Posts tagged 'pěstování zeleniny'

Mrkev obecná (Daucus carota) patří mezi miříkovité rostliny, je tedy příbuzná například s petrželí, ale i s koprem či anýzem. V zahradách se pěstuje jako kořenová zelenina, přičemž využít lze celou rostlinu včetně nadzemní části.

Přesto, že je mrkev rostlina dvouletá, pěstuje se nejčastěji jako jednoletá. V prvním roce vyraší nať a kořen výrazně zdužnatí a shromažďuje živiny. Ve druhém roce pak z růžice listů vyrůstá lodyha s okoličnatým květenstvím.

Mrkev patří mezi zeleninu bohatou na živiny a vitamíny. Obsahuje zejména beta karoteny, vitamín A, vlákninu a antioxidanty. Jak pěstovat mrkev a zajistit si příjem těchto důležitých látek i během zimy se dozvíte v následujících řádcích.

Druhy mrkve

Mrkev obecnou můžeme rozdělit do dvou poddruhů. Prvním je mrkev obecná pravá (Daucus carota subsp. carota), což je původní nešlechtěná forma, která se vyskytuje divoce v přírodě. Druhým poddruhem je pak mrkev obecná setá (Daucus carota subsp. sativus). Sem řadíme všechny vyšlechtěné odrůdy, které mohou mít různou barvu a velikost kořene.

Odrůdy mrkve můžeme rozdělit do několika základních typů, ze kterých pak konkrétní kultivary vychází:

Parisian - má krátký kulatý kořen
Chantenay - kořen je kónický, kratší
Nantes - typický “mrkvovitý” tvar
Berlikum - velké, mohutné a tupě zakončené kořeny
Flakee - velmi dlouhé a úzké kořeny

Mezi zahradníky se pak odrůdy mrkví dělí častěji na rané a pozdní. Rané kultivary také nazýváme karotky. Mají většinou tupé kořeny, jemnější dužinu, jsou sladší a méně vhodné ke skladování. Sklízíme je jako první. Mezi nejoblíbenější odrůdy raných mrkví patří například ‘Calibra F1’, ‘Flyway F1’ nebo ‘Jarana F1’.

Mezi středně rané odrůdy můžeme zařadit třeba ‘Marquette’ či ‘Jolana F1’. Pozdní kultivary jsou vhodné k uskladnění a sklízejí se až během podzimu. Kořen je větší, tmavší, chuť výrazná a slupka hrubší. Mezi pozdní odrůdy patří například ‘Koloseum F1’, ‘Maxima F1’ nebo ‘Katlen’.

Zajímavým zpestřením na talíři mohou být různé barevné variace mrkví. Na pohled velmi výrazná je odrůda ‘Purple Haze’, která se vyznačuje temně fialovou barvou s žíháním. Najdeme ale i mrkve žluté či bílé.

Připravte se na výsadbu mrkve už nyní. Semínka mrkve klasických i méně známých odrůd zakoupíte na našem e-shopu

Kdy sázet mrkev

Výsev mrkve na jaře

Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme. K dodání živin používáme například kompost.

Vzhledem k velkému množství semen vsypaných do řádků je po vzejití prvních lístků a mírném poporostení sazeniček potřeba mrkve vyjednotit. Po tomto úkonu by měly být vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami přibližně pět až sedm centimetrů, v závislosti na zvolené odrůdě a velikosti kořene.

Výsev mrkve na podzim

Výsev mrkve lze provádět také na podzim, což zajistí brzké jarní klíčení. V tomto případě nespěchejte - semena do záhonu vysejte až koncem listopadu, aby semena klíčila opravdu až na jaře. Půda by však neměla být ještě zmrzlá. Ideální je výsev do záhonu po letní zelenině jako je třeba salát nebo hrášek.

Kdy sklízet mrkev

Doba sklizně mrkve závisí od použité odrůdy - existují totiž mrkve rané, středně rané či pozdní. Ty rané se ze záhonu obvykle vytahují už během července, klidně už 2 až 3 měsíce po vysetí (jedná-li se o výsev jarní). Sklizeň mrkve u pozdních kultivarů provádíme od září do října a platí, že čím déle v záhonu jsou, tím je jejich chuť lepší a obsah živin vyšší.

Jak uskladnit mrkev

Rad, jak uskladnit mrkev na zimu, je skutečně mnoho, a každý zahradník upřednostňuje trochu jiný postup. Obecně však platí několik základních pravidel. Tím prvním je, že uskladňujeme pouze odrůdy pozdní, rané nejsou k dlouhodobému skladování vhodné. Po vytažení úrody ze země odstraníme nať (tu můžeme upotřebit v kuchyni nebo třeba zmrazit) a kořeny dobře očistíme od hlíny. Nikdy je ale neumývejte, mrkev by při skladování mohla chytit plíseň.

