Blog

Svíčkovec - gaura - nádherná trvalka, která vaši zahradu zahalí do záplavy něžných romantických květů. Jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu, s jejímž pěstováním si hravě poradí také začátečníci. Díky velkému množství druhů si pak snadno vyberete variantu, která se ve vašem prostoru bude nejvíce vyjímat.

Svíčkovec pěstování

Gaura (neboli také svíčkovec) se právem řadí k velmi oblíbeným trvalkám. A není divu. Vaši zahradu obklopí krásnými vzdušnými květy, které se ve vánku pohybují a připomínají motýlí křídla.

Trvalka gaura patří do čeledi pupalkovitých. Původně pochází ze Severní Ameriky. Její český název svíčkovec je odvozen od charakteristického tvaru květů, které na první pohled připomínají právě svíčky.

Svíčkovec si libuje zejména na slunném stanovišti. Co se půdy týče, doporučujeme hlinitopísčitou humózní půdu s dobrým systémem odvodnění. Vlhkou a přemokřenou půdu snáší špatně, jelikož v ní má tendenci uhnívat. 

Svíčkovec Lindheimerův

Existuje hned několik druhů svíčkovce, jejichž pěstování se těší popularitě. Tím pravděpodobně nejznámějším je svíčkovec Lindheimerův. Právě z něj totiž vznikly všechny další kultivary svíčkovce bílého a svíčkovce růžového.

Jedná se o krásnou a nenáročnou rostlinu, která vám zprostředkuje záplavu dechberoucích květů. K tomuto druhu se přitom řadí svíčkovec bílý, který (jak napovídá samotný název) má pouze bílé květy. Dalším kultivarem svíčkovce Lindheimerova je svíčkovec růžový, který pochopitelně kvete růžovými květy v různých odstínech (v závislosti na konkrétním druhu).

Pořiďte si svíčkovce v příjemných barvách a ozvláštněte s nimi trvalkový záhon nebo třeba prostor vaší terasy

Svíčkovec stříhání

Správné stříhání svíčkovce je důležitým krokem k tomu, abyste prodloužili jeho životnost.

Kdy stříhat svíčkovec

Ke stříhání gaury přistupte na podzim, kdy provedete zpětný řez na výšku 10 cm. Díky tomu budete moct rostlině šetřit síly na další rok. Zároveň se zbavíte starostí spojených se semenáčky. Pokud má totiž rostlina vhodné stanoviště, vysemeňuje se, což nemusí být vždy žádoucí. 

Gaura v záhonu

Trvalka svíčkovec se bude skvěle vyjímat právě v trvalkovém záhonu. Kromě toho však lze s její pomocí ozvláštnit nádoby na terase nebo ji vysadit do volného prostranství. Gaura bude nádherně vypadat také na skalce.

Se svíčkovcem vytvoříte atraktivní lemování, vyšší kultivary pak mohou zastat roli zajímavého pozadí k nižším rostlinám. Pamatujte také na to, že dospělé rostliny gaury se špatně přesazují. Proto je vhodné vybrat jim takové stanoviště, na kterém již zůstanou. 

S čím kombinovat gauru 

Svíčkovec kombinace nejlépe vytvoří s trvalkami, které mají stejné nároky na stanoviště. Skvěle bude vypadat třeba bok po boku okrasných travin, levandule či šalvěje. Gauru lze pěstovat také společně se sporýšem argentinským, třapatkami či třapatkovkami. Zkrátka se suchomilnými rostlinami. 

Gaura přezimování

Zatímco bílý svíčkovec je plně mrazuvzdorný, růžové a panašované kultivary jsou na zimu choulostivější a mohou vymrznout. Proto je důležité myslet na vhodnou ochranu, aby došlo k úspěšnému přezimování svíčkovce. Na zimní měsíce rostlinu přikryjeme chvojím. Okolí rostliny zamulčujte vrstvou listí, případně využijte přikrytí netkanou textilií. 

Gaura po zimě

S příchodem jara a jakmile již nehrozí mrazíky lze odstranit loňské suché stonky gaury.

TIP: Svíčkovec můžete doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Vsaďte třeba na zajímavý lomikámen do skalky. Zjistěte, jak se pěstuje. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kouřový strom (Smoke tree) - tak se jí pro její zajímavý vzhled říká například v Anglii. Jemná péřová soukvětí se vznášejí nad keřem jako oblak kouře. Je to cenná listnatá, opadavá dřevina. Zbarvení listů a květů je podle kultivaru, ale známe je v klasické žluto-zelené formě nebo s purpurovými listy a růžovými květy.

Kvete od června, zajímavá květenství zůstávají na dřevině až do podzimu. Svým vzhledem dá každé kompozici atraktivitu. Výborně se vybarvuje, během roku mění svůj vzhled, a tak je přínosem při přeměně zahrady v jakémkoli období.

Dřevo má navíc význam v řezbářství, jelikož má výjimečnou žlutou barvu. Dosahuje výšky do 5 m a spíše se rozrůstá do šířky. Roste poměrně pomalu. Je to odolná dřevina a má své opodstatnění v zahradní kompozici díky atraktivním květům a vybarveným listům. Dobře zvládá i naše zimy. V případě dlouhotrvajících mrazů může namrznout, ale dobře na jaře regeneruje a dobře zvládá i řez.

Má v oblibě propustné vápenaté půdy, minimální hnojení a přiměřenou závlahu. Upřednostní spíše sušší prostředí než trvalé vlhko.

Vyhovuje jí plné slunce, dostatečně široká plocha pro její přirozený růst a méně hnojení. Obzvlášť atraktivní jsou již starší porosty a jejich habitus i po opadu listů.

Latinský název je poněkud těžší - Cotinus coggygria. Tento základní druh má žlutozelené listy a narůžovělá květenství. Později na podzim se vybarvuje do růžova a listy do purpurova.

Je ruj vlasatá jedovatá?

Ruj vlasatá patří mezi jedovaté rostliny, může způsobit při dotyku alergické reakce, puchýře a podráždění pokožky. Manipulujte s ní v rukavicích. Spadané listí se může kompostovat.

