Blog

Krásný, ale prudce jedovatý. Přesně tak lze stručně charakterizovat oleandr, který zejména ve Středomoří tvoří bujné živé ploty. U nás se přitom popularitě těší jeho letní pěstování volně v zahradě či nádobách. Jak na to, aby se rostlině dařilo a na co si dát pozor?

Jak pěstovat oleandr

Oleandr je stálezelený keř nebo malý strom, který je charakteristický svými krásnými květy a prudkou jedovatostí. Pyšní se zpravidla poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, které mají nejčastěji odstín růžové, žluté nebo bílé. Jeho výška může činit 2 až 6 metrů.

Pokud se vám oleandry líbí a chcete je pěstovat v zahradě, je nutné dodržet hned několik pravidel. Správná péče a podmínky jsou totiž klíčové k tomu, aby se této rostlině dařilo. Z hlediska stanoviště volte slunné a teplé polohy. Ideálně jej umístěte na plné slunce, případně do polostínu.

Dále věnujte pozornost správné přípravě půdy. Substrát na oleandr by měl být dobře propustný s dobrým systémem odvodnění. K tomuto účelu tedy můžete do půdy přidat písek. Oleandr bývá dobře odolný vůči suchu, nicméně v době růstu (na jaře a v létě) vyžaduje pravidelnou zálivku. Vyhněte se však přemokření. Nedostatek vody, především v době nasazování na květy, může být důvodem, proč nekvete oleandr.

Hledáte sazenice oleandru na prodej? V našem e-shopu najdete spoustu různých variant. Vyberte si mezi nimi svého favorita

Jak zasadit oleandr

Pokud se rozhodnete pro pěstování oleandru ze semínka, zasaďte je do substrátu a ten udržujte stále vlhký. Abyste podpořili klíčení, umístěte je na teplé a vlhké místo (pomoct si můžete také fólií). Semínka by vám měla vyrůst zhruba za 2 až 3 týdny.

Oleandr jedovatost

Oleandr je prudce jedovatý. Proto se jeho pěstování nedoporučuje v domácnostech, kde by k němu mohly mít přístup děti nebo domácí mazlíčci. Jedovaté jsou přitom všechny části rostliny včetně květů, přičemž největší koncentrace jedovatých látek se nachází v listech. Zatímco mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů může způsobit smrt.

Oleandr druhy

Oleandry se pěstují v mnoha různých odrůdách. Tou pravděpodobně nejznámější je oleandr obecný. Tyto rostliny se rozlišují také dle barvy jednotlivých květů, kdy nejčastější je oleandr bílý, růžový, čajový a červený.

Kdy stříhat oleandr

Řez oleandru se obvykle provádí do konce léta nebo podzimu. Méně často se pak k němu přistupuje na jaře.

Kdy stříhat oleandr, aby kvetl

Pokud je váš oleandr dostatečně košatý a můžete jej pravidelně přesazovat, řez není vyloženě nutný. Aby ste docílili květů, je vhodné neseříznout úplně všechny výhony. Bohatě stačí, když zkrátíte pouze ty nejstarší.

Jak stříhat oleandr

A jak tedy při střihu oleandru postupovat? Řez se provádí těsně nad přeslenem. Jedná se o místo, kde vyrůstají tři až čtyři listy najednou. Staré přerostlé větve lze seříznout zhruba o třetinu. Zároveň odstraňte příliš tenké či nevhodně rostoucí výhony. Pokud se jedná o mladší keř, můžete vybrané výhony pouze zaštípnout a tímto způsobem docílit košatějšího vzhledu.

Pěstování oleandru v květináči

Oleandr můžete pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v květináči. V takovém případě si dejte pozor na to, abyste se vyhnuli přemokření nebo nedostatku vláhy. Během léta jej vydatně zalévejte. V podvečer můžete přistoupit také k rosení, pouze si dejte pozor na namočení květů.

Oleandr na kmínku

Výjimkou není ani pěstování oleandru na kmínku, kdy je koruna pěstována v různé výšce. Tímto způsobem se z kmínku odstraňují nežádoucí výhony a listy a do této formy se dostanou zásahem činnosti pěstitele.

Kdy přesadit oleandr

S pěstováním rostliny v květináči úzce souvisí otázka, kdy přesazovat oleandr. Pokud velikost květináče přestane rostlině vyhovovat, je na místě ji přesadit a dopřát jí více prostoru pro růst. Vhodným obdobím na přesazení je jaro, případně podzim či zima po odkvetení květů. Při přesazování používejte rukavice a tričko s dlouhým rukávem, abyste zbytečně nepřišli do přímého kontaktu s jedovatou rostlinou.

Kdy dát oleandr ven

Pokud oleandr pěstujete v květináči, můžete jej snadno přenášet mezi vnitřním a venkovním prostředím na základě aktuální venkovní teploty. Při přezimování jej můžete ven umístit v momentě, kdy se teplota pohybuje mezi 10 a 15 °C a nehrozí již poslední mrazíky.

Oleandr přezimování

Oleandr se řadí mezi rostliny, u kterých je v chladných oblastech důležité pamatovat na správný způsob zazimování. Díky tomu toto období snáze překoná a na jaře se budete z jeho krásy opět těšit.

Jak zazimovat oleandr

Jakmile teploty klesnou pod bodu mrazu, je vhodné rostlinu přenést do nemrznoucích podmínek.. Pokud oleandr pěstujete v nádobě, můžete jej na zimní měsíce přenést do domácího prostředí (například na zimní zahradu nebo na verandu).

Mrazuvzdorný oleandr

Pokud toužíte po pěstování mrazuvzdorného oleandru, je třeba sáhnout po odolných druzích rostliny. Například oleandr mrazuvzdorný Atlas Nain de Tidili snese i -8 °C v nádobě a až -15 °C krátkodobě v zemi. Vzhledem k tomu tento oleandr zazimování nevyžaduje a není nutné jej chránit před jarními či podzimními mrazíky.

TIP: Zkuste si vypěstovat i další keře s nádechem exotiky. Zjistěte, jak pěstovat hebe a na co si dát pozor.

Švestky se u nás řadí mezi populární pěstované ovoce. Tyto plody jsou skvělým zdrojem antioxidantů, nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Víte, jak na jejich pěstování? Kdy přistoupit k výsadbě švestky a kdy a jak provádět jednotlivé řezy stromů?

Druhy švestek

Švestky se společně s pološvestkami, blumami, slívami, renklody a mirabelkami řadí do rozsáhlého rodu slivoní.

Švestky jsou charakteristické svými protáhlými plody s obvykle tmavě fialovou barvou. Dužina bývá tuhá s nádechem žluté a oranžové. Ze švestek je nejrozšířenějším druhem švestka domácí velkoplodá, která však může být napadána šarkou. Mezi nejodolnější druhy švestek se řadí německá odrůda Jojo nebo její kříženec Jofela.

