Blog

Do skupiny tropických rostlin patří nejen tropické léčivé a aromatické rostliny, ale i ovocné rostliny, některé palmy, víceré rostliny s okrasnými listy či okrasnými květy.

Jsou to druhy, které pocházejí z oblastí poblíž rovníku a jejich výskyt je vázaný na oblasti, kde je průběh ročních teplot vyrovnaný, s malými výkyvy mezi obdobím dešťů a obdobím sucha. U této skupiny rostlin se vyskytuje největší tvarová a barevná rozmanitost v rostlinné říši, proto jsou tou největší pokladnicí při oživování celoročně teplých interiérů.

Nároky na světlo

I tropické rostliny jsou náročné na světlo, neplatí to ale u všech druhů. Nejvíc světla vyžadují druhy, které pocházejí ze suš- ších oblastí tropického pásma - savan a suchých tropických lesů. V interiérových podmínkách se jim proto daří hlavně v blízkosti oken - na okenních parapetech, u oken, zasklených verand, lodžií či na jiných prosvětlených místech.

Své nároky na světlo si ale zachovávají i v zimních podmínkách, proto je tato skupina rostlin na pěstování obyčejně trochu náročnější. V létě s těmito rostlinami nebývá problém, v zimě se je ale snažíme umístit na co nejsvětlejší, ale současně teplé stanoviště - okenní parapet. V krajním případě při nedostatku přirozeného světla můžeme menší rostliny i dosvětlovat speciálními zářivkami.

Rostliny z vlhčích oblastí tropického deštného pralesa bývají v interiéru tolerantnější k nedostatku světla a daří se jim dobře do vzdálenosti asi 2 m od jižního okna, podrostovým druhům dokonce i dále než 2 metry od jižního okna.

Nároky na teplo

 Tropické rostliny jsou obyčejně náročnější na teplo než rostliny subtropického pásma. Znamená to, že je nemůžeme zimovat na chladných chodbách a verandách, ale dobře snášejí, ba přímo vyžadují zimování v teplém interiéru při pokojové teplotě, tj. asi od 18 °C do asi 22 až 23 °C. I pro teplotně náročnější druhy je ale přijatelnější spodní teplotní hranice (18°C). V zimním období bývá totiž nedostatek světla a krátký den, který je pozitivně korelovaný s teplotou. Vyšší teplota a nedostatek světla v zimě bývají hlavní příčinou masivního opadu listů pokojových rostlin. A i když se tento jev nedá nikdy úplně zastavit, můžeme jej zpomalit a zredukovat na minimum právě vhodným nastavením teploty v interiéru.

Nároky na zálivku a vzdušnou vlhkost

I u tropických rostlin platí to, co pro zálivku rostlin subtropických - vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku v době vegetace - a to i druhy ze sušších tropických pásem savan a tropických suchých lesů. Rozdílně však zaléváme “pralesní” a “savanové” druhy rostlin v zimě.

Rostliny ze sušších oblastí bývají v tomto období mimořádně choulostivé na přemokření, které, pokud je ještě spojené řekněme se sníženou teplotou v místnosti, je schopné rostlinu úplně zničit. Proto se řídíme pravidlem, že sucho poškodí v zimě rostlinu méně než vlhko a substrát zalijeme jen tolik, aby úplně nevyschl.

Pralesní rostliny ale vyžadují i v zimním období vláhy víc, proto je zaléváme častěji. I u nich se ale určitě vyvarujeme stagnující vody v podmisce, která v zimním období může zničit i jinak odolné druhy. Dalším z problémů při pěstování bývá extrémně nízká vlhkost vzduchu. Suchý vzduch způsobuje častější výskyt škůdců, jako jsou červci, roztoči a puklice (štítničky) v zimním období. Pomáháme si různými zvlhčovači, pěstováním většího množství rostlin v místnosti (zvýšený odpar), případně navlhčeným mechem v podmiskách. Proti škůdcům ale musíme vždy rázně zakročit, nejlépe ihned po zjištění jejich výskytu.

Nároky na hnojení

S méně výrazným obdobím vegetačního klidu souvisí i vyšší nároky na živiny a tím i na hnojení tropických rostlin. I když se snažíme vyhnout hnojení v zimním období, od března do srpna hnojíme rostliny naplno. Hnojiva aplikujeme ve formě zálivky nebo ve formě listového hnojení.

TIP: Pokud nemáte možnost pěstovat tropické rostliny v bytě a dáváte přednost pěstování na zahradě, přečtěte si článek o pěstování exoticky působících zahradních orchidejí.

