Blog

Podlehli jste kráse těchto nádherných rostlin, které vám učarovaly díky nádherným květům? Ještě je nepěstujete? Myslíte si, že nemáte dostatek informací o jejich nárocích na pěstování? Poradíme vám základní pěstitelské rady, aby i váš záhon byl zajímavý, aniž by šlo zrovna o japonskou výsadbu.

Charakteristika rododendronů

Rododendrony (Rhododendron) pocházejí z Asie, ale rostou po celém světě. Rod zahrnuje až 900 druhů stálezelených až opadavých stromů a keřů. Vzhledově vám je nemusíme zvlášť představovat. Typické jsou pro ně kopinaté, lesklé, tmavě zelené listy různé délky. Pěstují se zejména pro atraktivní a voňavé květy, které vyrůstají jednotlivě nebo ve shlucích od konce jara do léta. Květy jsou různé barvy i velikosti. V češtině bývají rododendrony někdy označovány také jako pěnišníky.

Prohlédněte si aktuální nabídku nádherných rododendronů v našem e-shopu

Rododendron druhy

Rododendrony najdou uplatnění ve skalce či na záhonech. Hodí se také do stinného kouta, pro tvorbu živých plotů a neformálních clon a také jako solitéra. Rododendrony lze pěstovat i v nádobě na terase. Rozdělují se do několika skupin, ale nejznámější jsou 4 skupiny:

Stálezelené rododendrony

Rododendrony Vireya

Azalky

Azaleodendrony

Většinou jde o mrazuvzdorné druhy. Kromě skupiny Vireya, které se pěstují v zimní zahradě nebo ve studeném skleníku. Moc hezky také vypadá, když se rozhodnete pěstovat rododendron na kmínku.

Jak zasadit rododendron

Rododendrony vyžadují vlhké, dobře propustné, humidní kyselé půdy s podílem listovky. Je zapotřebí je vysazovat do polostínu a mělce. Nesnášejí hlubokou výsadbu a trvalý tmavý stín. Místo výsadby by mělo být chráněno před silným větrem.

Po odkvětu odstraňujte odkvetlé květenství, vyloupnutím. Během kvetení dopřejte dřevinám hnojivo určené pro rododendrony. Na jaře můžete dlouhé výhony odstranit stříháním.

Nejdůležitější je podzimní a zimní zálivka během dní, kdy nemrzne. Na zimu je můžete zastlat v kořenové části listím. Zejména mladé výsadby, protože mělce koření. Bohužel je napadají  choroby a škůdci, proto jim věnujte dostatečnou péči a pravidelně je kontrolujte.

Rododendron přesazování

K otázce jak pěstovat rododendron patří také nutnost přesazování. Kdy přesadit rododendron? Jednoduše tehdy, pokud již přerostl stanoviště, nebo se mu třeba na vámi zvoleném stanovišti nedaří. Tato rostlina snáší přesazení dobře v případě, že jej provedete na podzim nebo na jaře. V období přesazování by ale nemělo mrznout.

A jak přesadit rododendron? Při přesazování rostliny postupujte tak, že svážete větve, aby se vám při přenášení nezlomily. Následně opatrně rýčem obryjte kořenový bal. Jakmile se celý uvolní, rostlinu přesuňte na dostatečně velkou plachtu. Jejím prostřednictvím pak můžete rostlinu přetáhnout na nové místo. Nově zasazené či přesazené rododendrony nepotřebují přihnojovat.

Žloutnutí rododendronu

Pokud listy žloutnou, půda je pravděpodobné vápnitá, případně jej zaléváte tvrdou vodou s vysokým obsahem vápníku.

Proč nekvete rododendron

I když se snažíte rostlině zajistit ty nejlepší možné podmínky, může se stát, že vám nebude kvést. Důvodem může být například situace, kdy rostlině odstraňujete opadané listy.

Druhým důvodem, proč rododendron nekvete, může být nezaštipování odkvetlých květů. Ty je třeba odstraňovat vždy po odkvětu, abyste dosáhli lepší násady květů v následující sezóně. Při zaštipování je nutné postupovat velmi opatrně, abyste náhodou nepoškodili či dokonce nevylomili pupeny, které jsou již připravené k rašení.

Pokud rododendron na zahradě již máte a nekvete, zkuste jej přesadit, začít na jaře zalévat vhodným hnojivem, doplnit mu kyselou půdu s pH 4,5 - 5,5, zkontrolovat zda je, byl zasazen mělce nebo nebyl vysazen v tmavém stínu.

Stříhání rododendronů

Nejvhodnějším obdobím pro omlazovací řez rododendronu bývá okamžik chvíli po odkvětu. To znamená v průběhu června a počátku července. Pokud byste řez provedli příliš brzy na jaře, mohli byste nové výhony vystavit riziku omrznutí a zaschnutí.

Větve, které budete stříhat, zkraťte na délku 30 až 60 cm. Pamatujte na to, abyste na větvích ponechali čípky, z nichž bude moct rostlina později obrazit a vytvořit shluk nových výhonů.

Dejte si pozor na to, abyste rododendron nevystavovali radikálnímu řezu. Vždy řez provádějte postupně. Zmlazování keře tedy můžete klidně rozložit do období 2 až 3 let.

Rododendron přezimování

Rododendrony je vhodné v zimních měsících chránit před mrazy. Jak přesně?

Přezimování rododendronu

Rostlinám můžete dopřát čerstvou rašelinu nebo mulč. Díky tomu ochráníte velmi mělké kořeny rostliny. Pokud se rozhodnete v zimě rododendron zalévat, vždy se rozhodněte pro velmi malé dávky vody. Zároveň zalévejte rostlinu pouze ve dnech, kdy nehrozí silné mrazy.

Jak vidíte, rododendrony jsou opravdu nádherné a vaši zahradu dokáží proměnit k nepoznání. Proto určitě neváhejte a vysaďte si tento keř do zahrady i vy.

Tip: Pěstujete v zahradě vistárii a nekvete vám? Poradíme jak ji přimět kvést.

Lahodné ovoce, které neodmyslitelně patří k typickým českým zahradám. Přesně tak lze charakterizovat meruňky, jejichž pěstování se u nás těší velké popularitě. Zjistěte, jaké jsou ty nejlepší odrůdy meruněk, jak při pěstování postupovat a na co si dát pozor.

Podíváme se také na to, kdy a jak stříhat meruňku, aby se strom těšil dobrému zdraví a vy docílili bohaté úrody.

Nejlepší odrůdy meruněk

Pokud se rozhodnete pro pěstování meruňky ve vaší zahradě, jistě vás bude zajímat, jakou konkrétní odrůdu zvolit. Jednotlivé odrůdy se přitom nejčastěji dělí do tří skupin, a to na rané, středně rané a pozdní typy.