Švestkám se velmi podobají pološvestky. Tyto plody však nebývají tolik protáhlé a konzistence dužiny bývá mírně pevná. Většinou se jedná o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známým druhem pološvestky je u nás Čačanská lepotica.

Blumy bývají v porovnání se švestkami větší, kulatější a mívají měkčí slupku.

Slívy jsou charakteristické svými kulatými nebo oválnými plody, které mohou dosahovat různých velikostí. Jejich dužina bývá měkká a často ulpívá na pecce. Z nejznámějších odrůd lze zmínit Opál.

Renklody mají větší, kulaté i oválné plody s pevnou dužinou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky se může pohybovat od zelené, přes červenou až po temně fialovou. Známa je Zelená renklóda.

Mirabelky zaujmou drobnými kulatými plody, které bývají žluté se žlutou dužinou. Většinou se dužina velmi dobře odděluje od pecky.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice chutných švestek a blum. Stačí si jen vybrat tu pravou odrůdu pro vás

Sázení švestek

Švestka patří mezi ovocné stromy, které nejsou příliš náročné na teplo. Pokud chcete pěstovat švestky v oblasti, kde zima přichází dříve, vyhněte se pozdním odrůdám, aby vás o jednotlivé plody nepřipravil mráz.

Co se týče půdy při výsadbě švestek, volte hlubokou a úrodnou půdu. Švestkám se daří v mírně vlhké půdě, naopak trvalé přemokření nesnášejí. V suchých půdách mohou plody předčasně opadat a ve velmi studených polohách můžete bojovat s tím, že plody nedozrají.

Výsadba švestky se provádí na podzim (od září do listopadu) nebo na jaře (od března do konce dubna). Švestky většinou nepotřebují k opylení jiné druhy. Až na několik výjimek je tedy možné v zahradě pěstovat pouze jeden strom.

Choroby švestky

Švestky často trpí na nejrůznější nemoci a další problémy. Typickým problémem tohoto ovoce bývá červivost, která bývá často způsobena obalečem švestkovým (respektive jeho larvami). Tato dřevina rovněž může trpět mšicemi, které stojí za zkroucenými listy. Pravděpodobně největší hrozbou pěstitelů je nemoc šarka, která je bohužel neodstranitelná. Z dalších chorob lze zmínit například červenou skvrnitost slivoně, hnědou hnilobu či pilatku švestkovou.

Řez švestek

Peckoviny, mezi které se řadí i švestky, bývají náchylné na na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Vzhledem k tomu je nutné švestku neustále prosvětlovat a provzdušňovat. Kromě toho je pravidelný radikální řez švestky důležitý také proto, aby se tíhou ovoce větve tolik nelámaly.

Kdy stříhat švestky

Švestky byste měli poprvé prořezat ihned po jejich zasazení do země. K dalšímu prořezání lze poté přistoupit první zimu po výsadbě. Následně se této aktivitě věnujte pravidelně každý rok v období vegetačního klidu.

Řez švestky po výsadbě

Bezprostředně po výsadbě ořežte přibližně 50 % větví. Snažte se přitom strom prořezat do takového tvaru, do kterého chcete, aby rostl. Díky okamžitému řezu snížíte riziko šoku a poškození z přesazení a zároveň podpoříte dobré zakořenění stromu.

Letní řez švestky

Během léta můžete odstraňovat nemocné větve a letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva směrem do koruny stromu. Rovněž můžete upravit větve, u kterých dochází ke křížení nebo souběžnému růstu.

Jarní řez švestky

Po skončení mrazů je možné provádět jarní řez švestky. V rámci něj odstraňte všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Odstraňte také všechny suché a viditelně nemocné větve. Plodné větve v hlavní koruně stromu zkraťte zhruba o třetinu, aby se vlivem tíhy ovoce nebo silného větru nezlomily.

Výchovný řez švestky

Výchovný řez švestky se provádí dvakrát ročně. K prvnímu z nich lze přistoupit v momentě, kdy již pominou mrazy, ale ještě se neobjevily květy. Druhý lze poté provádět začátkem léta. V rámci výchovného řezu tedy můžete tvarovat korunu stromu.

TIP: Zkuste kromě pěstování švestek také pěstování ořechů. Zjistěte, jak postupovat a na co si dát pozor.

Josta je kříženec černého rybízu a angreštu. V podstatě se tedy jedná o dva druhy ovoce v jednom. V porovnání s rybízem má jemnější chuť a je mírně nakyslý. Navíc obsahuje velké množství vitamínu C. Jak na úspěšné pěstování?

Josta keř

Josta patří do čeledi meruzalkovité. Byla vyšlechtěna v Německu v roce 1977, přičemž cílem bylo dosáhnout ovoce, které se snadno pěstuje, je chutné a netrpí nemocemi.

Josta má podobu keře, ale narozdíl od angreštu nemá žádné trny. Keř josta dorůstá do výšky kolem 1,5 metru (někdy se může jednat až o 2 metry). Může být poměrně robustní a skvěle se proto hodí zejména do prostorných zahrad. Největší přírůstky lze zaznamenat u mladých rostlin v prvním roce po výsadbě.

Josta stromková

Josta je listnatý opadavý keř (případně se jedná o malý josta stromek). Těšit se u něj můžete na velice zdravé bobulovité ovoce, které si oblíbíte nejen pro přímou konzumaci, ale i při pečení nebo třeba výrobě marmelád.

Josta obsahuje velké množství vitamínu C, antioxidanty a flavonoidy. Zdravý a úspěšný keř vám přitom může za celou sezonu poskytnout i několik kilogramů chutného ovoce.

Pořiďte si sazenice josty a vyzkoušejte toto zajímavé ovoce i vy. S pěstováním keře si snadno poradí i začátečníci

Pěstování josty

Josta má obecně ráda slunné stanoviště. Daří se jí v hlubokých půdách, které jsou dostatečně zásobeny živinami a vodou. Většinou sice poroste i na suchém stanovišti, nicméně v takovém případě je třeba počítat se slabší úrodou. Plodů na keři pravděpdoobně příliš mnoho nebude. Také špatně plodí ve stínu.

Jostu můžete vysadit či přesadit na podzim, nebo na jaře. V jarních měsících se přitom můžete těšit na hezké květy. Později se objevují bobule, které rostou v krátkých hroznech. K jejich dozrávání dochází zhruba ve druhé polovině července. Plody josty mohou mít různou velikost, barvu i chuť. Vždy záleží na původním kultivaru. Vzhledově připomínají plody černého rybízu, ale jsou větší.

Josta bývá většinou velmi dobře odolná vůči chorobám a škůdcům. Potrápit vás mohou pouze mšice, které mohou napadat listy.

Sázení josty

Sazenice josty můžete zasadit do vyhloubených jamek o rozměrech zhruba 30 × 30 × 30 cm. Pro podporu vývoje kořenového systému doporučujeme předem kořeny zkrátit zhruba o třetinu. Po zasazení je důležitá bohatá zálivka a mulčování. Ideální je také jostu vysazovat ve dvou pro lepší opylování květů. Vzhledem k rozměrům tohoto keře však pamatujte na dostatečný rozestup mezi sebou (alespoň 1,5 metru).