Následně sklizenou zeleninu rozložíme a necháme chvíli proschnout na dobře větraném, chladném a suchém místě. Nejčastěji se pak mrkev dává do beden, ve kterých se zasype pískem, a ukládá se do tmavého sklepa s možností větrání, kde se teplota během zimy pohybuje mezi 0 až 4 °C. Písek je třeba během skladování občas mírně zvlhčit například rozprašovačem.

Pěstování mrkve na balkoně

Pěstování mrkve na balkoně není nemožné, chce to ale odpovídající vybavení. Základem jsou dostatečně hluboké nádoby. Květináče by tedy měly mít alespoň 40 centimetrů na výšku. Oblíbené je také takzvané bedýnkové pěstování, kdy se zelenina vysévá do 50 centimetrů hluboké bedny plné zahradnického substrátu. Pro balkonové pěstování se však doporučuje volit spíše rané a drobnější odrůdy.

TIP: Patříte mezi vášnivé zahradníky, kteří se nedokážou s koncem léta s péčí o zahradu rozloučit? Pokud ano, vysaďte si druhy, které budou kvést či plodit až do prvních mrazů. S péčí o zeleninu na podzim vám poradíme v našem předchozím článku.

Batáty, známé také jako sladké brambory, se v české kuchyni objevují stále častěji. Jejich specifická chuť výborně vynikne v domácích hranolkách i bramborovém pyré. S velkou oblibou je nakupují maminky batolat, která nasládlou chuť ocení asi nejvíce.

Tuto tropickou a zdravou zeleninu si však můžeme běžně vypěstovat i doma, a není k tomu potřeba nic víc než k pěstování klasických brambor, které již dobře známe. Pojďme se tedy podívat, jak na to!

Vše o batátech

Povijnice batátová, někdy také jedlá, latinsky pak Ipomea batatas, patří mezi tropické rostliny pocházející ze střední Ameriky. Hlízy této rostliny jsou jedlé, jejich dužina je většinou sytě oranžová (může mít však i další barvy od žluté až po fialovou) a má mírně sladkou chuť. Tyto hlízy se využívají obdobně jako hlízy bramboru, vzhledem jsou bramborám také podobné, i když tyto dvě rostliny botanicky příbuzné nejsou.

Jedná se o plazivou rostlinu, s vejčitými až srdčitými listy, které působí velmi esteticky a povijnice se často pěstuje také jako okrasná. Ve většině případů se však pěstuje pro hlízy, a to nejen na zahrádkách vášnivých pěstitelů, ale také ve velkém. Mezi největší producenty batátů se řadí Čína, Malawi a Tanzanie.

Odrůdy batátů

Je známo více než 400 různých odrůd batátů, které se od sebe liší v mnohém – velikostí, tvarem a barvou listů, velikostí, tvarem, chutí a barvou hlíz, velikostí a celkovým vzhledem rostliny a podobně.

Vzhledem k takovému počtu různých kultivarů si je zde nemůžeme jmenovat všechny, a tak si uvedeme alespoň pár z těch, které jsou běžně k dostání u nás a dobře snáší naše klimatické podmínky.

V České republice se povijnice batátová pěstuje jak pro hlízy, tak jako okrasná rostlina.

Okrasné batáty:

• ‚Yellow‘ – listy jsou světle zelené se žlutým podtónem, klasické velikosti.
• ‚Compact Yellow‘ – žlutozelené listy jsou menší velikosti. Rostlina se s oporou dorůstá až 3 metrů.
• ‚Red‘ – listy jsou temně červené, dužina hlíz má také tmavší odstín.
• ‚Cameo‘ – vejčité listy mají velmi tmavý fialový odstín.
• ‚Colored Leafs‘ – bujně rostoucí kultivar se zelenobílými až narůžovělými listy. Pěstuje se hlavně jako okrasný.
• ‚Green‘ – tato odrůda se vyznačuje trávově zelenými listy, které jsou spíše srdčitého tvaru.
• ‚Marguerite‘ – listy jsou srdčité a limetkově zelené, pěstuje se jako okrasná.

Jedlé batáty:

• ‚Erato White‘ – vysoká produkce hlíz, listy hluboce jsou vykrajované, hlízy mají hnědou slupku a bílou dužinu.
• ‚Erato Orange‘ – tato odrůda se od té předchozí liší pouze tím, že plody mají dužinu oranžové barvy.

