Blog

Je množství okrasných keřů, které dokáží vytvořit zajímavé zákoutí. Kalina (Viburnum) však patří mezi ty dřeviny, které jsou hodnotné pro své květy a některé i díky stálezeleným listům.

Čili jejich variabilita je obecně použitelná v zahradních kompozicích jako solitér, do pozadí záhonů, dokonce i na smíšené živé ploty nebo pěstování v nádobách.

Rozlišuje se cca 200 druhů. Výběr nádherných kalin najdete i v našem e shopu.

Kalina druhy

Mezi nejznámější stálezelené druhy kaliny patří Viburnum rhytidophyllum (Kalina vrásčitolistá). Její impozantní vrásčité listy zdobí keř během celé zimy. Jsou dlouhé, vrásčité, sytě zelené a poměrně pevné. Na jaře rozkvete bíložlutými květy.

Zvláštností je i to, že květní pupeny se tvoří už na podzim, jsou hnědé a pokryté chloupky, které na citlivé pokožce mohou způsobit podráždění a zarudnutí. Později po odkvětu se vytvoří červené plody, které jsou jedovaté.

Na pěstování není náročná. Snáší všechny typy půdy, kromě mělkých a podmáčených půd se jí opravdu bude dařit kdekoliv. Roste poměrně rychle, bez řezu ve světlém stínu až polostínu. Během tuhé zimy sice může ztratit část listů, ale ty na jaře rychle dorostou.

Další stálezelená kalina je kalina Davidova (Viburnum davidii), která je charakteristická elegantním vzhledem. Má modrozelené listy, bílé květy, které kvetou na jaře. V létě, po opylení, se tvoří modré plody, které jsou nejedlé. Dorůstá do výšky kolem 1m.

Je opravdu nádherná, ale potřebuje zimní ochranu a chráněné stanoviště před silným větrem, stejně i před přímým zimním a letním sluncem. Je citlivá na mráz, proto je nutné (zejména v období, kdy jsou holomrazy bez sněhu) celou rostlinu obalit textilií.

Má v oblibě mírně kyselé půdy. Odvděčí se vám krásným květem a listím, které je dekorativní během celého roku. Stejně tak ani na jaře ji nepřehlédnete. Pupeny jsou narůžovělé, ale vykvetou z nich bílé květiny.

Kalina bodnantská je velmi atraktivní rostlina, hlavně během zimních měsíců. Viburnum bodnantense 'Dawn' rozkvétá během mírných zim již koncem prosince a vydrží kvést do března. Květy má úzké trubkovité, nejdříve sytě růžové a později světle růžové barvy. Vykvétají ve shlucích přímo na bezlisté větvi. Největší předností je silná, ale velmi příjemná vůně, která se rozšiřuje v teplejších zimních dnech a je předzvěstí přicházejícího jara.

Další atraktivní je kalina obyčejná s bílými kulovitými soukvětími, které zaplaví celý keř. Viburnum opulus 'Roseum' kvete v květnu nádhernými soukvětími, které doslova visí z větviček. Z dálky působí jako květy hortenzie. Listy sice na podzim opadávají, ale ještě předtím se celý keř rozzáří červeným odstínem.

Výborně se jí daří na plném slunci, v každé půdě a dokonce nevyžaduje ani hnojení. Má však v oblibě humózní půdy. Dosahuje výšky 3 m. Je to opravdu impozantní dominanta předzahrádky nebo smíšeného záhonu. Dokonce by se jí dařilo i ve velké nádobě.

Zapomenout nesmíme ani na kalinu pražskou (Viburnum 'Pragense'), která má podobu stálezeleného keře. Listy jsou lesklé, vrásnité, kopinatě podlouhlé. Těšit se můžete na drobné květy, které se objevují na konci jara. Keř dorůstá do výšky až 2,5 metrů.

Neméně krásnou odrůdou je kalina vonná (Viburnum farreri). Tento opadavý keř pochází z Číny. Roste vzpřímeně a je bohatě rozvětvený. Kvete ještě před rašením listů, a to nejčastěji od března do května.

Pestrý výběr okrasných keřů z našeho eshopu

A takto by se dalo opravdu pokračovat v popisu i dalších kalin. Mají široké využití, proto je nevynechejte při plánování vaší nové koncepce zahrady.

Keř kalina

Kalina je keř, který v zahradě působí velmi efektním dojmem. Pojďme se podívat na to, kdy kvete a jaké odrůdy jsou stálezelené.

Kdy kvete kalina

Doba květu závisí od konkrétní odrůdy. Kalina obecná kvete od května do července. Hlavní období kvetení nastává zpravidla v červnu, kdy je keř dokonale obsypán barevnými květy. Kalina bodnanská vás květy potěší nejčastěji od března do dubna. Kalina vrásčitolistá kvete hned brzy zjara.

Kalina kvetoucí v zimě

Pokud toužíte, aby vaši zahradu květy rozzářily i v zimních měsících, vysaďte si zde kalinu bodnanskou. U ní se totiž během mírné zimy mohou květy objevit již v prosinci. 

Stálezelená kalina

Mezi stálezelené druhy kaliny se řadí například kalina vrásčitolistá, kalina vavřínolistá, kalina Davidova nebo kalina širokolistá. Tyto odrůdy tedy zahradě poskytují zeleň i během zimních měsíců a jedná se o kaliny neopadavé. Naopak listy kaliny obecné, kaliny vonné či kaliny bodnanské se na podzim zbarvují do červena a opadají. 

Jak rychle roste kalina

Rychlost růstu kaliny se samozřejmě odvíjí od konkrétního druhu a také podmínek, které tomuto keři dopřejete. Typický roční přírůstek se pohybuje zhruba od 20 do 40 cm. Růst kaliny podpoříte vhodnou péčí, pravidelným přihnojováním a správně zvolenou zálivkou. 

Kalina řez

Podmínky pro řez kaliny se částečně odvíjí od toho, pro jakou odrůdu se rozhodnete.

Kaliny kvetoucí na jaře se řežou hned po odkvětu. Kromě toho můžete odstranit starší větve blízko u země, čímž podpoříte růst nových výhonků a zlepšíte celkový tvar.

Stálezelené kaliny je vhodné lehce prořezat buď na jaře, nebo po odkvětu. Pro udržení kompaktního vzhledu můžete také na jaře zkrátit nové výhony o třetinu až polovinu.

Kaliny kvetoucí v zimě se řežou na začátku jara, čímž podpoříte růst nových výhonů. 

Kalina na kmínku

Pro pěstování na kmínku jsou ideální volbou spíše kompaktní odrůdy, jako například kalina vavřínolistá či kalina obecná.

Pokud máte o pěstování kaliny na kmínku zájem, je potřeba se zaměřit na správný řez. U mladého keře odstraňujte spodní větve, abyste podpořili růst hlavního stonku. Jakmile kmínek dosáhne požadované výšky, zastřihněte vrchol hlavního stonku, čímž podpoříte růst koruny. 

Je kalina jedovatá?

Plody kaliny jsou pro lidi jedovaté. Jejich konzumace může vyvolat zánět žaludku a střev.

TIP: Přečtěte si také článek o dalším zajímavém keři - komule. Patří mezi rychle rostoucí keře, které vás překvapí nádhernými barvami.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Hledík se díky svým pestrobarevným květům řadí k velmi oblíbeným rostlinám do zahrady. Jeho pěstování je přitom poměrně nenáročné. Jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila záplavou krásných květů? A jaké jsou nejoblíbenější druhy?

