Blog

Věděli jste, že odpad vznikající při přípravě kávy nemusíte nutně vyhazovat? Své uplatnění totiž může najít jakožto hnojivo na zahradu. Kávová sedlina obsahuje velké množství živin, které vaše záhony mohou ocenit. Pojďme se podívat na to, jaké jsou výhody a nevýhody hnojení kávovou sedlinou a pro jaké rostliny jej lze použít.

Pozor na to, jakou kávovou sedlinu používáte

Kávová sedlina, kterou budete využívat jako hnojivo, může obsahovat pouze zbytky kávy a vody. Zbytky s obsahem cukru, smetany, mléka do kávy a podobných složek nepoužívejte a raději je vyhoďte. 

Rostliny, které snáší kávovou sedlinu

Zatímco u některých rostlin s kávovou sedlinou neuděláte chybu, některým můžete naopak uškodit. Pojďme se podrobněji podívat na to, kdy má smysl lógr používat a proč.

Kávová sedlina na rajčata

Kávovou sedlinou můžete podpořit zdravý růst vašich rajčat. Obsažený dusík se zaslouží o podporu růstu silných a zdravých listů. Na druhou stranu, pokud kávové sedliny použijete příliš, můžete zpomalit kvetení a tvorbu plodů. Stejně tak si dejte pozor na to, že příliš velké množství kávy v půdě může půdu nadměrně okyselit, což rajčatům neprospívá. 

Kávová sedlina pro pokojové rostliny

Kávová sedlina nachází největší uplatnění při hnojení pokojových rostlin. Díky svému pH totiž poměrně dobře zabíjí případný plevel, bakterie a houby. Skvěle se hodí například pro africké fialky, kvetoucí kaktus či vánoční růži. Toto hnojivo lze použít také pro azalky, hortenzie, dracény nebo kamélie. 

A za přídavek lógru do půdy vám poděkují i orchideje. Kávová usazenina na ně působí pozitivně, jelikož orchideje potřebují velké množství draslíku v půdě. Toto hnojivo zároveň pomáhá stimulovat kvetení. Přídavek kávy do květináče tak může být velmi prospěšný. 

Kávová sedlina na jahody

Kávovou sedlinou rozhodně neublížíte ani jahodám, samozřejmě v rozumném množství. S její pomocí provzdušníte půdu a zlepšíte zadržování vlhkosti. Navíc může pomáhat proti slimákům a mravencům, kteří mohou právě jahodníky napadat. 

Kávová sedlina pro muškáty

Při použití kávové sedliny na muškáty podpoříte růst listů a jejich zdravou zelenou barvu. Dejte si ale pozor na to, abyste to nepřehnali s množstvím. Kávová sedlina mírně okyseluje půdu a příliš kyselá půda nemusí být pro muškáty ideální. Stejně tak přemíra dusíku v půdě může zpomalit kvetení této oblíbené rostliny. Kávovou sedlinu proto používejte spíše střídmě a ideálně v kombinaci s jinými hnojivy. 

Kávová sedlina na zahradě

Doslova zázračně může kávová sedlina působit na váš trávník na zahradě. Sedlinu je vhodné nechat důkladně proschnout, aby nechytala plíseň. Poté ji rozdrťte a rozhoďte po trávníku. Kávovou sedlinu na zahradě lze použít také jako mulčovací materiál, který dokáže zamezit růstu plevele a pomáhá udržet vlhkost půdy. Zahrádkáři oceňují i fakt, že kávová sedlina přirozenou cestou odpuzuje kočky, které tak raději svou potřebu vykonají jinde a nebudou vám dokonalý trávník kazit. 

Kávová sedlina na mravence

Kávu lze použít také pro odpuzení mravenců. Stačí trochu lógru nasypat do misky. Tuto past poté nastražte k místu, kde se mravenci často shromažďují. Kromě toho ji můžete přímo nasypat na jednotlivé cestičky nebo ji rozmístit kolem květináčů a záhonů. Pokud navíc kávovou sedlinu smícháte s citronovou šťávou nebo skořicí, získáte ještě účinnější zbraň. 

Klady a zápory kávové sedliny v půdě

Kávová sedlina pro květiny obsahuje tři hlavní živiny, a to dusík, draslík a fosfor. Kromě toho zde najdeme i některé důležité minerály, jako hořčík, vápník a měď.

Kávovou sedlinu lze v zahradě využít několika způsoby:

• Přímé hnojení: V tomto případě je potřeba usušenou kávovou sedlinu rozdělit kolem rostlin a zapracovat ji do půdy. Případně si můžete vytvořit tekuté hnojivo, kdy sedlinu smícháte s vodou v poměru 1:5 a necháte zhruba jeden až dva týdny odstát. 

• Mulčování: Kávová sedlina může sloužit jako perfektní mulč, který pomůže udržet půdu vlhkou a zabrání růstu plevele. Pokud se pro mulčování rozhodnete, stačí sedlinu v tenké vrstvě nasypat kolem rostlin.

• Kompostování: Kávovou sedlinu lze promíchat s kompostem. Lógr může urychlit rozklad organického materiálu. 

Kávový lógr s sebou přirozeně přináší určité výhody a nevýhody. Obsahuje různé složky, které mohou odlišně působit na jednotlivé rostliny. Kávová sedlina je bohatá na organické látky, jako jsou zejména polysacharidy, lignin, bílkoviny a tuky. Ty jsou důležité pro zlepšení struktury půdy a její schopnosti zadržovat vodu a živiny. 

