Okrasná zahrada

I když patří měsíc květen mezi nejkrásnější jarní měsíce, je to také období odkvétání některých druhů cibulovin, které v záhoně už nevypadají lákavě a je třeba je nahradit. My vám nyní poradíme jak a čím.

Péče o odkvetlé narcisy, tulipány

Určitě to nezkoušejte tím způsobem, že rostliny vytrháte, nebo jim ostříháte listy. Každá cibulovina potřebuje zatáhnout, čili je nutné počkat na dobu, kdy zežloutnou listy, cibule se uzavře - tedy už nabrala dostatek živin a energie na kvetení příští rok.

Do té doby je nutné rostliny zalévat. Zejména tehdy, pokud je jaro suché. Po zaschnutí by se měly listy a stonky dát jemně odstranit rukou. Cibule je pak vhodné vytáhnout z půdy, nechat přesušit, uskladnit na vzdušném a teplém místě a na podzim opět vysadit. Nebo můžete do stejného místa vysadit letničkové sazenice, které nemají kolovitý kořen.

Zatažení cibulovin můžete urychlit odstraňováním odkvetlých soukvětí a zároveň i odstraněním semen, které by cibule zbytečně vyčerpávaly. Listy však vždy ponechte, protože cibule potřebuje vytvořit květní základy.

Pokud budete myslet dopředu, na podzim můžete vysadit dvouletky - sazenice, které současně s jarními cibulovinami rozkvetou, a jejich kvetení trvá mnohem déle. Takto zůstane záhon zaplněný i po odkvětu narcisů a tulipánů.

V ideální kombinaci jsou s pomněnkami nebo maceškami. Po zatažení a zežloutnutí cibulovin můžete vysadit na místa po cibulích letničkové sazenice. Například aksamitnice – jsou drobně kvetoucí, vytvářejí kompaktní tvar a jsou žluté a oranžové barvy. Zajímavé jsou také nestařec a sanvitálie. Ty se pěstují především v nádobách, kde vytvářejí pěkné převisy, ale dají se pěstovat i na záhoně, v jeho přední části.

Nezoufejte, ačkoli jarní cibuloviny dokvétají, začne další krásné kvetoucí období jiných rostlin a květin v záhonu. Stačí si jen vybrat a kombinovat. Cibule je dobré po několika letech z půdy vyjmout. Zejména ty, které se nepěstují v košících na cibuloviny, protože mají tendenci zatahovat se hlouběji do země, a tím je ovlivněno i jejich kvetení.

Platí to pro narcisy a tulipány. Vybírají se po zežloutnutí listů a znovu se vysazují na podzim.

Všechny cibuloviny z našeho eshopu *, vyberte si podle vhodného termínu výsadby

* dostupnost jednotlivých druhů se liší podle ročního období vhodného na výsadbu.

TIP: Věděli jste, že také z cibulovin se dá vytvořit nádherný záhon? Přečtěte si článek o tom, jak vytvořit záhon z letních cibulovin, možná se inspirujete.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Známý fyzik Albert Einstein kdysi řekl: "Když umře poslední včela, lidstvu zbývá méně než 5 let života". Pro někoho možná přehnaný výrok, ale bohužel je pravdivý. Právě včely zajišťují to, abychom měli na stromech úrodu a tvořily se semena. V opylování jsou na prvním místě. A právě to opylování má pro lidstvo obrovský význam.

Můžeme je podpořit a přilákat do zahrady právě správným výběrem trvalek a stromů, které lákají hmyz a zejména včely. Kromě tohoto přínosu získáme i okrasnou zahradu s množstvím rozkvetlých záhonů, kvetoucích od jara až do prvních mrazů. V našem sortimentu najdete množství trvalek, okrasných i ovocných stromů a keřů, které včely přilákají do zahrady.

Včely láká kromě vůně i barva a tvar květu. Včely vidí barevně. Jen červenou barvu vnímají jako šedou až černou, proto je důležité vysazovat rostliny, které mají různé barvy, různou intenzitu vůně a mají odlišný tvar květu.