Ruj vlasatá druhy

´Royal Purple´ je nejznámější a nejžádanější kultivar, který vyniká bordo-purpurově zářivými listy během celé vegetace a růžovými květy. Když rozkvete, vypadá to, jako by se z rostliny valily obláčky růžového dýmu. Skvěle vynikne jako solitéra, ale pěstovat ji můžete také ve skupině s dalšími keři, kdy vám pomůže vytvořit zajímavý kontrast.

´Flame´ je atraktivní díky zeleným listům velkým až 10 cm, které na podzim vybarví do oranžovo-červena.

'Grace' má během roku purpurově červené listy, ale na podzim se vybarví na ohnivě červené. V létě zaujme přítomností krásných květů v podobě růžových vláknitých lat.

´Smokey Joe´ listy má tmavé vínové, na podzim oranžovo červené. Květy má drobné, uspořádané v dlouhých latách o délce 15-29 cm, kvete od května do července.

Aktuální sortiment nabízených kultivarů ruj si můžete prohlédnout i v našem eshopu

Ruj vlasatá řez

Nečekejte uspořádaný, kompaktní keř, pro jeho výsadbu potřebujete opravdu prostor, neboť přirozeně je střapatý a roste do šířky. Pokud jej chcete udržet v mezích a v menší velikosti, vyžaduje řez brzy na jaře. Nesmí však být příliš hluboký. Obvykle se pěstuje jako volně rostoucí solitér nebo zakomponovaný keř s jinými dřevinami, jinak nevyžaduje žádný řez. Po mrazech můžete odstranit poškozené výhony. Pravidelné stříhání ruje vlasaté je tedy klíčové zejména proto, abyste udrželi kompaktní rozměry rostliny.

Ruj na kmínku

V malé zahradě se uplatní ruj na kmínku. Rovněž je vhodná pro pěstování v nádobách. Vyberte si vhodnou výšku kmínku, na které je naroubovaná a vytvarovaná korunka. Kmínek už více neroste do výšky, zvětšuje se jen korunka. Tu udržujte v kompaktním tvaru. Kmínek raději ukotvěte a přivažte k opoře.

Jak rychle roste ruj vlasatá

Ruj vlasatá roste rychlostí zhruba 15 cm za rok. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, jaké podmínky rostlině zajistíte.

TIP: Chcete mít zahradu výjimečnou, co se týče druhového složení rostlin? Přečtěte si článek, kde vám představíme méně známé ozdobné keře.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu, výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vypěstujte si i vy romantická srdíčka, která se budou ve vaší zahradě opravdu vyjímat. Díky srdcovce proměníte každý prostor v doslova pohádkový. Zjistěte, mezi jakými oblíbenými variantami můžete vybírat a jaké podmínky dodržet, aby se této rostlině dařilo.

Charakteristika srdcovky

Srdcovka (Dicentra) bývá v zahradách pěstována pro svůj velmi líbivý vzhled. Skvěle vynikne především v záhonech, které na jaře ozvláštní typický srdcovitý tvar této rostliny. V létě se pak mohou slova ujmout nejrůznější později kvetoucí trvalky a společně tak vytvořit zajímavou symbiózu.

Srdcovka je mimořádně dekorativní rostlina, která disponuje výraznými květy ve tvaru srdce. Ty jsou zavěšeny na převislých stoncích, které vyrůstají uprostřed kapradinových listů.

Chcete mít květiny ve tvaru srdce ve vaší zahradě? Neváhejte a kupte si kvalitní sazeničky v našem e-shopu

Pěstování srdcovky

Aby se vám srdcovka odvděčila svým půvabným vzhledem, je potřeba jí k tomu dopřát vhodné podmínky. Z hlediska půdy volte mírně vlhkou, humózní a propustnou variantu. Pokud použijete těžkou jílovitou nebo příliš suchou půdu, pravděpodobně se jí příliš dařit nebude.

Dužnaté kořeny této rostliny rostou mělce pod povrchem půdy. Proto je vhodné zaměřit se na pravidelné mulčování půdy, díky čemuž srdcovku ochráníte před nadměrným vysycháním.

Srdcovky se řadí mezi dlouholeté rostliny. Po odkvětu nebo brzy z jara je můžete množit dělením trsů. Pamatujte ale na to, abyste postupovali s citem. Dužnaté kořeny totiž může být jednoduché poškodit. 

Srdcovka květ

Název rostliny jednoznačně plyne z tvaru květů, které připomínají malá srdíčka. Tyto jemné srdčité květy v odstínech růžové a bílé dodají prostoru romantický nádech a bezpochyby zaujmou na první pohled. 

Srdcovka po odkvětu

Lodyhy srdcovky poměrně krátce po odkvětu seschnou a stáhnou se zpět do země, kde rostlina přečká do následujícího jara. Po odkvětu se doporučuje slábnoucí a zatahující se listy odstřihnout a rostlině dopřát klid.

Srdcovka nádherná

Srdcovka nádherná nese latinské označení Dicentra spectabilis. Rostlina pochází z Číny a Japonska a pyšní se jasně růžovými květy. Některé její kultivary však mohou kvést bíle. Jednotlivé květy jsou uspořádány ve visících květenstvích, které vytvářejí řetízky. Listy jsou trojúhelníkového tvaru a mají svěže zelenou barvu. Běžně srdcovka nádherná dorůstá do výšky 60 až 90 cm. 

Srdcovka drobnokvětá

Srdcovka drobnokvětá (latinsky Dicentra spectabilis) se řadí mezi oblíbené květiny objevující se nejen ve venkovských zahradách. Její květy vyrůstají v řídkých jednostranných hroznech na obloukovitě ohnutých lodyhách. Rostlině se skvěle daří v kypré zahradní půdě s dostatkem vláhy. Vynikne jako solitéra i jako součást skupinové výsadby. 

Srdcovka nízká 

Srdcovka nízká, latinsky Dicentra formosa, je další oblíbenou odrůdou této rostliny. Pochází přitom ze západního pobřeží Severní Ameriky, kde se jí daří zejména na přistíněných lesních stanovištích. Srdcovka nízká běžně dorůstá do výšky kolem 40 cm. Charakteristická je pro ni přízemní ružice dlouze řapíkatých, zelených, zpeřených listů, které společně vyrůstají z podzemního oddenku. Květenství pak tvoří oboupohlavní květy s růžovou nebo bílou korunou.

