Blog

Štiplavá surovina s charakteristickou chutí, která nachází široké uplatnění nejen v české kuchyni. Přesně takový je křen, jehož pěstování hravě zvládnou i začátečníci. Dařit se mu bude nejen v zahradním záhonu, ale i v květináči nebo třeba PVC trubce. Zjistěte, jak jej zasadit a kdy nastává čas na jeho sklizeň.

Pěstování křenu

Křen se řadí mezi nenáročné rostliny pro pěstování. Pěstuje se zejména jako jedinečná pochoutka, která nachází hojné využití v kuchyni. Mnohdy se křenu přezdívá také jako český ženšen a bývá využíván například při kašli doprovázeném zahleněním. Celkově také přispívá k posílení organismu a využívá se proto při chřipce či nachlazení.

Křen patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi brukvovitých. Pyšní se mohutným dužnatým kořenem s válcovitým tvarem, z jehož hlavy vyrůstá několik lodyh. Rostlina křenu disponuje dlouhými řapíkatými listy, které mohou dorůstat až do délky 50 cm a šířky 20 cm. Zralé kořeny křenu mohou být dlouhé až 40 cm a široké 6 cm. Jejich hmotnost může dosahovat až 500 gramů.

Sázení křenu

Křen lze pěstovat dvěma způsoby - jednoletým a víceletým. Při jednoletém pěstování by kořeny vhodné k sázení měly být asi 1 cm silné. Ty si připravíme již na podzim a označíme si jejich horní konec. Na zimu je můžeme uložit do sklepa. S příchodem jara je třeba odtrhnout tenké kořínky a nařezat asi 20 cm dlouhé řízky. Tyto řízky se následně sázejí mírně šikmo do zeminy do hloubky zhruba 15 cm. Označený vrchol by měl směřovat k povrchu půdy. Zhruba na konci června je třeba kořeny odhrnout a odstranit z nich tenké kořínky ve střední části. Poté je opět přihrneme.

Pokud se rozhodnete pro víceleté pěstování křenu, opět budete potřebovat kořenové řízky. Tentokrát by však měly být silné zhruba 2 cm a dlouhé 10 cm bez vegetačního vrcholu. Tyto řízky sázíme do půdy na podzim nebo brzdy na jaře, a to do hloubky zhruba 15 cm. Jakmile se objeví výhony, zeminu odhrneme až k řízku a odkopneme téměř všechny výhony (necháme pouze dva). Rovněž je třeba odstranit postranní kořínky. Zeminu zpět přihrneme a celý postup dále zopakujeme v létě.

Zasaďte si křen selský do své zahrady. Je nenáročný a s jeho pěstováním si poradí prakticky každý

Pěstování křenu na zahradě

Výsadba křenu do záhonu na zahradě patří pravděpodobně mezi nejpopulárnější způsoby pěstování této rostliny. Křenu se nejlépe daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Z hlediska půdy volte vlhkou a bohatou. Ideální je půdu také prohnojit vyzrálým kvalitním kompostem. Pamatujte na to, abyste rostlině dopřáli dostatek místa, jelikož její kořenový systém může být opravdu bohatě rozvětvený.

Pěstování křenu v nádobě

Méně častým způsobem pěstování křenu je použití nádoby. Není to nemožné, jen je nutné pamatovat na to, že ve velké nádobě se mu bude přirozeně dařit lépe než ve stísněném prostoru. Pokud jej vysadíte do menšího květináče, riskujete, že jednotlivé kořeny nedosáhnou takové velikosti. Výhodou tohoto řešení je nicméně fakt, že svou zahradu ochraníte před „křenovou invazí“. Z hlediska velikosti volte květináč s výškou alespoň 40 cm a průměrem 40 až 60 cm.

Pěstování křenu v trubce

Originální způsob, který u pěstitelů nachází své příznivce. V tomto případě se používají obyčejné PVC trubky zapuštěné v půdě. Výhodou řešení je fakt, že můžete dosáhnout úrody skutečně gigantických kořenů. Rostlina totiž v takovém případě nemá jak vypouštět boční výhony.

Kdy se sklízí křen

Křen se sklízí co nejpozději na podzim v momentě, kdy rostlině zhnědnou listy a živiny se stahují do kořenů. Silné velké kořeny můžete využít pro konzumaci, menší kořeny si můžete ponechat pro opětovnou jarní výsadbu (v případě, že se rozhodnete pro jednoleté pěstování). K uskladnění plodin lze využít bednu s pískem, kterou umístíte do sklepa. Při uložení v lednici má křen tendenci rychle vyschnout a ztratit aroma.

Jak pěstovat wasabi

Zejména v asijské kuchyni nachází uplatnění wasabi, kterému se jinak říká také japonský křen. Oddenek se využívá do typických japonských pokrmů, jako je sushi, sashimi či nudle.

Pokud se rozhodnete pro pěstování wasabi na zahradě, vyberte této rostlině polostinné stanoviště v blízkosti vodních toků (například poblíž zahradního jezírka). Pamatujte na to, že wasabi nesnese mrazy. Na zimní měsíce je proto třeba rostlinu přestěhovat na jiné místo, přičemž okolní teplota by neměla přesáhnout 18 °C. Wasabi vyžaduje stálou zálivku, a to i v zimě. Na první sklizeň wasabi si budete muset dva roky počkat, dokud křen dostatečně nedoroste. Poté si ale užijete jeho jedinečnou štiplavou chuť.

TIP: K podzimnímu období neodmyslitelně patří nejen křen, ale i dýně. Zjistěte, jak na úspěšné pěstování dýně a vyberte si odrůdu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

Šater (neboli také nevěstin závoj či latinsky Gypsophila) dostal své označení podle podobnosti jeho drobných květů s krajkou typického závoje nevěsty. Řadí se do čeledi hvozdíkovitých, jeho pěstování je poměrně snadné a vaši zahradu skvěle promění. Skvěle se bude vyjímat také ve váze.

Šater latnatý

Mezi populární pěstované vytrvalé druhy se řadí šater latnatý (latinsky Gypsophila paniculata), který dorůstá výšky 60 až 100 cm. Na první pohled zaujme svými jednoduchými drobnými bílými květy. Tento šater roste má podobu košatého a bohatě rozvětveného trsu.

Šater latnatý se skvěle hodí do různých druhů zahrad. Pěstovat jej můžete jak volně, tak i v nádobách. Po rozkvětu je vhodný k řezu a následnému použití ve vázách, případně si jej můžete také usušit do rozmanitých sušených aranžmá.

Jak na pěstování šateru latnatého

Z hlediska substrátu volte hlubokou a vápenitou půdu. Za suchého léta pamatujte na pravidelnou zálivku. Šatery krásně kvetou zhruba od června do srpna. Aby se však rostlina příliš nevysilovala, je vhodné odkvetlé květy ostříhat. Stanoviště volte plně osluněné. Pamatujte také na to, abyste rostlinu nikdy nepřikrývali listím, raději použijte chvojí.

Pokud si chcete rostlinu vypěstovat ze semínek, můžete k jejich výsevu přistoupit v březnu až červnu. Použít lze buď výsevné truhlíky, nebo pařeniště s teplotou okolo 15 °C. Vzrostlé sazeničky můžete na stanoviště přemístit v červnu či červenci.

Nevěstin závoj pěstování v květináči

Gypsophila pěstování zvládá i v nádobách, díky čemuž skvěle vynikne například na balkonech či terasách. V zimě je ovšem třeba dávat pozor na přílišnou vlhkost v nádobě, která jí může škodit.

K čemu se nevěstin závoj používá

Větvičky šateru latnatého nachází uplatnění při tvorbě nejrůznějších aranžmá. Skvěle doplňují například kytice složené z růží. Větvičky je třeba odstřihnout dříve, než se květy rozvinou (v opačném případě by vám opadaly). Poté je můžete umístit do vázy s malým množstvím vody, kde budou pomalu zasychat a držet si tvar.

