Okrasná zahrada

Barvínek, zvaný také jako brčál, latinsky Vinca, patří mezi vytrvalé byliny či polokeře vyskytující se zejména v Evropě, severní Africe a západní Asii. Jeho listy jsou jednoduché, vstřícně uspořádané, a pětičetné květy mají nejčastěji modrofialovou až bílou barvu.

V České republice se přirozeně vyskytuje pouze barvínek menší. Dalším druhům se ale na našich zahradách daří také dobře.

Barvínek druhy

Barvínek menší (Vinca minor)

jedná se o původní druh na našem území. Rostlina je poměrně nízká a rozlehlá, má fialovo modré květy umístěné jednotlivě. Ty se objevují na jaře, kdy barvínek tvoří husté zelené koberce poseté květy. Kromě estetického významu má tento druh své místo i v lidovém léčitelství.

Mezi oblíbené kultivary tohoto druhu patří například ‘Aureovariegata’, ‘Variegata’, ‘Alba’ nebo ‘Illumination’.

Barvínek větší (Vinca major)

jak již samotný název napovídá, tento druh se vyznačuje většími listy i květy. U nás není původní, avšak tato nenáročná plazivá rostlina bude na vaší zahradě jako doma. Barvínek je stálezelený, svůj vzhled tedy neztrácí ani přes zimu. Mezi oblíbené odrůdy patří třeba ‘Variegata’.

Jak pěstovat barvínek

Barvínek je nenáročná plně mrazuvzdorná rostlina, která příliš pozornosti nepotřebuje. Preferuje polostinné stanoviště, nicméně k jejímu úhynu nedochází ani při plném stínu. Rostlina má raději vlhčí půdy s vysokým obsahem živin, zálivka by tedy měla být přiměřená a frekvenci je třeba zvýšit během horkých letních dnů.

Vyhněte se raději kyselým půdám - nevysazujte jej společně s vřesy, borůvčím či rododendrony.

Bylinu můžeme rozmnožit poměrně snadno a rychle, jelikož se jedná o plazivý, půdopokryvný a rychlerostoucí druh. Kdykoliv během roku můžeme oddělit trsy z matečné rostliny a vysadit je na jiné místo. Další možností je barvínek rozmnožit zakořeňováním výhonů.

Hledáte rostlinu, která vaše záhony, skalky nebo okolí chodníků či plotů ochrání před plevelem a bude vypadat dobře i v zimě? Houževnatý barvínek vás rozhodně nezklame a vybrat si můžete hned z několika druhů a odrůd

Jak zasadit barvínek

Barvínek se hodí k pokrytí půdy. Je totiž plazivý a rychle se rozpíná do šířky, do výšky však mnoho nevyroste. Jednotlivé rostliny by tedy měly mít jisté rozestupy, ale jak daleko od sebe sázet barvínek? Spon by měl činit 15-20 centimetrů. Takto vznikne hustý koberec, kterým neprostoupí nevzhledný plevel.

Co se týče doby výsadby, zde záleží na způsobu rozmnožování. Klasické sazenice vysadíme do země na jaře nebo na podzim. I přes mrazuvzdornost se vyvarujeme výsadbě v období, kdy už (nebo ještě) jsou teploty pod nulou. Pokud se rozhodnete jej množit pomocí výhonů, zahrňte je substrátem už na jaře - přes léto krásně zakoření a na podzim máte nové sazeničky.

Jak stříhat barvínek

Rostlina sama o sobě řez nevyžaduje. V zahradě se ale poměrně rychle rozrůstá, a tak je pravidelné stříhání důležité z estetických důvodů. V případě potřeby radikálnějšího řezu zkracujeme výhony klidně o téměř celou délku a činíme tak na jaře. Díky tomuto načasování stonky rychle obrůstají. Během vegetačního období pak můžete s pomocí zahradnických nůžek odstraňovat překážející šlahouny.

Barvínek v truhlíku

Barvínek do truhlíku je v poslední době velmi oblíbený. Společně s okrasnými břečťany či jinými kvetoucími rostlinami tvoří krásné převisy, které ozdobí balkonová zábradlí i venkovní stranu okenních parapetů. Výhodou je, že takto osazené truhlíky nemusíte ze stanoviště odnášet ani v zimě.

Kromě truhlíků vypadá skvěle i v závěsných květináčích nebo dekorativních nádobách samostatně.

Barvínek v zahradě

Barvínek udělá v zahradě nepochybně plno parády, nicméně je dobré míti na paměti, že se jedná o plazivou, rychle se rozrůstající rostlinu, která se může snadno vymknout kontrole. V přirozeném prostředí tvoří sice husté koberce, avšak ostatní rostliny mu ponechají jen určitou plochu. Naopak při výsadbách v záhonech, podél zdí či plotů se může chovat poměrně invazivně a pozdější likvidace je náročná.

TIP: Květy barvínků se objevují pouze na jaře. Pokud tedy chcete mít krásně rozkvetlou zahradu až do podzimu, je třeba vysadit i další druhy. Mezi nejoblíbenější podzimní květiny patří například chryzantémy či astry. O pěstování aster nebo pěstování chryzantém si můžete přečíst v našich předchozích článcích.

Určitě se i vám stalo, že když během léta sedíte na terase nebo balkoně, zároveň s vámi je tam i několik otravných komárů. Bohužel je to příroda, se kterou sice můžeme bojovat chemicky, ale máme pro vás několik nápadů, jak jejich výskyt eliminovat na minimum, a to pomocí výsadby nebo doplňků.

Hmyz, jako jsou komáři, nesnáší aromatické rostliny, tedy čím výraznější vůně, tím větší úspěch. Nečekejte však účinnost 100 %, to vám nezaručí ani elektrická lampa, lapač komárů a také sprej na hmyz je účinný jen na ty potvory, které se v dané době vyskytují kolem vás.

V první řadě odstraňte v blízkosti jakoukoli vodní plochu, mini jezírko. Obklopte se výsadbou, která je kořeněná, aromatická a voňavá již při prvním závanu větru. V případě, že se jedná o výsadbu na balkon nebo terase, vysaďte tyto rostliny do nádob.

