květináči

Kromě záhonu můžete chryzantémy pěstovat také v nádobě. Vyniknou tak v době podzimní na balkoně, terase, při vstupu do domu či na parapetu okna. Rostliny lze v nádobě pěstovat dlouhodobě, pokud se potom správně zazimují. Obvykle se setkáváme s otázkami pěstitelů, že v době kvetení byly chryzantémy krásně rozkvetlé, později začaly chřadnout, po ostříhání začaly vadnout i stonky, a nakonec se celé vysušily. Ano, stává se to. Důvodů je několik.

V první řadě, je třeba si uvědomit, že většina chryzantém před 1.11. je zakoupených v obchodních řetězcích, které nemají vhodné podmínky pro pěstování, zálivku, mnohdy jsou vystaveny nevhodným podmínkám, mrazům či umělému osvětlení, procházejí změnami přes vyschnutí substrátu, následně přelití, plísně atd., tedy kupujete většinou vystresovanou rostlinu. Mnozí ji také kupujete jako krátkodobou rostlinu, tedy jen na konkrétní období, mnohdy v akci. Chryzantémy jsou však trvalky a pokud se Vám je podaří zakoupit v dobrém stavu a přezimovat, můžete se z nich těšit i další rok. Doporučujeme však nakupovat u ověřených pěstitelů, v zahradních centrech, kde se jim věnuje příslušná péče a jsou pěstovány venku po celou dobu. Před mrazy obyčejně kvetou. Chcete-li je udržet déle v květu, sledujte noční a ranní teploty a přikrývejte je, prodloužíte tak kvetení

Nemoci chryzantém

Nejčastěji trpí houbovými onemocněními, konkrétně septoriovou skvrnitostí listů. Na listech jsou tmavě hnědé až černé skvrny, tečky. Šíří se zejména za vlhkého počasí, deště, ale i při nevhodné zálivce. Proto dbejte na vhodnou výsadbu, také hustotu sponu a pro výsadbu zvolte vždy vhodné místo, dostatečně slunečné a nepodmáčené, se střídmou závlahou.

Mšice – zelené malé mšice bývají viditelné zejména na vrcholových výhoncích, dokonce i květinách. Nic estetického ale boj s nimi se dá zvládnout.

Jako postřik na mšice můžete použít Karate Zeon 5 CS.

TIP: Pokud přemýšlíte nad záhonem trvalek, přečtěte si článek o tom jak založit trvalkový záhon, stále je čas...

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Střevíčník je na pohled zajímavá, téměř až exoticky působící rostlina, kterou při dodržení jistých zásad můžete bez problémů pěstovat ve své zahradě.

Střevičník pantoflíček

kroky k úspěšnému pěstování

Přečtěte si v našem návodu jaké pěstitelské podmínky jsou potřebné pro přijetí po vysazení, přežití a celkový růst cypripedií.

Vhodné stanoviště

Polostín bez přímého slunce v poledne. Velmi vhodné místo je na severní straně budovy. Většina střevíčníků jsou lesní rostliny a proto upřednostňují chladná místa, která moc nevysychají a nepřehřívají se v létě. Ideální jsou také místa, v nichž se daří kapradinám. Své střevíčníky rovněž nevysazujte poblíž stromů nebo velkých keřů, aby jim jejich kořeny neodčerpávaly vodu a živiny!

Půda

Střevíčníky potřebují vzdušnou propustnou (hloubka 10 cm) a středně vlhkou půdu. Těžké a jílovité půdy je potřeba vylepšit například příměsí písku. Pokud je plánované umístění příliš vlhké, je nutné zajistit drenáž. V písčitých půdách, které rychle vysychají, se doporučuje zvýšit jejich schopnost udržet vodu přídavkem perlitu. Pokrytí půdy vrstvou bukového listí nebo jehličí má pozitivní vliv na strukturu a vlhkost. Střevíčníky jsou zcela mrazuvzdorné a proto nepotřebují žádnou doplňující ochranu v období zimy.