Pěstování hledíku 

Při pěstování hledíku je důležité věnovat pozornost správnému výběru půdy. Tato rostlina totiž vyžaduje dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Ideálně volte slunné stanoviště, jelikož právě dostatek slunečních paprsků je důležitý pro dosažení zdravého růstu a bohatého kvetení. Rostlině dopřejte pravidelnou zálivku, ale vyhněte se trvalému přemokření. Hledík zpravidla lépe snáší sucho než přemokření. 

Hledík výsev

Pěstování hledíku není náročné. Výsev můžete provádět v březnu, a to buď ve skleníku, nebo za oknem. Semínka nezasypávejte zeminou, spíše je jen jemně zatlačte. Světlo totiž podporuje jejich klíčení.

Pokud panuje okolní teplota kolem 18 °C, semena vyklíčí za zhruba 7 až 10 dní. Po vyklíčení přepikýrujte jednotlivé semenáčky. Jakmile jsou rostliny dostatečně velké, zaštípněte jejich vrchol, aby se rozvětvily. Do zahrady můžete sazenice vysadit již v průběhu dubna. Slabé mrazíky by jim totiž neměly uškodit. Květy hledíku se objevují zhruba od července do října.

Pořiďte si semena hledíku a pusťte se do jeho výsevu sami. Vaši zahradu pak ozdobí pestrobarevné květy

Když je hledík odkvetlý

V momentě, kdy hledík v zahradě odkvete, je na místě všechna odkvetlá květenství odstranit. Tímto způsobem rostlinu podpoříte v tvorbě dalších květů, aniž by se vysilovala tvorbou semen. 

Hledík přezimování

Hledík dokáže přečkat spíše mírnější zimu. V našich podmínkách se proto častěji pěstuje jako letnička. Pokud přece jen chcete, aby vám nabídl květy i příští rok, myslete na jeho zazimování. Ideální je přenést hledík na zimní měsíce dovnitř (například na chodbu či zimní zahradu). 

Je hledík trvalka?

I když bývá hledík většinou pěstován jako letnička, ve skutečnosti jde o krátkověkou trvalku. V teplejších oblastech dokáže přežít i několik let, pokud mu k tomu poskytnete dobré podmínky a panují mírné zimy.

Ve většině oblastí, kde jsou spíše chladnější zimy, se však hledík pěstuje jako jednoletka, jelikož není odolný vůči mrazům. Pokud chcete, aby hledík mrazivé počasí zvládnul, je potřeba jej před tímto počasím ochránit. Na zimní měsíce jej přeneste dovnitř nebo mu poskytněte ochranu prostřednictvím mulčování. 

Hledík větší

Mezi nejznámější druhy hledíku se řadí hledík větší (latinsky Antirrhinum majus). Popularitě se těší zejména pro své velké, živé, barevné květy. Tato rostlina dorůstá do výšky 1 metru, díky čemuž jednoznačně vynikne v každé zahradě. Hledík větší si vaše srdce získá díky různě zbarveným květům se šklebivou korunou. Má také zajímavé kopinaté listy. Pro podporu dalšího nakvétání je přitom na místě pravidelně odstraňovat odkvetlá květenství. 

Hledík nízký

Druhou nejznámější odrůdou hledíku je hledík nízký (latinsky Antirrhinum nanum). Jedná se o kompaktnější variantu hledíku, která se skvěle hodí do menších zahrad nebo pro pěstování jako okrajová rostlina. Hledík nízký dosahuje výšky kolem 30 cm. I přesto však nabídne velmi působivá květenství. Odrůda bývá ceněna také pro svou schopnost intenzivně kvést po celé léto. Díky tomu perfektně promění vaši zahradu.

TIP: Zajímá vás, kdy nastává vhodný čas na výsev letniček? A s čím hledík zkombinovat? Nenechte si ujít další z našich článků.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rozrazil (Veronica) se pyšní pestrou různorodostí druhů a tím pádem i bohatou paletou barev. Díky tomu můžete s jeho pomocí vytvářet zajímavé kombinace, které ve vaší zahradě, na terase či balkoně jednoznačně vyniknou. Navíc se jedná o trvalku, která je poměrně nenáročná na pěstování a snadno si s ní poradí i začátečníci.

Charakteristika rozrazilu

Rozrazil (latinsky Veronica) vás překvapí krásnými něžnými květy. V současnosti přitom můžete vybírat z velké spousty druhů. Jednotlivé odrůdy se liší nejen svým tvarem, ale i květenstvím a celkovým vzrůstem. Ve volné přírodě se s rozrazilem nejčastěji setkáte na vlhkých místech světlých lesů, v blízkosti bažin, na stepních pláních a také horských loukách. 

S čím kombinovat rozrazil

Nízké kobercovitě rostoucí Veronica trvalky najdou uplatnění při tvorbě skalek, hodí se však k zakomponování také do suchých zídek.

Středně vysoké druhy rozrazilu mohou tvořit zajímavé kombinace například s levandulí, šantou, mákem, kopretinou, šalvějí, hvozdíkem nebo řebříčkem.

Nejvyšší odrůdy rozrazilu pak najdou uplatnění jako pozadí pro nižší rostliny. Vysadit je můžete také před určitou zídku nebo plot, kde budou potlačovat jednolitou plochu.

Prohlédněte si jednotlivé rozrazily v naší nabídce a vyberte si mezi nimi odrůdu, která se vám bude nejvíce zamlouvat

Květ rostliny Veronica

Jak jsme již zmínili, rozrazil se pyšní krásnými květy, které vyniknou na první pohled. V závislosti na konkrétní odrůdě se přitom můžete setkat s různými tvary i barvou květů. Rozrazil se zbarvuje do modrého, fialového, růžového či bílého odstínu. 

Kdy stříhat rozrazil

Pro podporu bohatšího kvetení rostliny pomůže, pokud budete pravidelně odstraňovat již odkvetlé květy. Pokud si všimnete, že starší trsy mají tendenci méně kvést, můžete jim pomoct tím, že je na jaře nebo na podzim mírně rozdělíte. A jak stříhat rozrazil? Na to se podíváme níže. 

Rozrazil po odkvětu

Rozrazil nejčastěji kvete v průběhu července a srpna. Odkvetlé květy přitom můžete odstraňovat průběžně, kdykoliv si jich všimnete. Po odkvětu lze také rozrazil sestřihnout až k zemi, a to nejpozději na konci zimy. 

Rozrazil druhy

Existuje spousta druhů rozrazilu, které se liší svým tvarem, vzrůstem i barvou květů. Mezi ty nejznámější se řadí následující. 

Rozrazil klasnatý

Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) je charakteristický svými klasovitými květenstvími. Listy jsou spíše úzké a disponují vroubkovanými okraji. Květy mohou být různých barev. Setkat se můžete s modrou, růžovou, fialovou i bílou. Tato rostlina se často používá jako okrasná rostlina v záhonech, skalkách nebo jiných zahradních kompozicích. 

Rozrazil dlouholistý

Rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) je vysokým druhem rozrazilu se štíhlými klasy a modrofialovými květy. Jeho četné postranní výhony postupně nakvétají a prodlužují celkovou dobu kvetení. 

Rozrazil rozprostřený

Rozrazil rozprostřený na první pohled zaujme svým rozprostřeným plazivým růstem. Rostlina má drobné modré nebo fialové květy, které se vyskytují v hroznech na koncích jednotlivých stonků. Jedná se o nízkou okrasnou rostlinu, která najde uplatnění jako půdokryvná rostlina nebo na skalkách.

