Posts tagged 'pěstování zeleniny'

Na balkoně nemusíte vždy pěstovat jen květy, z nichž je v podstatě jen estetický dojem a Vy máte radost z jejich pěstování. Zkuste vypěstovat zeleninu, ze které můžete mít užitek a zpracovat ji v kuchyni nebo ji použít pro přímý konzum během péče o ni a jako doplněk tam můžete pěstovat i okrasné rostliny.

Budete potřebovat vhodné nádoby nebo fóliové pytle naplněné substrátem. V takovém pytli můžete pěstovat rajčata, dokonce i brambory, papriku. V závěsných nádobách jahody, nejlépe ty měsíční, z nichž sesbíráte více úrody i mimo sezonu.

Na balkoně se dobře daří i bylinkám, které dodají jídlu správnou chuť a svěžest. Nezapomeňte pěstovat pažitku, oregano, bazalku, saturejku či petrželku. Bylinky nevyžadují výživnou půdu ani hnojení, či extrémní zalévání.

Naopak, plodová zelenina vyžaduje výživnou propustnou půdu, dostatek tepla, vláhy i slunce, v některých případech i zastínění. Vysoké druhy vyžadují i oporu.

Vyberte si z nabídky semen zeleniny

Pokud teprve začínáte s pěstováním zeleniny na balkoně, začněte s druhy, které jsou vhodné pro takové pěstování. Např. cherry rajčata, třešňovitá a žluté rajčata, paprika „Hamík“, dýně, melouny, lilek, okurky salátové (vyžadují oporu). Zeleninu s krátkým vegetačním obdobím jako ředkvičku, salát, špenát i hrášek můžete pěstovat i 3x za sezónu.

Kromě klasických nádob můžete využít i bedýnky, ve kterých se zelenině bude určitě dařit. Nezapomeňte na dobrou drenáž a odvodnění, abyste během zálivky nevytopili balkon pod vámi. Aby se zemina nepřehřívala, použijte mulčování (listí, slámu).

Nabídka odolných a kvalitních sazenic zeleniny s vysokou úrodností *
* dostupnost podle sezóny

Rajčata pravidelně vyštipujte a rostlinu dobře vyvažte. Pěstujte jen tolik zeleniny, jaký prostor máte. Počítejte s tím, že na balkon musíte i vyjít, rostliny zalít, provzdušnit jim půdu. Případně tam budete chtít mít alespoň malé křeslo, abyste se mohli kochat pohledem na tu krásu a vychutnat si plody Vaší práce.

Tip: Přečtěte si jak pěstovat oblíbené rajčata na balkoně.

Už podle názvu můžeme tvrdit, že jde o zeleninu s konzumními listy. Listová zelenina jako taková, ma množství nesporných výhod pro naše zdraví. Prospívá kostem, zubům, srdci a v neposlední řadě i zraku.

Proto neváhejte a dopestujte si vlastní druhy listové zeleniny na zahradě, či balkoně. Patří sem salát, rukola, špenát, polníček, šťáv a jiné.

Salát patří mezi zeleninu s vysokým obsahem vitamínů, kyseliny listové a také patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím. To znamená, že od výsevu po sklizeň uběhnou jen 2 měsíce a můžete se těšit z krásných svěžích hlávek.

Vyžaduje to však i péči. Bez dostatečné výživy v půdě a závlahy budou hlávky mdlé a hořké. Za jednu sezónu můžete sesbírat úrodu 3 - 4 krát, ale jen za předpokladu závlahy.

Vyberte si z nabídky semen listové zeleniny

Je mnoho odrůd. Některé vytvářejí listy a některé hlávky. Mnozí si neumíme představit život bez listového salátu i jiných listů a někteří upřednostní raději slaninu nebo maso. Je to však velmi dobře stravitelná potravina, která se výborně s hlavním jídlem kombinuje. Dokonce na talíři dokáže být atraktivní i vzhledově.

Špenát si také dokážete vypěstovat 3x za sezónu. Vyzkoušeli jste už špenát novozélandský? Chuťově se neliší od klasického špenátu, spíše vzhledově. Je to vyšší rostlina s velkými zelenými listy. Zachycuje se ještě před kvetením. Dá se použít v čerstvém stavu, ale i dušený a často se mixuje a mrazí.

Věděli jste, že to není vlastně špenát, ale čtyřbok rozložitý? Jeho pěstováním dosáhnete mnohem větší hmotu zelených listů a semena, která nasbíráte můžete uschovat a vysévat i 5 let.

Věříme, že jsme Vás přesvědčili o pěstování listové zeleniny, protože po ředkvičkách, hrášku a časných bramborách právě zůstalo prázdné místo, kde můžete vysít salát, špenát, rukolu.