TIP: Srdcovku můžete v zahradě doplnit spoustou dalších krásných rostlin. Přečtěte si například, jaký je rozdíl mezi liliochvostcem a mnohokvětem.

Tropická juka promění prostor u vás doma i v zahradě. Tato rostlina si vaše srdce jednoznačně získá díky krásnému vzhledu a nenáročnému pěstování. Zjistěte, jaký druh se v českých zahradách těší největší popularitě a jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila svým bezproblémovým růstem.

Charakteristika juky

Pěstování juky v posledních letech získává na popularitě. Jedná se o pokojovou rostlinu, která miluje teplo. Na první pohled si jistě oblíbíte její exotický vzhled, který připomíná palmu. Juka pochází z jižních částí Ameriky a Mexika. Má podobu menšího stromku, z jehož kmínku vyrůstá jeden nebo více trsů dlouhých, úzkých a zelených listů. Kvetoucí juka pak krásně ozdobí vaši zahradu či jiný prostor. 

Juka druhy

Obecně existuje mnoho druhů juky. Některé z nich jsou přitom přirozeně lépe adaptované na specifické klimatické podmínky než jiné. Před výběrem konkrétního druhu juky si proto promyslete, zda se jedná o vhodnou volbu právě do vašich podmínek. V našich zahradách se nejčastěji setkáte s jukou vláknitou.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice juky. Vyberte si vhodný kultivar a pusťte se do jeho pěstování i vy

Juka vláknitá

Juka vláknitá (latinsky Yucca filamentosa) je druh, který původně pochází ze Severní Ameriky. Charakteristickou vlastností jsou mečovité listy, které jsou dlouhé a široké. Tuhé zelené listy přitom mají bílá či krémová vlákna táhnoucí se kolem jejich okrajů. Na konci dlouhých stonků se objevují květenství s nádhernými bílými nebo krémovými květy. 

Pokud se rozhodnete pro pěstování juky venku, vyberte jí slunné až polostinné stanoviště. Z hlediska půdy vyžaduje dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá a klidně i chudá na živiny. Juka vláknitá dobře odolává suchu a častou zálivku nevyžaduje. 

Juka vláknitá a jedovatost

Květy juky bývají v Americe využívány a stává se z nich oblíbená pochoutka. Okvětní lístky svou chutí připomínají chřest a bývají přidávány třeba do zeleninových salátů. Někdy se také obalují v těstíčku, usmaží se a na závěr se pocukrují.

Jiná situace však nastává v otázce toho, zda je juka jedovatá pro kočky a psy. Odpověď totiž zní ano. Juka obsahuje stejně jako například aloe vera či dracena saponiny. Po pozření se u zvířete může objevit slinění, zvracení, průjem a apatie. 

Juka obrovská

Juka obrovská (Yucca elephantipes) bývá někdy přezdívána jako sloní noha. Jedná se o poměrně velký sukulentní druh, který se často pěstuje jako pokojová rostlina. Na venkovním stanovišti vám poroste spíše v teplejších klimatických podmínkách. 

Juka obrovská zaujme svými dlouhými mečovitými listy, které jsou uspořádány v ružici. Jejich délka může činit až 1,5 metru. Tato rostlina vyžaduje dostatek světla, nicméně pozor si dejte na přímé slunce, které by mohlo spálit její listy. K pěstování volte dobře odvodněnou půdu, která rychle vysychá. Rostlina lépe snáší sucho než přemokření. 

Juka banánová

Mezi další rozšířené druhy se řadí juka banánová (Yucca baccata). Tato rostlina plodí jedlé plody, které připomínají banán. Odtud ostatně plyne i její název. Právem se řadí k nejmrazuvzdornějším jukám. Její listy jsou zelenomodré, měří zhruba jeden metr a po hranách tvoří vlákna. V našich podmínkách se ale zpravidla plodů nedočkáte. 

Juka krátkolistá

K velmi dobře mrazuvzdorným jukám se řadí také juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Jedná se o vůbec nejvyššího představitele rodu juka, který dorůstá do úctyhodné výšky 10 až 12 metrů. Navíc se dožívá stáří až stovky let.  

Juka nádherná

Juka nádherná (latinsky Yucca gloriosa) je vzpřímeně rostoucí keř nebo strom, který může dosahovat do výšky až 5 metrů. Listy jsou širší, mečovité, pevné a disponují ostrými konci. Jejich šedavě zelená barva získává namodralý nádech. 

Juka šedá

Juka šedá (latinsky Yucca glauca) je stálezelená rostlina. Pyšní se spíše nízkým vzrůstem, běžně dorůstá do výšky zhruba 60 cm. Její květy jsou bílé a vyrůstají v hustých střapcích. Svým tvarem přitom připomínají konvalinky. Listy vyrůstají v přízemní ružici a dosahují hezké modrozelené barvy. 

Venkovní juka

Některé druhy juky je možné pěstovat i venku, jiné jsou v našich podmínkách naopak vhodnější do domácího prostředí. Mezi venkovní juky se řadí zejména zmíněná juka vláknitá.

Venkovní juka v květináči

Pamatujte na to, že juka zasazená v květináči je daleko méně mrazuvzdorná než ta zasazená volně v zahradě. Rostliny v nádobě mohou zničit i mrazy kolem –5 °C. Vzhledem k tomu se nejčastěji doporučuje juku v květináči na zimní měsíce přenést nebo ji alespoň dobře zazimovat. Juka může přezimovat v zimní zahradě. Pro ochranu před mrazem lze použít izolaci tvořenou tlustou vrstvou polystyrenu. Díky tomu ochráníte její kořeny. 

Kdy přesadit venkovní juku

Přesazování juky budete řešit v případě, kdy se rozhodnete tuto rostlinu pěstovat v nádobě. Juka vyžaduje dostatek místa, proto ji pravidelně přesazujte v momentě, kdy je jí květináč již malý. Kořenový systém juky může být poměrně složitý, proto je prostorná nádoba klíčem k úspěchu.

