Blog

Půvabné zářivé květy, které vyniknou v záhonu, truhlíku i jiné nádobě. Tak lze ve stručnosti charakterizovat gazánie, které pocházejí ze slunné jižní Afriky. Jak na pěstování gazánie ze semínek, jaké stanoviště těmto rostlinám vyhovuje a jak o ně pečovat? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v tomto článku.

Charakteristika gazánie

Gazánie (latinsky Gazania) vaši zahradu na první pohled promění díky svým velkým a zářivým květům. Tyto rostliny se řadí do čeledi hvězdnicovitých. Charakteristické je pro ně vytvoření přízemní ružice laločnatých listů. Květy jsou velké a vyrůstají na delších stoncích.

Gazánie dorůstá výšky kolem 20-40 cm. Nejčastěji se její květy zbarvují do žluté a oranžové, setkat se však můžeme i s jinými odstíny. V zahradě jistě vyniknou i vícebarevné verze.

Proč gazánie nekvete

Květy gazánie jsou velmi citlivé na sluneční svit. Pokud je zataženo a prší, květy se zcela neotevřou. Pokud gazánie umístíte na stinné stanoviště, můžete se setkat s tím, že tato rostlina nepokvete vůbec. Sluneční svit je pro gazánii skutečně klíčový, výjimkou je pouze kultivar Daybreak.

Pořiďte si semínka gazánie a pusťte se s jejich pomocí do tvorby zajímavého letničkového záhonu

Gazánie druhy

Nejznámějším zástupcem, kterého u nás lze spatřit, je gazánie zářivá. Jedná se o mnohonásobně vyšlechtěný hybrid druhů Gazania longiscapa, Gazania rigens a Gazania nivea.

Gazánie zářivá New Day na první pohled okouzlí svými růžovými květy, které mají okolo středu charakteristický černý kruh. Popularitě se těší také již zmíněná gazánie zářivá Daybreak, která kvete i za nižších slunečných podmínek. Gazánie zářivá New Day Clear Orange zaujme výraznou oranžovou barvou květů bez černého středu.

Gazánie ze semínek

Gazánii si můžete pořídit nejen ve formě sazeničky, ale také si ji poměrně snadno vypěstovat ze semínka. Předpěstování je vhodné realizovat doma, v pařeništi nebo ve skleníku. K přímému výsevu na stanoviště lze přistoupit zhruba ve druhé polovině května. Doba klíčení semínek trvá zhruba 10-20 dní, někdy i déle. A to za předpokladu, že se okolní teplota pohybuje v rozmezí 18–20 °C.

Pamatujte na to, že gazánie vyžadují plné slunce a zvládnou dokonce i úpal. Proto jim právě takové stanoviště dopřejte, abyste se mohli těšit z bohatého kvetení a zdravého růstu rostliny. Ideální je volit hlinitopísčitou dobře propustnou půdu.

A jak zalévat gazánie? Zálivka by měla být spíše střední. Pokud gazánii pěstujete v nádobě, volte mírnou zálivku a dejte si pozor na přemokření. Při pěstování v nádobě také pamatujte na použití drenážní vrstvy.

Během vegetace lze rostlině zhruba každé 3 týdny dopřát přihnojení univerzálními vodorozpustnými hnojivy. Zároveň průběžně odstraňujte odkvetlé květy, které by mohly bránit nakvétání nových poupat.

Kdy dát gazánie ven

K přesunu gazánií na venkovní stanoviště přistupujte až ve chvíli, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Ty by jim totiž mohly ublížit.

Gazánie v truhlíku

Gazánie skvěle vynikne nejen volně v záhonu. Pěstovat ji můžete také v truhlíku či jiné nádobě, díky čemuž ozdobíte třeba vstup do domu nebo prostor na terase. Při pěstování v truhlíku nezapomeňte dopřát rostlině dostatek místa. Jak jsme již zmínili, pamatujte v tomto případě na použití drenážní vrstvy a dejte si pozor na přemokření rostliny.

Gazánie výsev

Jelikož mají gazánie spíše nižší vzrůst, hojně se vysazují na okraj smíšeného záhonu. I když je krásná jedna rostlina sama o sobě, ve skupině vynikne ještě o něco více. Výsev gazánií však najde uplatnění také ve smíšeném truhlíku na balkoně či terase.

A jak daleko od sebe sázet gazánie? Obecně lze doporučit sázet tyto rostliny do sponu 20×20 cm. Díky tomu bude mít gazánie kolem sebe dostatek prostoru.

Gazánie přezimování

Gazánie trvalka se běžně pěstuje jako letnička. Pokud se chcete z krásných květů těšit i v budoucím roce, je nutné přezimování.

Pokud pěstujete gazánii v záhoně, vyjměte ji z půdy a očistěte její kořenový bal od přebytečné hlíny. Následně ji přesuňte do suché místnosti, kde nemrzne (doporučená teplota pro přezimování činí 5-10 °C). Pamatujte také na to, že její kořeny by neměly zcela vyschnout. Na jaře je nutné rostlinu zastřihnout na polovinu, poté ji můžete znovu vysadit.

V našich podmínkach se pěstuje jako letnička.

Při pěstování v nádobě je celý proces o něco jednodušší, jelikož na vhodné stanoviště můžete přemístit celou nádobu s rostlinou.

TIP: Inspirujte se dalšími letničkami, které budou kvést celé léto a vy je budete moct obdivovat během vašeho každodenního posezení v zahradě.

Ozdobte svou zahradu krásou stálezelených trav, které budou jemně plápolat ve vánku. Inspirujte se třemi konkrétními druhy, které skvěle ozdobí prostor a navíc slibují i nízké nároky na pěstování.

Charakteristika ostřice

Ostřice je stálezelená okrasná tráva z čeledi šáchorovitých. Charakteristické jsou pro ni výrazně dlouhé, špičaté a tenké listy. Na ostřici je snadné narazit i ve volné přírodě. Pokud se rozhodnete pro její pěstování v zahradě, je vhodné jí vybrat spíše polostinné stanoviště. Z hlediska půdy tato okrasná tráva preferuje vlhkou a dobře propustnou variantu.

Pěstováním ostřice jsme se již podrobně zabývali v jednom z článků v našem blogu.

Charakteristika kostřavy

Jako kostřavy se označují moc hezké stálezelené vytrvalé trávy, které disponují velmi úzkými modrostříbrnými listy. Jejich výška dosahuje zhruba 10 až 40 cm. Původní druh kostřavy je možné spatřit na suchých pastvinách a loukách v jihovýchodní Francii a severozápadní Itálii.

Pusťte se do pěstování kostřavy ve vaší zahradě. Vyberte si z dostupných odrůd tu pravou právě pro vás.

Oblíbené druhy kostřavy

Existuje spousta druhů kostřav. Jednotlivé varianty se liší nejen svou velikostí, ale i barvou listů.