Obsahuje antioxidanty a vitamíny, které jsou důležité pro správný růst, vývoj a metabolismus rostlin. Oleje v kávové sedlině mohou pomoci zlepšit strukturu půdy. Rovněž se jedná o přirozený zdroj dusíku, který je nezbytný pro růst a vývoj rostlin, tvorbu proteinů, enzymů a chlorofylu. 

Na druhou stranu ale kávová sedlina obsahuje zbytky kofeinu. Ten může mít na rostliny různé účinky, pozitivní i negativní. Nízké koncentrace kofeinu mohou stimulovat růst, nicméně vyšší koncentrace mohou brzdit klíčení semen nebo být pro rostliny toxické. Kávová sedlina může obsahovat zbytky pesticidů a jiných chemikálií, které se používají při pěstování kávy. Proto se vyplatí používat kvalitní bio kávu, která byla ošetřena v režimu ekologického zemědělství. 

TIP: Zasaďte si ve své zahradě citronový muškát, který voní i chrání před obtěžujícím létavým hmyzem.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování opravdového mechu není žádná legrace. Pokud ale přesto chcete krásu mechu přenést do své zahrady, můžete vyzkoušet tuto alternativu. Nese označení úrazník šídlovitý a právě mech na první pohled připomíná. V porovnání s ním je však jeho pěstování nenáročné a perfektně proto doplní vaši skalku. 

Charakteristika úrazníku šídlovitého

Úrazník šídlovitý (latinsky Sagina subulata), jinými slovy také irský mech, je nízká trvalka. Jedná se o pokryvnou rostlinu, která bývá v zahradách ceněna pro svůj jedinečný vzhled připomínající právě mech. 

Na první pohled zaujme drobnými, jehlicovitými a střídavými listy, které jsou příjemně měkké na dotek. Listy tvoří husté polštářovité trsy, které připomínají mech. Zbarvovat se mohou do zeleného až žlutavého odstínu. Květy jsou spíše drobné a bílé, přičemž vytvářejí subtilní květenství na vztyčených stoncích. Na první pohled mohou květy připomínat malé hvězdy. 

Láká vás tato kobercovitá skalnička a chcete si ji vysadit i do své zahrady? Neváhejte a pořiďte si sazeničky

Pěstování úrazníku šídlovitého

Pěstování úrazníku šídlovitého je velmi jednoduché a snadno si s tímto úkolem poradí i začátečníci. Správně zvolené stanoviště a adekvátní péče je základem úspěchu.

Rostlině se nejvíce daří na slunném až mírně polostinném stanovišti. Pokud ji vysadíte na plné slunce, můžete docílit hustšího a kompaktního růstu. Co se půdy týče, dopřejte rostlině vlhkou a dobře propustnou půdu. Preferuje neutrální až mírně kyselé pH. Půdu udržujte vlhkou, a to zejména v teplejších obdobích. 

Výsev irského mechu

K výsevu úrazníku šídlovitého lze přistoupit v období od března do května, kdy se semena vysévají na povrch substrátu. Zahrňte je pouze lehce zeminou. Doba klíčení se pohybuje od 10 do 14 dní, přičemž semenům se daří při teplotě 18–22 °C. Nezapomeňte přitom dbát na pravidelnou zálivku. 

Úrazník v zimě

Úrazník šídlovitý patří obvykle ke stálezeleným rostlinám, které velmi dobře snášejí mírné zimy. Pokud jej však umístíte do mrazové kotliny nebo na jiné exponované místo, můžete jej pro jistotu zakrýt například chvojím.  

Úrazník místo trávníku 

Úrazník šídlovitý se často používá místo trávníku. Vytváří totiž hustý koberec, který připomíná mech. Jelikož poměrně dobře snáší občasný sešlap, lze jej použít tam, kde neočekáváte příliš frekventovaný provoz. Kromě toho má své místo ve skalních štěrbinách či mezerách, kde dokáže velmi dobře vyplnit prázdný prostor.

TIP: Chcete se letos pustit do tvorby vlastní skalky? Přečtěte si, kdy a jak sázet skalničky, abyste se mohli těšit z jejich krásného vzhledu co nejdéle. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Bakopa (nebo také bacopa) se řadí mezi nádherné a zároveň nenáročné letničky, s jejichž pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Skvěle vynikne zejména v závěsných květináčích na vašem balkonu či terase. Těšit se můžete na záplavu drobných květů, které jednoznačně ozvláštní každý prostor. Zjistěte, jak na pěstování bakopy.

Bakopa květina

Bakopa je rostlina milující vlhkost. Patří do čeledi jitrocelovitých, do které spadají také různé druhy jitrocelu či rozrazilu. Rostlina bakopa na první pohled zaujme svými dužnatými lodyhami, které jsou pokryté drobnými vejčitými listy. Bokopa je poměrně silně rozvětvená a její stonky mají tendenci se rozrůstat do prostoru a plazit se po zemi.

V přirozeném prostředí bakopa potěší záplavou krásných květů prakticky po celý rok. V našich podmínkách kvete během letních měsíců. Co se barvy týče, mohou mít květy bakopy bílý, fialový nebo modrý odstín. Na jedné rostlině přitom lze najít desítky květů. 

Druhy bakopy

Existuje hned několik druhů bakop, ze kterých si můžete vybrat svého favorita. Pojďme si představit ty nejrozšířenější z nich.

Bakopa plnokvětá

Mezi plnokvěté kultivary bakopy se řadí například Sutera 'Scopia Levander' s krásně levandulovou barvou květů, Sutera 'Scopia Double Snowball' s bílými květy nebo Sutera 'Scopia Gulliver Blue' se zajímavými fialovomodrými květy. 