Rostliny odpuzující hmyz

Mezi silně aromatické rostliny patří trvalky jako levandule, šanta, meduňka lékařská, máta peprná a jiné druhy, rozmarýn, oregano, mateřídouška.

Mezi atraktivní a aromatické jednoleté rostliny: bazalka, citrónový muškát, citrónová tráva a aksamitník.

Vyberte si nejen rostliny proti hmyzu v kategoriích trvalek nebo semen bylinek

Mnohé tyto rostliny jsou přímou součástí složení svíček, které odpuzují hmyz a zejména létající komáry. Z těchto rostlin, jejich šťáv nebo květenství lze jednoduše vyrobit i aromatické sáčky nebo misky se sušenými květy, které večer provoní vaše okolí a zejména vítr, který roznese vůni rostlin do bližšího okolí. Můžete si vyrobit i jednoduché repelenty z levandule či citrónové trávy. Tělo jemně postříkejte olejem nebo parfémovanou vodou z levandule a trávy a uvidíte výsledky.

Bylinky, které jsme uvedli, je vhodné použít i do ohně při opékání či grilování, během hoření v kouři ucítíte jejich dominantní vůni a také odpudíte hmyz.

Levandulová soukvětí také obsahují oleje a pronikavou vůni, potřete si ruce květenstvím a nesedne na vás žádný komár. Ideální je, pokud v blízkosti terasy vysadíte pás levandule, nebo alespoň několik kusů vysadíte do nádob.

Uvedené rostliny upřednostňují slunce, propustnou lehkou, písčitou půdu, žádné přemokření. V nádobě jim dopřejte na dně drenážní vrstvu a odtok přebytečné vody. Citronovou trávu vysaďte do větší nádoby a přezimujte ve skleníku nebo v zimní zahradě.

Také používejte jako doplňky svíčky, případně se zahalte do tenké deky.

Přírodní repelenty vyrobíte jednoduše tak, že aromatické rostliny vložíte do vody a necháte louhovat. Obsah pak přelijete do láhve s rozprašovačem a ten mějte u sebe i během procházky v lese, při opékání nebo na terase. Ještě vyšší účinek mají byliny louhované v alkoholu, obsah poté nařeďte s vodou a používejte stejným způsobem.

TIP: Pokud vás rostliny odpuzující komáry nebo jiný otravný hmyz zaujaly, přečtěte si více informací o pěstování levandule nebo citrónovém muškátu.

Hledáte nenáročné rostliny, které svými vlastnostmi dokážou v krátké době porůst celé svahy, plochy a nahradit i trávník? Jste tady správně. Existuje spousta dřevin a trvalek, které to dokážou. Pokryvné rostliny nejsou náročné na pěstování a nevyžadují ani speciální podmínky pro růst.

Půdokryvné trvalky

jinak také nazývané kobercové, jsou převážně nízké trvalky, které umí svými plazivými výhonky v krátké době pokrýt volnou plochu. Využívají se zejména v podrostech, pod kosterními dřevinami, na hůře dostupných místech, na svazích, nebo jako náhrada za trávník. Zároveň jsou to klasické trvalky, které se používají ve skalkách, pro pěstování na zdech, úzkých záhonech, dokonce i v nádobách, kde visí přes okraje. Vytváří typické polštáře, koberce.

Po dodržení správného sponu se dokážou krásně propojit a vytvořit souvislou plochu. Jejich výběr je závislý na podmínkách stanoviště. Do podrostu je nutno použít trvalky, které upřednostňují řídký stín nebo polostín.

Na skalky, zídky se používají trvalky preferující plné slunce, případně polostín. Tyto půdokryvné trvalky ochraňují samotnou vrchní část půdy před vysoušením, zabraňují růstu plevelů, zpevňují svah, zabraňují erozi a prašnosti, navíc působí esteticky, jsou přínosem pro opylovače a nenáročné na údržbu a pěstování.

TIP: Se založením nové skalky vám poradíme v článku o trvalkách do skalky.

Půdokryvné trvalky namísto trávníku

V části, kde svítí méně slunce, je vhodné místo trávníku vysadit kobercové trvalky. Tyto trvalky se vysazují i na místech, která by byla sekačkou obtížně ošetřována a sekána. Je to pro vás vhodné řešení i v případě, že se vám zdá, že mít dnes kvalitní trávník, je luxusem.

Klasický trávník patří mezi nejnákladnější plochy v zahradě, ať už se to týká samotného založení pomocí travnatých koberců nebo hnojení, ošetřování během sezóny, vertikulace a pravidelného sečení. Nemluvě o vysokých dávkách vody, které trávník opravdu potřebuje.

Na pokrytí půdy se výborně hodí nízké trvalky, které naleznete v naší nabídce

Některá místa můžete nahradit trvalkami, které v krátké době vyplní prázdná místa, navzájem se propojí a vznikne souvislá plocha, zelená nebo i kvetoucí, vhodná pro opylovače. Pozor však na umístění a samotnou velikost. Půdokryvné kvetoucí trvalky lákají ve velkém včely a jiný hmyz, což může působit i negativně.

V případě, že chcete vytvořit pochůzkovou plochu, dbejte na správný výběr trvalek, které jsou odolné vůči ušlapávání. Je třeba si však uvědomit, že se to nikdy nevyrovná klasickému zelenému trávníku. Nejčastěji se používají různé druhy a kultivary rozchodníků (Sedum).

Půdopokryvné trvalky na slunce

Patří sem zejména různé druhy a kultivary rodu thymus / mateřídouška /, phlox subulata / flox /, nízké druhy sedum / rozchodník /, aubrieta, arenaria, alyssum, delosperma, iberka / iberis sempervirens, skalní růže / sempervivum /.

Půdopokryvné trvalky do stínu

Těchto trvalek je přirozeně více, neboť i běžně v přírodě se nacházejí jako podrost pod korunami stromů. Například vinca minor, vinca major, ajuga, pachysandra, úrazník / sagina subulata /, lomikámen / saxifraga /, hedera / břečťan /.

Na vytvoření souvislých ploch se používají i vyšší trvalky do 40 cm, které také dokážou svými vlastnostmi a samovýsevem či odnožemi zaplnit plochu: šanta / nepeta /, kakost / geranium /, mochna / potentilla / pelyněk / artemisia absinthium /.