Semena novozélandského špenátu před výsevem namočte na 2 dny do vody. Urychlíte tím klíčení. Vyzkoušejte také odrůdy salátu: Dubáček, salát římský, Král Máje.

Tyto rostliny nezabírají mnoho místa, dají se vypěstovat i v truhlících na parapetu a balkoně. Musíte však dbát na zálivku. V nádobě kořenový systém prosychá více než ve volné půdě.

S oblibou si na nich pochutnávají i hlemýždi a slimáci, proto věnujte pozornost i těmto malým tvorům a zamezte přístupu k rostlinám ať už pomocí rostlin, které dokáží mírně eliminovat výskyt škůdců (např. aksamitníku) nebo vsaďte na staré osvědčené skořápky z vajíček, granule nebo pivo v nádobě.

Tip: Doplňte svou zahradu nebo balkon i popínavými druhy zeleniny.

Začíná to nákupem semen a obyčejně končí sklizní skvělé úrody. Abyste se k ní však dopracovali, musíte se o sazeničky postarat. Přečtěte si návod jak na to.

Po dosažení dvou pravých listů je nutné je přesadit do větších nádob. Postačí nádobky od jogurtů nebo smetany.

Papriky můžete přesazovat rovnou po 2 kusech. Platí to i pro chilli papričky a feferonky, beraní rohy. Je to kvůli jednoduššímu opylení a stabilitě rostlin. Pokud však později rostliny vysadíte i jednotlivě v těsné blízkosti, účel bude splněn.

Zeleninové sazenice pak umístěte na rozptýlené světlo, v blízkosti okna. Pokud se budou za světlem táhnout, otáčejte je, případně je přes den otužujte venku na terase a balkoně. Pozor na přímé slunce. V prvních dnech otužování jim přímé slunce může popálit listy.

Od semínek až po vlastní úrodu - nabídka semen zeleniny

Samozřejmostí je zálivka. V květnu, ve vhodném období, už bez pozdních mrazíků můžete osázení ponechat na chráněném místě, bez silného větru. Když už sazenice dosáhnou požadovanou výšku, mnohé budou vyžadovat oporu. Použít můžete různé kolíky, dřevěné, kovové či plastové paličky a spirály.

Listy na úkor plodů

Rajčata musíte vyštipovat. Z podpaží listů vyrůstají často nové výhonky, které umí také rozkvést a zarodí, ale zbytečně rostlinu vysilují a ta množství energie vkládá do zelené hmoty listů a ne do tvorby a velikosti plodů. I spodní listy, které jsou obyčejně nevzhledné, můžete odstranit.

Pokud rostlina vytvoří třásně plodů nebo jednotlivé plody, můžete odstranit všechny listy pod střapcem. I kvůli tomu, aby měly plody více světla, slunce a tím i rychleji dozrály a můžete se tak vyhnout i možným plísním, pokud je více rostlin pohromadě, stíní si a dotýkají se navzájem, případně pokud by trpěly přebytečnou vlhkostí.

Nádoby, ve kterých je plánujete pěstovat, musí být dostatečně velké, s propustným a zároveň výživným substrátem a s drenážní vrstvou na dně. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Nezapomínejte i na jinou plodovou zeleninu

Rajčata se do nádob vysazují nižší, než byly původně. Nejen kvůli stabilitě ale i kvůli své výšce. Je to liána, která dokáže vytvořit kořeny i na stonku. Příliš vysoká rajčata můžete zaštípnout na vrcholu. Dělá se to i na konci sezóny, kdy je zjevné, že už plody nestihnou dozrát. Proto rostlinu raději zkraťte, aby vyživovala stávající plody a nedával energii do růstu a případně nových květů.

Zelená rajčata můžete sklidit a nechat dozrát na parapetu okna, nebo ve skleněné láhvi. Chuť už bude sice jiná, ale i tyto plody se dají zpracovat.

Na paprice kontrolujte výskyt škůdců. Pokud má paprika nahozených více plodů, malé a deformované odstraňte.

Stejně na balkoně můžete vypěstovat lilky nebo salátové okurky na konstrukci.

Tip: Jak správně na výsev zeleniny.

I popínavé rostliny vytvoří na balkoně dokonalý efekt a nemusí jít zrovna o plamínky nebo břečťan. Vyzkoušejte pěstovat zeleninu, která dorůstá do výšky, táhne se po opoře, kvete a navíc po určité době sesbíráte i chutné plody.

Možná jste o nich jen slyšeli. Možná ačokču znáte pod názvem cyklantéra odnožená nebo mexická okurka. Má zajímavou hráškovou chuť a může se konzervovat jako okurky, plnit masem nebo použít do salátů stejně jako paprika a okurka.

Nyní můžete vyzkoušet i pěstování. Pěstují se podobně jako tykev nebo okurky. Semena se nejprve předpěstují a pak vysazují do volné půdy nebo do nádob na balkon k opoře. Postačí Vám síť, případně kari rohož, dřevěná tenká konstrukce. Tímto způsobem můžete vypěstovat i klasické okurky.

