Blog

I Vy, kteří nemáte zahradu, se můžete potěšit nádhernými růžemi pěstovanými v nádobách. Pěstování růží na balkoně nebo terase dodá prostoru kouzlo skutečné zahrady. Nemůžete zde samozřejmě pěstovat všechny kultivary a druhy, ale jsou i takové, které jsou k tomu vhodné.

Růže na balkoně vyžadují velké nádoby, případně konstrukce na popínání, dostatek světla, vhodnou půdu a péči jako běžně pěstované růže ve volné půdě. Jelikož mají růže dlouhé kořeny, potřebují i hlubokou nádobu plnou vhodného substrátu, aby dokázala rostlinu vyživit -  cca 50 cm vysokou i širokou.

Růže do nádob

Kvalitní substrát je základem úspěšného pěstování. Pak samozřejmě pravidelná zálivka. Vhodné je, pokud na povrch vysypete mulč, aby se půda v nádobě zbytečně a dlouhodobě nepřehřívala. Nádoby umístěte na slunce, ale ne na prudké a celodenní slunce. Vhodné jsou všechny světové strany kromě horkého jihu bez stínění. Ideální je, pokud je tam nějaký jemný pohyb vzduchu.

Do nádob nejsou vhodné velkokvěté růže. Vhodné jsou záhonové, nízké keřovité růže, stromkové růže i popínavé. Stromkové růže jsou vhodné na menší prostory, protože vytvářejí pouze korunku plnou květin podle kultivaru.

Aktuální nabídka stromkových nebo popínavých růží v našem eshopu

Ve spodní části je můžete doplnit sezónními letničkami, skalničkami nebo trvalkami, které dokážou například vytvořit převis.

V nevhodných podmínkách se vyskytují mšice a roztoči. Roztoči zejména v teplém a suchém prostředí bez proudění vzduchu.

TIP: Orientujete se v široké nabídce růží? V našem dalším článku najdete popis druhů růží.

Pokud již na zahradě pěstujete letničky a jiné okrasné rostliny a zajímá Vás i rozmnožování pomocí semen, tento text je určen právě Vám. V příštím roce si dopěstujete množství svých vlastních rostlin. Většina druhů si ponechává vlastnosti mateřské rostliny, což umožňuje získání identických rostlin. Stačí včas a správně sesbírat a uskladnit semínka a jaro může začít právě výsevem.

V tomto období právě dozrávají semena letniček, které je dobré včas sklízet a sušit. Sklízejí se pro zachování druhu nebo možnosti pěstovat tyto druhy na záhoně i příští rok, nebo jen tak pro potěšení z pěstování. Předpěstované rostlinky se dají sice zakoupit, ale o to větší radost z nich máte, pokud projdou přes vaše ruce od semínka k dalším semínkům.

Velmi dobře se sbírají semena lichořeřišnice, hrachoru, měsíčku, cínie a aksamitníku. Semena sbírejte jen ze zdravých rostlin a semena již suché a vyzrálé. Semena většiny letniček při dozrávání vypadávají, proto je důležité vystihnout správný čas na sklizeň. Můžete sušit i odstřižené části rostlin spolu s květem a ještě ne zcela dozrálé semenem.

Nasbíraná semena sušte jednotlivě podle druhu na stinném místě a uskladňujte podobně jako bylinky v papírovém sáčku s označením. Poznačit si můžete druh, případně kultivar, barvu, výšku rostliny a datum sběru, případně jen rok.

Semena by se měla sbírat z květů plno kvetoucích v letním období, ne na jeho začátku ani na konci léta, případně na podzim. Hrozí zde slabé opylení rostlin a to by mělo dopad i na kvalitu semene. Semena sklizená už na podzim by nemuseli dozrát.

Pokud chcete sbírat semena macešek, sbírají se ještě téměř neotevřená. Jsou velmi pukavá a vystřelují do okolí. Vložte je do papírového sáčku, do kterého uděláte větší jehlou několik dírek a kapsu umístěte na slunce. Uslyšíte pukání a otevírání tobolek a vystřelování semínek, které zůstanou přímo v kapse. Vysévají se v červenci.