Půdopokryvné růže

I v této kategorii mají růže své zastoupení. Využívají se k pokrytí svahů v těžko dostupných podmínkách nebo na záhony spolu s levandulí nebo okrasnými trávami. Růže jsou nízké, téměř plazivé, některé dorůstají výšky 70 cm, kvetou bohatě a dlouho.

Půdopokryvné jehličnany

Půdopokryvné jehličnaté dřeviny pro jsou také výborné pro svahy, hůře udržovaná místa, záhony a skalky. Jsou stálozelené, což je výhodou během zimy a časného jarního období.

Mezi základní nízké patří zejména Juniperus – jalovce. Jalovce jsou druhově variabilní, je známo více než 50 druhů. Odlišují se nejen vzrůstem, ale také barvou a použitím v zahradě. Pokud neumíte vyřešit problematické místo v zahradě, poléhavé jalovce to dokážou. Vhodnou kombinací docílíte výborné kompozice. Nejpoužívanější jsou Juniperus horizontalis a Juniperus communis Green Carpet (doslova zelený koberec). Výborné půdoryvné vlastnosti má také Juniperus chinensis Gold Star, Juniperus procumbens, Juniperus squamata.

Z jiných druhů je to určitě borovice kosodřevina Pinus mugo, kultivary Ophir, Pumilio, Mugus, která se nejčastěji spolu s jalovci plazivými používá pro ozelenění svahů a těžko dostupných míst. Samozřejmě v nabídce naleznete i jiné vhodné půdokryvné druhy.

Půdopokryvné keře

Nejen trvalky a jehličnany dokážou vytvářet souvislé zelené plochy, jsou to i klasické keře, které mají schopnost více se plazit než růst do výšky. Mezi ně patří například skalníky / cotoneaster /, brslen / euonymus fortunei /, brusinky / vaccinium vitis idaea /, mochna / potentilla fruticosa /. Většina z nich je stálozelená. Ty opadavé vás však překvapí květy. Opadavé druhy keřů je dobré kombinovat s neopadavými, aby druhové složení bylo zajímavé v každém ročním období.

Půdokryvné rostliny do svahu

nebo i „rostliny pro zpevnění svahu“ jsou opravdu výjimečné. Na některých místech jsou opravdu nenahraditelné a jediné možné řešení. Prudké svahy se totiž nedají ošetřovat ani sekat. Proto pokud máte za domem svah, zpevněte jej terasami, připevněte jutovou textilii vhodnými hřebíky a vysaďte dřeviny a trvalky, které svými kořeny zároveň zpevní svah a ochrání jej proti sesouvání.

Na malé ploše použijte například kombinaci 1 nebo 2 druhů. Na větších plochách vybírejte rostliny a dřeviny podle poměru světla a stínu.

Můžete si založit i vřesoviště ve svahu. Vřesy a vřesovce upřednostňují chudé, písečné půdy s kyselým pH, dokážou plochu ucelit a během podzimu se vám naskytne nádherný pohled na barevnou louku, byť ve svahu. Mnohé kvetou až do mrazů, dokonce jejich růžové a bílé květy vykukují i z pod sněhu.

Půdokryvné rostliny na slunce

Vybírejte z rostlin jako jsou jalovce, kosodřeviny, vřesy, vřesovce, nátržník, skalník, brslen.

Půdokryvné rostliny do stínu

Sem patří již zmíněné jalovce, břečťan, barvínek, azalky.

TIP: Víte kde je vhodné zasadit břečťan a kde to naopak časem způsobí komplikace? Přečtěte si článek o pěstování břečťanů.

Jak vidět, možností pro výsadbu jsou téměř „neomezené“ a ať už hledáte půdopokryvné stálozelené rostliny nebo půdopokryvné dřeviny, máte si z čeho vybírat. Stačí zvolit správný druh a plocha, kterou potřebujete zakrýt se s trochou trpělivosti přemění na zelený koberec.

Hebe, jiným názvem také rozrazilec, je velmi obsáhlým rodem. V přirozeném prostředí, kterým je Austrálie a Nový Zéland, se hebe dorůstá velikosti stromu, při pěstování v našich podmínkách dosáhne velikosti menšího až středního keře.

Jedná se o stálezelené rostliny, které jsou poměrně nenáročné na péči a jejich pěstování zvládne i začátečník. Listy jsou vejčité a lesklé, jejich velikost závisí na konkrétním druhu či odrůdě. Klasovitá květenství nesou množství jednotlivých květů, které mohou mít bílou, růžovou, fialovou nebo dokonce modrou barvu.

Jak pěstovat hebe

Pěstování hebe je poměrně snadné, protože rostlina je nenáročná a odolná. Dobře zvládá i znečištěné prostředí, takže je ideálním keřem do města a průmyslových oblastí. Co se týče stanoviště, nejlepší je vybrat slunné až polostinné místo. Zemina by měla být dobře propustná, rostlině příliš nesvědčí stát v podmáčené hlíně.

Mrazuvzdorné hebe

Většina druhů není plně mrazuvzdorná - nízké teploty hebe vydrží, nicméně při mrazech je třeba keře chránit například chvojím, netkanou textilií nebo přenesením rostliny do nevytápěného skleníku. Ochranu před mrazem vyžadují hlavně druhy s velkými listy.

Jak řezat hebe

Řez provádíme na jaře. Odstraňujeme pouze vyčnívající výhony, které narušují kompaktní vzhled rostliny. Těmito výhony je možné keř i rozmnožit. Stačí je vysadit do půdy se stimulátorem zakořenění a řízky umístit do pařáku. Drobnější druhy lze rozmnožovat i dělením trsů.

Hebe můžeme vysazovat do skalek, jako solitéry, do skupinové výsadby keřů, některé druhy i jako živé ploty. Rostliny lze pěstovat i v nádobách. Menší druhy jsou vhodné také jako půdokryvné rostliny.

Hebe druhy

Hebe ‘Emerald Green’ - trávově zelené nízké keříky kulovitého tvaru. Kompaktní, vhodné k pěstování ve skalkách nebo v nádobách. Není mrazuvzdorné a nevyžaduje řez.

Hebe ‘Red Edge’ – šedozelené listy mají červený proužek na okraji, dorůstá se výšky pouhých 30 centimetrů, a tak se hodí do skalek, vřesovišť nebo květináčů.