Josta řez

Co se týče stříhání josty, je na místě každý rok přistoupit ke zkracování přerostlých větví. Na místě může být také takzvaný prosvětlovací řez, aby se sluneční paprsky mohly dostat do celého keře. Výchovný řez josty vám pomůže docílit silného a zdravého keře. S postupem času (a tedy se stárnutím rostliny) je také vhodné provádět udržovací a zmlazovací řez.

TIP: Mezi další populární plodiny pěstované na zahradách se právem řadí také borůvky. Zjistěte, jak probíhá správná péče o borůvky, jak je sázet a jaké odrůdy existují.

Cukety zvládne hravě pěstovat i naprostý začátečník. Jedná se o oblíbenou a vyhledávanou plodovou zeleninu, kterou můžete v zahradě sklízet prakticky po celé léto až do podzimu. Jaké druhy cukety existují a jak na úspěšné pěstování?

Druhy cuket

Cuketa je vzdálenou příbuznou klasické dýně. Původem pochází ze Střední Ameriky, odkud během 15. století doputovala i k nám do Evropy. Tehdy se ale jednalo o jiný druh, konkrétně o tykev obecnou. Její podlouhlý zelený kultivar podobný okurce byl přitom vyšlechtěn v Itálii. Její název je odvozen od italského „zucca“, což v překladu znamená dýně.

Jednotlivých odrůd cukety existuje mnoho, díky čemuž pěstitelé rozhodně mají z čeho vybírat. Zmínit můžeme například odrůdu Striato d’Italia, která zaujme svými jemnými zelenými proužky na tmavě zelených plodech. Skvěle se jí přitom daří i v chladnějším podnebí.

Popularitě se těší také cuketa netradičního kulatého tvaru Tondo di Piacenza s drobnými plody. Ty se pyšní tmavě zelenou barvou a zároveň jsou pokryty drobnými světlými flíčky. Celá cuketa je poté zdobena tmavým žebrováním.

Cuketa Golden Rush na první pohled zaujme svým výrazným zlatavým vzhledem a plnou chutí. Odrůda Bianca di Trieste nabídne vzhled se sametově zeleným nádechem a lehkým světlým žíháním. Plody mohou být poměrně dlouhé a mají válcovitý tvar. Zmínit můžeme také francouzskou odrůdu keříčkové cukety s označením Verte des Maraîchers, které se někdy kvůli tvaru plodů přezdívá cuketa velryba.

Pořiďte si semínka cuket a pusťte se do výsadby. U nás můžete vybírat hned z několika populárních druhů

Pěstování cuket

Jak jsme již zmínili, pěstování cuket je skutečně jednoduché. Nejlepším obdobím pro výsadbu cuket do zahrady je zhruba druhá polovina května. Každopádně by již v tomto čase neměly panovat přízemní mrazíky. Pokud se teplota půdy pohybuje kolem alespoň 16 °C, lze výsev provést přímo do zeminy. Případně si můžete cukety předpěstovat.

Aby se cuketám dařilo, doporučujeme použít dostatečně propustnou, humózní a výživnou půdu. Stejně jako u dýní je výsadba cukety možná také na hromadě kompostu. V každém případě však rostlině zajistěte slunné stanoviště. Za suchého počasí ji zalévejte odstátou (ideálně dešťovou) vodou. Pro hnojení můžete používat rostlinné výluhy bohaté na draslík nebo organická hnojiva.

Předpěstování cuket

V případě pěstování cukety ze semínek se často přistupuje k jejich předpěstování, a to za oknem, ve skleníku nebo pařeništi. Potřebovat k tomu budete nádoby o průměru alespoň 10 cm. Pamatujte na to, že kořínky cukety potřebují dostatečné množství prostoru. Do volné půdy je můžete přemístit v momentě, kdy již nehrozí poslední mrazíky.

Pěstování cukety v květináči

Láká vás pěstování cuket v nádobách? Pak věřte, že to není nemožné a vy můžete svou úrodu sklízet třeba i na balkóně. Při výsevu cuket do nádoby nezapomeňte půdu důkladně zvlhčit. Semena umístěte zhruba 2,5 cm hluboko.

Rostlině se obecně bude dařit v případě, že jí dopřejete dostatek slunce. Vhodné jsou proto zejména balkony a terasy umístěné na jižní nebo západní straně domu. Pamatujte také na důkladnou zálivku, pozor si ale dejte na přemokření půdy. Abyste tomu předešli, můžete na dno umístit například vrstvu štěrku, perlitu či keramzitu.

Vertikální pěstování cuket

Jelikož jsou cukety popínavé rostliny, lze přistoupit k jejich vertikálnímu pěstování. Tímto způsobem zároveň minimalizujete riziko vzniku plísní, jelikož listy budou lépe schnout a nebudou na sobě přilepené. Díky vertikální poloze budou také lépe zavlažené.

K tomuto způsobu pěstování můžete využít například obyčejnou dřevěnou paletu, sloupky a provázek nebo drát. Paletu umístěte šikmo tak, aby se zemí a sloupky vytvořila pravoúhlý trojúhelníku. Přitom paleta bude přeponou tohoto trojúhelníku. Sloupky zakopejte do země a pomocí drátu či provázku na ně přivažte paletu. Následně můžete cuketu zasadit do půdy či truhlíku.

Zaštipování cuket

Zaštipování cuket je třeba provádět v případě, že nemáte pro pěstování dostatek prostoru a stonky obtáčíte kolem tyček nebo laťkové mříže (a tedy upřednostňujete směr pěstování cuket na vysoko). Vrcholové výhonky se přitom zaštipují v momentě, kdy cukety začnou oporu přerůstat.

Kdy sklízet cukety

Cukety je vhodné sklízet v okamžiku, kdy dorostou délky ideálně od 7 do 15 cm (maximálně 20 cm). Obecně platí, že menší plody jsou chutnější a křehčí. Při sklízení cukety pamatujte na to, že lodyhy i listy rostliny mohou být posety ostny či tuhými chlupy. Vzhledem k tomu si raději vezměte na pomoc rukavice.

Jakmile venkovní teplota klesne pod 4 °C, plody cukety již ztrácejí na kvalitě a mohou mít poškozenou slupku. Vzhledem k tomu je třeba poslední plody sklidit včas. 

TIP: Cukety se hojně využívají například v italské kuchyni, kde doplňují mnohé pokrmy z rajčat. Přečtěte si, jak na pěstování oblíbených rajčat a buďte připraveni na nadcházející sezónu.

Kdo by nemiloval třešně. Toto ovoce se právem řadí k symbolům toho pravého českého léta. Ať už si na nich s radostí pochutnáte jen tak, nebo se je rozhodnete přidat do oblíbené bublaniny, jistě neuděláte chybu. Jak na pěstování třešní, abyste si mohli užít opravdu bohatou úrodu přímo na vaší zahradě?