Vanilla planifolia je epifytická liána, která je dekorativní svým popínavým vzhledem a také atraktivní květem. Pro dosažení kvetení však budete muset dodržet několik důležitých a náročnějších podmínek a samozřejmě neočekávejte květy v prvním roce po zakoupení rostliny.

Pěstování vanilky

Její pěstování pro květy je tedy určeno spíše sběratelům orchidejí a zájemcům, kteří mají na to vhodné podmínky. Běžně v bytě se z ní může těšit každý, jako se zelenou popínavou rostlinou. Vytváří pevný stonek a vzdušné kořeny podobně jako ostatní orchideje. Rozvětvuje se jen díky zaštipování.

V domovině dorůstá do výšky i 25 m. V bytových podmínkách i 10 m. Je tedy třeba počítat s oporou a prostorem. Nejlépe se jí bude dařit v orchidáriu, ve vitríně, zimní zahradě nebo v zasklené temperované lodžii.

Kvete, po 3 - 4 letech bledě zelenými až žlutými květy. Pro své kvetení však potřebuje i období klidu, období sucha cca 2 měsíce, snížení teploty, následný řez. Kvetení je krátké, několika hodinové (5 - 6 hod) a v tomto čase musí být i opylena.

Plodem je tobolka. S plody v našich podmínkách nepočítejte. Pro tvorbu plodů vyžaduje opylení. Není to jednoduché. V domovské zemi ji opylují speciální včely a ty v naší zemi nemáme a ani se nikomu nepodařilo je usadit. Pokud zvažujete umělé opylení, nepostačí Vám štětec. Provádí se speciálními dlouhými jehlami.

Vyberte si z nabídky hrnkových rostlin do interiéru nebo na terasy a balkony

Pěstování liány

Vyžaduje polostín, slunné místo se zastíněním. Musíte jí dopřát vysokou vzdušnou vlhkost a to rosením. Na substrát není náročná. Může se pěstovat i v substrátu pro orchideje i v lehkém rašelinových substrátu.

Vanilku v bio kvalitě naleznete také v naší nabídce.

Roste rychle, a proto už dopředu promyslete vhodné umístění i oporu, kolem níž ji budete ovíjet. Aby vytvořila květiny, počítejte s velikostí rostliny 3 - 10 m. Snadno ji rozmnožíte řízkováním, díky kterému velmi dobře zakoření. Pěstování ze semen u nás možné není.

Navzdory náročnosti pro dosažení kvetení, je to zajímavá liána, orchidej, která Vás možná překvapí i květem.

TIP: Pokud se vám zdá vanilka příliš náročná na pěstování nebo prostě nemáte vhodné podmínky, zkuste se poohlédnout po bytových orchidejích. Pěstování orchideje v bytě vůbec není tak náročné.

Patří mezi nejčastější prováděnou práci, co se týká péče o dřeviny v zimě. Mnozí si myslí, že když přijde zima, stačí vše schovat, zakrýt a všechno už nechat na přírodě. Ano, je to řešení, ale výsledky pak uvidíte až na jaře.

Podzim nemusí být deštivý. Stačí několik dní nad 10°C a rostliny, které se začaly připravovat na zimní spánek, vlivem vyšších teplot procitnou a dožadují se vláhy. Nedostatkem trpí kořeny, výhonky, větve.

Zajímavé je, že v takovém příznivém zeleném vzhledu zůstanou téměř do jara. Když už však přijde to pravá jaro, najednou jsou bez života. Není to mrazem, i když i to se může stát. Je to ve většině případů z nedostatku závlahy.

Proto platí, že všechny nově vysázené dřeviny, trvalky a keře z podzimní výsadby a zejména jehličnany a stálezelené keře, je nutné zalévat až do období trvalého zamrznutí půdy, přiměřeně jejich podmínkám. Když půda zamrzne, zalévání nemá význam. Po odtávání je možné opět zalévat, zejména tehdy, když není sníh.

I pozdní podzim je v případě příznivého počasí vhodná pro výsadbu okrasných rostlin, které naleznete v nabídce našeho eshopu

Pokud je v okolí dostatek sněhu, ale máte na zahradě otevřená větrná místa, kde je sníh vyfoukávaný, manuálně ho tam přeneste a vytvořte rostlinám přirozený kryt. Během mrazů jsou rostliny právě takto pod sněhovou peřinou ochráněny.