Rané odrůdy meruněk

Rané odrůdy meruněk jsou charakteristické tím, že plody se na stromě objevují již v červnu a červenci. Jednotlivé odrůdy zpravidla také vynikají dobrou odolností vůči mrazu. Plody meruněk bývají chuťově vyvážené. Pokud během sezóny panují dobré podmínky, můžete se dokonce dočkat druhé sklizně.

Z oblíbených raných odrůd meruněk lze zmínit například odrůdu Aurora, Karola, Pinkcot, Barbora, Sylvercot či Vesna.

Středně rané odrůdy meruněk

Tyto odrůdy meruněk se těší popularitě především pro velikost svých plodů a dobu zrání. Skvěle se hodí do oblastí s mírně teplým podnebím. Ke sklizni meruněk je zpravidla možné přistoupit uprostřed léta.

K nejoblíbenějším odrůdám v této kategorii se řadí Veharda, Harcot, Kioto a Goldrich.

Pozdní odrůdy meruněk

S pozdními odrůdami meruněk se pojí úroda na konci sezóny. Plody totiž dozrávají až na konci léta a na podzim. Na druhou stranu nabídnou mnohdy výraznější chuť, a to díky své delší době zrání.

Z populárních pozdních odrůd meruněk stojí za zmínku odrůda Harlayne, Harogem či Bergeron.

Vyberte si mezi jednotlivými stromky meruněk tu pravou odrůdu přesně pro vás a pusťte se do pěstování

Mrazuvzdorné meruňky

Mezi mrazuvzdorné odrůdy meruněk lze zařadit odrůdu Ledana. Hojně doporučovaná bývá také odrůda Velita, která zároveň vyniká poměrně slušnou odolností vůči houbovým chorobám. V době kvetení snáší mrazíky dobře, stejně jako případné nárazové jarní mrazíky.

Pokud budete meruňku pěstovat ve vyšších polohách, kde se očekávají nejen přízemní, ale i kotlinové mrazíky, lze doporučit odrůdu Lerosa. Její plody se skvěle hodí nejen pro přímou konzumaci, ale i konzervování.

Z dalších mrazuvzdorných odrůd meruněk lze doporučit odrůdu Kompakta, Goldrich či Minaret.

Sázení meruňky

Stromky meruněk lze do zahrady vysadit jak na podzim, tak na jaře. Z hlediska půdy preferují spíše sušší variantu lehčího typu. Příliš těžká půda totiž může zatěžovat kořeny. Studeným a zamokřeným půdám se vyhněte.

Před samotnou výsadbou je nutné zkrátit veškeré kořeny a případně odstranit ty poškozené (až na zdravou část). Vysazené stromky je vhodné vyvázat ke kůlům a zajistit jim ochranu proti poškození zvěří.

Při výsadbě meruňky se hojně používají takzvané podnože. Zjednodušeně řečeno se jedná o rostlinu (nebo její část), která slouží pro očkování či roubování jiné rostliny. Její zásluhou se podpoří přežití zasazené rostliny. Jako podnože pro meruňky se u kvalitních půd používají meruňkové semenáče. V případě těžší nebo sušší půdy lze zvolit myrobalán. V těžších vlhkých půdách lze pracovat se slivoňovými podnožemi.

Péče o meruňky spočívá především v časté zálivce mladého stromu. Ty starší stačí zalévat již pouze v období sucha. Vsadit dále můžete na průběžné mulčování půdy v okolí stromu, díky čemuž potlačíte růst plevele a zadržíte vláhu v půdě.

Za jak dlouho plodí meruňka

Meruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.

Řez meruněk

Jednou z velmi důležitou disciplínou při pěstování tohoto ovocného stromu je bezpochyby správné stříhání meruněk. Kdy po jakém řezu sáhnout?

Jarní řez meruněk

Jarní řez meruněk se provádí v období od začátku rašení až do května. Jedná se o výchovný řez, při kterém se odstraňují suché, nemocné či poškozené výhony. Tento řez je zásadní provádět zejména u nově vysazených stromků. V dalších letech pak slouží k tomu, abyste strom udrželi v dobré kondici. 

Letní řez meruněk

K letnímu řezu meruněk se přistupuje v období od poloviny června až srpna (proto se mu někdy říká také srpnový řez meruněk). Jeho úkolem je podnítit růst nových větví. Tvorbu mladých letorostů delších než 25 cm lze podpořit zkrácením větví o třetinu až polovinu. Díky tomu podpoříme očka na spodní části letorostu k tomu, aby tvořila další výhony.

Podzimní řez meruněk

Na podzim se můžete zaměřit na zastřihování větvemi obtěžkaných stromů, u kterých se jednotlivým větvím nedostává dostatek světla. Bez podzimního řezu by meruňka nemusela mít na jaře dostatek síly k tomu, aby mohly vyrašit nové pupeny. Stejně tak dřevinu zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví.

Radikální řez meruněk

Jako radikální řez meruněk se označuje ten, který se provádí bezprostředně po výsadbě. Tehdy je třeba odstranit veškeré výhony, které rostou příliš nízko a mohly by deformovat kmen rostliny. Kromě toho je nutné zkrátit také všechny ostatní výhony, které se nejčastěji stříhají na jednu třetinu až dvě třetiny délky. Ideálním obdobím pro tento řez je první jaro po podzimní výsadbě stromu.

TIP: Hledáte další originální plodinu pro pěstování ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování moruše.

Ginkgo biloba je mimořádně silný strom. Zajímavostí je, že se jednalo o jedinou dřevinu, která přežila po útoku atomové bomby v Hirošimě. Roste velmi pomalu, nicméně nakonec může dosáhnout výšky až 30 metrů. Kromě toho lze však pěstovat i zakrslé odrůdy, které můžete tvarovat jako bonsaj.

Zjistěte, jak při pěstování tohoto stromu postupovat a na co si dát pozor.

Charakteristika jinanu dvoulaločného

Ginkgo biloba (neboli jinan dvoulaločný) se řadí k nejstarším stromům na zemi. Pyšní se vysokou odolností vůči přírodním živlům, klimatickým změnám a také nejrůznějším chorobám. Zajímavostí je skutečnost, že i když na první pohled nevypadá jako jehličnan, řadí se právě mezi jehličnaté stromy. Jednotlivé jehlice jsou totiž již natolik zploštělé, že připomínají spíše listy.

Listy ginkgo biloby mají tvar dvoulaločných vějířů a bývají poměrně velké. V letních měsících se vybarvují do krásné svěže zelené barvy. Na podzim pak přirozeně žloutnou a postupně opadávají.