Druhy třešní

Třešeň patří do čeledi Rosaceae - růžovitých. Existuje přitom nepřeberné množství kultivarů třešní, které lze pěstovat v zahradě. Obecně se třešně rozdělují na takzvané chrupky a srdcovky. Chrupky jsou křupavější a nakyslejší, kdežto srdcovky jsou charakteristické spíše svou šťavnatostí a sladší chutí.

Důležitý je také správný výběr podnože. Do menší zahrady vybírejte samospašné druhy a nízké podnože. Pro velké zahrady můžete zvolit podnož z třešně ptačí. Třešně jsou většinou cizosprašné. Pro bohatou úrodu je tedy třeba vysadit dva stromy a zvolit vhodného opylovače pro daný kultivar. Zjistěte více o tom, jaké volit podnože pro třešně v našem článku. 

Chrupky

Mezi odrůdy ze skupiny chrupek lze zařadit například třešeň Napoleonovu, která je vhodná spíše pro chráněné polohy. Vyžaduje půdu bohatou na živiny, poté se vám odvděčí svými velkými a atraktivními plody.

Do vyšších a chladnějších poloh je vhodná například třešeň Hedelfingenská, která patří obecně mezi otužilejší třešně. Její plody jsou tmavě hnědočervené.

Třešeň Burlat nemá zvláštní nároky na půdu, nicméně vyžaduje teplé a slunné stanoviště dobře chráněné před větrem. Mezi velké výhody této třešně lze zařadit fakt, že její plody nemají tendenci vlivem deště praskat.

Třešeň Van nabídne velkou výnosnost, přičemž se skvěle hodí do různých oblastí a půd. Je také odolná vůči mrazu.

Třešeň Sam můžete zasadit na prakticky všechna stanoviště. Je však trochu citlivější na mráz a občas může praskat.

Srdcovky

Mezi populární odrůdy z kategorie srdovek můžeme zařadit třešeň Karešovu, které se bude dařit zejména na teplých stanovištích. Vyžaduje dostatek vláhy, nicméně nemá tendenci trpět červivostí či vrtulí třešňovou.

Třešeň Kaštánka je skvělou volbou pro přímou konzumaci. Půdu lze volit středně těžkou, přičemž tento ovocný strom odolává mrazu. Plody nemají tendenci příliš praskat.

Třešeň Rivan se řadí k nejranějším srdcovkám. Z hlediska půdy vyžaduje středně těžkou variantu, vsadit můžete na chladnější polohu. Plody jen málo praskají a tato třešeň je také velmi odolná vůči mrazu.

Vhodní opylovači třešní

Višně jsou samosprašné.

U nás najdete lahodné odrůdy třešní a višní, které jsou připraveny pro pěstování ve vaší zahradě. Pořiďte si vybavení a pusťte se do práce

Jak zasadit třešeň

Třešeň má ráda teplou hlubokou půdu s dostatkem vápníku. V době kvetení je citlivá na mrazíky a stejně tak jí nedělají dobře ani velké mrazy v zimních měsících. Rovněž se jí příliš nedaří v přemokřené půdě.

Před samotnou výsadbou třešně do zahrady je třeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (alespoň na dvě hodiny). Pamatujte na to, že většina mladých stromků potřebuje v rané fázi oporu, použít můžete kůl. Půdu nezapomeňte důkladně zalít. Po vsáknutí vody lze ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. A kdy sázet třešeň? Buď na jaře, nebo na podzim. V chladných oblastech a na severu doporučujeme výsadbu prostokořenných stromů na jaře.

Jak hluboko zasadit třešeň

Pro výsadbu třešně samozřejmě bude potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být přiměřená k velikosti kořenů, které strom má. Obecně můžeme říct, že by jáma měla být zhruba 40 cm hluboká a 70 cm široká.

Jak vypěstovat třešeň z pecky

Pokud si chcete vypěstovat třešeň z pecky, postupujte následovně. Jakmile třešeň zkonzumujete, pecku důkladně očistěte. Následně ji nechte na suchém a teplém místě vyschnout. Vyhněte se ale tomu, abyste ji umístili na přímé sluneční světlo.

Vysušenou pecku zabalte do mírně vlhkého papírového ubrousku. Následně ji vložte do igelitového sáčku nebo skleněné nádoby. Výsledek umístěte do sklepa nebo chladničky zhruba na 3 měsíce. Pravidelně ale kontrolujte, zda nedochází ke klíčení. Pokud nějaké klíčky objevíte, odstraňte je.

Po třech měsících pecku vezměte a vložte ji do misky či mělkého květináče. Semínko nedávejte příliš hluboko a co se týče půdy, volte spíše písčitou směs. Takto zasazenou pecku můžete umístit na okenní parapet, nebo do skleníku. Pamatujte na to, aby na ni po celý den svítilo sluníčko a aby měla dostatek tepla. Dejte si také pozor na to, aby půda nevyschla.

Zhruba po dvou týdnech byste měli zaznamenat vznik sazenice. Jakmile povyroste a bude mít dvě řady listů, můžete ji přesadit do většího květináče. K přesazení na zahradu však přistupte až po roce na jaře. Takto vypěstovanou třešeň umístěte na plné slunce.

Kdy stříhat třešeň

Ke střihu třešně je nejlepší přistupovat v době vegetace. To znamená buď později na jaře, od začátku doby kvetení do doby odkvětu, nebo během sklizně plodů či těsně po ní. Právě v době vegetace je totiž strom nejvitálnější a tyto zásahy dokáže lépe a rychleji zacelit než během klidového období.

Řez třešně

K prvnímu řezu třešně zpravidla dochází hned po výsadbě a zasazení stromu. Jedná se o takzvaný výchovný řez, který určuje, jak bude strom vypadat. Následuje řez udržovací, jehož cílem je podpořit kondici stromu. Měl by odpovídat přirozenému stavu a růstu daného druhu.

Kdy prořezávat třešeň

Během prořezávání třešně strom zbavujeme poškozených, slábnoucích či umírajících větví. Zároveň lze odstranit nemocné či hmyzem napadené části stromu. Tento řez je vhodné provádět během vegetačního období.

Jarní řez třešně

Pokud se chcete pustit do jarního řezu třešně, provádějte jej nejdříve v plném květu. V rámci tohoto kroku můžete formovat tvar koruny, aby se do ní dostalo co nejvíce slunce. Zároveň můžete tímto způsobem podpořit, aby se větve svou vlastní vahou neohýbaly směrem dolů.

Oproti tomu během léta můžete odstraňovat nové přírůstky, které rostou přímo vzhůru či do stran, a které křižují ostatní větve. Při letním řezu třešně lze také odstranit všechny nepotřebné letorosty.