První krátké přelety včel začínají už při teplotě 10 ° C, hromadné přelety již od 15 ° C. Proto je třeba zajistit kvetoucí rostliny a dřeviny již při těchto teplotách. Vděčné jsou drobné jarní cibuloviny, kvetoucí ovocné stromy a keře a zejména vrby. Mnohé ovocné dřeviny jsou cizosprašné, čili k opylení je potřebný pyl z jiné dřeviny, a opylení zajišťují právě včely. Větrem opylovány jsou například líska, rakytník, ořech i kaštan.

Trvalky pro včely

Ráj pro včely určitě vytvoříte vysazením těchto rodů kvetoucích trvalek: levandule, echinacea, mateřídouška, yzop, Kleopatřina jehla.

Na jaře kvetoucí rostliny a dřeviny: sněženky, bledule, prvosenky, modřence, kosatce, vrba.

V létě a na podzim kvetoucí rostliny: levandule, šalvěj, lichořeřišnice, echinacea, rudbekie, mateřídouška, komule, přísavník,všechny druhy máty a meduňky, Kleopatřina jehla, šanta, kokarda, kopretiny, rozrazil.

I rostliny v trávníku mají pro včely své opodstatnění. Vyskytují se v něm zejména pampelišky, jetel, sedmikrásky, které včely rády navštěvují. Pokud máte prostor, vytvořte jim květinovou louku. Na velkých plochách je ideální, pokud sečete postupně. Ponechte v pásech nebo kruzích určitou vykvetlou část nebo přirozenou louku. V tomto prostoru najde útočiště a potravu více druhů hmyzu a mnohé zde dokončí i svůj vývojový cyklus. Nezapomeňte na vodní prvek, misku s vodou nebo napajedlo. V horkém létě budete překvapeni, kolik návštěvníků se při něm vystřídá.

Kromě vypěstovaných květů lze použít i semena lučních květů z naší nabídky

Vhodným doplňkem a dekorací v zahradách je v posledním období domeček pro hmyz. Můžete ho vytvořit z různých kousků dřeva, stébel, mechu a rostlinného materiálu. Umístěte ho na tiché a ničím nerušené místo v zadní části zahrady. Pak můžete jen sledovat, jaký hmyz se v něm usídlí. Ušlechtilá včelí rodina to asi nebude, ale mohou to být včely divoké a jiné druhy včel.

Včely kromě květů potřebují mnohem více. Květy pro včely jako potrava jsou jen jednou z podmínek nezbytných pro jejich existenci. Potřebují i útočiště, domov, zdravou přírodu bez chemických postřiků a herbicidů. Přispějme tedy i my správnou květinovou výsadbou, a kromě včel potěšíme i sebe, svou rodinu, zkrášlíme okolí a zahradu.

TIP: Zaujala vás možnost potěšit sebe i užitečný hmyz? Přečtěte si článek jak úspěšně založit louku z lučních květů.

Ani živý plot nemusí být jednotvárný. Dopřejte zahradě nový vzhled díky zajímavým kombinacím dřevin a druhů. Dřeviny, i když jsou opadavé, dokáží během roku různě zpestřit zahradu.

Na jaře krásnými mladými a svěžími listy, na podzim vybarvením do bronzova až měděna a na podzim červeným nebo žlutým zbarvením. Samozřejmě, nesmí chybět hnědá a oranžová.

Tip: přečtěte si článek o tom jak sázet živý plot.

Některé, byť opadavé druhy, si své listí dokážou udržet i během zimy až do nových listů. Tvoří tak kulisu a hustou stěnu. Kombinovaný živý plot vytvoříte výsadbou kvetoucích a stálezelených druhů a tím získáte zajímavý plot plný květin a v zimě zase prázdný prostor vyplní stálozelené druhy. Kombinujte druhy, které nejsou náročné na řez, vytvářejí husté a dostatečně velké keře, které nenamrzají a jsou vhodné právě do Vašich podmínek z hlediska světla, stínu, půdy. Pokud chcete vytvořit kvetoucí živý plot, dřeviny kombinujte tak, aby vždycky něco kvetlo.

Barevný živý plot

Nabízíme Vám zajímavý příklad kombinovaného živého plotu. Vše závisí na délce výsadby. Na 10 metrů budete potřebovat:

Ptačí zob, zlatý déšť, bobkovišeň, komule, ptačí zob, šeřík, bobkovišeň, tavolník, ptačí zob. Dřeviny vysazujte do 3 sponu, na vzdálenost 0,5 m.