Bakopa bílá

Bílá barva květů je nejběžnější variantou u této rostliny. Do této kategorie může patřit řada kultivarů, například Sutera Bacopa ´Dynamic White´ nebo Sutera Bacopa ´Midi White´. 

Bakopa fialovomodrá

Pod tímto označením můžete najít například kultivar Sutera Bacopa ´Giga Blue´, který se pyšní poměrně velkými květy a bohatým kvetením. 

Bakopa růžová

Nádherné růžové květy s bílým středem vám nabídne například kultivar Bacopa ‘Pink Domino’, který se pyšní bohatým kvetením. Odrůda Sutera Bacopa Giga Rose zaujme hvězdicovitými růžovými květy, díky nimž skvěle ozvláštní každý prostor.

V našem e-shopu najdete oblíbené balkonovky bakopy. Zkuste si je vypěstovat i vy

Pěstování bakopy

I když bakopa vyžaduje světlé stanoviště, není bezpodmínečně nutné ji vysazovat na přímé slunce. Bohatě si vystačí s rozptýleným světlem. Jelikož se bakopa řadí mezi vlhkomilné rostliny, je zapotřebí udržovat půdu neustále vlhkou. Dejte si ale pozor na přemokření, které by mohlo rostlině uškodit.

Bakopa v truhlíku

Nejběžnějším způsobem pěstování bakopy je v květináči. Jak jsme již zmínili, tato rostlina se skvěle hodí zejména do závěsných truhlíků a květináčů. Před samotnou výsadbou si připravte vhodný substrát. Na dno květináče umístěte drenážní vrstvu, která poslouží pro odtok přebytečné vody. Živiny můžete bakopě dodávat pomocí kompostu, případně využít vhodný substrát. 

Bakopa s muškátem

Bakopa a muškát se řadí mezi rostliny často pěstované v truhlících. I proto vás může napadnout, zda je možné obě rostliny pěstovat dohromady. Bakopa a muškát mají podobné nároky na světlo a také nabídnou velmi dobrý růstový soulad. Předností může být také jejich doplnění v rámci vzhledu. Zatímco muškáty rostou do výšky, bakopa celek doplní svým převislým růstem.

Aby ale vše harmonicky fungovalo, je nutné si dát pozor na několik zásadních věcí. Zatímco muškát snese sušší půdu, bakopě přísušek vadí. Proto květináč zalévejte pravidelně, ale s mírou. Muškáty potřebují více živin než bakopa, a to především fosfor a draslík pro bohaté kvetení. Na druhou stranu u bakopy je potřeba si dát pozor na přehnojení draslíkem. Vzhledem k tomu používejte vyvážené hnojivo určené pro balkonové květiny a nepřehánějte to s ním. Zatímco muškát snese i chudší substrát, bakopa vyžaduje lehkou a zároveň dobře propustnou půdu. 

Proč nekvete bakopa

Pokud na bakopě nepozorujete žádné květy, může za tím stát hned několik důvodů. Prvním z nich může být nedostatek světla. Pokud jste rostlinu umístili do stínu nebo polostínu, může mít s kvetením potíže. V tomto případě je tedy vhodné rostlinu přesunout na vhodnější stanoviště.

Bakopa má ráda pravidelnou zálivku, nicméně nesnáší přemokření ani přesušení. Pokud je substrát trvale mokrý nebo naopak suchý, bacopa nekvete. Správnému růstu a kvetení může bránit také příliš těžká, jílovitá nebo nepropustná půda. Vznik nových poupat můžete podpořit také pravidelným odstraňováním odkvetlých květů a zastřiháváním výhonů. Pozor si dejte také na přehnojení rostliny dusíkem, který sice podporuje růst listů, ale na druhou stranu může omezovat kvetení. 

Bakopa přezimování

Bakopa zpravidla dokáže odolávat teplotám do -5 °C. Většinou proto stačí k zazimování přistoupit až na konci podzimu. Po odkvětu ji seřízněte zhruba o 20 cm a uložte ji na chladné světlé stanoviště bez mrazu. Skvěle poslouží třeba studená chodba nebo zimní zahrada. Teplota by se zde měla pohybovat kolem 10 °C. Na jaře rostlinu přesaďte a jakmile zaznamenáte rašení nových výhonů, přesuňte ji zpět na venkovní stanoviště.

TIP: Přečtěte si více o tom, jak pečovat o květiny na balkoně, aby se vám odvděčily krásným a zdravým růstem.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Trápí vás ve vaší zahradě výskyt krtků a rádi byste se jich konečně jednou provždy zbavili? Pokud nepatříte mezi příznivce chemických řešení, budete se přirozeně poohlížet po vhodných rostlinách, které tato zvířata odpuzují. Zjistěte, co proti krtkům na zahradě pěstovat, aby si tito nezvaní hosté svou návštěvu příště rozmysleli.

Krtek na zahradě je estetickým problémem

Krtci mohou potrápit nejednoho zahrádkáře. Tento hmyzožravý savec je již po dlouhou dobu považován za škůdce, který ničí zahradu. Žije v podzemních chodbách a o jeho výskytu ve vaší zahradě se zpravidla dozvíte až v momentě, kdy objevíte první krtinec. Tyto krtince přitom vznikají z přebytečné hlíny, kterou krtci vytlačují ven z podzemních chodeb, aby mohli dýchat. Pokud takový krtinec rozhrabete, často se v jeho blízkosti objeví nový. Krtek si totiž tímto způsobem hlídá přívod vzduchu.