Když se oteplí, sníh roztaje a je opět pro dřeviny přirozenou vláhou, která nenásilně vnikne až ke kořenům. Pletiva se roztáhnou a tak přežijí další mrazivé dny. Hrozbou paradoxně bývá i zimní slunce, které se nazývá zubaté. Přestože svítí, hřeje mírně, ale pro rostliny slunce v chladném období způsobuje rozvíjení pupenů a rozmrzání pletiv. S nočními teplotami mohou opět zmrznout. Tehdy můžeme vidět na některých dřevinách i praskání kůry.

Dřeviny, které jsou citlivé zakryjte, svažte, obalte, pravidelně zalévejte (ne však tak jako v létě) a uvidíte výsledky hned s příchodem jarních dnů.

TIP: Právě jehličnany vyniknou v zahradě během zimního období. Inspirujte se článkem o dekorativních jehličnatých stromech do zahrady.

Určitě jste se s tímto pojmem již setkali, ale mnozí ani netušíte, co to ve skutečnosti znamená. Odborné termíny, které najdete na internetu či v literatuře, dokáže vyhledat každý, ale pochopit je je už těžší.

Stratifikace se týká zejména některých osiv a semen, které bez ní nemají takovou klíčivost a úspěšnost jak nestratifikované semena. Laicky vysvětleno to znamená, že semena některých druhů trvalek potřebují projít obdobím chladu (cca 60 - 90 dní) pokračujícím následným zvýšením teploty. Jedná se o imitování vnějších podmínek.

Semena rostlin, které se samovolně vysemení z mateřské rostliny, spadnou na podzim do půdy, mezi kameny, kde i část přezimuje, promrzne a následně uvidíte na jaře klíčící mladé rostlinky, které jsou mnohem silnější než ty z přímých výsevů pěstovaných v bytových podmínkách.

Pokud máte možnost, semena se dají stratifikovat ve vlhkém písku ve sklepě, na místech, kde je chlad. Doporučujeme stratifikovat více než 2 měsíce.

V chladničce, bez písku, jde o suchou stratifikaci. Tam je vhodné zabalit semínka do papírové utěrky, kapesníků a ještě do papírového sáčku a uložit na dno. Po tomto období semena vysejte a teplotu zvyšte. Brzy uvidíte klíčící rostlinky.

Využijte stále vhodného podzimního času například na nákup trvalek

Druhy, které je vhodné stratifikovat: koniklec, hořec, lupina, stračka.

Samozřejmě se stává, že i nestratifikovaná semena vyklíčí. Je jich však méně.

Příklad: Koniklec je nejlepší vysévat ihned po sklizni semínek, kdy jsou opravdu vyzrálé. Jednoduše je vysejte pod nějaký keř, který je ochrání před mrazy.

Chcete-li vysít do nádob, potřebují projít chladem, čili stratifikací. Je třeba je dát do lednice alespoň na 4 měsíce a pak mělce vysít. Spíše se jim daří v lehkých i písčitých půdách.

Pro ty, kteří chtějí rozmnožovat dělením nebo mladými rostlinkami, je lepší to dělat v době, kdy jsou ještě rostliny malé, jelikož koniklec nesnáší narušení kořenové části.

TIP: Trvalky je často vhodné rozmnožovat i dělením trsů. Přečtěte si článek právě na toto téma.

Túje / zeravy navzdory kritikům patří mezi často používané jehličnany pro získání zelené stěny, která dokáže v krátkém čase opticky oddělit prostor, izolovat prostor od komunikace a také dokáže nahradit pevné oplocení. Navíc výhodou je poměrně rychlý růst a neopadavost během zimy.

Nejčastěji se nacházejí vysazeny jako souvislý zelený pás v živém plotě, jako solitéry v zahradě či dokonce v nádobách před vchodem do domu nebo na terase jako mobilní živý plot pro získání stínění, či oddělení se.

Túje patří mezi nenáročné druhy, co se týče půdních podmínek a vláhy. Dobře rostou na plném slunci i v polostínu. Oblíbené kultivary jsou: Smaragd, Brabant, Europa Gold. Je jich však mnohem více.

Tují je mnohem víc a ještě je čas na jejich výsadbu, podívejte se na aktuální nabídku tují v našem eshopu

Jak sázet tuje?