V případě, že juku přesazujete, zkontrolujte její kořeny. Pokud narazíte na uhnilé nebo černé kusy, odřízněte je. Zároveň můžete mírně seříznout zbytek kořenů, abyste obnovili sílu rostliny. 

Juka žloutnutí listů

Žloutnutí listů u juky je většinou spjato s nadměrnou zálivkou. Tento problém ale může způsobit také nedostatek světla či živin nebo malý květináč.

Jak zachránit juku 

Pokud je žloutnutí ve velké míře, rostlinu doporučujeme vyjmout z květináče a důkladně zkontrolovat její kořeny. Hnědé a zahnívající odstraňte a zkuste také stávající substrát nahradit novým. Juku nepřelévejte. 

Pokud vaše juka chřadne a nic nepomáhá, můžete ji také pod listy uříznout a nechat znovu zakořenit. 

Přerostlá juka

Juka samozřejmě může přerůst do rozměrů, které již pro prostor vaší zahrady budou nepřijatelné. V takovém případě se nebojte rostlinu ořezat a namnožit. 

Seříznutí juky

Seříznutí juky se většinou provádí na začátku vegetačního období. Aby rostlina dobře vypadala, nezapomínejte také průběžně odtrhávat staré a suché spodní listy. Zbavit se můžete také těch listů, které netrčí směrem vzhůru, ale naopak obloukovitě převisají. 

Juka vláknitá po odkvětu

Jakmile dojde k odkvětu juky, doporučuje se celý stonek u země odříznout. Po odkvětu postupně odumírá celá ružice a kolem ní se postupně vytváří několik dceřinných ružic.

TIP: Rozkvetlá zahrada je jednoznačně nádherná. Projděte si náš přehled vhodných kvetoucích stromů a nechte se inspirovat.  

Rebarbora bezpochyby patří mezi zajímavé a nenáročné rostliny. Její pěstování je poměrně jednoduché a snadno si s ním poradí i začátečník. Přesto se ale vyplatí si předem ujasnit, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké podmínky rebarboře dopřát.

V tomto článku se podíváme také na to, jak je to s konzumací rebarbory.

Charakteristika rebarbory

Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce. Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť. Naopak listy rebarbory jsou jedovaté a konzumovat by se neměly. 

Pořiďte si sazenice rebarbory a vyzkoušejte pěstování této zajímavé plodiny i vy

Jak zasadit rebarboru

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou ji proto obohaťte o kompost či dobře rozložený hnůj.

Pěstování rebarbory ze semen

Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte. Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Ty můžete po jedné zasadit do květináče a nechat je růst při teplotě kolem 20 °C až do doby, kdy je lze přesunout na venkovní stanoviště (po odeznění posledních ranních mrazíků). 

Kdy zasadit rebarboru

Rebarbora se vysévá a sází buď na jaře (ideálně v březnu či dubnu), nebo na podzim (ještě před příchodem prvních mrazíků). 

Rebarbora pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku. Samotnou nádobu pak umístěte na slunné nebo polostinné stanoviště. 

Přesazování rebarbory

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol.

Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené. Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem.

Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Na jednom stanovišti vám rebarbora vydrží klidně i 10 let. 

Čím hnojit rebarboru

Listy rebarbory raší velmi rychle. Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. K tomuto účelu může posloužit například chlévská mrva nebo kompost či zákvas ze slepičinců. 

Jak zazimovat rebarboru

Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem. Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím. Díky tomu lépe udržíte vhodnou teplotu a ochráníte kořeny rostliny.  

Podzimní sklizeň rebarbory

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Okrasná rebarbora

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy. Vynikne jako solitéra ve vašem trávníku a může také oživit zapomenuté kouty vaší zahrady. 

Do kdy se může jíst rebarbora

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. t.j do Jána 24.6

Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

TIP: Do vaší zahrady můžete zasadit i spoustu dalších plodin ke zpracování. Zjistěte například, jak pěstovat zelí, které patří mezi vděčné druhy zeleniny. 

Krásná dvouletka, to je náprstník, který ve vaší zahradě vzhledem ke své výšce zaručeně vynikne. Zjistěte, jaké jsou jeho nejrozšířenější druhy a jaké podmínky dodržet, aby se náprstníku dobře dařilo.

Charakteristika náprstníku

Náprstník (latinsky Digitalis) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Listy této trvalky jsou přitom uspořádány do tvaru ružice přízemního listu. Ružici vytváří v prvním roce. Květy se pyšní tvarem zvonu, přičemž mohou dosahovat různých barev (od bílé, přes růžovou až po fialovou). Kvete v druhém roce. Náprstníky také mají charakteristické semenáčky ve tvaru malého náprstku, odkud ostatně plyne i samotný název. Jedná se o krátkověkou trvalku, dvouletku. Mateřská rostlina obyčejně po dvou letech odumírá a v blízkosti vyrostou mladé rostliny ze semen.

Náprstník je v domovině trvalka, u níž se rozlišuje hned několik druhů. Pojďme si ty nejznámější z nich ve stručnosti představit.  V našich podmínkách roste jako dvouletka. 

Náprstník červený

Náprstník červený (latinsky Digitalis purpurea) je dvouletá bylina. Tento druh je známý především pro své krásné květy ve tvaru zvonu, které mají zpravidla červenou barvu. V Evropě se jedná o původní druh. Často se přitom pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Charakteristická je pro ni také přízemní ružice listů a vysoký květní stvol. 

Náprstník velkokvětý 

Náprstník velkokvětý (latinsky Digitalis grandiflora) proslul svými velkými květy, které se liší od ostatních druhů náprstníků. Květy jsou poměrně masivní a mají trubkovitý tvar. Jejich barva může být žlutá až světle žlutá. Listy jsou zelené, střídavé a pyšní se eliptickým či kopinatým tvarem. 

Náprstník vlnatý

Náprstník vlnatý (latinsky Digitalis lanata) dorůstá do výšky 0,4 až 0,8 metru. Zvonkovité květy se přitom zbarvují do bledě okrové barvy. Rostlina původem pochází z Balkánu a dobře se jí daří zejména v humózních půdách.