I když spoustě zahrádkářů objevené krtince zapříčiní vrásky na čele, ve skutečnosti byste měli spíše jásat. Jsou totiž indikátorem zdravé půdy, která je úrodná a bohatá na potravu. Právě v takové půdě se totiž krtci přirozeně zdržují. Krtince přitom můžete i zužitkovat. Zemina z nich je totiž krásně provzdušněná a lze ji použít třeba do květináčů pro pěstování vašich pokojových rostlin. 

Jak se zbavit krtka na zahradě 

Většině lidí krtci vadí právě z estetického hlediska. Ostatně není se čemu divit. Roky pracně budujete krásnou zahradu, pečujete o trávník, sázíte okrasné rostliny. A najednou stačí jen chvíle a celá vaše práce přijde vniveč. Krtek může poškodit kořeny mladých sazeniček a tímto způsobem napáchat spoustu škody. Naštěstí ale existuje několik přírodních způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit. 

Květina proti krtkům

Pokud se podíváme na to, co proti krtkům skutečně zabírá, dostaneme se k různým druhům rostlin. Krtci mají velmi citlivý čich. Proto je vhodné v zahradě pěstovat takové rostliny, které jim svým pachem budou nepříjemné. Konkrétně lze doporučit využít sílu měsíčku, aksamitníku nebo pryšce křizmolistého. Krtkům nevoní ani obyčejný česnek, ze kterého navíc budete mít užitek.

K odpuzení krtků dále poslouží třeba laskavec krvavý, řebčík královský, čemeřice východní či kandík americký. Skočec obecný je na první pohled zajímavá červená rostlina proti krtkům, která je však mírně jedovatá kvůli šťávě. Dejte si tedy pozor v případě, že máte domácí mazlíčky nebo děti.

Ochrana proti krtkům na zahradě

Vždy pamatujte na to, že krtka zabít nesmíte. Je totiž chráněný. Jedinou možností tedy je jej ze zahrady vyhnat a váš pozemek před tímto nezvaným hostem nadále chránit.

Pomoct si můžete listy černého bezu, které jednoduše nastrkáte do jednotlivých chodbiček. Kromě toho lze použít také listy bazalky, levandule nebo máty. Všechny tyto přírodní prostředky mohou být v boji proti krtkům v zahradě velmi účinné. Krtkům nevoní ani psí nebo kočičí chlupy. Zkuste tedy důkladně vyčesat svého domácího mazlíčka a chlupy nastražit do jednotlivých chodbiček.

TIP: V zahradě dokážou potrápit nejen krtci, ale i nejrůznější dotěrný hmyz. Zjistěte, co funguje proti komárům, abyste si letní posezení užili bez nepříjemných štípanců.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Chcete se ve své zahradě pyšnit záplavou romantických květů, které jednoznačně přitáhnout pozornost? V tom případě se můžete pustit do pěstování lobelky. Tato rostlina nejen nádherně vypadá, ale navíc ji zvládnou snadno vypěstovat i začátečníci. Zjistěte, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším.

Charakteristika lobelky

Lobelka se právem řadí mezi populární rostliny do zahrady. Pyšní se totiž překrásnými drobnými květy, které vytvářejí bohaté kvetoucí trsy. Lobelka se perfektně vyjímá jak v květinovém záhoně, tak i v závěsném květináči. Tato rostlina přitom kvete tak bohatě, že její listy pod záplavou květů doslova zanikají. 

Vyberte si sazeničky nebo semínka lobelek v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování na záhonu či v truhlíku

Jak na pěstování lobelky

Pěstování lobelek je poměrně snadné. Rostlinám se daří zejména na slunných stanovištích, dobře však porostou také v polostínu. Pokud jimi chcete ozdobit vaše okna, vybírejte ideálně ta, která jsou orientovaná na jih, jihovýchod, východ či jihozápad.

Květy se objevují zhruba v červnu a přetrvávají až do zámrazu. Nezapomeňte přitom lobelky pravidelně zalévat. Obzvlášť v horkých letních dnech vyžadují zvýšenou zálivku. Na druhou stranu s hnojivem to nepřehánějte. Rostlinu stačí přihnojit zhruba jednou za deset dní železitým hnojivem.

Pěstování lobelek ze semínek

Lobelku lze vysévat již v průběhu ledna a února. Jednotlivá semínka jsou velmi drobná, proto je nezasypáváme hlínou. Zároveň výsev nesmí být příliš hustý. Semínka začínají klíčit již po týdnu. Jakmile lobelka vzejde, dvakrát ji přepichujeme (vždy trs několika rostlin). Případně lze semínka vysévat do sadbovače po zhruba 10 kusech a takto se přepichování vyhnout. 

Lobelky v truhlíku

Jak již bylo zmíněno, lobelky jsou ideální volbou pro pěstování v truhlíku či nádobě. Tímto způsobem mohou ozdobit parapet vašeho okna, balkon nebo třeba terasu. Sazenice květin balkonových lobelek přitom můžete ven umístit až v momentě, kdy již nehrozí ranní mrazíky. Aby se vám lobelka odvděčila záplavou květů, pamatujte na její důsledné zalévání (v nádobě obzvlášť).

Lobelka přezimování

Jakmile lobelka odkvete, můžete ji seříznout zhruba o jednu třetinu. Díky tomu podpoříte pravděpodobnost, že rostlina znovu obrazí a pokvete. Lobelka není mrazuvzdorná. Venku zimu nepřežije. Můžete ji přemístnit do bytu nebo na chladné schodiště a přezimovat ji. 