Může se stát, že příští jaro na záhonech najdete mladé rostliny letniček, vzrostlé z vypadaných semen. Tyto sazenice budou silnější než předpěstované a proto je vhodné je na záhoně ponechat a případně je jen zpřetrhat a později prosadit. Takto Vám rychle vyroste měsíček, kosmos, aksamitník, amarantus.

Vyberte si z nabídky letniček nebo trvalek a příští rok si je dopěstujete ze semen

Pokud nechcete, aby se semínka vysemenila do půdy, sesbírejte květenství dříve a nechte je vysušit a dozrát nebo na některé druhy natáhněte starou punčochu. Ochráníte větší semena před náletem ptáků, zejména slunečnice a barevné kultivary.

Sebrat jednoduše můžete i semena trvalek a dvouletek. Pokud byste si chtěli vytvořit směs barev a druhů na letničkový záhon, semena nejdříve sušte zvlášť podle druhu a barvy, možná i výšky a až pak je ve stejném poměru smíchejte.

Už příští jaro můžete mít vypěstované krásné rostliny, z vlastních semen. Semena pravidelně kontrolujte, aby neplesnivěly a dostatečně je usušte.

TIP: Přečtěte si také článek o zeleninových semínkách k výsadbě.

Mnoho zahrádkářů pěstuje vřesy jen jako sezónní zakoupenou podzimní rostlinu. Abyste si mohli dopřát potěšení z vřesů podstatně déle, připravili jsme pro vás návod jak pěstovat vřes, podle kterého to určitě zvládnete. Pěstování vřesů v zahradě nebo i v nádobě bude od nyní jednoduché.

Základní prvek a půdní kryt vřesoviště tvoří druhy a kultivary vřesů (caluna) a vřesovců (erica). Vřesy mají v oblibě slunce, už v mírném polostínu špatně kvetou, jsou vytáhlejší a řidší. Nejlépe se jim daří v silně písčitých a chudých sušších půdách.

Vřesovce snášejí polostín i stín, ve stínu ale méně kvetou. Zimní přikrývka je nevyhnutelná všude tam, kde hrozí nebezpečí holomrazů. Vřesoviště může být součástí skalky nebo se umísťuje i samostatně.

Jak pěstovat vřes

Před výsadbou vřesovištních rostlin je nezbytné přidat do půdy větší množství rašeliny, případně i písku. Vřesovce i vřesy se vysazují na vzdálenost 30 cm a po výsadbě se důkladně zavlaží. Mladé rostliny je nezbytné hlavně v sušším období roku pravidelně zavlažovat.

Dostatek vody je důležitý i v zimním období, kdy za slunečných a současně mrazivých dnů mohou trpět nedostatkem vláhy. V zimě je pro rostliny škodlivější sucho než mráz.

Různobarevné kultivary vřesovištních rostlin umožňují vytvořit různé barevné kompozice. Vždy se osazuje větší plocha kultivary stejné barvy. Barevná směs, vznikající kombinací jednotlivých různě zbarvených rostlin působí chaoticky a na větší vzdálenost splývá do neurčité sivé barvy. Pro menší partie se volí malé kultivary.

Základní vřesovištní rostliny se s úspěchem doplňují i jinými druhy rostlin. Pěkně se vyjímají nepravidelně vysazené jalovce (juniperus), skalníky (cotoneaster), čilimníky (cytisus). Z ostatních rostlin vhodných na oživení vřesoviště je třeba připomenout okrasné trávy. K nápadně kvetoucím vyšším keřům patří rododendrony, nižší porosty vytvářejí různé odrůdy hebe či zimozelenu.

Když se vřesovištní rostliny dostatečně rozrostou a vytvoří souvislé porosty, působí jako pokryvné rostliny a zabraňují růstu plevele a nevyžadují ani pletí. Je potřeba dbát jen na to, aby vřesy a vřesovce neprorůstaly a neutlačovaly své sousedy, hlavně skalničky s nižším růstem. Starší rostliny vřesů se na jaře občas sestřihnou, čímž se zmladí a jsou potom kompaktnější. To je s občasným prosypáním porostů rašelinou jediná péče, kterou porosty vřesovištních rostlin vyžadují.