Aktuálně dostupné odrůdy sladkých brambor si můžete vybrat také v našem eshopu

Jak pěstovat batáty

Okrasné:

• Stanoviště: pěstování batátů je vhodné na slunci až v polostínu. Pěstovat lze v záhonu, v truhlíku i větším květináči. Okrasné kultivary se skvěle hodí do truhlíků k letničkám.
• Nároky na půdu: výživný a kyprý substrát
• Závlaha: rostlina má raději vlhké prostředí bez přelévání.
• Řez: pěstuje se jako letnička, řez tedy nevyžaduje.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: okrasné druhy hnojíme jednou až dvakrát týdně hnojivem pro balkonové rostliny

Jedlé:

• Stanoviště: pěstujeme na slunci až v polostínu, na dostatečně velkém prostranství. Ke stonkům lze umístit oporu, v opačném případě se bude rostlina na stanovišti chovat jako půdokryvná.
• Nároky na půdu: hluboké, hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.
• Závlaha: pravidelně zaléváme, v období sucha zálivku ještě zintenzivníme.
• Řez: řez není vyžadován, batát se pěstuje jako jednoletá rostlina.
• Odolnost: nejsou mrazuvzdorné, před případnými přízemními mrazíky je nutné rostliny chránit.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: pěstujeme-li povijnici batátovou pro hlízy, je nutné používat organická hnojiva, například kompost.

Výsadba batátů

Batáty většinou pěstujeme z kořenových hlíz. Je potřeba počítat s tím, že plazivá povijnice zabere na pozemku dost místa, proto jí vyhradíme obdobné políčko, jako bychom sázeli klasické brambory. Na pozemku si vytvoříme asi 10 centimetrů hluboké brázdy rozmístěné přibližně 40 centimetrů od sebe. Samotné naklíčené hlízy do nich vkládáme opět se 40centimetrovým rozestupem. Rozmístěné hlízy zahrneme hlínou do hrůbků, přičemž předtím ještě můžeme do zeminy zapravit kompost nebo hnůj.

Kvetení a dozrávání hlíz

Květy se objevit můžou, ale nemusí. Když už budete mít to štěstí, najdete kalichovité kvítky bílé, růžové až fialové barvy, které jsou poměrně velké a na rostlině rozmístěné ve skupinách.

Hlízy dozrávají obvykle během září a října. Poznáme to tak, že lodyhy začnou zasychat. Teprve až po úplném zaschnutí lodyh se uchylujeme k vykopání hlíz. Postupujeme velmi opatrně, mechanické poškození sladkých brambor by mělo za následek jejich rychlou zkázu, vzhledem k obsahu cukru. Sklizené batáty můžeme uskladnit na suchém, chladném a dobře větraném místě.

Choroby a škůdci batátů

V našich podmínkách se povijnici batátové škůdci i choroby vyhýbají a k žádnému z onemocnění zde není náchylná. Na rostlině si nepochutnávají ani mandelinky a další „typicky bramboroví“ škůdci. Jediné, na čem si mohou nezvaní hosté pochutnávat, jsou hlízy. Ty obvykle požírají hlodavci.

Využití batátů

Jak jsme se již zmínili výše, povijnice batátová se často pěstuje jako rostlina okrasná listem. Skvěle se jí daří v nádobách a pěstitelé ji s oblibou usazují do truhlíků s letničkami, se kterými tvoří krásné, převislé, i metr dlouhé kompozice.

Pro člověka jsou však užitečnější hlízy této rostliny. Ty obsahují celou řadu živin, lehce stravitelné sacharidy, dostatek vlákniny, betakaroten a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Zralé hlízy tedy našly své široké uplatnění v kuchyni a lze je zařadit do mnohých receptů. Batáty lze vařit, péct, smažit – mezi nejoblíbenější recepty patří batátové pyré, batátové hranolky, ale i bramboráky z batátů, případně sladké pokrmy a moučníky.

TIP: Chcete-li se dozvědět více i o pěstování dalších druhů zeleniny, přečtěte si například náš článek o pěstování rajčat na balkoně.

Užitnou část zahrady si mnoho lidí bez tradičních brambor ani neumí představit. Jejich pěstování má dlouhou tradici a každý pěstitel má svůj „recept“ na bohatou úrodu.

Co však dělat, když je vaše zahrada příliš malá a zvažujete kam vysadit každou jednu rostlinu? Pokud se nechcete vzdát své vlastní úrody brambor, nabízíme vám způsob jak získat větší množství brambor v malé zahradě pomocí pletiva.

Nezoufejte, že máte malou zahradu a nemůžete v ní pěstovat všechny druhy zeleniny. Navíc asi každý si uvědomí, že brambory potřebují velkou plochu, protože jsou vysoké a potřebují přihrnovat zemí.

Nabízíme Vám výborné řešení, jak i na malé ploše získáte velké množství brambor. Postačí Vám k tomu pletivo s většími oky, sláma, kompost nebo substrát a sadbové brambory. Tento koš na brambory umístěte na světlé místo v zahradě. Pletivo může být libovolně vysoké.

1. Stočte pletivo do kruhu a zajistěte, aby se nerozcházelo.

2. Mírně ho přihrňte zemí.

3. Na dno umístěte slámu a zasypte ji vyzrálým kompostem nebo zahradnickým substrátem.

4. Po obvodu kruhu vysaďte brambory tak, aby byly alespoň v každém druhém oku pletiva.

5. Dbejte na to, aby očka brambor směřovaly ven.

6. Přidejte opět vrstvu slámy, zasypte kompostem a postup s bramborami a výsadbou opakujte, dokud se nedostanete na vrch pletiva.