Dřeviny zakoupené v kontejnerech se vysazují od března do listopadu, nebo do trvalého zamrznutí půdy, dle podmínek. Vysazují se do předem připravených otvorů do hloubky, jako byly vysázeny v květináčích. Dřeviny větší, resp. vyšší, s kořenovým balem se vysazují brzy na jaře v průběhu března nebo pozdě na podzim, na přelomu října a listopadu. Uvítají dostatečně velký otvor a kvalitní kompost nebo substrát pro jehličnany.

Rychle rostoucí túje nevyžadují nijak speciální podmínky pro růst. Nejdůležitější jsou správné rozestupy, větraná plocha, vhodná péče (zalévání, hnojení).

Rozestupy při výsadbě jsou velmi důležité. Spon vysazovaných dřevin se udává dle výšky plotu v budoucnosti. Pokud chcete živý plot do výšky 4-5 m, potřebujete rozestupy 80 - 90 cm od sebe. Pokud chcete finální výšku plotu do 3 m, rozestup 70 cm je ideální. Menší ploty = menší rozestupy. Minimálně však 50 cm od sebe. Při nesprávném rozestupu v budoucnu hrozí pomalý růst, zakrnění každé druhé dřeviny ve výsadbě, slabé přírůstky, konkurenční boj o vodu, živiny, kořenový prostor. Hustá výsadba se rovná nevětraný prostor a vznik houbových onemocnění atd. Od oplocení je také vhodné dodržet vzdálenost 70-80 cm. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva.

Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.

Jak pečovat o tuje

Běžnou péčí se rozumí přiměřená závlaha během celého roku, bezprostředně po výsadbě, po dobu 1-2 let i během zimy, když nemrzne. Hnojení na jaře i během sezóny a na podzim hnojivy pro vyzrávání pletiv, lepší přezimování, aplikace hořké soli.

Kdy stříhat tuje

Túje stříháme cca 2-3x ročně ze stran, vrchol necháváme dorůst do požadované výšky, až potom zastřihneme. Pokud chcete extra hustý plot, sestřihněte i vrchol, ten se pravděpodobně rozvětví na dva. Ideální je provést první řez na jaře v dubnu, druhý letní řez v červnu a poslední na konec srpna - září. Stříhají se nůžkami nebo křovinořezem. Ideální řez je těsně před deštěm, pod mrakem, ne ve vedrech. Potom následuje hnojení a intenzivní zálivka nebo déšť.

Solitéry nebo dřeviny pěstované v nádobách mohou být stříhány do spirál, kuželů, obdélníků a do jiných tvarů.

Pravidelně kontrolujte i zdravotní stav dřevin. Včasné odhalení a správné diagnostikování chorob a škůdců je začátek úspěchu pro zdravé dřeviny a hezký plot.

Túje můžete pěstovat i celoročně v nádobě, ideální je, pokud není plastová. Obyčejně zkrášlují vchod do domu, lemují balkon či terasu. Nádoba musí být dostatečně velká, přiměřená kořenovému balu při koupi. V malém květináči s minimem prostoru pro kořeny budou i minimální růst. Dopřejte jim pravidelnou a vydatnou zálivku. Otvor v nádobě na odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Plastové nádoby jsou nevhodné, protože se v létě přehřívají, v zimě nevážou vodu a praskají, dřevinám promrzají kořeny. Vhodné nádoby jsou kameninové, keramické, betonové nebo ze speciálně tvrzeného plastu, pokud jim dopřejete výstelku či jutový obal.

TIP: Přečtěte si článek v němž se zabýváme hnědnutím tújí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

S příchodem zimy se pozornost části pěstitelů přenáší do interiéru a k rostlinám pěstovaným v těchto měsících v bytech nebo zimních zahradách. Pokud mezi vaše záliby patří pěstování subtropických rostlin, přečtěte si náš návod k jejich pěstování.

Nároky na prostředí

Do této skupiny patří většina hrnkových solitér, subtropické léčivé a aromatické rostliny, subtropické ovocné rostliny a subtropické jehličnany. I když jsou tyto rostliny tvarově velmi rozmanité, jejich nároky vycházejí z prostředí, z něhož pocházejí konkrétní druhy. Středomoří, jižní Afrika, subtropy Severní a Jižní Ameriky, ale i Austrálie a subtropická Asie jsou v základních klimatických podmínkách podobné.

Nároky na světlo

Všechny tyto rostliny milují slunce - zvlášť náročné na sluneční světlo jsou druhy s chlupatými, tvrdými kožovitými nebo stříbřitými listy. Na přímé slunce umísťujeme eukalypty, čajový strom, myrty, granátovníky, vavříny, olivy, rozmarýny, ale i lilek jasmínový a mnohé další.