Živý plot z jehličnanů

Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Kombinujte různé barvy a tvary, případně vytvořte smíšenou stěnu z různých jehličnanů.

Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Kombinujte smrky, borovice, túje a cypřiše.

Vytvořte jemnou linii podél plotu a do popředí vysaďte níže kompaktní jehličnany, túje, jalovce a doplňte okrasné trávy a listnaté keře. Nezapomeňte na barevné kombinování.

Rostliny na živé ploty v eshopu

Další inspirace na nejpoužívanější dřeviny do živých plotů naleznete v tomto přehledu.

Nejvhodnější období pro výsadbu dřevin je podzim, jaro v méně příznivých klimatických podmínkách a u choulostivějších druhů. Rostliny dodávané v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období, mimo nejteplejší letní dny, kdy by výsadba vyžadovala neustálou kontrolu a péči.

Výsadba okrasných dřevin

Dřeviny se vysazují vždy rovně a při výsadbě je potřeba dbát na to, aby se kořenový bal nerozpadl. Kořeny se zasypávají kvalitnější povrchovou vrstvou půdy, pokud možno obohacenou kvalitním kompostem a až na povrch se přidává zbylá spodní vrstva. Nově vysazené dřeviny se nehnojí, s přihnojováním je třeba počkat, dokud dobře nezakoření.

Po vysazení je potřeba dřeviny dobře zalít a hned jak se voda vsákne, je třeba vyplnit vzniklé jamky v půdě humusem, aby se snížil výpar vody z půdy. Po vysazení rostlinám prospěje i častější povrchové kypření půdy, které snižuje odpařování vody. Pokud je třeba některé druhy dřevin vyvázat ke kolíkům, kolík se do jámy umísťuje ještě před výsadbou. Kolem dřevin solitérně vysazených v trávníku hned po vysazení je třeba vytvořit přiměřené velké mísy, které umožní jednodušší zalévání a později i přihnojování a tráva dřevinám neodebírá vláhu ani živiny.

Všechny jehličnany nebo listnáče naleznete v přehledných kategoriích našeho eshopu

Velmi důležitá je hlavně důkladná zálivka jehličnanů a stálezelených listnáčů před příchodem mrazů. Nerovnoměrný vodní režim rostliny v období slunečného a mrazivého počasí by totiž mohl způsobit vyschnutí rostliny. Vysázené okrasné dřeviny se seřezávají, pokud je potřeba, těsně před vysazením nebo po něm a to tak, že výhonky se zkrátí až o dvě třetiny délky. Kratší výhonky se zkracují méně než delší, nikdy však ne do jedné roviny.

Vysázení živých plotů

Účelně vybrané keře na živý plot, dobře zasazené a ošetřované, nedají pěstiteli moc práce, a i přesto podstatně zvyšují půvab každé zahrádky. Udržovací řez se provádí většinou jednou za rok, většinou po odkvětu. Vzdálenost keřů od plotu při vysázení závisí na plánované výšce a šířce plotu. Vzájemná vzdálenost rostlin v nízkém plotě je asi 0,6 m, u středně vysokých plotů 0,8 – 1,5 m dle vzrůstu jednotlivých druhů a kultivarů.

Aktuální nabídka rostlin na živé ploty

Okrasné keře vyžadují krom běžného ošetřování aspoň jednou za rok plné hnojení NPK, které zlepšuje a urychluje jejich růst. Základem úspěšného hnojení ale i zde zůstává hnojení dobře vyzrálým kompostem.