Rozrazil perský

Zapomenout nesmíme ani na rozrazil perský (Veronica persica). Jak napovídá samotný název, tato rostlina pochází z Persie. Jedná se o jednoletou bylinu, která disponuje drobnými modrými květy s vejčitými listy. 

Rozrazil lékařský

Z dalších odrůd za zmínku stojí rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Tato bylina zaujme jednoduchými listy a drobnými modrými nebo fialovými květy, které se sdružují do vzpřímených klasů. Čaj z této rostliny se používá například při nachlazení nebo kašli. 

Rozrazil laločnatý

Rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) zaujme svými laločnatými listy, které mohou připomínat tvar příčně řezaného srdce. Právě díky tomu získává rostlina svůj charakteristický vzhled. Květy se mohou zbarvovat do modrého nebo fialového odstínu, přičemž na vrcholu stonků tvoří husté klásky.

Rozrazil polní

Rozrazil polní (Veronica agrestis) má spíše drobné květy zbarvující se do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Obvykle roste na travnatých polích, na okrajích cest, polích či vinicích. 

Rozrazil břečťanolistý

Rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) má drobné květy v modré, fialové nebo bílé barvě. Listy se podobají břečťanu, odtud ostatně plyne i samotný název. Tento rozrazil rovněž bývá považován za plevelovou rostlinu. 

Rozrazil rolní

Další variantou je rozrazil rolní (Veronica arvensis) s drobnými květy, které mohou být rovněž bílé, modré či fialové. Jelikož bývá označován za plevelovou rostlinu, může potlačovat pěstované plodiny. 

Rozrazil nitkovitý

Rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) se pyšní svými nitkovitými, tenkými stonky a drobnými bílými nebo růžovými květy. Ve volné přírodě často roste na chudých a kamenitých stanovištích. 

Rozrazil klasnatý pěstování

Rozrazil klasnatý se řadí mezi poměrně nenáročné rostliny. S jeho pěstováním si proto velmi dobře poradí i začátečníci. Rostlině dopřejte slunné stanoviště a běžnou zahradní půdu. Skvělou volbou je dobře propustná hlinitopísčitá půda.

I když poměrně dobře toleruje sucho, při dlouhodobém nedostatku vody mu dopřejte závlahu. Přihnojovat jej však není třeba. Rozrazil klasnatý je rovněž velmi dobře odolný vůči mrazům, a to až do teploty -39 °C.

TIP: Rozrazil patří mezi zajímavé rostliny, které jistě vyniknou po boku dalších květin. Odhalte rady k pěstování čechravy a pusťte se do tvorby zajímavých kombinací.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Modřín ( latinsky Larix ) se řadí k jedněm z mála jehličnatých stromů, které na zimní měsíce opadají. Po zbytek roku vám to ale vynahradí svým krásným vzhledem, který se bude v zahradě jednoznačně vyjímat. Modřín opadavý lze přitom využít také pro pěstování jedinečných bonsají.

Druhy modřínu

Za jeden z nejznámějších druhů modřínu je právem považován právě modřín opadavý ( Larix decidua). Tato středoevropská dřevina přirozeně roste například v Karpatech a Alpách. Původní druh může dosahovat výšky až 35 metrů. Pro modřín opadavý je charakteristická kuželovitá koruna. Větve vodorovně odstávají, přičemž koncové větvičky jsou převislé. Jehlice vyrůstají ve svazečcích. Na jaře mají svěží zelenou barvu, s příchodem podzimu ale zlátnou. Na stromě se objevují drobné šišky, které zde zůstávají dva až tři roky.

Z dalších rozšířených odrůd stojí za zmínku modřín japonský (Larix kaempferi) pocházející z ostrova Honšú. Tento strom je charakteristický oranžovými až načervenalými větévkami, na kterých se objevují až 3,5 cm dlouhé jehlice. Modřín japonský má kuželovitou korunu, která je ve stáří větvená vodorovně. Tento strom se hojně používá k pěstování bonsají.

Zmínit dále můžeme modřín sibiřský (Larix sibirica, L.russica), který zaujme temně zelenými jehlicemi a vysokou odolností vůči chladu. Vzhledem k tomu se hodí pro pěstování ve vyšších nadmořských výškách. Modřín Lyalův (Larix lyalii) se pyšní řídkým habitem, zajímavými modrozelenými jehlicemi a pomalým růstem.

Pořiďte si sazenice modřínu v našem e-shopu a ozdobte pomocí tohoto stromu prostor vaší zahrady

Převislý modřín

Modřín opadavý převislý je specifickou formou modřínu. Na první pohled si vás jistě získá pro svůj atraktivní a unikátní vzhled. Větve převislého modřínu se výrazně sklánějí dolů, díky čemuž strom získává elegantní kaskádovitý vzhled. 

Převislý modřín pěstování

Převislému modřínu se daří v dobře propustné vlhčí půdě. Je velmi odolný vůči mrazu a poměrně dobře snáší i chladnější klima. I když snese i polostín, na slunném stanovišti se mu daří nejlépe.

Převislý modřín nevyžaduje nijak zásadní údržbu, nicméně pro udržení jeho estetického vzhledu je vhodné pravidelně ořezávat suché a poškozené větve. Jelikož dobře reaguje na tvarování, můžete si jeho vzhled do jisté míry upravit. 

Převislý modřín na kmínku

Převislý modřín může být buď větvený od země a vytvářet zajímavý plazivý koberec, nebo být zapěstován jako modřín na kmínku (Larix kaempferi ´Stiff Weeper´). V takovém případě tvoří větve nádherný převis až k zemi.

Vzácnější forma modřínu opadavého, označovaná jako modrý trpaslík je Larix kaempferi ´Blue Dwarf´. Prodávaná je jako stromková forma s výškou 1m. Jehličí je šedomodré. Na podzim mění barvu na žlutou a opadává. 

Převislý modřín stříhání

Pokud chcete vytvořit přesný tvar (například nižší nebo bohatší korunu), lze provádět pravidelný řez modřínu. V rámci něj odstraňte větve, které kazí celkový vzhled. Typicky může jít o ty větve, které rostou příliš do stran.

Převislý modřín má přirozený kaskádovitý vzhled. Pokud chcete jeho tvar regulovat, můžete jednotlivé převislé větve zkracovat. V tomto ohledu lze zastřihnout konce větví pro udržení kratšího a kompaktnějšího vzhledu. Řez provádějte vždy těsně nad pupenem, aby větve mohly dále zdravě rašit. 

Modřín převislý neopadavý

Modříny jsou jedny z mála opadavých jehličnanů. Vzhledem k tomu ani modřín převislý neopadavý neexistuje. Jednotlivé kultivary jsou vždy opadavé. 

Zakrslý modřín

Některé odrůdy modřínu jsou k dostání také v jejich zakrslé podobě. Tato pomalu rostoucí varianta modřínu se používá zejména k okrasným účelům. Dřevina zpravidla dorůstá výšky kolem 1 až 2 metrů. Vzhledem k tomu se hodí pro použití v malých zahradách nebo v rámci okrasných skalek. Pokud se rozhodnete pro jeho tvarování, můžete docílit jedinečné bonsaje. 