Ačokča dorůstá výšky i 5 m, ale po dosažení 2 m doporučujeme rostlinu zaštípnout, aby plody byly dostatečně velké a včas zralé. Roste rychle. K opoře ji pravidelně uvazujte. Plody jsou podobné okurce, na konci zašpičatělé. Pro přímý konzum a zpracování jsou ideální plody do velikosti 4 cm. Větší plody jsou již spíše přezrálé a mají černé tvrdé semena, která se nekonzumují. Tyto můžete vysušit a použít na osivo v dalším roce.

Rostlinu pravidelně zalévejte. Vyhovuje jí slunce a teplo. Navíc netrpí žádnými chorobami a škůdci. U nás se pěstuje méně, ale množství vitamínů, které plody obsahují, stojí za tu námahu to zkusit.

Lufa válcovitá - atraktivní popínavá rostlina z čeledi tykvovitých zaujme nejen dlouhými plody podobnými salátové okurce, ale i dalším využitím, kdy si z těchto plodů můžete vyrobit masážní žínku, která je k dostání i běžně v obchodě.

Bude se jí dařit na jižně orientovaném balkoně, s dostatkem světla, tepla, vláhy a v hluboké nádobě s výživným substrátem. Jde o popínavku, takže nezapomeňte na oporu. Rostlina rychle roste i v krátkém čase plodí.

Sklízejí se mladé plody asi 2 týdny po opylení. Později už dužina tvrdne a schne. Plody se používají na přímou konzumaci nebo stejně jako salátová okurka, do leča, na tepelné zpracování i za studena. Pokud si chcete vyrobit žínku, plody zachycujte na podzim, kdy jsou již lehké, chrastí v nich semínka a jsou suché. Semena můžete vyklepat a použít na jarní výsevy a předpěstování.

Silný růst, vysoká úrodnost a odolnost - to jsou sazenice zeleniny*

* mezi sazenicemi zeleniny najdete i popínavé druhy

Pak celý plod namočte do vody. Některé plody mohou mít i půl metru. V krátkém čase se začne slupka společně s dužinou oddělovat. Pod proudem vody proces můžete urychlit a všechno vyčistit. Zůstanou Vám pouze pletiva, které tvoří základ mycí žínky a tu nechte na slunci déle proschnout.

Z jednoho plodu získáte několik žínek, záleží na velikosti. Dlouhé plody nařízněte do požadované velikosti. Pak ji můžete namočit, použít i s mýdlem a sprchovým šamponem. Po vyschnutí opět ztvrdne. Ideální je jak na peeling těla, tak na obohacení jídelníčku a zároveň získáte nové zkušenosti s pěstováním byť na balkoně.

Tip: Víte jak pěstovat rajčata na balkoně?

Přichází velmi důležité období pro další výsevy, výsadby a péče o vzcházející rostliny, zejména teplomilnou zeleninu. Tento měsíc se nese ve znamení rajčat, papriky, tykví, okurek a melounů. Samozřejmě, není to všechno.

Každý máme v zahradě to své oblíbené a nikde striktně není napsáno, kdy a co přesně se musí vysadit nebo vysít. Jsou druhy, které můžete vysévat několikrát za rok, protože patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím (salát, cibulka, špenát, ředkev, hrášek).

Zelenina na zahradě

Rovněž v polovině května je vhodné období na výsadbu sazenic rajčat, papriky, tykví, okurek, výsev dýní, cuket a melounů. Nezapomeňte na vhodné opory již od začátku a pečlivou zálivku.

V květnu mohou překvapit pozdní jarní mrazy, které obyčejně trvají 3 - 4 dny a svou sílu ukazují v různé podobě. Proto podle lokality zabezpečte rostliny vhodnými kryty. Mrazy působí většinou přízemně, ale mohou poškodit rostliny natrvalo. Nemyslete si, že pokud rostliny přikryjete textilií, jsou zachráněny. Textilie nebo jiný kryt by se neměl nijak dotýkat přikrývané rostliny, jinak listy zčernají mrazem a budou poškozeny, zejména výhony papriky a rajčat.

Semena nebo sazenice zeleniny z naší nabídky

Včas pokrývku odstraňte, aby s nástupem slunečného počasí nedošlo k zapaření rostlin. Zeleninu pravidelně a vydatně zalévejte, nikoli však za horkých dnů a za přehřáté půdy. Raději si přivstaňte nebo zalévejte pozdě večer. Vodu neaplikujte výlučně na listy. Podporujete tak výskyt plísní a padlí. Vodu potřebují především kořeny.