Vyberte si sazenice jinanu dvoulaločného a pusťte se do jeho pěstování i u vás doma

Jinan dvoulaločný pěstování

Jinan dvoulaločný je ve východní Asii považován za posvátný strom. Často se proto vysazuje v blízkosti místních chrámů. Pěstovat jej však lze i v našich podmínkách. Vybrat si můžete z různých variant - některé druhy jsou převislé, jiné zakrslé a jiné mají různě tvarované listy.

Jinanu dvoulaločnému se nejlépe daří v propustné sušší jílovité půdě. Zpravidla dobře snáší i znečištěné ovzduší a zasolené půdy. Vyhněte se ale trvalému stínu a přemokření. Libuje si spíše na teplejších stanovištích, ale je mrazuvzdorný do zhruba -20 °C. Stromy existují buď samčí, nebo samičí. Pro zasazení do blízkosti domů lze však doporučit pouze samčí rostliny. Plody samičích stromů totiž mohou nepříjemně zapáchat.

Jinan dvoulaločný má tendenci růst spíše pomalu. Za rok průměrně přirůstá zhruba 30 cm. Poprvé začíná strom plodit zhruba ve svých 35 letech. Pokud chcete používat listy, je vhodné je sklízet na konci léta, případně časně na podzim (než začnou měnit svou barvu).

Nově vysazený strom potřebuje pravidelnou zálivku, dokud nedojde k zapuštění hlubokých kořenů. Poté je možné jej zalévat pouze během suchých letních měsíců. Zpravidla také není třeba používat hnojivo, jelikož ginkgo biloba dokáže všechny potřebné živiny čerpat z půdy.

Ginkgo biloba pěstování v květináči

Jinan dvoulaločný lze pěstovat nejen volně v půdě, ale i květináči. Požadavky pro pěstování jsou v mnohém podobné, v některých ohledech se však liší. Předně je třeba zvolit dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory. Rostlina v květináči totiž potřebuje pravidelnou zálivku, a to obzvláště v době jejího aktivního růstu.

Ginkgo biloba stříhání

Pokud chcete jinan dvoulaločný udržet v přiměřené velikosti, můžete jej velmi snadno udržovat řezem. Střih totiž snáší skvěle a i z toho důvodu se mnohdy pěstuje jako efektní bonsaj.

Pamatujte na to, že každá odrůda stromu má svůj přirozený obrys. Sloupovité stromy například rostou v úzkém tvaru sloupu, jiné odrůdy mohou mít spíše pyramidový, nebo deštníkový tvar. Ořezávat můžete všechny větve, které zdánlivě konkurují hlavnímu kmeni. Odstraňovat lze také malé vzpřímené stonky vyrůstající ze země (tzv. přísavky). Nezapomeňte průběžně odstraňovat také všechny větve, které vypadají mrtvé nebo slabé.

Plody ginkgo biloby

Jak jsme již zmínili, ze samičích květů dozrávají plody, které příliš nevoní. Disponují poměrně masitou slupkou, která kryje jedlý bílý oříšek. Tyto oříšky bývají ve východní Asii považovány za pochoutku. Jejich chuť lze připodobnit kaštanům, některým chutnají jako kombinace edamame, brambor a piniových oříšků. Jelikož jsou mírně toxické, lze najednou konzumovat pouze několik semen. 

TIP: Hledáte spíše osvědčenou klasiku? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na túje, které se často používají k optickému oddělení prostoru.

Nádherná a přitom jedovatá. Pouštní růže je krásná rostlina pocházející z Afriky, která skvěle ozdobí třeba váš parapet. Zaujme svými květy, které se vybarvují do bílé, růžové až tmavě červené barvy. Jak na její pěstování?

Pěstování pouštní růže

Pouštní růže ( Adenium obesum ) je sukulentní rostlina, která vás doslova uchvátí svými nádhernými květy. Právě díky nim skvěle rozzáří každý prostor. Jak napovídá samotný název, tato rostlina pochází z pouštních oblastí střední Afriky a arabského poloostrova. Ve svém domácím prostředí vytváří keře nebo menší stromky, které jsou charakteristické tlustým kmenem i větvemi. Barva květů může být bílá, růžová až tmavě červená, díky čemuž celek působí velmi dekorativním dojmem.

Z hlediska půdy pro pěstování volte písčitou zeminu. Vhodný může být substrát pro kaktusy a sukulenty. Mladé rostliny se přesazují každý rok vždy na jaře. Starší rostliny můžete přesazovat podle aktuální potřeby.

Pouštní růže je zvyklá na teplé počasí. Proto není divu, že jí nejvíce prospívá dostatek slunečních paprsků v průběhu celého roku. Jakmile je slunečního svitu málo nebo nastane zima, můžete ji nechat odpočívat při teplotě kolem 15 °C. V tomto období je zároveň důležité omezit zálivku a rostlině dopřát jen tolik vody, aby jí neuschly kořeny. Od dubna do října je naopak nutné růži pravidelně zalévat, přičemž do zálivky můžete přidat hnojivo pro kaktusy a sukulenty. Pokud máte skleník, můžete pouštní růži zhruba od dubna do září pěstovat v něm.

Nutno zdůraznit, že pouštní růže je jedovatá. Proto ji vždy umístěte mimo dosah dětí a domácích mazlíčků. Zároveň lze doporučit, abyste při manipulaci s ní používali rukavice.

Prohlédněte si aktuální nabídku pouštních růží v našem e-shopu a vyberte si rostlinu, která vás svými květy uchvátí

Tvarování pouštní růže

Pouštní růže je velmi tolerantní k řezu a tvarování. Díky tomu si z ní můžete postupem času vytvořit efektní bonsaj. Rostlině můžete dát vzpřímený nebo třeba šikmý vzhled. Také ji lze tvarovat do vzhledu nějakého živočicha a podobně.

Pouštní růže opadávají listy

Pouštní růži přirozeně opadávají listy v momentě, kdy nastane období sucha. Tento problém však může nastat také v případě, kdy dojde k určité změně podmínek (například rostlinu přenesete na jiné stanoviště). Pokud je to váš problém, nesnažte se růst nových listů podpořit o to větší zálivkou. Místo toho nechte rostlinu, aby si zvykla na nové prostředí při minimální zálivce. Pokud pouštní růže shazuje listy, může problém spočívat také v nedostatku světla.

Pouštní růže žloutnutí listů

Pokud si všimnete že listy pouštní růže začnou žloutnout, je na místě omezit zálivku.

Pouštní růže nekvete

Pouštní růže kvete při správné péči několikrát do roka. První květy se zpravidla objevují v květnu a červnu, další pak na scénu přichází koncem léta.

Co ale může stát za tím, že pouštní růže nekvete vůbec? V prvé řadě to může nastat v případě, kdy rostlina nemá dostatečný přístup ke slunečnímu svitu.