Tip: Podívejte se na výběr kvetoucích rostlin na živé ploty.

obr. 1: Vysoké živé ploty.-Výsadba 1 m od sebe(Carpinus betulus)

obr. 2: Jehličnaté živé ploty.-Výsadba 40 – 80 cm od sebe.-Thuja occidentalis ´Smaragd´

obr. 3: Středně vysoké živé-ploty. Výsadba 3 ks na 1 m.-Ptačí zob (Ligustrum ovalifolium)

obr. 4: Nízké živé ploty.-Výsadba 4 – 6 ks na m.-Spirea bumalda

Řez živých plotů

Živé ploty se stříhají kónicky – keř je na bázi širší a směrem k vrcholu se zužuje. Stěny jsou tak lépe osvětlené a je zabezpečený lepší přísun vody, čímž nedochází k zasychání spodních větví. Stříháme dvakrát do roka. Poprvé koncem května (v době, kdy jsou vytvořené už malé přírůstky), když se v mladých výhoncích vytvářejí částečné retardační (zpomalovací) látky. Tímto se další obrůstání po prvním zastřihnutí částečně zpomalí. Druhý řez vykonáváme v průběhu srpna a to proto, aby dřeviny po řezu už neobrašily.

Obr. 1: Správný kónický řez živého plotu

prosvětlená je každá strana rostlin, včetně bočních

Obr. 2: Nesprávný kolmý řez živého plotu

boční a spodní větve trpí nedostatkem slunečního záření

Ošetřování a péče v dalších letech

Vzhled pěstovaných dřevin závisí na jejich ošetřování v dalších letech. Ošetřování pozůstává ze zálivky, přihnojování, z odstraňování odkvetlých květů a soukvětí a udržování zdravé a pěkné koruny. V období chladných, ale slunečných zimních dnů je třeba sledovat, jestli nedochází k předčasnému probouzení se koruny jehličnanů a stálezelených listnatých dřevin. Nedostatečný přísun vody z kořenového systému, který je v chladné zemi, může způsobovat vysychání koruny. Zabránit tomu můžeme poléváním ke kmenu dřeviny.

obr. 1: Správný kónický řez živého plotu

obr. 2: Nesprávný kolmý řez živého plotu.

Řez a prosvětlování

Vzhled a kvetení dané dřeviny do velké míry ovlivňuje správný řez a prosvětlování. U všech dřevin bez výjimky se odstraňují namrzlé a suché výhonky. Namrzlé části se odstraňují až při pučení, aby se ušetřil pozdější opravný řez. U šlechtěných dřevin se odstraňují tzv. vlky, bujně rostoucí výhonky podnože. U druhů, které silně odnožují a ohrožují okolní úpravu, se odstraňují odnože i s kořeny. Některé dřeviny vůbec řez nepotřebují (spíše by uškodil jejich vzhledu), jiné vyžadují jen zmlazování a další pravidelný každoroční řez a jednou za čas zmlazování.

Obr. 1: Prosvětlovací řez

Obr 2: Řez dřevin na kmínku

Dřeviny, které nepotřebují řez

Vůbec se neřežou stálezelené dřišťály (berberis), kdoulovce (chaenomeles), skalníky (cotoneaster), lýkovce (daphne), cesmíny (ilex), ořešáky (juglans), pěnišníky (rhododendron), štredřence (laburnum), šácholany (magnolia), dřevité pivoňky (paeonia), ruj vlasatá (cotinus coggygria), jilmy (ulmus), stálozelené kaliny (viburnum) a všechny jehličnany. Některé dřeviny přímo nesnášejí řez, jako například šácholan (magnolia), který kvete na koncových, vrcholových pupenech.

Podívejte se na okrasné keře do zahrady z naší nabídky

Dřeviny, které vyžadují zmlazovací a prosvětlovací řez

Zmlazování znamená vyřezávání starých výhonků za současného ponechání stejného počtu mladých výhonků. Prosvětlování vykonáváme u hustějších porostů zpravidla jednou za tři roky. Takové řezy vyžadují opadavé dřištály (berberis), lísky (corylus), hlošiny (elaeagnus), málo kvetoucí ibišky (hibiscus), kolkvície (kolkwitzia), pustoryl (philadelphus), zob (ligustrum), zemolezy (lonicera), dřevité mochny (potentila), pámelníky (symphoricarpos), šeříky (syringa), kaliny (viburnum), vajgélie (weigela) a další. Tento zákrok se provádí většinou v období vegetačního klidu. Listnaté dřeviny ve skupinových výsadbách se upravují zimním řezem tak, aby se navzájem netísnily a měly vždy dostatek slunce a vzduchu.

Dřeviny vyžadující každoroční řez

Rozdělují se do tří skupin dle toho, kdy a na jakém dřevu kvetou.