Netradiční trvalka gypsophila může zdobit i vaši zahradu. Vyberte si z naší nabídky kvalitních semínek nebo rostlin

Šater plazivý

Druhým oblíbeným druhem šateru je šater plazivý (Gypsophila repens). Narozdíl od šateru latnatého se jedná o nízkou kobercovou skalničku, která kvete drobnými růžovými květy. Dorůstá výšky pouhých 20 cm a roste tedy spíše při zemi. Jeho šířka se pohybuje mezi 30 až 50 cm. Ve volné přírodě můžete na šater plazivý narazit v severních a jižních vápencových Alpách, v Karpatech nebo třeba v pohoří severního Španělska.

Tento druh šateru nachází v zahradách uplatnění zejména ve skalkách nebo suchých zídkách. Skvěle také ozvláštní kaskádovité svahy, kde se pěkně rozprostírá a visí. Díky své velké přizpůsobivosti se přitom hodí i pro pěstitele začátečníky.

Jak na pěstování šateru plazivého

Pokud ve své zahradě zatoužíte právě po této rostlině, dopřejte jí ideálně slunečné stanoviště. Zpravidla ale dobře snáší také polostín. Z hlediska půdy preferuje hlinitopísčité půdy s obsahem vápníku. Substrát také může být mírně kyselý. Vyhovuje jí spíše sušší půda, se zálivkou to proto rozhodně nepřehánějte.

Pěstování šateru plazivého ze semínka probíhá prakticky stejně jako u šateru latnatého. Pamatujte na to, že do zídek či skalek se vysazuje vždy po jednom kusu. Rostlina totiž ke svému růstu potřebuje dostatek prostoru. 

TIP: Gypsophila se v zahradě skvěle kombinuje i s nejrůznějšími nízkými či vysokými trávami. Zjistěte více o tom, jaké okrasné trávy jsou dostupné v našem e-shopu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zasaďte si v zahradě bylinky, díky kterým ozvláštníte vaše pokrmy nebo si z nich třeba připravíte lahodné hřejivé čaje. V první části článku jsme se zaměřili na pěstování bazalky a meduňky. Ve druhém dílu jsme si pověděli více o pěstování tymiánu a máty. A v dnešní třetí části se budeme soustředit na další dvě populární bylinky, a to šalvěj a yzop.

Šalvěj pěstování

Šalvěj nachází v kuchyni bohaté uplatnění. Používá se k dochucení masa, ryb, omáček nebo třeba paštik. Často také bývá součástí směsi bylinek při přípravě chutného bylinkového másla. Šalvějový čaj se často pije při trávicích potížích, nadýmání nebo pálení žáhy. Odvar ze šalvěje se také používá jako kloktadlo a poslouží i při přípravě obkladů.

Samotné pěstování šalvěje je poměrně nenáročné. Této bylince vyhovuje slunečné, teplé a před větrem chráněné stanoviště. Stejně jako levandule nemá ráda přemokření. Z hlediska půdy volte ideálně hlinitopísčitou či vápenitou půdu. V zahradě ji můžete pěstovat společně s košťálovinami, které dokáže ochránit před nejrůznějšími škůdci (například slimáky či běláskem zelným).

K vysazení sazeniček šalvěje na venkovní záhon můžete přistoupit zhruba v polovině května, kdy již nehrozí mrazíky. Pamatujte na to, že rostlina se opravdu rozroste. Proto jednotlivé sazenice umístěte přibližně 40 cm od sebe.

Vyberte si semínka z naší nabídky a pusťte se do pěstování nádherně vonící šalvěje i vy.

Šalvěj druhy

Šalvěj má mnoho různých druhů a kultivarů. Mezi ty pravděpodobně nejznámější druhy šalvěje se řadí šalvěj lékařská, která je prastarou kulturní rostlinou pěstovanou po celém světě. Z dalších druhů lze zmínit například šalvěj luční, která roste převážně v teplých oblastech. Šalvěj hajní je trvalkou rostoucí v nejteplejších oblastech Moravy a Čech. Setkat se můžete také s šalvějí přeslenitou, šalvějí rozmarýnou nebo třeba šalvějí lepkavou.

Šalvěj pěstování v květináči

Šalvěj můžete pěstovat nejen v zahradě. Skvěle se jí bude dařit také v květináči. Tento polokeř dorůstá do výšky až 80 cm, proto volte spíše větší nádobu na pěstování. Pamatujte na to, že do jednoho květináče vždy patří pouze jedna rostlina. Samotný květináč pak umístěte na stanoviště s dostatkem světla. Častou zálivku nevyžaduje. Šalvěj v květináči vydrží zhruba 4 až 5 let, poté je nutné vysadit nové rostlinky.

Šalvěj přezimování

V průběhu roku je vhodné šalvěj zaštipovat. Pokud ji ale používáte v kuchyni, není to vyloženě nutné. Zároveň nezapomeňte průběžně provádět seřezávání starých dřevnatých větviček.

Na podzim doporučujeme jednotlivé výhony zkrátit na polovinu a bylinku zazimovat. K tomuto účelu využijte přikrývku (například v podobě chvojí), díky čemuž bude rostlina chráněna před mrazem.

Yzop pěstování

Yzop se těší popularitě zejména ve francouzské kuchyni, kde se používá do nejrůznějších polévek, omáček, nádivek či pomazánek. Často také bývá součástí některých likérů. Yzopové čaje se používají jako kloktadlo a mohou usnadnit vykašlávání. Olej s výtažky z yzopu pak například nachází uplatnění při masáži.

Yzop se řadí mezi nenáročné bylinky. Ideální je jej vysadit na jižní svah, který bude chráněn před větrem. Zvolte ideálně slunné a teplé stanoviště. Z hlediska půdy volte půdu s dostatečným množstvím vápna. Naopak příliš mokré, kyselé a písčité půdy vhodné nejsou.

Yzop lze pěstovat ze semínek, která do půdy zasejete v březnu až dubnu. Klíčení semínek trvá zhruba 20 dní. Rostliny se jednotí na vzdálenost zhruba 30 cm. Jelikož má yzop velké množství větviček a lístků, je vhodné jej zasadit na pozemek bez vytrvalých plevelů.

Pořiďte si semínka yzopu a zasaďte si tuto krásnou bylinku ve své zahradě, na terase či balkóně.

Yzop lékařský

Yzop lékařský je vůbec nejznámějším druhem yzopu. Už ve středověku jej přitom hojně pěstovali mniši, kteří jej využívali při přípravě pokrmů a také jako prostředek na podporu organismu.

Tato bylinka hojně kvete a lze ji proto pěstovat i jako okrasnou rostlinu. V takovém případě vám bude stačit ji ostříhat pouze na podzim a na jaře se vám opět odvděčí svým bujným růstem. Pokud ale yzop chcete používat jako bylinku, ostříhejte jej jak na podzim, tak i na konci jara. Jeho nať lze sbírat v okamžiku, kdy je vysoká zhruba 30 cm. Ideální je yzop sbírat v době květu.

Sušení yzopu

Yzop lékařský můžete sušit v 10-20 cm vrstvách na stinném větraném místě, případně uměle do teploty 40 °C. Usušený yzop se pyšní krásnou svěží zelenou barvou a modrofialovými květy.

TIP: Populární bylinkou v zahradách je také bobkový list, který najde v kuchyni široké uplatnění. Zjistěte, jak na správné pěstování bobkového listu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Přísavník (česky také loubinec nebo lidově psí víno) je rod rostlin z čeledi révovitých. Díky svému poměrně rychlému růstu a krásným listům se řadí mezi nejvyhledávanější pnoucí dřeviny. Zajímá vás, jaké druhy přísavníku existují a jak na jejich pěstování ve vaší zahradě?