Oblíbenou odrůdou je například kostřava šedá a kostřava sivá či popelavá, které zaujmou svými modrošedými jemnými listy s hustým trsem. Zahradu jistě ozvláštní také kostřava medvědí, která vytváří svěží zelené střapaté kuličky. Na holých plochách ji lze přitom vysadit také jako originální trávník.

Za zmínku dále stojí kostřava ovčí, která disponuje delšími zelenobílými listy. Hravě si poradí i s drsnějšími podmínkami a snese i chudou půdu a dlouhotrvající sucho.

Za jednu z nejkrásnějších kostřav je považována kostřava modrá, která si svou nádhernou barvu drží i v extrémním suchu. Svým jedinečným vzhledem si vaše srdce jistě získá kostřava walliská s dlouhými ozdobnými listy, která v letních měsících kvete jemnými klásky. Zajímavou trsnatou trávou je také kostřava ametystová, jejíž stříbrné listy se mohou u některých odrůd zbarvovat duhovými barvami.

Pěstování kostřavy

Pokud se rozhodnete pro pěstování kostřavy ve vaší zahradě, vyberte rostlině teplé stanoviště na plném slunci. Tato okrasná tráva si libuje v chudší a sušší půdě, která je dobře propustná, lehká a písčitá.

Co se samotného pěstování týče, jsou kostřavy opravdu nenáročné. Dejte si však pozor na jejich přelévání, jehož vlivem by mohly uhnívat. Každý čtvrtý rok je na místě trsy kostřavy vyrýt, rozdělit je a přesadit, čímž obnovíme výsadbu.

Kostřava v létě kvete. Po odkvětu je však důležité květenství zastřihnout, aby nedošlo k samovýsevu. Samotná tráva se ale na druhou stranu nestříhá, pouze u ní na jaře vyčešeme odumřelá stébla.

Kostřava mrazuvzdornost

V zimních měsících zpravidla není nutné o kostřavy nějak zvlášť pečovat. Tato rostlina je většinou mrazuvzdorná a toto období přečká bez problémů. Zároveň nevyžaduje ani pokrývku z chvojí.

S čím kostřavy v zahradě zkombinovat

Krása kostřav nejvíce vynikne v rámci skupinových výsadeb stepního charakteru. Rostlina se hodí do skalky, kde může doplnit nízké trvalky nebo další okrasné traviny. Použít ji lze také jako podsadbu pod jehličnany, předsadbu dřevin nebo do vřesovišť.

Charakteristika kavylu

Kavyl se sice přímo neřadí ke stálezeleným okrasným travám, nicméně svůj efektní vzhled si zachovává i v zimních měsících. Vzhledem k tomu se jeho pěstování v zahradě těší velké popularitě. Kavyl je suchomilná travina, která původem pochází ze Spojených států amerických, Argentiny a Mexika. V našich podmínkách bývá pěstován zejména jako jedinečná součást trvalkových záhonů nebo jako solitéra uprostřed trávníku.

Okrasný kavyl v zahradě jednoznačně vynikne. Vyberte si z dostupných odrůd v našem e-shopu a pusťte se do jeho pěstování.

Oblíbené druhy kavylu

Existuje spousta druhů kavylů, mezi kterými si můžete vybrat svého favorita. Jednotlivé varianty se liší především svým vzhledem, tedy barvou listů.

Mezi nejoblíbenější odrůdy se jednoznačně řadí kavyl péřovitý s šedozelenou barvou, který vytváří hustý trs s jemnými chlupatými latami. Skvěle vynikne nejen jako solitéra, ale i ve skupině dalších okrasných trav.

Popularitě se těší také kavyl třtinovitý. Konkrétně odrůda Stipa Arundinacea 'Sirocco' zaujme na podzim krásným efektem bronzových listů. Tato tráva kvete od léta až do podzimu.

Pěstování kavylu

Kavyl si libuje na slunném stanovišti. Z hlediska půdy volte dobře propustnou, sušší, hlinitopísčitou variantu. Kavylu se však bude dařit také v méně výživných písčitých zeminách. Pokud chcete kavyl pěstovat na terase či balkoně v nádobě, dejte si pozor na to, aby byl květináč dostatečně prostorný a měl na dně odtokový otvor.

Jednotlivé trsy kavylu se vysazují na vzdálenost asi 30 cm od sebe. Na jednom metru čtverečním můžete vysadit 6 trsů.

Kavyl se stříhá pouze na jaře, kdy je nutné jej zastřihnout na výšku zhruba 5 až 10 cm. Na podzim se již nestříhá, ale celý trs můžete svázat nebo splést dohromady. Pokud byste se k podzimnímu střihu rozhodli, hrozilo by jeho vymrznutí.

Je to prérijní travina - pochodující tráva, která nezůstává na svém místě po celou dobu pěstování. Také se vysemeňuje. V nádobách nemusí být stabilní.

Kavyl mrazuvzdornost

Kavyl si zpravidla poradí s mrazy zhruba do -17 °C. Pokud očekáváte silnější mrazy, je vhodné jej chránit smrkovými větvemi.

S čím kombinovat kavyl

Kavyl zaujme svým lehkým, dlouhým a ve větru krásně vlajícím květenstvím. Díky tomu skvěle doplní třeba záhony tvořené trvalkami, které kavyl krásně ovine.

TIP: Okrasné trávy v květináči jsou ideální volbou v případě, že chcete ozvláštnit prostor na vaší terase či balkoně. Zjistěte, na co v tomto směru pamatovat.

Dlužicha se stane celoroční ozdobou vaší zahrady. Díky široké škále odrůd v mnoha odlišných barvách si snadno zvolíte svého favorita. Navíc je péče o tuto rostlinu poměrně jednoduchá a s pěstováním si proto velmi dobře poradí i pěstitelé začátečníci.

Charakteristika dlužichy

Dlužicha (neboli Heuchera) patří do čeledi lomikamenovitých. Původem pochází ze Severní Ameriky. Pokud dlužichy dobře prospívají, disponují kompaktním tvarem se zhruba stejným poměrem mezi výškou a šířkou (zhruba od 30 do 50 cm). Zaujmou svou vysokou mrazuvzdorností, přičemž některé druhy snesou i mrazy o teplotě až -34 °C.

Dlužichy se pyšní přítomností okrouhlých až srdčitých listů, které mohou být hladké, nebo chlupaté. Okraje listů bývají zoubkované i silně zkadeřené a objevit se může také výrazné barevné žilkování.

V našem e-shopu se zabýváme také prodejem dlužich, kterými můžete ozdobit zahradu, terasu či jiný prostor. Stačí si jen vybrat vhodnou odrůdu a barevnou variantu

Pěstování dlužichy

Pokud se rozhodnete pro pěstování dlužichy ve vaší zahradě, jistě vás budou zajímat jednotlivé podmínky, které je třeba těmto rostlinám zajistit. Ideální je umístit dlužichu do stínu či polostínu. Dlužicha na slunci může prospívat, nicméně při dlouhodobém úpalu může vadnout.