Dřeviny, které kvetou brzy na jaře a na loňském dřevu

(forsythia, spiraea, amigdalus, prunus, jasminum nudiflorum, cytisus, cornus); upravují se tak, že se jim odřežou všechny slabé a křižující se výhonky, velmi dlouhé výhonky se zkrátí. Zimní řez se provádí od konce října do půle března a poprvé se provádí nejdřív po třech letech od vysazení. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně v druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové květuschopné výhonky. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně ve druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové letorosty, na nichž se budou příští jaro tvořit nové květy. Řežeme na 2 – 4 očka.

Obr. A: Řez dřevin s protilehlými očky

Obr. B: Řez dřevin se střídavými očky

Dřeviny, které kvetou později a na loňském dřevu

(malus, sorbus, crataegus, berberis, tamarix a pod.); výhonky se zkracují asi o jednu třetinu, aby vytvořily nové boční výhonky.

Dřeviny, které kvetou v létě a na podzim na letošním dřevu

vyžadují silný zpětný řez. (budleia, hydrangea, caryopteris, hypericum, levandula, erica); řežou se nakrátko podle povahy rostliny a tloušťky dřeva na jaře, na dva až šest pupenů. Staré větvičky se úplně odstraňují.

obr. č. 2: Silný zpětný řez

Řez dřevin na kmínku

Okrasné převislé vrby, mandloně nebo růže, pěstované na kmínku, je třeba řezat pravidelně každý rok, aby si udržely hustý a kompaktní tvar koruny. Řez je důležitý hlavně u dřevin pěstovaných v nádobách, aby koruna příliš neztěžkla a kmínek se pod její váhou nezlomil. Dřeviny, které kvetou brzy na jaře, řežeme až po odkvětu koncem dubna (mandloň), ostatní dřeviny brzy na jaře (růže, vrby).

Zálivka

Závlahová dávka pro okrasné keře a stromy by měla provlhčit kořenovou zónu půdy. Zavlažovat by se mělo ráno nebo večer. U stálezelených dřevin se nesmí zapomínat, že potřebují vláhu i v průběhu zimy. Pokud nemrzne a je sucho, zaléváme je i v zimním období. Na zálivku je nejlepší dešťová voda. Studniční voda mívá často velký obsah minerálních látek a pokud přesáhne jejich obsah množství 1 g/l, je na zálivku nevhodná, protože solí půdu.

 Hnojení

Výživa a hnojení okrasných dřevin se nedá zevšeobecnit, protože jsou různorodé. Žádné dřevině však neuškodí přihnojení organickými hnojivy, hlavně kvalitním kompostem nebo zetlelým hnojem. Průmyslovými hnojivy dřeviny přihnojujeme až po důkladném zakořenění, podle náročnosti jednotlivých druhů na živiny. S přihnojováním je třeba skončit nejpozději v červenci, aby mohly nové letorosty do příchodu zimy dobře vyzrát. Jehličnanům prospěje občasné přihnojení speciálními hnojivy pro jehličnany. Na živiny jsou všeobecně náročnější velkokvěté, příp. bohatě kvetoucí keře, naopak méně náročné jsou jehličnany a stálezelené keře.

TIP: Víte jak na stříhání a řez okrasných dřevin?

Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Práce v zahradě tím může být i osvěžující a sběrem plodů můžete zaměstnat i děti.

Jedlé keře do živého plotu

Jedlé živé ploty však vyžadují dostatek prostoru,  jsou ošetřovány řezem minimálně.

Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky. Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby. Pokud chcete tyto plodící keře před nálety ochránit, musíte si zajistit ochranné sítě, případně zajistit plašiče nebo vyrobit zajímavého strašáka.

Tip: Vše, co potřebujete vědět o živých plotech.

Každý druh se sklízí v jinou dobu a také se různé zpracovává.

Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Pokud je prostor větší, zvolte i více druhů s postupným sběrem.

Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech. První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. roce života.

Vyberte si z nabídky keřů s jedlými plody

O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Nyní nemáme na mysli řez ve smyslu úpravy vzhledu keřů, ale řez pro další plodivost a dobrý růst keřů.

Krásný a navíc užitečný živý plot lze vytvořit i z ovocných dřevin, přečtěte si jak na to.