Přísavník tříprstý

Rodu přísavníků dominují dva druhy. Jedná se o přísavník trojcípý (tříprstý) a přísavník pětilistý. První zmíněný druh zaujme svými lesklými světle zelenými listy, které se pyšní třemi výraznými hroty. Odtud ostatně pochází i jeho pojmenování. Tato pnoucí dřevina původem pochází z Asie, u nás se pěstuje zhruba od roku 1860.

Loubinec trojlaločný je krásný po celý rok, nicméně úplně nejvíce vynikne na podzim. Právě v tomto období se totiž jeho listy vybarví do nádherných tónů červené a oranžové, díky čemuž dodají vaší zahradě to pravé podzimní kouzlo.

Přísavník tříprstý pěstování

Přísavník obecně vyniká vysokou odolností vůči průmyslovému znečištění. Také dobře snáší zastřihování. Přísavník třílaločný vytváří vzdušné kořeny. Jeho úpony jsou dlouhé až 3 cm a při kontaktu s povrchem vylučují látku podobnou lepidlu. Díky tomu se rostlina dokáže pnout i po hladkém povrchu.

A jak sázet přísavník? Všechny druhy loubinců vyžadují slunná až polostinná stanoviště. Dařit se jim bude v jakémkoliv typu půdy. Pouze je třeba se vyhnout zamokřené půdě, a to především v prvních letech pěstování. V chladnějších oblastech můžete mladou rostlinu chránit před mrazem. Pomocníkem vám bude netkaná textilie nebo nahrnutí kůrového mulče.

Jak daleko od sebe sázet přísavník?

Při pěstování přísavníku pamatujte také na to, že tato rostlina ke svému růstu potřebuje dostatek místa. Vzdálenost mezi rostlinami by se proto měla pohybovat kolem dvou metrů.

Při výsadbě je třeba vyhloubit jámu hlubokou alespoň 50 cm. Vždy se řiďte konkrétní velikostí balu sazenice. Pamatujte také na to, abyste se vyhnuli společnému pěstování několika druhů přísavníku dohromady, jelikož se nesnesou.

A jak rychle roste přísavník?

Přísavník roste velmi rychle a pro porovnání je jeho růst ještě rychlejší než u břečťanu. Snadno může dorůst až do 20 metrů. V prvním roce pěstování je přírůstek minimální, sazenice totiž zatím jen koření. Ve druhém roce můžete očekávat přírůstek zhruba 1,5 metru, v dalších letech poté až 3 metry. Mnohdy se přitom přísavník právě s břečťanem kombinuje.

Prohlédněte si naše nádherně zbarvené přísavníky a pořiďte si sazenice pro následné pěstování

Přísavník pětilistý

Přísavník pětilistý se od toho tříprstého mírně liší. Jeho listy jsou rozděleny na pět tmavě zelených pilovitých prstů a mohou trochu připomínat listy kaštanu.

Stejně jako u přísavníku pětilistého se i v tomto případě listy na podzim vybarvují do krásné červené barvy. Pamatujte na to, že přísavník neopadavý neexistuje. Na zimní měsíce tedy své listy ztratí.

Řadu lidí také jistě bude zajímat to, zda je loubinec jedovatý. Bobule jsou pro člověka a další savce slabě jedovaté. Nicméně mají odpornou chuť, a proto otrava většinou nehrozí. Pro ptáky bobule jedovaté nejsou, naopak se pro ně jedná o důležitý zdroj potravy.

Přísavník pětilistý pěstování

Podmínky pro pěstování přísavníku pětilistého jsou prakticky totožné jako u přísavníku tříprstého. Alespoň co se půdy a stanoviště týče. Nicméně rozdíl spočívá v tom, že loubinec pětilistý ke svému růstu potřebuje oporu nebo alespoň drsný podklad. K opoře se tato rostlina přichytává příčepivými kořínky.

Rostliny lze poměrně snadno množit vegetativní cestou. Během vegetace můžete přistoupit k řízkování polovyzrálými řízky. Ty následně zapíchněte do truhlíku s vhodným substrátem, zakryjte fólií a nechte zakořenit. Někdy mohou výhony zakořenit i ve sklenici s vodou. Je daleko víc expanzivnější než přísavník tříprstý. Pokud tedy chcete umírněnou plochu, volte přísavník tříprstý.

Pamatujte na to, že oba přísavníky hodně odnožují, vytvářejí nové a nové rostliny od kořenů, rostoucí výhony polehlé na zemi také rychle zakoření. Výsadba by měla být přemyslená a uvážená. Jenom ucelené plochy dodají podzimní efekt a ozdobu vašemu plotu nebo zdi.

TIP: Mezi další krásné popínavé rostliny do zahrady lze zařadit například rostlinu clematis. Zjistěte více o tom, jak pěstovat plaménky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ve vaší zahradě nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i zajímavé léčivé bylinky. V první části tohoto článku jsme si řekli více o pěstování bazalky a meduňky. Ve druhé části se podrobně zaměříme na další dvě bylinky, a to konkrétně tymián a mátu.

Tymián pěstování

Pěstování tymiánu je poměrně nenáročné a zvládnete to venku i doma. Tato bylinka své četné využití nachází zejména v kuchyni. Pyšní se totiž výraznou chutí a aromatem, díky čemuž skvěle doplňuje pokrmy z drůbeže či zvěřiny. Perfektně také podpoří chuť tradičních paštik, bylinkového másla nebo třeba nádivky. Pokud tymián použijete jako obrubu květinového či zeleninového záhonu, skvěle s ním odradíte slimáky.

Tymián druhy

Mezi nejčastěji pěstované druhy tymiánu se řadí tymián obecný, který se v kuchyni jako koření používá nejčastěji. Setkat se můžete s jeho širokolistou a úzkolistou odrůdou. Z dalších pěstovaných druhů lze zmínit například tymián citronový, který se pyšní výrazným citronovým aroma. Hojně se používá při přípravě ryb nebo třeba k dochucení salátů. Zmínit musíme také tymián kmínový, který má typickou kmínovou vůni. Své uplatnění nachází při dochucování kořenové zeleniny a masitých pokrmů.

Jak na výsev tymiánu

Tymián lze pěstovat buď přímo ze semínek, nebo z předpěstovaných sazenic. V prvním případě se semínka vysévají zhruba na konci března. Semínka se nezahrnují hlínou, pouze se lehce převálcují nebo přitlačí hráběmi. Jakmile rostliny vzejdou, můžeme je vyjednotit. Během vegetace je třeba rostliny okopávat a odstraňovat případný plevel. První sklizně se dočkáte zhruba v září téhož roku.

Pokud budete chtít tymián pěstovat z předpěstovaných sazenic, výsev se provádí v listopadu. Po dobu klíčení je nutné povrch udržovat vlhký a vyklíčené rostliny chránit před zimou. Sazenice můžete do volné půdy přemístit zhruba začátkem května.

Tymián kvete od května do července. K jeho sbírání je nejvhodnější přistoupit těsně před rozkvětem, kdy obsahuje maximální množství aromatických látek.

Tymián pěstování venku

Při pěstování tymiánu venku myslete na to, že se této bylince daří zejména v teplejších oblastech na jižních svazích, které jsou dobře chráněny před větrem a zimou. Tato bylinka velmi dobře snáší suché podnebí, ostatně vlhké nebo přemokřené půdy vyloženě nesnáší. Z hlediska půdy volte lehkou, kyprou, písčitohlinitou, která je dobře zásobena humusem a vápnem. V našich podmínkách dokáže tymián v záhoně přezimovat, nicméně doporučujeme jej překrýt chvojím.