Jak sázet modřín

Modřín je vhodné sázet na slunné, případně polostinné místo. Půdu volte mírně kyselou, propustnou a s dostatkem živin. Pamatujte na to, že modříny nesnáší trvalé přemokření. Proto je vhodné volit takové stanoviště, kde se dlouhodobě nedrží voda.

Modříny koření poměrně hluboko, proto nejsou náročné ani z hlediska hnojení. Potřebné živiny si totiž obstarají z hlubších vrstev půdy. Pěstování modřínu je tedy poměrně nenáročné a s tímto stromem si hravě poradí i začátečníci. 

Tvarování modřínu

Modřín se řadí mezi dřeviny, které je možné poměrně snadno tvarovat a tímto způsobem docílit požadovaného vzhledu. Díky tomu se jedná o perfektní volbu i pro tvorbu bonsají.

Na jaře, kdy ještě strom nemá nové jehlice, se zaměřte na odstranění poškozených, suchých nebo zkřížených větví, které mohou ovlivňovat růst hlavního kmene. Na jaře nebo v létě lze také provést lehký řez mladých výhonů, díky čemuž podpoříte větvení a bohatší růst. Pokud chcete docílit zajímavé bonsaje, je vhodné pravidelné zastřihování nových výhonů, tvarování drátem a také úprava kořenů.

TIP: Zakrslý modřín lze pěstovat také v nádobě a tímto způsobem ozdobit třeba vstup do vašeho domu. Zjistěte, jaké jsou další jehličnany vhodné do nádob.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Čemeřice (Helleborus) patří v posledním období mezi vyhledávané trvalky. Chtěli byste i vy pěstovat tuto krásku na záhoně? Nejzajímavější jsou během kvetení. Překvapí často i zpod sněhu již v zimních měsících, záleží na druzích.

Během roku jsou však nezajímavé a jen olistěné, přesto jsou v oblibě pro nádherné květy v době, kdy máloco kvete. Barevně překvapí v bílé, růžové, tmavě růžové, černé, tmavě fialové i v zelené barvě. Listy jsou většinou tmavozelené, kožovité.

Čemeřice druhy

Jednotlivé druhy čemeřice se liší svou výškou, typem listů a také barvou květů. Mezi nejznámější druhy této rostliny lze zařadit čemeřici černou (Helleborus niger), která navzdory svému jménu kvete bílými květy.

Zajímavou variantou je dále čemeřice východní (Helleborus orientalis), která se může zbarvovat do různých odstínů a kvete zpravidla od března do května. Květy jsou většinou růžové, různých odstínů, dokonce i plnokvěté. Dá se pěkně kombinovat s jarními cibulovinami.

Neméně krásným druhem je čemeřice nachová (Helleborus purpurascens), jejíž květy zajímavě vyrůstají před tmavě zelenými listy.

Jedinečnou odrůdou je čemeřice korsická (Helleborus argutifolius), která se ve volné přírodě vyskytuje na Korsice a Sardinii a pyšní se zvonečkovitými bílozelenými kvítky.

Zajímavá je i čemeřice smradlavá (Heleborus foetidus). Ať vás neodradí tento nevlídný název. Výborná je do trvalkových záhonů a už v lednu až únoru vás potěší množstvím malých zelených kvítků s růžovým lemem kolem. Je to vyšší druh, takže na záhoně nezanikne ani pod sněhem, pokud nám ho příroda nadělí.

VÁNOČNÍ ZÁZRAK

Velmi často právě v období Vánoc kvete právě H. niger. Jeden stonek nese 2 až 4 atraktivní bílé květy se žlutým středem. Kultivar 'Christmas Carol' vytváří rozsáhlý kořenový systém, doporučuje se proto kolem rostlin rozsypat vrstvu mulče nebo listí a měnit jej každé jaro. Pozor, kořeny čemeřic jsou jedovaté! Rostlinky se v období Vánoc dají zakoupit již rozkvetlé a umí zpříjemnit vnější nádoby i vchod do domu. Do zahrady je pak vysaďte na jaře a těšte se z této nejkrásnější čemeřice.

PĚSTOVÁNÍ ČEMEŘICE

Na pěstování nejsou náročné, ale někdy se stane, že tvoří jen listy a nekvetou. V tom případě zkontrolujte jejich pěstitelské podmínky. Čemeřice vyžadují polostinné stanoviště, úrodné, mírně vlhké půdy. Nejlépe se jim daří v podrostu nižších listnatých stromů a keřů, jako jsou kaliny či vilín, které jim poskytují řídký a přirozený stín a zároveň se tam mohou nekontrolovatelně šířit, a tak zaplnit celou plochu.

Nádherné čemeřice najdete v naší nabídce mezi trvalkami

Během kvetení se vám naskytne opravdu nádherný obraz. Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, plicníkem, škornicemi, nízkými kapradinami. Nevhodné prostředí je příliš stinné, příliš vlhké, kde trpí houbových onemocněním a také jim nevyhovuje kyselé prostředí. Tedy nekombinujte je v blízkosti azalek a rododendronů. I když kvete v zimě, severní a otevřená stanoviště a ostrý vítr jim neprospívají. Mají v oblibě vápenaté půdy.

Proč nekvete čemeřice

Důvodem může být to, že jste čemeřici přesadili na nové místo. Tato rostlina totiž přesazování nemá ráda a pokud k němu dojde, nemusí kvést i několik let. Mezi další příčiny lze zařadit nedostatek rozptýleného světla. Pokud čemeřici pěstujete ze semen, zpravidla si na první květy počkáte několik let. Kvetení samozřejmě může ovlivnit i nedostatek živin. V neposlední řadě může za tímto problémem stát napadení rostliny nějakým škůdcem nebo chorobou.

Čemeřice po odkvětu

Po odkvětu čemeřice není potřeba dělat nic speciálního. Odkvetlé květy nicméně můžete odstřihnout. Následně je vhodné rostlinu přihnojit a dopřát jí dostatečnou zálivku. Staré, poškozené a nevzhledné listy odstraňte, aby čemeřice vypadala krásně. 

Jak pěstovat čemeřici

Během kvetení dominují zejména květy a listy jsou nepodstatné. Často se odstraňují, aby byla více viditelná květenství. Stejně můžete odstraňovat suché a poškozené listy. Pokud vás zajímá, kdy kvete čemeřice, jedná se možná trochu překvapivě o zimu. 

Předpokladem zimního kvetení je však zanedbání letní zálivky. Takže i když si jí nebudete během léta všímat, překvapí v zimě květy. Snižte tedy v létě zálivku a zapomeňte, že jsou na záhoně. 

Není třeba je okopávat a pravidelně přesazovat. Mělce koření a po přesazení kvetou až za 3 roky. Při manipulaci s nimi používejte rukavice.

Kdy stříhat čemeřici

Stříhání čemeřice se provádí za účelem udržení hezkého vzhledu rostliny. Obecně stačí k tomuto kroku přistoupit pro odstranění starých listů (na konci zimy). Dále pak můžete (ale nemusíte) odstraňovat odkvetlé květy, aby rostlina mohla energii směřovat spíše do tvorby semen a ne do dalšího kvetení. 

Kdy zasadit čemeřici

Ideálním obdobím pro výsadbu čemeřice je jaro nebo podzim. K tomuto kroku se můžete uchýlit i v létě, nicméně vysoké teploty nemusí této rostlině dělat dobře a je nutné dbát na dostatečnou zálivku. 