Náprstník žlutý

Náprstník žlutý (latinsky Digitalis lutea) původně pochází ze západní Evropy. Od května do července vás potěší svým květenstvím. Těšit se můžete na dlouhý jednostranný trs se žlutými rourkovitými květy. Náprstník žlutý dorůstá do výšky až 80 cm.

V našem e-shopu najdete náprstník v pestrých barvách a různých druzích. Vyberte si variantu, která se vám bude do zahrady nejvíce hodit

Pěstování náprstníku

Této rostlině se nejvíce daří na polostinném až slunném stanovišti. Vzhledem k tomu je vhodné vybrat takové místo, kde panuje dostatek denního světla, ale kde zároveň bude rostlina chráněna před přímým poledním sluncem.

Co se týče půdy, volte vlhkou a dobře propustnou variantu. Je důležité zajistit, aby půda měla dobrou drenáž, abyste zabránili zamokření kořenů. Během suchých období můžete rostlinu zalévat.

Vzhledem ke své podobě vyžaduje většina náprstníků podpěru. Jejich květní stonky totiž mohou být poměrně vysoké a křehké. Vzhledem k tomu využijte kolíky nebo určitou podpěrnou konstrukci. Náprstníky obecně silné hnojení nevyžadují.

Náprstník jedovatost

U náprstníku jsou jedovaté veškeré části rostliny. Pokud náhodou dojde k pozření i malé části náprstníku, okamžitě se obraťte na záchrannou službu. Rostlina je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro zvířata. 

Náprstník po odkvětu

Jakmile náprstník odkvete, jeho stonek se uřízne až nad listovou růžicí. Díky tomu rostlina na místě vydrží déle. Zpětným řezem po odkvětu můžete prodloužit životnost jednotlivých rostlin. 

Náprstník v zimě

Náprstník se nejčastěji pěstuje v záhonu společně s dalšími trvalkami. Na zimní měsíce je vhodné tento záhon lehce přikrýt chvojím. Nic dalšího ale není potřeba.

TIP: Zkombinujte náprstník v záhonu s dalšími trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat barvínek a další populární rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Libeček (Levisticum officinale) je v domovině stálezelený keř. Původně pochází z oblasti Středomoří. V českých zahradách se však těší velké popularitě a tato bylinka nachází hojné uplatnění v kuchyni. Listy lze používat nejen čerstvé, ale i sušené. V našich podmínkách ale zatahuje a strácí na zimu listy.

Zjistěte, jak na pěstování libečku, na co si dát pozor a jaké nejčastější choroby jej mohou potkat.

Jak pěstovat libeček

Pěstování libečku na zahradě je poměrně nenáročné. Buď můžete přistoupit k přímému výsevu semen, nebo využít již předpěstované sazenice. Co se půdy týče, libeček vyžaduje hlubokou půdu, která bude průměrně vlhká a dobře zásobená živinami. Důležitý je především vápník a organické látky.

Pořiďte si sazenice libečku a zasaďte si je do záhonu nebo do truhlíku

Kdy zasadit libeček

V případě, že se rozhodnete pro výsev semen, učiňte tak v březnu nebo na podzim. Semena je vhodné sázet do hloubky 3 cm, přičemž pamatujte na to, aby byl substrát neustále vlhký. 

Kdy přesadit libeček

Mladé sazenice můžete do venkovního prostředí přesunout zhruba v červnu. Samotné listy lze otrhávat zhruba od května až do prvních mrazů.

Čím hnojit libeček

Během pěstování je vhodné libeček přihnojovat. Díky tomu podpoříte správný vývoj kořenového systému a docílíte vyšší produkce listů. Vhodná jsou organická hnojiva, která obsahují dostatek fosforu, draslíku a dusíku.

Pomocníkem vám může být také přípravek SYMBIVIT na bylinky, který snižuje potřebu zálivky a hnojení a zároveň u bylinek zvyšuje obsah aromatických látek. 

Libeček a jeho choroby

Mezi časté choroby libečku patří hnědé skvrny objevující se na listech. Tato skvrnitost se většinou objevuje z důvodu přemokření rostliny. 

Mezi další nemoci se řadí rzivost, kterou rozeznáte podle drobných skvrnek na listech, které mají tendenci se rozrůstat. List následně hnědne a odumírá. Pokud si této nemoci všimnete, je vhodné napadenou část rostliny odstranit až u země a spálit ji. Pokud dojde k většímu zásahu, lze doporučit se rostliny úplně zbavit a vypěstovat ji znovu na jiném místě. 

V případě, že zpozorujete díry na listech, může za nimi stát lalokonosec libečkový. V tomto směru je nejlepším řešením rostlinu přemístit. 

Za kroucením listů pak mohou nejčastěji stát svilušky nebo mšice. Na ty jsou účinné nejrůznější speciální postřiky. 

Jak pěstovat libeček venku

Pokud se rozhodnete pro přímý výsev semen na venkovní stanoviště, učiňte tak na jaře (v březnu nebo dubnu) či na podzim (v září a říjnu). Semena vysévejte do skupin po pěti až šesti kusech. Jakmile vzejdou, nechte na místě jen tři až čtyři nejsilnější rostliny.

Jak zazimovat libeček

V případě, že budete bylinku pěstovat ve venkovním prostředí, budete pochopitelně řešit také její zazimování. Rostlina je schopna bez problémů přezimovat a není potřeba ji na to nijak zvlášť připravovat. Libeček se sám stáhne do podzemních částí a na jaře znovu vyraší. 

Libeček pěstování na balkoně

Libeček patří mezi oblíbené bylinky hojně pěstované také na balkonech. Nezapomeňte volit dostatečně velkou a hlubokou nádobu a pamatujte na pravidelnou zálivku. Libeček v květináči umístěte na slunečné místo, ideálně však do polostínu. 

Jak pěstovat libeček v bytě

Libeček lze podobně jako další bylinky pěstovat také v květináči za oknem. Díky tomu budete mít v kuchyni čerstvé bylinky po celý rok, aniž byste byli omezeni na jejich nakupování nebo pěstování na zahrádce.

