Posts tagged 'pěstování ovoce'

Samozřejmě v první řadě to, na co máte Vy a Vaši blízcí chuť, co chcete zpracovávat, konzervovat nebo uskladnit na zimu a zároveň vhodné odrůdy podle pěstitelské oblasti.

Co se vyplatí pěstovat

Někdy však nestačí jen toto. Musíte brát ohled i na velikost pozemku, směr převládajících větrů, orientaci světových stran. Vždy před samotnou koupí ovocného stromku uvažujte o jeho umístění a také o čase, který musíte strávit se samotnou péčí k němu.

Patří sem zálivka, hnojení, řez, probírka plodů, sklizeň ovoce, postřiky. Případně si můžete pořídit osobního zahradníka, který se rád za finanční odměnu o váš soukromý sad postará.

Pokud máte dostatek volného prostoru pro výsadbu ovocných stromů, dodržujte rozestupy, zvolte výběr podnoží, co se týče rychlosti růstu a výšky koruny v dospělosti, zvolte pěstitelský tvar a v konečném důsledku vybírejte z odrůd podle toho, které Vám například chutnají, které Vám doporučí nebo jsou vhodné do pěstitelské oblasti, ve které se nacházíte.

Říjen je charakteristický výsadbou ovocných stromů a keřů. Můžete vysazovat až do trvalého zamrznutí půdy. Dřeviny budou mít dostatek času na ujmutí se a zakořenění na novém stanovišti. Podzimní období je pro výsadby vhodnější ve všech pěstitelských oblastech kromě příliš chladných a severních oblastí.

Pokud plánujete meruňky a broskve vysazovat na Vysočině, kde je předpoklad mrazů a sněhové pokrývky během dlouhého zimního období, můžete je vysadit i na jaře, kdy pominou nejhorší mrazy. Musíte však zajistit zálivku a vláhu, kterou by jinak získaly vysazením na podzim a v zimním období.

Výhodou podzimního vysazování je i to, že na jaře, když se půda a vzduch pomalu oteplují, probouzejí se postupně i stromy a rychleji vyraší. Po jarní výsadbě jim to trošku trvá a někdy i stromky vyschnou z nedostatečné vláhy

Domácí sad

Správná volba přinese ovoce

V některých případech musíte zvolit i vhodného opylovače. Mnohé druhy jsou samosprašné ale podpora druhé odrůdy, která ve stejném čase kvete, zajistí vyšší výnosy a kvalitnější úrodu.

Základ ovocného sadu tvoří ovocné dřeviny, nezapomeňte ani na drobné ovoce a stále oblíbenější druhy netradičního ovoce

Pak si můžete vybrat také podle toho, zda chcete plody tvrdé, šťavnaté, zelené, červené, sypké, dužnaté, na konzervování, na přímý konzum.

V malém sadu si můžete dovolit jen menší množství druhů ovocných stromů, případně samosprašné odrůdy nebo sloupovité formy, které nezabírají příliš mnoho místa v korunní části. Počítejte však s nižšími sklizněmi.

Správná agrotechnika a ošetřování má přímý vliv na velikost, kvalitu a množství úrody. Bez závlahy, správného řezu a hnojení to určitě nepůjde.

Proto, pokud máte pochybnosti, nechte si poradit a ptejte se zkušených ovocnářů, dokud si nezabezpečíte dostatek informací alespoň o základní péči o ovocný sad, ze kterého chcete vytěžit maximum.

V dnešní době je množství kultivarů, které se dají pěstovat téměř ve všech pěstitelských oblastech.

Výjimkou jsou mrazové kotliny a extrémně svahové stanoviště s extrémními podmínkami. A také si umíte vybrat z poměrně rezistentních odrůd, kde nemusíte aplikovat tolik chemických postřiků.

TIP: Přečtěte si také článek o opylování ovocných stromů a nezapomeňte při koupi dřevin zohlednit také podnož.

Viděli jste v zahradnictví zajímavé rostliny a dřeviny a nejste si jisti, zda je můžete vysazovat kdykoliv? Platí zde jisté pravidlo výsadby, díky kterému naše nově vysazené dřeviny budou mít hned na počátku vhodné startovací podmínky pro svůj zdravý růst.