Uschlý vřes

Určitě se Vám stalo, že po koupi vřesů v podzimní sezóně se jara dožilo jen pár kusů nebo mnohé již neprojevovaly známky života s prvním oteplováním. Bohužel ano, stává se to. Rašelina, v níž jsou vysazeny, je sice pro ně vhodná ale na druhé straně je příliš suchá, nenasákavá a tudíž se během zimy s jistotou neprevlhčí dostatečně a neudrží vlhkost. Kořenový bal postupně vyschne. Toto je nejčastější příčina vysychání. Je třeba po koupi vřesy vybrat z původních květináčů, prsty udělat do kořenového balu díry a na půl dne je vložit do kbelíku s vodou, aby dobře nasákly. Pak si připravit vhodný substrát: směs rašeliny, písku a klasického substrátu, listovky a do ní vysadit vřesy a vřesovce. Můžete je tak pěstovat v nádobě nebo na záhoně. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, zejména po výsadbě, dokud se prokoření. Rovněž i v zimě, vždy když nemrzne. Na jaře se sestřihají odkvetlé květenství a přerostlé výhonky. Hnojit nemusíte. Stačí opravdu jednou za půl roku. Nevyžadují to. Vřesy pěstované na záhoně vyžadují řídký stín a chráněné stanoviště. Nevadí jim mráz ani kopy sněhu. Akorát otevřené stanovisko a holomrazy na takovém místě mohou mít fatální následky.

Věříme, že se Vám podaří vypěstovat vřesy dlouhodobě, bez nutnosti kupování nových a nových sazenic.

Pestrou výsadbu plnou barev docílíte i trvalkami z naší nabídky

V následujících řádcích si stručně shrneme vhodné podmínky, které jsou potřebné k pěstování vřesu.

Vřesy v zahradě

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- předem připravte záhon, vyhlubte jámy

- vřesy a vřesovce se vysazují hlouběji do půdy, jak byly zasazeny v nádobě

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- vysazujte do skupin, několik stejných barev a druhů

- doplňte doprovodnou zeleň: jehličnany (jalovce, kosodřevina), azalky, okrasné trávy, dřišťál, půdopokryvné růže

- dokud se porost zapojí, musíte zalévat, i v zimě v době bez mrazů

- prázdná místa vysypte kůrou, mechem, nasekaným listím

- základem bohatého kvetení a kompaktního růstu je řez

- řez se provádí vždy po odkvětu

Jak pěstovat vřes v květináči

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- po zakoupení rostliny ihned přesaďte

- připravte si nádoby a koše

- vřesy a vřesovce se vysazují vždy hlouběji, než byly zasazeny 

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- na dně nádoby udělejte drenáž z kamínků, keramzitu nebo štěrku

- nádoba musí být dostatečně velká (spíše vyhovuje mělká a široká)

- nádoba musí mít otvor pro odtok přebytečné vody

- vysazujte vřesy do skupin, několik stejných barev a druhů nebo zkombinujte s jinými podzimními trvalkami

- rostliny se zalévají po mírném proschnutí substrátu

- substrát však nesmí trvale proschnout

- zalévat je nutné i během zimy, kdy nemrzne

- rostlina po zimě spíše vyschla z nedostatečné vláhy jako vymrzla

TIP: Přečtěte si také článek o tom jaké trvalky vysadit do skalky.

Určitě jste o nich už něco slyšeli. Jsou opravdu prospěšné a mnozí, kteří si v nich už vyzkoušeli pěstování cibulovin, si je pochvalují. Není to jen marketingový tah. Košíčky na cibuloviny mají několik výhod. Kromě příznivé ceny jsou lehké a dobře se s nimi pracuje. Do jednoho koše můžete vysadit více kusů cibulek i různých druhů.

Vysazují se do stejné hloubky, jako byste vysadili samotné cibule. Cibule tulipánů a narcisů a jiných jarních květin jsou tak ochráněny před hlodavci. Myši, rejsci i krtek si rádi pochutnávají i na takových cibulovinách, které pro ně nejsou jedovaté. Takto budou částečně ochráněny.

Sázení cibulovin do košíčků

Díky výsadbě do košíku je můžete najít na záhoně během celého roku, i když nebudou mít listy. Cibule se tak nezatahují do hloubky a vždy zůstanou na svém místě. Prostě se tam budou dále rozmnožovat dceřinými cibulemi. Nebude se jim však dařit, bude-li půda neprovzdušná a příliš vlhká zejména v zimním období, kdy jim hrozí stejné uhnití cibulek, jakož i při výsadbě do volné půdy.