Do připravené nádoby lze buď přímo zasadit sazeničky, nebo si je vypěstovat ze semínek. Druhá varianta je pochopitelně časově náročnější, ale určitě ne nemožná. Ke klíčení semínek využijte menší nádobu, kterou umístíte na teplé a slunné místo. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. Jakmile se ze semínek stanou sazenice, můžete je přesadit do truhlíků, květináčů či jiných nádob. 

Jak stříhat libeček

Libeček je vhodné zastřihávat pomocí nůžek. Tato bylinka má tendenci se poměrně hodně rozrůstat. Jednou za čas se doporučuje rostlinu celou ostříhat, aby vyrazila znovu a její listy byly opět čerstvé. Platí totiž, že novější listy jsou jemnější a měkčí než ty staré a také mají lepší chuť a aroma. A kdy sklízet libeček? Jednoduše v okamžiku, kdy dosáhne plného růstu (zhruba od června do září). 

Jak sušit libeček

Libeček nemusíte vždy zpracovat zcela čerstvý. Pro budoucí použití a uskladnění jej můžete snadno usušit. Libeček přitom dobře schne i bez využití pomocníků v podobě sušiček. Ostříhané listy je nutné důkladně rozložit do jedné vrstvy. 

Případně je můžete svázat dohromady a zavěsit v prostoru. K sušení používejte vždy stinné místo, kde dochází k dobré cirkulaci vzduchu. 

Pokud budete používat sušičku, volte teplotu maximálně 40 °C, aby si libeček zachoval svou barvu, chuť i vůni. 

Listy môžete také mrazit v celku nebo nasekané. 

Jak uchovat libeček

Usušený libeček uchovávejte v dobře uzavíratelné nádobě, do které se nedostane vlhkost. Nádobu uložte na tmavé místo. 

TIP: Přečtěte si, jak snadno vypěstovat zdravé bylinky, které využijete při vaření. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ostrožka se může snadno stát dominantou vaší zahrady. Jedná se totiž o výraznou květinu, kterou jen tak nepřehlédnete. Zjistěte, jaké jsou oblíbené druhy ostrožky, jak na její pěstování a čemu se vyvarovat. Tato rostlina se perfektně hodí i pro pěstitele začátečníky.

Charakteristika ostrožky

Ostrožka (neboli také stračka) je trvalka, která dorůstá do úctyhodné výšky 120 až 200 cm. Vzhledem k tomu není problém ji mezi ostatními květinami v zahradě rozpoznat. Ostrožka roste v trsech, které lze na jaře rozdělit. Díky své velikosti perfektně vynikne jako zajímavá solitéra. Z hlediska zbarvení se můžete setkat s bílou, přes růžovou až po výrazně modrou barvu.

Poznávacím znakem ostrožky jsou dělené, často pětičetné květy s ostruhou. Kouzlo této rostliny spočívá v tom, že vytváří bohatě nahlučená květenství ve tvaru hroznu nebo klasu. Listy, které vyrůstají ve spodní části, jsou většinou poměrně zubaté a mají tři, pět nebo výjimečně sedm laloků. 

Druhy straček

U ostružky rozlišujeme hned několik zajímavých druhů. Ve střední Evropě je přitom původním druhem pouze ostrožka stračka. 

Ostrožka stračka

Mezi oblíbené kultivary ostrožky stračky lze zařadit Delphinium Grandiflorum ´Magic Fountain White´ s krásnými sněhobílými kvítky.

Ostrožka bílá

Ostrožka bílá Delphinium Cultorum ´Galahad´ rovněž zaujme krásně bílou barvou květů. Skvěle se hodí na stanoviště zalité sluncem. 

Ostrožka řady Pacific

Sněhobílé květy, které jistě přilákají nejednoho motýla, nabídne také Delphinium Pacific ´Galahad´. Na blankytně modré květy se můžete těšit u variant Delphinium Pacific ´Summer Skies´ nebo Delphinium Pacific ´Blue Bird´.

Nádherné fialové květy nabídne varianta Delphinium Pacific ´Black Knight´, která vzhledem k této barvě krásně vynikne na sluncem zalitých stanovištích. Delphinium Pacific ´Astolat´ se pyšní sytě růžovými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. 

Ostrožka velkokvětá

Ostrožka velkokvětá, Delphinium elatum, je známá pro své velké a výrazné květy. To ostatně napovídá i její název. Setkat se můžete s různými barevnými variantami.

Ostrožka zahradní

Ostrožka zahradní Delphinium x cultorum vznikla křížením různých druhů ostrožek. Setkat se můžete s nejrůznějšími výškami, barvami i tvary květů. Díky tomu je pro pěstitele mimořádně atraktivní.

Vyberte si semena i sazenice straček v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí svou zahradu

Stračka pěstování

Velkou výhodou ostrožky jsou bezpochyby její nízké nároky na pěstování. Z hlediska půdy vyžaduje hlubokou, humózní a kyprou půdu, čehož lze docílit přidáním kompostu již během výsadby.

Odvděčí se vám také v případě, že ji čas od času prohnojíte tekutým hnojivem. Pamatujte také na dostatek vláhy. Ostrožka vyžaduje slunné stanoviště a polohu, kde bude chráněna před větrem. 

Výsev stračky

Ostrožku je možné pěstovat za využití přímého výsevu. Semena lze vysít již na podzim, přičemž dokáží přezimovat a pokvetou opět na jaře. 

Případně lze přistoupit k brzkému jarnímu výsevu, díky kterému rostlina pokvete začátkem léta. Obě varianty lze také zkombinovat a tímto způsobem si ostrožkovou sezónu prodloužit.

Ostrožka pěstování ze semen

Pamatujte na to, že teplota půdy pro klíčení semen by měla být kolem 13 °C. Jednotlivá semena sejeme zhruba 0,5 cm hluboko. Je důležité, aby měla pro klíčení tmu. Jakmile rostliny vzejdou a jejich výška bude činit maximálně 30 cm, dopřejte jim oporu. Výjimkou jsou v tomto ohledu pouze zakrslé odrůdy, které budete pěstovat na skalce. 