Rostliny, které běžně zakoupíte v plastových nádobách, můžete vysazovat do záhonů i nádob na terase a balkoně kdykoliv. Tyto dřeviny a rostliny mají kompaktní kořenový systém, kterému nehrozí žádné poškození. Zpravidla se pak vysazují do větších nádob. Před samotnou výsadbou je ponořte do vody, lépe se uvolní z původní nádoby a kromě toho se také dobře nasají vodou.

Výsadba prostokořenných dřevin

Dřeviny, které Vám jde prodejce přímo vykopat nebo mají obalený kořen v jutovině, se nazývají prostokořenné a ty se vysazují většinou na jaře nebo na podzim.

Vyberte si ovocné dřeviny z naší nabídky

Během vykopávání zde může dojít k poškození hlavního kořene a takto vysazené dřeviny se lépe ujmou a zakoření právě na podzim a na jaře, kdy je více přirozené vlhkosti a období růstu.

Samotná jutovina se nemusí z kořenů odstraňovat. Stačí, když ji po stranách uvolníte nebo nařežete. Pokud však chcete vidět, v jakém stavu je kořenový systém, opatrně ji odstraňte. Ne vždy budete spokojeni s výsledkem, pak můžete dřeviny reklamovat. Bez hlavního kořene jim bude zakořenění v novém prostředí trvat déle.

Dřeviny se vysazují tak, jak byly původně vysázeny ve školce. U ovocných druhů platí, že místo očkování musí být nad zemí, u keřů drobného ovoce zase platí, že by měli jít do půdy hlouběji.

V eshopu najdete i bohatý výběr keřů nebo stromků drobného ovoce

Některé rostliny jsou plytcekorěnící, proto je vysazujte mělce a akceptujte, že nesnášejí konkurenci jiných rostlin v jedné nádobě. Každá dřevina má své požadavky na stanoviště, půdu, vláhu, živiny, hnojení a řez. A ty byste měli vždy zohledňovat. Jen tehdy budou růst a prosperovat i k Vašemu užitku.

TIP: Po vysazení potřebuje každá rostlina jistou míru péče. Přečtěte si náš článek jak pečovat o ovocné stromy a keře během roku.

Ovocné dřeviny v zahradě se nemusí striktně pěstovat jen v užitkové části, odděleně od okrasné části, vzdálenější od domu. A už vůbec nemusí stát samostatně po celé zahradě nebo vysazeny v pásech. V dnešní době, ve které chceme pěstovat v zahradě všechno, využít každý, i ten nejmenší kousek půdy, je můžeme pěstovat ve formě okrasných a užitkových živých plotů a stěn.

Kromě estetické funkce tak získáme i užitek v podobě úrody, ušetření místa, v jarním období nás potěší květy a v létě i plody, které jsou určitě osvěžující pochoutkou pro všechny.

Živý plot z jabloní

... a jiných ovocných druhů. Namísto klasických okrasných dřevin a jehličnanů můžete na ploše vysadit jabloně nebo jiné vhodné ovocné druhy ve tvaru štíhlého vřetene, volně rostoucích ovocných keřů.

Vyberte si ovocné dřeviny na vytvoření živého plotu k nakousnutí

Vhodnými dřevinami jsou muchovník (Amelanchier), rybíz (Ribes), ostružiny (Rubus fruticosus), vinná réva (Vitis), kiwi (Actinidia), rakytník (Hippophae rhamnoides), zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica).

Samozřejmě živý plot z ovocných stromů vytvoříte i z hrušně, v blízkosti zdi vysázené meruňky a broskve. Je potřeba jen zvolit vhodný tvar pěstebního porostu, případně zvolit oporu a netradiční a přitom praktická stěna se brzy stane součástí Vaší zahrady.

Živé stěny

Založení takové stěny není jednoduché, ale ne nemožné. Pokud se věnujete ovocnářství, bude to pro Vás hračka. Pokud máte jen začáteční zkušenosti a chuť pěstovat, je to pro Vás výzva. I když v tomto případně není vhodné dělat chyby, protože se sami ošidíte o možnost sklízet úrodu. Zatímco stromy vyrostou a zapojí se do požadovaného tvaru uplyne nějaký čas. K založení ovocné stěny potřebujete kultivary naroubované na pomalu rostoucích podnožích, s kratším rodivý obrostem (jabloně, hrušky) pěstované v palmety nebo kordon.