Výsadba 

Kořeny rozložte v horních 10 cm půdy tak, aby pupen byl asi 2-3 cm pod úrovní půdy. Zbývající substrát nasypte kolem bez přitlačení a důkladně zalijte. Zálivka a hnojení Půda by neměla nikdy úplně vyschnout a proto je v období suchého léta nevyhnutelná pravidelná zálivka. Na jaře se doporučuje rostliny pravidelně přihnojovat běžnými hnojivy, ale v poloviční koncentraci.

Výsadba společně s jinými rostlinami

Střevíčníky vypadají nejlépe v kombinaci s pomalu rostoucími kapraděmi, škornicemi (Epimedium) nebo bohyškami. Nedokážou ale soupeřit s bujně rostoucími trvalkami, keři a stromy. Dávejte proto pozor na tyto vznešené rostliny!

Aktuální nabídka cypripedií z našeho eshopu

Ochrana střevíčníků

Slimáci dokáží způsobit pohromu za jednu noc. Obzvlášť na jaře je potřeba na mladé výhonky střevíčníků dávat pozor a zabezpečit jim přiměřenou ochranu.

Abyste předešli ztrátám v zimě, pozorně si přečtěte následující pokyny.

1. Pokud během zimy panuje vlhké a deštivé počasí, (teploty do +5 °C jsou dostatečné pro spánek cypripedií), měli byste chránit zahradní rostliny v květináčích dobře provzdušněným dešťovým přístřeškem, a tak předcházet zahnívání.

2. V chladných oblastech s teplotami -20 °C nebo nižšími, nejsou žádné problémy s přezimováním, a to ani v případě rostlin v květináčích. Během zimy je důležitá ochrana proti přímému slunci, aby se zabránilo probouzení rostlin během dne. V opačném případě kolísání teploty způsobuje ztráty, zejména v prvním zimním období po vysazení do květináče. Kromě toho se doporučuje zakrytí rostlin větvemi jehličnanů.

3. Nepoužívejte mrazuvzdornou textilii ani jiné pevné kryty. Pod takovými přístřešky se rády zdržují myši a zvyšuje se tak i možnost hniloby nebo brzkého začátku růstu. Fóliové tunely nebo skleníkové přístřešky se také nedoporučují, protože teplota v nich během slunečných dnů stoupá příliš vysoko. Cypripedie mají raději polostín, přímo venku v mrazivých podmínkách během celé zimy a zejména rovnoměrnou teplotu, která nestoupá!

Shrnutí

Není to mráz, který by mohl zničit Vaše rostliny. Je to právě zahřívání během dne nebo dlouhotrvající vlhkost. Rostliny vysazené v květináčích, které ponoříte do písku, mají oddenky zcela v bezpečí bez jakýchkoliv dalších opatření.

TIP: Přečtěte si článek o rostlinách, které jsou vhodné do stínu.

Zima, zima, zima, už se k nám blíží. Nejsme nadšeni, ale také zahrada a vše v ní si musí odpočinout po náročné sezóně. Rostliny rostly, bujnely, kvetly, některé vytvořily i plody a nyní nadchází čas, kdy musí načerpat síly do jarního probuzení.

Určité druhy jsou zvyklé na sněhovou pokrývku či silné mrazy a nevyžadují žádné přikrývání. Mnohé rostliny však bez naší pomoci zimu nepřežijí.

Mráz versus vyschnutí

Toto je snad nejčastější problém zimního období. Pro mnoho začátečníků pěstitelů končí období pravidelných zálivek s poklesem teplot. Slunce nesvítí, je chladno, zalévat netřeba. To je omyl. Během celého podzimního období, dokonce i bez mrazivé zimy, je zálivka pro mnoho dřevin a rostlin tou nejdůležitější součástí kvalitního přezimování. Jedná se nejvíce o stálezelené jehličnany, starší a nové výsadby, živé ploty, okrasné dřeviny jako javory, komule, vajgélie, růže.

Mnohé dřeviny bez vody přežijí sice dlouho, ale pokud je jí nedostatek, projevuje se to v kořenech, které v zimě mráz poškodí a na jaře už je pozdě na cokoliv, i na reklamace. Na jaře, když všichni kontrolujeme záhony a počítáme škody po zimě, první čeho si všimneme je, že keř, strom se neprobudil, větve jsou bez života, vymrzlé.