Pěstování višně je prakticky totožné

Pěstování višně je v mnohém podobné jako v případě třešně. Přece jen se jedná o velmi příbuzné ovocné stromy. Jen višeň v porovnání s třešní není tak náročná na podmínky prostředí. Stejně jako třešeň ale nemá ráda studené a uzavřené polohy. Způsob provádění řezu je u třešní a višní totožný. Neliší se ani způsob pěstování z pecky a následného sázení do půdy.

TIP: Co takhle si kromě třešně do zahrady zasadit fíkovník? Tuto sladkou pochoutku je snadné si zamilovat. Přečtěte si vše o pěstování fíkovníku.

Štiplavá surovina s charakteristickou chutí, která nachází široké uplatnění nejen v české kuchyni. Přesně takový je křen, jehož pěstování hravě zvládnou i začátečníci. Dařit se mu bude nejen v zahradním záhonu, ale i v květináči nebo třeba PVC trubce. Zjistěte, jak jej zasadit a kdy nastává čas na jeho sklizeň.

Pěstování křenu

Křen se řadí mezi nenáročné rostliny pro pěstování. Pěstuje se zejména jako jedinečná pochoutka, která nachází hojné využití v kuchyni. Mnohdy se křenu přezdívá také jako český ženšen a bývá využíván například při kašli doprovázeném zahleněním. Celkově také přispívá k posílení organismu a využívá se proto při chřipce či nachlazení.

Křen patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi brukvovitých. Pyšní se mohutným dužnatým kořenem s válcovitým tvarem, z jehož hlavy vyrůstá několik lodyh. Rostlina křenu disponuje dlouhými řapíkatými listy, které mohou dorůstat až do délky 50 cm a šířky 20 cm. Zralé kořeny křenu mohou být dlouhé až 40 cm a široké 6 cm. Jejich hmotnost může dosahovat až 500 gramů.

Sázení křenu

Křen lze pěstovat dvěma způsoby - jednoletým a víceletým. Při jednoletém pěstování by kořeny vhodné k sázení měly být asi 1 cm silné. Ty si připravíme již na podzim a označíme si jejich horní konec. Na zimu je můžeme uložit do sklepa. S příchodem jara je třeba odtrhnout tenké kořínky a nařezat asi 20 cm dlouhé řízky. Tyto řízky se následně sázejí mírně šikmo do zeminy do hloubky zhruba 15 cm. Označený vrchol by měl směřovat k povrchu půdy. Zhruba na konci června je třeba kořeny odhrnout a odstranit z nich tenké kořínky ve střední části. Poté je opět přihrneme.

Pokud se rozhodnete pro víceleté pěstování křenu, opět budete potřebovat kořenové řízky. Tentokrát by však měly být silné zhruba 2 cm a dlouhé 10 cm bez vegetačního vrcholu. Tyto řízky sázíme do půdy na podzim nebo brzdy na jaře, a to do hloubky zhruba 15 cm. Jakmile se objeví výhony, zeminu odhrneme až k řízku a odkopneme téměř všechny výhony (necháme pouze dva). Rovněž je třeba odstranit postranní kořínky. Zeminu zpět přihrneme a celý postup dále zopakujeme v létě.

Zasaďte si křen selský do své zahrady. Je nenáročný a s jeho pěstováním si poradí prakticky každý

Pěstování křenu na zahradě

Výsadba křenu do záhonu na zahradě patří pravděpodobně mezi nejpopulárnější způsoby pěstování této rostliny. Křenu se nejlépe daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Z hlediska půdy volte vlhkou a bohatou. Ideální je půdu také prohnojit vyzrálým kvalitním kompostem. Pamatujte na to, abyste rostlině dopřáli dostatek místa, jelikož její kořenový systém může být opravdu bohatě rozvětvený.

Pěstování křenu v nádobě

Méně častým způsobem pěstování křenu je použití nádoby. Není to nemožné, jen je nutné pamatovat na to, že ve velké nádobě se mu bude přirozeně dařit lépe než ve stísněném prostoru. Pokud jej vysadíte do menšího květináče, riskujete, že jednotlivé kořeny nedosáhnou takové velikosti. Výhodou tohoto řešení je nicméně fakt, že svou zahradu ochraníte před „křenovou invazí“. Z hlediska velikosti volte květináč s výškou alespoň 40 cm a průměrem 40 až 60 cm.

Pěstování křenu v trubce

Originální způsob, který u pěstitelů nachází své příznivce. V tomto případě se používají obyčejné PVC trubky zapuštěné v půdě. Výhodou řešení je fakt, že můžete dosáhnout úrody skutečně gigantických kořenů. Rostlina totiž v takovém případě nemá jak vypouštět boční výhony.

Kdy se sklízí křen

Křen se sklízí co nejpozději na podzim v momentě, kdy rostlině zhnědnou listy a živiny se stahují do kořenů. Silné velké kořeny můžete využít pro konzumaci, menší kořeny si můžete ponechat pro opětovnou jarní výsadbu (v případě, že se rozhodnete pro jednoleté pěstování). K uskladnění plodin lze využít bednu s pískem, kterou umístíte do sklepa. Při uložení v lednici má křen tendenci rychle vyschnout a ztratit aroma.

Jak pěstovat wasabi

Zejména v asijské kuchyni nachází uplatnění wasabi, kterému se jinak říká také japonský křen. Oddenek se využívá do typických japonských pokrmů, jako je sushi, sashimi či nudle.

Pokud se rozhodnete pro pěstování wasabi na zahradě, vyberte této rostlině polostinné stanoviště v blízkosti vodních toků (například poblíž zahradního jezírka). Pamatujte na to, že wasabi nesnese mrazy. Na zimní měsíce je proto třeba rostlinu přestěhovat na jiné místo, přičemž okolní teplota by neměla přesáhnout 18 °C. Wasabi vyžaduje stálou zálivku, a to i v zimě. Na první sklizeň wasabi si budete muset dva roky počkat, dokud křen dostatečně nedoroste. Poté si ale užijete jeho jedinečnou štiplavou chuť.

TIP: K podzimnímu období neodmyslitelně patří nejen křen, ale i dýně. Zjistěte, jak na úspěšné pěstování dýně a vyberte si odrůdu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

Šater (neboli také nevěstin závoj či latinsky Gypsophila) dostal své označení podle podobnosti jeho drobných květů s krajkou typického závoje nevěsty. Řadí se do čeledi hvozdíkovitých, jeho pěstování je poměrně snadné a vaši zahradu skvěle promění. Skvěle se bude vyjímat také ve váze.

Šater latnatý

Mezi populární pěstované vytrvalé druhy se řadí šater latnatý (latinsky Gypsophila paniculata), který dorůstá výšky 60 až 100 cm. Na první pohled zaujme svými jednoduchými drobnými bílými květy. Tento šater roste má podobu košatého a bohatě rozvětveného trsu.

Šater latnatý se skvěle hodí do různých druhů zahrad. Pěstovat jej můžete jak volně, tak i v nádobách. Po rozkvětu je vhodný k řezu a následnému použití ve vázách, případně si jej můžete také usušit do rozmanitých sušených aranžmá.