Co může být krásnějšího než vidět kvetoucí živý plot? Vy, co ho pravidelně stříháte, nečekejte zázraky. Přísně stříhaný živý plot rozkvete jen málokdy na vnitřních výhoncích.

Pokud chcete mít kvetoucí živý plot, musíte si vybrat druhy, které vytvoří volně rostoucí, čili nestříhaný živý plot a na to potřebujete nejen správný výběr druhů ale i dostatečný prostor v zahradě.

Takový plot Vám zabere i 4 m do šířky ze zahrady. Proto jsou tyto ploty vhodné na venkov, do parků a velkých zahrad v přírodně-krajinářského stylu. Zajímavé jsou ploty vysazené s jedním, dvěma nebo více kvetoucími druhy dřevin a samozřejmě i ty, které kvetou postupně a tak obohatí zahradu vždy o nový pohled.

Kvetoucí keře do živého plotu

Vhodnými dřevinami jsou zlatice prostřední (Forsythia intermedia), tamaryšek (Tamarix), tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgélie, komule (Buddleia), šeřík (Syringa). Všechny tyto druhy jsou atraktivní vůní, barvou, tvarem i termínem kvetení. Navíc vaše zahrada bude opravdu zajímavá a plná motýlů a jiného užitečného hmyzu.

I tyto nestříhané živé ploty však vyžadují řez, aby znovu vykvetly i v příštím roce a kvetení bylo bohaté a zároveň se dřeviny pravidelně regenerovaly a omlazovali.

Dřeviny kvetoucí v časném jarním období se stříhají po odkvětu, dřeviny kvetoucí v létě se stříhají brzy na jaře. Řez můžete provést podle věku a vzhledu rostlin mělce nebo hluboko.

Po několika letech bude živý plot určitě potřebovat omladit, a proto zvolte řez hluboký, až do dřeva, odstraňujte i staré a poškozené výhony od kmene, abyste podpořili růst mladých a silných výhonů.

Stylové kombinace jsou in

Dřeviny kombinujte a vysaďte tak, aby kvetly postupně. Vyberte si druhy a zjistěte si, v jakém termínu kvetou. Nakombinujte například komuli (různé barvy) se zlatým deštěm a tavolníky. Je již na Vás jakou barevnou kombinaci zvolíte.

Všechny dřeviny na živý plot z naší aktuální nabídky

Na jaře zazáříte jasnou žlutou barvou pomocí zlatého deště a později bílým vodopádem pomocí květů tavolníku. V letním období Váš plot bude unikátní díky květům a vůni letního šeříku nebo motýlího keře (komule).

Tento keř láká motýly a na jednom je můžete napočítat opravdu velké množství a také několik druhů. Kvete až do října. Doufáme, že jste si vybrali a budete opravdu okouzleni.

Možná by vás kromě květů potěšily i jedlé živé ploty.

Podívejte se také na vhodné kombinace dřevin na živý plot.

Každý si svou zahradu představuje jinak. Ale to nejdůležitější vytvoří rostliny a dřeviny. Poskytnou stín, zátiší, soukromí, oddělí prostor, zjemní linie, ochrání před větrem i sluncem a zahradě dodají neopakovatelné kouzlo.

Můžete vybírat z druhů, které jsou vysoké, nízké, košaté, převislé, kvetoucí, plodící a přece pro Vás budou ty nejkrásnější. Kromě vizáže však vybírejte i podle podmínek, které pro ně máte v zahradě. Zde je několik tipů pro ty nejkrásnější keře do zahrady.

Inspirujte se kompletní nabídkou okrasných keřů

Keře do zahrady

Samostatnou a oblíbenou skupinu tvoří javory. Elegantně se vyjímají v jakékoliv zahradě jako solitéry, ve skupinových výsadbách s jinými dřevinami, keři a trvalkami. Je jich nespočet. Okouzlí během celého roku a zejména v podzimním období, kdy listy vybarvují do červena, oranžova, purpurova. Jiné zas upoutají svěží zelenou barvou s jemným panašováním. Vyžadují však polostín.