Květy se také nemusí na rostlině objevit v případě, že jste ji nedávno přesadili. Tehdy si totiž rostlina teprve může zvykat na nové prostředí a svou energii směřovat spíše do rostoucích kořenů než do toho, aby kvetla.

Problémy s květy mohou nastat také v momentě, kdy rostlina stojí v rozmočené půdě nebo ve vodě. V takovém případě rostlina nejen přestává kvést, ale také se na ní může objevit hniloba.

Pouštní růže nevyžaduje velkou intenzitu hnojení. Nicméně dostatek živin je podstatným faktorem k tomu, aby se mohly rozvinout květy.

Pouštní růže a škůdci

Silné a zdravé rostliny se zpravidla škůdcům dokáží velmi dobře ubránit. Někdy však může být pouštní růže napadena sviluškami či vlnatkami. Pokud tyto škůdce na rostlině spatříte, použijte ochranný prostředek dle návodu. Pamatujte na to, že vůbec největší škodu můžete rostlině napáchat v případě, kdy ji vystavíte příliš chladnému prostředí a nadměrné vlhkosti.

TIP: Slunné stanoviště vyhovuje i dalším rostlinám. Zjistěte, jak pěstovat rýmovník, který vám kromě jiného pomůže od ucpaného nosu.

Ozdobte svůj vstup do domu, terasu nebo třeba balkon. Jednou z možností jsou okrasné trávy, mezi které se řadí i majestátní ozdobnice čínská. Zjistěte, jak na její správné pěstování, jak ji připravit na zimu a kdy ji zastřihávat.

Charakteristika ozdobnice čínské

Ozdobnice čínská se právem řadí k jedněm z nejoblíbenějších okrasných trav. Kromě svého dekorativního vzhledu potěší také nízkými nároky na pěstování. Ozdobnice čínská původně pochází z východní Asie, přičemž v dnešní době je známo velké množství jejich kultivarů. Jednotlivé odrůdy se liší zejména svou výškou, tvarem, barvou listů a květů.

Rané odrůdy ozdobnice čínské kvetou v srpnu a září velkými květenstvími se stříbrnou až hnědočervenou barvou. Pozdní kultivary kvetou jen výjimečně. Jakožto okrasná tráva se rovněž v průběhu roku mění. Zatímco na jaře má krásně svěží zelenou barvu, během roku listy tmavnou a na podzim se zbarvují do nejrůznějších odstínů.

Prohlédněte si majestátní ozdobnice čínské v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí i vaši zahradu

Pěstování ozdobnice čínské

Ozdobnici čínské se nejlépe daří na slunném, případně mírně zastíněném stanovišti. Pokud ji vysadíte do polostínu, je třeba počítat s tím, že méně pokvete. Z hlediska půdy tato rostlina není nikterak náročná. Pouze je třeba si dát pozor na dlouhodobě zamokřenou půdu, v níž by mohla uhnívat. Volte ideálně dobře propustnou běžnou půdu s dostatečným množstvím živin. V sušších chudších půdách budou trsy ozdobnice přirozeně menší. Rostlinu stačí zalévat pouze na začátku vegetace a v případě velkého sucha.

Než nastane zimní období, můžete ozdobnici čínskou svázat. Díky tomu zabráníte tomu, aby jednotlivé trsy vlivem sněhu rozklesávaly. Ozdobnice sice nevyžadují sezónní hnojení, nicméně kvalitní kompost v jarních měsících rostlině určitě dopřát můžete.

Nejznámější kultivary ozdobnice čínské

Kultivarů ozdobnice čínské existuje opravdu spousta. K těm nejznámějším se řadí například ´Zebrinus´ charakteristický svými příčně pruhovanými listy.

Kultivar ´Variegatus´ zaujme štíhlými trsy, které dorůstají až do výšky 170 cm. Jeho listy jsou podélně zelenobíle pruhované a obloukovitě převisají. V našich podmínkách ovšem kvete jen výjimečně.

´Silbertum´ se pyšní listy širokými zhruba 2 cm. Jednotlivé listy mají uprostřed světlý pruh.

Pokud se poohlížíte po spíše drobnějším kultivaru, můžete vsadit například na ´Flamingo´. Jeho trs dorůstá do výšky 90 cm. Zaujme svým bohatým květenstvím. Laty jsou nejprve růžové až vínové, později se vybarvují do krásného stříbřitého odstínu.

Pokud naopak hledáte skutečně vysokou okrasnou trávu, můžete se rozhodnout pro ozdobnici obrovskou. Její nároky na pěstování se od ozdobnice čínské prakticky neliší.

Ozdobnice čínská v květináči

Ozdobnice čínská patří mezi typické solitérní trávy. Vzhledem k tomu v zahradě nejlépe vynikne v podobě jednotlivých trsů na pečlivě posečeném trávníku. Přesto se však můžete rozhodnout pro její pěstování v květináči a tímto způsobem ozdobit například váš balkon či terasu.

Vždy však pamatujte na správný výběr nádoby. Květináč by měl být dostatečně velký, aby bylo možné zajistit zdravý a kvalitní růst ozdobnice. Dostatečná šířka je poté klíčem k tomu, aby si rostlina dokázala vytvořit kvalitní kořenový systém. Květináč by také měl mít na dně drenážní vrstvu, díky níž rostlině zajistíte adekvátní vlhkost.

Ozdobnice čínská jak rychle roste

Rychlost růstu ozdobnice čínské může záviset nejen na konkrétním kultivaru, ale i podmínkách, které jí dopřejeme. Obecně lze říct, že roční přírůstek činí zhruba 10 cm.

Ozdobnice čínská kdy stříhat

K zastřihávání ozdobnice čínské se doporučuje přistoupit na jaře, jakmile pominou poslední mrazy. V té době seřízněte celý trs zhruba 10 -15 cm nad zemí. A kdy naopak ozdobnici čínskou rozhodně nestříhat? Na podzim, stejně jako ostatní okrasné trávy.

TIP: Pamatujte na správné zazimování okrasných trav, abyste se z jejich krásy mohli těšit i příští rok. Zjistěte, jak postupovat.

Vytvořte si u vás v zahradě kousek Středomoří. Skvěle vám k tomu poslouží olivovníky, s jejichž pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Zjistěte, jakou půdu zvolit, jak vydatně tuto rostlinu zalévat a na co si dát pozor. Poradíme vám také s tím, jak se starat o olivovník v zimě.

Olivovník evropský

Pěstování olivovníků není žádná věda. Nejoblíbenějším druhem olivovníku, který se pěstuje u nás, je jednoznačně olivovník evropský. Ten zaujme atraktivními úzkými stříbřitými listy a typickými zelenými plody. Původně pochází z Íránu, odkud se postupem času rozšířil do Středozemí. Olivovníky se nemusí pěstovat nutně jen kvůli olivám. Skvěle totiž poslouží i jako originální okrasné stromy, které promění vaši zahradu či terasu k nepoznání.