Hebe andersonii ‘Tricolor’ - listy jsou úzké a poměrně dlouhé, mají zelenou barvu se světlými okraji či červenými okraji. Květenství jsou dlouhá, fialové barvy. Tato odrůda se dorůstá výšky až dvou metrů a lze ji využít i jako solitér nebo do živých plotů.

Další zajímavé druhy a odrůdy:

• Hebe armstrongii
• Hebe recurva
• Hebe cupressoides
• Hebe rakaiensis
• Hebe pinguifolia Pagei
• Hebe buchananii
• Hebe Autumn Glory
• Hebe albicans
• Hebe Green Globe
• Hebe odora

Ať už hledáte vkusné keře do skalky nebo vyšší kvetoucí keř se zajímavými listy, který bude dominovat zahradě, právě hebe může být tou správnou volbou. Vyberte si z několika druhů na našem e-shopu

Hebe v květináči

Mnoho variant hebe lze díky menšímu vzrůstu pěstovat i v nádobách, ať už se jedná o okrasné truhlíky plné dalších rostlin nebo větší květináče, ve kterých hebe pěstujeme samostatně. Pěstování v nádobách se od toho klasického v záhonu příliš neliší - rostlinu přes rok pravidelně zaléváme, v zimním období snížíme frekvenci zálivky na minimum. Co se týče řezu, ten ani v tomto případě téměř neprovádíme a přihnojujeme jen minimálně.

Hebe - pěstování doma

Vzhledem k tomu, že některé druhy hebe dobře prospívají v polostínu, v teplejších podmínkách a nevadí jim ani život v květináči, lze je pěstovat i doma. Volíme spíše odrůdy s většími listy, které preferují teplo a nejsou mrazuvzdorné. Květináč či truhlík umístíme na jižní či východní parapet, případně do prostoru s dostatkem rozptýleného světla.

Je hebe jedovaté?

I přesto, že jej řadíme do stejné čeledi jako léčivé byliny typu jitrocel, patří hebe bohužel mezi jedovaté rostliny. Je tedy nezbytné jej umístit mimo dosah dětí a využívat pouze k dekorativním účelům.

TIP: Pokud hledáte stálezelenému hebe kvetoucí společnice, které ozdobí záhony i na podzim, s astrami nesáhnete vedle. Vybírat můžete z nespočtu barev, tvarů i velikostí. Pěstování astry jsme pro vás popsali v našem předchozím článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Nandina domácí, latinsky Nandina domestica, je stálezelený keř pocházející z Japonska a dalších částí Asie. Do Evropy byl nebeský bambus přivezen až v roce 1804 a stal se oblíbenou okrasnou rostlinou vhodnou k pěstování v teplejších oblastech. Jak lze pěstovat nebeský bambus v našich podmínkách?

Nandina domácí - charakteristika

Tento stálezelený keř se dorůstá výšky dvou metrů. Vyznačuje se velkým množstvím stonků, které se většinou vůbec nerozvětvují. Listy nandiny jsou na lodyhách umístěny střídavě a jsou trojitě lichozpeřené. I přesto, že v ideálních podmínkách listy neopadávají, při nižších teplotách se keř stává opadavým.

Nebeský bambus kvete drobnými, bílými a poměrně intenzivně vonícími květy. Ty se zpravidla objevují koncem jara až počátkem léta. Do zahrady přilákají mnoho opylovačů, protože i přes jejich nenápadnost obsahují velké množství sladkého nektaru. Po odkvětu je nahradí plody. Ty se objevují u rostlin starších dvou let.

Pěstování nebeského bambusu

Stanoviště - prospívá v polostínu i na plném slunci. Stanoviště musí být chráněno před větrem. Nejlépe se nebeskému bambusu daří v nižších polohách.

Nároky na půdu - pH půdy by mělo být neutrální, nicméně nandině se daří i v mírně kyselých či zásaditých půdách. Nejdůležitější je nízká salinita. Zemina by také měla být bohatá na humus.

Zálivka - rostlina vyžaduje stabilní vlhkost, půda však musí být dobře odvodněná, aby rostlina nestála v blátě.Úplné sucho nesnáší příliš dobře.

Množení - lze pěstovat ze semen či řízků. Co se týče semen, ta klíčí až po studené stratifikaci. Řízky pak odebíráme na podzim či na jaře a necháme je zakořenit v nádobě s vodou. Rostlina zakořeňuje poměrně pomalu.

Odolnost - nandina domácí je plně mrazuvzdorná, celoroční pěstování venku tak snáší dobře. V tomto případě shazuje listy, proto je lepší rostlinu pěstovat spíše v nižších polohách. Není vhodné příliš větrné stanoviště.

Řez - výhony zkracujeme v polovině nebo na konci jara. Jedná se o řez výchovný - odstraňujeme tedy větve, které vyčnívají z požadovaného tvaru keře.

Plody nandiny domácí

Plody nebeského bambusu jsou bobule velké asi 4-8 mm. Mají sytě červenou barvu a jsou uspořádány do bohatých plodenství. Každá bobule obsahuje semena, která jsou přenášena ptáky živícími se plody. Bobule obsahují malé množství kyseliny kyanovodíkové, jsou tedy nevhodné ke konzumaci a mírně jedovaté.

Nandina domácí je jedním z keřů, které svými rudými plody ozdobí zahradu i v zimních měsících. Pěstovat ji můžete i vy, najdete ji v našem e-shopu

Odrůdy nandiny domácí

Odrůd nebeského bambusu je hned několik. Liší je zpravidla velikostí celé rostliny nebo zbarvením listů. Mezi oblíbené kultivary patří například:

‘Obsessed’ - úzké listy jsou v jarních měsících zbarveny do červena, během léta se odstín mění na tmavě zelený. Dorůstá se výšky maximálně 150 centimetrů. Lze pěstovat jako solitéry na zahradě nebo v nádobách.

‘Curly Obsessed’ - vzhledem je tato odrůda podobná ‘Obsessed’, její listy jsou však zvlněné.

