Blog

Určitě jste se s tímto pojmem již setkali, ale mnozí ani netušíte, co to ve skutečnosti znamená. Odborné termíny, které najdete na internetu či v literatuře, dokáže vyhledat každý, ale pochopit je je už těžší.

Stratifikace se týká zejména některých osiv a semen, které bez ní nemají takovou klíčivost a úspěšnost jak nestratifikované semena. Laicky vysvětleno to znamená, že semena některých druhů trvalek potřebují projít obdobím chladu (cca 60 - 90 dní) pokračujícím následným zvýšením teploty. Jedná se o imitování vnějších podmínek.

Semena rostlin, které se samovolně vysemení z mateřské rostliny, spadnou na podzim do půdy, mezi kameny, kde i část přezimuje, promrzne a následně uvidíte na jaře klíčící mladé rostlinky, které jsou mnohem silnější než ty z přímých výsevů pěstovaných v bytových podmínkách.

Pokud máte možnost, semena se dají stratifikovat ve vlhkém písku ve sklepě, na místech, kde je chlad. Doporučujeme stratifikovat více než 2 měsíce.

V chladničce, bez písku, jde o suchou stratifikaci. Tam je vhodné zabalit semínka do papírové utěrky, kapesníků a ještě do papírového sáčku a uložit na dno. Po tomto období semena vysejte a teplotu zvyšte. Brzy uvidíte klíčící rostlinky.

Využijte stále vhodného podzimního času například na nákup trvalek

Druhy, které je vhodné stratifikovat: koniklec, hořec, lupina, stračka.

Samozřejmě se stává, že i nestratifikovaná semena vyklíčí. Je jich však méně.

Příklad: Koniklec je nejlepší vysévat ihned po sklizni semínek, kdy jsou opravdu vyzrálé. Jednoduše je vysejte pod nějaký keř, který je ochrání před mrazy.

Chcete-li vysít do nádob, potřebují projít chladem, čili stratifikací. Je třeba je dát do lednice alespoň na 4 měsíce a pak mělce vysít. Spíše se jim daří v lehkých i písčitých půdách.

Pro ty, kteří chtějí rozmnožovat dělením nebo mladými rostlinkami, je lepší to dělat v době, kdy jsou ještě rostliny malé, jelikož koniklec nesnáší narušení kořenové části.

TIP: Trvalky je často vhodné rozmnožovat i dělením trsů. Přečtěte si článek právě na toto téma.

Túje / zeravy navzdory kritikům patří mezi často používané jehličnany pro získání zelené stěny, která dokáže v krátkém čase opticky oddělit prostor, izolovat prostor od komunikace a také dokáže nahradit pevné oplocení. Navíc výhodou je poměrně rychlý růst a neopadavost během zimy.

Nejčastěji se nacházejí vysazeny jako souvislý zelený pás v živém plotě, jako solitéry v zahradě či dokonce v nádobách před vchodem do domu nebo na terase jako mobilní živý plot pro získání stínění, či oddělení se.

Túje patří mezi nenáročné druhy, co se týče půdních podmínek a vláhy. Dobře rostou na plném slunci i v polostínu. Oblíbené kultivary jsou: Smaragd, Brabant, Europa Gold. Je jich však mnohem více.

Tují je mnohem víc a ještě je čas na jejich výsadbu, podívejte se na aktuální nabídku tují v našem eshopu

Jak sázet tuje?

Dřeviny zakoupené v kontejnerech se vysazují od března do listopadu, nebo do trvalého zamrznutí půdy, dle podmínek. Vysazují se do předem připravených otvorů do hloubky, jako byly vysázeny v květináčích. Dřeviny větší, resp. vyšší, s kořenovým balem se vysazují brzy na jaře v průběhu března nebo pozdě na podzim, na přelomu října a listopadu. Uvítají dostatečně velký otvor a kvalitní kompost nebo substrát pro jehličnany.

Rychle rostoucí túje nevyžadují nijak speciální podmínky pro růst. Nejdůležitější jsou správné rozestupy, větraná plocha, vhodná péče (zalévání, hnojení).

Rozestupy při výsadbě jsou velmi důležité. Spon vysazovaných dřevin se udává dle výšky plotu v budoucnosti. Pokud chcete živý plot do výšky 4-5 m, potřebujete rozestupy 80 - 90 cm od sebe. Pokud chcete finální výšku plotu do 3 m, rozestup 70 cm je ideální. Menší ploty = menší rozestupy. Minimálně však 50 cm od sebe. Při nesprávném rozestupu v budoucnu hrozí pomalý růst, zakrnění každé druhé dřeviny ve výsadbě, slabé přírůstky, konkurenční boj o vodu, živiny, kořenový prostor. Hustá výsadba se rovná nevětraný prostor a vznik houbových onemocnění atd. Od oplocení je také vhodné dodržet vzdálenost 70-80 cm. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva.

Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.

Jak pečovat o tuje

Běžnou péčí se rozumí přiměřená závlaha během celého roku, bezprostředně po výsadbě, po dobu 1-2 let i během zimy, když nemrzne. Hnojení na jaře i během sezóny a na podzim hnojivy pro vyzrávání pletiv, lepší přezimování, aplikace hořké soli.

Kdy stříhat tuje

Túje stříháme cca 2-3x ročně ze stran, vrchol necháváme dorůst do požadované výšky, až potom zastřihneme. Pokud chcete extra hustý plot, sestřihněte i vrchol, ten se pravděpodobně rozvětví na dva. Ideální je provést první řez na jaře v dubnu, druhý letní řez v červnu a poslední na konec srpna - září. Stříhají se nůžkami nebo křovinořezem. Ideální řez je těsně před deštěm, pod mrakem, ne ve vedrech. Potom následuje hnojení a intenzivní zálivka nebo déšť.