V našem e-shopu najdete zajímavé olivovníky na prodej. Stačí si tedy jen vybrat, objednat a zakomponovat je do své zahrady nebo třeba na terasu

Olivovník v zahradě

Olivovníkům se nejvíce daří v jemně navlhlé půdě, proto pamatujte na jejich pravidelné zalévání. Zatímco v zimních měsících bude pravděpodobně stačit zalévat rostlinu jednou týdně, v létě jí dopřejte dostatek vláhy alespoň dvakrát až třikrát týdně. Pozor si však dejte na to, aby voda v květináči zbytečně nestála, jelikož by mohla způsobit uhnívání kořenů. Substrát na olivovník volte ideálně tak, aby se jednalo o mírně zásaditou písčitě-hlinitou půdu.

Olivovníky ke svému správnému růstu potřebují dostatek slunečních paprsků. Proto je vhodné je vysadit na zahradu orientovanou ideálně na jih. Rostlinu není třeba rosit, jelikož v přírodě běžně roste v suchém podnebí.

Jak stříhat olivovník

Řez olivovníku rozhodně nemusí být nikterak radikální. Je ale třeba pravidelně zastřihávat bujné letorosty. Dlouhé větve se stříhají proto, aby strom zhutněl a netáhl se příliš do výšky. Pravidelně také uvolňujte střed stromu a prostříhejte větve, které vedou směrem dovnitř.

Kdy stříhat olivovník

Již vzrostlé stromky je třeba upravit řezem na jaře, nejpozději však v polovině července. Díky tomu stihnou nové výhony do zimy vyzrát. Každé dva roky můžete také přistoupit k prosvětlovacímu řezu.

První olivy můžete na stromu zaznamenat po zhruba pěti letech, a to především na roubovaných rostlinách. Postupně by se pak měla plodnost stromu zvyšovat, naplno však bude olivovník plodit až po několika desetiletích. Pamatujte také na to, že aby plody dostaly svou typickou chuť, je třeba je macerovat v silně slaném nálevu.

Olivovník v květináči

Olivovník je možné pěstovat nejen volně v zahradě. Popularitě se těší také jeho pěstování v nádobě. Pamatujte na to, že olivovníky špatně snáší vlhký vzduch. Proto je vhodné jim zajistit stanoviště, kde bude vzduch spíše sušší, a to především v zimě. Ideální může být například prostor na chodbě či terase, který je dobře chráněn před mrazem.

Jak pěstovat olivovník v květináči

Pokud se rozhodnete pro tento způsob, jistě vás bude zajímat, jak pěstovat olivovník v nádobě. Zvolit byste měli dostatečně velký květináč, aby se mohly kořeny olivovníku volně rozrůstat. Nádoba by měla být tak velká, jako koruna stromu. Olivovník přesaďte, jakmile se jeho koruna zvětší (nejlépe každých 3 až 5 let).

Samotný květináč s rostlinou poté umístěte na slunné místo, kde bude chráněn před silnějšími větry. Pro doplnění živin v půdě pamatujte na to, abyste zhruba každé dva roky olivovník přihnojovali a dosypávali nový substrát.

Aby docházelo k lepšímu odtoku vody z květináče, lze doporučit vytvořit uvnitř nádoby drenážní systém. To znamená, že dno květináče vysypete štěrkem či malými kamínky a přikryjete substrátem.

Olivovník na kmínku

Pokud se rozhodnete pro pěstování okrasného olivovníku, můžete upřednostnit pěstování dřeviny na kmínku. Olivovník se k tomu totiž skvěle hodí.

Olivovník mrazuvzdorný zpravidla není

Pokud olivovník pěstujete v nádobě, je vhodné jej na zimní měsíce přenést do interiéru (zhruba koncem října nebo v momentě, kdy venkovní teplota klesne pod 10 °C).

Olivovníky zasazené přímo v zahradě lze před mrazem ochránit vhodným způsobem zazimování. Výjimkou může být mrazuvzdorný olivovník, který dokáže chladné měsíce lépe přečkat (přesto se však doporučuje před zimou určitým způsobem ochránit každou odrůdu). Olivovník zkrátka a jednoduše miluje teplo.

Jak zazimovat olivovník

Kolem olivovníku lze navršit půdu, která rostlině poskytne izolaci před chladem. Okolí kmene dále také můžete přikrýt mulčem, který kořeny velmi dobře ochrání. Díky navršené půdě zároveň bude moct voda stéct dál od kořenů, díky čemuž nebude olivovník v zimě přemokřený.

Pokud očekáváte, že okolní teploty budou opravdu velmi nízké, můžete kmen a korunu stromu obalit jutovinou či netkanou textilií.

Pokud rostlinu přenesete do interiéru, vyhněte se příliš tmavým a vlhkým prostorám (v ideálním případě olivovník umistěte k oknu, aby se mu i v zimních měsících dostalo dostatek slunečních paprsků).

TIP: Pokud se rozhodnete pro okrasné pěstování olivovníku, můžete jej doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Jednou z možností je například hebe. Zjistěte, jak pěstovat hebe a z jakých variant můžete vybírat.

Hrušně jsou takovou pomyslnou klasikou českých zahrad. Jejich plody se skvěle hodí nejen k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů nebo třeba destilátů. Zajímá vás, jakou odrůdu si vybrat pro pěstování? Na jaké stanoviště tuto dřevinu vysadit, aby se jí skvěle dařilo? A na co si dát pozor? Čtěte náš článek zaměřený na sázení hrušně a její pěstování.

Hrušně odrůdy

Jednotlivé odrůdy hrušní se dělí do 3 základních kategorií - letní, podzimní a zimní.

Letní odrůdy hrušní

U těchto odrůd se sklizně dočkáte zpravidla od začátku srpna do začátku září. Pyšní se sladkou a šťavnatou chutí a jsou určeny pro přímou konzumaci. Mezi populární letní odrůdy hrušní se řadí například Clappova, Isolda či hrušeň Williamsova.

Podzimní odrůdy hrušní

Podzimní hrušky zpravidla zrají v září. Jejich dužina je příjemně nasládlá, šťavnatá a rozplývavá. Tyto odrůdy se rovněž hodí buď pro přímou konzumaci, nebo krátkodobé uskladnění. Mezi populární podzimní druhy hrušní se řadí například Hardyho máslovka, Armida či Mramornaja.

Zimní odrůdy hrušní

Konzumní zralost těchto hrušek nastává zhruba od ledna do dubna. I vzhledem k tomu jsou většinou určeny pro uskladnění. Z oblíbených odrůd lze zmínit například hrušeň Erika, Amfora či Blanka.