‘Gulfstream’ - menší odrůda, která se dorůstá přibližně 30-80 centimetrů. Keř je kompaktní, kopinaté listy mají při rašení narůžovělou až bronzovou barvu, přes léto pak světle až tmavě zelenou a na podzim sytě červenou. Díky své výšce je ideální k pěstování v nádobách, nicméně běžně se pěstuje i v záhonech.

‘Compacta’ - listy této odrůdy jsou o něco širší, zelené s fialovými, žlutými či červenými odstíny. Compacta se dorůstá výšky asi jednoho metru a opět ji můžeme pěstovat v zahradě i v nádobách.

Mezi další oblíbené kultivary patří například ‘Rubra Nana’, ‘Magical Lemon’ nebo ‘Firepower’.

Použití nandiny domácí

U nás se tato rostlina pěstuje jako okrasná - v záhonech, jako solitéra či v nádobách. V Japonsku a dalších asijských zemích (například v Číně) se pak využívá také v léčitelství.

TIP: V nižších živých plotech, které opticky rozdělují pozemek nebo se vysazují před vyšší rostliny, ladí nebeský bambus například s rujemi. Jak pěstovat ruj vlasatou se dozvíte v našem předchozím článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Možná patříte k těm, kteří disponují jen malým místem v zahrádce a ten jste věnovali již trávníku, který nejpraktičtěji vyhovuje dětem či čtyřnohému miláčkovi. Milujete však i trvalky, pro jejich dlouhodobé kvetení a variabilnost květů.

Pokud se jich nechcete vzdát, můžete je vysadit i do nádob.

Obecně při pěstování jakýchkoliv rostlin v nádobách musíte dbát na výběr vhodných nádob pro tento účel. Mezi nejlevnější patří nádoby z plastu, které jsou vhodné pro pěstování dočasné zeleně, jako jsou letničky, případně pokojové rostliny.

Pro dlouhodobější pěstování venku jsou vhodné nádoby z keramiky, pálené hlíny a betonu, případně kameniny. V nich se méně přehřívají kořeny a také jsou vhodnější pro rostliny, které chcete ponechat venku i v zimním období.

Na dno nádob umístěte drenážní vrstvu, případně je vystelte pytlovinou nebo fólií. Nádoby musí být čisté. Pokud chcete použít Vaše vlastní nádoby, musí být vždy ošetřeny a vyčištěny od předchozích zbytků, případně škůdců. Nakonec je důležitá velikost závislá na osázené dřevině či rostlině.

Pestrá nabídka trvalek nejen do nádob z našeho eshopu

Zvažujte i barevné provedení. Nádoby a květináče z pálené hlíny si můžete sami vyzdobit mozaikou z polámané zbývající dlažby nebo obkladaček, také jsou vhodné škeble a mušle, případně ploché kamínky a dřívka z březových větviček. Efekt vytvoříte, když je vložíte do pytloviny a barevné juty. Dle Vašich představ zvolte jednu nebo dvě barevná provedení a k nim doplňte i jiné předměty jako svíčky, svítidla, misky, konvičky a sezení.

Po výsadbě je třeba se o vysazené rostliny pravidelně starat. Nejedná se jen o zalévání a hnojení podle druhů, ale patří sem i kontrola výskytu škůdců a chorob, protože dřeviny a rostliny vysazené v nádobě trpí více. Důležité je zkontrolovat, zda mají nádoby odtokový otvor na odvádění přebytečné vody. Jen tehdy se bude Vašim rostlinám dařit. Pokud tam není, vytvořte ji pomocí vrtáku. Na otvor pak položte plochý kamínek nebo kousek plastu a nádobě pořiďte podmisky nebo estetické obaly. Efektivní zalévání je pak takové, když voda přeteče do misky.

Správný substrát by měl být samozřejmostí. Jistě se často setkáváte se zvláštním složením substrátu, který rychle prosychá a voda přes nádobu téměř přeteče bleskem. Vylepšete ji vlastním kompostem nebo podílem písku.

Kolují mýty, že trvalkám v nádobách se obvykle nedaří. Pokud splníte základní požadavky, co rostlina potřebuje pro správný růst a úspěch, dá se vypěstovat i v nádobě. Nádoba musí být dostatečně velká s odtokem přebytečné vody a drenážní vrstvou, kterou vytvoříte pomocí keramzitu nebo štěrku, oblázků. Vysypte vhodným substrátem (většinou jim vyhovuje lehký, propustný, s podílem písku).

Mrazuvzdorné trvalky do nádob

Pokud jste si již pořídili vhodné nádoby, je čas pro výběr vhodných trvalek. Většina trvalek je v našich podmínkách mrazuvzdorných, jiným pomůže právě správný výběr nádoby, drenáž, vhodný substrát, případně zazimování nádob na zimu či vhodný obal. Vždy platí, že trvalky je třeba vybírat podle nároků na pěstování a musí být vhodné na dané stanoviště. Tedy kapradinu na přímém slunci neudržíte hezkou a svěží, stejně jako levandule nebude prosperovat ve stínu a vlhku.

Takto můžete pěstovat hortenzie (Hydrangea), okrasné trávy, třapatky (Echinacea), levanduli (Lavandula), krásnoočko (Coreopsis), třapatky (Rudbeckia), dokonce i různé keře a dřeviny na kmínku. Substrát v nádobě rychleji prosychá, proto je nutné kontrolovat vlhkost. Odstraňováním odkvetlých květenství prodloužíte kvetení vašich oblíbených rostlin. Výborně vyniknou i kombinacích.

TIP: Pokud vás pěstování v nádobách zajímá, přečtěte si článek o tom, co pěstovat na malém balkoně či terase.

Není tráva jako tráva. Teď nemáme na mysli klasický zelený koberec ale nádherné i mpozantní architektonické skvosty s objemem a výškou - dekorativní okrasné trsy trav, které vyniknou jako solitéry nebo ve skupinové výsadbě spolu s jinými keři a trvalkami. Pro jejich použití vyčleňte dostatek místa, neboť v krátkém čase vytvoří objem do šířky i 1,5 m.

Okrasné trávy patří  mezi oblíbené trvalky, které vyžadují minimální péči během roku. Nejkrásnější jsou na konci léta a na podzim, kdy se nádherně vybarvují a kvetou. Největší péči vyžadují právě v podzimním období, kdy je třeba připravit je na zimu.