Pěstování čemeřice doma

Čemeřici lze pěstovat nejen ve venkovních, ale i domácích podmínkách. Rostlině však k tomu musíte zajistit vše potřebné. Nádoba, v níž budete čemeřici pěstovat, by měla mít na dně drenážní vrstvu. Volte dostatečně velké květináče s hloubkou alespoň 30 cm a šířkou minimálně 20 cm. Co se substrátu týče, použijte kvalitní substrát pro pokojové rostliny s přídavkem kompostu. 

Čemeřice v květináči

Čemeřici lze bez problémů pěstovat v nádobě na balkoně nebo na terase. Ideální je tyto květináče umístit na východní nebo severní stranu, kde bude rostlina vystavena ranním paprskům, ale zároveň na ni nebudou přímo svítit ty odpolední. 

Čemeřice rozmnožování

Čemeřici lze rozmnožovat dělením trsů. V blízkosti často najdete i mladé rostlinky, ty však kvetou později. Rovněž se dá rozmnožovat semeny. Je to zdlouhavější způsob, ale často úspěšný, i mladé rostlinky v porostu vyrostly ze semen, která v zimě prošla obdobím chladu a mrazu, a proto i vyklíčila. Je potřebná přirozená nebo umělá stratifikace před výsevem.

Věříme, že si čemeřice oblíbíte pro jejich nádherné květy a nenáročné pěstování. Záhony v zahradě tak v pozdních zimních a časných jarních měsících nabídnou zcela jiný rozměr a barvy.

TIP: Chcete aby vaše zahrada byla rozkvetlá co nejdéle? Přečtěte si článek o dlouho kvetoucích trvalkách.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Plaménky patří mezi typické popínavé rostliny. V zahradě jsou velmi oblíbené, protože zde můžeme obdivovat jejich divoký i ušlechtilý růst, drobné i velké hybridní květy různých barev. Daří se jim na plotech, trelážích, pergolách i v nádobě s oporou. Zjistěte, jak pěstovat clematis, aby se rostlině skvěle dařilo.

Jak zasadit clematis

Pokud máte zájem vypěstovat si dokonalý plamének, vysazujte ho na jaře, po odeznění jarních mrazů nebo během léta. Nikdy ho nevysazujte v blízkosti zdi, kde je příliš sucho a na jižní stěny, kde celodenně pálí slunce. Kořeny musí být ve stínu. A to zabezpečíte po výsadbě doplňující výsadbou nízkých trvalek, mulčem nebo kameny. Vykopejte dostatečně velkou jámu, která by měla mít rozměr cca 50x50 cm.

"Pro plamínky platí: nohy (kořeny) v chladu a hlava (květiny) v teple."

Na její dno vysypte štěrk jako drenáž, zasypte kvalitním substrátem, přidejte kompost, případně hnůj a vysazujte kolmo na oporu. Rostlinu důkladně zalijte a připevněte ke konstrukci.

Kdy zasadit clematis

Nejvhodnější čas pro výsadbu plaménku nastává buď na jaře po odeznění prvních mrazů, nebo během léta. Clematis pěstovaný v nádobě lze vysadit prakticky kdykoliv během roku, nezapomeňte mu ale zajistit pravidelnou zálivku.

Clematis zazimování

Plaménky jsou obecně náchylné na vymrzání. Proto je potřeba rostlinu na toto období vhodně připravit.

Pokud pěstujete clematis v nádobě, můžete jej přenést na chráněné stanoviště. Samotný květináč pak obložte polystyrenem nebo pytlem s trochou slámy, listí či kůry. Clematis pěstovaný v zahradě zateplete pomocí chvojí, sena nebo listí. Pokud se rozhodnete clematis přesadit z nádoby volně do zahrady, sázejte jej o zhruba 10 cm hlouběji.

Clematis pěstování v květináči

Dají se stejně pěstovat i v nádobě, kde nezapomeňte na oporu. Jsou vhodným doplňkem terasy nebo balkonu. V nádobě se však kořeny rychleji prohřívají, v zimě naopak hrozí mráz, proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku, v zimě na zazimování a obalení nádoby a výsadbu podrostu.

Clematis na balkon nikdy neumisťujte pod okapové roury, kde hrozí přemokření a náchylnost plaménků na houbové choroby.

Podívejte se na kompletní sortiment plaménků z nabídky našeho eshopu

Pokud toužíte po plamínkovém plotě, vysaďte několik druhů a barev podél celého plotu stejným způsobem, šikmo do jámy, tak aby výhonky směřovaly k opoře a jednotlivé výhonky upevněte k plotu.

Plamének je rostlina, která se ovíjí na konstrukci díky ovíjivým listovým stonkům a úponkám. Otáčejí se dokola, a proto není problém nasměrovat je v růstu. Často si však najdou svou cestu. Když jí dáte prostor, dokáže se ovíjet i kolem blízkých keřů a dřevin.

A pokud vás zajímá, jak rychle roste clematis, vězte, že to závisí na zvoleném druhu. Některé z nich mohou dorůstat do výšky až 9 metrů a roční přírůstek může činit i 2 metry. U jiných plaménků se jedná o celkovou výšku 0,5 metru a roční přírůstek je tedy v řádu několika desítek centimetrů.

Je plamének neopadavý?

To záleží na konkrétní odrůdě. Pokud toužíte po neopadavém plaménku, vybírejte ze stálezelených odrůd. Takovou variantou může být třeba plamének 'Frackles' nebo 'Apple'.

Proč clematis nekvete

Clematis by měl správně kvést od června až do září. Často se to ale neděje. Problém může spočívat v tom, že neodstraníte horní květy včetně prvního páru listů. V takovém případě může rostlina začít vytvářet semena, což ji přirozeně vysiluje. Na odstranění květů proto nezapomínejte.

TIP: Pěstování plamínku není při dodržení základních zásad náročné. Stříhání plamínku ale i jiných popínavek se věnujeme v tomto článku: Přečtěte si jak stříhat clematis.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Angrešt se řadí mezi oblíbené a především chutné bobuloviny. Jeho pěstební nároky jsou v mnohém podobné jako v případě rybízu. Zjistěte, na co si dát pozor a jak správně provádět střih, aby se vám angrešt odvděčil krásným a zdravým růstem.

Charakteristika angreštu

Angrešt se právem řadí mezi oblíbené plodiny a mnohdy jej můžete spatřit v tradičních venkovských zahradách. Zatímco dříve se jednalo o planý keř se zelenými plody, v současnosti je většina angreštů vyšlechtěných tak, aby byly plody nejen zelené, ale i bílé nebo červené. 

Angrešt druhy

Mezi populární žluté druhy angreštu se řadí odrůda ´Hinnonmaki Gelb´ s vysokou odolností a velmi chutnými plody.

Pokud vás láká spíše bílý angrešt, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Invicta´, která se řadí mezi nejnovější a zároveň nejprogresivnější odrůdy na trhu. 

Ze zelených angreštů stojí za zmínku varianta ´Mucurines´ s atraktivním vzhledem a chutnými plody. Těšit se můžete na plody úctyhodné velikosti. Skvělou volbou je také angrešt ´Prima´. 

Pokud dáváte přednost červenému angreštu, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Hinnonmaki Rot´, která se řadí mezi středně rané odrůdy. Neméně chutné plody vám nabídne také červený angrešt ´Kamenar´ se sladkou chutí. Stále větší popularitě se dále těší varianta ´Niesluchowski´ s velkými červenými plody velmi dobré chuti. Dobře rostoucí odrůdou je pak beztrnná varianta ´Pax®´ s pravidelnou a zpravidla velmi bohatou odrůdou. 