Z hlediska půdy je vhodné vsadit na vlhkou a kyprou půdu, která je bohatá na humus. Především výrazně zbarvené odrůdy si libují v půdě obsahující vyšší podíl humusu. Dejte si pozor na to, aby půda příliš nevysychala a zároveň nebyla ani příliš zamokřená. Po výsadbě pamatujte na vydatnou zálivku do doby, než rostlina dostatečně zakoření.

Dlužicha v květináči

Dlužichu lze bez problémů pěstovat také v nádobě a tímto způsobem si ozdobit třeba balkon, terasu nebo vstup do domu. Pamatujte na to, že při pěstování v květináči tyto rostliny vyžadují dostatečnou zálivku. Na druhou stranu ale nesnáší přemokření. Na zimu je vhodné nádoby chránit prostřednictvím netkané textilie.

Dlužicha druhy

V současné době je známo velké množství druhů dlužichy, které mohou dosahovat nejrůznějších odstínů zbarvení. Díky svým krásným listům poslouží jako atraktivní půdopokryvné rostliny v průběhu celého roku.

Dlužicha krvavá

Dlužicha krvavá (Heuchera sanguinea) dosahuje do výšky kolem 25 cm. Zaujme svými drobnými jasně červenými květy a zářivě zelenými listy. Dostupná je v nespočtu různých kultivarů. Například dlužicha krvavá ´Leuchtkäfer´ vyniká svými vysokými střapci květů, které zaujmou svou sladkou vůní. Odrůda dlužichy krvavé ´Ruby Bells´ zaujme svými červenými zvonkovitými květy, které vyrůstají na vysokých stoncích.

Dlužicha červenolistá

Dlužicha červenolistá je pěstována zejména pro své krásně tvarované sytě barevné listy. Stejně jako u jiných druhů si můžete vybrat z několika různých kultivarů. Například kultivar ´Amber Waves´ vyniká svými nádhernými oranžovými listy.

Dlužicha americká

Dlužicha americká je další velmi vděčná trvalka, které se daří v polostínu. Tmavší odrůdy přitom poměrně dobře snáší i přímé slunce. Zajímavým kultivarem je například ´Palace Purple´ s krásnou purpurovou barvou. V zahradě jistě vynikne také odrůda ´Dale Strain´, jejíž listy mají výraznou olivově zelenou žilnatinu.

Kromě toho můžete svou zahradu ozvláštnit také odrůdami, které vznikly mezidruhovým křížením. Například odrůda ´Marmalade´ se na jaře zbarvuje do krásné bronzově-oranžové barvy, v létě se mění na růžovou a s příchodem podzimu se část listů zbarví do fialova. Z dalších variant lze zmínit odrůdu ´Electra´ se žlutými listy, ´Berry Smoothie´ má naopak atraktivní růžovofialové listy. Odrůda ´Shangai´ zaujme jedinečnými stříbrnofialovými listy.

Dlužicha stříhání

Pravidelný radikální řez u této rostliny není potřeba. Přesto vás však v průběhu roku drobná údržba nemine.

Kdy stříhat dlužichu

Na jaře můžete rostlině odstranit poškozené nebo odumřelé listy. Pokud se rozhodnete dlužichu na jaře ostříhat, vytvoří si rostlina nové a větší listy.

S čím kombinovat dlužichu

Pestrobarevné listy heuchery v zahradě jednoznačně zaujmou na první pohled. Jednotlivé odrůdy přitom můžete kombinovat s dalšími zajímavými rostlinami. Jednat se může například o okrasné trávy, kdy dlužicha skvěle doplní spíše nižší odrůdy, které si v těchto podmínkách rovněž libují.

Vyjímat se budou také bok po boku okrasných kvetoucích trvalek, jako je například turan, šalvěj, šanta, kakost či hvězdnice. Dlužichy se hodí také do nádob, kde doplní například macešky, nízké hvězdnice, vřesy, bramboříky, astry či chryzantémy.

TIP: Zjistěte více o tom, jak na pěstování aster a vytvořte s jejich pomocí originální kompozici v zahradě.

Načechrané rostliny, které vaši zahradu zahalí do závoje krásných barev. Tak lze stručně charakterizovat čechravy. Tyto zajímavé trvalky vyniknou nejen v záhonech, ale i v blízkosti vodní plochy nebo třeba v nádobě na terase.

Jak pěstovat čechravy, aby se vám odvděčily svými krásnými květy? A na co si dát v tomto ohledu pozor?

Charakteristika čechravy

Čechravy (neboli astilbe) jsou opadavé trvalky pocházející z východní Asie. V závislosti na konkrétním druhu mohou dorůstat výšky od 40 cm do 1 m. Listy čechrav jsou dvakrát až třikrát dělené a přízemní. Květy se na rostlině objevují v průběhu června až srpna.

Je čechrava jedovatá?

Ne, čechrava jedovatá není. Vzhledem k tomu ji lze bez problémů pěstovat i v zahradách, do nichž mají přístup malé děti či domácí mazlíčci.

Druhy čechrav

Čechrava v zahradě může mít mnoho podob. Záleží totiž, pro jaký konkrétní druh se rozhodnete.

Například Astilbe arendsii ´Bella´ zaujme svými krásnými latami drobných růžových květů. O něco světlejší odstín nabídne Astilbe arendsii ´Bressingham Beauty´, u níž mají květy podobu jemných načechraných pírek. Krásného odstínu dosahuje také Astilbe ´Delft Lace´.

Sněhobílými květy se pyšní například odrůda Astilbe arendsii ´Brautschleier´. Bílé květy a vyšší vzrůst nabídne Astilbe arendsii ´White Gloria´, která skvěle vynikne na samostatném záhonu.

Pokud hledáte kultivar, který bude dobře snášet i sušší podmínky, lze doporučit čechravu čínskou. Ta dokáže i v poměrně krátkém čase vytvořit hustý trs. Astilbe chinensis var. Pumila zaujme nápadnými fialovorůžovými květy, které mohou vykukovat například pod stromy či vyššími keříky.

Astilbe japonica 'Köln' si libuje v polostínu a stínu, přičemž bohatě kvete růžovými až tmavě růžovými květy. Astilbe japonica ´Europa´ nabídne spíše pastelovou barvu květů.

Za jednu z nejkrásnějších čechrav je považována Astilbe x arendsii ´Fanal´ s drobnějším vzrůstem a purpurovými květy. Astilbe x arendsii ´Diamant´ zaujme naopak nádhernými bílými květy.

Mezi zajímavé kultivary se řadí také Astilbe x arendsii ´Younique Pink´ se zelenými krajkovými listy a hustými sytě růžovými soukvětími nebo Astilbe ´Spinnel´ s krásně červenou barvou květů.