Pokud chcete použít výživové doplňky, můžete zvolit prostředky ve formě zálivky na list. Pokud plánujete pěstovat dýně a melouny, vysaďte je na vyhnojená místa na takový prostor, aby se mohli dostatečně táhnout nebo šplhat. Mnohé cukety a dýně se dají pěstovat i na malém prostoru, neboť netvoří šlahouny a neplazí se po celé zahradě.

I v malé zahradě si můžete dovolit pěstovat několik druhů, pokud jednotlivé druhy správně vysejete a vysadíte. Okurky zkuste pěstovat na podpůrné síti. Ušetříte prostor a plody budou čisté a větší. Hrášek umístěte také v blízkosti konstrukce. V době kvetení vysejte další, úrodu tak budete sbírat postupně.

Tip: Trápí vás stín na zahradě? Přečtěte si článek o tom, že i ve stínu je možné pěstování zeleniny.

Zahrada nám poskytuje relax i užitek. Určitě jste si, že během celého roku se mění a taktéž jsou viditelné i změny během samotného dne a to díky množství světla nebo stínu. Není stín jako stín.

Je nutné umět ho rozlišovat. Jen tehdy se bude Vašim rostlinám dařit. Pokud si myslíte, že ve stínu se nedá nic pěstovat, mýlíte se. Mnohé rostliny i zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitamíny a šťávu, než pěstovaná na slunci, kde se zbytečně suší a prohřívá.

V první řadě se musíte naučit rozlišovat stíny. Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte pěstovat zeleninu v nádobách a podle toho, jak se jí bude dařit, ji přemisťujte ze stínu na slunce a naopak. Pokud zjistíte, že zelenina není životaschopná nebo chřadne, přemístěte ji. Berte to jako experiment.

Nebudeme se zabývat nyní plodovou zeleninou jako rajčata, dýně, meloun, ty opravdu mají rády slunné stanoviště.

Ale právě takové druhy, které dokážou růst na slunci i ve stínu. Zkuste uhodnout, která z nich Vám bude chutnat více. Ta, která je vystavena více než 7 hodin přímému prudkému slunci, kde se listová plocha přehřívá, půda kolem rychle vysušuje nebo zelenina pěstovaná v polostínu, kde se déle udrží vlhkost a slunce není tak intenzivní? Určitě nemůžeme vyjmenovat všechny druhy zeleniny. Nabízíme Vám však ty nejzákladnější, které dokážete pěstovat i v polostínu, ačkoli předtím, jste si mysleli, že to není vhodné místo a plochu raději vysadili dlužichy, kapradiny a funkie.

Typy stínu:

Polostín - 5 - 6 hodin denně polední sluncebývá nejsilnější. Rostliny nebudou celodenně vystaveny slunci, budou i v polostínu. A to ráno a zbytek dne budou na slunci. Nebudou růst rychle ale stále budou normálně růst. Výhodnější je zalévat brzy ráno. Půda přes noc vychladne, ráno jsou rostliny ve stínu.

Mozaikový stín - způsobený korunami stromů, když už mají listy. Je to lehký, přirozený stín, který rostliny akceptují. Světlo projde přes listy a koruny stromů, není tak prudké. Výsledkem je pouze méně světla.

Plný stín, stín, hluboký stín - způsobený budovami a pevnými body v zahradě, případně hustou kulisou stromů není vhodný na pěstování zeleniny. Pokud se tam slunce nedostane vůbec, není možné vypěstovat zdravé sazenice ani zeleninu. V takovém hlubokém stínu se daří jen několika okrasným rostlinám.

Vyberte si z nabídky sazenic zeleniny nebo ze semen zeleniny v našem eshopu

Zelenina do stínu

Pokud už víte, jaký stín v zahradě máte, můžete se pustit do výsadby zeleninových sazenic nebo i do výsevů. Nyní Vám nabídneme seznam zeleninových druhů, kterým stačí několik hodin slunce na to, aby poskytly kvalitní úrodu i na místě, o kterém jste si doposud mysleli, že je nevhodné pro pěstování.

5 - 6 hodin poledního slunce vystačí pro: brokolici, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí, květák

4 - 5 hodin:  pro fazole, mrkev, celer, petržel, pastinák, řepu, hrášek, ředkvičky

3 - 4 hodin: pro rukolu, salát, kapusta, špenát (listy jsou zdravější, nekroutí se, nejsou hořké, prohřáté)

3 hodiny: pro bylinky pro kulinářské vaření a dochucování

2 hodiny:  pro asijské druhy listové zeleniny a salátů. V našich podmínkách se pěstují méně.

Věříme, že jsme Vám pomohli ujasnit si termín stín a také vyřešit takové místo v zahradě například i na pěstování listové zeleniny.

TIP: Česnek jako tradiční zelenina se pěstuje poměrně často. V článku se dočtete více o pěstování česneku, jeho výsadbě a odrůdách.