Okrasná zahrada

Co může být krásnějšího než vidět kvetoucí živý plot? Vy, co ho pravidelně stříháte, nečekejte zázraky. Přísně stříhaný živý plot rozkvete jen málokdy na vnitřních výhoncích.

Pokud chcete mít kvetoucí živý plot, musíte si vybrat druhy, které vytvoří volně rostoucí, čili nestříhaný živý plot a na to potřebujete nejen správný výběr druhů ale i dostatečný prostor v zahradě.

Takový plot Vám zabere i 4 m do šířky ze zahrady. Proto jsou tyto ploty vhodné na venkov, do parků a velkých zahrad v přírodně-krajinářského stylu. Zajímavé jsou ploty vysazené s jedním, dvěma nebo více kvetoucími druhy dřevin a samozřejmě i ty, které kvetou postupně a tak obohatí zahradu vždy o nový pohled.

Kvetoucí keře do živého plotu

Vhodnými dřevinami jsou zlatice prostřední (Forsythia intermedia), tamaryšek (Tamarix), tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgélie, komule (Buddleia), šeřík (Syringa). Všechny tyto druhy jsou atraktivní vůní, barvou, tvarem i termínem kvetení. Navíc vaše zahrada bude opravdu zajímavá a plná motýlů a jiného užitečného hmyzu.

I tyto nestříhané živé ploty však vyžadují řez, aby znovu vykvetly i v příštím roce a kvetení bylo bohaté a zároveň se dřeviny pravidelně regenerovaly a omlazovali.

Dřeviny kvetoucí v časném jarním období se stříhají po odkvětu, dřeviny kvetoucí v létě se stříhají brzy na jaře. Řez můžete provést podle věku a vzhledu rostlin mělce nebo hluboko.

Po několika letech bude živý plot určitě potřebovat omladit, a proto zvolte řez hluboký, až do dřeva, odstraňujte i staré a poškozené výhony od kmene, abyste podpořili růst mladých a silných výhonů.

Stylové kombinace jsou in

Dřeviny kombinujte a vysaďte tak, aby kvetly postupně. Vyberte si druhy a zjistěte si, v jakém termínu kvetou. Nakombinujte například komuli (různé barvy) se zlatým deštěm a tavolníky. Je již na Vás jakou barevnou kombinaci zvolíte.

Všechny dřeviny na živý plot z naší aktuální nabídky

Na jaře zazáříte jasnou žlutou barvou pomocí zlatého deště a později bílým vodopádem pomocí květů tavolníku. V letním období Váš plot bude unikátní díky květům a vůni letního šeříku nebo motýlího keře (komule).

Tento keř láká motýly a na jednom je můžete napočítat opravdu velké množství a také několik druhů. Kvete až do října. Doufáme, že jste si vybrali a budete opravdu okouzleni.

Možná by vás kromě květů potěšily i jedlé živé ploty.

Podívejte se také na vhodné kombinace dřevin na živý plot.

Každý si svou zahradu představuje jinak. Ale to nejdůležitější vytvoří rostliny a dřeviny. Poskytnou stín, zátiší, soukromí, oddělí prostor, zjemní linie, ochrání před větrem i sluncem a zahradě dodají neopakovatelné kouzlo.

Můžete vybírat z druhů, které jsou vysoké, nízké, košaté, převislé, kvetoucí, plodící a přece pro Vás budou ty nejkrásnější. Kromě vizáže však vybírejte i podle podmínek, které pro ně máte v zahradě. Zde je několik tipů pro ty nejkrásnější keře do zahrady.

Inspirujte se kompletní nabídkou okrasných keřů

Keře do zahrady

Samostatnou a oblíbenou skupinu tvoří javory. Elegantně se vyjímají v jakékoliv zahradě jako solitéry, ve skupinových výsadbách s jinými dřevinami, keři a trvalkami. Je jich nespočet. Okouzlí během celého roku a zejména v podzimním období, kdy listy vybarvují do červena, oranžova, purpurova. Jiné zas upoutají svěží zelenou barvou s jemným panašováním. Vyžadují však polostín.

