Okrasná zahrada

Růží si všímáme, až když ucítíme jejich vůni a reálně je vidíme kvést. Péči však vyžadují již od časného jara až do pozdní zimy. Jsou stále oblíbené, i když už ne v takovém množství jako v minulosti, kdy z nich byly vytvářeny nekonečné pásy a lemy kolem celé zahrady, případně vznikaly rozária. Dodnes je však vidíme v různých historických i méně historických parcích a zahradách.

Každý druh má své kouzlo. Ať už jako popínavka na oblouku před vchodem do domu nebo okrasné zahrady, nebo v nádobě či v skalce. Samozřejmě vyniknou i v smíšených trvalkových záhonech a vedle plotů. Jejich vůně a barvy jsou charakteristické a mnohé dýchají romantikou a nostalgií. Jsou plné i prázdné, drobné i velkokvěté, na řez, jako stromečkové, keřové, nízké, vysoké i popínavé. Navíc v různých barvách.

Všechny vyžadují zalévání, řez, odstraňování odkvetlých květenství, kontrolu nemocí a škůdců, nakopcování, případně přivazování. Detailnější přehled odrůd růží najdete v článku, kde jsou jednotlivé druhy popsány podrobněji.

Najdete je v barvách od bílé přes růžovou a červenou a jejich odstíny až do žluté, oranžové až fialové. Bílé působí čistě a krásně, ale, bohužel, jen velmi krátkou dobu. Pokud je delší dobu deštivé období, začnou rychleji opadávat a květní lupínky už nemají bílou, ale nahnědlou barvu.

Určitě jim najdete místo ve skalce (to platí pro mini růže) nebo i na balkoně. Jste překvapeni? Růže se dají pěstovat i na balkoně v nádobách.. Popínavé vyžadují treláž nebo oporu a samozřejmě dostatečně velkou nádobu. I nehezkou zeď v zahradě či stěnu můžete pokrýt právě růžemi. Jelikož jim dřevnatí stonek, dbejte na to, aby byla opora opravdu přizpůsobena váze rostliny. Výhonky pravidelně k opoře uvazujte a přichytávejte. Nevzhledné nebo jinak přečnívající výhonky odstraňujte.

Výsadby růží

Růže můžete vysazovat během celého roku, ale záleží na tom, zda jsou kontejnerované nebo jsou prostokořenné. Bez kořenového balu se mohou vysazovat od října až do května, kromě měsíců, kdy je trvale zmrzlá půda.

Inspirujte se růžemi na podzimní výsadbu z našeho eshopu

Nejvhodnější je vysazovat je na podzim, kdy se dostatečně zakoření a do jara nastoupí se silným růstem, díky postupnému oteplování půdy a s dostatkem vláhy, pokud je v zimě sníh. Jarní výsadba je také vhodná, ale růže vyžaduje vyšší péči v oblasti závlahy, případně stínění, pokud je příliš horké jaro.

Od května se prodávají i kontejnerované růže, které musí být dostatečně předkořeněné již v nádobě, aby se uchytily po přesazení do volné půdy ve Vaší zahradě. Důležitá je výsadba, výběr stanoviště a závlaha. Po výsadbě hned nehnojte, až když se růže zakoření.

Při koupi si všímejte zdravotního stavu růže a celkový vzhled. Slabé a povislé výhony v nádobě nejsou ani estetické, ani vhodné k prodeji. Rostlinu je nejlepší ponořit na půl dne do kbelíku s vodou, pak ji vyjmout a vložit do připravené jámy, zahrnout zeminou a ještě důkladně zalít. Místo očkování by mělo být 5 cm pod povrchem země a tak je do budoucna chráněno před zimními mrazy. Na podzim se musí nakopcovat a v dubnu se kopcování odstraní.

Vysazovat se mohou i kvetoucí růže. V příštím roce se Vám ukáží ještě v lepším světle a s bohatším kvetením. Kontejnerované rostliny jsou však náchylnější na vyschnutí, proto se jim náležitě věnujte a nepodceňujte zálivku.

Po vysazení přichází na řadu péče o rostlinky. Přečtěte si článek o tom, jak se postarat o růže.

Vhodné stanoviště na výsadbu: slunce až polostín, místo s pohybem vzduchu, hluboké a výživné půdy s humusem, dostatečná zálivka.