Vyberte si sazenice čechrav v našem e-shopu a pusťte se do práce. S jejich pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Není se tedy čeho bát

Pěstování čechravy

Čechravě se nejvíce daří v polostínu, snese však i slunné stanoviště. Pokud se pro něj rozhodnete, je třeba dbát na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Z hlediska půdy volte humózní a dobře propustnou variantu. Suché a písčité půdě se vyhněte. Rostlina vyžaduje dostatečnou vlhkost, proto ji nenechte vyschnout.

Před samotnou výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem či jiným organickým hnojivem, díky čemuž se zlepší její struktura a zadržování vláhy.

Kdy sázet čechravu

Ideální období pro zasazení čechravy do zahrady panuje od konce dubna do září. V létě (zhruba od konce června do srpna) se přitom dočkáte krásných květů.

Čechrava po odkvětu

Čechravám se po odkvětu nestříhá květenství. Nového vykvetení totiž tímto způsobem nedocílíte. Pokud naopak květenství rostlině necháme, bude vám dělat radost i během zimních měsíců. Stejně tak se na zimní období neodstraňuje ani nadzemní část s listy, která poslouží jako ochrana rostliny před mrazy.

S čím kombinovat čechravy

Čechravy se skvěle hodí do stinných či polostinných zahrad. Vyjímat se budou u zahradních jezírek a jiných vodních ploch. Skvěle vypadají v kombinaci s trvalkami s podobnými nároky. Doporučit lze například kapradiny nebo bohyšky, které mají shodné požadavky týkající se půdy.

Čechravy lze také vysadit společně s hostami, bergéniemi či popelivkami. Vysoké druhy čechrav skvěle doplní i keřové výsadby. V blízkosti vodní plochy se pak budou čechravy vyjímat po boku dalších tradičních travin. 

Čechrava a škůdci

Čechrava je obecně odolná vůči většině škůdců a chorob. Přesto však rostlina někdy může být napadena mšicemi, slimáky nebo plísněmi. Pokud něco takového zaznamenáte, včas zakročte s použitím vhodného insekticidu či fungicidu.

TIP: Vytvořte si ve své zahradě tu pravou oázu klidu. Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování pivoněk a těšte se z jejich nádherných květů.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vytvořte si ve své zahradě romantické zákoutí pomocí popínavých růží. Tato královna květin vám ve své pnoucí podobě doslova očaruje. Rostlina skvěle dotvoří třeba vaši pergolu či zídku. Pustit se můžete také do tvorby originální růžové brány.

Zjistěte, jak pnoucí růže pěstovat a na co si dát pozor.

Oblíbené druhy popínavých růží

Pnoucí růže lze v základu rozdělit do dvou kategorií:

První z nich je tvořena těmi odrůdami, které jsou charakteristické spíše méně ohebnými pruty, bohatými květy a zároveň poměrně dlouhou dobou kvetení.

Druhou skupinu tvoří popínavé růže, které disponují velmi dlouhými pružnými výhony a menším seskupením květů. Mezi zahrádkáři bývá tato kategorie pnoucích růží označována jako Rambler či liánovité pnoucí růže.

Co se týče oblíbených druhů popínavých růží, těch existuje hned několik. Zmínit můžeme například popínavou růži Rosa 'Cairo', která na první pohled zaujme svými růžovými květy. Růže 'Coral Dawn' je krásná popínavá rostlina, která se pyšní růžovými květy střední velikosti (zhruba 8 cm).

Z dalších odrůd stojí za zmínku růže 'Crimson Glory'. Ta vytváří poměrně dlouhé výhony pro snadné upínání na mříže, ploty či stromy. Pyšní se krásnými nachovými květy. Růže 'Don Juan' kvete opakovaně a vaši zahradu zbarví do tónů tmavě červené barvy. Růže 'Kimono' zaujme středně velkými květy v růžové barvě, přičemž tato odrůda dobře snáší i polostín.

Další opakovaně kvetoucí popínavou růží je růže 'Parade' s růžovými květy. Hodí se pro tvorbu stěn i porostů na oblouky, treláže či pergoly. Atraktivní růže 'Paul Scarlet' nabízí šarlatově červené květy, přičemž vytváří velmi bujný porost. Květy v tomto případě kvetou ve stejném čase.

Růže 'Sutter´s Gold' potěší záplavou pestrých žlutých až zlatých květů. Z dalších žlutých odrůd lze zmínit růži 'Goldenfinger', která vytváří majestátní sloup plný zářivých květů. Růže 'Ilse Krohn Superior' vyniká svými bohatými bílými květy. A pokud zatoužíte po popínavých růžích v oranžové barvě, doporučujeme kultivar 'Westerland Orange'. V závislosti na konkrétních podmínkách se můžete těšit na květy v meruňkové až lososové barvě.

Vyberte si sazenice popínavých růží a nechte se jejich krásou doslova očarovat

Popínavé růže pěstování

Pěstování pnoucích růží se sice neřadí k těm nejjednodušším zahrádkářským úkolům, nicméně vzhledem ke svému krásnému vzhledu to jistě stojí za zkoušku.

Samotné pěstování popínavých růží můžete zahájit buď na jaře, nebo na podzim. V obou případech doporučujeme používat sazenice v bezlistém stavu. Jednotlivé sazenice se sázejí do předem vyhloubené jamky, do níž je umístíte v takovém náklonu, aby růže rostly směrem k podpoře. K uchycení výhonků můžete používat tyčky nebo třeba praktické plastové úchytky.

Co se půdy týče, růže si nejvíce libují v písčitohlinité půdě s propustnou spodní vrstvou. Obsah humusu by se v této půdě měl pohybovat v rozmezí od 5 do 7 %. Růže vyžadují slabě kyselou až neutrální půdní reakci (to znamená pH půdy 6 až 7).

Pro zdravý růst je důležité zvolit také vhodné stanoviště. Popínavé růži se bude dařit zejména na stanovišti, které směřuje k jihovýchodu či jihozápadu. Důležité je zajistit růži ochranu před větrem. U menších rostlin stín nevadí, nicméně vzrostlé růže potřebují k vykvetení sluneční svit. Dejte si však pozor na celodenní žár, který by mohl květům spíše ublížit.

Pnoucí růže u zdi

Pomocí pnoucích růží můžete ozdobit různé prostory. Vsadit můžete nejen na jejich pěstování u zdi. Tyto rostliny se mohou také ovíjet kolem kmenů, popínat po plotech či pergolách a vytvářet tak nejrůznější romantická zákoutí ve vaší zahradě.

Pokud toužíte po růži pnoucí se po zídce, doporučujeme vsadit na rostliny s tužšími výhony. V tomto případě se rostliny sází od zídky ve vzdálenosti alespoň 10 cm, aby mohlo dojít k dostatečnému proudění vzduchu. Převislé druhy růží pak mohou skvěle splývat ze zídky směrem dolů.

Pnoucí růže stříhání

Aby vám vaše pnoucí růže dělaly radost, je nutné se průběžně zaměřit na jejich řez a údržbu. Jak stříhat pnoucí růže a kdy k jakému střihu přistoupit?