Jarní cibuloviny z aktuální nabídky můžete vysadit do košíků na cibuloviny

Pokud se rozhodnete je vykopat a přemístit na jiné místo, bude se Vám s nimi lépe manipulovat. Jednoduše vyhloubíte novou jámu a přesadíte cibule i s košíkem na jiné, nové místo. Vždy však v období vhodném na výsadbu.

Pokud toužíte po kompaktních výsadbách jednoho druhu, vysaďte do koše minimálně 5 kusů cibulí.

Pokud chcete různorodé výsadby, po obvodu vysaďte drobné cibuloviny a do středu alespoň 3 větší cibulky (narcisy nebo tulipány).

Košíčky na sázení cibulovin jsou vhodné na všechny velikosti cibulek. I na lilie, fritilárie – řebčíky a letní cibuloviny jako jsou tigrídie, montbrécie a gladioly. Na konci podzimu stačí košík vybrat z půdy, vyčistit jej a uskladnit spolu s cibulemi ve sklepě, do období vhodného na výsadby.

TIP: Zpestřete si trávnik v zahradě pomocí cibulovin, poradíme vám jak na to.

Líbí se Vám živé ploty, případně byste se chtěli odizolovat od sousedů alespoň takovou clonou? I na terase či balkoně můžete založit živý plot. Budete na to potřebovat dostatečně velké nádoby v závislosti na vysazených druzích a výbornou drenáž.

Tuje na balkon

Vysokou stěnu vytvoříte z tújí a cypřišů. Nádoby mohou být klasické nebo v podobě truhlíků, do kterých se vejdou i 2 kusy. Počítejte s tím, že velikost jedné nádoby by měla být minimálně 1 metr pro dvě túje nebo cypřiše. Pokud je to možné, zakupte si túje ve výši alespoň 60 -80 cm.

Živý plot na balkon, na terasu vytvoříte i ze stálezelených okrasných keřů

Kontejnerované dřeviny můžete vysazovat během celého roku, ne však během tuhé zimy. Prostokořenné dřeviny vysazujte spíše na jaře nebo na podzim. Pokud toužíte po nižším stálezelený živém plotě jen tak pro potěšení, vytvořte si jej ze zimostrázu, ptačího zobu nebo bobkovišně.

Nečekejte, že bude Váš plot hned po výsadbě zapojen, bez mezer. Vyžaduje to množství času a stříhání, abyste docílili požadovaného efektu. Zimostráz patří mezi často pěstované dřeviny na nízké živé ploty, pomaleji roste, ale velmi dobře snáší řez. Stříhá se i 3x do roka. Rychleji roste ptačí zob i bobkovišeň. Počítejte s menším opadem listů.

Živý plot v květináči

Do metrové nádoby vysaďte 3 - 4 kusy dřevin. Pokud jsou již výše a větší, jen 3 kusy. Nádobu vystelte textilií nebo pytlovinou.

Musíte ponechat otvory na odtok přebytečné vody. Ve spodní části vytvořte asi10 cmdrenáž z drobného štěrku nebo kamínků, keramzitu, doplňte vhodný substrát, vysaďte dřeviny a jako mulč použijte kůru nebo štěrk.

Po výsadbě rostliny hned nestříhejte, dopřejte jim čas na zakořenění. Pokud uvidíte nové mladé přírůstky, je to dobré znamení. Dřeviny se úspěšně přizpůsobily novým podmínkám a za předpokladu každodenní péče se jim bude dařit.

Živý plot zakládejte na jaře nebo na podzim, případně v létě mimo období s teplotami nad 30 °C. Ideální orientace terasy a balkonu s živým plotem je východ, západ i sever. Jižní strana musí být stíněná.

Pokud kromě rostlin na živý plot plánujete i jiné druhy, přečtěte si článek o tom jaké květiny jsou vhodné například na horký balkon.

Tip: Víte kdy stříhat živý plot?