Celé trsy trav nestříhejte na podzim. Nemuseli by přežít zimu. Okrasné trávy se stříhají až po uplynutí jarních mrazů. V jarním období je můžete i rozdělit a přesadit. Pokud máte pocit, že se Vašim travám na záhoně nedaří.

Na jaře jim najděte vhodnější místo. Většina okrasných trav jako ozdobnice, dochany, lalangy a kostřavy má v oblibě slunečná jižní místa s lehkou, propustnou a spíše sušší půdou. Nemusí být ani bohatá na živiny.

Vynikají zejména ve smíšených trvalkových záhonech, v předzahrádce i v trávníku jako dominanty, také se dají pěstovat ve velkých nádobách na terase.

Okrasné trávy nízke

Mezi nízké trávy patří kostřavy (Festuca), ostřice (Carex). Na podzim je třeba je svázat do snopů a takto ponechat až do jara. Pak je stačí těsně nad zemí uřezat a koloběh růstu se opakuje. Každým rokem jsou však větší a větší, proto je vhodné je i rozmnožovat dělením trsů.

Viděli jste už na záhoně trsy hnědé trávy a měli jste z toho pocit, že majitel něco zanedbal a nechal okrasnou trávu jinak pěknou habitem vyschnout? Nelekejte se, jde o atraktivní druh již zmiňované okrasné trávy ze skupiny Carex (ostřice) a čeledi Cyperaceae.

Carex buchananii - atraktivní, ale méně komerčně známá okrasná tráva, je opravdu zajímavým doplňkem trvalkového záhonu. Má tenoučké pokroucené listy hnědé až načervenalé barvy, které od začátku pěstování pro laika působí jako vysušené. Dorůstají do výšky 50 - 70 cm a koncem léta dokonce kvetou tenkými hnědými klásky.

Carex flagellifera - podobný druh s hnědavými až červenými listy, ale dosahuje výšky 1 m.

Mnohé nižší druhy jsou vhodné do popředí a do nádob. Většina z nich právě do pozadí, nebo jako solitéra k jezírku, v trávníku, v koutě zahrady nebo v blízkosti vchodu.

Vysoká okrasná tráva

Známé a pěkné jsou ozdobnice (Miscanthus sinensis) kultivary: Zebrinus, Gracillimus, Variegatus.

Z bohatého sortimentu okrasných trav si vyberete iv našem eshopu

Nezaměnitelné jsou pampové trávy - kortadérie (Cortaderia), které jsou charakteristické vysokými laty bílých nebo růžových chomáčkovitých květů, které dekorují trávy v podzimním období. Vyžadují však zimní ochranu nebo dokonale propustnou půdu bez nadměrné vlhkosti.

Pampová tráva pěstování

Kortadérie jsou na pěstování poněkud náročnější. Během roku se jim může dařit, ale obyčejně je problematické období po zimě. Nesnášejí totiž nepropustné a vlhké půdy, množství sněhu, holomrazy.

Vytvořte jim dokonalé odvodněné lůžko s množstvím štěrku, vysaďte je do propustné lehké půdy s podílem písku a zalévejte jen výjimečně během extrémního sucha. Před zimou jim vytvořte dokonalý kryt, aby se sníh nedostal do srdíčka trávy a nezpůsoboval nadměrnou vlhkost. V oblastech s těžkými půdami a dlouhotrvající zimou a sněhovou pokrývkou, je raději na zimu vykopejte a zazimujte ve sklepě, kde neklesá teplota pod 0 ° C.

Pampová tráva pěstování v květináči

Kortadérii můžete vyzkoušet pěstovat i ve květináči. Ideální je-li to keramický, terakotový velký květináč. Na dno vysypte vrstvu kamínků nebo štěrku a poté doplňte propustný substrát namíchaný s pískem. Tráva bude v květináči růst pomaleji, ale v budoucnu také umí vytvořit bohatý trs. Je rovněž náchylná na přebytečnou vlhkost, proto se zálivkou opatrně. Zalévejte vydatně, ale přebytečnou vodu vylévejte. V zimě květináč obalte do bublinkové fólie nebo jutoviny a umístěte na terasu nebo do skleníku.

Zkuste pěstovat i jiné kultivary, než ty známé a přesvědčte se o jejich vytrvalosti a možnosti jak získat zajímavý prostor i bez zelené barvy. Pro pěstování nejsou náročné podobně jako jiné okrasné trávy. Nízká zálivka, sušší podloží a množství slunce je to, co potřebují. Vyniknou ve štěrkovém záhoně nebo spolu s jinými vysokými travinami či letničkami. Kompozici už necháme na Vás.

Přečtěte si také další článek, kde se dozvíte více o zazimování okrasných trav.

Květy, které si mnozí pamatujete jako neodmyslitelnou součást zahrady své babičky. Nedalo se přehlédnout jejich nádherné a bohaté hlávky, které svítily už z dálky.

Pokud jste si hortenzie oblíbili a chcete oživit vzpomínky na dětství, máme pro vás dobrou zprávu. Tyto nádherné trvalky opět patří mezi vyhledávané a populární na pěstování v záhonech, případně ve velkých nádobách. Na to, abyste je mohli úspěšně pěstovat v zahradě, je třeba vědět pár informací, které vám teď prozradíme.

Jak vypěstovat modré hortenzie

Je neskutečné množství kultivarů a barev. Někdy se stává, že si zakoupíte modře kvetoucí a příští rok vykvete na růžovo. Nebojte se, nikdo Vám neprodal nabarvenou hlávku.

Vyberte si z nabídky našeho eshopu modré hortenzie *

* aktuální nabídka podle ročního období

To jen díky půdní reakci změnila barvu. Barva hortenzie souvisí s pH půdy a obsahem hliníku v půdě. V kyselé půdě se tvoří modré květy, které jsou původně z růžové. Půdy s vyšším pH 5,5 - 6 tvoří růžové, červené květy. Bílé nejsou ovlivňovány hodnotou pH.

Náš tip: Chcete-li dosáhnout modré zbarvení květů růžové hortenzie, přidávejte v zálivce hnojivo na modré hortenzie. Další možnost na podporu modrého zbarvení je i použití modré skalice rozpuštěné ve vodě.