Ozdobné keře

Atraktivní jsou i v létě kvetoucí keře, díky kterým máte v zahradě množství motýlů. Keř, který opravdu přitahuje motýli, je letní šeřík, jinak nazývaný i motýlí keř - komule (Buddleia davidii). Svou krásu ukáže v polovině července a kvete opakovaně až do mrazů. Navíc se z něj šíří sladká vůně. Je to jediný keř, který vysloveně láká motýly, a na jediném keři můžete napočítat neuvěřitelné množství různých druhů motýlů. Kvete bíle, růžově, purpurově, fialově i žlutě. Květenstvím se podobá šeříku. Nádherné jsou jemné obloukovité větve plné květenství sklánějící se až k zemi. Dbejte na správný výběr místa, neboť v krátkém čase vyroste rychle do výšky i šířky.

Věčnou krásou vzkvétá nostalgická a zároveň stále oblíbená růže. Je tolik kultivarů, že je velmi těžké vybrat si tu nejkrásnější. Bohatě kvetoucí keře vyniknou jako solitér, nebo jako liána popínající se po pergole či oblouku.

Aktuální výběr sortimentu krásně kvetoucích růží najdete také v našem eshopu

Stačí pravidelně odstraňovat odkvetlé květenství a deštěm poškozené květiny a keř bude vypadat dokonale. Mnoho kultivarů i nádherně voní. Více o pěstování růží se dočtete například v článku o pravidlech správného řezu růží.

Máte i Vy svůj oblíbený keř, který máte na zahradě, případně se ho chystáte pěstovat?

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Kompletní nabídka rostlin na živé ploty v našem eshopu

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

Rostliny na živý plot

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

Ovocný živý plot

Jedlý živý plot

Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

Jak zachránit buxus

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny.

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

Výsadba živého plotu

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

Stříhání živého plotu

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

Stálezelené rostliny do nádob

Zde najdete návod na pěstování dřevin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Myslíte si, že na celodenním slunci nedokáže nic růst? Nesrovnávejte to se sebou. Málokdo by vydržel celý den sedět na slunci, natož ne bez kapky vody. Některé druhy rostlin jsou ze své domoviny zvyklé na extrémní podmínky, suché a chudé i kamenité, či písčité půdy, které se rychle prohřívají a neudrží téměř žádnou vodu. Přesto rostou, dokonce kvetou a můžete mít z nich užitek.

Třeba jen zvolit správný výběr a nebudete nuceni pravidelně záhon doplňovat, dosazuje a plakat nad vyhynulými rostlinami. Na slunci se daří středomořským rostlinám, bylinkám a skalničkám ze sutí a skal, které jsou vystaveny přímému slunci a když zaprší, dešťová voda jen proteče mezi kameny a nenechá na rostlině téměř žádnou stopu po vodě.

Rostliny na slunné stanoviště

Jižní orientace záhonu je vystavena celodennímu slunci, a proto vysazujte rostliny jako:

levandule (Lavandula), rozrazil (Veronica spicata), pryšce (Euphorbia), třapatky (Rudbeckia), echinacea (Echinacea), rozchodníky (Sedum), skalní růže (Sempervivum), okrasné trávy, floxy (Phlox), mydlice (Saponaria), kakost (Geranium), krásnoočko (Coreopsis), liliochvostec (Eremurus), Kleopatřina jehla (Kniphofia), čistec (Stachys), kokarda (Gailard) a různé letničky.

Samozřejmě to neznamená, že nevyžadují vaši pozornost. Potřebují minimální zálivku, často stačí i ve formě srážek, ale pokud je rok a léto suché, potřebují zavlažování.

Podívejte se na také balkonovky na přímé slunce

Můžete je vysadit i do chudých půd, do písčité půdy, na přímé a celodenní slunce a bude se jim dařit.

Další skupinou jsou bylinky, které také rostou na slunci bez problémů:

tymián a mateřídouška (Thymus), rozmarýn (Rosmarinus), oregano, dobromysl (Origanum).

Bylinky můžete vysadit do samostatných záhonů v blízkosti domu nebo do bylinkové spirály. Do záhonu s trvalkami aplikujte i písek a různé frakce štěrku. Velké kameny vytvoří dokonalou iluzi. Chcete-li vytvořit skalku, je to správná volba.

TIP: Pokud přemýšlíte nad výběrem rostlin do skalky, přečtěte si článek o trvalkách do skalky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka slalničiek. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Přečtěte si jak na založení skalky a pěstování skalniček.