7. Vrchní brambory mohou být vysazeny ve středu, neboť mají možnost růst nahoru.

8. V případě potřeby zalévejte a sledujte, jak Vám pletivo obrůstá listy brambor.

9. Když listy seschnou cca v září, povytahujte zaschlou nať, vytáhněte pletivo, brambory se Vám vysypou přímo na zahradu a stačí je jen sebrat.

Vypěstujte si bohatou úrodu zeleniny, v naší nabídce najdete také kvalitní a odolné sazenice zeleniny

TIP: V případě malé zahrady nebo pěstování na balkoně, si přečtěte také článek o pěstování zeleniny v nádobách.

Zdroj foto inspirace : http://alternative-energy-gardning.blogspot.ca/2013/10/how-to-make-potato-barrel-using-chicken.html

Máte chuť na vlastní zeleninu? Nedá se to, protože nemáte vlastní zahradu? Chyba! Pokud si chcete denně pochutnat na čerstvé zelenině, nepotřebujete zahradu. Ideální příležitost k vytvoření malé rajské zahrady nabízí nevyužitý balkon nebo terasa.

Zralá na stonku, čerstvě utržená a především velmi zdravá - taková zelenina chutná prostě nejlépe. A co je dobré, že tyto pochoutky se dají kvalitně vypěstovat v květináčích, pro ty se najde místo vždy!

Zelenina zajímavá na pohled

Hodně zeleniny se opticky nemusí schovávat za tradiční okrasné rostliny. I ony dokážou udělat balkon poutavým. Buďto díky svým barevným plodem nebo zajímavými květy či rozložením listů. Pokud jsou umístěny v atraktivních květináčích, vytvoří z balkónu na příjemné místo, kde si budete s radostí chodit užívat svůj volný čas.

Klasika vs. výjimečnost

Pokud se chcete vyhnout několika tradičním druhům zeleniny, sáhněte po jedinečných zvláštních kultivarech. Zvláště úsporné, co do místa, jsou druhy zeleniny, které se šplhají nebo visí, jako např. inka okurka, mexická miniokurka, kalabasa "ptačí budka" nebo sladký brambor. I na malém balkoně mohou růst do výšky na mříži i dýně vhodná do mikrovlnné trouby. Tyto tykve jsou 10 až15 cmvelké a váží kolem 700 - 1000 g. Tato obzvláště malá dýně je ideální právě pro přípravu v mikrovlnné troubě. Stále málo známé je trpasličí Tamarillo. To je také známé jako brazilská sametová švestka a pochází z Bolívie. Jeho oranžové plody jsou velmi chutné, lahodné a připomínají chuť meruněk.

Jedlé stolní dekorace

Pozornost na balkónovém stolu upoutají plody citronových chilli. Zralé plody jsou jasně žluté. Chuť je ostrá a má citrónový nádech.

Kulivar "Lemon Drop" je velmi produktivní odrůda. Rostlina dokáže vytvořit až 80 plodů. Stromové chilli papričky (Capsicum pubescens) pěstitele zaujmou svou robustní formou. Tyto zvláštní chilli dobře vydrží i teploty do 5 ° C. Plody tvoří dokonce i v zimě a velké fialové květy jsou velmi dekorativní. Plody jsou velmi masité a překvapí svou zvláštní chuť a ostrostí. Přečtěte si více o pěstování chilli papriček v našem článku.

Všechny druhy zeleniny ale i ovoce, které můžete pěstovat na balkoně naleznete také v naší nabídce

Pokud dáváte přednost zelenině, která se může jíst přímo z ruky do úst, sáhněte po citronové okurce. S její jemnou chutí, je vhodná jako koktejlová brambora na svačinu. Citron okurka je bez hořkosti, velmi jemná a zdravá. Nechutná tak, jak její název napovídá, po citrónu, ale naopak její kulaté plody nejsou hořké, jsou velmi příjemné a zdravé.

Užitkové rostliny v květináčích potřebují zvláštní péči

Pro pěstování na balkoně si vyberte velké nádoby, v nichž musí být v každém případě na dně otvor pro odtok přebytečné vody. V opačném případě může dojít po vydatném dešti k přemokření a úhynu kořenů. Použití vysoce kvalitního substrátu je obzvláště důležité. Zde byste neměli šetřit. Při sázení zapracujte do substrátu zásobní hnojivo nebo 4 až 6 týdnů po výsadbě je poprvé přihnojte.

Směrování balkonu na východ nebo na západ je ideální pro pěstování zeleniny. V dopoledních hodinách nebo večer tam působí mírně slunce, které obvykle vyžaduje teplomilná balkonová zelenina. Při jižní expozici je nebezpečí, že se rostliny ve slunečných dnech spálí nebo vyschnou, aby se tomu zabránilo, musí být pěstební nádoby chráněno před extrémním horkem.