Nezapomeňte však na to, že aby hortenzie přijala z hnojiva síran hlinito-amonný, potřebuje kyselejší půdu - rašelinu.

Pěstování hortenzie

Bude se jim dařit na chráněném místě, nejlépe ve stínu nebo polostínu tak, aby byly chráněny před sluncem v čase nejintenzivnějšího slunečního záření.

Vysazujeme je přibližně do začátku léta s kořenovým balem a dopřejeme jim dostatek místa. Pro úspěšné zakořenění výsadbovou jámu dostatečně zalijeme vodou aby kořeny mohli ihned čerpat potřebnou vláhu. Dobrý nápad je i použití mulčovací kůry v tloušťce přibližně 5-6cm.

Kompletní nabídka hortenzií do vaší zahrady

K rostlinám během růstu pravidelně doplňujeme rašelinu, kterou jemně zapracujeme do vrchní vrstvy půdy.
Na bohaté kvetení nesmíme zanedbat ani správný řez. Přečtěte si náš článek o tom jak a kdy stříhat hortenzie.

Čas na přesazování hortenzie

Blýskavka Fraserova (lat. Photinia fraseri), jiným názvem také jako blýskalka, je neopadavý keř z čeledi růžovitých. Rostlina dosahuje dvou až tří metrů výšky, má vysoce lesklé oválné listy a zajímavé zbarvení. Zatímco běžně jsou dorostlé listy sytě zelené, při rašení mají červený odstín. Díky tomu keř stále vypadá, jako by kvetl.

Klasické květy se samozřejmě objevují také - mají čistě bílou barvu, jsou pětičetné a poměrně nenápadné.

Během léta se tato květenství přeměňují na plodenství drobných červených bobulí, které na keři zůstávají až do zimy a zajímavě ho ozdobí. Rostlina je plně mrazuvzdorná a s přehledem zvládne teploty sahající až k -20 °C. Blýskavku můžeme pěstovat jako solitérní keř nebo ve skupinkách či živých plotech.

Jak pěstovat blýskavku

Stanoviště a nároky na světlo - rostlina vyžaduje buďto plné slunce, nebo polostín - v úplném stínu neprospívá. Naopak na slunci se více vybarvují listy, zejména pak ty červené.

Půda - blýskavky upřednostňují dobře propustný, kyprý zahradnický substrát. Ideální stav je mírně kyselé pH, takže před výsadbou keře se doporučuje vyhloubit jámu o něco více a vystlat ji čerstvým substrátem smíchaným s rašelinou. Do této směsi můžete přidat i kompost, protože blýskavka miluje vyživenou půdu.

Nároky na vláhu - na vodu jsou tyto rostliny trochu háklivé. Nejen, že jim vadí přílišné přemokření i sucho, ale také nesnášejí zalévání přes list. Pokud tak učiníte, vystavujete keř riziku nákazy houbovým onemocněním listů. Při přemokření pak mají tendenci listy shazovat, takže vyladit si frekvenci a množství zálivky je zde stěžejní pro úspěšné pěstování (tedy alespoň u mladých keřů, ty vzrostlé už s vodou umí hospodařit sami).

Množení blýskavky - nejčastěji se keř množí klasickým řízkováním. Odebírá se jednoletý výhon, kterému ponecháme dvouletou patku, aby lépe zapustil kořeny. Řízek namočíme do stimulátoru zakořenění a zapíchneme jej do květináče s zakořeňovacím substrátem.

Ochrana před mrazem, nemocemi a škůdci - vzrostlé keře jsou plně mrazuvzdorné a není třeba je nijak chránit, nicméně máte-li v zahradě vysazené keře mladé, před zimou ochraňte kořenový systém (případně celý keřík) například chvojím. Vůči škůdcům a chorobám je rostlina velmi odolná. Pokud se nějaké problémy objeví, nejčastěji je to patrné na listech - poškozené listy proto ihned odstraňte, stejně jako všechno spadané listí pod keřem. To by mělo být po dobu pěstování pravidlem.

Nemůžete se rozhodnout, který keř bude vaší zahradě slušet nejvíce? Blýskavka je skvělou volbou pro slunné i polostinné pozemky

Blýskavka - kdy stříhat?

Keř roste poměrně rychle, a tak je důležité udržovat jeho tvar pravidelným střihem a řezem. Blýskavku upravujeme minimálně jednou ročně. Nejlepším obdobím pro řez je konec zimy až začátek jara, kdy je ještě období vegetačního klidu a na větvích nejsou patrné pupeny. Optimální však je stříhat rostlinu, když už nemrzne (přetrvávající nízké teploty nad nulou nevadí).

Po řezu celý keř rychle obrůstá, a hlavně houstne a má udržovanější a kompaktnější tvar. Bát se nemusíte ani radikálního řezu, klidně až o polovinu délky jednoletých výhonů. Mladé, čerstvě přesazené keře blýskavky nestříháme, případně pouze velmi mírně.

Rychlost růstu blýskavky

Mladé rostliny photinia fraseri rostou velice rychle. Když dosáhnou výšky asi jeden a půl metru, jejich růst se zpomalí. Opět se zrychlí až po ostříhání keře, kdy nové výhony nejen rostou do výšky, ale také zahušťují celý keř až do fáze, kdy skrz větve není téměř vůbec vidět - z tohoto důvodu je blýskavka ideální pro tvorbu živého plotu.

Blýskavka jako živý plot

K výsadbě živého plotu můžeme využít různé odrůdy. Tou nejoblíbenější ze všech je rozhodně blýskavka ‘Red Robin’, která sklízí úspěchy mezi zahradníky z celého světa už více než dvacet let. Tato odrůda neopadává, porost je velmi hustý a neprostupný, dorůstá se klidně i tří metrů a navíc se jedná o velmi esteticky působící keř. Listy jsou při rašení téměř sytě rudé, poté mírně světlají až úplně zezelenají. Listy navíc na keři přibývají po celý rok, takže vrcholy výhonků jsou permanentně červené.

TIP: Hledáte nižší keř, který má podobné nároky na pěstování jako blýskalka? Přečtěte si článek o pěstování mochny, která bude s blýskavkou v zahradě skvěle ladit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Cesmína (Ilex) je stálezelený keř (některé druhy však mohou být opadavé). V České republice se tyto rostliny přirozeně nevyskytují, pěstujeme je pouze jako okrasné. Cesmínu si spojíme především s obdobím Vánoc. Poznáme ji podle tuhých, ostnitých listů a sytě červených bobulovitých plodů.