Jarní řez popínavých růží

K prvnímu řezu pnoucích růží se přistupuje nejdříve po třetím roce jejich života. Tehdy již mají nosné stonky pořádnou sílu k pnutí. Řez popínavých růží na jaře zahrnuje odstranění starého a mrtvého dřeva a odřezání nepotřebných bočních větviček.

V rámci omlazovacího střihu popínavých růží se stříhají jeden či dva hlavní stonky přímo u základny rostliny, zhruba 20 cm nad zemí. Malé boční větve stříhejte vždy za třetím očkem.

Podzimní řez popínavých růží

Řez popínavých růží na podzim není výslovně nutné provádět. V tomto období můžete pouze odstranit nevzhledné konce rostliny s odkvetlými květy a případně i výhony, které vám na zahradě překáží.

Škůdci a choroby popínavých růží

Za nejhoršího škůdce nejen popínavých růží jsou považovány mšice. Pokud se u vás v zahradě objeví, můžete se s nimi vypořádat pomocí vhodného postřiku.

Mezi další často se objevující škůdce popínavých růží se řadí padlí růžové. Poznáte jej podle toho, že se na listech a výhonech objevují šedavé povlaky. Další nepříjemnou chorobou je rez růžová, kterou rozpoznáte podle červených výčnělků a rezavých kupek na listech. V obou případech je na místě přistoupit k pálení napadených výhonů a použití vhodného přípravku.

Pnoucí růže může potrápit také černá skvrnitost na listech a výhonech, která vytváří nevzhledné černé a žlutě orámované skvrny.

TIP: Přemýšlíte, s čím budou ladit růže ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na to, s čím tyto rostliny kombinovat.

Zahalte svou zahradu do závoje pestrobarevných květů. Pusťte se do pěstování sasanek, jejichž květy se mohou v závislosti na konkrétním druhu zbarvovat do nejrůznějších odstínů.

Jejich pěstování je navíc nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika sasanek

Sasanka (latinsky Anemone, jinými slovy také anemonka) je zajímavá trvalka, která pochází převážně ze severní polokoule. Tato rostlina je charakteristická svým nízkým až vyšším vzrůstem, který se pohybuje v rozmezí od 10 do 90 cm. Některé druhy disponují hlízami, jiné mají plazivé oddenky, nebo svazčité kořeny.

V závislosti na konkrétním kultivaru mohou květy vyrůstat jednotlivě i v květenstvích. Zároveň mohou dosahovat různých barev, jako je například bílá, žlutá, červená, růžová či modrá.

Chcete i svou zahradu doplnit o nádherné květy sasanky? Vyberte si v našem e-shopu vhodnou odrůdu a pusťte se do pěstování

Sasanka druhy

Se sasankou se běžně setkáme při procházce jarním lesem, kde zpravidla září její krásné bílé květy. Nicméně tyto trvalky jsou dostupné v mnoha různých druzích, které mohou svými pestrobarevnými květy skvěle ozvláštnit každou okrasnou zahradu.

Podle doby květu se sasanky rozlišují na ty, které kvetou na jaře (např. sasanka hajní) a ty druhy sasanek, které svými květy zaujmou především v létě a na podzim (např. sasanka japonská).

Sasanka bílá

Tou pravděpodobně nejznámější sasankou s bílou barvou květů je sasanka hajní. Kromě toho se může jednat také o sasanku lesní, sasanku baldenskou či sasanku trojlistou.

Sasanka červená

Krásnými červenými květy si vaše srdce jistě získá sasanka červená Anemone ´Hollandia´. Ta se pyšní červenými květy s charakteristickým bílým páskem ve spodní části okvětního lístku. Další možnou odrůdou v této kategorii je například sasanka věncová Governor. Do této kategorie může patřit také sasanka hupejská, jejíž květy mají různé odstíny červené, růžové či bílé.

Sasanka žlutá

Ze žlutých sasanek stojí za zmínku například sasanka pryskyřníkovitá, která kvete krásnými žlutými květy. Je skvělou volbou zejména do zahrad lesního charakteru.

Sasanka modrá

Mezi sasanky modré se řadí ty, jejichž květ se zbarvuje do krásné modrofialové barvy. Pokud po takové rostlině toužíte i vy, můžete se rozhodnout například pro odrůdu Anemone ´Lord Lieutenant´. Krásný modrý kultivar se skrývá také pod označením Anemone ´Mr. Fokker´

Sasanka růžová

Chcete svou zahradu rozzářit růžovými květy? V tom případě vás možná zaujme Anemone Hupehensis ´Serenade´. Tato romantická trvalka potěší pěstitele krásnými květy během celého léta až do poloviny podzimu. Růžovou barvu květů může získat také anemonka japonská.

Pokud se nedokážete rozhodnout pro jednu barvu sasanek, můžete vsadit na mix barev. Směs Anemone ´DE CAEN´ zaujme květy v modré, červené a bledě růžové barvě.

Pěstování sasanek

Podmínky pro pěstování anemonky se liší podle toho, pro jakou konkrétní odrůdu se rozhodnete. Jarní sasanky si libují spíše na slunném místě, sasankám kvetoucím později se daří spíše v polostínu. Doporučujeme zasazovat cibulky sasanek do zhruba dvojnásobně až trojnásobně větší hloubky, než jaká je jejich vlastní velikost.

Umístění sasanek se liší v závislosti na konkrétním druhu. Některé jsou vhodné do skalky, jiné se hodí spíše pod stromy a keře a další jsou určeny na záhon.

Z hlediska zálivky je vhodné přistoupit k pravidelné mírné zálivce, a to až do zatažení listů. Vsadit můžete také na přihnojení živinami. Sasanky kvetoucí na jaře se přihnojují na podzim, naopak sasanky kvetoucí na podzim se přihnojují na jaře.

Kdy kvetou sasanky

Doba květu závisí na zvoleném druhu sasanky. U jarních odrůd se květy objevují mezi únorem a dubnem. U později kvetoucích odrůd je to zhruba na konci léta.

Přezimování sasanek

Ke konci podzimu listy sasanky přirozeně zhnědnou. Tehdy nastává ideální čas pro jejich zastřihnutí a zároveň rostlinu přestáváme zalévat. Na zimu je vhodné rostlinu zakrýt lehkým krytem. K tomuto účelu může posloužit například sláma, stará tráva či chvojí.

Jak vidíte, pěstování sasanek není nic složitého a jistě si s tím poradíte. Na oplátku se vám tyto rostliny odvděčí svými krásnými květy, které perfektně ozdobí vaši zahradu.

TIP: Mezi další krásné jarní květiny se řadí také pivoňky. Odhalte, jak na úspěšné pěstování pivoněk a vytvořte si ve vaší zahradě krásné scenérie.

Chcete svou zahradu ozvláštnit zajímavým stromem a zároveň nechcete čekat příliš dlouho? V tom případě jsou právě pro vás určeny rychle rostoucí dřeviny.