Nevhodné stanoviště: úpal, stín, trvalé zamokření, jílovité těžké půdy, nedostatek živin, příliš písčitá půda, blízko vysazené konkurenční rostliny a její kořeny, blízkost stromů a místo, kde se již v minulosti růže pěstovali.

Kdo by je neznal, kdo by je nemiloval. Mají noblesní elegantní vzhled a atraktivní vůni. O barvách ani nemluvě. Mají všechny barvy kromě modré a fialové. Navíc si je může dovolit pěstovat každý. Jsou to ideální v létě kvetoucí trvalky (cibuloviny), které nejsou náročné na pěstování. Samozřejmě existují i druhy, které jsou na pěstování náročnější.

Lilie pěstování

Přinášíme Vám zajímavé informace o jejich pěstování a využití v záhonech. Na to, aby dokonale vynikly, jsou předurčeny na solitérní pěstování nebo pěstování ve smíšených záhonech v hnízdech. Nezapomeňte, že jde o velmi rozsáhlý rod, který je variabilní i výškou. Některé druhy dosahují výšky jen 20 cm, jiné naopak až 2 metry.

Rozdělují se na několik skupin a od toho se odvíjejí i nároky na pěstování:

Asijské hybridy - nejvíce pěstované a prodávané. Dorůstají do výšky 60 -120 cm a kvetou v červnu až v červenci.

Martagon hybridy - vyžadují polostín, vápenaté půdy, květy jsou jemných a nepříliš nápadných barev a dorůstají do výšky i 2 m.

Candidum hybridy - málo pěstované druhy v okrasné zahradě.

Americké hybridy - původem z Ameriky. Dorůstají do výšky 120 -200 cm a barva květů je červená, oranžová, žlutá až skvrnitá.

Longiflorum hybridy - méně pěstované v zahradách. Jsou předurčeny na řez a rychlení.

Trubkovité hybridy - v zahradách pěstované. Dorůstají do výšky i 2 m, květy jsou miskovité, trubkovité, ploché a barevné. Daří se jim docela dobře i v zimě. Kvetou od července do září.

Orientální hybridy - východoasijští kříženci, kteří vyžadují mírnější klima, méně vláhy, lehké a kyselé půdy. Vysoké jsou do 180 cm a květiny kvetou v srpnu až září.

Původní druhy - tam patří například lilie královská, lilie bílá, lilie dlouhokvětá.

Zahradníci však rozdělují lilie i podle typu květů na trubkovité, miskovité, turbanovité.

Krásné lilie v pestrých barvách najdete také v našem eshopu.

Výsadba lilie

Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější na vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě. Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce a hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují být ve hloubce minimálně 20 cm.

Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřené půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až poté vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře. Orientálním druhům se daří i v nádobě.

Lilie jsou předurčeny na řez a i velmi oblíbené. Nezapomeňte odstranit tyčinky s prašníky, abyste si neušpinili oděv nebo ubrus v bytě. Dobře a rychle se rozmnožují dceřinými cibulemi.

S čím kombinovat lilie

Světlé barvy květů vyniknou před tmavým pozadím jehličnanů. Nízké druhy ve skalce a v nádobě. Tmavé druhy jsou zajímavé v trvalkovém záhoně s bíle kvetoucími trvalkami. Pokud máte velký prostor, můžete je vysadit i vedle domu nebo plotu do souvislého pásu. Během kvetení se Vám naskytne nenahraditelný pohled na množství květů a vůní. Dobře se kombinují i s okrasnými travami. Pozor však na pestrobarevné kombinace, které již nepůsobí esteticky.

Bílá lilie

Lillium candidum - Lilie bělostná je oblíbená bíle kvetoucí lilie, která vytváří až patnáct exoticky vonících voskových květů na jedné dlouhé stopce. Kvete v červnu až v červenci.

Pěstuje se buď na záhoně nebo ve větších kontejnerech a svými květy přináší radost opravdu každý rok. Dosahuje výšku 70 cm a vysazuje se do pozadí cibulového záhonu nebo podél stěny. Vyniknou i ve skupině před tmavozelenými jehličnany. Voňavé květy lákají hmyz.