Palmeta je univerzální pěstitelský tvar, který pro své pěstování vyžaduje drát nebo jinou oporu. Větve jsou vedeny na patra a vodorovně. Tím se vytvoří stěna.

Kordon je svislý pěstitelský tvar, ve tvaru písmene U. Pro pěstování se využívají 2 základní větve vyvázané do tohoto tvaru na konstrukci. Určitě si najdete ty pěstitelské tvary, které zapadnou do vaší představy a celkové kompozice v okrasné části zahrady. Tyto tvary jsou nenáročné na prostor a mají mnoho výhod. Plody dozrávají snadněji, protože strom nemá takové bohaté olistění jako klasicky pěstovaný strom.

Jsou i zajímavější pěstitelské tvary např.. Solax - sluneční osu, která během utváření využívá bezprostředně všechno to, co nabízí příroda a upřednostňuje se tam přirozené ohýbání větví před vyvazováním a stříháním. Charakteristickým znakem je i ohnutý hlavní terminál. Na tento pěstitelský tvar se využívají i rychleji rostoucí podnože a vhodné jsou kromě jabloní a hrušní i třešně a višně.

Určitě si vyberete a Vaše zahrada bude moderní, nadčasová, užitkově-okrasná a zajímavá. Pokud dáváte přednost jiným dřevinám na živý plot, přečtěte si například článek o dalších rostlinách na živé ploty,

Po sklizni je důležité zejména na peckovinách provést letní řez. Prosvětlíte korunu a také zabezpečíte úrodu v následujícím roce. Provádí se na švestkách, meruňkách i broskvích.

Odstraňují se odrozené výhonky a také ty, které se pod váhou plodů stromu poškodili a zlomili. Dále se odstraňují vlky a výhony vyrostlé do středu koruny, které ji zbytečně zahušťují. Tím strom prosvětlíte a zamezíte tak i vyššímu výskytu chorob a škůdců. Strom dále nebude tvořit hustý obrost, na němž lze jen velmi těžko očekávat úrodu. Upravený strom řezem působí vždy upraveně a zdravě.

Aktuální nabídka ovocných dřevin z našeho eshopu

Při větších větvích používejte pilku. Na menší větve postačí nůžky. Velké rány můžete potřít voskem. Řez musí být proveden do konce září, aby rány vyzrály a nebyla možnost vymrznutí pletiv a následně poškození celého stromu.

Letní řez meruněk, broskví

Srpnový řez je známý zejména pro broskve a meruňky, kdy se větve zkrátí o 1/3. Pozastavíte tak bohatý růst výhonků.

Letní řez jabloní

Letní řez se provádí méně na jádrovinách. Neplatí to však na jabloních pěstovaných jako štíhlé vřeteno. V tomto případě se řez provádí od srpna do září. Pokud jste si všimli letorostu nad plody, ten můžete zkrátit. Strom tak dodá sílu plodům a ne do tvorby výhonků a letorostům za plody. Plody jsou pak větší, lépe vybarvené, jelikož mají i více světla a zároveň netrpí tolik houbovými onemocněními, které je typické pro přehuštěné koruny díky množství listů.

Letní řez proveďte i na ostružinách. Mladé neplodící výhonky zkraťte na polovinu. Pokud jich je hodně vyberte nejsilnější a ostatní odstraňte odspodu. Ostružiník by měl být pěstován na konstrukci nejen pro ušetření místa a lepší ošetřování, ale i pro estetický vzhled a lepší sběr plodů. Na jedné rostlině ponechte maximálně 6 silných prutů.

Podrobnější popis řezu jednotlivých dřevin během roku najdete v článku řez ovocných dřevin.

TIP: Řez potřebují kromě ovocných stromů i živé ploty. Více se dozvíte v článku o tvarování živého plotu.

Pro někoho samozřejmost, pro někoho starost. Proto Vám nabízíme jednoduché vysvětlení, řešení a tipy pro pěstování.

Opylování ovocných stromů

Opylování je pojem pro přenesení pylu z tyčinky na bliznu pestíku. Pokud se to děje v rámci jednoho květu, jedná se o samosprašnost. Pokud je pyl z jednoho květu přenesen na jiný květ pomocí hmyzu nebo větru, jedná se o cizosprašnost.