Zahrada je prostor plný různých rostlin a dřevin, které vytvářejí celkovou kompozici a dojem. Není jedno, kam je umístíte, jak budou růst a o jaké druhy půjde. Před jejich výsadbou si důkladně nastudujte jejich pěstitelské nároky, potřeby a také termíny kvetení či jiné speciální vlastnosti, se kterými umí zahradu v kterémkoliv ročním období rozzářit, zpestřit nebo ohromit svým habitem a celkovým dojmem.

Sousedské či skupinové výsadby, které souvisejí s hlavními kosterními výsadbami, musí spolu ladit a dokonale korespondovat s okolní zástavbou a celkovým okolím. Podmínky na pěstování jsou různé a dané podle stanoviště, světelných poměrů, půdy, vlhkosti, a proto i výběr druhů musí být různorodý a přizpůsoben podmínkám. Poradíme vám, které rostliny a dřeviny jsou vhodné do různých podmínek.

Okrasné zahradní rostliny

Okrasné rostliny a dřeviny do zahrady na slunce

Vhodné jsou například tyto rostliny: katalpa (Catalpa), muchovník (Amelanchier), dřišťál (Berberis), levandule (Lavandula), šanta (Nepeta), šalvěj (Salvia), liliochvostec (Eremurus), krásnoočko (Coreopsis), flox (Phlox ), mateřídouška (Thymus), letničky, okrasné jabloně (Malus), bříza (Betula), mochna (Potentilla), různé cibuloviny, jehličnany, skalničky a okrasné trávy.

Toto je jen malá část dřevin, které jsou vhodné pro celodenní přímé slunce. Nezapomeňte doplnit štěrk, kameny a slunná zahrada může být na světě.

Inspirujte se i dalšími rostlinami na slunce.

Co zasadit do okrasné zahrady ve stínu

Naopak do stínu jsou vhodné úplně jiné rostliny. Umí však také dotvořit romantický prostor zejména díky dekorativním listům a některé i květem.

Vhodné rostliny a dřeviny do stínu: javor dlanitolistý (Acer palmatum), hortenzie (Hydrangea), břečťan (Hedera), aukuba (Aucuba), azalky (Azalea), zimostráz (Buxus), buk (Fagus), zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), dlužicha (Heuchera), orlíček (Aquilegia) a mnohé jiné.

Zde najdete přehled dalších rostlin do stínu.

Pokud si nejste jisti, nechte si poradit od odborníků. I v našem obchodě najdete dostatek vhodných rostlin do specifikovaných podmínek.

Vyberte si z trvalek do stínu, dále z okrasných keřů do stínu nebo z keřů na slunce

Jen tehdy bude zahrada růst do krásy, když bude osázena vhodnými rostlinami. Nevhodně vysazené druhy na nesprávném místě chřadnou, trpí a časem uschnou nebo odhnijí.

Jahody patří k druhům, které mají mnoho odrůd a rozdílných vlastností, které se netýkají až tak vzhledu, co se týká samotné rostliny, ale jsou zde rozdíly v barvě květů, velikosti plodů, zrání, chuti, barvy plodů a využitím samotných plodů.

Mimo jiné se rozdělují na:

Jednou plodící jahody

- velmi brzy zrající drůdy jahod: Adriana, Gore, Honeoye, Lambada, Magura

- středně skoro zrající jahody: Elsanta, Korona, Maria, Senga - Sengana

- pozdě zrající jahody: Elista

Remontantní jahody

Jsou to opakovaně plodící nebo stáleplodící jahody. Plodí od jara až do podzimu.

Sem patří např.: Evita, Gaviota, Ostara, jahody Rosana s růžovými květy

Kompletní sortiment jahod z našeho eshopu

Bílé jahody s ananasovou chutí - atraktivní novinka, která čeká na pěstování: Anabela, Pineberry, White dream

Jahody, které se podobají remontantním (stále plodící) odrůdám, jen kvetou a plodí dříve: jahody Delikatess, Super Star, Fragola

Slyšeli jste už o jahodách, které se dokáží pnout? Existují takové? Více v článku o popínavých jahodách

Měsíční jahody

plody sladké, s chutí lesních jahod a drobnějšími plody. Vhodné pro pěstování pod stromy i v nádobách. Rozmnožují se však jen semeny: Alexandria, Baron Solemacher, Déesse des Vallées, Delicious

TIP: Chystáte se na výsadbu jahod? Přečtěte si článek o pěstování jahod.