Některým druhům s měkkými listy (např. Abutilon, Datura) se ale bude lépe dařit v polostínu. Pokud rostliny pěstujeme ve stínu, musíme počítat nejen s vytáhlým růstem, ale i se zhoršeným kvetením a celkově slabým zdravotním stavem rostlin. Na dostatek světla nesmíme zapomínat ani v zimě. Zimujeme je proto na co nejsvětlejším místě - prosklených chodbách, verandách, atriích a u větších oken. Pokud rostliny v zimě nemají dostatek světla, musíme podstatně snížit i teplotu v pěstitelské místnosti.

Nároky na teplo

Druhům ze subtropického pásma vyhovuje výrazný rozdíl teplot mezi létem a zimou. Zatímco v létě snášejí teploty 30 a víc °C na slunečné verandě, balkónu či terase, v zimě se spokojí s teplotami jen okolo 5 - 10 °C, při nichž se zastaví růst a rostliny přejdou do fáze vegetačního klidu. Tato fáze trvá asi od konce října do konce února. V tu dobu je většina druhů velmi choulostivá i na přelévání a platí pravidlo, že v chladu je méně vody někdy více.

Prohlédněte si také nabídku rostlin, které jsou vhodné pro pěstování ve květináčích

Nároky na zálivku 

Jednotlivé druhy subtropických rostlin se liší hlavně nároky na vláhu. Většina ale v letním období vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Množství vody, které rostlina v tomto období přijme, má přímý vliv na růst, kvetení a případně u ovocných druhů i na vývoj plodů. Nedostatečně nebo nepravidelně zalévaná rostlina bude i hůře kvést, někdy mohou květy ještě ve stádiu pupenů opadat a sucho může způsobit i opad nově nasazených plodů.

Zaléváme odstátou, nejlépe měkkou vodou s teplotou, jaká je v prostředí, kde rostlina roste. V zimním období ale zálivku omezíme na minimum. Zaléváme jen tolik, aby substrát byl mírně vlhký.

Druhy jako bugenvilea, sukulenty a kaktusy, případně opadané a zatažené rostliny (granátovník, stévie) zaléváme opravdu jen minimálně, asi jen jednou za měsíc. Velký pozor je potřeba dávat zejména u rostlin pěstovaných v substrátech na bázi vláknité rašeliny, které dobře váží vodu a substrát na první pohled na povrchu suchý může být uvnitř i přemáčený.

Čajovník čínský je rostlinou s velmi specifickými požadavky na pěstování, které z něj dělají jednoznačně rostlinu pro pokročilé pěstitele. Náročný je zejména na přiměřený zálivkový režim, přičemž kořenový bal nesmí nikdy úplně proschnout, ale nesmí být ani přemokřený. Čajovník se proto nejlépe udržuje v kyselém vláknitém substrátu na bázi rašeliny, např. substrát Grunt, a v neglazované keramické nádobě, která zabezpečí rychlé odpaření přebytečné zálivkové vody a umožní i přístup vzduchu ke kořenům.

Nároky na hnojení

Pokud chceme, aby subtropické rostliny skutečně dobře rostly, bohatě kvetly a případně i rodily, neobejdeme se bez pravidelného přihnojení, kterým rostlině dodáme základní prvky nevyhnutelné pro růst, i mikroelementy pro posílení zdravotní kondice rostlin. Používáme tekutá vícesložková hnojiva, ale hnojit můžeme i na list, zejména u rostlin s měkčími listy a velkou listovou plochou. Listová hnojiva aplikujeme zásadně za podmračeného počasí, bez přímého slunečního záření.

TIP: Přečtěte si také článek o tom, jak se postarat i o další květiny během zimního období.

Patří k nejtypičtějším trvalkám podzimu. Jejich charakteristická vůně má své kouzlo. Většina lidí si ji spojuje se svátkem všech svatých a hřbitovem. Nejsou však jen druhy, které běžně vidíte na hřbitovech.

Zkuste jim přijít na chuť i Vy. V minulosti bylo v zahradách mnohem více chryzantém. Různé výšky, tvary a barevné druhy lemovaly přírodně upravené záhony.

V zahradách se více pěstují drobnokvěté kultivary, které jsou dostatečně odolné vůči zimě a nemusí se na zimu vybírat z půdy. Venku však dokážou přezimovat i kultivary se středně velkými květy.

Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro, po mrazech. Je třeba jim vybrat vhodné místo v trvalkovém záhoně s dostatečným prostorem, protože se jedná o větší rozpínavé rostliny.

Pro bohaté kvetení vyžadují zaštipování, dostatek slunce, vhodný substrát, průměrné množství vody a výživy. Od října se již nehnojí. Citlivější druhy se po odkvětu seříznou asi 5 cm nad zemí a přikryjí se vrstvou rašeliny nebo chvojím, suchým listím. Mohou se také vybrat z půdy a s kořenovým balem položit do bedýnky a umístit ve studeném skleníku, sklepě s teplotou 5 - 8°C. Vyžadují asi 4 - 6 týdenní období vegetačního klidu.

Chryzantémy druhy

Rozdělení chryzantém podle formy úborů: Jednoduché, kulovité, přechodné, baletkovité, kulovitě zvlněné, sasankové, pompónkovité, lžícovité, trubkovité, pavoukovité

Základní rozdělení chryzantém: hybridní, hrnkové a chryzantémy skupiny Rubellum

Hybridní: vyštipované a nevyštipované

Nevyštipované se dále dělí na: rozvětvené, drobnokvěté, kaskádovité a pompónkovité

Pozdní podzim je v našem eshopu typický výprodejem rostlin, vyberte si například trvalky za skvělé ceny

Chryzantémy jsou krásné a variabilní. Svou typickou vůní nám připomínají, že přišel opravdu podzim. Jsou vhodné i pro výsadby do nádob na balkony a terasy. Nejvíce prodávané druhy nízkého kompaktního růstu jsou však opravdu jen sezónní záležitostí, jelikož byly vypěstovány ve specifických podmínkách s řízenou teplotou a upravenou délkou dne, ošetřované trpasličím hormonem. Pokud se Vám je podaří přezimovat, tak v příštím roce už obvykle nedosahují původní výši, ale jsou vyšší. Podmínkou úspěšného přezimování je vhodná teplota a minimum vody. Substrát před další zálivkou musí být proschlý. Na zimu je zapusťte i s nádobou do záhonu, zasypte zeminou a přikryjte chvojím.

Vyštipování chryzantém

Pro kompaktní tvar a bohaté kvetení se musí chryzantémy vždy vyštipovat. Vyštipování se provádí v červnu, kolem Jana (24.6). Kde se vrcholový výhonek vezme mezi 2 prsty - palec a ukazováček a zaštípne se nehtem, tedy odstraní, v paždí listů tak, aby se tam rozvětvil a nasadil tak více květních poupat. V opačném případě se vytvoří jen jeden výhonek s jedním pukem. Nevyštípávají se velkokvěté odrůdy. Zároveň tak udržujeme kompaktní tvar, stabilní základ a květní poupata po celém obvodu. Nedělá se to nůžkami, neboť rána je obyčejně po řezu rovná a otevřená. Pokud to uděláte nehtem, výhonek zároveň zmáčknete a uzavřete a není tam tak velký prostor pro přenos infekce nebo volný prostor pro vstup houbových a jiných onemocnění.

Jak hnojit chryzantémy

Chryzantémy se nemusí hnojit ihned po výsadbě, hnojí se v průběhu roku do září - října, podle počasí. Od října se již nehnojí. Používá se hnojivo s postupným uvolňováním živin, kapalné nebo granulované.

Chryzantémy v květináči

Kromě záhonu můžete chryzantémy pěstovat také v nádobě. Vyniknou tak v době podzimní na balkoně, terase, při vstupu do domu či na parapetu okna. Rostliny lze v nádobě pěstovat dlouhodobě, pokud se potom správně zazimují. Obvykle se setkáváme s otázkami pěstitelů, že v době kvetení byly chryzantémy krásně rozkvetlé, později začaly chřadnout, po ostříhání začaly vadnout i stonky, a nakonec se celé vysušily. Ano, stává se to. Důvodů je několik.