Nabídka hrušní v našem e-shopu je poměrně rozsáhlá. Vyberte si odrůdu, která vám nejvíce zachutná

Hrušně do vyšších poloh

Zatímco některé odrůdy hrušní jsou vhodné do teplejšího oblastí s nadmořskou výškou od 200 do 350 metrů, jiné lze vysadit v lokalitách s nadmořskou výškou od 200 do 500 metrů. Mezi hrušně do vyšších poloh se řadí například Alice, Erica, hrušeň Lucasova či Alfa. Naopak z teplomilných hrušní můžeme zmínit hrušeň Williamsovu či Amforu.

Samosprašné hrušně

Jako samosprašnost se označuje schopnost opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Mezi samosprašné odrůdy hrušní patří například hrušeň Condo či hrušeň Patten. Zmínit můžeme také částečně samosprašnou odrůdu s označením hrušeň Suvenýr. Klasické odrůdy jsou převažně cizosprašné a vyžadují pro získání bohaté úrody opylovače.

Výsadba hrušní

Hrušně mají obecně vyšší nároky na podmínky stanoviště. Dařit se jim bude zejména v teplých a středních polohách, přičemž průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C.

Co se týče půdy, tu volte hlubokou, středně těžkou až těžší. Měla by být slabě kyselá až neutrální, ideální je pH mezi 6,0-7,2 pH. Naopak nevhodné pro pěstování jsou vápenité a zamokřelé půdy. Důležitá je také správná orientace stanoviště na světové strany, kdy hrušním prospívá zejména jihovýchodní, jihozápadní či jižní strana.

Pro samotnou výsadbu hrušky je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (o rozměrech zhruba 1 m × 60 cm). Před zasazením stromku odstraňte jeho odumřelé kořeny a namočte jej do vody. Většina mladých stromů bude v prvních letech života potřebovat patřičnou oporu. Proto do vyhloubené jámy zatlučte také kůl. Po zasazení stromu do půdy jej nezapomeňte zalít zhruba 15 litry vody. Při výsadbě můžete použít také přípravek Plantasorb, který pomáhá v půdě udržovat vodu a uvolňuje ji pro potřeby rostliny v suchém období. Největšího účinku přitom dosahuje společně s mykorhizními přípravky.

Nemoci hrušně

Mezi nejvýznamnější nemoci hrušní se řadí takzvaná rez hrušňová, hostitelem je jalovec. Nemoc se přitom vyskytuje právě v místech, kde se nachází oba tyto stromy. Prevence před výskytem nemoci spočívá v tom, že byste neměli oba hostitelské stromy pěstovat v těsné blízkosti. Pokud tedy chcete mít v zahradě jak hrušni, tak i jalovec, zasaďte je alespoň 300 metrů od sebe (záleží však také na proudění vzduchu a podobně). Pokud se chcete nemoci vyhnout, vyplatí se také vybírat hrušně rezistentní vůči rzi hruškové.

Z dalších nemocí můžeme zmínit takzvanou moniliniovou hnilobu hrušek, kdy se na jednotlivých plodech rychle rozšiřují hnilobné skvrny a následuje postupná hniloba celých plodů.

Řez hrušně

Řez hrušní se provádí dle prakticky stejných zásad jako řez jabloní. Tato dřevina obecně řez snáší velmi dobře. Jelikož má tendenci růst strměji směrem vzhůru, je vhodné ji vyvazovat hned v počátku pěstování. Díky tomu si můžete nastavit vhodný základní tvar koruny.

Kdy stříhat hrušně

Jako první přichází na řadu řez hrušní po výsadbě. V tomto směru přitom záleží na tom, jak starý stromek jste zasadili a zda již stihl vytvořit nějaké postranní větve. Tyto větve se zkracují těsně nad pupenem směřujícím ven. Všechny nové výhony můžete u nového stromku zkracovat zhruba na polovinu. Zároveň odstraňujte ty výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Díky pravidelném řezu v prvním roce života se koruna hrušně velmi rychle rozvětví.

Jarní řez hrušně

V rámci jarního řezu hrušky můžete zkracovat nebo zaštipovat letorosty, díky čemuž podpoříte lepší tvorbu pupenů.

Zimní řez hrušní

K prořezání hrušně lze přistoupit také v zimě, díky čemuž podpoříte její celkové zdraví a úrodnost. Pokud se jedná o strom se slabým růstem, doporučuje se střih hrušně provádět ideálně před obdobím vegetačního klidu. Dejte si však pozor na to, že zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě nižší než -8 °C, jelikož mráz by mohl poškodit obnažené pletivo.

Hrušky a jablka patří neodmyslitelně k sobě. Přečtěte si, jak vybrat jabloně do chladných oblastí, aby se jim dařilo.

Červená řepa se řadí k poměrně nenáročným rostlinám. Díky tomu si její pěstování může vyzkoušet prakticky každý. Samotná řepa pak obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a vlákniny a její skvělou chuť si budete moct užívat prakticky po celý podzim a zimu.

Zjistěte, jak na její správné pěstování, abyste na konci slavili úspěch.

Řepa druhy

V současné době jsou k dostání nejrůznější druhy řepy. Narazit můžete nejen na červenou řepu, ale také na oranžovou, světle žlutou nebo třeba červenou s bezbarvými proužky na průřezu.

Řepa červená

Řepa červená pochází z oblasti Středomoří a severní Afriky. Pyšní se průměrnými nároky na půdu a lze proto říct, že se jí bude dařit téměř všude. Rozlišujeme přitom několik odrůd červené řepy.

Nejpěstovanější odrůdou je červená kulatá řepa s kulovitou bulvou s intenzivně fialovým povrchem. Má jemnou dužinu s výraznou chutí a většinou velmi dobře odolává chorobám.

Odrůda Kahira má ploše kulovitou bulvu, která je na povrchu hladká a pyšní se tmavě červenou barvou. Dužina je sytě červená. Odrůda skvěle chutná jak v syrovém stavu, tak i nakládaná.

Kulatá řepa Monopoly má intenzivně červené vnitřní vybarvení. Tato řepa tvoří velmi dobře vybarvené bulvy, které jsou odolné vůči vybíhání. Rovněž ´Betina´.

Vyzkoušet můžete také pěstování polopozdní až pozdní odrůdy Alexis, která tvoří válcovité bulvy. Její dužina je červená a má velmi jemnou chuť. Odrůda vyniká skvělou odolností vůči chorobám i vybíhání.

Řepa salátová

Salátová řepa je jiné označení pro klasickou řepu červenou. Oba tyto pojmy tedy označují to samé.

Samostatnou kategorii tvoří krmná řepa, která se používá jako vysoce stravitelné krmivo s vysokým obsahem vitamínů a minerálů a zároveň nízkým obsahem vlákniny. Krmná řepa vyniká také velmi dobrou skladovatelností.