Pravdou však je, že vyschl, během mrazivých dnů zimy a na jaře už neměl dostatek sil. Prevencí je dostatek vody. Samozřejmě netřeba vytvářet bažiny, ale určitě zalévat. Podzimní deště jsou velmi prospěšné, ale nejsou tak intenzivní, aby nahradily kvalitní podzimní zálivku, která rostliny zásobí na zimu.

Zimní ochrana rostlin

Jiné rostliny, zejména ve skalce kromě zálivky vyžadují přikrývání. Vhodným materiálem je chvojí, větve ještě s listím, které když opadají, vytvoří dokonalý kryt.

Choulostivé druhy, kterých by nám bylo líto, raději v chladných oblastech vykopejte a zasaďte do nádob a přezimujte na místě bez mrazů (fíkovníky).

Okrasné trávy vyžadují svázání, dokonce i některé příliš košaté jehličnany, které by se mohly pod váhou sněhu polámat. V hornatějčích oblastech České republiky je nutné přikrývat i trvalky, které pocházejí ze Středomoří - bylinky a levandule, okrasnou trávu lalang (imperata).

Bohatý sortiment okrasných rostlin pro podzimní výsadbu naleznete také v našem eshopu

Dokonalé zakořenění a ukotvení je dalším úspěchem přezimování. Vysoké dřeviny s kmenem, zejména ty, které nyní vysazujete musíte i přivazovat ke kolíku a jiným oporám, aby je silný zimní vítr nevyvrátil. Snažte se je vysazovat mimo směr silného severního větru a místa, kde se vítr točí. Pokud je to nutné, dřeviny vhodně upevněte a také zajistěte měkkou podložku, která zabrání odírání kmene o kolík. Platí to i o nových výsadbách stromkových růží a ovocných stromů

Ovocné stromy a jiné dřeviny, zejména vysázené v blízkosti lesa, louky a pozemků bez oplocení obalte zaječím pletivem. Ochráníte mladé stromky před okusováním. Velmi rádi si na mladé kůře pochutnávají srny a zajíci. Pokud je pozemek oplocený, zkontrolujte stav pletiva a oplocení, zahrabte jámy a zpevněte plochy, kudy by se zvěř mohla dostat k jednoduché potravě.

Vysoké trvalky, které kvetou, svažte a odstraňte až na jaře. Listy, které již nyní nevypadají vábně a působí na záhoně neesteticky nemusíte odstraňovat je to výborná a přirozená ochrana rostlin před zimou, mokrým sněhem nebo holomrazy. Jarní úklid v záhonech bude o to radostnější, když zjistíte, že Vaše rostliny se bez problémů probouzejí a v zimě se jim dařilo dobře i díky Vám.

TIP: Pokud právě plánujete výsadbu rostlin do okrasné zahrady, inspirujte se například článkem o stálozelených dřevinách.

Rostlinný odpad trápí nejednoho z nás. Není problém ho vytvořit, ale problémem je, kam ho dát, aby z něj byl i užitek. Největší odpad je ze stříhaného živého plotu. Drobné i dlouhé větve se povalují pod plotem a kupí se do neuvěřitelné výšky. Co s ním?

Můžete použít drtič větví, který množství zredukuje a odpad se zmenší v podobě štěpky, kterou můžete použít k mulčování, nebo ji můžete vysypat do předem připravené jámy, která bude sloužit jako skrytý kompost. Vhodné je to na ploše, která je malá a na kompost již není v zahradě místo. Do takové jámy můžete naházet všechny odkvetlé letničky, listí ze stromů, veškerý rostlinný odpad kromě plevelů jako pýr a plevele se semeny.

Můžete z nich však udělat výluh a ten použít jako zelené hnojení. Štěpka z větví vynikne na okrasném záhoně.

Z některých větví můžete vytvořit dočasný kryt pro podzimní výsadbu česneku a také je to odpuzující pro kočky, které si chtějí svou potřebu provést právě ve vyčištěných záhonech v zeleninové zahradě.