Druhy lobelek

Co se lobelek týče, je známo přibližně 400 různých druhů, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podrobněji podívat na to, jaké konkrétní druhy lobelky se těší popularitě právě u nás. 

Lobelka převislá

Jedním z nejoblíbenějších druhů lobelky je jednoznačně lobelka převislá, která má své čestné místo v mnoha závěsných květináčích. Barva květů se může dále lišit dle konkrétního kultivaru. Setkat se můžete s bílými, modrými nebo třeba fialovými květy. 

Lobelka bílá

Lobelka bílá zaujme svými bílými květy, které vytvářejí zajímavý kontrast se zelenými listy. Skvěle se hodí pro kombinaci s jinými letničkami, například s modrou lobelkou nebo barevnými muškáty.

Lobelka modrá

Nejznámějším a nejoblíbenějším druhem lobelky je lobelka modrá (Lobelia erinus). Na první pohled vás jistě upoutají její modré květy, často s bílým středem. Husté koberce nízkých květů vyniknou v rámci skalky, záhonu nebo v truhlíku. 

Lobelka šarlatová

Lobelka šarlatová (Lobelia cardinalis) je rostlina, která se od běžné lobelky modré liší vzpřímenějším růstem a nápadnými červenými květy. Tato varianta může dosahovat do výšky až 90 cm. 

Lobelka modrá velkokvětá

Alternativou ke klasické lobelce modré může být lobelka modrá velkokvětá (Lobelia siphilitica). Tento druh je charakteristický krásnými světle až tmavě modrými květy, které vyrůstají na poměrně vysokých stoncích. Tato lobelka není tak citlivá na sucho, nicméně přesto vyžaduje pravidelnou zálivku.

TIP: Na vaší terase nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i ty užitkové. Zjistěte, jak pěstovat chutnou zeleninu na balkoně a pusťte se do práce.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zvonek (Campanula) je nádhernou rostlinou, která dokáže jednoznačně ozvláštnit vaši zahradu, balkon nebo terasu. Navíc ji lze pěstovat i v domácích podmínkách. Zjistěte, jaké podmínky této trvalce dopřát a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším. Podíváme se také na to, na co si dát při pěstování zvonku pozor. 

Zvonek a jeho pěstování

Pěstování zvonků je velmi nenáročné. Tyto rostliny nekladou vysoké nároky na půdu. Vystačí si s běžnou dobře propustnou zeminou. Lze přitom doporučit do půdy přidat kompost či jiný organický materiál. Pamatujte na pravidelnou zálivku rostliny, a to zejména během suchých období. Vyhněte se však přemokření, které by mohlo způsobit uhnívání kořenů.

Co se týče hnojení, zvonek jej zpravidla nepotřebuje v nijak velké míře. Nicméně při výsadbě nebo na jaře lze doporučit přidat do půdy univerzální hnojivo nebo kompost, aby se rostlině dobře dařilo. 

Kde vysadit zvonky

Při výsadbě zvonků je samozřejmě potřeba zohlednit individuální požadavky na základě vámi zvolené odrůdy. Obecně lze doporučit dopřát těmto rostlinám slunné (případně mírně zastíněné) stanoviště. Vyhněte se příliš tmavým místům, kde by zvonky mohly méně kvést nebo by se mohly příliš vytahovat za světlem. 

Pořiďte si i letos sazeničky zvonku a vypěstujte si tuto krásnou trvalku i ve vaší zahradě

Campanula pěstování venku

Při pěstování zvonků venku lze tyto rostliny velmi dobře kombinovat s dalšími trvalkami, letničkami nebo okrasnými travinami. Tímto způsobem můžete vytvářet barevně zajímavé a harmonické kompozice. Zvonky lze doplnit například kopretinami, šalvějí, kostřavou či petúniemi. Fantazii se však meze rozhodně nekladou. 

Campanula pěstování doma

Zajímavostí je, že některé druhy zvonků lze pěstovat i doma jako pokojové rostliny. Obecně lze doporučit v takovém případě rostlinu umístit na stanoviště, kde panuje dostatek rozptýleného světla. Ideální je také pro pěstování zvolit spíše chladnější místnost, v níž panuje teplota kolem 15–20 °C. Příliš vysoké teploty a sucho v interiéru mohou rostlině uškodit. Jelikož mají zvonky rády vyšší vzdušnou vlhkost, můžete je čas od času rosit (obzvlášť během topné sezóny).

Z odrůd, které lze poměrně dobře pěstovat v interiérech, lze zmínit například Campanula isophylla nebo nízký druh Campanula portenschlagiana, který je ideální pro pěstování v květináčích. 

Campanula v květináči

Zvonky můžete pěstovat v nádobě, díky čemuž si lze ozvláštnit nejen váš interiér, ale i prostor na balkoně či terase. Počítejte s tím, že zvonky se mohou poměrně rychle rozrůstat, a proto jim dopřejte dostatečně velkou nádobu. Květináč musí disponovat odtokovými otvory, abyste předešli přemokření rostliny. Mladé rostliny lze přesazovat každý rok na jaře, u starších rostlin již stačí k tomuto kroku přistoupit zhruba každé dva až tři roky. 

Zvonek druhy

Zvonek (známý také jako Campanula) je rod z čeledi zvonkovité (Campanulaceae). V současné době existuje více než 300 různých druhů zvonků.

Pro jednotlivé rostliny jsou charakteristické atraktivní květy, které se v závislosti na konkrétním druhu mohou zbarvovat do krásné fialové, modré, růžové či bílé barvy. Květy zvonku jsou nejčastěji právě ve tvaru zvonku, listy pak srdčitě nebo kulovitě tvarované. Uspořádání listů může být v přízemní ružici, nebo střídavě po celé délce stonku. Jaké jsou tedy oblíbené druhy Campanuly?