Má růžici zelených listů. Po odkvětu cibule zatahují a na jaře znovu vyraší. Vhodné jsou na kombinování se stálezelenými trvalkami, které zakryjí nevzhledné listy v letním období. Některé listy normálně přezimují. Vysazuje se koncem srpna až do konce září do výživné propustné půdy na slunci nebo v polostínu.

Tyto lilie patří mezi léčivé. Sbírá se květ. Na co se dá použít? Má všestranné využití na popáleniny, bolest svalů, jako obklad po zlomeninách, léčí hnisavé i zanícená místa a dokonce je vhodná i na opary.

Tinktura z bílé lilie

Jak vyrobit tinkturu: 4 květiny lilie, bez zelené stopky uložte do 7 dcl sklenice, kterou předem umyjete a osušíte. Zalijte bílým alkoholem nebo lihem, ovocnou pálenkou a zavřete. Nechte louhovat 14 dní na suchém a tmavém místě. Pouze pro vnější použití! Přikládat se mohou také lupínky květů. Květ by měl být stále zalitý, aby se nevysušil. Na herpes použijte tinkturu pomocí vatové tyčinky.

TIP: Dalšími zajímavými jarními cibulovinami, které se vysazují nyní na podzim, patří i okrasný česnek. Přečtěte si článek o pěstování okrasných česneků.

Mezi první jarní květiny v zahradě můžeme zařadit drobné cibuloviny. I když samotný název mluví o drobnokvětých cibulovinách, dokážou udělat asi nejatraktivnější záhon díky delšímu kvetení oproti klasickým velkokvětým druhům jako tulipány a narcisy.

Mezi zajímavé drobné cibuloviny, které často vyčnívají již koncem ledna a v únoru zpod sněhu, patří: sněženky (Galanthus nivalis), šafrán (Crocus sp.) a modřence (Muscari), později vykvétá talovín (Eranthis), scilla (Scilla), puškínie (Puschinia) a ladonička (Chionodoxa).

Kromě nádherných květů rychle vyplní každé místo a jsou vhodné jako podrost, případně dělají společnost vyšším druhům cibulovin. Dají se pěstovat i v nádobách. Kvítky často voní a dají se z nich vytvořit i první jarní aranžmá. Určitě je nezapomeňte v budoucnu vysadit pod opadavé stromy s řídkou korunou, na okraje záhonu nebo do smíšených cibulovinových záhonů do popředí. Vysazují se v podzimním období, mělce a nevyžadují žádnou další péči. Jsou to vděčné květiny, které potěší každého.

Náš aktuální sortiment jarních cibulovin

Mnohé z nich se velmi rychle rozmnožují dceřinými cibulemi a jsou určeny i pro pěstování v trávníku. Takto Vás umí brzy na jaře přivítat i rozkvetlý trávník. Důležité je pak posekat trávník až tehdy, když se cibule zatáhnou a budou mít dostatek zásobních látek na budoucí kvetení. Tyto drobné cibule není nutné každoročně vybírat z půdy. V případě potřeby je můžete rozdělit na více míst. Pokud je pěstujete na zplanění, sami se rozrostou pod stromy. Nečekejte však, že to bude za rok nebo dva. Na to byste potřebovali velký počet cibulí.

Cibuloviny patří mezi první jarní květiny, bez kterých nevynikne žádná zahrada. Osvěží prázdná místa, často ještě i sněhové mapy, a pokud budou vysazeny před tmavozelené jehličnany, dopřejí jim zajímavé kulisy. Jsou variabilní květinami, vůní a barvami.

Dobře se kombinují se skalničkami a nízkými trvalkami, které v té době často nemají ani pořádně listy a teprve se probouzejí k životu. Vhodným společníkem jsou: rozchodníky (Sedum), kotula (Cotula), barvínek (Vinca), boubelík (Polycodon). Cibule nevysazujte jednotlivě ale do skupiny, do malého kruhu, aby vytvořily objem a vedlejší osázenou trvalku byste také měli znát, aby se v budoucnu nestalo, že překryje i místo osázená cibulovinami.

Cibuloviny v květináči

Cibuloviny je možné pěstovat kromě záhonu a trávníku i v nádobách. Je to důležitý moment zejména pro ty, kteří nevlastní zahradu a své zelené království si tak postupně vytvářejí na terase, balkoně nebo lodžii.