Solitéry nebo dřeviny pěstované v nádobách mohou být stříhány do spirál, kuželů, obdélníků a do jiných tvarů.

Pravidelně kontrolujte i zdravotní stav dřevin. Včasné odhalení a správné diagnostikování chorob a škůdců je začátek úspěchu pro zdravé dřeviny a hezký plot.

Túje můžete pěstovat i celoročně v nádobě, ideální je, pokud není plastová. Obyčejně zkrášlují vchod do domu, lemují balkon či terasu. Nádoba musí být dostatečně velká, přiměřená kořenovému balu při koupi. V malém květináči s minimem prostoru pro kořeny budou i minimální růst. Dopřejte jim pravidelnou a vydatnou zálivku. Otvor v nádobě na odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Plastové nádoby jsou nevhodné, protože se v létě přehřívají, v zimě nevážou vodu a praskají, dřevinám promrzají kořeny. Vhodné nádoby jsou kameninové, keramické, betonové nebo ze speciálně tvrzeného plastu, pokud jim dopřejete výstelku či jutový obal.

TIP: Přečtěte si článek v němž se zabýváme hnědnutím tújí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

S příchodem zimy se pozornost části pěstitelů přenáší do interiéru a k rostlinám pěstovaným v těchto měsících v bytech nebo zimních zahradách. Pokud mezi vaše záliby patří pěstování subtropických rostlin, přečtěte si náš návod k jejich pěstování.

Nároky na prostředí

Do této skupiny patří většina hrnkových solitér, subtropické léčivé a aromatické rostliny, subtropické ovocné rostliny a subtropické jehličnany. I když jsou tyto rostliny tvarově velmi rozmanité, jejich nároky vycházejí z prostředí, z něhož pocházejí konkrétní druhy. Středomoří, jižní Afrika, subtropy Severní a Jižní Ameriky, ale i Austrálie a subtropická Asie jsou v základních klimatických podmínkách podobné.

Nároky na světlo

Všechny tyto rostliny milují slunce - zvlášť náročné na sluneční světlo jsou druhy s chlupatými, tvrdými kožovitými nebo stříbřitými listy. Na přímé slunce umísťujeme eukalypty, čajový strom, myrty, granátovníky, vavříny, olivy, rozmarýny, ale i lilek jasmínový a mnohé další.

Některým druhům s měkkými listy (např. Abutilon, Datura) se ale bude lépe dařit v polostínu. Pokud rostliny pěstujeme ve stínu, musíme počítat nejen s vytáhlým růstem, ale i se zhoršeným kvetením a celkově slabým zdravotním stavem rostlin. Na dostatek světla nesmíme zapomínat ani v zimě. Zimujeme je proto na co nejsvětlejším místě - prosklených chodbách, verandách, atriích a u větších oken. Pokud rostliny v zimě nemají dostatek světla, musíme podstatně snížit i teplotu v pěstitelské místnosti.

Nároky na teplo

Druhům ze subtropického pásma vyhovuje výrazný rozdíl teplot mezi létem a zimou. Zatímco v létě snášejí teploty 30 a víc °C na slunečné verandě, balkónu či terase, v zimě se spokojí s teplotami jen okolo 5 - 10 °C, při nichž se zastaví růst a rostliny přejdou do fáze vegetačního klidu. Tato fáze trvá asi od konce října do konce února. V tu dobu je většina druhů velmi choulostivá i na přelévání a platí pravidlo, že v chladu je méně vody někdy více.

Prohlédněte si také nabídku rostlin, které jsou vhodné pro pěstování ve květináčích

Nároky na zálivku 

Jednotlivé druhy subtropických rostlin se liší hlavně nároky na vláhu. Většina ale v letním období vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Množství vody, které rostlina v tomto období přijme, má přímý vliv na růst, kvetení a případně u ovocných druhů i na vývoj plodů. Nedostatečně nebo nepravidelně zalévaná rostlina bude i hůře kvést, někdy mohou květy ještě ve stádiu pupenů opadat a sucho může způsobit i opad nově nasazených plodů.

Zaléváme odstátou, nejlépe měkkou vodou s teplotou, jaká je v prostředí, kde rostlina roste. V zimním období ale zálivku omezíme na minimum. Zaléváme jen tolik, aby substrát byl mírně vlhký.

Druhy jako bugenvilea, sukulenty a kaktusy, případně opadané a zatažené rostliny (granátovník, stévie) zaléváme opravdu jen minimálně, asi jen jednou za měsíc. Velký pozor je potřeba dávat zejména u rostlin pěstovaných v substrátech na bázi vláknité rašeliny, které dobře váží vodu a substrát na první pohled na povrchu suchý může být uvnitř i přemáčený.

Čajovník čínský je rostlinou s velmi specifickými požadavky na pěstování, které z něj dělají jednoznačně rostlinu pro pokročilé pěstitele. Náročný je zejména na přiměřený zálivkový režim, přičemž kořenový bal nesmí nikdy úplně proschnout, ale nesmí být ani přemokřený. Čajovník se proto nejlépe udržuje v kyselém vláknitém substrátu na bázi rašeliny, např. substrát Grunt, a v neglazované keramické nádobě, která zabezpečí rychlé odpaření přebytečné zálivkové vody a umožní i přístup vzduchu ke kořenům.

Nároky na hnojení

Pokud chceme, aby subtropické rostliny skutečně dobře rostly, bohatě kvetly a případně i rodily, neobejdeme se bez pravidelného přihnojení, kterým rostlině dodáme základní prvky nevyhnutelné pro růst, i mikroelementy pro posílení zdravotní kondice rostlin. Používáme tekutá vícesložková hnojiva, ale hnojit můžeme i na list, zejména u rostlin s měkčími listy a velkou listovou plochou. Listová hnojiva aplikujeme zásadně za podmračeného počasí, bez přímého slunečního záření.