I tohle období je ještě vhodné na výsadbu jarních cibulovin nebo dřevin do živého plotu, ale i jiných okrasných a ovocných druhů.

Pichlavé větve z růží použijte na ochranu Vašich oblíbených rostlin, do kterých také s oblibou chodí kočky nebo pes. Drobné větvičky můžete použít jako dělící plot k nově vysazených druhům, abyste nezapomněli, kde jste je vysadili.

Pokud máte na zahradě i pařeniště, jako podklad je vhodný chlévský hnůj a je třeba ho přikrýt vrstvou listí z opadaných ovocných stromů. Listí z ořechu však nepoužívejte ani na kompost. Některé barevné listí můžete s dětmi posbírat a vyplnit s nimi květináče a proutěné koše, do kterých naskládáte pár okrasných tykviček. Některé listí můžete využít jako výplňový materiál do pytlů, a tak zazimovat okrasné rostliny na terase a balkónech.

Využití listí na zazimování balkonovek

Rostliny, které chcete zimovat a pěstovat na balkoně, je nutné na zimu připravit také. Rostliny pěstované v klasických plastových nádobách během zimy trpí nejvíce. Plast je nezahřeje a mnohdy se stává, že vymrznou nebo vyschnou z nedostatečné vláhy. Takové nádoby je nutno ještě vložit do dřevěné bedničky nebo větší keramické nádoby, kterou vyložíme textilií nebo bublinkovou fólií, podle velikosti i kousky polystyrenu a ostatní vyplnit suchým listím.

TIP: Přečtěte si také článek jak připravit užitkovou zahradu na zimu.

Druhy, které se běžně používají do skalek a na výsadbu sutí, se používají také na výsadbu suchých zídek. Suché květinové zídky mají výhodu v jednoduché stavbě bez použití malty nebo betonu.

Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

Neznamená to, že stavba musí být jen dobrá po výsadbě rostlin. Musí být pevná a stabilní, aby nepodléhala povětrnostním vlivům.

Suché zídky obyčejně bývají vysoké jen 50 cm, max. 1 metr. Dodržte správnou šířku, sklon, případně na spodku umístěte i drenážní trubky na odtok vody.

Taková květinová zídka může oddělit například okrasnou část od užitkové, případně jím můžete vyrovnat členitý terén v zahradě nebo s ním jen okrášlit místo v blízkosti terasy a sezení.

V prvním roce po výsadbě nečekejte zázraky

Rok od roku bude zídka stále hezčí a hezčí. Také ji můžete kdykoliv doplnit dalšími rostlinami, které vytvoří převisy, shluky a koberce. Drobné cibuloviny Vám vytvoří ideální jarní efekt v časném období po zimě.

Vhodné rostliny do suché zídky jsou například skalničky nebo si vyberte nízké okrasné trávy

Zídka by měla být umístěna na slunci. Nezapomeňte na zavlažování bezprostředně po výsadbě. Na výsadbu se používají většinou druhy, které nevyžadují vydatnou zálivku, ale bez ní to nepůjde. Používají se skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, drobné jarní cibuloviny, nízké kobercové trvalky a okrasné trávy.

Stejným způsobem můžete osadit i jiné zídky. Co se týče finančního hlediska, pro někoho levná záležitost, pokud je zvolen domácí druh kamene, z blízkého lesa nebo kamenolomu. Dražší a atraktivnější kameny vás budou stát víc. Vhodná je i břidlice, pískovec, andezit, vápenec.

TIP: Chystáte se kromě suché zídky vybudovat ve vaší zahradě i skalku? Přečtěte si článek o tom jaké trvalky jsou vhodné právě do skalky.

Rod zahrnuje asi 75 druhů. Patří do stejné skupiny jako rododendrony (pěnišníky), ale jsou méně zastoupeny, o to více však kvetou. Druhy mohou být stálezelené i opadavé.

Azalky kvetou většinou červeně, růžově a bíle, zejména na jaře, a proto jsou velmi podstatné pro záhonové kompozice. Rododendrony a azalky si lidé často pletou, a přestože mají rádi stejné podmínky, je mezi nimi i rozdíl.