V první řadě, je třeba si uvědomit, že většina chryzantém před 1.11. je zakoupených v obchodních řetězcích, které nemají vhodné podmínky pro pěstování, zálivku, mnohdy jsou vystaveny nevhodným podmínkám, mrazům či umělému osvětlení, procházejí změnami přes vyschnutí substrátu, následně přelití, plísně atd., tedy kupujete většinou vystresovanou rostlinu. Mnozí ji také kupujete jako krátkodobou rostlinu, tedy jen na konkrétní období, mnohdy v akci. Chryzantémy jsou však trvalky a pokud se Vám je podaří zakoupit v dobrém stavu a přezimovat, můžete se z nich těšit i další rok. Doporučujeme však nakupovat u ověřených pěstitelů, v zahradních centrech, kde se jim věnuje příslušná péče a jsou pěstovány venku po celou dobu. Před mrazy obyčejně kvetou. Chcete-li je udržet déle v květu, sledujte noční a ranní teploty a přikrývejte je, prodloužíte tak kvetení

Nemoci chryzantém

Nejčastěji trpí houbovými onemocněními, konkrétně septoriovou skvrnitostí listů. Na listech jsou tmavě hnědé až černé skvrny, tečky. Šíří se zejména za vlhkého počasí, deště, ale i při nevhodné zálivce. Proto dbejte na vhodnou výsadbu, také hustotu sponu a pro výsadbu zvolte vždy vhodné místo, dostatečně slunečné a nepodmáčené, se střídmou závlahou.

Mšice – zelené malé mšice bývají viditelné zejména na vrcholových výhoncích, dokonce i květinách. Nic estetického ale boj s nimi se dá zvládnout.

Jako postřik na mšice můžete použít Karate Zeon 5 CS.

TIP: Pokud přemýšlíte nad záhonem trvalek, přečtěte si článek o tom jak založit trvalkový záhon, stále je čas...

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pokud jste venku letnili své kaktusy a sukulenty a později jste je přenesli pod střechu terasy a balkonu, tak nyní je čas přenést je opět do bytových podmínek. Kaktusy venku zpevnily, dokonce vyrostly a také to platí pro sukulenty jako echeverie, tlustice a rozchodníky.

Mnoho pěstitelů nabralo své zkušenosti s pěstováním sukulentů v různých podmínkách a jednotně tvrdí, že pokud sukulenty vysadíte na jižní, sluncem zalitý záhon a během léta si jich nebudete téměř všímat, tak právě na podzim je nepoznáte. Růžice echeverií zvětší své hlávky a vytvoří mnoho dceřiných rostlin. Podobají se skalní růži pěstované ve skalkách. Ty se pěstují celoročně venku.

V listopadu je nejvyšší čas sukulenty znovu přesadit do nádob a pěstovat opět v zimních zahradách, na okenním parapetu s jižní orientací s minimem vláhy během zimy. Pokud na ně zapomenete a necháte je venku, zimu nepřežijí. Nadbytečná vláha, srážky a rosa nadměrně ovlivňují listy a růžice zůstávají poškozené, flekaté a opadávají.

Echeveria pěstování

Echeverie patří mezi citlivé rostliny a proto je třeba s nimi manipulovat opatrně, jinak hrozí, že během přesazování Vám lupeny budou padat na zem. Tehdy neváhejte a poklaďte je na substrát. V krátkém čase pustí kořínky. Určitě je nedávejte zakořeňovat do vody. Takovýmto způsobem se rychle rozmnožují. Pro pěstování nejsou náročné. Pokud s nimi začnete, už nebudete moct přestat.

Jak rozmnožit kaktus

Pokud chcete rozmnožit velké kaktusy dělením, nechte oddělené rostlinky alespoň jeden den zaschnout a až poté je vysaďte do suchého substrátu určeného speciálně pro kaktusy a sukulenty.

Během zimy nevyžadují téměř žádnou vodu. Pokud v bytě topíte a je tam dlouhodobě teplo, můžete jim rosit substrát. Kaktusy a sukulenty, které zimujete v místnostech s nižšími teplotami nebo v zimní nevytápěné zahradě, nemusíte zalévat vůbec. Je to důležité i pro kvetení kaktusů.

Pokud jste si je oblíbili, můžete vytvořit různé misky, do nichž vysadíte několik druhů echeverií a přidáte několik kamínků.

TIP: Orchidej je oblíbená pokojová rostlina. V našem článku se blíže podíváme jak se orchidej v bytě pěstuje.

Zimní období je charakteristické minimem kvetoucích rostlin. Ty, co jste přenesly ze zahrady a terasy do bytu, nadále potřebují péči a specifické podmínky, které zajistí příjemné prožití a odpočinek do jara. Nadále Vás těší svěží zelenou barvou, případně panašované kultivary pestrými listy.

V bytě je v zimě tepleji než obvykle, neboť i nám zimní období rychleji ubíhá v příjemném teplém prostředí. Ne všem rostlinám však vyhovují vysoké teploty kolem 22 - 25°C.