Založení skalky

Přesto, že založení skalky patří mezi nejtěžší úkony v zahradě alespoň z hlediska správného založení a výběru rostlin, skalničky jako takové patří mezi nenáročné rostliny na pěstování.

Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit. Nejlepší místo je na slunci nebo v mírném polostínu.

Jak sázet skalničky

Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Je potřeba myslet i na barevné kombinace květů a olistění, protože i bez květů má skalka působit zajímavě.

Aktuální nabídka skalniček z našeho eshopu

Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Kromě rostlin určených na vysázení je třeba vždy i vhodné nářadí, mezi které patří jednak zahradnické lopatky, lžička s dlouhou rukojetí, případně naběračka na vybírání zeminy. Na místě výsadby je třeba důkladně zničit vegetativně se rozmnožující plevel. Přemokřená místa je nutné zdrenážovat, na sušší místa zabezpečit přívod vody. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Kyselomilným druhům je potřeba připravit směs rašeliny a křemitého písku smíchanou s listovkou, případně jehličnatkou, vápnomilné druhy ocení přidání staré omítky nebo mletého vápence do substrátu.

Kdy sázet skalničky

Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. Po vysazení je rostliny nejlépe vydatně zalít a zastínit, aby se lépe ujímaly.

Ošetřování

V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy. Nanejvýš starší rostliny, které jsou už delší dobu na jednom stanovišti, vyjmeme z půdy, aby jim bylo možné vyměnit starou půdu za novou.

Zimování

Některé choulostivé skalničky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličím. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

Skalničky v nádobách

Skalničky můžete pěstovat i v nádobách a dokáží vzniknout opravdu zajímavé kompozice, za předpokladu, že zvolíte správné rostliny, které si navzájem nebudou konkurovat a přerůstat přes sebe.

Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Substrát použijte přímo na skalničky nebo kaktusy, případně klasický substrát smíchejte s pískem a jemným štěrkem.

Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Vysaďte je tak, aby jemně prevísali.

Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk ... případně malý domeček pro ptáčka nebo hlemýždí ulity.

Přečtěte si také jaká je všeobecná péče o trvalky.

Květy kamélie patří mezi nejobdivovanější květy světa. Připomínají květy růží - možná i právě proto se kamélie nazývá japonská růže. Její květy patří mezi nejoblíbenější a keře si také našly své stabilní místo v nejedné zahradě.

Kamélie jsou však citlivější a náročnější na pěstování ve srovnání s růžemi. Pokud jste však podlehli její kráse a chcete ji začít pěstovat, potřebujete vědět několik důležitých informací, aby se jí dařilo.

Kamélie japonská

Kamélie (Camellia) je stálezelená rostlina - keř - malý strom s lesklými tmavě zelenými listy. Květy jsou podobné růži s tím rozdílem, že nevoní. Jsou jednoduché i plné. Barevně od bílé, přes růžovou, po tmavě růžové a červené. Některé odrůdy nesou i dvoubarevné květy.

Podívejte se také na aktuální nabídku - Kamélie japonská v našem eshopu

Kůra kmínku a větviček je hladká, bez trnů a světle šedá. Kvete od listopadu do dubna. Patří mezi chladnomilnejší rostliny. Zvládá teploty do - 5 ° C. Některé vyšlechtěné odrůdy i - 25 ° C. Citlivě však reaguje na prudké teplotní, vlhkostní změny, a to poražením všech listů a květních pupenů.

Kamélie má během roku odpočinkové období v době před tvorbou nových poupat koncem léta, kdy je důležité omezit hnojení a zálivku. Následné zalévání a hnojení nastartuje růst a puky do krásy.