TIP: Přečtěte si také článek o tom, jak se postarat i o další květiny během zimního období.

Patří k nejtypičtějším trvalkám podzimu. Jejich charakteristická vůně má své kouzlo. Většina lidí si ji spojuje se svátkem všech svatých a hřbitovem. Nejsou však jen druhy, které běžně vidíte na hřbitovech.

Zkuste jim přijít na chuť i Vy. V minulosti bylo v zahradách mnohem více chryzantém. Různé výšky, tvary a barevné druhy lemovaly přírodně upravené záhony.

V zahradách se více pěstují drobnokvěté kultivary, které jsou dostatečně odolné vůči zimě a nemusí se na zimu vybírat z půdy. Venku však dokážou přezimovat i kultivary se středně velkými květy.

Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro, po mrazech. Je třeba jim vybrat vhodné místo v trvalkovém záhoně s dostatečným prostorem, protože se jedná o větší rozpínavé rostliny.

Pro bohaté kvetení vyžadují zaštipování, dostatek slunce, vhodný substrát, průměrné množství vody a výživy. Od října se již nehnojí. Citlivější druhy se po odkvětu seříznou asi 5 cm nad zemí a přikryjí se vrstvou rašeliny nebo chvojím, suchým listím. Mohou se také vybrat z půdy a s kořenovým balem položit do bedýnky a umístit ve studeném skleníku, sklepě s teplotou 5 - 8°C. Vyžadují asi 4 - 6 týdenní období vegetačního klidu.

Chryzantémy druhy

Rozdělení chryzantém podle formy úborů: Jednoduché, kulovité, přechodné, baletkovité, kulovitě zvlněné, sasankové, pompónkovité, lžícovité, trubkovité, pavoukovité

Základní rozdělení chryzantém: hybridní, hrnkové a chryzantémy skupiny Rubellum

Hybridní: vyštipované a nevyštipované

Nevyštipované se dále dělí na: rozvětvené, drobnokvěté, kaskádovité a pompónkovité

Pozdní podzim je v našem eshopu typický výprodejem rostlin, vyberte si například trvalky za skvělé ceny

Chryzantémy jsou krásné a variabilní. Svou typickou vůní nám připomínají, že přišel opravdu podzim. Jsou vhodné i pro výsadby do nádob na balkony a terasy. Nejvíce prodávané druhy nízkého kompaktního růstu jsou však opravdu jen sezónní záležitostí, jelikož byly vypěstovány ve specifických podmínkách s řízenou teplotou a upravenou délkou dne, ošetřované trpasličím hormonem. Pokud se Vám je podaří přezimovat, tak v příštím roce už obvykle nedosahují původní výši, ale jsou vyšší. Podmínkou úspěšného přezimování je vhodná teplota a minimum vody. Substrát před další zálivkou musí být proschlý. Na zimu je zapusťte i s nádobou do záhonu, zasypte zeminou a přikryjte chvojím.

Vyštipování chryzantém

Pro kompaktní tvar a bohaté kvetení se musí chryzantémy vždy vyštipovat. Vyštipování se provádí v červnu, kolem Jana (24.6). Kde se vrcholový výhonek vezme mezi 2 prsty - palec a ukazováček a zaštípne se nehtem, tedy odstraní, v paždí listů tak, aby se tam rozvětvil a nasadil tak více květních poupat. V opačném případě se vytvoří jen jeden výhonek s jedním pukem. Nevyštípávají se velkokvěté odrůdy. Zároveň tak udržujeme kompaktní tvar, stabilní základ a květní poupata po celém obvodu. Nedělá se to nůžkami, neboť rána je obyčejně po řezu rovná a otevřená. Pokud to uděláte nehtem, výhonek zároveň zmáčknete a uzavřete a není tam tak velký prostor pro přenos infekce nebo volný prostor pro vstup houbových a jiných onemocnění.

Jak hnojit chryzantémy

Chryzantémy se nemusí hnojit ihned po výsadbě, hnojí se v průběhu roku do září - října, podle počasí. Od října se již nehnojí. Používá se hnojivo s postupným uvolňováním živin, kapalné nebo granulované.

Chryzantémy v květináči

Kromě záhonu můžete chryzantémy pěstovat také v nádobě. Vyniknou tak v době podzimní na balkoně, terase, při vstupu do domu či na parapetu okna. Rostliny lze v nádobě pěstovat dlouhodobě, pokud se potom správně zazimují. Obvykle se setkáváme s otázkami pěstitelů, že v době kvetení byly chryzantémy krásně rozkvetlé, později začaly chřadnout, po ostříhání začaly vadnout i stonky, a nakonec se celé vysušily. Ano, stává se to. Důvodů je několik.

V první řadě, je třeba si uvědomit, že většina chryzantém před 1.11. je zakoupených v obchodních řetězcích, které nemají vhodné podmínky pro pěstování, zálivku, mnohdy jsou vystaveny nevhodným podmínkám, mrazům či umělému osvětlení, procházejí změnami přes vyschnutí substrátu, následně přelití, plísně atd., tedy kupujete většinou vystresovanou rostlinu. Mnozí ji také kupujete jako krátkodobou rostlinu, tedy jen na konkrétní období, mnohdy v akci. Chryzantémy jsou však trvalky a pokud se Vám je podaří zakoupit v dobrém stavu a přezimovat, můžete se z nich těšit i další rok. Doporučujeme však nakupovat u ověřených pěstitelů, v zahradních centrech, kde se jim věnuje příslušná péče a jsou pěstovány venku po celou dobu. Před mrazy obyčejně kvetou. Chcete-li je udržet déle v květu, sledujte noční a ranní teploty a přikrývejte je, prodloužíte tak kvetení

Nemoci chryzantém

Nejčastěji trpí houbovými onemocněními, konkrétně septoriovou skvrnitostí listů. Na listech jsou tmavě hnědé až černé skvrny, tečky. Šíří se zejména za vlhkého počasí, deště, ale i při nevhodné zálivce. Proto dbejte na vhodnou výsadbu, také hustotu sponu a pro výsadbu zvolte vždy vhodné místo, dostatečně slunečné a nepodmáčené, se střídmou závlahou.