Ozdobné keře

Atraktivní jsou i v létě kvetoucí keře, díky kterým máte v zahradě množství motýlů. Keř, který opravdu přitahuje motýli, je letní šeřík, jinak nazývaný i motýlí keř - komule (Buddleia davidii). Svou krásu ukáže v polovině července a kvete opakovaně až do mrazů. Navíc se z něj šíří sladká vůně. Je to jediný keř, který vysloveně láká motýly, a na jediném keři můžete napočítat neuvěřitelné množství různých druhů motýlů. Kvete bíle, růžově, purpurově, fialově i žlutě. Květenstvím se podobá šeříku. Nádherné jsou jemné obloukovité větve plné květenství sklánějící se až k zemi. Dbejte na správný výběr místa, neboť v krátkém čase vyroste rychle do výšky i šířky.

Věčnou krásou vzkvétá nostalgická a zároveň stále oblíbená růže. Je tolik kultivarů, že je velmi těžké vybrat si tu nejkrásnější. Bohatě kvetoucí keře vyniknou jako solitér, nebo jako liána popínající se po pergole či oblouku.

Aktuální výběr sortimentu krásně kvetoucích růží najdete také v našem eshopu

Stačí pravidelně odstraňovat odkvetlé květenství a deštěm poškozené květiny a keř bude vypadat dokonale. Mnoho kultivarů i nádherně voní. Více o pěstování růží se dočtete například v článku o pravidlech správného řezu růží.

Máte i Vy svůj oblíbený keř, který máte na zahradě, případně se ho chystáte pěstovat?

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Kompletní nabídka rostlin na živé ploty v našem eshopu

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

Rostliny na živý plot

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

Ovocný živý plot

Jedlý živý plot

Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

Jak zachránit buxus

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny.

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

Výsadba živého plotu

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

Stříhání živého plotu

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

Stálezelené rostliny do nádob

Zde najdete návod na pěstování dřevin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Myslíte si, že na celodenním slunci nedokáže nic růst? Nesrovnávejte to se sebou. Málokdo by vydržel celý den sedět na slunci, natož ne bez kapky vody. Některé druhy rostlin jsou ze své domoviny zvyklé na extrémní podmínky, suché a chudé i kamenité, či písčité půdy, které se rychle prohřívají a neudrží téměř žádnou vodu. Přesto rostou, dokonce kvetou a můžete mít z nich užitek.

Třeba jen zvolit správný výběr a nebudete nuceni pravidelně záhon doplňovat, dosazuje a plakat nad vyhynulými rostlinami. Na slunci se daří středomořským rostlinám, bylinkám a skalničkám ze sutí a skal, které jsou vystaveny přímému slunci a když zaprší, dešťová voda jen proteče mezi kameny a nenechá na rostlině téměř žádnou stopu po vodě.

Rostliny na slunné stanoviště

Jižní orientace záhonu je vystavena celodennímu slunci, a proto vysazujte rostliny jako:

levandule (Lavandula), rozrazil (Veronica spicata), pryšce (Euphorbia), třapatky (Rudbeckia), echinacea (Echinacea), rozchodníky (Sedum), skalní růže (Sempervivum), okrasné trávy, floxy (Phlox), mydlice (Saponaria), kakost (Geranium), krásnoočko (Coreopsis), liliochvostec (Eremurus), Kleopatřina jehla (Kniphofia), čistec (Stachys), kokarda (Gailard) a různé letničky.

Samozřejmě to neznamená, že nevyžadují vaši pozornost. Potřebují minimální zálivku, často stačí i ve formě srážek, ale pokud je rok a léto suché, potřebují zavlažování.

Podívejte se na také balkonovky na přímé slunce

Můžete je vysadit i do chudých půd, do písčité půdy, na přímé a celodenní slunce a bude se jim dařit.

Další skupinou jsou bylinky, které také rostou na slunci bez problémů:

tymián a mateřídouška (Thymus), rozmarýn (Rosmarinus), oregano, dobromysl (Origanum).

Bylinky můžete vysadit do samostatných záhonů v blízkosti domu nebo do bylinkové spirály. Do záhonu s trvalkami aplikujte i písek a různé frakce štěrku. Velké kameny vytvoří dokonalou iluzi. Chcete-li vytvořit skalku, je to správná volba.