Samozřejmě, balkon nenabízí dostatek prostoru pro dosažení potravinové soběstačnosti, ale zábavu ze zahradničení poskytne určitě.

TIP: Chcete-li se držet klasiky a pěstovat například oblíbená rajčata, přečtěte si také článek o pěstování rajčat na balkoně.

Plodovou zeleninu můžete vypěstovat z předpěstované sadby nebo přímo z výsevu na zahrádce. Do volné půdy se mohou vysévat tykve, cukety a okurky.

V krátkém čase vyklíčí. Teplota půdy by měla být kolem 15 °C. Pokud chcete, aby bylo klíčení ještě rychlejší, namočte semena do vlažné vody. Nezapomeňte udržovat plochu bez plevelů a dostatečně ji zalévat zejména na začátku růstu a pak v období tvorby květů a plodů.

Mezi plodovou zeleninu, kterou je lepší získat předpěstováním, patří teplomilné papriky a rajčata. S výsevem musíte začít již na konci února. Platí to zejména pro papriku, feferonky, chilli. Rajčata vysévejte později, aby nebyla slabá a vytažená za světlem.

Pokud dáváte přednost pěstování zeleninu ze semen, podívejte se na aktuální nabídku semen plodové zeleniny v našem eshopu

Vysévejte řídce, na široce, aby měli rostliny dostatek živin a prostoru. Efektivní je použít i Jiffy zakořenovače, do kterých vložíte 1 nebo 2 semínka. Rostliny jsou téměř použitelné na výsadbu, mnohdy se nemusí ani přesazovat. Vynecháte i jednocení a manipulaci s křehkými stonky.

Pokud jste již na zahradě pěstovali například koktejlová rajčata, často se stává, že na jaře získáte mladé rostliny přímo na místech, kde opadaly plody. Tyto sazenice jsou mnohem silnější než ty předpěstované a jsou na výsadbu připraveny mnohem dříve. Pokud se Vám stalo, že se během výsadby do volné půdy rajče zlomilo, zasaďte jej hlouběji do země, vytvoří si nové kořínky. Nezapomínejte na pozdní jarní mrazy.

Vyberte si kvalitní sazenice zeleniny z naší nabídky

Sazenice nízkých druhů a třešňovitých druhů rajčat můžete pěstovat i v nádobách na terase a balkoně za předpokladu bohaté zálivky a hnojení.

TIP: Přečtěte si také článek o pěstování listové zeleniny.

Určitě jste o ní již slyšeli a všemožně se i snažíte docílit, aby i ta Vaše byla výjimečná a zároveň ekologická. Toho dosáhnete jen tehdy, když vynaložíte všechny zkušenosti našich babiček a budete sledovat vše kolem sebe - to znamená přírodu.

To je jediná cesta k symbióze - ideálnímu soužití rostlin a plodin.

Dále platí, že je třeba vynechat chemickou ochranu pro řešení problémů s chorobami a škůdci. Nabízíme Vám několik tipů jak začít pěstovat a zakládat zahradu ekologicky.

Odplevelování a mulčování

Plocha musí být odplevelená, nebo vysazena tak, aby plevel neměl šanci. K tomu Vám stačí vysadit zeleninu a květiny blízko u sebe, případně využít vyvýšené záhony, vysazovat je hustější, ale v rovnováze a nakonec mulčovat. Zeleninu mulčujte posekanou trávou, dřeviny a keře drcenými větvemi, třískami.

Zálivka

Možná je to něco tak prostého a jednoduchého, ale i zalévat je nutné umět. Raději zalévejte intenzivněji a déle, i každý druhý den jakoby mělce, jen popraškem každý večer. Mělkou zálivkou rostliny i mělce koření. Zalévejte odstátou, nejlépe dešťovou vodou s ideální teplotou. Studniční voda je příliš studená a tvrdá. Ideální zalévání provádějte brzy ráno nebo pozdě večer, kdy už nepálí slunce a zem není přehřátá.

Pokud ničíte pýr, určitě ho nehoďte na kompost

Pýr nepatří na kompost, ale ani do komunálního odpadu. Můžete z něj a jiných agresivních plevelů připravit výluh, a tak ho vrátit v přijatelné formě opět půdě.

Pokud už musíte použít chemickou ochranu správně určete nemoc nebo škůdce

V první řadě se snažte použít biologickou ochranu nebo bio přípravky ve formě výluhů, macerátů. Škůdce ničte, poškozené listí palte, neházejte na zem ani do kompostu.

Nepěstujte za každou cenu všechno

Pěstujte druhy a plodiny, které se Vám osvědčily, jsou vhodné do Vašich pěstitelských podmínek a dobře snášejí Vámi vybrané stanoviště.

Hnojení

Využívejte přírodní, vlastní kompost. Z kuchyně, jako slupky ze zeleniny a ovoce, skořápek, trávy a zbytků rostlin, za několik měsíců získáte kvalitní kompost, který je nesrovnatelně lepší než kupovaná hnojiva.