Mšice – zelené malé mšice bývají viditelné zejména na vrcholových výhoncích, dokonce i květinách. Nic estetického ale boj s nimi se dá zvládnout.

Jako postřik na mšice můžete použít Karate Zeon 5 CS.

TIP: Pokud přemýšlíte nad záhonem trvalek, přečtěte si článek o tom jak založit trvalkový záhon, stále je čas...

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pokud jste venku letnili své kaktusy a sukulenty a později jste je přenesli pod střechu terasy a balkonu, tak nyní je čas přenést je opět do bytových podmínek. Kaktusy venku zpevnily, dokonce vyrostly a také to platí pro sukulenty jako echeverie, tlustice a rozchodníky.

Mnoho pěstitelů nabralo své zkušenosti s pěstováním sukulentů v různých podmínkách a jednotně tvrdí, že pokud sukulenty vysadíte na jižní, sluncem zalitý záhon a během léta si jich nebudete téměř všímat, tak právě na podzim je nepoznáte. Růžice echeverií zvětší své hlávky a vytvoří mnoho dceřiných rostlin. Podobají se skalní růži pěstované ve skalkách. Ty se pěstují celoročně venku.

V listopadu je nejvyšší čas sukulenty znovu přesadit do nádob a pěstovat opět v zimních zahradách, na okenním parapetu s jižní orientací s minimem vláhy během zimy. Pokud na ně zapomenete a necháte je venku, zimu nepřežijí. Nadbytečná vláha, srážky a rosa nadměrně ovlivňují listy a růžice zůstávají poškozené, flekaté a opadávají.

Echeveria pěstování

Echeverie patří mezi citlivé rostliny a proto je třeba s nimi manipulovat opatrně, jinak hrozí, že během přesazování Vám lupeny budou padat na zem. Tehdy neváhejte a poklaďte je na substrát. V krátkém čase pustí kořínky. Určitě je nedávejte zakořeňovat do vody. Takovýmto způsobem se rychle rozmnožují. Pro pěstování nejsou náročné. Pokud s nimi začnete, už nebudete moct přestat.

Jak rozmnožit kaktus

Pokud chcete rozmnožit velké kaktusy dělením, nechte oddělené rostlinky alespoň jeden den zaschnout a až poté je vysaďte do suchého substrátu určeného speciálně pro kaktusy a sukulenty.

Během zimy nevyžadují téměř žádnou vodu. Pokud v bytě topíte a je tam dlouhodobě teplo, můžete jim rosit substrát. Kaktusy a sukulenty, které zimujete v místnostech s nižšími teplotami nebo v zimní nevytápěné zahradě, nemusíte zalévat vůbec. Je to důležité i pro kvetení kaktusů.

Pokud jste si je oblíbili, můžete vytvořit různé misky, do nichž vysadíte několik druhů echeverií a přidáte několik kamínků.

TIP: Orchidej je oblíbená pokojová rostlina. V našem článku se blíže podíváme jak se orchidej v bytě pěstuje.

Zimní období je charakteristické minimem kvetoucích rostlin. Ty, co jste přenesly ze zahrady a terasy do bytu, nadále potřebují péči a specifické podmínky, které zajistí příjemné prožití a odpočinek do jara. Nadále Vás těší svěží zelenou barvou, případně panašované kultivary pestrými listy.

V bytě je v zimě tepleji než obvykle, neboť i nám zimní období rychleji ubíhá v příjemném teplém prostředí. Ne všem rostlinám však vyhovují vysoké teploty kolem 22 - 25°C.

Jsou rostliny, které v zimě vyžadují absolutní odpočinek v podobě minimální zálivky a nižších teplot. Takto přezimují hořcový stromeček (Solanum rantonnetii resp. Lycianthes rantonnetii), olovník (Plumbago auriculata), muškáty  (Pelargonium), fuchsie (Fuchsia), oleandry (Nerinum oleander). Postačuje jim teplota kolem 5-10°C. Vánoční kaktus (Schlumbergera) vyžaduje před obdobím kvetení několikaměsíční období bez zálivky a chladné podmínky, aby právě v období Vánoc vykvetl do krásy.

Pokud podlehnete kráse vánoční růže (Euphorbia pulcherrima) vězte, že když ji přenesete do teplého bytu, v krátkém čase přijde rostlina o veškeré listy. Vyžaduje hodně světla a chlad. V prodejnách je obyčejně prodávána levně, ve velkém množství, často je prolita, dokonce napadena houbovými chorobami. Pokud se Vám líbí, umístěte ji jen krátkodobě jako kvetoucí dekoraci na prostřený vánoční stůl. Jinak ji pěstujte v chladné místnosti, na chodbě s nízkou zálivkou. Je to trvalka, ne jednorázová vánoční dekorace.

Květiny, které během celého roku pěstujete v bytě, jsou zvyklé i na zimní období v teple. Je však třeba dodržovat pravidelnou zálivku a znát jednotlivé rostliny a jejich požadavky na množství vody. Na parapetech se daří violkám (Saintpaulia) - vyžaduje zálivku do misky, když proschne substrát, tchýniným jazykům (Sansevieria) - vyžaduje teplo a sucho, lopatkovcům (Spathiphyllum) - vyžaduje zálivku až když proschne substrát a spíše sucho než vlhko, orchidejím, jasmínu pokojovému (Stephanotis), které se zalévají jednou za týden. Ve větších nádobách v blízkosti okna umísťujte palmy, dracény a juky. Rostlin je mnohem více, každý pěstuje něco jiného. S něčím máte zkušenosti, některé rostliny pěstujete poprvé.