Jsou dvě možnosti jak získat rozkvetlý jarní balkon. Můžete si zakoupit již hotové cibuloviny v truhlíkuv, které již brzy budou k vidění na pultech různých obchodů za lákavé ceny. Nejprodávanější jsou hyacinty, mini narcisy, nízké tulipány a modřence.

Také si takové nádoby můžete připravit sami a potěšit se s nimi o to více, pokud Vám rozkvetou. Nejdůležitější je správná výsadba a splnění teplotních podmínek, aby na jaře vykvetly. Vysadit byste je mohli ještě teď. Rozkvetou o něco později než obvykle. Ideální je vysazovat cibule do nádob okolo prosince.

Můžete vysadit jeden druh do mělké nádoby nebo více druhů do velkého květináče. Nízké druhy jako sněženky, krokusy a modřence jsou kompaktní a vyniknou i samostatně v menších nádobách.

Vytvořte na dně květináče drenáž, protože nesnášejí přemokření. Poté zasypte cibule vrstvou substrátu podle toho, jak velká je cibulka. Drobné méně, velké cibule do 3 násobku velikosti cibule. Nastelte na květináče listí, kůru a zazimujte. Nádoby musí zůstat venku, aby prošly obdobím chladu. Bez této fáze na jaře nevykvetou, ale samozřejmě nesmí zmrznout. Nádoby obalte jutou, vložte do krabic vystlaných listím a podobně. Umístěte na terasu nebo do kůlny či sklepa, kde je zima a chlad. Může být i tma. Po cca 2 měsících, kdy uvidíte náznak scházení, nádoby přemístěte do teplejších podmínek. Zaručeně vykvetou a Váš balkon bude ten nejkrásnější a vlastnoručně vypěstovaný. Jednotlivé nádoby pak vykládejte na balkon a těšte se z nádherných a voňavých květů.

Co s cibulemi po odkvětu

Možná se Vám už někdy stalo, že jste dostali jako dárek nádherný hyacint nebo narcisy v nádobě a pak jste ani nevěděli, co s odkvetlými cibulemi dělat. Možná jste se jejich krásou ani dlouho netěšili. Kde nastal problém?

Cibule v nádobě z obchodních řetězců jsou často vystaveny extrémním podmínkám, nemluvě o změnách teplot nebo přebytečné vlhkosti. Po příjezdu do Vašeho bytu také musí čelit novým podmínkám a přizpůsobení se jim. Někdy cibule vyčnívají z nádoby. Máte pocit, že jsou tak nahuštěné, že už nemají ani vzduch. A v krátkém čase po umístění na okenní parapet zjistíte, že květy schnou, listy žloutnou a celkový dojem není takový, jak jste očekávali. Už v obchodě měli zvýšenou zálivku a teplo. U vás možná sucho a teplo. Nádoby nikdy neumísťujte na okenní parapet, pod kterým je radiátor. Dopřejte jim chladnější prostředí, budou kvést déle.

Po odkvětu stále zalévejte, dokud listy nezačnou žloutnout. Pak už nepolévejte a dopřejte jim sucho a teplo, aby se cibule zatáhly, a tím naberou dostatečnou energii na kvetení v příštím roce, pokud je vhodně uskladníte. Můžete je uložit na tmavé a suché místo do pilin nebo do papírového sáčku.

V podzimním období je umíte vysadit přímo na záhon a potěšit se květinami na jaře. Tam se jim bude dařit nejlépe. Nebo je znovu vysadíte do nádob a přirychlením docílíte toho, že Vám vykvetou již v únoru nebo počátkem března přímo na stole v kuchyni. Naše rada: Skladujte jen pevné a zdravé cibule, které musí být dokonale suché, aby vydržely období až do podzimu či další výsadby.

TIP: Chtěli byste uskladnit své zakoupené cibulky a nevíte jak na to? Přečtěte si článek o uskladnění cibulovin a péče o ně.

Podzim je ideální období pro množení trvalek - dělením trsů. Získáme nové rostliny, doplníme prázdná místa v záhoně a zmenšíme velké trsy starších rostlin a tak je podpoříme v růstu a částečně zmladíme.