Pokud nemáte kompost, použijte přírodní hnojiva, vhodná pro ekologické pěstování, například CONAVIT ®

A to je jen část úspěšného ekologického zahradničení.

TIP: I na balkoně můžete pěstovat zeleninu ekologickým způsobem. Přečtěte si náš článek jak vytvořit eko-zahradu na balkoně.

Česnek je zeleninou, bez které se neobejde žádná kuchyně. Cítit ho v plackách, polévce i mase. Vynikající jsou i pomazánky. Je to afrodiziakum a zároveň účinně bojuje proti chřipce. Pokud najdete místo v zahradě, určitě si ho vysaďte.

Pěstování česneku

Není náročný na pěstování a vyhovuje mu téměř každá půda, kromě těžké podmáčené půdy. Česnek se rozděluje podle pěstitelské odrůdy na jarní a podzimní. Podzimní odrůdy můžete vysazovat od konce října do trvalého zamrznutí půdy, podle podmínek i do poloviny prosince. Další rozdělení je z botanického hlediska:

Paličáky - s květným stonkem a pacibulkami. Pokud chcete získat větší stroužky, květní stonky je nutné vylamovat. I z pacibulek získáte česnek. V prvním roce vyrostou kulaté hlávky, které se v druhém roce rozdělí a získáte klasický česnek.

Nepaličák - nevytváří květní stonek a cibule je více složena

Jak vysadit česnek

Vysazuje se do předem připravené, odplevelené a prokopané půdy, čerstvě nehnojené. Ideální po okurkách, košťálovinách a bramborách. Nevhodnými předplodinami jsou luštěniny a cibule. Pravidelným střídáním plodin zamezíte výskytu škůdců a chorob a podpoříte i zdravější růst.

Pozor na mělké výsadby. Česnek vysazujte hluboko 8 - 10 cm do řádků, podle velikosti stroužků. Jednotlivé rozestupy by měly být 10-15 cm od sebe, rady 20 - 30 cm.

Stává se, že česnek do zimy ještě vyroste. Mnozí mají zkušenosti, že to není překážkou, ale nemělo by se to stát. Pravděpodobně se jednalo o mělkou výsadbu. Hrozí omrznutí. Během teplého období během zimy a dostatečných srážek se však tomu mnozí nevyhnou, pokud je česnek vysazený mělce.

Vyberte si z naší aktuální nabídky kuchyňského česneku na podzimní výsadbu

Pokud z nějakého důvodu podzimní výsadbu nestihnete, každý česnek se dá vysadit i na jaře. Většinou to nemá vliv na výši výnosu. Počítejte však s pozdějším sběrem.

Pozor i na okopávání, aby se nepoškodila výsadba. Česnek má první listy křehké. Proto doporučujeme jen prokypření kolem a samozřejmě během května a června mu vyhovuje bohatší zálivka. Pro česnek je důležitá provzdušněná půda alespoň 3x za sezónu.

České a slovenské odrůdy česneku

V naší nabídce najdete například i tyto vynikající odrůdy:

Lukan

je nepaličák, s velmi ostrou a zároveň příjemnou chutí. Obal je bílý s jemně fialovým nádechem. Výborně se skladuje. V jedné hlavičce může mít 8-17 stroužků.

Vekan

je paličák, s příjemnou ostrou chutí. Obal je šedobílý s výraznými fialovými skvrnami. Skladovatelnost je dobrá, dá se sklízet i za zelena. 8-12 stroužků v hlavičce.

Záhorský II

je nepaličák se širokými listy. Obalové suknice jsou šedobílé. Má dobrou skladovatelnost a ostrou ušlechtilou chuť. V hlavičce se může nacházet 8-15 stroužků.

Mojmír

je slovenská odrůda česneku. Je to nepaličák. Vytváří středně pevné až pevné cibule. Obal je šedobílý, s řídkým výskytem fialových skvrn. Chuť je příjemná, ušlechtilá.

Matúš

je další slovenská odrůda česneku. Je to paličák, který se vyznačuje ostrou, příjemnou chutí. Obalové suknice jsou bílé s fialovými skvrnami a hnědými žilkami.

Neváhejte a využije naši nabídku. Získáte zdravý sadbový materiál. Cena česneku na pultech v obchodních řetězcích stoupá. Pokud máte prostor, dopěstujete si množství česneku na domácí využití. Doma vypěstovaná zelenina chutná nejlépe.

TIP: Přečtěte si jak je třeba postarat se s příchodem podzimu o teplomilnou zeleninu.

Momentálně patří mezi moderní a velmi oblíbené drobné stavby v užitkové zahradě. Kromě toho, že působí esteticky, jsou i praktické a velmi dobře se v nich pěstují květiny, zelenina i bylinky.