Pokud budete předpěstování provádět ve skleníku, můžete rostliny ven přesadit zhruba ve druhé polovině května. Semena ostrožky přitom klíčí zhruba 3 až 6 týdnů.

Střih ostrožky

Jakmile ostrožka odkvete, je vhodné do hloubky seříznout její stonek. Zároveň rostlinu dostatečně pohnojte a dopřejte jí vydatnou zálivku. Tímto způsobem snadno docílíte toho, že vám ostrožky na konci léta vykvetou podruhé. 

K dalšímu střihu se přistupuje na podzim. Tehdy po odumření lodyh odřízněte těsně u země celou rostlinu.

Je ostrožka jedovatá?

Ostrožka se řadí mezi mírně jedovaté odrůdy. Její požití může způsobit vážné zdravotní komplikace. Problém však může nastat i při kontaktu s listy, kdy může dojít k podráždění kůže. Pokud se tedy řadíte mezi alergiky nebo citlivé osoby, je vhodné při manipulaci s rostlinou vždy používat ochranné rukavice. 

TIP: Ostrožku můžete doplnit i dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte například, jak na úspěšné pěstování čemeřice. 

Macešky u nás v České republice patří k velmi populárním druhům rostlin. K vidění proto bývají v mnoha tradičních i moderních zahradách. Zjistěte, jak postupovat při pěstování macešek a na co si dát pozor. A podíváme se i na to, k jakému účelu můžete využít květy této zajímavé rostliny.

Druhy macešek

Macešek (neboli také violek) existuje hned několik druhů. Mezi ty nejznámější se řadí maceška zahradní, maceška polní, maceška převislá, maceška velkokvětá nebo třeba maceška rolní. Podle doby kvetení rozlišujeme rané a pozdní macešky. 

Je maceška jedlá?

Spousta lidí se ptá, zda je maceška jedovatá. Odpověď je jednoduchá: ne. Maceška patří ke květům, které jsou jedlé a mohou tedy ozdobit vaše talíře s rozmanitými druhy pokrmů nebo třeba dezerty. Jejich pestré barvy na talíři dozajista vyniknou. Navíc si budete moct užít jejich svěží a jemně oříškovou chuť.

Pořiďte si semena i sazenice macešek v nejrůznějších barvách a pusťte se do jejich předpěstování

Kdy sázet macešky

Doba výsevu violek se liší podle toho, kdy chcete, aby vám tato rostlina vykvetla. Pokud chcete svou zahradu ozvláštnit na jaře, vyséváme macešky již v červenci. Abyste docílili podzimního kvetení, sázejte macešky brzy, již začátkem března. Zatímco v červenci můžete semeno vysévat rovnou na záhon, v březnu k předpěstování volte nádobu umístěnou v chladnější místnosti bez mrazu.

Nezapomeňte na to, že vysetá semena nesmí nikdy zaschnout. Proto důsledně dbejte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Semeno vzejde přibližně za deset dní. Alternativou je pořízení již vypěstovaných sazenic, díky nimž se můžete z krásných květů těšit okamžitě. 

Pěstování macešky

Abyste podpořili dlouhou dobu kvetení macešky venku, vyplatí se volit půdu bohatou na živiny. Macešky sice snáší přímé slunce, ale v takovém případě kvetou kratší dobu. Ideální je proto volit polostín. Myslete také na to, že tyto rostliny potřebují dostatek vláhy.

Maceška v květináči

Macešky lze bez problémů pěstovat nejen volně v záhonu, ale i květináči nebo jiné nádobě. Spousta pěstitelů například přistupuje k tomu, že maceškami osází truhlíky za oknem. Pokud se rozhodnete pro tento způsob pěstování, opatřete nádobu dobrou drenáží.

Jak dlouho vydrží macešky v truhlíku

To záleží na tom, kdy se rozhodnete k pěstování macešky přistoupit. Při předpěstování rostliny v červnu se budete moct z květů těšit tentýž rok na podzim, a poté znovu na jaře. Pokud se rozhodnete pro výsev založený začátkem podzimu, budou macešky nakvétat v následujícím roce v únoru až březnu. 

Co s odkvetlými maceškami

Macešky při vysokých letních teplotách obvykle přestávají kvést. A začnou znovu až v momentě, kdy se trochu ochladí. V takovém případě můžete po odkvětu macešky mírně ostříhat a pohnojit. 

Maceška a mráz

Macešky patří k velmi otužilým druhům. Díky své mrazuvzdornosti maceška většinou dokáže přímo v zahradě úspěšně přezimovat. Přesto lze však doporučit macešky v zimě pro jistotu před velkými holomrazy ochránit prostřednictvím jejich přikrytí chvojím.

TIP: Macešky rozhodně nejsou jedinou rostlinou s jedlými květy. Další variantou je třeba lichořeřišnice. Nastudujte si, jak pěstovat lichořeřišnici a pusťte se do toho. 

Máte na zahradě temný a prázdný kout, ve kterém nic neroste, protože tam slunce svítí jen po určitou hodinu přes den? Není to tragédie. Existuje množství rostlin, kterým se daří právě v polostínu až stínu a na slunci nejsou životaschopné.

Jedná se zejména o druhy okrasné listem. V nich opravdu poznáte variabilnost zelené barvy, třeba v kombinaci se žlutou, bílou nebo růžovou. Dokonce modrolisté kultivary dodají prostoru zcela jiný tvar a světlost.

Mezi atraktivní patří funkie, kterým se říká také hosty či bohyšky. Tyto zajímavé trvalky pocházejí z Japonska, ale již více než dvě století jsou známé i v Evropě, kam se rozšířily z anglických zahrad.

Hosta druhy

Hosta je dostupná hned v několika různých odrůdách, které se liší tvarem i zbarvením jednotlivých listů.

Mezi vysoké a dominantní odrůdy se řadí například Hosta Sieboldiana ´Elegans´. Naopak menší odrůdou je třeba Hosta ´Patriot´. Mezi nejvyšší hosty se právem řadí Hosta ´Blue Angel´.