Růže patří mezi stále oblíbené a obdivované rostliny a často je vídáme i v zahradách. Mají široké uplatnění, různé barvy, výšky, použití a navíc příjemně voní.

Vyznáte se ovšem v nich? Pro pěstitele, případně nakupujícího je důležité vědět, jaký druh růže kupuje, aby mohl následně aplikovat i péči o ni a nestalo se, že by popínavou růži pravidelně na jaře hluboko seřezával.

Růže se rozdělují na:

Záhonové růže

tam patří polyantky, floribundky, které jsou charakteristické bohatým kvetením, nevýraznou vůní a výškou kolem70 cm a tvoří vzpřímený keř. Květy vyrůstají v bohatých soukvětích, jsou různých barev a používají se do skupinových výsadeb nebo samostatných výsadeb specializovaných na výsadbu růží.

Velkokvěté růže

často označované také jako čajohybridy, jsou nejoblíbenější. Obyčejně nádherně voní. Květy jsou pevné, plné na dlouhých a zdravých stoncích. Stonky jsou obyčejně zakončeny jedním květním pukem. Málokdy se stává, že jsou vícekvěté.Používají se na řez, a proto je nejčastěji vídáme i v květinářstvích. Dlouho vydrží i ve váze.

Oblíbené čajohybridy najdete také v našem eshopu

Náš tip: každodenně vyměňujte vodu a seřízněte část stonku. Ještě déle vydrží, pokud do vody dáte polovinu Paralenu. Pokud je dostanete značně uvadlé, ponořte celou kytici nebo růže do vany s vodou. Určitě se proberou k životu.

Dorůstají do výšky i 1-2 m, ale na péči a pěstování jsou náročnější než záhonové růže. Také na výběr stanoviště. Mohou být i pěstované na kmínku.

Keřovité růže - vysoké

jsou mimořádně mohutně rostoucí odrůdy dorůstající i do 2 m a více. Obyčejně kvetou vícekrát do roka. Jsou však i druhy, které kvetou jen jednou. Mají různé květiny. Plné i prázdné, nostalgické i elegantní.

Používají se na živé ploty a stěny i na solitérní pěstování. Dokonce některým se daří stejně dobře jako popínavým růžím, díky mohutným výhonů, které je třeba ke konstrukci vyvazovat.

Květy příjemně až sladce voní, lákají motýly a včely, na podzim se někdy objevují i červené šípky. Mnohé připomínají divoce rostoucí růže.

Keřovité růže - nízké

jsou vlastně pokryvné růže. Tento termín se objevuje ve starší literatuře. Nejde však o půdopokryvné růže, které pokrývají zem a plazí se. Jde o druhy, které dokážou překrýt nevhodná místa díky hustým a vhodným výhonkem. Pokud jsou vysázeny hustě vedle sebe, umí vyplnit záhon, nepěknou plochu a dokážou i zabraňovat růstu plevelům.

Používají se ve velkých zahradách i v parcích. Květy jsou obyčejně mnohočetné, jednoduché i plné, vonící, různých barev.

Popínavé růže

jsou opravdu rozmanitou skupinou nejen kvůli použití ale i kvůli vzhledu. Jsou to růže s velkými květy nebo naopak s drobnými zmnožení květy.

Všechny popínavé růže z naší nabídky jsou přehledně seřazeny ve své kategorii

V odborné terminologii jde v prvním případě o „climbery“ - pevné velké květy na pevných výhonech, které je třeba ke konstrukci vyvazovat. Obyčejně kvetou vícekrát za rok. Vhodné na altánky a ozelenění stěn.

Nebo jde o „ramblery“ - drobné, malé květy v bohatých soukvětích, s měkkými a ohebnými stonky a výhonky, které kvetou jednou za rok a jsou vhodné na oblouky a pergoly.

Staré zahradní růže

tvoří samostatnou skupinu. Je jich už velmi málo a jsou vzácné. Patří tam všechny kultivary před vyšlechtěným prvních velkokvětých růží. Mají křovitý vzhled a kvetou jen jednou v roce. Známé jsou růže galská, stolistá, bílá a damascénska. Mají nádherné plné květy většinou růžové barvy a jejich odstínů s nádhernými vůněmi.