I na malé ploše si tak dokážete vypěstovat alespoň základní zeleninu. Vyvýšené záhony jsou vhodné i na místech v zahradě, kde je nevhodná půda jako jíl nebo příliš suchá písčitá půda, i na místech, kde je množství suti zakopané přímo v půdě. Použitím vyvýšených záhonů Vám odpadá pracné odstraňování plevele, okopávání a rytí.

Pokud nad nimi uvažujete, vyberte jim vhodné místo, se spoustou slunce, s částečným stínem, v blízkosti vodního zdroje. K vytvoření budete potřebovat dřevěné hranoly, případně střešní latě, hřebíky, šrouby, Aku vrtačku, textilii, nátěr na dřevo a množství substrátu či vlastního kompostu a listovky. Záhony můžete kromě dřeva vytvořit i pomocí starých cihel, cihel klinker nebo uzavřených místností, či jiných betonových obrubníků a kamenů. To už necháme na Vás. Velikostně je přizpůsobte danému prostoru a Vašim pěstitelským nárokům.

Co zasadit do vyvýšených záhonů

V jednom záhoně nemusíte pěstovat jen jeden zeleninový druh. Vhodnější je druhy střídat. I záhon tím bude vynikat. Po obvodu můžete vysadit i letničky a bylinky. Případně zvolte několik záhonů, kde jeden bude pro listovou a kořenovou zeleninu, druhý pro plodovou zeleninu a jahody a třetí například pro bylinky.

Do vyvýšených záhonů můžete vysadit zeleninu, bylinky ale například i letničky

Na spodní části záhonu by textilie neměla být. Půda by měla dýchat, přebytečná voda musí odtékat. Tím, že tam bude vysoká vrstva půdy a hustě osázena zelenina, plevel nebude mít šanci. Takto uzavřená plocha se i snadno udržuje a čistí.

Na bylinky si můžete vytvořit i záhony ve tvaru pyramidy nebo bylinkovou spirálu.

Vytvořit je můžete nyní na podzim - na dno vysypte listí, zahradní zeminu a kompost. Do jara se to dokonale rozloží. Stačí už jen doplnit zbývající část substrátu nebo vlastní kompost a můžete vysévat a vysazovat.

Pokud jste se rozhodli pro dřevěné trámy a prkna, vnitřek záhonu obalte textilií, fólií a dřevo naimpregnujte. Voda, slunce, zima a množství živočichů, to vše působí na dřevo venku.

Aby Vám vydrželo co nejdéle, musíte jej natřít. Pokud máte nároky i vzhledové, vyberte si barvu, která zapadne do celkového stylu a kompozice zahrady. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů.

TIP: Přečtěte si také článek o pěstování zeleniny v nádobách.

Už je to tak, pomalu se nám léto končí a dostáváme se opět pod nadvládu podzimu. I v tomto období však zahrada nabízí množství plodů, o které se však musíte ještě postarat. Na konci měsíce se mohou objevit teploty kolem 0 ° C a méně a to už není příznivá teplota pro teplomilnou zeleninu, která zůstala na záhonech.

Rajčatům, jež jsou ještě plné plodů, odstraňte všechny přebytečné spodní listy. Rostlinu ve vrcholu zaštípněte a odstraňte všechny nové střapce plodů, které kvetou. Tím rostlinu přinutíte nevěnovat se růstu a tvorbě plodů, ale dozrávání a růstu stávajících. Zelená rajčata dozrají i bez rostliny volně položené na parapetu okna nebo ve velké 4 litrové zavařeninové láhve.

Paprika, která je ještě na rostlinách, také nemá ráda nízké teploty. Proto, pokud hrozí první přízemní mrazíky, přikryjte je nebo jim vytvořte trvalejší kryty. Pokud máte papriky ještě malé a nedozrálé a potřebujete se porostů zbavit a vyčistit plochu, tak jejich oberte a naložte do sklenic spolu s míchanou zeleninou jako jednohubky.

Cukety, dýně a melouny pomalu také uskladňujte. Mrazíky je sice zpočátku ještě velmi nepoškodí, pokud je tam dostatek listů, ale je čas k uskladňování. Nechcete přece přijít o pěknou úrodu. Pokud máte přebytek, nastrouhejte je na velkém struhadle a uskladněte v mrazničce. Dají se během zimního období použít na chutné zeleninové placky, koláče, nádivky.

Klasické melouny a melouny vodní se dají také konzervovat a zavařovat s okurkovým nálevem. Pro někoho možná novinka, pro někoho běžná věc. Vyzkoušejte.

Nezapomeňte po sklizni vyčistit všechny plochy od plevele. Později bude plocha připravena na podzimní zapracování hnojiv.

Zelenina na podzim

V tomto období byste už měli mít vytrháný česnek. Ten vybělte, svažte a zavěste do sucha a mírného průvanu, aby se dosušil. Cibuli vytrhávejte, až když větší část leží na zemi a krček je suchý a zlomený. Také ji dosušte na slunci, odstraňte suché a odlupující se slupky a zavěste nebo umístěte do bedýnek.