V záhoně jistě vynikne také Hosta ´Frances Williams´. Mezi nejoblíbenější bohyšky se právem řadí Hosta ´Hyazinthina´, která nabídne listy vyrůstající z bohaté ružice.

Velké srdčité listy šedomodré barvy má varianta Hosta 'June'. Na bledě zelené listy s tmavším lemováním se můžete těšit u odrůdy Hosta Fortunei ´Albopicta´. Hosta ´Aureomarginata´ na první pohled zaujme svými velkými srdcovitými listy tmavozelené barvy. Krásně klenuté zelené listy s bílým lemováním nabídne populární Hosta ´Albomarginata´.

Mezi velmi známé bohyšky se dále řadí Hosta ´Mediovariegata´ s mírně vlnitými listy, Hosta ´Yellow Splash Rim´ s krémově žlutým olemováním nebo Hosta ´Wide Brim´ s drobnými tmavě fialovými květy.

Pustit se můžete také do pěstování Hosta Ventricosa s tmavě fialovými žíhanými květy nebo netradičního kultivaru Hosta ´Red October´ s poutavě červenými vysokými stonky. Jak vidíte, možností existuje opravdu spousta. 

Bohyška s čím kombinovat

Pokud se rozhodnete bohyšku kombinovat s dalšími rostlinami, vždy vezměte v úvahu vlastnosti dané rostliny. Díky svému nižšímu vzrůstu například skvěle doplní vyšší rostliny, se kterými mohou vytvářet zajímavý kontrast. Hostu tak lze umístit do přední části záhonu a za ni vysadit třeba hortenzie či lilie.

Bohyšky se skvěle kombinují také s nejrůznějšími okrasnými trávami. K tomuto účelu perfektně poslouží odrůdy s jemnými listy, mezi které patří třeba ostřice či muhla.

Dále lze bohyšku kombinovat s rostlinami s kontrastní barvou listů. Velmi dobře se k tomu hodí například dlužicha, dřín nebo čechrava. Bohyška skvěle vynikne také u jezírek jako podrostová rostlina bok po boku kapradin a okrasných trav.

Funkie pěstování

Pojďme se nyní podívat na to, jak pěstovat hostu, jaké konkrétní podmínky jí zajistit a na co si dát v tomto ohledu pozor.

Prohlédněte si krásné hosty z našeho sortimentu a vyberte si mezi nimi odrůdu pro pěstování v záhonu či květináči

Bohyška na slunce

Hostě se výborně daří právě na stinných stanovištích, ačkoliv například žlutolisté kultivary snesou několik hodin slunečního záření. Výhodou je, že svými listy pokryjí celou plochu a tím nedají šanci plevelům. Platí zde však, že dosažení tohoto efektu potřebuje svůj čas a trvá to několik let.

Základní barvou je zelená, ale známé jsou i modré až tyrkysové kultivary, panašované, s bílým nebo žlutým lemováním. Listy mají úzké, široké, srdčité, oválné a kromě listů mnohé nádherně voní. Zejména bílé připomínají vůni lilii.

Od jara do podzimu vás těší listy, v létě se rozvinou květy a pak listy zežloutnou a zatáhnou se. Na místě zůstane prázdné místo, které mnohým nevyhovuje. Proto v jejich blízkosti vysaďte okrasný keř do stínu, který bude mít celoroční efekt a jarní cibuloviny pro časný jarní efekt.

Funkie vysazujeme do běžné zahradní zeminy, nemají žádné speciální požadavky a nevyžadují ani hnojení, dokonce se obejdou i bez přesazování. Uvítají spíše vlhký substrát a neměly by se pěstovat v úplně vysušené půdě. Právě s vlhkostí půdy by ve stinné části zahrady neměl být problém. Snesou i mrazivé počasí, ale v případě silného mrazu by se měly zakrýt například chvojím.

Bohyška stříhání

Pro podporu zdravého růstu rostliny je potřeba bohyškám po odkvětu odstranit stvoly s květy. Ke stříhání listů bohyšky se přistupuje během pozdního podzimu. Ideální čas nastává v momentě, kdy udeří první mrazy a listy bohyšky začnou odumírat a vadnout. Včasnou přípravou rostliny na zazimování předejdete nejrůznějším škůdcům, jako jsou například slimáci, kteří by v listech mohli přezimovat. 

Hosta pěstování v květináči

Pěstování hosty je bez problémů možné také v květináči. V této podobě se budou vyjímat například v prostranství pergoly, terasy nebo balkonu.

Bohyška v květináči

Pro dosažení dobrých výsledků je nutné vybrat nádobu s přiměřenou velikostí, tedy ani příliš malou, ani příliš velkou. Při pěstování v nádobě nezapomínejte na průběžnou zálivku, a to obzvlášť za teplého nebo suchého počasí. Jakmile se bohyška rozroste a vyplní vám celý květináč, je nutné jí dopřát více prostoru a nadbytečné trsy rozsadit.

Hosta přesazování 

Pokud se rozhodnete změnit hostě její stanoviště, přistupujte k tomu ideálně na jaře nebo na podzim. Tehdy totiž nastává čas pro jejich přesazování a dělení. Bohyšky by se přitom měly dělit pravidelně, a to každé tři až čtyři roky. 

Hosta v zimě 

Listy hosty v zimě uhynou. Kořenový systém však dokáže v půdě přežít a na jaře se budete moct těšit opět na nárůst nových listů. U této rostliny zároveň platí, že čím starší je, tím krásnější se jeví. 

Jak zazimovat hostu

Výhodou hosty je, že je plně mrazuvzdorná. Vzhledem k tomu zazimování hosty v zahradě nemusíte nijak zvlášť řešit. Pouze lze doporučit záhon pro jistotu zakrýt vrstvou listí.

Věříme, že jsme vás inspirovali a možná právě funkiemi zaplníte stinné místo ve své zahradě. Podívejte se také na náš aktuální sortiment.

Vyberte si z dalších trvalek vhodných do stínu a vytvořte s jejich pomocí originální kombinace, které přitáhnou pozornost

TIP: Zkombinujte hosty s dalšími rostlinami, které milují stín. Přečtěte si o dalších rostlinách vhodných do stínu.