Azalky a pěnišník rozdíl

Hlavně si všímejte listů - pěnišníky mají listy velké, tmavozelené až namodralé, z druhé strany hnědé a kožovité, zatímco azalka má listy drobnější, zelené a s jemnými chloupky na povrchu.

Květy azalky jsou na dřevině uspořádány jednotlivě, zatímco rododendron je má uspořádány v klastrech. Rododendrony mají širší škálu barev než azalky.

Přečtěte si také článek o pěstování rododendronů.

Nejznámější druh je Azalea japonica a její kříženci.

Pěstují se obvykle venku na záhoně, chráněném stanovišti v kyselé půdě - rašelině. Milují slunce, kumulované teplo od zdi a stěny, chráněnou polohu před větrem a mrazy ale ne celodenní úpal. Nejlepší je mozaikový stín, ne plný. Ve společenství jiných stálezelených druhů a jehličnanů vytvoří dokonalou kulisu zejména během kvetení. Dobře se pěstují v křovité podobě.

Půda může být i písčitá, doplněná o kompost a rašelinu. Nevhodná je výsadba do trvale podmáčených půd, do jílu a nevýživných půd, skal.

Vysazují se na jaře nebo na začátku podzimu do předem připravených jam. Je třeba počítat s jejich přirozenou šířkou podle kultivaru. Mají rádi i mulčování kůrou, štěpkou, jehličím. Nepoužívejte štěrk a kameny, které se často v létě přehřívají. Zálivka by měla být po výsadbě hojná, pokud se jedná o stálezelený druh, je nutné zalévat i v zimě během období, kdy nemrzne. Nejčastější příčinou uhynutí je právě vyschnutí, ne mrazíky.

Azalky patří mezi jedovaté rostliny, nekonzumují se žádné části a při práci s nimi byste měli používat ochranné rukavice. Hnojení není nutné, pokud je pravidelně nanovo mulčujete kompostem, rašelinou, jehličím. Hnojení hnojivy s vyšším obsahem dusíku je spíše nevhodné, protože se pak tvoří jen listy a barevně se po silné dávce hnojení také dokážou změnit. Spíše se soustřeďte na vyšší obsah fosforu a draslíku, což je vhodné pro tvorbu květů a vyzrávání pletiv.

Azalka na kmínku

Kromě klasických křovitých nízkých druhů si azalky můžete vypěstovat, nebo i zakoupit i na kmínku v podobě stromečku. Mnohé jsou oblíbené i mezi příznivci bonsají. Dokonce existují druhy, které jsou určeny pro bytové podmínky. Azalea indica patří mezi oblíbené pokojové rostliny. V obchodních řetězcích často vidíte právě název stromečková azalka, ale nikdo neví, zda se jedná o dřevinu na kmínku, která přežije u nás zimu, nebo je to pokojová rostlina.

Pokud toužíte pěstovat tuto bohatě kvetoucí dřevinu, prohlédněte si náš aktuální sortiment azalek

Důležitý je latinský název. Pokud se jedná o Azalea japonica, tak přestože je na kmínku či křovitá, v našich podmínkách běžně zimu zamulčovaná přežije. Pokud se jedná o Azalea indica, je to pokojová rostlina, mrazy venku nepřežije. Nenechte se oklamat.

Kdy kvetou azalky

Azalky kvetou na jaře. Keř je doslova obsypán jednotlivými květy červené, růžové a bílé barvy. Pokud vidíte i jinou barvu, není to azalka ale rododendron- pěnišník, se kterým je často zaměňována.

Nekvete vám azalka?

Zkuste zkontrolovat následující podmínky: slunce až polostín, řídký mozaikový stín, chráněné stanoviště, dostatek vláhy ale ne podmáčená jílovitá půda. Téměř žádný řez neprovádějte. Hnojení není nutné, dusíkatá hnojiva jsou nevhodná, tvoří se po nich jen listy. Nepřesazujte ji každoročně. Mrazy v zimě mohly zničit květní pupeny, které se tvoří již po odkvětu. Dalším důvodem může být nevhodné zazimování, nízká ochrana.