Takto můžeme dělit několik trvalek, jako jsou třapatky, kokardy, echinacey, astry, hosty, heuchera.                                                 

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o echinaceu purpurovou  (Echinacea purpurea), nyní by již měla být odkvetlá.

Rozmnožování trvalek

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o Echinaceu purpurovou (Echinaceae purpurea), nyní by už měla být odkvetlá.

Fotka vlevo nahoře je z období kvetení.Celý trs důkladně a opatrně odkopeme, vyryjeme s celým kořenovým balem a vyjmeme z půdy - fotka vpravo nahoře.

Rostlinu rozdělíme podle velikosti trsu na několik částí. Můžeme použít rýč na proseknutí, nůž nebo opatrně dělit rukou. Trvalku jsme rozdělili na 3 přibližně stejné části.

Jednu získanou rostlinu můžeme vysadit na původní místo. Při výsadbě použijte kvalitní substrát a dobře upěchujte kolem kořenů. Rostliny po výsadbě důkladně zalijeme. Už nepřihnojujeme.

Ostatní získané rostliny vysadíme na vhodné slunné místo a během celé suchého podzimu zaléváme, aby do zimy zakořenily. V létě se Vám odvděčí kvetením.

Pokud ještě echinaceu v zahradě nemáte, vyberte si z naší nabídky nebo se podívejte do našeho eshopu na trvalky všech barev

Doufáme, že dnešní fotopostup vám poskytl srozumitelný návod jak rozmnožit echinaceu a jiné podzimní trvalky.

Další způsob jak si rozmnožit trvalky, případně jiné květiny, je pěstování ze semen.

Pěstování trvalek ze semen

Z výsevu si přímo doma můžete kromě letniček vypěstovat i trvalky či dvouleté rostlinky. Je to ideální zejména pro ty, kteří nechtějí příliš investovat do hotových rostlin a zároveň mají možnosti a prostor vypěstovat zdravé sazenice trvalek a pak je vysadit na připravené záhony.

Ne všechny trvalky se však dají vysévat v jarním období. Některé se vysévají již na podzim, po dozrání semen, protože potřebují projít obdobím chladu, čili stratifikacína to, aby začaly klíčit. Tedy nejdříve jim musíte imitovat podmínky chladu, jakoby byli venku, vypadlé z mateřské rostliny. Stačí, když je vysejete do nádob a umístěte do studeného pařeniště, sklepy na 3 měsíce. Pokud nemáte takovou možnost, můžete je zabalit do ubrousku a papírového sáčku a uložit na dno v chladničce. Po období 3 měsíců je můžete vysadit jako trvalky, které se vysazují na jaře.

Stratifikovat se musí například : srdcovka (Dicentra), čemeřice (Helleborus), hlaváček (Adonis), lupina (Lupinus), hořec (Gentiana), primulky - aurikule (Primula auricula). Velmi drobná semínka se vůbec nezasypávají substrátem, volně se položí na povrch. Vyžadují světlo: třapatka (Rudbeckia), zvonky (Campanula).

Některé dvouletky jako sedmikrásky (Bellis) a macešky (Viola) a náprstník (Digitalis) se vysévají koncem léta do řádku a kolem září, října se přesazují na trvalé stanoviště. Na jaře můžete vysázet orlíček (Aquilegia), kokarda (Gaillardia), echinacea (Echinacea).

Výsevy jsou prakticky obdobné jako u letniček do připravených nádob. Umístěte je podle toho jaké teplotní podmínky potřebují. Jen tak se dočkáte sazenic. Pokud zvolíte nesprávné období, některá semena ztratí klíčivost.

TIP: Pokud chcete poskytnout vašemu trvalkovému záhonu kompletní péči, přečtěte si článek o pěstování trvalek.                                                                                           

Září je obdobím nákupu cibulovin. Poradíme vám, čeho si všímat při nákupu, jaké cibuloviny jsou vhodné a na jaká místa je můžete vysadit. To vše je první důležitý krok k úspěšnému pěstování a bohatě kvetoucímu záhonu.

Schránky jsou plné nabídek na nákup cibulovin. Pokud se Vám nějaké zalíbí, nenakupujte urychleně. Dobře si promyslete, zda máte vhodné místo na pěstování.