Jak na pěstování šateru latnatého

Z hlediska substrátu volte hlubokou a vápenitou půdu. Za suchého léta pamatujte na pravidelnou zálivku. Šatery krásně kvetou zhruba od června do srpna. Aby se však rostlina příliš nevysilovala, je vhodné odkvetlé květy ostříhat. Stanoviště volte plně osluněné. Pamatujte také na to, abyste rostlinu nikdy nepřikrývali listím, raději použijte chvojí.

Pokud si chcete rostlinu vypěstovat ze semínek, můžete k jejich výsevu přistoupit v březnu až červnu. Použít lze buď výsevné truhlíky, nebo pařeniště s teplotou okolo 15 °C. Vzrostlé sazeničky můžete na stanoviště přemístit v červnu či červenci.

Nevěstin závoj pěstování v květináči

Gypsophila pěstování zvládá i v nádobách, díky čemuž skvěle vynikne například na balkonech či terasách. V zimě je ovšem třeba dávat pozor na přílišnou vlhkost v nádobě, která jí může škodit.

K čemu se nevěstin závoj používá

Větvičky šateru latnatého nachází uplatnění při tvorbě nejrůznějších aranžmá. Skvěle doplňují například kytice složené z růží. Větvičky je třeba odstřihnout dříve, než se květy rozvinou (v opačném případě by vám opadaly). Poté je můžete umístit do vázy s malým množstvím vody, kde budou pomalu zasychat a držet si tvar.

Netradiční trvalka gypsophila může zdobit i vaši zahradu. Vyberte si z naší nabídky kvalitních semínek nebo rostlin

Šater plazivý

Druhým oblíbeným druhem šateru je šater plazivý (Gypsophila repens). Narozdíl od šateru latnatého se jedná o nízkou kobercovou skalničku, která kvete drobnými růžovými květy. Dorůstá výšky pouhých 20 cm a roste tedy spíše při zemi. Jeho šířka se pohybuje mezi 30 až 50 cm. Ve volné přírodě můžete na šater plazivý narazit v severních a jižních vápencových Alpách, v Karpatech nebo třeba v pohoří severního Španělska.

Tento druh šateru nachází v zahradách uplatnění zejména ve skalkách nebo suchých zídkách. Skvěle také ozvláštní kaskádovité svahy, kde se pěkně rozprostírá a visí. Díky své velké přizpůsobivosti se přitom hodí i pro pěstitele začátečníky.

Jak na pěstování šateru plazivého

Pokud ve své zahradě zatoužíte právě po této rostlině, dopřejte jí ideálně slunečné stanoviště. Zpravidla ale dobře snáší také polostín. Z hlediska půdy preferuje hlinitopísčité půdy s obsahem vápníku. Substrát také může být mírně kyselý. Vyhovuje jí spíše sušší půda, se zálivkou to proto rozhodně nepřehánějte.

Pěstování šateru plazivého ze semínka probíhá prakticky stejně jako u šateru latnatého. Pamatujte na to, že do zídek či skalek se vysazuje vždy po jednom kusu. Rostlina totiž ke svému růstu potřebuje dostatek prostoru. 

TIP: Gypsophila se v zahradě skvěle kombinuje i s nejrůznějšími nízkými či vysokými trávami. Zjistěte více o tom, jaké okrasné trávy jsou dostupné v našem e-shopu.

Zasaďte si v zahradě bylinky, díky kterým ozvláštníte vaše pokrmy nebo si z nich třeba připravíte lahodné hřejivé čaje. V první části článku jsme se zaměřili na pěstování bazalky a meduňky. Ve druhém dílu jsme si pověděli více o pěstování tymiánu a máty. A v dnešní třetí části se budeme soustředit na další dvě populární bylinky, a to šalvěj a yzop.

Šalvěj pěstování

Šalvěj nachází v kuchyni bohaté uplatnění. Používá se k dochucení masa, ryb, omáček nebo třeba paštik. Často také bývá součástí směsi bylinek při přípravě chutného bylinkového másla. Šalvějový čaj se často pije při trávicích potížích, nadýmání nebo pálení žáhy. Odvar ze šalvěje se také používá jako kloktadlo a poslouží i při přípravě obkladů.

Samotné pěstování šalvěje je poměrně nenáročné. Této bylince vyhovuje slunečné, teplé a před větrem chráněné stanoviště. Stejně jako levandule nemá ráda přemokření. Z hlediska půdy volte ideálně hlinitopísčitou či vápenitou půdu. V zahradě ji můžete pěstovat společně s košťálovinami, které dokáže ochránit před nejrůznějšími škůdci (například slimáky či běláskem zelným).

K vysazení sazeniček šalvěje na venkovní záhon můžete přistoupit zhruba v polovině května, kdy již nehrozí mrazíky. Pamatujte na to, že rostlina se opravdu rozroste. Proto jednotlivé sazenice umístěte přibližně 40 cm od sebe.

Vyberte si semínka z naší nabídky a pusťte se do pěstování nádherně vonící šalvěje i vy.

Šalvěj druhy

Šalvěj má mnoho různých druhů a kultivarů. Mezi ty pravděpodobně nejznámější druhy šalvěje se řadí šalvěj lékařská, která je prastarou kulturní rostlinou pěstovanou po celém světě. Z dalších druhů lze zmínit například šalvěj luční, která roste převážně v teplých oblastech. Šalvěj hajní je trvalkou rostoucí v nejteplejších oblastech Moravy a Čech. Setkat se můžete také s šalvějí přeslenitou, šalvějí rozmarýnou nebo třeba šalvějí lepkavou.

Šalvěj pěstování v květináči

Šalvěj můžete pěstovat nejen v zahradě. Skvěle se jí bude dařit také v květináči. Tento polokeř dorůstá do výšky až 80 cm, proto volte spíše větší nádobu na pěstování. Pamatujte na to, že do jednoho květináče vždy patří pouze jedna rostlina. Samotný květináč pak umístěte na stanoviště s dostatkem světla. Častou zálivku nevyžaduje. Šalvěj v květináči vydrží zhruba 4 až 5 let, poté je nutné vysadit nové rostlinky.

Šalvěj přezimování

V průběhu roku je vhodné šalvěj zaštipovat. Pokud ji ale používáte v kuchyni, není to vyloženě nutné. Zároveň nezapomeňte průběžně provádět seřezávání starých dřevnatých větviček.

Na podzim doporučujeme jednotlivé výhony zkrátit na polovinu a bylinku zazimovat. K tomuto účelu využijte přikrývku (například v podobě chvojí), díky čemuž bude rostlina chráněna před mrazem.

Yzop pěstování

Yzop se těší popularitě zejména ve francouzské kuchyni, kde se používá do nejrůznějších polévek, omáček, nádivek či pomazánek. Často také bývá součástí některých likérů. Yzopové čaje se používají jako kloktadlo a mohou usnadnit vykašlávání. Olej s výtažky z yzopu pak například nachází uplatnění při masáži.