Nakupte si semínka řepy a zkuste si tuto pochoutku vypěstovat i na své vlastní zahradě

Pěstování řepy

Červené salátové řepě se bude nejlépe dařit v lehké až středně těžké půdě. Dopřejte jí takovou půdu, která je bohatá na živiny a zároveň dobře propustná. Této rostlině se bude skvěle dařit na záhoně po luštěninách. Sousedit může například se salátem, okurkami, kedlubnami či česnekem. Naopak pěstování v těsné blízkosti brambor a rajčat se raději vyhněte.

Výsev řepy

Řepa se vysévá zhruba od poloviny dubna do poloviny července, v chladnějších oblastech raději až v květnu. Semínka řepy lze vysévat do řádků, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 30 až 40 cm. Umístěte je do hloubky přibližně 2-4 cm. Po vysetí jednotlivé řádky opatrně přihrňte, přitiskněte a zalijte. Následně je lze přikrýt bílou netkanou textilií.

Jakmile rostliny červené řepy vzejdou, můžete je protrhat na vzdálenost zhruba 10 cm. V zemi ponechte vždy jen ty nejsilnější rostliny. Díky protrhání docílíte zhruba stejně velkých bulev. Záhon s červenou řepou je na místě pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. Čím je rostlina větší, tím je okopávání méně potřeba.

V prvním měsíci růstu pamatujte na důkladnou zálivku. Později (za předpokladu, že není delší dobu sucho) není intenzivní zálivka tolik nutná. Půda by nikdy neměla být přemokřená. Červenou řepu lze sklízet průběžně, nejpozději však před příchodem prvních mrazů. Vyrývejte ji opatrně i s kořenem zhruba 2-3 cm nad bulvou.

Řepa a škůdci

Řepu mohou v některých případech napadnout dřepčíci, kteří tvoří na listech malé dírky. Škůdcem může být také osenice polní, která v bulvách vykousává cestičky. Ochrana před těmito škůdci je bohužel poměrně obtížná. Můžete však vyzkoušet zasadit do těsného sousedství saturejku či kopr, které svým aromatem škůdce odpudí.

TIP: Nezůstávejte pouze u řepy. Prozkoumejte i možnosti pěstování další populární kořenové zeleniny. Přečtěte si náš článek zaměřený na správné pěstování mrkve.

Krásný, ale prudce jedovatý. Přesně tak lze stručně charakterizovat oleandr, který zejména ve Středomoří tvoří bujné živé ploty. U nás se přitom popularitě těší jeho letní pěstování volně v zahradě či nádobách. Jak na to, aby se rostlině dařilo a na co si dát pozor?

Jak pěstovat oleandr

Oleandr je stálezelený keř nebo malý strom, který je charakteristický svými krásnými květy a prudkou jedovatostí. Pyšní se zpravidla poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, které mají nejčastěji odstín růžové, žluté nebo bílé. Jeho výška může činit 2 až 6 metrů.

Pokud se vám oleandry líbí a chcete je pěstovat v zahradě, je nutné dodržet hned několik pravidel. Správná péče a podmínky jsou totiž klíčové k tomu, aby se této rostlině dařilo. Z hlediska stanoviště volte slunné a teplé polohy. Ideálně jej umístěte na plné slunce, případně do polostínu.

Dále věnujte pozornost správné přípravě půdy. Substrát na oleandr by měl být dobře propustný s dobrým systémem odvodnění. K tomuto účelu tedy můžete do půdy přidat písek. Oleandr bývá dobře odolný vůči suchu, nicméně v době růstu (na jaře a v létě) vyžaduje pravidelnou zálivku. Vyhněte se však přemokření. Nedostatek vody, především v době nasazování na květy, může být důvodem, proč nekvete oleandr.

Hledáte sazenice oleandru na prodej? V našem e-shopu najdete spoustu různých variant. Vyberte si mezi nimi svého favorita

Jak zasadit oleandr

Pokud se rozhodnete pro pěstování oleandru ze semínka, zasaďte je do substrátu a ten udržujte stále vlhký. Abyste podpořili klíčení, umístěte je na teplé a vlhké místo (pomoct si můžete také fólií). Semínka by vám měla vyrůst zhruba za 2 až 3 týdny.

Oleandr jedovatost

Oleandr je prudce jedovatý. Proto se jeho pěstování nedoporučuje v domácnostech, kde by k němu mohly mít přístup děti nebo domácí mazlíčci. Jedovaté jsou přitom všechny části rostliny včetně květů, přičemž největší koncentrace jedovatých látek se nachází v listech. Zatímco mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů může způsobit smrt.

Oleandr druhy

Oleandry se pěstují v mnoha různých odrůdách. Tou pravděpodobně nejznámější je oleandr obecný. Tyto rostliny se rozlišují také dle barvy jednotlivých květů, kdy nejčastější je oleandr bílý, růžový, čajový a červený.

Kdy stříhat oleandr

Řez oleandru se obvykle provádí do konce léta nebo podzimu. Méně často se pak k němu přistupuje na jaře.

Kdy stříhat oleandr, aby kvetl

Pokud je váš oleandr dostatečně košatý a můžete jej pravidelně přesazovat, řez není vyloženě nutný. Aby ste docílili květů, je vhodné neseříznout úplně všechny výhony. Bohatě stačí, když zkrátíte pouze ty nejstarší.

Jak stříhat oleandr

A jak tedy při střihu oleandru postupovat? Řez se provádí těsně nad přeslenem. Jedná se o místo, kde vyrůstají tři až čtyři listy najednou. Staré přerostlé větve lze seříznout zhruba o třetinu. Zároveň odstraňte příliš tenké či nevhodně rostoucí výhony. Pokud se jedná o mladší keř, můžete vybrané výhony pouze zaštípnout a tímto způsobem docílit košatějšího vzhledu.

Pěstování oleandru v květináči

Oleandr můžete pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v květináči. V takovém případě si dejte pozor na to, abyste se vyhnuli přemokření nebo nedostatku vláhy. Během léta jej vydatně zalévejte. V podvečer můžete přistoupit také k rosení, pouze si dejte pozor na namočení květů.

Oleandr na kmínku

Výjimkou není ani pěstování oleandru na kmínku, kdy je koruna pěstována v různé výšce. Tímto způsobem se z kmínku odstraňují nežádoucí výhony a listy a do této formy se dostanou zásahem činnosti pěstitele.

Kdy přesadit oleandr

S pěstováním rostliny v květináči úzce souvisí otázka, kdy přesazovat oleandr. Pokud velikost květináče přestane rostlině vyhovovat, je na místě ji přesadit a dopřát jí více prostoru pro růst. Vhodným obdobím na přesazení je jaro, případně podzim či zima po odkvetení květů. Při přesazování používejte rukavice a tričko s dlouhým rukávem, abyste zbytečně nepřišli do přímého kontaktu s jedovatou rostlinou.