Samosprašné druhy

se tedy dokážou opylit vlastním pylem pomocí včel, větru a jiného hmyzu.

Cizosprašné druhy

vyžadují na opylení cizí pyl, z jiných odrůd kvetoucích přibližně ve stejnou dobu. Tyto odrůdy musí být však vhodným opylovačem. Při určitých kultivarech je například i uvedena odrůda, která se má vysadit spolu s daným stromem, aby se navzájem vhodně opylily, a tak se zajistila kvalitní úroda. Tedy pokud jste si všimli, že na zahradě máte každoročně zakvetlou starší třešeň, která by obvykle již plody přinesla, je to tím, že nemá vhodného opylovače a ani v jejím blízkém okolí se nenachází jiný kultivar tohoto druhu. To bývá nejčastějším jevem neplodících ovocných stromů.

Samosprašné třešně

V současné moderní době jsou však na trhu i samosprašné třešně na podnožích s přiměřeným růstem, postačí vám tedy jen jeden strom v zahradě. Mezi samosprašné třešně patří například odrůda 'Lapins', 'Halka', 'Sunburst', 'Stella'.

Višně jsou obyčejně samosprašné nebo částečně cizosprašné. Opylovače potřebuje například odrůda ´Vackova´.

Některé ovocné druhy jsou schopny vyvinout plody i bez opylení, ale tyto plody jsou malé a deformované. To, že stromy vykvetou, ještě neznamená, že i zarodí, přestože mají v blízkosti vhodnou odrůdu na opylení. Závisí to i na počasí, množství včel, zralosti pylu a schopnosti blizny přijmout pyl. Často se stává, že stromy bohatě rozkvetou, pak se náhle ochladí a včely neopylí květy, případně začne mrznout. Tehdy je úroda ohrožena.

Další zajímavostí je, že i samosprašné druhy mají větší a kvalitnější úrodu, pokud se květy opylují cizím pylem.

Cizosprašné jsou jabloně, hrušně, třešně, blumy.

Samosprašné jsou většinou švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt, ořech.

Černý rybíz, líska a ořech se dokáží opylit i vlastním pylem, ale je lepší, pokud je v blízkosti vysazeno více dřevin.

Samozřejmě pokroky nastaly i v oblasti ovocnářství, a proto je možné dnes zakoupit i samosprašné třešně a višně, nebo si můžete zakoupit dřeviny, kde jsou na jednom stromě naroubované 2 druhy, případně 2 kultivary. Např. na jednom kmeni je třešeň i višeň, které se navzájem mohou opylovat, nebo na jednom stromě najdete 2 kultivary hrušek se vzájemnou podporou v opylování, nebo 2 kultivary jabloní, které se navzájem opylují.

Samosprašné jabloně a hrušky

Zde vznikají různé mýty a dohady. Samosprašné jabloně však neexistují. Jedině, jak jsme zmínili, pokud na jeden strom naočkujete 2 kultivary, které se navzájem opylují. Jinak platí, že potřebujete jabloň a druhého opylovače. A hrušku a druhého opylovače.

Například: Gala + Luna, Julia + Melodie, Karneval + Luna, Karneval + Rubinola, Pinova + Rubinola, Red Topaz + Pinova, Šampion + Florina

Hrušky: Bohemica + Clappova, Dicolor + Bohemica, Konference + Boskova láhev, Nashi hrušky + Boskova láhev, Williamsova + Clappova

Zajímavostí je, že příbuzné dula, jeřabina a mišpule jsou samosprašné.

Samosprašné a cizosprašných meruňky

Zde platí, že cca polovina odrůd je samosprašná a polovina cizosprašná.

Samosprašné meruňky: Bergeron, Maďarská, Veharda, Velkopavlovická, Kioto Cizosprašných meruňky: Bharat + Maďarská, Goldrich + Bharat, Vesna + Velkopavlovická, Big Red + Sweet Red

Neméně důležitá při výběru vhodného ovocného stromu je i podnož. Pokud se chystáte zasadit například jabloň, přečtěte si článek o tom, které odrůdy jabloní jsou vhodné do severnějších poloh.