Zvonek lžičníkolistý

Campanula cochleariifolia je poměrně nízký, kompaktní a bohatě kvetoucí druh zvonku. Skvěle se hodí nejen do trvalkových záhonů, ale i do skalek či nádob. 

Zvonek Poscharkův

Campanula poscharskyana je vytrvalá rostlina, která vytváří bohaté polštáře poléhavých lodyh. Dorůstá přitom do výšky pouhých 10 cm a těšit se můžete na záplavu modrých květů. 

Zvonek tečkovaný

Campanula punctata je vytrvalá bylina původně pocházející z Koreje. Může dorůstat až do výšky 1 metru. Květy mají tvar válcovitě protaženého zvonku a vyrůstají na koncích lodyhy. 

Zvonek klubkatý

Campanula glomerata disponuje klubkatými květenstvími, které obsahují shluky květů na vrcholu stonku. Rostlina obvykle dosahuje do výšky 30 až 60 cm. Listy mohou být čárkovité nebo vejčité, střídavě uspořádané. 

Zvonek širokolistý

Campanula latifolia je vytrvalá bylina, která ve volné přírodě roste ve vlhčích lesích a na vlhkých loukách. Květy se zbarvují do fialového odstínu, často se však vyskytuje i bělokvětá forma. 

Zvonek karpatský

Campanula carpatica je vytrvalá rostlina původem z hor Karpatského oblouku. Většinou dosahuje do výšky 15 až 30 cm. Má drobné zvonkovité květy, které mohou být zbarveny fialově, modře nebo bíle. Listy této rostliny jsou spíše menší, hladké a tmavě zelené.  

Zvonek dalmatský

Campanula portenschlagiana je malá vytrvalá rostlina pocházející z Dalmácie. Pyšní se polštářovitým růstem a obvykle dosahuje do výšky 10 až 20 cm. Drobné zvonkovité květy se mohou zbarvovat do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Listy jsou drobné, hladké. 

Zvonek broskvolistý

Zajímavým druhem zvonku je rovněž zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) pocházející z Evropy a Asie. Má vysoké stonky a většinou dosahuje do výšky 60 až 120 cm. Jeho úzké listy jsou přitom podobné listům broskvoně, odtud ostatně plyne i jeho jméno.

TIP: Zvonky můžete v zahradě doplnit dalšími zajímavými rostlinami, které lahodí oku. Zjistěte, jak na pěstování macešek, které jsou rovněž oblíbenou volbou.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Chcete se pyšnit hustým živým plotem, který vaši zahradu ochrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích? V tom případě je potřeba se rozhodnout pro správný typ dřeviny. Jednou z možností je jilm sibiřský, neboli turkestánský brest. Ten nabídne velmi slušný roční přírůstek. Zároveň je jeho pěstování poměrně nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika turkestánského brestu

Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Zároveň skvěle snáší střih a lze ji proto snadno tvarovat do podoby hustého živého plotu. 

Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje jednotlivých listů jsou pilovité, přičemž olistění v hlavní sezóně je poměrně husté.

Vypěstujte si tento zázračný živý plot ve své zahradě i vy. Pořiďte si sadu sazenic v našem e-shopu

Turkestánský brest výsadba

Pojďme se nyní podrobněji podívat na to, jak sázet turkestánský brest. Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu. Jakmile rostliny zesílí, vystačí si s menším množstvím vody. 

Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Samotné rostliny sázejte od sebe zhruba 20 až 30 cm. 

Turkestánský brest v zimě

Výhodou jilmu sibiřského je jeho vysoká odolnost vůči mrazivému počasí. Tato dřevina výborně snáší mrazy až do teploty -35 °C. 

Živý plot z turkestánského brestu

Turkestánský brest je ideální volbou pro tvorbu živého plotu. K tomuto účelu je vhodné jej vysadit buď na jaře (od března do června), nebo na podzim před udeřením prvních mrazů (od konce září do listopadu). 

Stříhání turkestánského brestu

První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat.

TIP: Zjistěte, jaké jsou další stromy vhodné na živý plot a vytvořte si z vaší zahrady oázu klidu a soukromí. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Evodie (neboli včelí strom) je okrasný listnatý strom, z jehož přítomnosti v zahradě těží zejména včelaři. Kvete totiž až na konci léta, kdy se již v přírodě přirozeně nachází málo květů. Zjistěte, co je pro něj charakteristické a jaká pravidla dodržet při jeho pěstování. 

Včelí strom

Evodie, ampák nebo také včelí strom. To všechno jsou označení pro jeden a tentýž strom, který se u nás pěstuje převážně v botanických zahradách, parcích nebo arboretech. Postupem času se však jeho pěstování těší popularitě i v běžných zahradách u domů. Z jeho benefitů ostatně těží zejména včelaři, jelikož včelám nabídne potravu i v pozdním létě.

Medonosný strom evodie se řadí do čeledi routovitých (Rutaceae). Samotný rod pak zahrnuje zhruba 50 druhů stromů, které původně pochází z východní Asie, Austrálie a Polynésie.

U nás ve střední Evropě bývá nejčastěji pěstován ampák Daniellův (Tetradium daniellii), setkat se můžeme také s ampákem hupejským (Tetradium hupehensis). 