Cibuloviny mají rády slunné až polostinné místo, propustnou půdu. Pokud je chcete pěstovat v mělké nádobě, vybírejte druhy nižší, skalkové nebo drobné cibuloviny (krokusy, modřence, sněženky, bledule, ladoňky, puškinie, skalkové tulipány nebo drobné narcisy). Do větších a vyšších nádob jsou vhodné všechny vyšší druhy tulipánů, lilií, korunkovek.

Při nákupu cibulí si všímejte počet cibulek v balíku, velikosti cibulek. I při internetovém nákupu je vždy uvedena velikost. Např. lilie 14/16, tulipány 11/12.

Pokud nakupujete v obchodě, všímejte si kvality cibulek, velikosti, zda jsou tvrdé a zdravé, bez náznaku plísně, nejlépe umístěné ve vzdušném obalu nebo v pilinách. Nebojte se porovnávat. Rozhodněte se na základě několika faktorů, nikoli pouze na základě vyobrazené rostliny. Cena je také důležitá, ale pokud chcete zaplatit, musí být obchod výhodný i pro Vás.

Platí pravidlo, že čím je cibulka větší, tím má i hezčí a větší květy. U tulipánů by měla být velikost minimálně 11/12, záhonových narcisů 12/14, hyacintů 14/15 či velkokvětých mečíků 12/14. Proto si všímejte počtu cibulek v balíku, jejich velikosti. Pokud si už vyberete konkrétní druh, všímejte si i popisu rostlin, případně jak jsou odolné zejména v zimním období. Vybírejte společnost také podle referencí, online poradenství, či jiných pozitivních ohlasů od známých, na diskusních fórech.

Pokud cibule nechcete každoročně vybírat z půdy, vysaďte je do košíků, které také zakoupíte spolu s cibulovinami, v každém dobrém online i běžném obchodě se zahradnickými potřebami.

Přečtěte si článek věnovaný pěstování cibulovin v košících.

Zabráníte tak sestupování cibulí do hloubky a zabezpečíte tak každoroční kvetení, ochráníte cibule před ohryzem a doslova ztracením se.

Podzim je vhodná na vysazování cibulovin, které rozkvetou na jaře, vyberte si z nabídky jarních cibulovin v našem eshopu

Volně vysazené cibule by se měli alespoň po 4 letech z půdy vyjmout a vysadit na nové místo nebo alespoň prosadit, jelikož lety dosáhnete vyššího počtu cibulí a cibule se nebudou zatahovat do hloubky a nebudou malé. Tulipány by se neměly vysazovat na místech, kde jste předtím pěstovali narcisy. Pokud budou v košíku, snadno je vyberete, prosadíte, jen si musíte zapamatovat, kde jsou vysazeny.

Zdravé a kvalitní cibule jsou zárukou kvalitních květů a nádherně rozkvetlých záhonů na jaře.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Snad každý z nás zná typické a obecně známé popínavé rostliny. Běžně se v zahradě pěstují, jsou oblíbené, ale druhů je však mnohem více a pro mnohé jsou neznámé. Nyní máte možnost poznat jednotlivé popínavé rostliny.

Nádherná Tecoma capensis (Tekoma kapská) je zajímavá vždyzelená liána dorůstající až do 7 metrů. Kvete téměř během celého roku nádhernými trubkovitými květy oranžové až červenooranžové barvy. Vhodná na popínání stěn, zdí. Pěstuje se podobně jako trubač kořenující (Campsis radicans).

Lapageria rosea (Lapagerie) je také stálezelená liána, která vynikne na chráněných zdech a stěnách, protože na nechráněných místech ji může poškodit pozdní i brzký jarní mráz, případně slunce v zimních měsících. Vyžaduje kyselou půdu. Vynikne krásnými cukrkandlově růžovými zvonkovitými květy. Pod popínavou rostlinou můžete vysadit podrost rostlin, které ochrání kořeny a budou je udržovat ve stínu. Rostliny musí být kyselomilné. Ideální je použít vřesy a vřesovce.