Pěstování azalky v květináči

Kromě trvalých výsadeb můžete pěstovat i azalky v květináčích. Počítejte však s tím, že takové azalky musíte pak přemístit v listopadu do bytu, domu, chodby s teplotou do 8 ^oC. Daří se jim v keramických a kameninových květináčích, kde se v létě nepřehřívají kořeny a v chladných měsících zároveň dokáží navázat vodu. Nezapomeňte, že na dno potřebují drenáž pro správný odtok vody. Nesnášejí přemokření a kořeny ve vodě. Vyžadují také kyselé prostředí, a to zabezpečíte rašelinou.

Azalka přezimování

Azalky pěstované v květináčích ponechte na místě jen do poloviny listopadu nebo podle aktuálních teplot. Přezimují v tmavé a suché místnosti s teplotami 6-8 ^oC. Venku pěstované azalky je třeba zamulčovat kůrou v oblasti kořenů a vnitřek vyplnit jehličnatými větvemi.

Azalka řez

Azalky není třeba každoročně a pravidelně stříhat. Pokud potřebujete upravit tvar, nebo odstranit estetické nedostatky, učiňte tak po odkvětu. Květní pupeny pro budoucí kvetení se totiž diferencují téměř hned po odkvětu a řezem byste je odstranili, a tak se připravili o jarní kvetení.

Věříme, že si tyto dřeviny zamilujete. Ve společenství pierisů, rododendronů, vřesovců a skimie budou opravdu nádherné. A ten pohled na rozkvetlé keře vám opravdu bude stát za to.

TIP: Nejen květiny dělají zahradu pěknou, přečtěte si článek o dřevinách, které ji ozdobí plody.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti.

Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů.

Kompletní sortiment popínavých rostlin z nabídky našeho eshopu

Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Pěstování clematisu

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké. Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem.

Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Druhy plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

Na jaře kvetoucí plaménky

nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení. Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´)

Plaménky kvetoucí na jaře a v létě

hlubší řez několika silnějších ročních výhonů. velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´

Plaménky kvetoucí od poloviny léta

vyžadují hluboký řez. Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.

Vyberte si z nabídky plamínků v našem eshopu

Clematis stříhání

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

Zde si můžete prohlédnout aktuální nabídku vistárií

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

TIP: Přečtěte si také článek o dalších zajímavých popínavkách, kterými můžete vhodně doplnit výsadbu.

Konec října a mrazíky jsou předzvěstí přicházející zimy a proto je třeba vybírat z půdy všechny letní hlízy a cibuloviny. Nevadí jim povrchní mráz, ale právě ten, kdy už promrzá půda.

Jak zazimovat mečíky

Všechny mečíky, jiřiny, tygřice a habešské mečíky je nutné z půdy vybrat včas. Hlízy begónií, které jste pěstovali v nádobách, je nutné také uskladnit, seříznout a vybrat z půdy nebo ponechat v nádobách, kde je substrát zcela proschlý. Během slunečných dnů trsy letních cibulovin vykopejte, nechte proschnout a pak odstraňte všechny listy.

Nikdy neskladujte hlízy poškozené, měkké, plesnivé nebo přeseknuté během vykopávání. Plíseň nebo jiné houbové onemocnění, by se rychle přeneslo i na jiné hlízy a cibule. Cibule a hlízy můžete uskladnit v suchých hoblinách, pilinách, v bublinkové fólii ve sklepě, kde neklesá teplota pod 0 ° C. Nemusí mít ani světlo, ani závlahu během celé zimy. Pokud máte množství hlíz, můžete trsy rozdělit.

V únoru je zkontrolujte a ponechejte ve sklepě. Všímejte si jen hlízy begónií, které je nutné v tom období vysadit do nádob. Nezapomeňte si všechny trsy označit, neboť gladioly a acidantery jsou velmi podobné, protože patří i do stejné skupiny. Pokud je ještě nepěstujete, na jaře si je můžete zakoupit.

Jaro bude ideální období na obohacení zahrady o nové letní cibuloviny

Pěstují se jednoduše jako jarní cibuloviny, jen je třeba vybírat vždy na podzim z půdy.

To samé platí i pro dosny, některé sasanky, orientální lilie, kalách, kaly a frézie.