Kamélie japonská pěstování

* Dostatek světla, ale ne celodenní slunce

* Rozptýlené světlo pod korunami stromů nebo zastíněná terasa

* Chráněné stanoviště před silným větrem a úpalem

* Jižní nebo západní stanoviště

* Půda propustná, ne vápenatá, bohatá na živiny

* PH kyselejší, vhodné pěstovat v substrátu pro azalky

* Vyšší vzdušná vlhkost

* Zalévání měkkou, odstátou vodou

* Vyšší vzdušnou vlhkost docílíte postavením nádoby na kamínky, které zalijete vodou, pravidelným rosením na listy, pozor však NIKDY ne na květiny

* Hojná zálivka zejména během kvetení (listopad - duben), omezená zálivka v letním období

* Hnojení 1x týdně hnojivem na azalky a rododendrony během kvetení

* Zazimování - přenesení kamélií pěstovaných v nádobách do zimní zahrady, skleníku, bytu do světlých ale chladnějších podmínek na verandy a chodby

* Při pěstování v bytě by teplota neměla vystoupit v době květu nad 16 ° C

* Ideální teplota na přezimování 5-10 ° C

* Rozmnožování pomocí řízků

* Pokud je pěstujete v nádobě, nevyžadují každoroční přesazování, ale jednou za několik let, vždy do většího květináče

Tato japonská kráska Vám opravdu učaruje svým půvabem a krásou. Říká se, že v jednoduchosti je krása a při ní to platí 100-násobně.

TIP: Sortiment okrasných keřů, které svými květinami ulahodí každému oku je opravdu bohatý. Například i takový ibišek...no a v našem článku se blíže podíváme jak se ibišek pěstuje.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Růže patří k romantickým druhům květů, a přestože mají již nějakou historii za sebou, jsou v zahradách stále moderní a oblíbené. Květů a dlouhověkosti se však dočkají jen ti, kteří znají základní techniky řezu, péče a hnojení růží během celého roku. Poskytneme Vám postupně přehled toho nejdůležitějšího podle ročních období.

Obecně platí, že je třeba jim vybrat vhodné místo na slunci, případně v mírném stínu, ve výživné půdě s obsahem humusu a s dostatkem vláhy a obdaří nás dlouhým kvetením. Nádherně kvetou, příjemně voní a jsou ozdobou od léta až do podzimu, některé až do prvních mrazů. Vhodné jsou na řez, na záhonové výsadby, jako solitéry do předzahrádek nebo popínavé na pergoly, treláže, oblouky a zídky. Pokud se o ně postaráte, budou Vás těšit dlouhá léta. Pokud se růže chystáte teprve vysadit, přečtěte si stručný návod k výsadbě růží.

Péče o růže

V následujících řádcích vám vysvětlíme jak pečovat o růže během celého roku.

Péče o růže na jaře

Růžím na jaře, když už nehrozí dlouhotrvající mrazy, odstraňte zimní kryty a nakopcování. Odstřihněte všechny suché, poškozené a polámané výhony i suché listy, ve kterých by se mohly ukrývat přezimování škůdci. Podle velikosti ponechávejte i počet výhonů. Střed by měl zůstat volný. Výši výhonů upravte na 4 - 5 oček. Řez neplatí pro popínavé růže.

Vyberte si nádherné odrůdy zdravých růží z nabídky našeho eshopu

Plochu, kde jsou vysazeny, udržujte ve stavu bez plevele. Během suchého období zalévejte. Růže hluboko koření, potřebují dostatek vláhy, ale pozor na trvalé zamokření, to nesnášejí. V dubnu začněte s hnojením a výživou. Zvolit můžete hnojení na kořen nebo listy. Podpoříte tím růst, tvorbu pupenů a následné kvetení. Pečlivě kontrolujte výskyt možných chorob a škůdců a zvolte včas prevenci nebo postřik.

Péče o růže v létě

Toto období je typické kvetením pro většinu růží. Růže určené na řez odstříhávejte ještě v puku, dlouho vydrží ve váze. Stonky neřežte zbytečně dlouhé. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květenství, abyste podpořili následné dlouhé kvetení. Růže tak nebudou všechnu sílu dávat do tvorby plodů, ale na tvorbu nových poupat a květů. Najděte si čas jednou za týden odstranit všechny odkvetlé květy. Váš keř nebo popínavá růže na pergole budou vypadat esteticky.

V červenci zkraťte silné výhony o 15 cm. Slabé výhony můžete zkrátit více. V tomto období růže jinak neřežeme. Můžete dělat jen menší estetické úpravy. Odrůdy, které kvetou jednou za rok, ve stejnou dobu, popínavé růže a botanické růže nestříháme.