Zde je několik zásad, které je třeba dodržet :

V zimě nepřihnojujte, výjimkou jsou kvetoucí rostliny, kterým dopřejte hnojivo střídmě a optimálně

Větrejte, ale nezpůsobujte průvan

Dopřejte jim maximum světla

Zalévejte podle teploty prostředí, ve kterém rostliny pěstujete, případně dle požadavků jednotlivých druhů

Listy otírejte od prachu, popřípadě druhy k tomu určené můžete osprchovat

Mírně opadávání listů je v zimním období běžným jevem

Kontrolujte výskyt škůdců a chorob

V případě výskytu rostlinu izolujte od ostatních a ošetřete

Rostliny minimálně přenášejte

Přezimování muškátů v bytě

Muškáty i jiné balkonové rostliny vyžadují péči podle toho, v jakých podmínkách je pěstujete. Pokud jsou vystaveny vyšším teplotám kolem 20 ° C, je nutné je také pravidelně a více zalévat. Rostliny pěstované v chladu nevyžadují vydatnou zálivku.

Je nedostatek slunce, proto by měly být umístěny v těsné blízkosti okna. Nadměrný opad listů je běžným jevem zejména po přenesení rostlin z vnějších podmínek do bytu. Rostliny se tím přizpůsobují novým podmínkám. Shazují listy a tím snižují odpařovací plochu. Nebojte se, ve většině případů s přicházejícím příznivým obdobím začnou růst nové.

Dávejte však pozor na větrání během mrazů. Když odcházíte z domu či bytu, zkontrolujte okna, nejen kvůli zlodějům, ale i kvůli rostlinám. Mnohé by několikadenní mrazivé dny u okna nepřežily. Také se může zdát, že rostliny jsou vytáhlejší, slabší.

Pravidelně je otáčejte, umístěte je na okno, snižte teplotu. Pravidelně kontrolujte výskyt škůdců. Smutnice v substrátu nejsou nebezpečné, ale nepříjemné. Zmenšete intenzitu zalévání, případně zkontrolujte substrát. Na oleandru a datuře si všímejte třásněnky a včas se je snažte likvidovat. Echeverie a jiné tlustice pěstujte v chladnějších podmínkách a méně zalévejte. Pokud se vytáhnou za světlem, na jaře je zasaďte níže do substrátu.

Pokud v bytě nemáte dostatek místa na uskladnění a přezimování všech balkónových rostlin, můžete je přenést k známým do sklepa nebo jednoduše muškáty nepřezimovávat a každoročně si kupovat nové. Nějaké druhy však přežijí cca 4 - 5 měsíců s 2 - 3 zálivkami i ve sklepě bez světla. Jde zejména o muškáty, verbeny, sanvitálie (oba druhy se dají přezimovat podobně jako muškát) či opadavé dřeviny pěstované v nádobách.

TIP: I v bytě se můžete věnovat pěstování rostlin. Třeba i takových, které mají i využití pro naše zdraví. Přečtěte si článek o pěstování rýmovníku nebo o tom, jak pěstovat aloe vera.

Orchideje jsou stále moderní a žádané interiérové rostliny v domácnosti. Už podle názvu se zdá, že jsou ušlechtilé a náročné na pěstování, ale není to tak. Našli si oblibu u mnoha pěstitelů a staly se tak populární, že je obdivují po celém světě.

Nejznámější jsou asi druhy Phalaenopsis. Vy je ještě nepěstujete ? Bojíte se, že to nezvládnete ? V deseti krocích Vám ukážeme, že to náročné není a zvládnete to.

Kvalitní nákup je první a zároveň nejdůležitější krok

Mnohé obchodní řetězce lákají lidi na cenu, kteří pak bezhlavě nakupují rostliny bez kontroly. Mnohokrát se stane, že nakoupíte poškozené, nahnilé, případně rostlinu se škůdcem. V obchodě zkontrolujte substrát, přemokření, škůdce, poškození, vzdušné kořeny, pevnost rostliny v květináči.

Po příchodu domů

Rostlinu nejdříve přizpůsobte aktuálním podmínkám (adaptujte). Platí to zejména v zimním období. Pokud se dá, rostlinu si nechte zabalit do papíru a po příchodu domů ji v papíře nechte 2 hodinky na ne moc teplém místě. Teprve pak se přenese do teplejších prostor.

Výběr místa

Orchidejím vyhovuje světlé místo, západní nebo východní okno se žaluziemi, které jsou prospěšné zejména v letním období. Nevadí jim ani umístění nad radiátorem na parapetu. Pozor však na zimní chladné větrání.

Jak zalévat orchidej

Pěstování orchidejí se vyznačuje zejména nízkou zálivkou. Voda by se nikdy neměla dostat do srdíčka, odkud vyrůstají listy. Zalévejte měkkou, odstátou (nebo převařenou vodou, vyhovuje i dešťová). Do každé zálivky přidávejte hnojivo na podporu kvetení. Ne během vegetačního období. Zalijte a přebytečnou vodu odstraňte. Pokud pěstujete orchideje ve speciálních vyvýšených obalech dbejte na to, aby květináč s orchidejí nebyl ponořen ve vodě. A jak často zalévat orchidej? Zalévejte 1x za 2 týdny v zimním období, 1x za týden v letním období.