Průběžně sbírejte dýně, cukety a patisony. Můžete je i mrazit, stačí je nastrouhat na větší nudličky. I v zimě si pak můžete pochutnat na výborných cuketových plackách. Stačí přidat nastrouhanou mrkev, petržel a brambory. Aby byly na zahradě co nejdéle, podložte pod plody kartony a příliš dlouhé šlahouny bez květů a plodů odstraňte.

V tomto období dominují rajčata a okurky. Nezapomínejte na sběr a zpracování. Spodní listy na rajčatech odstraňujte a vrcholky zkraťte, aby stihli všechny třásně s plody ještě dorůst a dozrát. Vysoká rajčata stále přivazujte k oporám. Nemusíte je sbírat úplně dozrálá, dozrají i mimo rostliny. Pokud je sesbírátei se stonkem, vydrží déle svěží.

Toto období je plodné a kuchyně se plní zavařeninami a zásobami na zimu. Vyzkoušejte kombinovat zeleninu v jednom poháru. Do jedné sklenice skombinujte kolečka, kostky různé zeleniny jako okurky, mrkve, cukety, kedlubny a cibulky, zalijte sladkokyselým nálevem a běžně sterilizovat.

Po sklizni zeleniny zůstávají na ploše prázdná místa. Ty stále udržujte ve stavu bez plevele. Můžete vysít například rostliny pro zelené hnojení, které pak zaryjete do půdy.

Již nyní můžete uvažovat nad výsadbou podzimního česneku. Samozřejmě, zatím jen nad místem jeho výsadby. Vyhněte se stejnému místu, kde byl vysazen a i místu, kde byla vysazena cibule.

Česnek na podzimní výsadbu najdete také v naší nabídce mezi semeny zeleniny

Stejně můžete vybírat brzkou mrkev. Mrkvi stačí být v půdě 100 dní. Během sklizně používejte košíky nebo bedničky. Zeleninu můžete mrazit, sušit, uskladňovat ve sklepích a skladech, či v komoře. Jak na sušení? Nejlepší je použít sušičku. Kořenovou zeleninu nakrájejte na malé kousky a ty poklademe na otočné talíře v sušičce. Usušené kousky je vhodné používat v kuchyni pro přípravu polévek a na dochucení jídel.

TIP: Máte stinnou zahradu, ale nechcete se vzdát vlastní zeleniny? Přečtěte si jak to je s pěstováním zeleniny ve stínu.

Na balkoně nemusíte vždy pěstovat jen květy, z nichž je v podstatě jen estetický dojem a Vy máte radost z jejich pěstování. Zkuste vypěstovat zeleninu, ze které můžete mít užitek a zpracovat ji v kuchyni nebo ji použít pro přímý konzum během péče o ni a jako doplněk tam můžete pěstovat i okrasné rostliny.

Budete potřebovat vhodné nádoby nebo fóliové pytle naplněné substrátem. V takovém pytli můžete pěstovat rajčata, dokonce i brambory, papriku. V závěsných nádobách jahody, nejlépe ty měsíční, z nichž sesbíráte více úrody i mimo sezonu.

Na balkoně se dobře daří i bylinkám, které dodají jídlu správnou chuť a svěžest. Nezapomeňte pěstovat pažitku, oregano, bazalku, saturejku či petrželku. Bylinky nevyžadují výživnou půdu ani hnojení, či extrémní zalévání.

Naopak, plodová zelenina vyžaduje výživnou propustnou půdu, dostatek tepla, vláhy i slunce, v některých případech i zastínění. Vysoké druhy vyžadují i oporu.

Vyberte si z nabídky semen zeleniny

Pokud teprve začínáte s pěstováním zeleniny na balkoně, začněte s druhy, které jsou vhodné pro takové pěstování. Např. cherry rajčata, třešňovitá a žluté rajčata, paprika „Hamík“, dýně, melouny, lilek, okurky salátové (vyžadují oporu). Zeleninu s krátkým vegetačním obdobím jako ředkvičku, salát, špenát i hrášek můžete pěstovat i 3x za sezónu.

Kromě klasických nádob můžete využít i bedýnky, ve kterých se zelenině bude určitě dařit. Nezapomeňte na dobrou drenáž a odvodnění, abyste během zálivky nevytopili balkon pod vámi. Aby se zemina nepřehřívala, použijte mulčování (listí, slámu).

Nabídka odolných a kvalitních sazenic zeleniny s vysokou úrodností *
* dostupnost podle sezóny

Rajčata pravidelně vyštipujte a rostlinu dobře vyvažte. Pěstujte jen tolik zeleniny, jaký prostor máte. Počítejte s tím, že na balkon musíte i vyjít, rostliny zalít, provzdušnit jim půdu. Případně tam budete chtít mít alespoň malé křeslo, abyste se mohli kochat pohledem na tu krásu a vychutnat si plody Vaší práce.

Tip: Přečtěte si jak pěstovat oblíbené rajčata na balkoně.