Pravidelně a hojně zalévejte a přihnojujte. Zvolte hnojiva s obsahem dusíku a fosforu. Dusík je prvek, který podporuje růst a fosfor podporuje násadu puků a bohaté kvetení. Hnojiva na této bázi aplikujte do srpna. Zároveň kontrolujte výskyt chorob a škůdců. Včas aplikujte preventivní postřiky nebo chemické postřiky.

Péče o růže na podzim

Růže stále můžete přihnojovat do konce září hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který působí na vyzrávání pletiv. Tím chráníte částečně i keře proti namrzání v zimním období. Během suchého období růže zalévejte. Koncem října snižte zálivku a omezte ji na jednou měsíčně, podle počasí.

Neustále a včas odstraňujte odkvetlé květy, aby se růže nevysílily tvorbou plodů. Koncem podzimu růže začněte připravovat na zimu. Ke kořenům můžete dát kvalitní kompost. Vysoké růže - vícekvěté a velkokvěté můžete seříznout o třetinu. Shrabeme všechny listy popadané a poškozené, očistíme porosty a plochu výsadby růží. Růže je třeba přihrnout zemí, kůrou nebo pilinami.

Zimní péče o růže

Nastává období klidu. Všechny rostliny i růže se připravují na zimu vyzráním pletiv a dřeva. Dobré přezimování bude výsledkem příštího růstu a kvetení. V období bez mrazů můžete růže během dne mírně zalít. Pokud je zima bez sněhu, je to pro růže horší. Některé špatně snášejí holomrazy a studený vítr. Před mrazem je můžete ochránit i nakupením sněhu kolem rostliny. Pak už v klidu můžete relaxovat a přemýšlet nad dalšími odrůdami nebo o novém růžovém záhonu do zahrady.

Přečtěte si také detailní návod na pěstování růží .

Většina cibulových a hlíznatých rostlin při pěstování vyžaduje slunečné umístění nebo jen lehký polostín. Rostliny pěstované v takových podmínkách jsou větší, krásnější a hlavně zdravější.

Cibuloviny do polostínu

Do polostínu se vysazují jen sasanky (Anemone blanda), hlíznaté begónie, bramboříky, ladoničky (Chionodoxa), talovíny (Eranthis), kandíky (Erythronium), řebčík kostkovaný (Frittilaria meleagris), sněženky (Galanthus nivalis), bledule (leucojum), některé lilie a ladoňka sibiřská (Scilla siberica).

Jak sázet cibuloviny

Cibulovým a hlíznatým rostlinám vyhovuje většina půdních typů mimo suché, písčité půdy, půdy se štěrkovým podložím, kde trpí v létě rostliny nedostatkem vláhy. Cibulovinám se nedaří ani na těžkých a zamokřených půdách.

Nejvhodnější jsou písčitohlinité, propustné, neutrální až slabě alkalické půdy s vyšším obsahem humusu a živin. Při přípravě půdy pro cibuloviny je třeba se vyvarovat přidávání čerstvého nezetlelého hnoje do půdy, protože způsobuje zahnívání cibulí.

Půdu pro cibulové a hlíznaté rostliny je potřeba zrýt do hloubky minimálně 20 až 25 cm (tj. asi 1 rýč) aspoň 10 až 14 dnů před plánovaným vysázením. I pro cibuloviny, jež se vysazují na jaře, je lepší připravit pozemek už na podzim rytím. Do lehkých a vysychavých půd se může přidat pro zlepšení retenční schopnosti rašelina, těžší půdu naopak vylepší přidané piliny, perlit, případně písek. Průmyslová hnojiva pro cibuloviny se přidávají do půdy jeden až dva týdny před samotnou výsadbou rozhozením po povrchu a následným mělkým zapracováním do povrchové vrstvy půdy. V průběhu vegetace jsou potom hnojiva splavovaná zálivkovou, ale i dešťovou vodou ke kořenům cibulí.