Pěstování tymiánu v květináči

Tymián lze bez problémů pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v nádobách. V takovém případě je třeba pamatovat především na správný způsob zalévání. Tymián v květináči je vhodné zalévat do podmisky, do níž můžete umístit několik kamínků, aby květináč nikdy nestál přímo ve vodě. Pokud máte květináč umístěný venku, doporučujeme jej na zimní období přenést dovnitř. Co se týče velikosti a tvaru nádoby, volte spíše širší a nepříliš hluboké květináče.

Jak stříhat tymián

Tymián můžete v průběhu roku používat jako čerstvé koření. Pravidelným zastřihováním navíc rostlina zesílí a zhoustne. Kdy stříhat tymián, aby se příští rok rostlina rozvětvila silněji? Ideálně na začátku podzimu, a to zhruba ve dvou třetinách délky. Tyto ustřižené části můžete usušit.

Prohlédněte si různé druhy tymiánu a vyberte si mezi nimi ideálního adepta na pěstování.

Máta pěstování

Máta se právem řadí k těm nejméně náročným bylinkám na pěstování. I z toho důvodu se těší obrovské popularitě. Zasadit si ji můžete jak do bylinkového záhonu, tak i do truhlíku či jiné nádoby. Své uplatnění najde zejména v kuchyni. Pomocí této bylinky můžete ozvláštnit nejrůznější nápoje nebo si třeba připravit lahodný večerní čaj. Máta totiž napomáhá relaxaci a spánku.

Jaké druhy máty existují

Mezi nejoblíbenější druhy máty lze jednoznačně zařadit mátu peprnou, která disponuje vysokým obsahem esenciálních olejů, skvěle odolává chladu a je nenáročná na pěstování. Popularitě se těší také máta zelená, která vyniká svou vysokou intenzitou vůně. Máta dlouholistá rovněž zaujme intenzivní vůní, která přitahuje různé druhy hmyzu. Používá se v přírodní medicíně.

Máta zázvorová má jemné zázvorové aroma, máta jablečná zase zaujme lehkou jablečnou chutí. Marocká máta se společně se zeleným čajem konzumuje u beduínů. Brazilská máta se přezdívá kubánské oregano a často se využívá v thajské a kubánské kuchyni.

Jak na výsev máty

Máta je trvalka, jejíž výška může dosahovat až 75 cm. Můžete si ji vypěstovat ze semínek, v takovém případě se ale připravte na to, že to trvá poměrně dlouho. Semena máty se sází na jaře nebo na podzim, kdy je pouze jemně zatlačíte do substrátu. Klíčení lze zaznamenat zhruba po 14 až 21 dnech a pamatovat je třeba na to, aby okolní teplota dosahovala alespoň 20 °C. Vzrostlé rostlinky poté můžete přemístit na záhon.

V našem e-shopu najdete sazenice i semínka máty. Sami si tedy můžete vybrat, pro jakou variantu pěstování se rozhodnete.

Máta pěstování v květináči

Při pěstování máty v květináči pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Během léta ji můžete několikrát přihnojit organickým hnojivem. Při pěstování máty v nádobě můžete propustnou půdu smíchat s rašelinou. Myslete na to, že tato bylinka potřebuje světlo, ale nevyžaduje přímé slunce. Rozhodnout se můžete například pro pěstování máty na balkoně v nádobě, nebo květináč umístit na parapet do vaší kuchyně.

Máta pěstování venku

Mátu můžete bez problémů sadit rovnou do záhonu, jelikož v našich podmínkách dokáže většinou hravě přečkat i zimní měsíce. Na druhou stranu nevýhodou takového kroku může být její poměrně velké invazivní chování. Máta má tendenci se rozrůstat a vytlačovat další pěstované rostliny. Vzhledem k tomu je vhodné ji v takovém případě sadit alespoň 30 cm od ostatních rostlin.

Nezapomeňte ani na třetí část o bylinkách.

TIP: Bylinková spirála je jedním ze skvělých způsobů, jak tymián i mátu v zahradě zasadit a navíc ušetřit prostor. Zjistěte, jak ji vytvořit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

K letním měsícům neodmyslitelně patří melounová sezóna. Většina lidí přitom na tuto osvěžující pochoutku nedá dopustit. Pokud se do této skupiny osob řadíte i vy, zkuste si meloun vypěstovat sami. Jak na to a na co si dát pozor?

Jaké druhy melounů existují?

Obecně rozlišujeme dva základní druhy melounů - vodní a cukrový. Obě skupiny přitom vypadají na první pohled trochu odlišně. Rozdíl také spočívá v jejich dužině, která má v obou případech jinou strukturu, chuť i vůni.

Vodní melouny jsou zvenčí zelené, uvnitř růžově červené s typickými černými zrníčky. Existují však i kultivary bez zrníček, které bývají většinou sladší. Setkat se můžete i s vodním melounem s netradiční žlutou dužinou, který má vysoký obsah přírodního cukru. 

Cukrových melounů existuje hned několik druhů a neustále dochází k jejich šlechtění. Mezi nejznámější cukrové melouny můžeme zařadit například Galia, který svou chutí připomíná nektarinku. Popularitě se těší také meloun Cantaloupe, jehož plody bývají malé a chuťově připomíná ananas. Zmínit můžeme také Honeydew s nasládlou medovou chutí žluté dužiny nebo sladký Piel de Sapo.

Chcete si v zahradě vypěstovat sladké melouny, kterými pohostíte svou rodinu či přátele? Pořiďte si kvalitní semínka pro vaši výsadbu

Meloun pěstování

Pěstování melounů se nemusíte obávat. Rozhodně neplatí, že by se této rostlině u nás dařilo pouze na jižní Moravě. Klíčová je spíše správná volba odrůdy pro konkrétní nadmořskou výšku a podnebí. Oblibě se těší pěstování melounů v nádobě, skleníku i volně v zahradě.

Jak na předpěstování melounů

Aby se melounům dařilo, je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Sazeničky melounů si můžete vypěstovat sami ze semínka. A to tak, že je umístíte do vhodné nádoby do hloubky zhruba 1 cm pod povrch zeminy. Čas na pěstování melounu ze semínka přichází zhruba na konci března či v dubnu. Teplota v době klíčení by měla činit alespoň 20 °C. Sazeničky pravidelně zalévejte, ale dávejte si pozor, abyste je nepřemokřili.

Kdy na výsev melounů

Předpěstované sazeničky melounů můžete do zahrady přemístit nejdříve v půlce května. Klíčové je, aby již v tomto období nehrozily mrazíky. Do připraveného zrytého záhonu vyhloubíme jámu a na dno umístíme kompost či uzrálý organický hnůj. Sazeničku poté vložte do jámy a zahrabte ji zeminou. Do jedné takové jamky můžete zasadit dvě až tři sazeničky. Záhon můžete také přikrýt netkanou textilií či folií, která bude přitahovat sluneční paprsky a akumulovat v sobě teplo.

Pěstování melounů v květináči

Pokud se chcete pustit do pěstování melounů na balkoně, můžete tak učinit pomocí vhodné nádoby. Ta by měla být prostorná a její hloubka by měla činit alespoň 65 cm. Rozměr je v tomto ohledu klíčový a platí, že čím větší, tím lepší. Vzhledem k tomu, že bude mít meloun v nádobě poměrně málo prostoru, vytvořte mu oporu, po které bude moct rostlina šplhat.

Pěstování melounů ve skleníku

Do skleníku můžete sazeničky zpravidla vysadit na přelomu dubna a května. Obecně se doporučuje umístit zde jednu sazenici na zhruba 150 cm. Pamatujte, že skleník je nutné nechávat čas od času otevřený, aby se do něj dostal hmyz a mohl květy opylovat. Během růstu pamatujte na dostatečnou zálivku, nicméně dávejte pozor na to, aby se rostlina nepodmáčela. Jakmile plody dozrávají, můžete zálivku ukončit.