TIP: Pokud přemýšlíte nad výběrem rostlin do skalky, přečtěte si článek o trvalkách do skalky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Správně založená skalka, která je osázena vhodnými rostlinami potěší každého zahrádkáře a milovníka slalničiek. Její údržba nemusí být vůbec náročná. Přečtěte si jak na založení skalky a pěstování skalniček.

Založení skalky

Přesto, že založení skalky patří mezi nejtěžší úkony v zahradě alespoň z hlediska správného založení a výběru rostlin, skalničky jako takové patří mezi nenáročné rostliny na pěstování.

Na stavbu skalky se dají využít mimo přirozené svahy i umělé svahy, navazující na stěnu, zeď či plot. Dokonce i rovinatý terén se může vhodnými terénními úpravami přetvořit na krásnou skalku, u níž může být jezírko. A nakonec skalničky se dají pěstovat i na rovině mezi plochými kameny, kde je tu a tam umístěný i masivnější kámen nebo jejich skupina. Skalka se dá založit ve všech polohách bez ohledu na půdní podmínky, protože ty se dají v každém případě upravit. Nejlepší místo je na slunci nebo v mírném polostínu.

Jak sázet skalničky

Před vlastním vysázením skalky je třeba připravit plán výsadby. Nejlepší je vybrat si podle katalogu vhodné druhy skalniček, zakreslit je do plánku skalky a zvolit jim vždy vhodné společníky. Je potřeba myslet i na barevné kombinace květů a olistění, protože i bez květů má skalka působit zajímavě.

Aktuální nabídka skalniček z našeho eshopu

Důležité je, aby na skalce kvetlo vždy několik druhů od jara až do podzimu. Kromě rostlin určených na vysázení je třeba vždy i vhodné nářadí, mezi které patří jednak zahradnické lopatky, lžička s dlouhou rukojetí, případně naběračka na vybírání zeminy. Na místě výsadby je třeba důkladně zničit vegetativně se rozmnožující plevel. Přemokřená místa je nutné zdrenážovat, na sušší místa zabezpečit přívod vody. Většině skalniček se daří v normální, spíše hlinitopísčité půdě. Kyselomilným druhům je potřeba připravit směs rašeliny a křemitého písku smíchanou s listovkou, případně jehličnatkou, vápnomilné druhy ocení přidání staré omítky nebo mletého vápence do substrátu.

Kdy sázet skalničky

Skalničky se vysazují nejlépe na jaře v období od března až do května nebo na podzim od srpna až do října. Rostliny v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období s výjimkou horkých letních dnů. Po vysazení je rostliny nejlépe vydatně zalít a zastínit, aby se lépe ujímaly.

Ošetřování

V průběhu roku je třeba skalku udržovat čistou od plevele a dbát na dostatek vláhy. Je nutné se pravidelně starat o ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Skalničky se zásadně nehnojí průmyslovými hnojivy. Nanejvýš starší rostliny, které jsou už delší dobu na jednom stanovišti, vyjmeme z půdy, aby jim bylo možné vyměnit starou půdu za novou.

Zimování

Některé choulostivé skalničky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličím. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

Skalničky v nádobách

Skalničky můžete pěstovat i v nádobách a dokáží vzniknout opravdu zajímavé kompozice, za předpokladu, že zvolíte správné rostliny, které si navzájem nebudou konkurovat a přerůstat přes sebe.

Zvolte větší kameninovou nebo plastovou nádobu s odtokovým otvorem, na její dno nasypte štěrk nebo kamenivo jako drenáž. Substrát použijte přímo na skalničky nebo kaktusy, případně klasický substrát smíchejte s pískem a jemným štěrkem.

Do této připravené směsi můžete vysazovat skalní růže (Sempervirens), rozchodníky (Sedum), plaménky (Phlox subulata), iberka (Iberis). Druhy, které vytvářejí koberce umísťujte po obvodu nádoby a kusy zvolte podle samotné velikosti. Vysaďte je tak, aby jemně prevísali.

Pokud použijete skalní růže samostatně, vytvořte k nim malou imitaci země. Doplňte kámen, dřevěné paličky, štěrk ... případně malý domeček pro ptáčka nebo hlemýždí ulity.

Přečtěte si také jaká je všeobecná péče o trvalky.