Hloubka a termín vysázení závisí na jednotlivých druzích cibulovin. Všeobecně hloubka vysázení by měla odpovídat asi dvojnásobku výšky cibule nebo hlízy. Drobnější cibule je tedy potřeba vysazovat vždy mělčeji než ty větší. Na těžších a hlinitých půdách je vhodné zmenšit hloubku vysazování asi o 2 až 3 cm, zatímco na lehkých půdách se cibule sází naopak asi o 2 až 3 cm hlouběji. Stejně tak i na čerstvých zkypřených a neslehlých záhonech zasadíme cibule o něco hlouběji. Výsadba cibulovin ve skupinách působí vždy mnohem přirozeněji a estetičtěji než řádková výsadba. Pri vysazování se doporučuje sázet cibule do brázdiček s rovnoměrnou hloubkou. Při výsadbě do různé hloubky se cibule později vyvíjejí nerovnoměrně, mají rozdílnou dobu růstu a kvetení. Vegetační vrcholy cibulí musí při vysazování směřovat vždy kolmo vzhůru. Šikmo nebo dokonce naopak vysazené cibule pučí vždy později, nepravidelně a vyrůstají z nich slabší rostliny.

Vyberte si zdravé a kvalitní cibulky květin z našeho eshopu

Např. sasanky (Anemone) při vysázení naopak většinou ani nevypučí a uhynou. Po výsadbě povrch záhonu urovnáme a vydatně zalijeme. Za slunečného počasí můžeme zálivku opakovat. Na podzim vysázené cibuloviny stihnou v takovém případě do příchodu prvních mrazů dobře zakořenit, na jaře vysázené cibuloviny zase rychleji pučí a vyrůstají.

Ošetřování cibulovin během vegetace

Po vypučení rostlin je nutné povrch záhonu zkypřit, čímž se zabrání tvorbě přísušku. Záhony je potřeba také pravidelně vyplít. Pro cibuloviny je z plevele nebezpečný hlavně pýr plazivý (Agropyrum repens), který dokáže prorůst zásobnímy orgány cibulovin. Při suchém počasí cibulovinám prospěje zalévání, nejlépe ráno nebo večer. V horkém létě může zálivka přes den vyvolat různé defekty na vegetačních orgánech rostlin. Pravidelné rozrušování přísušku v době vegetace na povrchu půdy kypřením umožní zabránit přemokření půdy a následnému hnití cibulí a hlíz.

Po odkvětu rostlin je nutné co nejdříve odstranit zbytky květů a vyvíjející se plod, čímž se docílí růstu cibulí a podpoří se násada bohatých a velkých květů v následujícím vegetačním období. Asi 1 měsíc před přirozeným ukončením vegetace je potřeba zálivku postupně snížit a cibuloviny tak připravit na období vegetačního klidu. Při sledování zdravotního stavu rostlin v období vegetace je potřeba si všímat hlavně výskytu virových chorob, které se projevují nepěknou mozaikou na listech a květech (neplatí pro některé odrůdy tulipánů, pro které je mozaikové zbarvení přirozené). Takto napadené rostliny je nejlepší hned ze záhonu odstranit. Virové infekce přenášejí hlavně mšice, proti nimž se používá některý z dostupných pyretroidů.

Častým problémem při pěstování cibulovin ve vlhkých podmínkách bývá výskyt různých houbovitých chorob. Proti houbovitým chorobám se bráníme různými širokospektrálními fungicidy. Hlízy se doporučuje i před výsadbou namořit v roztoku fungicidu, který je dokáže v období vegetace uchránit před napadením houbovitým patogenem. Hlízy, které jste od nás obdrželi, jsou již tímto způsobem ošetřené.

Sběr a přezimování cibulovin

Po odumření nadzemních částí rostlin přecházejí cibulové a hlíznaté rostliny do stádia vegetačního klidu.

Každoročně se z půdy vyjímají hlízy nepřezimujících cibulových a hlíznatých rostlin, jako jsou: Acidanthera, Anemone coronaria, Begonia, Bletilla, Canna, Crinum, Dahlia, Freesia, Galtonia, Gladiolus, Hymenocallis, Iris X hollandica (v příznivých podmínkách ale přezimuje), Ixia, Ismene, Montbrecia (Crocosmia), Ornitogalum, Oxalis, Ranunculus, Sinningia, Sprekelia, Tigridia, Vallota, Zantedeschia, Zephyranthes a druhy, vyžadující letní uskladnění - hyacinty, zahradní tulipány, citlivé kultivary botanických tulipánů, případně krokusy.