Pořiďte si sazenice evodie a pusťte se do pěstování této zajímavé dřeviny i vy

Ampák pěstování

Pokud chcete mít ve své zahradě stromy pro včely, může pro vás být právě ampák skvělým způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout. Jeho pěstování je poměrně snadné a s tímto úkolem si hravě poradí i začátečníci.

Evodii je vhodné umístit na slunné nebo polostinné stanoviště. Jelikož mladé stromy bývají poměrně citlivé na vítr, volte ideálně místo, které je dobře chráněné před silným větrem. Co se půdy týče, evodie preferuje hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Skvělou volbou je půda s neutrálním nebo mírně kyselým pH. Jelikož ampák nezvládá trvale zamokřenou půdu, nezapomeňte zajistit její odvodnění.

U mladých stromků pamatujte v prvních letech na pravidelnou zálivku. Starší stromy jsou již vůči suchu odolnější.

Výhodou evodie medonosného stromu je rovněž skutečnost, že je v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorný. Mladé stromky nicméně doporučujeme v prvních letech před mrazy chránit. Použít lze mulčování nebo netkanou textilii. 

Kde zasadit evodii

Pokud máte včelín, je vhodné evodii zasadit do blízkosti jednotlivých úlů. Jak jsme již zmínili, ideálně vybírejte slunné místo, které maximalizuje kvetení. Hodit se ale může také do sadu s ovocnými stromy nebo do užitkové části zahrady. Rozhodnout se můžete také pro jeho výsadbu na okraj zahrady, kde evodie vynikne jako zajímavý solitérní strom.

Na druhou stranu ale myslete na to, že dřevina má tendenci přitahovat velké množství včel a hmyzu. Proto může být její výsadba nežádoucí v blízkosti obytného prostoru nebo třeba zahradního posezení, kde vás může hmyz obtěžovat. Co se týče doby výsadby, evodie se vysazuje na jaře nebo na podzim. 

Kdy kvete evodie

Evodie strom začíná kvést zhruba 5 až 7 let od výsadby. Období kvetení nastává od července do srpna. Právě díky této pozdější době kvetení a velkému množství vyprodukovaného nektaru se jedná o oblíbenou volbu včelařů.

TIP: Existuje spousta dalších stromů, které mohou být skvělou volbou do vaší zahrady. Zjistěte například, jak na pěstování magnolie.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Přemýšlíte, jakou půvabnou letničkou si vyzdobit vaši zahradu, balkon nebo terasu? Jednou z možností je rostlina osteospermum, jejíž květy se mohou zbarvovat do pestré škály odstínů. Pojďme se podívat na to, kdy vysévat osteospermum, jaké podmínky této rostliny zajistit a na co si dát během pěstování pozor. Ale nebojte se. Rostlina je poměrně nenáročná a poradí si s ní i začátečníci.

Co je pro osteospermum charakteristické

Osteospermum (jinými slovy také kapská kopretina, paprskovka nebo modroočko) je krásná rostlina původně pocházející z Afriky. Ve své původní oblasti se jedná o dlouholetou rostlinu, v našich podmínkách nicméně bývá pěstovaná jako letnička. V zimě totiž u nás pro ni nejsou ideální teplotní podmínky.

Osteospermum dosahuje do výšky 20 až 40 cm. Těšit se přitom můžete na okouzlující květy, které se mohou zbarvovat do bílého, žlutého, fialového, růžového, oranžového, červeného nebo namodralého odstínu. Jednotlivé odrůdy rostliny se pyšní většinou nepříliš výraznými kopinatými listy.

Pořiďte si sazeničky osteospermum v našem e-shopu a ozdobte touto krásnou rostlinou vaši zahradu

Je osteospermum trvalka?

Osteospermum je původně trvalka, nicméně v našich podmínkách bývá nejčastěji pěstována jako letnička. K přezimování tato rostlina vyžaduje vzdušné a dostatečně prosvětlené stanoviště, kde se teplota pohybuje od 2 do 10 °C. Osteospermum a mráz totiž nejdou dohromady. 

S čím kombinovat osteospermum

Květina osteospermum může vytvářet zajímavé kombinace se spoustou různých rostlin. Hodit se k nim mohou například gazánie, skvěle ale vypadá také verbena či petúnie. Vsadit můžete také na okrasné trávy, jako je kostřava či ostřice. Kontrast k výrazným květům paprskovky může vytvořit například smil, santolina či levandule. Podobnou dobu kvetení jako osteospermum nabídne třeba měsíček nebo ostálka. 

Osteospermum výsev

Nyní se pojďme podrobněji podívat na to, jak pěstovat osteospermum. Semena paprskovky se vysévají do lehkého substrátu v období od února do března. Substrát je přitom vhodné opatřit perlitem, který jej ještě více provzdušní. Semena klíčí 2 až 3 týdny, přičemž k tomu potřebují teplotu kolem 20 °C. Ideální je zvolit slunné a zároveň dobře chráněné stanoviště. Pokud bude osteospermum vystaveno špatnému počasí, má tendenci zavírat květy (nicméně s příchodem příznivějšího počasí se opět rozvinou). 

Paprskovku nezapomeňte pravidelně zalévat. V průběhu vegetačního období je vhodné rostlinu také přihnojovat. 

Osteospermum v truhlíku

Osteospermum lze pěstovat nejen volně v záhoně, ale i v nádobě. Na dno truhlíku je vhodné nasypat štěrk. Poté smíchejte půdu s kompostem a nasypte ji do dvou třetin nádoby. Následně můžete přidat pomalu uvolňující se hnojivo. Paprskovku poté zasaďte do květináče.