Teplota a vlhkost

Vyžadují vyšší teploty. Jiné druhy zase vyžadují před květem nižší teplotu na nastartování kvetení. Druhu Phalaenopsis se daří při teplotě cca 20°C, vlhkosti 60 - 70%, nesnášejí průvan, větrání ano. V létě je můžete umístit na terasu nebo balkon, kde nepálí slunce.

Pokud dodržíte tyto základní pěstitelské podmínky, dočkáte se úspěchu a květů.

Vzdušné kořeny

Jsou základním předpokladem zdravé rostliny. Pokud již přerostly květináč, je čas na přesazení. Kořeny mají být zelené, pružné. Není chybou, pokud jsou venku z květináče. Obyčejně se to stává, pokud ji pěstujete v neprůhledné nádobě.

Přesazování orchideje

Pěsazování se uskutečňujte v období, kdy orchidej nekvete. Zvolte o něco větší novou a vyčištěnou nádobu, vhodný substrát určený pro orchideje nebo si ho namícháte sami. Poškozené, hnědé vzdušné kořeny odstraníte, s ostatními pracujte opatrně. Nestříhejte je.

Orchidej nekvete, ale tvoří keiky

Může se vám to stát. Je to ideální cesta jak získat identické mladé rostliny. Počkejte však, dokud vytvoří vlastní vzdušné kořínky, jen tak dokážou růst v novém substrátu. Často se stává, že rostliny vytvoří keiky, i kvetou.

Pokud úspěšně pěstujete orchideje a chcete si je rozmnožit, přečtěte si náš článek o rozmnožování orchidejí pomocí keiky.

Bílé potvůrky na listech

pokud najdete něco podobného na listech orchidejí, okamžitě rostlinu izolujte a zvolte postup ochrany. Boj s vlnatkou nebo s červci je často složitý, někdy zdlouhavý, ale ne nemožný. Zejména pokud máte napadených několik rostlin. Napadenou orchidej jemně osprchujte, pokud kvete, odstraňte květiny, neboť mnohdy se škůdce drží právě tam a na stoncích. Rostlinu vyberte ze substrátu, opatrně vysprchujte kořeny. Vydezinfikujte nádobu. Použijte nový substrát a rostlinu postříkejte vhodným chemickým prostředkem proti červcům (nejlépe dva různé přípravky v jednom dnu) a postřik za 7-10 dnů opakujte a pravidelně kontrolujte.

Vrásčité listy bez pevnosti a pružnosti

Takové listy se vyskytují zejména tehdy, pokud nedodržujete výše uvedené pěstitelské podmínky zalévání. Nejčastěji se však vyskytují v době, kdy si rostlinku donesete domů. Mnozí prodejci, nevědí, jak se dané rostliny pěstují a zalévají a každý druhý den je po otevření květinářství preventivně zalijí. Čili prvotní příčinou je nadbytek vody, která může později vést k úhynu rostliny, nebo se projevuje při změnách v zálivce. Jedno období zaléváte pravidelně, podle plánu a pak měsíc dva, zapomenete.

TIP: Věděli jste, že existují i zahradní druhy orchidejí? Ty by vám v bytových podmínkách vydržely zřejmě jen krátce, neboť jsou určeny k pěstování v zahradách. Pokud vás toto téma zaujalo, přečtěte si článek o pěstování zahradních orchidejí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Podzim je téměř na konci, a přestože po ní následuje zima, první týdny nemusí být až tak špatné. Tyto dny nás bude provázet těžká jarní mlha, málo slunce a přízemní mrazíky. Objevit se může ovšem i slunečný den nebo silný vítr, který zcela setřese listí ze stromů. Stále je to příznivé období na dokončení zazimování rostlin nebo přípravu půdy na jarní výsevy.

Okrasná zahrada v listopadu

Na záhonech vynikají okrasné dřeviny s barevnými plody, okrasné trávy, vřesy a chryzantémy, které musíme pravidelně přikrývat, pokud je chceme mít dlouhé období hezké.

Dominantou zahrady jsou majestátní jehličnany jako solitéry nebo vysazeny v živých plotech, stálezelené keře a keře ozdobné kůrou. Je to vhodné období na množství práce, proto Vám nabízíme důležitý přehled toho nejdůležitějšího, aby zahrada byla krásná i po zimě.

- Ukončete výsadbu opadavých dřevin

- Před zamrznutím půdy zavlažte stálezelené dřeviny a jehličnany, zejména vysazené v běžném roce a na podzim

- Můžete stále vysazovat jarní cibuloviny

- Letní cibuloviny a hlízy na začátku měsíce vyjměte z půdy a uskladněte vyčištěné na místech bez mrazů

- Z chodníků a trávníků odstraňujte a vyhrabujte listí

- Během silnějších mrazů nestoupejte zbytečně na trávník

- Po opadu listů si připravte odřezky z okrasných dřevin na množení

- Uskladněte nářadí, nádoby, květináče, substrát a nepoužitou kůru

- Pravidelně kontrolujte uskladněné hlízy květin a cibule

- Zazimované květiny v nádobách podle potřeby zavlažujte

- Semena letniček a trvalek uskladněte na suché a chladné místo

- Některé z nich připravte na stratifikaci

- Chraňte před mrazem různé nátěry, barvy a laky

- Očistěte všechny záhony od zbytků letniček

- Svažte okrasné trávy a ochraňte je tak před vymrznutím

- Choulostivé druhy skalniček a trvalek zakryjte chvojím

Do poloviny měsíce můžete ještě vysazovat růže, které pak i nakopcujte

- Pokud trávník ještě roste, naposled ho posekejte na výšku 4 cm

- Nejvyšší čas zazimovat vodní rostliny

- Ze záhonů seberte všechny plastiky, keramické sochy a květináče

- Rostliny, které zůstávají na terasách a balkonech, obalte bublinkovou fólií, jutovým pytlem, slámou

- Můžete začít s přípravou na přirychlování cibulovin

Zeleninová zahrada v listopadu

Možná trochu zpustla a je vidět jen půda, která vynikne zejména tehdy, pokud je bez plevele. Můžete tam ponechat kapustu růžičkovou a dokončit to, co jste nestihli minulý měsíc.