Zjistěte, jaké varianty se v tomto směru těší popularitě a odhalte základní pravidla pro jejich pěstování.

Pěstování břízy

Bříza se řadí mezi oblíbené opadavé stromy, a to především díky svému nápadnému dekorativnímu kmenu. Ten na první pohled zaujme bílou kůrou, která se v tenkých vrstvách odlupuje. Pokud se řadíte mezi alergiky, je třeba zpozornět. Kvetoucí bříza je totiž považována za jeden z nejsilnějších alergenů.

Z hlediska stanoviště je vhodné volit slunné místo. Břízy však dobře snesou také polostín. Co se půdních podmínek týče, nejsou břízy příliš náročné. Těmto stromům se bude dobře dařit téměř v jakékoliv půdě.

Počítejte s tím, že bříza disponuje poměrně rozsáhlým kořenovým systémem, který se objevuje všude v okolí. Vzhledem k tomu je obtížné vzrostlou břízu přesadit. Proto doporučujeme sazenice bříz už na začátku umístit na stanoviště, kde také zůstanou.

Druhy břízy

U nás se můžete nejčastěji setkat s břízou bílou. Ta vyniká svou velkou přizpůsobivostí, díky čemuž se může vyskytovat v typově velmi odlišných lokalitách.

V menších zahradách bývá často pěstována odrůda Youngii, která zaujme svým převislým deštníkovitým růstem. Odrůda Fastigiata pak zaujme velmi úzkým sloupovitým vzhledem, přičemž dosahuje výšky až 15 metrů. Zajímavá může být také bříza papírová, která své jméno dostala díky velkým odlupujícím se bílým plátům kůry, které svým vzhledem i funkcí připomínají právě papír.

Jak rychle roste bříza

Bříza může za ideálních podmínek dosáhnout výšky až 30 metrů. Samotná rychlost růstu pak přirozeně závisí na mnoha faktorech, mezi které se řadí půda, klimatické podmínky, dostupnost vody či živin. Obecně lze říct, že přírůstek činí zhruba 1,5 metru ročně.

Pěstování cypřiše

Cypřiše jsou skvělým pomocníkem v případě, kdy chcete rychle docílit efektního živého plotu. Tyto dřeviny zaujmou svou kompaktní a úzkou korunou, která je právě k tomuto účelu zcela ideální. Pro vytvoření kvalitního živého plotu bude třeba vysadit více jedinců v řadě nebo ve skupině. Rozhodnout se můžete jak pro jeden druh cypřiše, tak i kombinaci několika různých odrůd.

Při výsadbě cypřiše do zahrady dbejte na to, aby se jednotlivé stromy svými spodními větvemi dotýkaly. K zálivce přistupujte pravidelně, dejte si však pozor na přemokření stromů. Cypřiše také nesnáší přesušení. K přesazení do venkovního prostředí přistupujte na jaře, kdy už jednotlivé rostlinky začínají obrůstat. V zimních měsících lze doporučit cypřiše zazimovat pomocí nahrnutého mulče nebo listí ze zahrady.

Využijte online prodej cypřišů v našem e-shopu a vyberte si kousek, který vám v zahradě bude dělat radost

Druhy cypřišů

Z hlediska druhů cypřišů máte rozhodně z čeho vybírat. Pomyslnou sázkou na jistotu může být cypřiš stálezelený. Díky svým technickým a dekorativním vlastnostem je v zahradách velmi oblíbený.

Z dalších populárních odrůd stojí za zmínku cypřiš Leilendův, který nabízí roční přírůstek až 50 - 80 cm a skvěle se hodí ke tvarování. V zahradách bývá hojně pěstován také cypřišek Lawsonův, který se právem řadí mezi nejkrásnější sloupkovité rostliny.

Jak rychle roste cypřiš

Rychlost růstu pochopitelně závisí na zvolené odrůdě a také podmínkách, které rostlině dopřejeme. Obecně lze říct, že se průměrný roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 30-50 cm.

Pěstování katalpy

Katalpa je krásný strom, který na první pohled zaujme svými velkými srdcovými listy, výraznými květy i plody. Díky své zvláštně tvarované koruně vám přitom v zahradě zprostředkuje potřebný stín. Ostatně právem bývá někdy označována jako takový živý slunečník.

Výhodou katalpy jsou bezesporu její velmi nízké nároky na pěstování. Zasadit ji lze prakticky kamkoliv. Rovněž jí vyhovuje prakticky jakýkoliv typ půdy. Dobře snáší kyselejší i vápenitou půdu. Jen si dejte pozor na to, aby byla půda dostatečně kyprá a strom mohl zapustit kořeny dostatečně do hloubky. Ve výživné půdě bohaté na humus budou semena katalpy obecně lépe prospívat.

Z hlediska stanoviště volte spíše slunné. Jelikož má katalpa raději sucho, myslete také na vhodný systém odvodnění. Během prvního roku po výsadbě ji ale zalévejte pravidelně. Mladé dřeviny můžete také přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Druhy katalpy

Existuje mnoho druhů katalpy, pro jejichž pěstování se můžete rozhodnout. Za zmínku stojí například katalpa trubačovitá pocházející ze Severní Ameriky. Mezi populární druhy se řadí také katalpa vejčitá, katalpa nádherná či katalpa červenající.

Jak rychle roste katalpa

Tak jako u jiných dřevin, i v tomto případě záleží na podmínkách, které stromu dopřejete. Obecně lze ale říct, že se roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 50 cm.

Pěstování vrby

Mezi rychle rostoucí dřeviny do zahrady se řadí také vrba. Ve volné přírodě na ně často narazíte v blízkosti břehů řek, u rybníků, vlhkých luk, lužních lesů či rašelinišť. Přečtěte si náš článek zaměřený na pěstování vrby. Případně na vás pestrá nabídka vrb čeká v našem e-shopu.  

Pěstování tavolníku

Mezi další rychle rostoucí a zároveň nenáročné dřeviny do zahrady se řadí tavolník. Zjistěte, jak na pěstování tavolníku a na co si dát pozor v našem článku.

Pěstování javoru

Javor se řadí mezi krásné stromy, které rozzáří vaši zahradu. Vybírat můžete mezi javory různých druhů. V našem článku se také dozvíte, jak na pěstování javoru a na co si dát pozor.

Rychle rostoucí stromy na topení

Chcete pěstovat stromy především na praktické využití, tedy topení? I v tomto případě pro vás bude rychlost růstu důležitým faktorem při výběru. K tomuto účelu se skvěle hodí zejména rychle rostoucí listnaté stromy, které u nás nejsou původním druhem. Jednat se může například o topoly, pajasan či Turkestánský jilm (známý také jako jilm sibiřský) a paulovnie plstnatá.