Nezapomeňte ji pravidelně zalévat. Dejte si ale pozor na to, aby ve vodě nestála a nezačaly jí uhnívat kořeny. Průběžně také odstraňujte odkvetlé květy, čímž si zajistíte novou násadu.

Osteospermum přezimování

Jak již bylo zmíněno, v našich podmínkách bývá jednodušší pěstovat osteospermum jako letničku. Pokud se ale přesto chcete pokusit o přezimování osteosperma, je důležité dodržet několik pravidel. Předně je potřeba rostlinu přemístit do interiéru v momentě, kdy teploty klesnou pod 10 °C (a zároveň před příchodem prvních mrazů). 

K přezimování volte světlé a chladné stanoviště s teplotou mezi 5–10 °C. Ideální může být třeba zimní zahrada, sklep s oknem či nezámrzný skleník. Během zimy omezte zálivku a rostlinu zalévejte pouze tak, aby substrát zcela nevyschnul. Před přezimováním nezapomeňte rostlinu zastřihnout na délku 10–15 cm. 

S příchodem jara můžete začít přísun vody postupně navyšovat. Pokud již kořeny rostliny vyplnily celý květináč, můžete osteospermum zasadit do nového substrátu. Jakmile již nehrozí poslední jarní mrazíky (většinou v polovině května), můžete rostlinu přesunout ven. 

TIP: Inspirujte se, jaké jsou další letničky různých barev a vytvořte kombinaci, která zaujme na první pohled. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Jakon je plodina, která byla od pradávna pěstována Inky pro svou vynikající chuť a vysoký obsah prospěšných látek. U nás jakon prozatím není tolik rozšířený, nicméně je to velká škoda. Tato chuťově velmi zajímavá zelenina si snadno získá vaše srdce. Navíc je pěstování jednoduché a v mnohém připomíná pěstování klasických brambor. Pojďme se podrobněji podívat na to, co jakon je a jaké podmínky mu zajistit.

Co je jakon

Jakon (latinsky Smallanthus sonchifolius) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Přirozeně se vyskytuje v deštných lesích Peru a Bolívie v nadmořských výškách od 1 000 do 3 770 metrů.

Jakon (nebo také yacon) je zajímavá ochlupená rostlina, která může dorůstat až do výšky 3 metrů. Pyšní se hustě větvenou lodyhou, která nese sytě zelené listy trojúhelníkového tvaru. Jednotlivé listy mají také zajímavý zubatý okraj. Nadzemní část rostliny je tvořena několika chlupatými olistěnými lodyhami.

Níže v zemi se pak nachází zásobní hlízy jakonu, které zaujmou svým vřetenovitým tvarem. Jejich vzhled může připomínat protáhlé brambory nebo třeba topinambury. Díky svému složení se tyto hlízy využívají jako superpotravina. Nad těmito hlízami rostlina tvoří hlízy stonkové (neboli kaudexy), které jí slouží pro vegetativní rozmnožování. Používají se jako sadba a ke konzumaci vhodné nejsou.

Pořiďte si sazenice jakonu v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování. Poradí si s ním i začátečníci

Jak chutná jakon

Z yaconu se jí právě výše zmíněné zásobní hlízy. Ty se vykopou ze země, oloupou se a můžete je konzumovat. I když vypadají jako brambory, svou chutí připomínají spíše svěží ovoce. Jsou šťavnaté a připodobnit je lze třeba jablkům či hruškám.

Hlízy lze konzumovat syrové nebo sušené. Rovněž se mohou péct, vařit nebo smažit. Z jakonu lze také lisovat šťávu. Záleží tedy jen na vašich preferencích. Jejich předností je vysoký obsah vlákniny, draslíku, železa, vápníku, fosforu a enzymů.

Jak jakon usušit

Po sklizni mají hlízy jakonu tendenci poměrně rychle vysychat. Pro uskladnění se proto často suší. V tomto ohledu můžete postupovat stejně, jako byste vyráběli křížaly. Jednotlivé hlízy najemno nakrájejte a sušte je v sušičce nebo troubě. 

Jakon pěstování

Jakon si můžete v našich podmínkách vyzkoušet vypěstovat i vy. Pamatujte, že rostlině vyhovuje slunné stanoviště. Pro svůj růst také vyžaduje dostatečné množství vláhy. Ideálně volte dobře propustnou půdu bohatou na humus. Těžké a zamokřené půdy vhodné nejsou.

Jakon na prodej má podobu sazenic. Přímou výsadbu jakonu provádějte do předem připravených jamek. Rostliny sázejte asi 40 cm od sebe, aby měla každá rostlina dostatek prostoru ke svému růstu. 

Kdy vysadit jakon

Jakon se sází na konci dubna nebo na začátku května. Během vegetačního období postupujte podobně jako u brambor. Tedy nezapomeňte kypřit a odhrnovat řádky. 

Jakon mrazuvzdornost

Yakon je obecně citlivý na mráz, při kterém dochází k poškození listů a stonků. Jednotlivé hlízy můžete sklízet po rozkvětu květů nebo s příchodem prvních podzimních mrazů. Lze je buď ihned konzumovat, nebo je uskladnit. V chladném a tmavém sklepě hlízy vydrží až do následujícího jara.

Nyní již víte nejen to, kde koupit yakon, ale i jaké podmínky mu dopřát a čím podpořit jeho zdravý růst. Neváhejte a vyzkoušejte tuto superpotravinu i vy.

TIP: Kromě jakonu se můžete pustit do výsadby další chutné, tentokrát tradiční zeleniny. Zjistěte například, jak vypěstovat chutný hrášek.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.