Za úrodou se skrývá správný výběr druhů a péče o ně. Většina dřevin pěstovaných v nádobách tento fakt berou jako něco nepřirozeného. Jsou však i sloupovité druhy, které jsou na to vhodné a navíc nevyžadují odborný řez.

Sloupovité druhy nazývané také „Ballerina“ se neřežou. Odstraňuje se jen obrost tvořený ve spodní části podnože nebo se zkracují jen boční výhony za třetím očkem v srpnu. Jinak nevyžadují žádnou péči řezem i několik let. Dají se pěstovat i odrůdy na pomalu rostoucí révy ve tvaru štíhlého vřetene, ale ty už vyžadují odborný řez.

Sloupovitá forma je geneticky dána, takže vždy bude hlavní terminál i nejdůležitější pro tvorbu plodů. Do jedné nádoby se vysazuje vždy jen jedna dřevina. Sloupovité druhy jsou vhodné i na výsadbu do volné půdy.

Nejedná se jen o jabloně ale i o hrušky, švestky, třešně na pomalu rostoucích podnožích, takže si můžete vybrat, co byste rádi zkusili pěstovat.

Zakrslé ovocné stromy z naší nabídky

Péče se Vám vyplatí

Největší péči však vyžadují v pěstování. Vybírejte proto vhodné nádoby s drenáží, vhodný a výživný substrát, nezapomínejte na pravidelnou zálivku a hnojení a také kontrolu dřevin z hlediska chorob a škůdců. Jde o rezistentní odrůdy, ale kontrolovat je musíte.

Nečekejte plné bedýnky ovoce jako ze stromu v zahradě. Na to, že ovocný strom bude pěstovaný v nádobě na pevné ploše balkonu nebo terasy, sesbíráte dobrou úrodu.

Již v prvním roce po výsadbě se dočkáte prvních plodů, neboť ve většině případů jde o koupi víceletého stromu, který je již připraven na plození.

Jsou druhy samosprašné i cizosprašné. Kromě těchto druhů, můžete pěstovat i stromečkové rybízy a angrešty.

TIP: Chcete-li se dozvědět více o pěstování ovoce, přečtěte si náš článek o pěstování ovocných stromů.

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.

Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu

Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.

Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu

Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pro nás stále poměrně exotická rostlina, která si však postupně hledá své místo v zahradách. Podělíme se s vámi o poznatky, které vám pomohou s pěstováním, od výběru vhodného stanoviště až po správný řez.

Tomel viržínsky (Diospyros virginiana)

Hurmikaki je rostlina pro naši oblast nepůvodní, avšak našemu klimatu velmi přizpůsobivá. Ve vhodných podmínkách se vyznačuje nenáročností, odolností a exotickým vzhledem. Výborná dřevina i pro zahradní architekturu zejména na podzim, kdy se listy zbarvují do zářivě červena až oranžova. Odvděčí se bohatou úrodou. Známe ho pod názvem tomel, ebenovník i kaki s latinským názvem Diospyros kaki. Plody jsou žluté až oranžové, podobné rajčeti. Opravdu vynikající chuti. Pěstuje se jako vyšší keř nebo nízkokmenný strom.

Stanoviště

Stanoviště vybíráme co nejslunnější s možným potenciálem akumulace tepla (stěna domu, zahradní zídku). Čím chráněnější stanoviště proti větru, zejména zimnímu, tím lépe. Je třeba brát ohled i na kvalitu půdy, kterou můžeme vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu. Vyhovují jí propustné, hluboké půdy s dobrou zásobou živin a humusu, a mírně kyselé (s pH 5,5 až 6,5). Nejlépe s drenáží, aby nebyla pěstována v podmáčených půdách, které jí nevyhovují. Pravidelná závlaha je potřebná při sušších obdobích a první 2 - 3 roky po výsadbě. Samotná vláha má vliv na tvorbu plodů, také jejich velikost a tvar. V prvních dvou letech je však vhodnější pěstovat ji v nádobě a přezimovat na místech, kde nemrzne. Ideální jsou skleníky a zimní zahrady.