Velkoplodý angrešt

Mezi velkoplodé druhy angreštu se řadí například angrešt 'Invicta' se žlutozelenou slupkou se středním žilkováním. Výbornou chuť velkých plodů ale nabídne také odrůda raného až středně raného angreštu 'Karát'.

Angrešt bez trnů

Pokud se chcete pustit do pěstování angreštu bez trnů, můžete vsadit na odrůdu 'Spinefree'. Jedná se o středně pozdní odrůdu bez trní, která zároveň nabídne poměrně velkou výnosnost. Má středně velké až velké plody jasně červené barvy.

Vyberte si chutné odrůdy angreštu, pusťte se do jejich pěstování a těšte se z bohaté úrody

Pěstování angreštu

Pěstování angreštu se v prvé řadě odvíjí od toho, zda chcete keřový, nebo stromkový angrešt.

Angrešt keř

Keřový angrešt se vysazuje do sponu 2×2 metry, a to ideálně na podzim, zejména prostokořenné keře. Kontejnerované keře je možné vysazovat na jaře i podzim. Bezprostředně po výsadbě se výhony zkracují na 1 až 2 pupeny, díky čemuž mohou nové výhony zesílit. Příští rok na jaře pak ponechte jen zhruba 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíte o jednu třetinu. Aby keřový angrešt nebyl náchylný k plísním, pamatujte také na nutnost během léta odstraňovat všechny nové mladé výhony. 

Stromkový angrešt

Stromkový angrešt  - prostokořenný, doporučujeme vysadit také na podzim. Pokud chcete vysadit více stromů, sázejte je do sponu 2×1 metru. Mladé stromky připevněte ke kolíku, aby se nezlomily nebo nevyvrátily v důsledku větru. Na jaře je vhodné stromkový angrešt zastřihnout tak, že zkrátíte korunní výhonky na 3 pupeny. Abyste docílili silné a pravidelné koruny, ponechte pouze 6 hlavních větví.

V obou případech platí, že angrešt vyžaduje teplé a slunné stanoviště. Vyhněte se přemokření i velkému suchu. Co se půdy týče, volte humózní variantu. Angrešt si libuje v neutrální či slabě kyselé půdě. A jak hluboko sázet angrešt? Jednoduše tak, aby byly všechny kořeny a zhruba 5 cm kmínku pod zemí.

Kdy sázet angrešt

Pokud vás tato plodina zaujala, jistě budete řešit, kdy zasadit angrešt. Většina zahradníků se rozhoduje sázet angrešt na podzim, zhruba od poloviny října do začátku listopadu. Takto zasazená rostlina bude mít dostatek času k tomu, aby stihla před začátkem zimy zakořenit. 

Druhou možností je výsadba angreštu na jaře, ovšem vždy před začátkem vegetačního období.  

Všeobecně platí, že prostokořenné dřeviny bobulového ovoce se vysazují na podzim a také na jaře. Kontejnerované druhy lze vysázet během celého roku, kromě trvalého zamrznutí půdy a nezáleží jestli se jedná o stromek nebo keř. 

Kdy stříhat angrešt

Ať už pěstujete angrešt v keřové nebo stromkové podobě, pravidelný řez je klíčový k udržení zdravého růstu a dosažení bohaté úrody. U stromkového angreštu se řez provádí ideálně od konce listopadu do začátku března. Případně lze provést také řez angreštu po sběru.

Pokud pěstujete keř, je potřeba po výsadbě zkrátit výhody na dva až tři pupeny. Při zasazení na jaře lze tento krok provést ihned, v případě podzimní výsadby počkejte až na teplejší období a proveďte jarní řez angreštu. 

Jak stříhat angrešt

U keřového angreštu nezapomeňte po výsadbě odstranit slabé výhony hned u země. Ve druhém roce po výsadbě ponechte na rostlině čtyři až šest nejsilnějších výhonů, které zkrátíte zhruba o třetinu. Ve třetím roce zkraťte nejdelší větve na deset až dvanáct oček, boční větve pak na tři až pět oček. 

Co se týče stromového angreštu, ve druhém roce po výsadbě vyberte pět až sedm základních větví a ty zkraťte o jednu třetinu. Následně průběžně odstraňujte výhony, které vyrůstají ze středu korunky a také větve, které strom zbytečně zahušťují. Po čtyřech až šesti letech od výsadby můžete přistoupit ke zmlazovacímu řezu, při kterém se základní větve ponechají na délku osmi až deseti oček, boční pak na dvě až čtyři očka. 

Řez angreštu

Jak vidíte, u angreštu je tedy potřeba průběžně provádět udržovací a zmlazovací řez. Nezapomeňte také odstraňovat slabé nebo třeba zlomené větve. Stříhání angreštu nezanedbávejte. 

TIP: Zkuste kromě angreštu vypěstovat i další zajímavé plodiny. Zjistěte například, jak pěstovat méně známou aronii. Toto ovoce je plné vitamínů a antioxidantů. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tato rozkošná sluníčka opravdu patří do trvalkového záhonu zalitého sluncem. Už ve starých venkovských zahradách měla své významné postavení. Máme na mysli nyní klasickou echinaceu purpurovou – třapatku nachovou. Kromě toho, že patří mezi léčivé rostliny, se řadí mezi typické dlouho kvetoucí trvalky. Pestré barvy echinacey pak jistě ozvláštní každou zahradu.

Po řezu mají tendenci vykvést opakovaně. V posledním období je zaznamenán obrovský vzestup a oblíbenost znovu používat tuto trvalku do záhonů díky novým kultivarům a zářivým barvám.

Echinacea - třapatka se vyznačuje tmavým vystouplým terčem v podobě ježka. Název trvalky pochází z latinského slova ehinops (ježek). Dominuje zejména okvětními jemně převislými lístky, které mohou být různě široké, zvlněné, nebo střapaté a také různých barev. Výjimkou není bílé, žluté, růžové, vínové zbarvení a různé odstíny těchto barev.

Jsou to vyšší trvalky a vyniknou ve skupinových výsadbách. Každoročně vás na trhu překvapí nové a nové kultivary, protože na šlechtění je tato trvalka jako stvořená.

Kdy kvete echinacea

Echinacea většinou kvete až druhým rokem. Květy se přitom objevují od června do října. V tomto období lze také sklízet její semena. Zbarvení květů závisí na konkrétním druhu. Jednat se může o světle růžovou až fialovou, bílou nebo žlutou. Echinacea na podzim i v létě vaši zahradu zahalí do krásných pestrobarevných odstínů.

Echinacea druhy

Podlehněte šarmu kultivaru ´Cleopatra´ nebo ´Milkshake´. Právě Milkshake je opravdu úchvatný kultivar. Terč je plnokvětý, smetanově bílý s oranžovým očkem a z něj vyrůstají převislé dlouhé krémově bílé lupeny.

Nebo chcete pěstovat něco neobvyklého? Pak je pro vás stvořen kultivar ´Southern Belle (R) ´. Květy jsou velmi atraktivní. Terč je tmavě růžový, vypouklý až rozcuchaně působící a z něj vyrůstají převislé dlouhé růžové tenké lupeny typické pro třapatky.

Echinacea 'Prima Ginger' se řadí mezi vyšší trvalky s krásnými oranžovými až červenými pevnými lupeny.