Pěstování melounů na zahradě

Pokud se rozhodnete pro sázení melounu na zahradě, volte slunné místo, které je dobře chráněné před větrem. Pamatujte na to, že melouny budou v zahradě potřebovat hodně místa, jelikož jejich listy se značně rozrostou.

Melouny obsahují hodně vody, proto ji také ve velké míře potřebují. Zalévejte je proto alespoň jednou týdně, v horkých měsících můžete intenzitu zálivky navýšit. Jakmile sazenice prokoření do půdy, můžete přistoupit k přihnojování. V době kvetení lze také do zálivky naředit hnojivo na rajčata.

Výsadba melounů a sklizeň

Melouny zpravidla začínají kvést začátkem léta. Zhruba na konci srpna se poté můžete těšit na první úrodu. Zralý meloun poznáte podle toho, že mu zaschnou stonkové úponky. Slupka zralých melounů je lesklá a v místě styku s půdou má nažloutlou barvu. Při poklepání uslyšíte dutý zvuk.

Zaštipování melounů

Vodní melouny se zaštipovat nemusí. Pokud se rozhodnete pro pěstování cukrových melounů, ty je třeba zaštipovat za 3. listem. Postranní výhony se poté zaštipují za 5. až 6. listem.

Vyzkoušejte roubovaný meloun

Roubované melouny v sobě spojují hned dvě hlavní výhody. Hlavně se jedná o nízký výskyt houbových chorob, se kterými se pěstitelé melounů mohou potýkat. Druhým důvodem roubování melounů je potřeba zvýšit jejich výnos, jelikož roubovaná rostlina dokáže vynést i více než 80 kg plodů. A v neposlední řadě musíme zdůraznit také nižší nároky na pěstování.

Roubovaný meloun pěstování

Při pěstování roubovaného melounu je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Případně si můžete koupit sazenice roubovaných melounů, které bývají v našem e-shopu dostupné ve vhodném čase na výsadbu.

U sazenic roubovaných melounů se zeminou zasypává pouze podnož. Roub musí vyčnívat nad povrch, aby nedošlo ke zakořenění. Pokud se přesto meloun pokusí zakořenit, je třeba mu kořínky opatrně odstranit. Roubovaný meloun umístěte na slunné stanoviště a zvolte ideálně zelinářskou půdu. Hned po výsadbě je také vhodné melouny důkladně zalít a pamatovat na zálivku i v průběhu vegetace.

Vědeli ste, že meloun je zelenina a ne ovoce? Je jedno, kolik cukru obsahuje. Patří do skupiny, kde patří také patizon, lilek, tykev, cukety, rajče a paprika, tedy do plodové zeleniny.

TIP: Nebojte se ve své zahradě experimentovat. Kromě melounů se můžete pustit například do pěstování oblíbené ředkvičky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Toužíte po tom pěstovat v zahradě něco netradičního a zajímavého? Pusťte se do toho. Rozhodně se nemusíte omezovat pouze na pěstování okrasných keřů, které jsou poměrně běžné.

Mezi ty nejznámější patří například ibišek, šeřík, vajgélie a zlatý déšť.

Nabídka méně tradičních, případně neopadavých keřů je poměrně bohatá. V tomto článku si některé z nich blíže představíme.

Skimie japonská pěstování

Skimie japonská má podobu krásného stálezeleného keříku, který vaši zahradu na jaře ozvláštní bílými až růžovobílými květy. Na podzim se poté dočkáte červených nebo bílých plodů, které na keři zůstávají i přes zimu.

Jelikož je skimie vřesovištní rostlina, pojí se s ní specifické nároky na stanoviště a půdu. Konkrétně byste měli zvolit propustnou, kyselou a středně vlhkou půdu. V zahradě se jí bude dařit zejména ve stínu či polostínu.

Myslete také na její ochranu před silným zimním či jarním sluncem, jinak je ale rostlina mrazuvzdorná.

Pěstovat ji můžete volně v zahradě, ale dařit se jí bude i v nádobách. Skvěle se doplňuje například s rododendrony, se kterými má podobné nároky na pěstování. Skimie se perfektně hodí i k řezu do vázy, kdy ozvláštní váš domov. Využít ji můžete také při výrobě adventního věnce a dalších vánočních dekorací.

Skimie druhy

Téměř všechny skimie nabízené v zahradnictvích jsou odrůdou skimie japonské (skimmia japonica). Nutno zdůraznit, že se jedná o dvoudomé rostliny. To znamená, že existují samčí a samičí rostliny. Abyste tedy docílili již zmíněných plodů, je nutné mít alespoň jednu skimii samčí a jednu samičí. Výjimkou je například oboupohlavní odrůda Skimmia reevesiana.

Mezi samičí netradiční skimie lze zařadit například nízkou Bowles Dwarf Female, či Nymans. U odrůdy Veitchii se můžete těšit na bohatou nadílku červených plodů, bílé plody nabídne například Fructu Albo.

Ze samčích odrůd můžeme zmínit Fragrans se silně aromatickými listy nebo odrůdu Rubella.

Inspirujte se kompletní nabídkou okrasných keřů z našeho eshopu

Leucothoe pěstování

Rod leucothoe tvoří několik desítek druhů, které pocházejí převážně z východní Asie a Severní Ameriky. Jednotlivé kultivary jsou charakteristické svým mírně poléhavým a rozložitým charakterem růstu. Dorůstat mohou až do výšky 150 cm, většinou to však bývá o poznání méně.

Obecně se pro pěstování těchto keřů hodí dobře propustná, vlhčí a kyselá půda. Je však nutné se vyhnout přemokření. Z hlediska umístění v zahradě preferuje spíše polostinné až stinné stanoviště. Hodí se například do skalek, pěstovat ji však můžete i v nádobě.

Leucothoe walteri a další populární druhy

Existuje hned několik kultivarů leucothoe s nádechem exotiky, které se při pěstování v zahradě těší velké popularitě. Jedním z nich je například leucothoe walteri ‘Rainbow‘, který dorůstá výšky 60 až 100 cm. Vyniká pevnými listy, které mají v době rašení zeleno-bílo-růžové zbarvení. Během léta získávají spíše zelenou barvu s nepříliš nápadnou bílou kresbou. Na podzim si poté vaše srdce získají listy s barvou rudého vína.

Oblíbený je dále také kultivar Leucothoe ‘Zeblid‘, který je charakteristický o něco nižším a kompaktnějším vzrůstem. Vyniká výrazně červenou barvou svých listů. Za zmínku stojí i Leucothoe axillaris ‘Curly Red‘ s nevelkými, pokroucenými a poměrně tvrdými listy.

Pieris pěstování

Třetím méně známým ozdobným keřem, který se v zahradě skvěle vyjímá, je pieris. Jedná se o vřesovištní rostlinu, která dorůstá výšky kolem 2 metrů. Roste však poměrně pomalu. Tento hustý keř zaujme lesklými a jemně zašpičatělými listy. Často mají tmavě zelenou nebo světle panašovanou barvu. V období od března do května se můžete těšit na bílé květy s baňkovitým tvarem, které připomínají květ konvalinky.

Co se týče pěstování pierisu, volte vlhčí stanoviště v polostínu. Silné sluneční paprsky totiž mohou spálit jeho listy. Půda by měla být humózní, rašelinová a dobře propustná.

Pieris japonský, pieris květnatý a další druhy

Populárním druhem rostliny pieris je například pieris japonský, který dorůstá výšky 2 metrů. Jeho listy mají zoubkovaný okraj. Horní strana listů vyniká tmavě zelenou barvou, spodní strana je poté světle zelená. Od března do dubna tento druh ozvláštňují bílé baňkovité květy.