Vysazené cibule zornic je nutné také přesadit do nádob a nadále pěstovat v bytě. Letněné cibule na záhonech zesílily, nabraly dostatek živin a určitě i narostly.

V zimním období a začátkem jara se Vám proto odvděčí květy. Lilie není nutné vybírat z půdy, naše zimy přežijí. Náchylné na vlhkost jsou však orientální druhy. Ty proto vyberte do nádob nebo je hned od začátku pěstujte v nádobách.

TIP: Chcete ze svého trávníku udělat na jaře nádhernou louku, plnou barev? Přečtěte si článek o tom jak vytvořit rozkvetlou louku pomocí jarních cibulovin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Podlehli jste kráse podzimních aster? Nejsou náročné na pěstování, jsou dekorativní zejména v podzimním období a kvetou do prvních mrazů, kdy již mnohé trvalky odkvetly. Proto jsou tak výjimečné a obohatí každý záhon bohatým kvetením.

Podzimní astry

dokvétají spolu s aksamitníky, ostálkami, rudbekiemi a chryzantémami. Najdete je v různé podobě a v různých barvách, i když jejich barevná škála je částečně omezena, přesto rozzáří každý trvalkový záhon. Mohou mít odstíny růžové, purpurové až červené, fialové, modré a bílé.

Milují slunce, během roku dostatek vláhy a propustný výživný substrát. Můžete je najít v nízké i vysoké formě. Patří mezi dlouhověké trvalky, a dokonce se i rychle rozmnožují pomocí semen, či kořenovými výběžky. Jsou výborné pro opylovače.

Astry druhy

Astry najdete v různé podobě. Od nízkých skalkových až po středně vysoké nebo vysoké - dominantní trsy do pozadí záhonu.

Astra nízká

Používají se zejména pro pěstování ve skalce nebo do nádob.

Aster alpinus - hvězdnice alpská, najdete je v různých barvách. Na nízkých stoncích vyniknou nádherné květy, které si zamilujete.

Aster dumosus - astra nízká, křovitá

Vyniknou zejména růžové, bílé a fialové odstíny. Vyznačuje se kompaktním a bohatým kvetením. Hodí se na lemy a výplň záhonu v přední části s rozchodníky a nízkými okrasnými travinami.

Vysoké astry

Ty vyšší než Aster novae - belgii nebo Aster novae-angliae, je nutné každý třetí rok dělit pro vitálnost růstu a tvorbu květů. Také je třeba je vyvazovat, protože jde o vyšší druhy a mohly by se polámat svou vlastní vahou. Dosahují výšky i 1,5 m, proto zvolte i správnou výsadbu do pozadí.

Aster ericoides - vřesovcovitá. Pěstuje se méně často ale zaslouží si obdiv. Nádherná je také na podzim.

A.ericoides 'Snowflurry' Vám doslova vyrazí dech. Bohatý a převislý bochník, obsypaný bílými drobnými květy vynikne v nádobě nebo převislý přes zídce. Vyplní také každou plochu v záhoně. Je nenáročná na podmínky a pěstování, na jaře suché výhonky ostříháte a každoročně od kořene vyžene nové.

Vysoké kultivary např. Prostratum dominují také bílými květy se žlutým středem, dosahuje výšky kolem 1 m.

Astry najdete v nabídce mezi podzimními trvalkami

Kdy sázet astry

Astry v nabídce se prodávají kontejneru, tedy mohou se vysazovat během celého roku kromě trvale zmrzlé půdy. Na jaře po dělení trsů získáte množství trsů na další výsadbu.

Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, pozdě raší, a proto mají cibule dostatek prostoru pro růst a také vyniknou.

Později, když jarní cibuloviny odkvetou a zatáhnou se, naplno svou krásu projeví zelené drobné listy aster a v podzimním období květy.

Astry můžete využít i do podzimních kytic a do různých aranžmá. Nízké formy lze pěstovat i v nádobách na balkoně nebo terase, samozřejmě ve velkých nádobách a s oporou můžete pěstovat i vysoké druhy.

TIP: Přečtěte si také článek jak vytvořit záhon z dlouho kvetoucích trvalek.