Yzop se řadí mezi nenáročné bylinky. Ideální je jej vysadit na jižní svah, který bude chráněn před větrem. Zvolte ideálně slunné a teplé stanoviště. Z hlediska půdy volte půdu s dostatečným množstvím vápna. Naopak příliš mokré, kyselé a písčité půdy vhodné nejsou.

Yzop lze pěstovat ze semínek, která do půdy zasejete v březnu až dubnu. Klíčení semínek trvá zhruba 20 dní. Rostliny se jednotí na vzdálenost zhruba 30 cm. Jelikož má yzop velké množství větviček a lístků, je vhodné jej zasadit na pozemek bez vytrvalých plevelů.

Pořiďte si semínka yzopu a zasaďte si tuto krásnou bylinku ve své zahradě, na terase či balkóně.

Yzop lékařský

Yzop lékařský je vůbec nejznámějším druhem yzopu. Už ve středověku jej přitom hojně pěstovali mniši, kteří jej využívali při přípravě pokrmů a také jako prostředek na podporu organismu.

Tato bylinka hojně kvete a lze ji proto pěstovat i jako okrasnou rostlinu. V takovém případě vám bude stačit ji ostříhat pouze na podzim a na jaře se vám opět odvděčí svým bujným růstem. Pokud ale yzop chcete používat jako bylinku, ostříhejte jej jak na podzim, tak i na konci jara. Jeho nať lze sbírat v okamžiku, kdy je vysoká zhruba 30 cm. Ideální je yzop sbírat v době květu.

Sušení yzopu

Yzop lékařský můžete sušit v 10-20 cm vrstvách na stinném větraném místě, případně uměle do teploty 40 °C. Usušený yzop se pyšní krásnou svěží zelenou barvou a modrofialovými květy.

TIP: Populární bylinkou v zahradách je také bobkový list, který najde v kuchyni široké uplatnění. Zjistěte, jak na správné pěstování bobkového listu.

Přísavník (česky také loubinec nebo lidově psí víno) je rod rostlin z čeledi révovitých. Díky svému poměrně rychlému růstu a krásným listům se řadí mezi nejvyhledávanější pnoucí dřeviny. Zajímá vás, jaké druhy přísavníku existují a jak na jejich pěstování ve vaší zahradě?

Přísavník tříprstý

Rodu přísavníků dominují dva druhy. Jedná se o přísavník trojcípý (tříprstý) a přísavník pětilistý. První zmíněný druh zaujme svými lesklými světle zelenými listy, které se pyšní třemi výraznými hroty. Odtud ostatně pochází i jeho pojmenování. Tato pnoucí dřevina původem pochází z Asie, u nás se pěstuje zhruba od roku 1860.

Loubinec trojlaločný je krásný po celý rok, nicméně úplně nejvíce vynikne na podzim. Právě v tomto období se totiž jeho listy vybarví do nádherných tónů červené a oranžové, díky čemuž dodají vaší zahradě to pravé podzimní kouzlo.

Přísavník tříprstý pěstování

Přísavník obecně vyniká vysokou odolností vůči průmyslovému znečištění. Také dobře snáší zastřihování. Přísavník třílaločný vytváří vzdušné kořeny. Jeho úpony jsou dlouhé až 3 cm a při kontaktu s povrchem vylučují látku podobnou lepidlu. Díky tomu se rostlina dokáže pnout i po hladkém povrchu.

A jak sázet přísavník? Všechny druhy loubinců vyžadují slunná až polostinná stanoviště. Dařit se jim bude v jakémkoliv typu půdy. Pouze je třeba se vyhnout zamokřené půdě, a to především v prvních letech pěstování. V chladnějších oblastech můžete mladou rostlinu chránit před mrazem. Pomocníkem vám bude netkaná textilie nebo nahrnutí kůrového mulče.

Jak daleko od sebe sázet přísavník?

Při pěstování přísavníku pamatujte také na to, že tato rostlina ke svému růstu potřebuje dostatek místa. Vzdálenost mezi rostlinami by se proto měla pohybovat kolem dvou metrů.

Při výsadbě je třeba vyhloubit jámu hlubokou alespoň 50 cm. Vždy se řiďte konkrétní velikostí balu sazenice. Pamatujte také na to, abyste se vyhnuli společnému pěstování několika druhů přísavníku dohromady, jelikož se nesnesou.

A jak rychle roste přísavník?

Přísavník roste velmi rychle a pro porovnání je jeho růst ještě rychlejší než u břečťanu. Snadno může dorůst až do 20 metrů. V prvním roce pěstování je přírůstek minimální, sazenice totiž zatím jen koření. Ve druhém roce můžete očekávat přírůstek zhruba 1,5 metru, v dalších letech poté až 3 metry. Mnohdy se přitom přísavník právě s břečťanem kombinuje.

Prohlédněte si naše nádherně zbarvené přísavníky a pořiďte si sazenice pro následné pěstování

Přísavník pětilistý

Přísavník pětilistý se od toho tříprstého mírně liší. Jeho listy jsou rozděleny na pět tmavě zelených pilovitých prstů a mohou trochu připomínat listy kaštanu.

Stejně jako u přísavníku pětilistého se i v tomto případě listy na podzim vybarvují do krásné červené barvy. Pamatujte na to, že přísavník neopadavý neexistuje. Na zimní měsíce tedy své listy ztratí.

Řadu lidí také jistě bude zajímat to, zda je loubinec jedovatý. Bobule jsou pro člověka a další savce slabě jedovaté. Nicméně mají odpornou chuť, a proto otrava většinou nehrozí. Pro ptáky bobule jedovaté nejsou, naopak se pro ně jedná o důležitý zdroj potravy.

Přísavník pětilistý pěstování

Podmínky pro pěstování přísavníku pětilistého jsou prakticky totožné jako u přísavníku tříprstého. Alespoň co se půdy a stanoviště týče. Nicméně rozdíl spočívá v tom, že loubinec pětilistý ke svému růstu potřebuje oporu nebo alespoň drsný podklad. K opoře se tato rostlina přichytává příčepivými kořínky.

Rostliny lze poměrně snadno množit vegetativní cestou. Během vegetace můžete přistoupit k řízkování polovyzrálými řízky. Ty následně zapíchněte do truhlíku s vhodným substrátem, zakryjte fólií a nechte zakořenit. Někdy mohou výhony zakořenit i ve sklenici s vodou. Je daleko víc expanzivnější než přísavník tříprstý. Pokud tedy chcete umírněnou plochu, volte přísavník tříprstý.

Pamatujte na to, že oba přísavníky hodně odnožují, vytvářejí nové a nové rostliny od kořenů, rostoucí výhony polehlé na zemi také rychle zakoření. Výsadba by měla být přemyslená a uvážená. Jenom ucelené plochy dodají podzimní efekt a ozdobu vašemu plotu nebo zdi.

TIP: Mezi další krásné popínavé rostliny do zahrady lze zařadit například rostlinu clematis. Zjistěte více o tom, jak pěstovat plaménky.