Ostatní rody a druhy cibulovin a botanické tulipány patřící k druhům T. kaufmaniana, T. eichleri, T. urumiensis, T. tarda, T. biflora, T. turkestanica, T. praestans lze ponechat na stanovišti několik let. Narcisy, lilie a ocúny se vyjímají z půdy po třech až čtyřech letech, když se rostliny výrazněji rozmnoží a porost se zahustí. Cibule a hlízy se vyjímají z půdy ještě před úplným odumřením nadzemních částí. Zásobní orgány je třeba opatrně vyjmout rýčem, stonky, případně listy oddělit hned po sběru bezprostředně u zásobního orgánu. Včasným odstraněním nadzemních částísa takové cibule udrží v dobrém zdravotním stavu. Výjimku tvoří jen jiřiny (Dahlia), jimž je nutné ponechat zbylých asi 10 cm všech starých výhonů.

Po vyjmutí cibulí z půdy je potřeba zbavit je zbytků zeminy mechanicky nebo opláchnutím. Pro cibule je velmi důležité následné pečlivé sušení na vzdušném místě s proudícím vzduchem. Na slunci můžeme dosoušet jen na podzim sbírané druhy, ale je potřeba je chránit před večerním chladem a ranní rosou. Cibule lilií se nesuší. Po usušení se cibule namoří vhodným přípravkem, který zabraňuje rozvoji houbovitých chorob. Na trhu existuje dostatek přípravků v suché i tekuté formě. Při použití tekutých mořidel je důležité nechat cibule následně důkladně proschnout. Cibule, které se vysazují na podzim, se uskladňují na suchém a vzdušném místě s teplotou 15 - 25 °C až do doby výsadby, přičemž je třeba pravidelně kontrolovat a odstraňovat nemocné a nahnilé kusy. Cibule a hlízy druhů, které se vysazují na jaře, je potřeba uskladnit v bezmrazých, chladnějších, dobře větraných prostorách. Jiřiny vyžadují při uskladnění mírnou vlhkost, kterou jim zabezpečí trocha sušší rašeliny či písku, na které se hlízy při zimování položí. I v tomto případě je nevyhnutelné dokonalé větrání skladovacích prostor.

TIP: Přečtěte si, jak jednoduše vytvořit záhon z letních cibulovin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vistárie (Wisteria sinensis) patří mezi atraktivní popínavky s mohutným kmenem a silnými výhonky v budoucnosti. Zvolte dostatečně silnou oporu. Dosahuje výšky i 5 m, proto její umístění důkladně promyslete. Má ráda slunce i polostín.

Vistárie pěstování

Pěstování vistárie není vůbec náročné, stačí dodržet několik jednoduchých zásad, které si vysvětlíme v článku. Pro začátek však zdůrazníme, že je třeba zvolit opravdu silnou a stabilní oporu, která unese váhu rostliny. Pozor dejte i na okapové roury ale i vodovodní potrubí. Silné větve i kořeny je dokáží zdeformovat.

Vistárie řez

Na to, aby vistárie kvetla - a to pravidelně a bohatě, vyžaduje správný řez 2x za rok. Na internetu najdete množství informací jak na řez vistárie. A mezi nimi i takovou, že vistárie kvete po 7 letech. Není to docela pravda. Po 7 letech obvykle kvetou semenáče. Zakoupené rouboané rostliny obvykle kvetou po 3 letech. Vyžadují však správný řez.

Řez se provádí v únoru a to na 2 - 3 očka. Zkrátí se hlavní výhon a postranní výhonky. Nebojte se tohoto řezu. Vistárie je rychle rostoucí liána, která dokáže vytvořit za sezóny i 2 metrové výhonky.

Kdy kvete vistárie

Kvete od dubna do června. Po létě a odkvětu se výhonky zkrátí na 20 cm. Tvar udržujte podle potřeby. Pokud ji chcete vést po pergole, altánku nebo stěně, výhonky pravidelně vyvažte.

Voňavé vistárie v našem eshopu

Dá se pěstovat i ve tvaru stromečku, kde korunu udržujte v kompaktním tvaru. Během roku můžete odstraňovat i nevzhledně rostoucí výhonky, či jinak suché a poškozené. Pokud chcete zviditelnit i kmen, můžete výhony omotávat kolem kmene nebo je odstraňovat.

Květy vistárie jsou nádherné a intenzivně voní. Vůně láká množství včel a jiného hmyzu. Proto, pokud plánujete umístit vistárii v blízkosti sezení, počítejte i s tímto návštěvníky.