Opylování

Většina odrůd je samosprašná, takže pro tvorbu plodů postačí jedna rostlina, navíc bez přítomnosti opylovače jsou plody bezsemenné. Přítomností dobrého opylovače zabezpečíme kvalitní úrodu i dostatek plodů. Mezi nejlepší opylovače patří odrůdy 'Gailey' (má jen malé plody), 'Zeng-Maru', 'Dai Dai Maru', 'Seedless'. Rostliny sázíme ve sponu 3 - 6 metrů.

Mrazuvzdorný tomel

Mrazuvzdornost je udávána až do -25 ° C (až -30 ° C dospělý zdravý strom tomel). Kvetení nastává v druhé polovině května a trvá 2 - 3 týdny. Citlivost vyrašených částí stromu k mrazu je vysoká, závisí na délce vystavení mrazu. V případě mrazového poškození strom spolehlivě regeneruje, ovšem už bez kvetení.

Zakoupené rostliny je nutné zpočátku pěstovat v polostínu a doporučujeme je ponechat alespoň rok v původním kontejneru. Důvod je potřeba dosažení plného prokořenění. Ideální je rostlinu jeden nebo dva roky zimovat někde, kde dlouhodobě nemrzne, krátkodobé mrazy toleruje (do - 5 ° C). Ideální jsou sklepy nebo studené předsíně (světlo není nezbytné). Pokud je rostlina po vynesení na jaře nevyrašená, dáme ji na teplé slunné místo, pokud je již částečně vyrašená, umístíme ji do polostínu, aby nedošlo ke spálení. Rostlinu vynášíme na stanoviště podle počasí, v dubnu nebo začátkem května.

Po výsadbě na stanoviště je vhodné minimálně první rok rostlinu během zimy mírně chránit - např. chvojím nebo zahrnutím kmene zeminou do výšky 50 cm. Nezbytnou je ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (deska opřená do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Nedostatečné je známé bělení kmene. Vhodné je i zabalení kmene do jutoviny v prvních 4 letech.

Pokud vás toto netradiční ovoce zaujalo, můžete si vybrat některou z odrůd hurmikaki v našem eshopu

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Ideálním hnojivem je i NPK v poměru 10: 4: 6. Škůdci rostlinu v našich podmínkách nenapadají, jeho domácí škůdci v ČR nežijí. Případná chemická nebo jiná ochrana je stejná jako u našich rostlin.

Řez

Hurmi-kaki řez nepotřebuje. Řezem regulujeme pouze vzrůst, čímž udržujeme poměrně bujný strom v požadované velikosti. Odstraňují se uschlé a poškozené větve. Strom sám shazuje odrozený obrost. Kvete a plodí na výhoncích, které vyrůstají z loňského dřeva, proto je potřeba být při řezu opatrný, jinak se radikálním řezem ošidíte o úrodu. Navíc je hurmi-kaki dost tvrdý oříšek a roste si po svém. Pokud se rozhodnete pro řez, tak jen na jaře.

Ovoce tomelu

Dozrávají koncem září až října. Nezralé plody jsou nepoživatelné, trpké. Zralost se pozná podle zmizení trpkosti. Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je nechat plody projít mrazem. V takovém stavu se mohou nechat na stromě až do Vánoc. Plody můžeme ponechat v pokojové teplotě s přidanými jablky a banány, které urychlují zrání uvolňováním plynu. Konzumují se buď po rozkrojení nebo celé se slupkou. Semínka, pokud jsou přítomny, se odstraňují. Některé odrůdy se mohou sesbírat dříve a nechat uložené krátkodobě v mrazničce a následně několik dní v teple. Plody jsou rosolovité, podobné meruňkám a je z nich vynikající džem, rosol. Čerstvou dužinu si však můžete i natřít na pečivo.

Tomel japonský

Je velmi příbuzný druh, jeho mrazuvzdornost je však nižší (paradoxně je však odolnější vůči jarním mrazíkům). Udávaný limit je okolo -16 ° C. Na území ČR jde o poměrně rozšířený strom. Dospělé stromy mají výbornou schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí. Nejcitlivější je jednoleté dřevo. Doporučuje se kontejnerová kultura, se zazimováním podobná Hurmi-kaki viržínskému. Důležité je minimalizovat teplotní výkyvy (větráním, zastíněním). Pro pěstování u nás jsou vhodné i hybridy Hurmi kaki viržínského a japonského, například odrůda 'Nikita's Gift' (mrazuvzdorná do -23 ° C) či 'Roseyanka' (mrazuvzdorná do -27 ° C). Obě odrůdy jsou chuťově velmi dobré a jsou samosprašné, ale je výhodné - pro kvalitu i velikost plodů - mít dobrého opylovače.