Kultivar 'Cheyenne Spirit' zahrnuje mix barev. Díky tomu můžete na zahradě pěstovat červenou, žlutou, zlatou, oranžovou i purpurovou echinaceu.

Růžová echinacea 'Glowing Dream' skvěle vynikne v rámci vašeho trvalkového záhonu. Vaše srdce si jistě získá díky atraktivním tmavě růžovým květům. Další růžovou echinaceou je také odrůda 'Papallo Semi Double Pink', varianta 'Magnus' nebo třeba 'Hot Summer'.

Pokud toužíte spíše po bílé echinacey, můžete se rozhodnout pro pěstování kultivaru 'Kismet White' nebo 'Alba'. Smetanově zelené květy pak nabídne varianta 'Green Jewel'.

Mezi krásné oranžové echinacey se řadí odrůda 'Marmalade' dosahující do výšky 60 až 90 cm. Neméně úchvatnou variantou je také kultivar 'Tiki Torch'.

Pokud se chcete pustit do pěstování červené echinacey, stojí za zmínku například odrůda 'Tomato Soup'. Její název jasně napovídá, na jaký odstín se můžete těšit. Vaši zahradu jistě promění také varianta 'Hot Papaya'.

Jak pěstovat echinaceu

Nejsou náročné na pěstování. Vysaďte je na slunný záhon, s průměrnou závlahou a středně výživnou půdou. V polostínu budou sice růst, ale ne dostatečně kvést.

V našem e-shopu najdete echinaceu v mnoha různých barvách . Vysaďte si tato krásna sluníčka na vaší zahradě i vy.

Dosahují výšky 40-70 cm. Kvete od června do října, často až do mrazů. Listy jsou drsné, podlouhlé a zelené.

Atraktivní je i v zimě, pokud neodstraníte odkvetlé květenství. Na zimu zatahuje a na jaře můžete oříznout celou rostlinu.

Rozmnožuje se dobře i semeny. Nově vzniklé kultivary však semeny nerozmnožíte. Tam je vhodné provést jarní dělení trsů. Přečtěte si jak správně rozmnožovat echinaceu ale i jiné trvalky jako například kokardy, astru nebo Heucheru.

Určitě však stojí za to, začít pěstovat trvalky, které si zamilujete. Echinacea v záhoně nádherně vynikne a patří k nejdéle kvetoucím trvalkám.

Echinacea stříhání

U echinacey se v říjnu stříhají odkvetlé květy. Pokud je ale náhodou zapomenete ostříhat, neznamená to zásadní problém. Rostlinu můžete klidně odkvetlých květů zbavit až na jaře, konkrétně zhruba v březnu.

Echinacea zazimování

I když echinacea mráz nemá ráda, v našich podmínkách většinou zimu přečká bez problémů. Rostlině můžete pomoci alespoň tím, že před začátkem zimy nahrnete ke kořenům větší množství půdy. Pokud echinaceu pěstujete v chladnějších lokalitách, můžete ji navíc přikrýt chvojinou.

Echinacea pěstování v květináči

Echinaceu lze bez potíží pěstovat nejen v trvalkovém záhoně, ale i v nádobách na balkoně nebo na terase. Při pěstování v květináči pamatujte na pravidelnou zálivku.

Echinacea výsev

Pokud se rozhodnete pro výsev echinacey ze semen, můžete k tomuto kroku přistoupit již v březnu. Výsev lze provádět buď na stanoviště (ideálně do pařeniště), nebo doma za okno za použití výsevných misek. Zhruba po dvou měsících od výsevu lze rostliny přesadit na jejich stanoviště.

Echinacea vyžaduje lehkou a vzdušnou půdu. Proto pamatujte na pravidelné kypření půdy kolem rostliny. Hnojením pak můžete docílit bohatšího květu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Přemýšlíte nad dřevinou, která by rozzářila každou zahradu? Je to určitě javor. Oblíbený, v různých barevných provedeních, s vybarvením listů na podzim, s listy a plody vhodnými pro aranžování. Navíc se pyšní nenáročným pěstováním.

Druhy javoru

Javorové stromy jsou hojně rozšířené na severní polokouli. Setkat se s nimi můžete zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Mezi nejznámější druhy javoru se řadí javor klen, javor stříbrný, javor jasanolistý a javor mléč. Neméně populární je javor japonský. Právě v japonské kultuře přitom bývá javor symbolem krásy a elegance. Zapomenout nesmíme ani na javor červený (někdy označován také jako javor kanadský), jehož stylizovaný list je vyobrazen právě na kanadské vlajce.

Okrasné javory druhy

Podle stanoviště v zahradě se můžete rozhodovat mezi zelenolistými kultivary nebo červeno a oranžovolistými. Z pravidla platí, že druhy a kultivary s červenými listy se během celého roku vysazují do polostínu, kde není prudké slunce. Tím předejdete spálení listů. Zároveň jejich sytá červená, bordó až karmínová barva rozsvítí tmavší kout, který pak vynikne opravdu poutavě a zajímavě.

Zelenolisté kultivary snesou i přímé slunce. V podzimním období se obvykle vybarvují do žluta, oranžova nebo červena. Vyžadují dostatek vlhkosti, neboť množství listů vodu rychle odpařuje. Proto se substrát udržuje přiměřeně vlhký, ne přemokřený. Pěstují se ve vlhčích, dobře propustných půdách, na plochách chráněných před silným větrem.

Druhy Acer palmatum je třeba v prvních letech po výsadbě chránit před pozdními mrazy nastýláním i obalováním. Jinak vyniknou v trávníku, ve smíšeném trvalkovém záhoně, spolu s jinými javory, dokonce i v nádobě nebo jako bonsaj. Nejsou náročné na pěstování, pokud se dodrží základní pěstitelské podmínky a potřeby dané pro tento druh.

Prohlédněte si několik kultivarů, které by vás mohly zaujmout. Je jich samozřejmě mnohem více.

ACER PALMATUM "BLOODGOOD" má zajímavé tmavé červené až hnědé zbarvení listů i červené plody. Řadí se jednoznačně mezi nejoblíbenější kultivary, a to kvůli své nejintenzivnější barvě listů. Kultivar dorůstá do výšky 3 až 4 metrů. Může být pěstován také jako červený javor na kmínku. 

ACER CRATAEGIFOLIUM "VEITCHII" má tmavě zelené listy s krémovými a světle zelenými skvrnami, které jsou na podzim tmavě růžové až purpurové.

Další kultivar A. DISSECTUM „ATROPURPUREUM" s převislými větvemi. Listy má červené a na podzim ohnivooranžové. V dospělosti dorůstá do výšky kolem 2 metrů a jeho tvar je široce rozložitý. 

"SCHLESINGER" upoutá červenými skvrnami na zelených listech. Jedná se o středně velký až velký strom, který disponuje velmi hustou korunou. V dospělosti může dosahovat výšky až 20 metrů. 

ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" a ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" mají jasné, bledé žlutozelené listy. ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" zaujme oranžově načervenalou barvou větví přes léto, v zimě se pak jedná o sytě korálově červenou. ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" na první pohled upoutá tvarem listů, který připomíná rozevřený vějíř. 

ACER PALAMATUM "ORANGE DREAM" má atraktivní žluto zelené listy, na podzim oranžové. Tento javor roste pomalu do široce rozkladitého keře. Skvěle se hodí i do menší zahrady. 

ACER PALMATUM ATROPURPUREUM má černočervené listy, které se mění na briliantovočervené. Jedná se o pomalu až středně rychle rostoucí odrůdu s široce rozkladitým tvarem. 