Sazenice pierisu japonského jsou dostupné pro mnoho jeho odrůd (například Flaming Silver, Rosalinda a další).

Mezi další oblíbené druhy lze zařadit například pieris květnatý, který tvoří vejčité listy s typickou tmavě zelenou barvou. V období od dubna do května se objevují bílé květy.

Další ozdobné keře

Uvedené tři ozdobné keře samozřejmě představují jen nepatrnou část. Mezi další populární netradiční keře se řadí například sturač.

Zaujmout může také zmarlika, která je ideální volbou pro nejrůznější zahradní kompozice. V našem blogu si ostatně můžete přečíst, jak pěstovat jidášův strom a s některými keři jej vhodně zkombinovat.

TIP: Určitě chcete, aby všechny rostliny, které na zahradě pěstujete, přežily zimní období.

Pokud některé z nich budou navíc kvést, získáte ozdobu zimní zahrady. Přečtěte si článek o mrazuvzdorných kvetoucích keřích.

Vaše zahrada v sobě může ukrývat řadu pokladů. Jedním z nich jsou i léčivé bylinky, které vám pomohou s nejrůznějšími zdravotními neduhy. V první díle článku se podrobně zaměříme na pěstování bazalky a meduňky a představíme vám, v čem mohou být tyto bylinky prospěšné.

Bazalka pěstování

Bazalka je populární bylinka, která má své čestné místo nejen v italské kuchyni. Intenzivně voní a pokrmům dokáže dodat skutečně jedinečnou chuť. V našich domovech se často objevuje nejen v zahradách, ale i v květináčích.

Bazalka dokáže zatočit i s některými zdravotními potížemi. Například bazalka pravá podporuje chuť k jídlu.

Velkou úrodu bazalky můžete zpracovat pomocí sušení. Nejvíce účinných látek přitom obsahuje v době květu. Listy bazalky sušte v tenkých vrstvách ve stínu při teplotách do 35 ºC. Suchou a rozdrcenou bylinku můžete skladovat na temném místě v uzavřené nádobě.

Přeneste si vůni a chuť Itálie i k vám domů. Pořiďte si semínka bazalky a pusťte se do jejího pěstování.

Bazalka druhy

Rozlišujeme hned několik druhů bazalek. Z těch nejznámějších lze zmínit bazalku pravou, která dorůstá výšky 30 až 50 cm a pyšní se nejčastěji bílými květy. Bazalka vytrvalá je velmi aromatickým druhem bazalky, který se využívá nejen při vaření, ale i při přípravě čajových směsí.

Z dalších druhů lze zmínit například bazalku americkou, která patří mezi jednoletky a kvete bílými až namodralými květy. Bazalka posvátná se řadí mezi jednoleté až víceleté byliny a dorůstá až metrové výšky. V Indii se řadí mezi léčivé bylinky a používá se jako rituální rostlina. Bazalka pravá nachová na první pohled zaujme purpurovými až černými listy a jemnou mentolovou až hřebíčkovou vůní. Popularitě se těší také bazalka pravá citronová s čistou citronovou vůní či bazalka šedá, jejíž chuť připomíná kombinaci pepře a citronu.

Kdy je čas na výsev bazalky

Semínka bazalky na předpěstování můžete vysadit zhruba v polovině dubna. Na zahradu poté můžete sazeničky umístit ve druhé polovině května, jakmile zcela pomine nebezpečí posledních mrazíků.

Bazalka pěstování v zahradě

Většinu kultivarů bazalky snadno vypěstujete ze semen. Je ovšem třeba pamatovat na chráněné slunné stanoviště bohaté na živiny a dobře propustnou půdu. V chladnějších podmínkách se bude bazalce lépe dařit ve skleníku.

Semínka na předpěstování vysejte do květináče nebo skleníku. Osivo umístěte nepříliš hustě na povrch substrátu a jen mírně jej zasypte zeminou. Jakmile máte připravené sazeničky, zasaďte je alespoň 15 cm od sebe. Při zalévání si dejte pozor na to, abyste příliš nekropili listy.

Bazalka v květináči

Spousta domácností pěstuje bazalku v květináči. V takovém případě semínka vysejte do vlhkého zahradního substrátu do hloubky zhruba 6 mm. Nově zasetá semínka pravidelně vlhčete rozprašovačem. Jakmile vzejdou, ponechte v květináči o průměru 10 cm zhruba 3 rostlinky.

Bazalku zalévejte do odtokové misky každé tři dny a pamatujte na to, že zemina nesmí nikdy vyschnout. Dopřejte jí teplé a slunné stanoviště a myslete na to, že nesnáší průvan, změny teplot a vlhkosti. Pokud chcete zvýšit obsah jejich aromatických látek, můžete si pořídit přípravek Symbivit na bylinky, který je speciálně vyvinut na tento druh rostlin. 

Pěstování bazalky v zimě

Pokud si chcete přítomnost bazalky užívat i v zimních měsících, přendejte celou rostlinu ze záhonu do květináče. Ten poté přeneste domů a umístěte jej na co nejsvětlejší místo s běžnou teplotou. Pokud bazalku pěstujete v květináči po celý rok, pamatujte na její přesazení do nového substrátu určeného pro bylinky.

Sázení bazalky aneb co dělat s květy

V průběhu léta má bazalka tendenci tvořit květy, které je na místě průběžně odstraňovat. Pamatujte také na to, že díky zaštípnutí mladých rostlin bazalka příjemně houstne a košatí.

Bylinky jsou skvělým pomocníkem nejen při přípravě pokrmů. Uvařit si z nich můžete také nejrůznější čaje a nálevy. Prohlédněte si semena bylinek pro zdraví v našem e-shopu a vyberte si mezi nimi své favority

Meduňka pěstování

Mezi další léčivé bylinky v zahradě í lze zařadit meduňku. Pěstování meduňky je poměrně jednoduché. Již od pradávna se přitom tato rostlina používá k uklidnění při nadměrném stresu a pomoct dokáže také při nespavosti. Přispívá také k tišení záchvatů kašle u dětí a uvolňuje křeče žaludku.

Meduňka druhy

Nejznámějších a nejčastěji pěstovaným druhem meduňky je jednoznačně meduňka lékařská, která dorůstá výšky zhruba 70 až 150 cm a pyšní se charakteristickými aromatickými listy.

Mezi další známé druhy meduňky lze zařadit Melissa axillaris, který se používá v Asii. V Číně je populární Melissa flava. Spíše méně známým druhem meduňky je například Melissa yunnanensis rovněž pěstovaný v Asii.

Meduňka pěstování v květináči

Meduňka je víceletá rostlina a hodí se k pěstování v záhonu i květináči. Jelikož má ráda přímé slunce a přísun čerstvého vzduchu, bude se jí dařit na balkoně nebo za oknem. Květináč naplňte vhodným substrátem a usaďte do něj sazenici. Nádobu volte spíše hlubší, jelikož kořeny meduňky mohou růst až do hloubky 30 cm. Keřík pravidelně zaštipujte, aby si zachoval svůj kompaktní tvar.

Láká vás pěstování této léčivé bylinky u vás doma? Pořiďte si semínka meduňky a pusťte se do práce.

Meduňka pěstování doma, nebo raději v zahradě?

Meduňku můžete pěstovat doma i v zahradě, záleží tedy pouze na vašich možnostech a preferencích. Při pěstování v zahradě se jí bude dařit mezi ostatními bylinkami. Během vegetačního období okolí zbavujte plevele, půdu mírně provzdušňujte a okopávejte. Myslete na přiměřenou zálivku a občasné hnojení.