Turkestánský jilm je charakteristický rychlým růstem, přičemž za jeden rok povyroste až o 2 metry. Jeho pěstování je poměrně nenáročné, nicméně může mít trochu vyšší nároky na vláhu. Navíc velmi dobře snáší řez a uříznuté větve lze tedy průběžně používat na topení. Z domácích odrůd stojí za zmínku například olše, vrby či líska.

Nabídka rychle rostoucích dřevin je skutečně široká. Ať už toužíte po zajímavém stromu do zahrady, chcete si rychle vypěstovat živý plot nebo třeba sháníte stromy na topení, přijdete si na své. Stačí si jen vybrat takovou variantu, která bude odpovídat vašim potřebám.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Broskvoně patří mezi populární ovocné stromy v českých zahradách. Na jaře se tyto stromy zasypou krásnými květy, které lákají opylovače. A později se můžete těšit na sladké a šťavnaté plody, které mají v kuchyni pestré možnosti zpracování.

Zjistěte, jak na správné pěstování této dřeviny, aby se jí ve vaší zahradě dařilo.

Druhy broskví

Odrůd broskvoní existuje více než dost. Z hlediska toho, kdy se dočkáme jednotlivých plodů, lze odrůdy rozdělit na rané, střední a pozdní. Níže pak uvádíme alespoň několik odrůd v jednotlivých kategoriích, které se u nás pěstují nejčastěji.

Rané odrůdy broskvoní: Moretini, Fenix, Early Glo, Dixired, Amsdenova, Early Redhaven…
Střední odrůdy broskvoní: Harbrite, Harnas, Flaming Furry, Krasava, Majorita…
Pozdní odrůdy broskvoní: Elberta, Envoy, Fairhaven, Inka, Flamingo, Suncrest, Allstar…

Pořiďte si sazenice broskví a nektarinek a pusťte se do jejich pěstování v zahradě i vy

Pěstování broskví

Broskvoně se řadí do rodu Prunus, ve kterém najdeme i mnoho dalších ovocných stromů (například meruňky, třešně, višně, švestky či blumy). Co se stanoviště týče, preferují broskvoně prosluněná místa dobře chráněná před větrem. Z hlediska půdy je třeba dát pozor na to, aby byla dobře propustná a nezadržovala příliš velké množství vody. Půdu volte kyprou, lehkou a spíše sušší. Optimální je k pěstování broskví přistoupit v nadmořské výšce 200 až 400 metrů.

U mladých stromků pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při zálivce si přitom vždy dejte pozor na to, aby půda vodu dobře vsakovala a strom nestál v nahromaděné vodě.

Nektarinky pěstování 

Alternativou k broskvím jsou nektarinky. Pravidla pro jejich pěstování přitom platí prakticky totožné. Rozdíl však může spočívat v odolnosti. Broskve totiž zpravidla bývají odolnější než nektarinky, které mohou trpět na nejrůznější nemoci.

Sázení broskve

K výsadbě broskvoní je vhodné přistoupit spíše na jaře. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy stromky do půdy usadíte v podzimních měsících.

Sázení broskve na jaře

V obou případech je nutné pamatovat na odstranění veškerých poškozených a odumřelých kořínků. Následně strom postavte zhruba na 2 až 4 hodiny do vody. Mezitím vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž umístíme silný vyšší kolík pro oporu stromu v prvních letech jeho života.

Následně můžeme do samotné jámy umístit stromek. Jakmile jámu zasypeme, zeminu ušlapeme a strom zalijeme alespoň 10 litry vody.

Pokud se snažíte o tvorbu celého broskvového sadu, je vhodné dodržovat spon o velikosti 6×6 metrů. Pokud by se jednalo o menší velikost, bylo by nutné pravidelně přistupovat k pečlivému řezu.

Hnojení broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, doporučujeme tento strom průběžně přihnojovat. Nejdůležitějším okamžikem pro doplnění živin je moment po odkvětu broskvoně, kdy strom potřebuje doplnit zejména draslík.

Jak na přezimování broskvoně

Před mrazy je třeba dobře chránit především mladé broskvoně. Drobné větvičky se totiž mohou vlivem sněhu a mrazu poškodit. Proto je vhodné dřevinu na toto období včas připravit. Posloužit vám k tomu může klasická jutovina či netkaná textilie. Starší stromky si pak již s krátkodobými mrazy zpravidla dokáží poradit.

Řez broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, je třeba průběžně přistoupit k jejímu řezu. Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromu na jaře, můžete první střih broskvoně provádět prakticky hned po výsadbě. Pokud strom vysazujete na podzim, počkejte s prvním řezem až na jaro.

Jarní řez broskvoní

Při prvním řezu je nutné si vybrat zhruba 5 nejsilnějších výhonů, z nichž bude v budoucnu tvořena celá koruna. Tyto výhony poté seřízněte na zhruba 3 narašené pupeny. Pamatujte na to, že poslední pupen musí směřovat z koruny směrem ven.

Pokud je broskvoň mladá, k řezu přistupujeme až třikrát ročně (na jaře, během léta a na začátku podzimu). Při letním a podzimním střihu se větve zkracují zhruba o třetinu. Rovněž odstraňujeme výhony rostoucí směrem dovnitř.

Řez broskvoní v pozdějších letech

Jakmile broskvoň dosáhne věku čtyř let, stává se z ní takzvaný plodný stromek, k jehož řezu již přistupujeme odlišně. V tomto momentě již stačí jen dva řezy ročně, nikoliv tři. Na jaře je vhodné zkontrolovat, zda se terminální výhonek nijak neprodlužoval. Silné výhonky zkraťte, slabé můžete rovnou odstranit. Na přelomu léta a podzimu pak všechny výhonky zkraťte zhruba o jednu třetinu.

TIP: Zatímco broskve jsou v českých zahradách poměrně rozšířené, mišpule až tolik ne. Ve skutečnosti je to ale velká škoda. Zjistěte, jak pěstovat mišpuli a užijte si její chutné plody.

Krásné letničky, které vaši zahradu promění doslova k nepoznání. Přesně tak lze charakterizovat cínie (neboli také ostálky). Pokud vsadíte na postupný výsev, mohou vaši zahradu či terasu zdobit prakticky po celé léto.

Zjistěte, jak postupovat při jejich výsevu a jaké druhy existují.

Charakteristika cínií

Cínie je okrasná letnička, která se mezi zahrádkáři těší velké popularitě. Cínií přitom existuje velké množství kultivarů, které se mohou lišit svými velikostmi i barevnými provedeními. Původem pochází z Mexika, odkud se postupem času dostala k nám. Díky svému vzhledu se cínie často využívají jako atraktivní lákadlo pro motýly. Kromě toho si je ale také můžete nařezat do vázy, nebo je využít jako okrasné květiny do truhlíků.

Cínie druhy

Mezi základní druhy cínií se řadí jiřinkokvěté. Tyto rostliny dorůstají do výšky až 90 cm a jsou charakteristické velkými, plnými a převážně kulovitými květy.

Kalifornské obří cínie se pyšní také výškou kolem 1 metru a jejich květy bývají střechovitě uspořádané a mírně vyklenuté.