Méně známá akébie pětičetná (Akebia quinata) je dokonalá popínavka, na jejíž květy nikdy nezapomenete. Nádherně voní a vytváří menší vínově červené květy, které dominují nad listy. Výborná na ploty. Má silné ovíjivé stonky a je poloopadavá. V mírné zimě si své listy dlouho ponechává až do rašení nových. Podobná je akébie trojpočetná (Akebia trifoliata)

Mezi netradiční stálezelené druhy patří: Trachelospermum, Tecoma capensis, Staunton hexaphylla, Pileostegia viburnoides, Lapageria rosea, Holboellia coriacea, Eccremocarpus scaber, Berberidopsis corralina.

Kompletní sortiment tradičních i méně tradičních popínavých rostlin

Určitě je z čeho vybírat. Klasika je klasika a méně známé druhy si zaslouží být na výsluní a dostat se do povědomí.

TIP: I mezi ozdobnými keři se najdou ne zcela běžné druhy. Inspirujte se v našem článku o méně známých ozdobných keřích.

Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Jde o rychlejší a jednodušší způsob rozmnožování.

Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Musí být vyzrálé, dostatečně velké, ale bez květu.

Bobkovišeň množení

Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže. Rychle se rozmnožuje zlatý déšť, tavolníky i pustoryl, ale tyto dřeviny je vhodnější řízkovat na jaře, kdy právě vyrůstají nové výhonky.

V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času. Je to nejpraktičtější způsob rozmnožování.

Z trvalek takovýmto způsobem můžete získat nové a mladé rostlinky rozmarýnu či levandule.

Z odřezků můžete získat i jehličnany. Odřezek je však nutné získat s patkou a na zakořeňování používejte raději urychlovač a stimulátor.

Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy. Proto je důležité řízky s velkými listy zkrátit a spodní listy odstranit.

Množení růží v bramboře

Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky. Na jaře uvidíte nové lístky a rostlinky, které pak můžete vysadit na trvalé stanoviště.

TIP: Blíží se podzim a ta je vhodná na rozmnožování trvalek dělením trsů. Přečtěte si článek, který se věnuje právě tomuto tématu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.

Rostliny vhodné na živý plot

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

Kompletní sortiment rostlin na živé ploty z našeho eshopu

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

 – 0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m od sebe

Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

Vhodné kombinace dřevin

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

          volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

          počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

          počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

        počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

          Hibiscus syriacus                  

          volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

          Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

          zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody

TIP: Pokud si chcete vytvořit živý plot na balkoně, přečtěte si článek jako na to.

Tyto dřeviny vyniknou zejména v podzimním období. Na některých téměř bezlistých větvičkách vyniknou právě plody, které se s posledními paprsky vybarvují a dozrávají. Neměly by chybět v žádné zahradě s celoročním efektem. Plody mají nejen opadavé stromy a keře ale i stálezelené jehličnany a listnáče.

Dalšími zajímavými jsou brslen, přísavník, rakytník, skalník, šipky, hloh, jeřabina, mišpule, tis, túje, modříny a smrky, bezinky i hlošina. Mnohé jsou jedovaté, proto pokud se na zahradě pohybují i děti, které by mohly tyto plody nasbírat a sníst, raději se jedovatým jistý čas vyhněte. Naopak je nahraďte dřevinami a keři například ovocnými. Na podzim se dají stále obírat stále plodící maliny a jahody, ostružiny bez trnů.

Mnohé můžete využít v dekorativních aranžmá spolu s posledními kvetoucími trvalkami a letničkami a okrasnými travinami, nebo je použijete do věnců a nástěnných aranžmá, které si můžete umístit kromě bytu i do altánku nebo na terasu. Krátký přehled druhů, které můžete vysadit na zahradu pro výjimečný efekt plodů.

Keř s červenými plody

Keře s červenými plody v zahradě krásně vyniknou a máte na výběr z poměrně široké nabídky. Můžeme sem zařadit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), skalník (Cotoneaster).

Nádherný okrasný keř s červenými plody je také hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která je bobulemi doslova obsypána pokud keř necháte bez střihu.

Jedlé plody nabízí rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), okrasné jabloně (malus). Pěkně vyniknou i cesmíny (Ilex aquifolium, Ilex crenata "Convex" nebo Golden Queen ").

Keř s oranžovými plody

Zajímavý keř s žlutými plody je například Cesmína (Ilex aquifolium "Bacciflava").