- Začátkem měsíce ukončete sklizeň zeleniny, kterou jste nestihli sesbírat v říjnu

- Záhony s přezimující zeleninou kontrolujte a podle potřeby ošetřete

- Připravte pažitku na zimní rychlení

- Sesbírejte kopr a jinou zeleninu pěstovány v srpnu

- Porýčujte volné záhony, zarýčujte rostliny na zelené hnojení

- Hnojte hnojem a kompostem

- Očistěte a uskladněte pracovní nářadí a pomůcky do zahrady

- Zakryjte pařeniště

- Zrušte fóliovníky

- Po sklizni ve skleníku půdu pohnojte, zavlažte a porýčujte

- Pravidelně kontrolujte uskladněnou zeleninu

- Do nádob můžete vysadit zeleninu a bylinky pěstované pro nať a umístit je v kuchyni

- Semena a cibulky pro jarní výsev uskladněte na suché a chladné místo

- Hnojiva a chemii, postřiky chraňte před mrazy v dobře uzavíratelných nádobách na místě mimo dosah dětí

- Zbytky ze zahrady dávejte na kompost, případně drťte

- Kompost nakypřete, zalijte vodou

- Dokud nemrzne, vysaďte podzimní česnek, který v severnějších lokalitách přikryjte listím a větvemi

Jak uskladnit mrkev

Mrkev a petržel byly během celého období v půdě a je to i přirozený způsob přezimování ve sklepích a skladech, v místech, kde nemrzne. Dobře se uskladňují ve vlhkém písku, kde jednotlivě naskládáné rady přesypete pískem. Pokud máte dostatek prostoru, zvolte vysoké nádoby a vědra a mrkev pokladejte do spirály tak, aby se navzájem nedotýkaly. Bude méně hnít.

Stejně můžete uskladnit petržel a pórek. Můžete vyzkoušet i balení do novin nebo jednotlivé vrstvy mrkve překrývejte novinami a vrstvěte na sebe. Uskladněnou zeleninu pravidelně kontrolujte.

Kedlubny a celery se uskladňují tak, že je vyberete z půdy, necháte trochu přesušit a očistíte je od zeminy a poškozených listů. Část listů jim ponechte. Kořeny položte do vlhkého písku nebo rašeliny. Dlouhodobě si zachovají svou svěžest. Pokud máte hodně zeleniny a málo skladovacích prostor, zkuste část zeleniny očistit a vytvořit si balíčky do mrazáku. Porcovanou zeleninu použijete v zimním období na omáčky a polévky.

Už teď můžete začít přemýšlet o tom, jaké nové druhy zeleniny vyzkoušíte pěstovat v příští sezóně

Pokud chcete ještě na záhonech ponechat salát, stačí jej na noc přikrýt textilií nebo větvemi z jehličnanů. A i během chladnějších dnů si tak pochutnáte na křupavé listové zelenině plné vitamínů. Salát nelze dlouhodobě skladovat, proto na záhoně vydrží déle. V tomto období na zahradě zůstávají listy křenu a rebarbora pomalu zatahuje. Nakopcujte místo, kde vyrůstá a uvadlé listy odstraňte. Na záhonech můžete ponechat růžičkovou kapustu a cibuli sibiřskou, kterým nevadí ani sníh a mráz. Podstatou pěkné zeleninové zahrady je odstranit všechny plevele, rajčata nebo jejich torza, půdu překopat, zrýt, případně pohnojit, aby si v zimním období dostatečně odpočinula a byla připravena na jarní výsevy.

Listopadová ovocná zahrada

Ovocný sad je téměř bez listí, a proto je více vidět co je třeba ještě dokončit.

- Připravte si odřezky z drobného ovoce na rozmnožování

- Vysazujte ovocné stromy až do konce listopadu - do trvalého zamrznutí půdy

- Zavlažujte a odplevelte mísy kolem kmenů stromů

- Chraňte kmen před okusování, například pletivem

- Opravte ploty v ovocném sadu, zejména ty, které jsou v blízkosti lesa

- Zkontrolujte ve skladech a sklepích uskladněné bedýnky s ovocem, včas odstraňte poškozené a shnilé

Doufáme, že listopadové tipy vám pomohly před příchodem zimy ukončit všechny potřebné práce a pomalu se můžete připravit na prosinec. Pro jistotu si zkontrolujte, zda jste stihli všechny práce na zahradě v říjnu.

Střevíčník je na pohled zajímavá, téměř až exoticky působící rostlina, kterou při dodržení jistých zásad můžete bez problémů pěstovat ve své zahradě.

Střevičník pantoflíček

kroky k úspěšnému pěstování

Přečtěte si v našem návodu jaké pěstitelské podmínky jsou potřebné pro přijetí po vysazení, přežití a celkový růst cypripedií.

Vhodné stanoviště

Polostín bez přímého slunce v poledne. Velmi vhodné místo je na severní straně budovy. Většina střevíčníků jsou lesní rostliny a proto upřednostňují chladná místa, která moc nevysychají a nepřehřívají se v létě. Ideální jsou také místa, v nichž se daří kapradinám. Své střevíčníky rovněž nevysazujte poblíž stromů nebo velkých keřů, aby jim jejich kořeny neodčerpávaly vodu a živiny!