Obří kaktusovité cínie zaujmou typickými střapatými květy, které mají delší a mírně stočené korunní plátky. Do této kategorie se řadí například ostálka lepá.

Pomponkovité cínie disponují menšími, plnými a vysoce klenutými květy. Skvěle se hodí na záhon i k řezu.

Skabiosokvěté cínie mají spíše drobné květy, které mohou připomínat květy hlaváče.

Populární ostálka haageova zaujme úzkými listy a menšími poloplnými až plnými dvoubarevnými květy.

Pořiďte si semena cínie a vytvořte si ze své zahrady nebo terasy doslova barevné království

Je cínie jedovatá?

Cínie jedovaté nejsou a jejich pěstování je proto bezproblémové i u rodin s domácími mazlíčky. Tyto rostliny však mohou způsobit podráždění pokožky kvůli přítomnosti alkaloidů. Při stříhání rostliny proto doporučujeme nosit rukavice, abyste se těmto reakcím na kůži vyhnuli.

Cínie výsev

Výhodou cínií je jejich schopnost se ve velké míře přizpůsobit většině půdních podmínek. Ideální volbou je nicméně půda bohatá na živiny s dobrým systémem odvodnění. Cínii je vhodné vysévat do půdy, kde již bude trvale růst (a kde ji tedy nebudete vykopávat). Přerušení kořenů v době růstu totiž této rostlině nevyhovuje.

Semena při výsevu umístěte do vzdálenosti zhruba 10 až 50 cm od sebe. U mladé cínie dbejte na dostatečnou zálivku, půda by měla být neustále mírně vlhká. U vzrostlých cínií je již situace odlišná a tak intenzivní zálivku nevyžadují.

V momentě, kdy sazenice ostálky dosáhnou výšky zhruba 7 cm, je vhodné jejich množství v záhonu nebo truhlíku protřídit. A to tak, aby od sebe jednotlivé květy byly vzdáleny aspoň 15 až 20 cm. Jakmile dojde k odumření květů, ihned je odřízněte. Tímto způsobem docílíte dalšího bohatého kvetení.

Cínie do truhlíku

Cínie se nemusí nutně vyjímat pouze přímo v záhonu. Skvělou službu vám udělají také v truhlíku, díky čemuž ozdobí třeba vaši terasu nebo balkon. Pamatujte na slunné stanoviště a dostatečně velkou nádobu, aby se rostlině dařilo. Jelikož pěstování cínie není nijak složité, hravě si s ním poradí i pěstitel začátečník.

Kdy sázet cínie

Co se týče samotného výsevu, semena cínie zasejte zhruba čtyři až šest týdnů před posledními očekávanými mrazy. Rostlina začíná klíčit přibližně při 10 °C. Pokud chcete dosáhnout podzimního kvetení ostálky, můžete vysévat ještě v červnu přímo na požadované místo.

TIP: Připravte se na další pěstitelskou sezónu v předstihu. Zjistěte, jak správně předpěstovat zeleninu.

S měsíčkem lékařským se nepojí pouze jeho využití v domácí medicíně. Pěstován bývá i pro své kulinářské využití a krásný vzhled, který vynikne i při jeho řezu do vázy. Navíc je pěstování této bylinky nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Zjistěte, jak postupovat, kam bylinku umístit a jak o ni správně pečovat.

Charakteristika měsíčku lékařského

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je jednoletá (někdy dvouletá) bylina, která dosahuje výšky až 50 cm. Pyšní se podlouhlými listy a bohatě větvenými lodyhami. Květy mají charakteristickou žlutou až oranžovou barvu. Původ měsíčku není úplně známý. Pravdou ale zůstává, že jeho sílu využívali již staří Egypťané.

Využití měsíčku lékařského

Měsíček lékařský bývá mnohdy využíván v gastronomii a také léčitelství. Pokud je řeč o koření, tato bylinka se používá jako náhrada drahého šafránu. Díky své barvě pak najde uplatnění při výrobě různých druhů potravin.

Kromě toho se z měsíčku lékařského často vyrábí masti, odvary a tinktury. Například odvar z měsíčku se může používat jako obklad při ranách či pohmožděninách. Čaje se využívají při onemocnění jater nebo třeba pro podporu zlepšení trávení. Měsíčkové masti pak nachází uplatnění u osob, které trápí například akné, omrzliny, spáleniny či popraskaná kůže.

Nakupte si semínka měsíčku lékařského a buďte včas připraveni na novou pěstitelskou sezónu

Měsíček lékařský výsev

Výhodou měsíčku lékařského jsou jeho velmi nízké nároky pro pěstování. Tuto bylinku můžete pěstovat jak na zahradě v záhoně, tak i v nádobách na balkoně nebo za oknem. Nejvíce se bylince daří na slunném stanovišti, zpravidla však snese i stinná místa. Z hlediska půdy je ideální volbou vápenitá a dobře propustná varianta. Naopak těžké a zamokřené půdy nesnáší dobře.

Co se týče samotného výsevu na záhon, můžete k němu přistoupit v březnu. Výsev provádějte po špetkách do sponu o velikosti zhruba 15 × 50 cm. Semínka při výsevu jemně zatlačte do půdy. Klíčení rostliny trvá zhruba 10 až 14 dní, první květy můžete zaznamenat po zhruba 10 až 12 týdnech. Alternativou je podzimní výsev měsíčku lékařského, kdy se květy objeví již v dubnu nebo květnu.

Měsíček lékařský pěstování v květináči

Alternativou k pěstování v záhoně je pěstování měsíčku lékařského jednoduše v květináči, který umístíte na balkon či terasu. V tomto případě nezapomeňte rostlině zajistit dostatek slunečních paprsků, živin a zálivky. Pokud se rozhodnete pro pěstování ve velké nádobě, vybavte ji ve spodní části drenáží. Vhodné je také zasazení do samozavlažovacích truhlíků.

Měsíček lékařský v zahradě

Při pěstování měsíčku lékařského v zahradě nezapomeňte okolní půdu pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. V suchém období pamatujte na pravidelnou zálivku, i když rostlina zpravidla zvládne i několik dní bez zalévání. Abyste prodloužili dobu kvetení, je na místě průběžně odstraňovat odkvetlé květy. Pokud necháte poslední zásobu květů dozrát a vysemenit, v dalším roce se nemusíte výsevem zabývat a o vše potřebné se postará příroda sama za vás.

V zahradě bývá tato bylinka hojně pěstována i pro své dezinfekční vlastnosti. Dokáže totiž do jisté míry dezinfikovat půdu a odpuzovat háďátko, proto bývá pěstována společně s bramborami. Zároveň měsíček lékařský odpuzuje mšice a mravence a chrání před plísněmi rajčata a okurky.

TIP: Zorientujte se v rozsáhlé nabídce letniček a pořiďte si ty pravé letničky do nádob, kterými ozdobíte svou terasu či balkon.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.