ACER PALMATUM "OSAKAZUKII" má listy na podzim oranžové až karmínové. Roste poměrně rychle. Nejprve vzpřímeně, později se mění do široce rozložitého habitu, který připomíná vícekmenný keř. 

ACER PALMATUM "GREEN GLOBE" má listy zelené, na podzim však zrudne. Jeho listy jsou jemné, hluboce dřípené. 

ACER PALMATUM “BUTTERFLY” má ostře vykrajované listy, zelené barvy s bílým okrajem, který se při rašení a za chladného počasí mění v růžovou barvu.

DISSECTUM pod tímto názvem najdete formy stříhanolisté. 

Acer platanoides a jeho kultivary jsou známé zejména pro globózní kultivary, jako solitéry do trávníku, případně na výsadbu aleje. Setkat se můžete s kultivary Globosum (což je javor s kulovitou korunou) či Crimson King. Jsou však i štíhle rostoucí kultivary tohoto druhu, například Columnaris.

Kompletní nabídku okrasných javorů najdete také v našem eshopu

Neopadavý javor

Javor se řadí mezi listnaté stromy, které na zimu opadají. Pokud tedy hledáte neopadavý javor, bohužel budete zklamaní.

Jak pěstovat javor?

Jak jsme již zmínili, při výběru stanoviště se odpíchněte od barvy listů daného javoru. Kultivary s červenými listy přímý úpal nesnesou, naopak varianty se zelenými listy můžete vysadit i na slunné stanoviště. 

Co se týče zeminy, volte neutrální kyselou půdu, která bude dobře propustná. Javor potřebuje pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na jeho trvalé přemokření. Průběžně pamatujte také na jeho hnojení. Javorům prospívá vyšší vzdušná vlhkost, proto doporučujeme jejich výsadbu v blízkosti zahradního jezírka nebo vodního toku. 

Javor na zahradu

Javor bývá v zahradách pěstován pro svůj krásný vzhled. Jeho listy na podzim vám vykouzlí doslova dechberoucí podívanou. Proto lze doporučit vysadit jej na místo, kde si budete moct užívat krásný výhled přímo na strom (třeba v blízkosti vašeho zahradního posezení). Pokud jste omezeni prostorem, do menších zahrad se hodí třeba javor japonský, javor dlanitolistý, javor babyka či javor ginnala. 

Japonský javor zakrslý

Zakrslý japonský javor přenese na podzim do vaší zahrady krásné barvy. Běžně dorůstá výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Na první pohled si vás jistě získají zajímavé tvary listů a jejich pestrá barevná škála. 

Výběr je opravdu široký a některým kouskům jen málokdo odolá. Javor určitě musíte mít v zahradě i vy, a to i díky jeho poměrně nízkým nárokům na pěstování. 

Japonský javor stříhání

Japonské javory vynikají po stránce vysoké tolerance k řezu. Radikální řez se provádí vždy na jaře. K menšímu zkrácení větví pak můžete přistoupit do konce srpna, aby se jednotlivé řezné rány do zimy dokázaly zacelit.

Zapomenout nesmíme ani na letní řez javoru, který se provádí zhruba ve druhé polovině června. Díky tomuto kroku rostlina obrazí ještě v průběhu léta novými výhonky, které se budou opět pyšnit zářivě červenými listy. 

Japonský javor v květináči

Jelikož japonský javor má obvykle podobu menšího stromku, skvěle se hodí i pro ty, kteří nemají na zahradě příliš mnoho místa. Zároveň jej lze umístit do nádoby a tímto způsobem jej pěstovat i ne terase nebo balkoně. V tomto ohledu nezapomeňte volit dostatečně velký květináč pro bezproblémový růst. Nádoba by neměla být plastová. Zvolte terakotu, pálenou hlínu, keramiku nebo betón. 

Při pěstování v nádobě pamatujte na pravidelné zalévání, ale dejte si pozor na přelití. V době vegetace je zpravidla ideální volbou každodenní zálivka. Na dno nasypte drenážní vrstvu.

Aby javor bez problémů přečkal zimní měsíce, obalte nádobu netkanou textilií. Zálivku v zimě javor potřebuje pouze v minimálním množství. Dopřejte mu proto závlahu pouze za teplejších bezmrazých dnů.

TIP: Kombinace okrasných dřevin, které vynikají listy s těmi, které jsou ozdobné květinami, může být opravdu velmi okouzlující. Možná vás zaujala například magnolie a chtěli byste vědět víc o jejím pěstování.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Dechberoucí kráska, která si vás získá kulovitým tvarem květů v zářivě žluté barvě. Přesně taková je kraspédie, kterou lze s trochou nadsázky označit za slunce v zahradě. V našich podmínkách bývá pěstovaná jako letnička a její vzhled si jistě snadno oblíbíte.

Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát a na co si dát pozor. 

Charakteristika kraspédie

Kraspédie je původem australská trvalka, v našich podmínkách však bývá pěstována jako letnička. Na první pohled zaujme svou mohutnou růžici přízemních čárkovitých listů, z níž vyrůstají vzpřímené květní stonky. Stonky jsou tenké a dlouhé a vyrůstají z nich žlutá kulovitá soukvětí. Svým tvarem kraspédie připomíná paličky na buben nebo také knoflíky.

Kraspédii lze řezat, v takovém případě pak vynikne v aranžmá ve váze. Hojně se používá i v sušené podobě. 

Craspedia druhy

Existuje hned několik druhů kraspédií, kterými můžete ozvláštnit prostor vaší zahrady, terasy či balkonu. Jejich nevšední vzhled si jistě snadno oblíbíte. 

Kraspédie kulovitá

Jedna z nejoblíbenějších kraspédií s latinským označením Craspedia globosa. Vybrat si můžete kultivar ´Billy Buttons´, který se pyšní nápadnými žlutými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. Vysévá se již v lednu.

Alternativou může být odrůda ´Beauty Impr.´, což je nepřehlédnutelná letnička, která se může vyjímat i ve vaší zahradě. Rovněž potěší svými nádhernými žlutými květy.

Pořiďte si semena i sazenice kraspédie a ozdobte s jejich pomocí vaši zahradu nebo třeba truhlík za oknem

Pěstování kraspédie

Kraspédie obecně vyžaduje slunné stanoviště. Dopřejte jí kyselou a dobře propustnou lehčí půdu. Naopak této rostlině nesvědčí příliš těžká půda, zastínění a především trvalá vlhkost. V takových podmínkách kraspédie roste slabě a může být také náchylná na zahnívání. 

Kraspédie výsev

Kraspédie je charakteristická poměrně dlouhou vegetační dobou. První květy se objevují až zhruba po 5 až 6 měsících od výsevu. Abyste se tedy dočkali prvních květů koncem července, musíte provést výsev v únoru, nejpozději v březnu.

I tak se ale rostlina do plného květu dostává spíše až v srpnu a v září. Díky tomu je perfektní volbou k tomu, abyste její krásou ozvláštnili vaši zahradu právě v období pozdního léta a začátku podzimu. 

Craspedia přezimování

Kraspédie je velmi citlivá na mráz. V našich podmínkách bohužel kombinaci chladu a zimy nesnese a v zimních měsících typicky uhnívá. 

TIP: Zjistěte, kdy je správný čas na výsev letniček a buďte připraveni včas. S jejich pomocí můžete vytvořit třeba originální a pestrobarevný záhon.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.