Meduňka se nejčastěji pěstuje ze zakoupených sazenic, případně si ji lze také předpěstovat ze semínek. V takovém případě semínka vyséváme ve vzdálenosti zhruba 3 cm od sebe. Ideálním obdobím pro předpěstování je březen.

Nenechte si ujít pokračování článků o pěstování bylinek. Přečtěte si druhou a třetí část naší mini série.

TIP: Meduňku i bazalku lze pěstovat také po boku dalších rostlin či bylinek. Přečtěte si, které bylinky se k sobě hodí a jak v zahradě či truhlíku vše vhodně zorganizovat.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řadí se k nejkrásnějším cibulovinám a jeden z jeho druhů se navíc proslavil jako velmi vzácné koření. O čem je řeč? O rodu krokus (latinsky crocus), který v sobě zahrnuje několik desítek druhů. V zahradě zaujme díky pestrým barvám, které každý prostor zaručeně rozzáří. Jaké druhy krokusů jsou nejznámější a jak na jejich pěstování?

Druhy krokusů

Krokusy se obecně dělí do dvou základních kategorií – jarní a podzimní. Na jarní krokusy se můžete těšit po odtání posledního sněhu, podzimní krokusy (jiným označením také ocúny) poté vaši zahradu rozzáří s příchodem babího léta.

Krokus jarní

Co se týče druhů krokusů kvetoucích na jaře, tak se u nás často pěstuje šafrán jarní (crocus vernus), který pochází z oblasti Alp, Pyrenejí a Balkánu. Popularitě se těší též šafrán zlatý (crocus chrysanthus), který patří mezi botanické žlutě kvetoucí druhy. Z jedné hlízy přitom vyrůstá hned několik květů. Vsadit dále můžete na šafrán dvoukvětý (crocus biflorus), který se pyšní bílými nebo namodralými květy.

Z více rozrůstajících se druhů jarních krokusů lze zmínit například šafrán tmavokvětý (crocus tommasinianus), který kvete fialovými hvězdicovitými květy se žlutými prašníky. Šafrán Sieberův (crocus sieberi) zaujme bílými květy se žlutým hrdlem a nafialovělými vnějšími okvětními lístky.

Podzimní krokusy

Mezi nejznámější podzimní krokusy lze zařadit například krokus setý (crocus sativus). Na první pohled zaujme svými intenzivně fialovými květy s tmavším žilkováním. Navíc je právě tento druh zdrojem tolik vzácného šafránu. Mezi podzimní krokusy lze zařadit také Biebersteinův krokus (crocus speciosus), který se pyšní modrofialovými květy s viditelnou sítí tmavších žil. Do kategorie lze dále zařadit crocus cancellatus, crocus kotschyanus či crocus pulchellus.

Láká vás pěstování krokusů? Prohlédněte si naše kvalitní cibulky krokusů a vyberte si mezi nimi svého favorita

Krokusy v trávníku

Krokusy skvěle vyniknou na větších plochách trávníku nebo jako součást skupiny okrasných keřů. Velmi působivě vypadají skupiny květů stejné barvy, na druhou stranu je můžete snadno kombinovat mezi sebou a vytvářet tak neotřelé barevné kombinace.

Krokusy v květináči

Krokusy lze pěstovat také v květináči a tímto způsobem ozvláštnit nejen svou zahradu, ale například i terasu či balkon. A jak pěstovat krokusy v květináči, aby se jim dařilo? Při sázení je zapotřebí, aby na dně květináčů byl do výšky zhruba dvou palců štěrk nebo hrubý písek. Na něj umístíte vhodnou zeminu.

Cibulky krokusu se do květináče sází stejně jako do půdy, tedy zhruba do hloubky 5 až 10 cm. Jakmile vám šafrány vykvetou, omezte zálivku tak, aby půda nebyla přemokřená a nedocházelo k uhnívání podzemní části.

Kdy sázet krokusy

Krokusy se právem řadí k nejjednodušším rostlinám k pěstování. Snadno si s nimi proto poradí i pěstitelé začátečníci. Při výsadbě vezměte v úvahu, zda máte k dispozici jarní, nebo podzimní druhy krokusů. Jarní druhy se totiž sázejí na podzim (od září do listopadu), podzimní je třeba zasadit v létě (ideálně v červenci či srpnu).

Krokusy výsadba

Nejlépe se jim bude dařit v písčitých a hlinitých půdách, které jsou dostatečně propustné a nepřemokřené. Pod hlízami by se ideálně měla nacházet hrubší struktura, například v podobě kamínků či štěrku. Hloubka výsadby se pohybuje mezi 5 až 8 cm, větší cibulky je vhodné sázet hlouběji.

Pro dosažení bohatého kvetení dopřejte rostlinám zeminu z kompostu obohacenou o popel ze spáleného dříví či písek. Naopak používání chlévského hnoje se nedoporučuje.

Krokusům se bude dobře dařit na slunci či v mírném stínu. Pokud je budete pěstovat na velmi slunečném místě, počítejte s kratší dobou kvetení. To však platí pouze u jarních druhů, podzimní naopak slunné stanoviště ocení.

Kdy kvetou krokusy

Jarní krokusy vaši zahradu rozzáří většinou v období mezi únorem a začátkem dubna. Vykvétají totiž poměrně brzy po odtání posledního sněhu. Naopak podzimní odrůdy krokusu své barevné květy světu ukáží až v rozmezí září a listopadu.

Co s odkvetlými krokusy

U krokusů je vhodné po odkvětu ostříhat veškerá květenství. Následně se rostliny ponechávají v klidu, než se cibule zatáhne a listy oschnou. Tyto listy poté ostříháme. Cibulky lze nechat v půdě a počkat na jejich další kvetení v příštím roce.

Alternativou je vykopání cibulek, což doporučujeme provádět zhruba po 5 letech, nikoliv každý rok. Následně namnožené cibulky oddělte a nechte je na suchém a tmavém místě zaschnout. Do půdy je opět zasadíte v momentě, kdy na ně přijde řada (tedy u jarních krokusů na podzim, u podzimních v létě).

TIP: Vaši zahradu skvěle rozzáří i další hlíznaté rostliny. Přečtěte si, jak na pěstování begonií, které mohou hrát nejrůznějšími barvami.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zlatice, nebo také lidově nazývaný zlatý déšť, nepravý zlatý déšť je druh rostliny z čeledi olivovníkovitých. Vědecké jméno je Forsythia. Tento keř je pojmenován po Williamu Forsythovi, skotském botanikovi, který byl jedním ze zakladatelů Královské botanické společnosti.

Zlatice jsou oblíbené zejména pro své nádherné jarní kvetení, kdy se celý keř pokryje zářivě žlutými květy ještě předtím, než vyrostou listy. Označení zlatý déšť patří také dřevine Laburnum - štědřenec.

Existuje asi jedenáct druhů zlatice, které pocházejí z východní Asie, konkrétně z Japonska, Koreje a Číny. Některé druhy jsou vysoké až 3 metry, zatímco jiné jsou menší a kompaktnější. Keř je velmi odolný a snadno se pěstuje v různých podmínkách.

Listy zlatice jsou obvykle tmavě zelené a trojúhelníkové nebo srdčité. Květy jsou nejcharakterističtějším rysem zlatice - jsou velké, zářivě  žluté a mají čtyři lístky. Květy se obvykle objevují na jaře, někdy dokonce už v březnu.

V následujících řádcích si povíme, jak je to s pěstováním tohoto typicky jarního keře a co všechno potřebuje ke zdárnému růstu a bohatému květu.

Odrůdy zlatého deště

Zlatice se vyskytuje v několika odrůdách, které se liší svou velikostí, tvarem a některými dalšími charakteristikami. Každá odrůda zlatice má své jedinečné vlastnosti, které jí umožňují vyniknout v různých zahradních prostředích.