Některé druhy cesmín však mohou mít listy hladké a celokrajné, plody pak klidně fialové barvy, silně připomínající borůvky. Pro všechny zástupce však platí, že jejich plody jsou poměrně dost toxické.

Naopak listy, obsahující mimo jiné také kofein, se používají k přípravě povzbuzujících nápojů. Další využití našly listy cesmíny i v lidovém léčitelství a medicíně. Kromě listů se z keře využívá také dřevo. To je poměrně drahé a vzácné, často nahrazuje eben.

V angličtině cesmíny známe pod názvem „holly“ – zajímavostí pak je, že právě z tohoto jména vznikl název jednoho z nejznámějších míst USA – Hollywood.

Jak pěstovat cesmínu?

Pěstování cesmíny závisí na konkrétním druhu, nicméně pro většinu z nich jsou společné tyto podmínky – půda by měla být spíše humózní a kyselá. Při výsadbě je tedy zapotřebí vyhloubit jámu trochu více a její dno vysypat rašelinou. Co se týče nároků na světlo, cesmíny preferují polostín až stín. Přímé slunce jim příliš nesvědčí, a to zejména v zimě.

Keře jsou poměrně odolné, co se sucha a horkého počasí týče, ovšem není žádoucí je nechávat úplně vyschnout. Při letních tropech cesmínu raději pravidelně zalévejte.

Cesmína je odolná vůči znečištěnému prostředí, dokonce má tendence smog a částečky prachu zachytávat a mírně pročistit vzduch ve svém okolí. To z ní dělá perfektní rostlinu do města, zejména pak do blízkosti průmyslových oblastí. Pokud z ní vytvoříte živý plot, neproniknou přes něj nejen nečistoty, ale v případě ostnolistých odrůd ani nevítaní hosté.

Chcete-li si cesmínu namnožit, nejefektivnějším způsobem je řízkování. Mladé vrcholové řízky odebíráme z matečné rostliny v květnu, případně pak v červnu až červenci. Odebrané řízky necháme chvíli uložené v igelitovém sáčku na stinném místě, poté je můžeme potřít stimulátorem pro zakořenění a původně spodním koncem zapíchnout do květináče se směsí zahradního substrátu a rašeliny.

Cesmína odrůdy a druhy

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) – jak již druhový název napovídá, listy této cesmíny jsou ostnaté. Plody jsou sytě červené, samozřejmě prudce jedovaté. Právě tento druh je často spojován s Vánocemi, zejména pak v USA, kde se jedná o oblíbený vánoční symbol. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina. Z odrůd tohoto druhu můžeme zmínit například odrůdy ‚Alaska‘ nebo ‚Argentea Marginata‘ s bílo-zelenými listy.

Cesmína vroubkovaná (Ilex crenata) – jedná se o stálezelené keře s hladkými, lesklými listy. Ty rostou střídavě a poměrně hustě, a tak působí keř velmi košatě. Dobře se tvaruje a je vhodná jako solitérní keř i do živých plotů. Mezi oblíbené odrůdy patří ‚Fastigiata‘ nebo ‚Golden Gem‘.

Cesmína altaklarenská (Ilex altaclerensis) – tento druh má mírně zoubkaté listy a červenohnědé plody. Je stálezelený a vhodný k pěstování v živých plotech i jako solitér. Oblíbenou odrůdou je například ‚Golden King‘ se zlatavými okraji listů.

Mezi další známé druhy patří třeba cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis), cesmína Pernyova (Ilex pernyi), cesmína přeslenitá (Ilex verticillata) nebo cesmína americká (Ilex opaca).

Rádi byste svoji zahradu zkrášlili jedním z těchto krásných keřů, případně z nich rovnou vytvořili působivý živý plot? Vybírejte z oblíbených druhů a odrůd cesmíny na našem e-shopu

Květ cesmíny

Květy cesmíny mohou být buď jednoduché, nebo uspořádané v řídkých vrcholících či svazečcích. Vzhledem k tomu, že jsou květy jednopohlavné, pro vytvoření plodů je potřeba mít v zahradě více zástupců cesmíny, tedy rostliny samčí a samičí. Květy jsou opylovány hmyzem, produkují totiž množství sladkého nektaru, který opylovače láká.

Květ má obvykle žlutou barvu, může být však také narůžovělá, zelená, bílá nebo červená. Po odkvětu se na jeho místě objevuje plod, kterým je dužnatá peckovice červené, hnědé nebo černé barvy. Plod prudce jedovatý, proto se nedoporučuje mít keře v zahradách, ve kterých se pohybují malé děti.

Cesmína na kmínku

I přesto, že se některé druhy cesmín snadno tvarují, se keřík ve většině případů na kmínek roubuje. Nejčastěji se jedná o cesmínu ostrolistnou, modrou nebo vroubkovanou. Jestliže se na roubování mladého keře na podnož necítíte, lze rostlinu v této úpravě již zakoupit. Není to však nic složitého a postupuje se stejně jako u roubování jiných rostlin – zvolíte si vhodnou podnož, z mateřského keře odříznete asi 4 životaschopné větve a připevníte je za kůru podnože přímo v její vrchní části. Vše pak dobře stáhněte folií.

Jak řezat cesmínu?

Cesmíny mají tendence neuspořádaně přerůstat, proto je důležité dát keři tvar, a to každoročně. Řez provádíme od konce března, klidně až do června. Větve sestřihujeme poměrně radikálně, klidně jen na délku 45 centimetrů. Důležité je se keřem trošku probrat – při řezu odstraňte i odumřelé větve, na kterých se neobjevují listy, nebo příliš tenké větvičky, které budou za pár týdnů z keře opět vyčnívat.

Silné větve brzy obrazí a rostlina bude opět hezky košatá. Pokud chcete keř tvarovat podobně jako třeba buxus, je cesmína tou pravou volbou.

TIP: Mezi další okrasné keře, které ozdobí zahradu nejen svými listy, ale také plody, patří například hlohyně. Více o pěstování hlohyně šarlatové najdete v tomto článku.