Již zmíněná hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea „Soleil d´Or“) existuje i s plody zbarvenými do žluta, ale i odrůda s oranžovými plody. I zde platí, že čím méně je budete stříhat, tím bohatší budou kvést a na podzim se rozzáří žlutě nebo oranžově.

Naše aktuální nabídka okrasných keřů, kde najdete i zmíněné druhy

Pokud plánujete vysazovat živý plot, můžete si zvolit i takové dřeviny. Pokud ho budete stříhat, bude méně kvést i plodit, ale několik barevných plodů na něm určitě najdete.

Volně rostoucí dřeviny Vám rozkvetou i zarodí. Říjen a listopad je vhodný i na výsadby živých plodů a dřevin do smíšených záhonů a už nyní si můžete pomalu vybírat vhodné druhy, které plánujete ve své zahradě vysadit.

TIP: Inspirujte se i naším článkem, kde vám představíme méně známé ozbodné keře.

Pokud již na zahradě pěstujete letničky a jiné okrasné rostliny a zajímá Vás i rozmnožování pomocí semen, tento text je určen právě Vám. V příštím roce si dopěstujete množství svých vlastních rostlin. Většina druhů si ponechává vlastnosti mateřské rostliny, což umožňuje získání identických rostlin. Stačí včas a správně sesbírat a uskladnit semínka a jaro může začít právě výsevem.

V tomto období právě dozrávají semena letniček, které je dobré včas sklízet a sušit. Sklízejí se pro zachování druhu nebo možnosti pěstovat tyto druhy na záhoně i příští rok, nebo jen tak pro potěšení z pěstování. Předpěstované rostlinky se dají sice zakoupit, ale o to větší radost z nich máte, pokud projdou přes vaše ruce od semínka k dalším semínkům.

Velmi dobře se sbírají semena lichořeřišnice, hrachoru, měsíčku, cínie a aksamitníku. Semena sbírejte jen ze zdravých rostlin a semena již suché a vyzrálé. Semena většiny letniček při dozrávání vypadávají, proto je důležité vystihnout správný čas na sklizeň. Můžete sušit i odstřižené části rostlin spolu s květem a ještě ne zcela dozrálé semenem.

Nasbíraná semena sušte jednotlivě podle druhu na stinném místě a uskladňujte podobně jako bylinky v papírovém sáčku s označením. Poznačit si můžete druh, případně kultivar, barvu, výšku rostliny a datum sběru, případně jen rok.

Semena by se měla sbírat z květů plno kvetoucích v letním období, ne na jeho začátku ani na konci léta, případně na podzim. Hrozí zde slabé opylení rostlin a to by mělo dopad i na kvalitu semene. Semena sklizená už na podzim by nemuseli dozrát.

Pokud chcete sbírat semena macešek, sbírají se ještě téměř neotevřená. Jsou velmi pukavá a vystřelují do okolí. Vložte je do papírového sáčku, do kterého uděláte větší jehlou několik dírek a kapsu umístěte na slunce. Uslyšíte pukání a otevírání tobolek a vystřelování semínek, které zůstanou přímo v kapse. Vysévají se v červenci.

Může se stát, že příští jaro na záhonech najdete mladé rostliny letniček, vzrostlé z vypadaných semen. Tyto sazenice budou silnější než předpěstované a proto je vhodné je na záhoně ponechat a případně je jen zpřetrhat a později prosadit. Takto Vám rychle vyroste měsíček, kosmos, aksamitník, amarantus.

Vyberte si z nabídky letniček nebo trvalek a příští rok si je dopěstujete ze semen

Pokud nechcete, aby se semínka vysemenila do půdy, sesbírejte květenství dříve a nechte je vysušit a dozrát nebo na některé druhy natáhněte starou punčochu. Ochráníte větší semena před náletem ptáků, zejména slunečnice a barevné kultivary.

Sebrat jednoduše můžete i semena trvalek a dvouletek. Pokud byste si chtěli vytvořit směs barev a druhů na letničkový záhon, semena nejdříve sušte zvlášť podle druhu a barvy, možná i výšky a až pak je ve stejném poměru smíchejte.

Už příští jaro můžete mít vypěstované krásné rostliny, z vlastních semen. Semena pravidelně kontrolujte, aby neplesnivěly a dostatečně je usušte.

TIP: Přečtěte si také článek o zeleninových semínkách k výsadbě.