Mini růže

jsou drobné a nízké růže s drobnými kvítky, nejčastěji prodávané v obchodních řetězcích v nádobách a také jsou vhodné pro pěstování ve skalkách. Dorůstají jen do výšky30 cm. Výborně se jim daří jako lemovacímu prvku v zahradě i v nádobách na terase a balkoně.

Nebo si jednoduše prohlédněte všechny dostupné růže z naší nabídky

Jak bylo zmíněno již na začátku, každá odrůda potřebuje specifickou péči, která se samozřejmě liší i podle ročního období. V tomto článku najdete přehled péče o růže během celého roku.

Růže se mohou v zahradě pěstovat samostatně jako solitérní rostliny v trávníku, popínavé druhy na pergole nebo jiné vhodné konstrukci,trelážích nebo jako stromečková forma v předzahrádce. Možností je mnoho.

Trvalkový záhon s růžemi

Vynikají však i v kombinovaných záhonech s okrasnými travinami a jinými dlouhokvetoucími trvalkami, kdy umí toto období prodloužit až do mrazů, dokonce i do prvního napadeného sněhu.

Doplňte záhon růži trvalkami nebo okrasnými trávami

Trvalky vhodné k růžím

Růže jsou vhodné na slunce i do polostínu, a proto jsou jejich půdní podmínky podobné těm na pěstování trvalek. Výborně vyniknou vysoké trvalky a keřovité růže v pozadí, např. se stračkou, rudbekiemi, echinaceou, diviznou. Nižší druhy vyniknou s kontryhelem, šaterem, žebříčky, kosatci.

Také vyniknou v jednobarevných nebo v dvoubarevných kombinacích.

Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které spolu s růžemi vytvoří dokonalou dvojici. Trávy elegantně dodají lehkost a jemnou krásu. Ačkoli trávy nekvetou barevnými a ohromnými soukvětími, jsou velmi důležité pro kompozice a zejména podzimní efekt. Stříhají se až v jarním období stejně jako většina růží.

Krásně vynikne záhon růží s levandulí

Vytvořte si zajímavé záhony, na kterých kromě klasických trvalek budou dominovat nostalgické a nádherně voňavé růže. Najdete je v různých barvách a každá je výjimečná něčím jiným.

Popínavé růže patří do zahrad s romantickým podtónem, ale i do venkovských a moderních zahrad, kde dominuje pergola nebo oblouk.

Kritériem bývá většinou vzhled, množství květů a vůně. Růže jsou stvořené pro oblouky a pergoly. Pokud je vysadíte vhodně, splní účel i požadavek. Je třeba si však uvědomit, že množství květů a vůně kromě nás láká i včelstvo a jiný hmyz, což může být ve větším množství  i nepříjemné. Stejně to platí i o výsadbě vistárie (Wisteria) a zimolezu (Lonicera).

Růže jsou v dospělosti dřevité keře, proto je třeba adekvátně zvolit i pevnost opory, po které se budou pnout. Vhodné jsou kovové oblouky, dřevěné trámy a kombinované cihlově dřevěné konstrukce. Výhony pravidelně privazujte a ohýbejte. Odstraňujte i nevhodně rostoucí výhony. Růže poměrně dlouho i opakovaně kvetou od léta do podzimu, v závislosti na druhu a kultivaru.

Zkombinujte popínavé růže s vhodnými popínavkami z naší aktuální nabídky

Jiné vhodné rostliny na popínání jsou: aktinidie (Actinidia), plamének (Clematis), zimolez (Lonicera), trubač (Campsis), jasmín (Jasminum), přísavník (Parthenocissus), akebie (Akebia), klanopraška(Schisandra).

TIP: Více informací k péči o růže najdete také v našem dalším článku.

Často se setkáváme s faktem, že v zahradě chybí trvalkové záhony. Většinou vsadí lidé kvůli pracovní vytíženosti na jehličnaté dřeviny a trávník. Neuvědomují si, že se ochuzují o množství květů, vůni i nádherné motýly.

Trvalkový záhon

Založení trvalkového záhonu není složité a navíc je to výsadba na dlouhá léta, kdy už nemusíte zvlášť zasahovat do výsadby. Po několika letech je nutné trvalkové trsy rozdělit, zmladit a samozřejmě vyžadují klasickou péči jako hnojení, zalévání, stříhání.