V oblastech s intenzivními zimami a mrazem může namrzat. Poskytněte jí vhodnou ochranu nebo ji vysaďte v blízkosti zdi nebo na jižní stranu. Není náročná na pěstování.

TIP: Pokud pěstujete růže, přečtěte si článek o tom jak správně řezat růže.

Znáte keř, který splňuje po všech stránkách kritéria pro dokonalou dominantu zahrady? Právem si to zaslouží určitě komule (Buddleja davidii), která mezi pěstiteli nese i název letní šeřík nebo motýlí keř. Patří mezi výše rychle rostoucí keře, které se v době květu majestátně tyčí nad zbytkem podrostových výsadeb.

Rašit začíná poměrně brzy a naopak listy si ponechává často i po mrazech. Některé listy zůstávají na keři během celé zimy. Samozřejmě, jen pokud je mírná. Na jaře po odeznění největších mrazů vyžaduje hlubší řez, protože kvete na novém dřevě. Ponechají se jen základní kosterní větve, které se seříznou na 50 cm. Bez problémů z nich dokáže bohatě obrůst.

Kvete nádhernými latnatými soukvětími v létě až do prvních mrazů. Známe je v odstínech fialové, modrofialové, růžové, bílé i karmínové. Kromě klasických šeříkových soukvětí mívá podle druhu i jiné barevné provedení.

Aktuální nabídka komule v našem eshopu - vyberte si

Květiny intenzivně voní a lákají do zahrady motýly a jiné opylovače. Motýli, zejména babočka paví oko, milují fialové květy komule. Pokud chcete docílit opakovaného kvetení, dejte si tu námahu a odstraňujte odkvetlá květenství. Na podzim dokáže znovu rozkvést. Dá se toho však docílit, jen pokud je nižších rozměrů.

Motýlí keř pěstování

Vyžaduje slunné stanoviště, neboť v polostínu a ve stínu slaběji kvete. Půda by měla být výživná, ale propustná a s podílem písku. Mělce koření. V jarním období může namrznout, ale velmi dobře regeneruje. Uvítá ochranu v podobě podestýlky. Buddleja davidii 'Nanho Purple' je zakrslejší kultivar s elegantně převislými větvičkami.

Zajímavé kultivary: 'Royal Red', 'White Bouquet', 'Nanho Purple', 'Pink Delight', 'Nanho Blue', 'Black Knight'.

Žlutě kvetoucí je např. Buddleja madagascariensis nebo Buddleja × weyriana 'Sungold', která patří k hybridům. Květy jsou uspořádány v kulovitých shlucích podél kvetoucí latě. Voní a také lákají neuvěřitelné množství hmyzu. Nejzajímavější žlutě kvetoucí je snad Buddleja globosa'Orange Ball', která má jednotlivá kulovitá květenství na samostatných stoncích. A jako hybrid z ní vznikl i u nás pěstovaný 'Sungold'.

Nejrychlejším způsobem rozmnožování je řízkování v létě (červenec - srpen). Odřezky musí být polodřevnaté, vyzrálé, bezkvěté a namočené do stimulátoru, který urychlí jejich zakořeňování přímo v půdě nebo v nádobě. Pro dosažení rychlejšího efektu v zahradě doporučujeme zakoupit vyšší kontejnerové sazenice, které vykvetou již v prvním roce po výsadbě.

Rádi bychom vyzdvihli i zajímavou komuli střídavolistou (Buddleja alternifolia), která se vyznačuje dlouhými soukvětími květů, které se střídají po celé délce nového výhonku. Je odolnější vůči mrazům než komule Davidova. Vyžaduje dostatečný prostor, aby zavěšená kvetoucí květenství dostatečně vynikla. Může být růžové nebo fialové barvy. Má střídavé postavení listů a řeže se po odkvětu v létě. Kvete pak na nových výhoncích. Řezat se však nemusí a to kvůli svému přirozenému volnému tvaru.

Komule vynikne ve volně rostoucím živém plotě, jako výplňový keř v pozadí smíšeného záhonu, ve velké nádobě, ale i jako solitér v trávníku.

Zpříjemněte si letní dny a večery posezením v zahradě s rozkvetlou komulí.

TIP: Přečtěte si také článek o kvetení vistárie .

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.