Zlatice prostřední

Zlatice prostřední, vědecky známá jako Forsythia x intermedia, je druh zlatice, který je často vidět v zahradách a parcích. Je křížencem dvou asijských druhů zlatice, konkrétně Forsythia suspensa a Forsythia viridissima.

Tato zlatice je velmi populární pro svůj květ - celý keř pokryje zářivě zlatými květy ještě předtím, než vyrostou listy. Květy jsou velké, zářivě žluté, čtyřčetné. Obvykle se objevují na jaře, někdy dokonce už v březnu, a zůstávají na keři několik týdnů.

Zlatice prostřední je středně velká až velká rostlina, která může dorůst až do výšky 3 metrů. Listy jsou tmavě zelené, trojúhelníkové nebo srdčité a na podzim se mění na krásné bronzové barvy.

Forsythia x intermedia je velmi odolná a snadno se pěstuje v různých podmínkách. Vyžaduje plné slunce a dobře propustnou půdu, ale jinak je velmi přizpůsobivá. Je také odolná vůči většině škůdců a nemocí.

Zlatici pěstujeme nejčastěji jako solitéru, ale nezřídka kdy se vysazuje i do kvetoucích živých plotů. V tomto případě jí stačí pouze pravidelný řez, který snáší velmi dobře a rychle znovu obrůstá.

Mezi nejznámější odrůdy patří například:

Forsythia x intermedia 'Spectabilis' - Tato odrůda je známá pro své velké, bohatě kvetoucí keře, které mohou dosahovat výšky až 3 metry. Její květy jsou velké a intenzivně žluté.

Forsythia x intermedia 'Goldzauber' - Tento kultivar je oblíbený pro své sytě zlaté květy a robustní růst. Je také velmi odolný vůči mrazu.

Forsythia x intermedia 'Minigold' - Tato zakrslá odrůda má menší velikost a je ideální pro pěstování v nádobách. Květy jsou menší, ale velmi hojné.

Forsythia viridissima 'Bronxensis' - Tato odrůda je známá pro své tmavě zelené listy a kompaktní rozměry. Květy jsou menší a méně nápadné, ale stále velmi atraktivní.

Forsythia × intermedia 'Arnold Dwarf' – výška pouze do 0,5 m

Forsythia × intermedia 'Beatrix Farrand'

Forsythia × intermedia 'Densiflora'

‘Weekend’

Tento kultivar se dorůstá výšky 1,5 až dvou metrů. Vytváří spíše rozkladitý keř, a tak se nejlépe hodí k solitérnímu pěstování. Kvete od dubna, květy jsou velké, žluté barvy.

‘Lynwood gold’

Jedná se o nižší odrůdu, u které se dočkáme výšky kolem jednoho až dvou metrů. Keř roste vzpřímeně, hodí se také do živých plotů.

‘Maluch’

Další nižší odrůdou je Maluch - dorůstá se maximálně 1,5 metrů, častěji je ještě nižší. Větve rostou vzpřímeně, kopinaté listy mají sytě zelenou barvu, která na podzim tmavne.

Pěstujte zlatice i ve své zahradě! Ať už se rozhodnete pro solitérní keř do předzahrádky, nebo pro kvetoucí živý plot, oblíbené kultivary najdete na našem e-shopu - zlatý déšť prodej

Zlatice evropská

Zlatice evropská, vědecky známá jako Forsythia europaea, je vzácný a méně známý druh zlatice. Je to jediný druh zlatice, který pochází z Evropy, konkrétně z oblasti Balkánu.

Tento keř dosahuje výšky až 2 metry. Její listy jsou opačné, obvejčité až obkopinaté, na vrcholu tupé až špičaté, na bázi uťaté až srdčité a mají zřetelné žilnatiny. Listy jsou tmavě zelené barvy a na podzim se mění na atraktivní bronzovou barvu.

Květy zlatice evropské jsou charakteristicky zářivě žluté barvy, stejně jako u ostatních druhů zlatice, ale mohou být o něco menší. Objevují se na jaře, často již v březnu.

Zlatice převislá

Zlatice převislá, vědecky známá jako Forsythia suspensa, je jedním z druhů zlatice, který pochází z Asie, konkrétně z Číny. Tento druh je oblíbený díky svému charakteristickému tvaru s převislými větvemi, který dodává krajině jedinečný vzhled.

Zlatice převislá je středně velká rostlina, která může dorůst až do výšky 3 metrů. Její větve jsou dlouhé a převislé, což jí dává elegantní vzhled. Listy jsou střídavé, podlouhlé a mají tmavě zelenou barvu.

Květy tohoto druhu zlatice jsou zářivě žluté a objevují se na jaře, často již v březnu, ještě před tím, než vyrostou listy. Květy jsou velké a nápadné, což činí tento druh zlatice velmi atraktivním pro zahradnický design. Nejčastěji se pěstuje jako solitéra.

Pěstování zlatice

Keř zlatý déšť není náročný na pěstování. Vyžadují plné slunce (snesou i polostín) a dobře propustnou půdu, ale jinak jsou velmi přizpůsobivé. Jsou také odolné vůči většině škůdců a nemocí. Jediným údržbovým požadavkem je pravidelný řez, který pomáhá udržovat tvar keře a podporuje bohaté kvetení.

Zlatý déšť řez

Nejlepší čas na řez je krátce po odkvětu, obvykle v pozdním jarním až raném letním období. Při řezu je důležité odstranit staré a poškozené větve a také ty, které jsou příliš hustě rostoucí, aby bylo zajištěno dostatečné proudění vzduchu a světla pro zdravý růst rostliny.

Pokud je keř příliš hustý, může být také užitečné provést prosvětlení, což znamená odstranění některých větví uprostřed keře. Při řezu je také dobré nechat některé z mladších výhonů, které budou příští rok kvést. Řez by měl být proveden ostrými nůžkami nebo pilou, aby se zabránilo poškození rostliny.

Zlatý déšť kvetení

Květy zlatice jsou jedním z nejvýraznějších znaků této rostliny. Jsou zářivě žluté a často se objevují na keři ještě dříve než listy. To činí ze zlatého deště ideální rostlinu, která prozáří smutnou zimní zahradu.

Zlatice obvykle začíná kvést v březnu či dubnu (dle aktuálního počasí) a květy se na větvích objevují i několik týdnů. Keř je jimi bohatě posetý - díky tomu také vzniklo jeho lidové jméno, jelikož množství kvítků po celé délce větví vytváří dojem “zlatého deště”.

Zlatice na kmínku

Zajímavým způsobem pěstování zlatice je pěstování na kmínku. Keře se do požadovaného vzhledu dají tvarovat, často se také roubují. Na kmínku lze pěstovat jak zlatici se vzpřímenými větvemi, tak převislé kultivary, které v této formě hezky vyniknou. Zlatice na kmínku pěstujeme jako samostatně stojící.

Zlatý déšť sázení

Sázení zlatice je relativně jednoduché a může být provedeno jak na jaře, tak na podzim. Zlatice preferuje plné slunce, ale snesou i polostín. Rostlina vyžaduje dobře propustnou půdu, ideálně s neutralitou pH nebo mírně kyselou.

Při výsadbě vykopeme díru dostatečně velkou pro kořenový bal zlatice a umístíme rostlinu do takové hloubky, aby byla koruna rostliny v úrovni se zemí (u varianty na kmínku je koruna samozřejmě výše). Po vysazení rostlinu řádně zalejeme a pravidelně ji zavlažujeme i v následujících týdnech, abychom podpořili zakořenění.

TIP: Vaše zahrada může rozkvést i dalšími keři. Kromě zlatého deště jsou skvělou volbou například rododendrony, ibišky, komule či vajgélie. Jak pěstovat vajgélii se dozvíte také na našem blogu.