Ve vaší zahradě nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i zajímavé léčivé bylinky. V první části tohoto článku jsme si řekli více o pěstování bazalky a meduňky. Ve druhé části se podrobně zaměříme na další dvě bylinky, a to konkrétně tymián a mátu.

Tymián pěstování

Pěstování tymiánu je poměrně nenáročné a zvládnete to venku i doma. Tato bylinka své četné využití nachází zejména v kuchyni. Pyšní se totiž výraznou chutí a aromatem, díky čemuž skvěle doplňuje pokrmy z drůbeže či zvěřiny. Perfektně také podpoří chuť tradičních paštik, bylinkového másla nebo třeba nádivky. Pokud tymián použijete jako obrubu květinového či zeleninového záhonu, skvěle s ním odradíte slimáky.

Tymián druhy

Mezi nejčastěji pěstované druhy tymiánu se řadí tymián obecný, který se v kuchyni jako koření používá nejčastěji. Setkat se můžete s jeho širokolistou a úzkolistou odrůdou. Z dalších pěstovaných druhů lze zmínit například tymián citronový, který se pyšní výrazným citronovým aroma. Hojně se používá při přípravě ryb nebo třeba k dochucení salátů. Zmínit musíme také tymián kmínový, který má typickou kmínovou vůni. Své uplatnění nachází při dochucování kořenové zeleniny a masitých pokrmů.

Jak na výsev tymiánu

Tymián lze pěstovat buď přímo ze semínek, nebo z předpěstovaných sazenic. V prvním případě se semínka vysévají zhruba na konci března. Semínka se nezahrnují hlínou, pouze se lehce převálcují nebo přitlačí hráběmi. Jakmile rostliny vzejdou, můžeme je vyjednotit. Během vegetace je třeba rostliny okopávat a odstraňovat případný plevel. První sklizně se dočkáte zhruba v září téhož roku.

Pokud budete chtít tymián pěstovat z předpěstovaných sazenic, výsev se provádí v listopadu. Po dobu klíčení je nutné povrch udržovat vlhký a vyklíčené rostliny chránit před zimou. Sazenice můžete do volné půdy přemístit zhruba začátkem května.

Tymián kvete od května do července. K jeho sbírání je nejvhodnější přistoupit těsně před rozkvětem, kdy obsahuje maximální množství aromatických látek.

Tymián pěstování venku

Při pěstování tymiánu venku myslete na to, že se této bylince daří zejména v teplejších oblastech na jižních svazích, které jsou dobře chráněny před větrem a zimou. Tato bylinka velmi dobře snáší suché podnebí, ostatně vlhké nebo přemokřené půdy vyloženě nesnáší. Z hlediska půdy volte lehkou, kyprou, písčitohlinitou, která je dobře zásobena humusem a vápnem. V našich podmínkách dokáže tymián v záhoně přezimovat, nicméně doporučujeme jej překrýt chvojím.

Pěstování tymiánu v květináči

Tymián lze bez problémů pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v nádobách. V takovém případě je třeba pamatovat především na správný způsob zalévání. Tymián v květináči je vhodné zalévat do podmisky, do níž můžete umístit několik kamínků, aby květináč nikdy nestál přímo ve vodě. Pokud máte květináč umístěný venku, doporučujeme jej na zimní období přenést dovnitř. Co se týče velikosti a tvaru nádoby, volte spíše širší a nepříliš hluboké květináče.

Jak stříhat tymián

Tymián můžete v průběhu roku používat jako čerstvé koření. Pravidelným zastřihováním navíc rostlina zesílí a zhoustne. Kdy stříhat tymián, aby se příští rok rostlina rozvětvila silněji? Ideálně na začátku podzimu, a to zhruba ve dvou třetinách délky. Tyto ustřižené části můžete usušit.

Prohlédněte si různé druhy tymiánu a vyberte si mezi nimi ideálního adepta na pěstování.

Máta pěstování

Máta se právem řadí k těm nejméně náročným bylinkám na pěstování. I z toho důvodu se těší obrovské popularitě. Zasadit si ji můžete jak do bylinkového záhonu, tak i do truhlíku či jiné nádoby. Své uplatnění najde zejména v kuchyni. Pomocí této bylinky můžete ozvláštnit nejrůznější nápoje nebo si třeba připravit lahodný večerní čaj. Máta totiž napomáhá relaxaci a spánku.

Jaké druhy máty existují

Mezi nejoblíbenější druhy máty lze jednoznačně zařadit mátu peprnou, která disponuje vysokým obsahem esenciálních olejů, skvěle odolává chladu a je nenáročná na pěstování. Popularitě se těší také máta zelená, která vyniká svou vysokou intenzitou vůně. Máta dlouholistá rovněž zaujme intenzivní vůní, která přitahuje různé druhy hmyzu. Používá se v přírodní medicíně.

Máta zázvorová má jemné zázvorové aroma, máta jablečná zase zaujme lehkou jablečnou chutí. Marocká máta se společně se zeleným čajem konzumuje u beduínů. Brazilská máta se přezdívá kubánské oregano a často se využívá v thajské a kubánské kuchyni.

Jak na výsev máty

Máta je trvalka, jejíž výška může dosahovat až 75 cm. Můžete si ji vypěstovat ze semínek, v takovém případě se ale připravte na to, že to trvá poměrně dlouho. Semena máty se sází na jaře nebo na podzim, kdy je pouze jemně zatlačíte do substrátu. Klíčení lze zaznamenat zhruba po 14 až 21 dnech a pamatovat je třeba na to, aby okolní teplota dosahovala alespoň 20 °C. Vzrostlé rostlinky poté můžete přemístit na záhon.

V našem e-shopu najdete sazenice i semínka máty. Sami si tedy můžete vybrat, pro jakou variantu pěstování se rozhodnete.

Máta pěstování v květináči

Při pěstování máty v květináči pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Během léta ji můžete několikrát přihnojit organickým hnojivem. Při pěstování máty v nádobě můžete propustnou půdu smíchat s rašelinou. Myslete na to, že tato bylinka potřebuje světlo, ale nevyžaduje přímé slunce. Rozhodnout se můžete například pro pěstování máty na balkoně v nádobě, nebo květináč umístit na parapet do vaší kuchyně.

Máta pěstování venku

Mátu můžete bez problémů sadit rovnou do záhonu, jelikož v našich podmínkách dokáže většinou hravě přečkat i zimní měsíce. Na druhou stranu nevýhodou takového kroku může být její poměrně velké invazivní chování. Máta má tendenci se rozrůstat a vytlačovat další pěstované rostliny. Vzhledem k tomu je vhodné ji v takovém případě sadit alespoň 30 cm od ostatních rostlin.

Nezapomeňte ani na třetí část o bylinkách.

TIP: Bylinková spirála je jedním ze skvělých způsobů, jak tymián i mátu v zahradě zasadit a navíc ušetřit prostor. Zjistěte, jak ji vytvořit.