Půda

Střevíčníky potřebují vzdušnou propustnou (hloubka 10 cm) a středně vlhkou půdu. Těžké a jílovité půdy je potřeba vylepšit například příměsí písku. Pokud je plánované umístění příliš vlhké, je nutné zajistit drenáž. V písčitých půdách, které rychle vysychají, se doporučuje zvýšit jejich schopnost udržet vodu přídavkem perlitu. Pokrytí půdy vrstvou bukového listí nebo jehličí má pozitivní vliv na strukturu a vlhkost. Střevíčníky jsou zcela mrazuvzdorné a proto nepotřebují žádnou doplňující ochranu v období zimy.

Výsadba 

Kořeny rozložte v horních 10 cm půdy tak, aby pupen byl asi 2-3 cm pod úrovní půdy. Zbývající substrát nasypte kolem bez přitlačení a důkladně zalijte. Zálivka a hnojení Půda by neměla nikdy úplně vyschnout a proto je v období suchého léta nevyhnutelná pravidelná zálivka. Na jaře se doporučuje rostliny pravidelně přihnojovat běžnými hnojivy, ale v poloviční koncentraci.

Výsadba společně s jinými rostlinami

Střevíčníky vypadají nejlépe v kombinaci s pomalu rostoucími kapraděmi, škornicemi (Epimedium) nebo bohyškami. Nedokážou ale soupeřit s bujně rostoucími trvalkami, keři a stromy. Dávejte proto pozor na tyto vznešené rostliny!

Aktuální nabídka cypripedií z našeho eshopu

Ochrana střevíčníků

Slimáci dokáží způsobit pohromu za jednu noc. Obzvlášť na jaře je potřeba na mladé výhonky střevíčníků dávat pozor a zabezpečit jim přiměřenou ochranu.

Abyste předešli ztrátám v zimě, pozorně si přečtěte následující pokyny.

1. Pokud během zimy panuje vlhké a deštivé počasí, (teploty do +5 °C jsou dostatečné pro spánek cypripedií), měli byste chránit zahradní rostliny v květináčích dobře provzdušněným dešťovým přístřeškem, a tak předcházet zahnívání.

2. V chladných oblastech s teplotami -20 °C nebo nižšími, nejsou žádné problémy s přezimováním, a to ani v případě rostlin v květináčích. Během zimy je důležitá ochrana proti přímému slunci, aby se zabránilo probouzení rostlin během dne. V opačném případě kolísání teploty způsobuje ztráty, zejména v prvním zimním období po vysazení do květináče. Kromě toho se doporučuje zakrytí rostlin větvemi jehličnanů.

3. Nepoužívejte mrazuvzdornou textilii ani jiné pevné kryty. Pod takovými přístřešky se rády zdržují myši a zvyšuje se tak i možnost hniloby nebo brzkého začátku růstu. Fóliové tunely nebo skleníkové přístřešky se také nedoporučují, protože teplota v nich během slunečných dnů stoupá příliš vysoko. Cypripedie mají raději polostín, přímo venku v mrazivých podmínkách během celé zimy a zejména rovnoměrnou teplotu, která nestoupá!

Shrnutí

Není to mráz, který by mohl zničit Vaše rostliny. Je to právě zahřívání během dne nebo dlouhotrvající vlhkost. Rostliny vysazené v květináčích, které ponoříte do písku, mají oddenky zcela v bezpečí bez jakýchkoliv dalších opatření.

TIP: Přečtěte si článek o rostlinách, které jsou vhodné do stínu.

Mnozí se na nás obracíte s otázkami, co to je, resp. zda je to škodlivé pro ovocné stromy. Jedná se o lišejníky, které v podstatě nejsou pro strom škodlivé, neparazitují, ani kůru viditelně a ihned nepoškozují.

Tedy pokud Vám nepřekáží esteticky, nemusí překážet ani Vám. Pokud samozřejmě nepokrývají již celý strom. Zde se však přidruží i další otázka, proč vznikají právě na vašich stromech?

Určitě jste si všimli, že jsou zejména na starších porostech, možná i na takových, které jste zanedbali. Jde zejména o meruňky, švestky, višně, jabloně, ořechy.

Dá se tedy říci, že se vaše ovocné stromy nacházejí v nevhodných podmínkách, jsou starší a nevhodně ošetřované. Lišejníkem totiž vyhovuje vyšší vlhkost, blízkost jezírka, či jiné vodní plochy, vyšší hladina podzemní vody, celkově vlhký pozemek, zastíněná plocha, tmavý pozemek, severní orientace, hustá výsadba, neprosvětlování starších porostů, porosty bez ošetření.

Dopřejte při výsadbě ovocných stromů dřevinám péči v podobně mykorhizních hub

Lišejníky se nacházejí na kmeni i kůře, většinou jde o terčovku, terčovník, dutohlávka a zemepisník. Při silném napadení již omezují dýchání přes kůru a celkový stav staršího stromu, pokud pokryjí více než 80% plochy kůry. Proto v konečné fázi nejsou až tak neškodné. Takže trochu si tu protiřečíme.

Na mladých výsadbách ovocných stromů jen těžko najdete lišejníky. Jsou totiž vitální, plné síly. Ale pro starší porosty mohou být nevhodné, protože kromě vzhledu, mohou vytvářet i další příležitosti pro oslabení stromu, zkracují mu život a vytvářejí skrýše pro jiných škůdců či volné brány pro vstup bakteriálních onemocnění.

Jak odstranit lišejník ze stromů

Dají se jemně odstraňovat hadříkem, můžete také s částí kůry. Na větších plochách používejte kartáče. Doporučujeme následné kmeny a části větví bělit vápenatými přípravky. Případně doporučujeme používat měďnaté přípravky, například Kuprikol 50.

TIP: O ovocný sad se samozřejmě musíme i náležitě starat. Přečtěte si náš článek o tom, jakou péči potřebují ovocné stromy po celý rok.