TIP: Pokud jste milovníkem méně tradičního ovoce, určitě si přečtete také článek o pěstování paw-paw.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pawpaw je rostlina v naší oblasti sice nepůvodní, avšak našemu podnebí přizpůsobená, nenáročná a velmi odolná. Je vysoce plodná a vizuálně nepřehlédnutelná.

Paw paw pěstování

Stanoviště

Při výběru stanoviště je potřeba brát ohled na kvalitu půdy (hloubku a propustnost lze vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu) a na oslnění v průběhu dne (vhodné je slunečné, v teplých oblastech mírně zastíněné místo). Čím víc je chráněné stanoviště proti větru, hlavně v zimním období, tím lépe. Je vhodná pravidelná závlaha (jednou za dva týdny až do srpna).

Vyberte si z nabídky našeho eshopu pawpaw nebo jiné netradiční ovoce

Opylení

Z důvodů cizosprašnosti se musí pěstovat 2 různé odrůdy. Opylení zajišťují zejména mouchy a vítr. Je nevyhnutelné, aby obě dvě rostliny byly vzdálené max. 9 m od sebe. Rostliny dosahují výšky až 6 m a doporučený spon je 3 - 4,5 m.

Zimování

Mrazuvzdornost je udávaná minimálně do -25°C. Asimina kvete relativně pozdě a dlouho. Kvetení nastává před úplným olistěním, podle charakteru počasí koncem dubna až května a trvá až 3 týdny, takže případné jarní mrazíky by neměly poškodit celou úrodu. Citlivost nových výhonků k mrazíkům stoupá s jejich velikostí. V případě skutečně velkých jarních mrazů paw-paw regeneruje cca v červnu, ale už bez kvetení.

Je vhodné minimálně první rok po výsadbě rostlinu na zimu mírně chránit - osvědčilo se nahrnutí zeminy kolem kmene do výšky cca 50 cm. V dalších 2 letech se tímto nepracným opatřením rovněž nic nezkazí. Zeminu můžeme odhrnout začátkem dubna. Nevyhnutelnou se jeví ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (opřená deska do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Jako nedostatečné se jeví známé bílení kmene.

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Škůdci paw-paw prakticky netrpí, rostlina je insekticidní, její domácí škůdci v SR a ČR nežijí. Případné houbovité choroby na velkých listech při vlhkém počasí je možné odstranit běžnými fungicidy (např. měďnatými).

Řez

Paw-paw roste v poměrně přísném pyramidálním tvaru a kvete na loňských letorostech. Proto řez není zapotřebí, výjimkou může být základní tvarování a odstranění uschlých a poškozených větví.

Plody

Plody dozrávají v září až říjnu. Zralost se pozná podle lehkého změknutí plodů a změny barvy do žluta, popřípadě je nejlepším indikátorem zralosti intenzivní exotická ovocná vůně. Pokud do příchodu mrazů nestihnou plody dozrát na rostlině, dozrají v pokojové teplotě po přidání zralých jablek cca do 14 dnů. Při konzumaci se plody rozkrojí, vyjmou se semena, která jsou jedovatá (jen při rozkousání) a jí se obsah žlutooranžové barvy, příjemné vůně, pudinkové konzistence a exkluzivní chuti. Zpracování, krom přímé konzumace, je možné vícerými způsoby, ale chuť plodů, jimiž víc než překvapíte nejen sebe, ale i všechny známé, většinou zabezpečí, že nebudete mít žádné přebytky. Plody vydrží při pokojové teplotě zralé cca týden, chlazené déle. Výživná a vitamínovo-minerální hodnota plodů je značná.

Upozornění

Semena plodů jsou jedovatá (po překousnutí), je třeba je před konzumací vyjmout! Semena jsou dostatečně velká, až 2,5 cm, jejich počet v 1 plodu bývá kolem 10.

TIP: Od méně tradičních druhů ovoce se vrátíme k tradičním jabloním. V tomto článku se dočtete, které jabloně jsou vhodné do vyšších poloh.