Ideální trvalkový záhon je takový, který je barevný, kvete během celého roku, nevznikají na záhoně prázdná místa a je variabilní výškou. Pro jarní kvetení vyžaduje výsadbu cibulovin v podzimním období, pro podzimní kvetení vyžaduje rostliny kvetoucí od konce léta až do mrazů. Nejvíce rozkvetlé je léto. V tomto období kvete nejvíce trvalek. Ne všechny jsou však vhodné do každého prostředí.

Na začátku je velmi důležité vybrat správné rostliny. Také je třeba si všímat i jiných faktorů, než je druh půdy, návětrné, závětrné strany, vláhy, existence původních druhů, které chcete ponechat, velikost plochy.

Plochu je třeba pečlivě připravit, odplevelit, případně doplnit kvalitním substrátem, pískem. Pokud máte na pozemku travnatý porost, musíte ho v místě plánovaného záhonu zlikvidovat.  Buď ho vyberte rýčem i s kořeny, nebo opatrně odřízněte drn a pěkně vypěstovaný trávník v rolích umístěte na předem připravené podloží, kde chcete mít trávník.

Rostliny volte zdravé, silné, s dostatečným kořenovým balem. Podle velikosti rostlin v dospělosti zvolte místo na výsadbu, do pozadí, solitér nebo jako podrost, do popředí, na lemy. Bohužel, někdy se budete muset zříci rostlin, které se Vám líbí, pokud jim nevyhovuje stanoviště nebo půdní podmínky. Můžete je zkusit pěstovat v nádobách a přenosných mísách na terase, balkoně.

Pokud máte v zahradě stín, nepěstujte levanduli (Lavandula) a jiné trvalky, které milují slunce a sucho.

Trvalkový záhon - výběr trvalek do stínu

Naopak na velmi slunných místech, nepěstujte rostliny, které mají rádi stín, například kapradiny, srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), pomněnky (Myosotis).

Trvalkový záhon, trvalky na slunce - sázíme například levanduli nebo třapatku

Dbejte na to, že vzrostlé druhy nebo rozpínavé do šířky vyžadují svůj prostor a už po několika sezónách nabudou na svém objemu. Ostatní rostliny by mohly být vytlačeny a udušeny, případně se jim nebude dařit v těsné blízkosti silnějšího druhu. Každý rostlinný druh bojuje o živiny a vodu. Vyšší druhy umísťujte dozadu, středně vysoké do středu a nízké do popředí, jako lemy nebo podrost.

Trvalky jsou různých velikostí a proto si při koupi všímejte i jejich výšky a šířky v dospělosti. V budoucnosti se vyhnete přesazení a výměně rostlin z pozadí do popředí a naopak.

Záhon s trvalkami

Mezi nejkrásnější trvalky patří třapatka (Echinacea) v bílé, růžové, červené i žluté barvě, rudbekie (Rudbeckia), krásnoočká (Coreopsis), levandule (Lavandula) v klasické fialové, bílé i růžové barvě, ježibaby (Echinops), vysoké rozchodníky (Sedum) a astry (Aster). Doplňte okrasné trávy jako vousatec (Pennisetum), ozdobnice (Miscanthus) a nádhernou kortaderii (Cortaderia).

Trvalkový záhon nemusí být striktně trvalkový. Pokud je záhon dlouhý, zvolte více dominujících rostlin, které mohou mít převislou formu, nebo mohou být zajímavé barvou, květem, vzhledem.

Dodržujte také rozestupy, aby jednotlivé druhy mohly v budoucnu růst. Nezaplňujte prostor jen proto, že nyní jsou rostliny malé. Ony narostou.

Pokud vysadíte do záhonu jehličnany a okrasné trávy budete mít efekt i na podzim a během zimy. Záhony by neměly v zimním období zůstat prázdné. Hodně rostlin se na podzim zatahuje, odumírá, vysychá a znovu se objeví až s jarní teplotou.

Přejeme vám mnoho úspěchů a skvělých nápadů při tvorbě nejen trvalkových záhonů.

TIP: Toužíte po tom aby váš záhon zůstal dlouho rozkvetlé? Přečtěte si článek o dlouho kvetoucích trvalkách.