Kdy dát oleandr ven

Pokud oleandr pěstujete v květináči, můžete jej snadno přenášet mezi vnitřním a venkovním prostředím na základě aktuální venkovní teploty. Při přezimování jej můžete ven umístit v momentě, kdy se teplota pohybuje mezi 10 a 15 °C a nehrozí již poslední mrazíky.

Oleandr přezimování

Oleandr se řadí mezi rostliny, u kterých je v chladných oblastech důležité pamatovat na správný způsob zazimování. Díky tomu toto období snáze překoná a na jaře se budete z jeho krásy opět těšit.

Jak zazimovat oleandr

Jakmile teploty klesnou pod bodu mrazu, je vhodné rostlinu přenést do nemrznoucích podmínek.. Pokud oleandr pěstujete v nádobě, můžete jej na zimní měsíce přenést do domácího prostředí (například na zimní zahradu nebo na verandu).

Mrazuvzdorný oleandr

Pokud toužíte po pěstování mrazuvzdorného oleandru, je třeba sáhnout po odolných druzích rostliny. Například oleandr mrazuvzdorný Atlas Nain de Tidili snese i -8 °C v nádobě a až -15 °C krátkodobě v zemi. Vzhledem k tomu tento oleandr zazimování nevyžaduje a není nutné jej chránit před jarními či podzimními mrazíky.

TIP: Zkuste si vypěstovat i další keře s nádechem exotiky. Zjistěte, jak pěstovat hebe a na co si dát pozor.

Švestky se u nás řadí mezi populární pěstované ovoce. Tyto plody jsou skvělým zdrojem antioxidantů, nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Víte, jak na jejich pěstování? Kdy přistoupit k výsadbě švestky a kdy a jak provádět jednotlivé řezy stromů?

Druhy švestek

Švestky se společně s pološvestkami, blumami, slívami, renklody a mirabelkami řadí do rozsáhlého rodu slivoní.

Švestky jsou charakteristické svými protáhlými plody s obvykle tmavě fialovou barvou. Dužina bývá tuhá s nádechem žluté a oranžové. Ze švestek je nejrozšířenějším druhem švestka domácí velkoplodá, která však může být napadána šarkou. Mezi nejodolnější druhy švestek se řadí německá odrůda Jojo nebo její kříženec Jofela.

Švestkám se velmi podobají pološvestky. Tyto plody však nebývají tolik protáhlé a konzistence dužiny bývá mírně pevná. Většinou se jedná o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známým druhem pološvestky je u nás Čačanská lepotica.

Blumy bývají v porovnání se švestkami větší, kulatější a mívají měkčí slupku.

Slívy jsou charakteristické svými kulatými nebo oválnými plody, které mohou dosahovat různých velikostí. Jejich dužina bývá měkká a často ulpívá na pecce. Z nejznámějších odrůd lze zmínit Opál.

Renklody mají větší, kulaté i oválné plody s pevnou dužinou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky se může pohybovat od zelené, přes červenou až po temně fialovou. Známa je Zelená renklóda.

Mirabelky zaujmou drobnými kulatými plody, které bývají žluté se žlutou dužinou. Většinou se dužina velmi dobře odděluje od pecky.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice chutných švestek a blum. Stačí si jen vybrat tu pravou odrůdu pro vás

Sázení švestek

Švestka patří mezi ovocné stromy, které nejsou příliš náročné na teplo. Pokud chcete pěstovat švestky v oblasti, kde zima přichází dříve, vyhněte se pozdním odrůdám, aby vás o jednotlivé plody nepřipravil mráz.

Co se týče půdy při výsadbě švestek, volte hlubokou a úrodnou půdu. Švestkám se daří v mírně vlhké půdě, naopak trvalé přemokření nesnášejí. V suchých půdách mohou plody předčasně opadat a ve velmi studených polohách můžete bojovat s tím, že plody nedozrají.

Výsadba švestky se provádí na podzim (od září do listopadu) nebo na jaře (od března do konce dubna). Švestky většinou nepotřebují k opylení jiné druhy. Až na několik výjimek je tedy možné v zahradě pěstovat pouze jeden strom.

Choroby švestky

Švestky často trpí na nejrůznější nemoci a další problémy. Typickým problémem tohoto ovoce bývá červivost, která bývá často způsobena obalečem švestkovým (respektive jeho larvami). Tato dřevina rovněž může trpět mšicemi, které stojí za zkroucenými listy. Pravděpodobně největší hrozbou pěstitelů je nemoc šarka, která je bohužel neodstranitelná. Z dalších chorob lze zmínit například červenou skvrnitost slivoně, hnědou hnilobu či pilatku švestkovou.

Řez švestek

Peckoviny, mezi které se řadí i švestky, bývají náchylné na na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Vzhledem k tomu je nutné švestku neustále prosvětlovat a provzdušňovat. Kromě toho je pravidelný radikální řez švestky důležitý také proto, aby se tíhou ovoce větve tolik nelámaly.

Kdy stříhat švestky

Švestky byste měli poprvé prořezat ihned po jejich zasazení do země. K dalšímu prořezání lze poté přistoupit první zimu po výsadbě. Následně se této aktivitě věnujte pravidelně každý rok v období vegetačního klidu.

Řez švestky po výsadbě

Bezprostředně po výsadbě ořežte přibližně 50 % větví. Snažte se přitom strom prořezat do takového tvaru, do kterého chcete, aby rostl. Díky okamžitému řezu snížíte riziko šoku a poškození z přesazení a zároveň podpoříte dobré zakořenění stromu.

Letní řez švestky

Během léta můžete odstraňovat nemocné větve a letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva směrem do koruny stromu. Rovněž můžete upravit větve, u kterých dochází ke křížení nebo souběžnému růstu.

Jarní řez švestky

Po skončení mrazů je možné provádět jarní řez švestky. V rámci něj odstraňte všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Odstraňte také všechny suché a viditelně nemocné větve. Plodné větve v hlavní koruně stromu zkraťte zhruba o třetinu, aby se vlivem tíhy ovoce nebo silného větru nezlomily.

Výchovný řez švestky

Výchovný řez švestky se provádí dvakrát ročně. K prvnímu z nich lze přistoupit v momentě, kdy již pominou mrazy, ale ještě se neobjevily květy. Druhý lze poté provádět začátkem léta. V rámci výchovného řezu tedy můžete tvarovat korunu stromu.

TIP: Zkuste kromě pěstování švestek také pěstování ořechů. Zjistěte, jak postupovat a na co si dát pozor.