Jsou rostliny, které v zimě vyžadují absolutní odpočinek v podobě minimální zálivky a nižších teplot. Takto přezimují hořcový stromeček (Solanum rantonnetii resp. Lycianthes rantonnetii), olovník (Plumbago auriculata), muškáty  (Pelargonium), fuchsie (Fuchsia), oleandry (Nerinum oleander). Postačuje jim teplota kolem 5-10°C. Vánoční kaktus (Schlumbergera) vyžaduje před obdobím kvetení několikaměsíční období bez zálivky a chladné podmínky, aby právě v období Vánoc vykvetl do krásy.

Pokud podlehnete kráse vánoční růže (Euphorbia pulcherrima) vězte, že když ji přenesete do teplého bytu, v krátkém čase přijde rostlina o veškeré listy. Vyžaduje hodně světla a chlad. V prodejnách je obyčejně prodávána levně, ve velkém množství, často je prolita, dokonce napadena houbovými chorobami. Pokud se Vám líbí, umístěte ji jen krátkodobě jako kvetoucí dekoraci na prostřený vánoční stůl. Jinak ji pěstujte v chladné místnosti, na chodbě s nízkou zálivkou. Je to trvalka, ne jednorázová vánoční dekorace.

Květiny, které během celého roku pěstujete v bytě, jsou zvyklé i na zimní období v teple. Je však třeba dodržovat pravidelnou zálivku a znát jednotlivé rostliny a jejich požadavky na množství vody. Na parapetech se daří violkám (Saintpaulia) - vyžaduje zálivku do misky, když proschne substrát, tchýniným jazykům (Sansevieria) - vyžaduje teplo a sucho, lopatkovcům (Spathiphyllum) - vyžaduje zálivku až když proschne substrát a spíše sucho než vlhko, orchidejím, jasmínu pokojovému (Stephanotis), které se zalévají jednou za týden. Ve větších nádobách v blízkosti okna umísťujte palmy, dracény a juky. Rostlin je mnohem více, každý pěstuje něco jiného. S něčím máte zkušenosti, některé rostliny pěstujete poprvé.

Zde je několik zásad, které je třeba dodržet :

V zimě nepřihnojujte, výjimkou jsou kvetoucí rostliny, kterým dopřejte hnojivo střídmě a optimálně

Větrejte, ale nezpůsobujte průvan

Dopřejte jim maximum světla

Zalévejte podle teploty prostředí, ve kterém rostliny pěstujete, případně dle požadavků jednotlivých druhů

Listy otírejte od prachu, popřípadě druhy k tomu určené můžete osprchovat

Mírně opadávání listů je v zimním období běžným jevem

Kontrolujte výskyt škůdců a chorob

V případě výskytu rostlinu izolujte od ostatních a ošetřete

Rostliny minimálně přenášejte

Přezimování muškátů v bytě

Muškáty i jiné balkonové rostliny vyžadují péči podle toho, v jakých podmínkách je pěstujete. Pokud jsou vystaveny vyšším teplotám kolem 20 ° C, je nutné je také pravidelně a více zalévat. Rostliny pěstované v chladu nevyžadují vydatnou zálivku.

Je nedostatek slunce, proto by měly být umístěny v těsné blízkosti okna. Nadměrný opad listů je běžným jevem zejména po přenesení rostlin z vnějších podmínek do bytu. Rostliny se tím přizpůsobují novým podmínkám. Shazují listy a tím snižují odpařovací plochu. Nebojte se, ve většině případů s přicházejícím příznivým obdobím začnou růst nové.

Dávejte však pozor na větrání během mrazů. Když odcházíte z domu či bytu, zkontrolujte okna, nejen kvůli zlodějům, ale i kvůli rostlinám. Mnohé by několikadenní mrazivé dny u okna nepřežily. Také se může zdát, že rostliny jsou vytáhlejší, slabší.

Pravidelně je otáčejte, umístěte je na okno, snižte teplotu. Pravidelně kontrolujte výskyt škůdců. Smutnice v substrátu nejsou nebezpečné, ale nepříjemné. Zmenšete intenzitu zalévání, případně zkontrolujte substrát. Na oleandru a datuře si všímejte třásněnky a včas se je snažte likvidovat. Echeverie a jiné tlustice pěstujte v chladnějších podmínkách a méně zalévejte. Pokud se vytáhnou za světlem, na jaře je zasaďte níže do substrátu.

Pokud v bytě nemáte dostatek místa na uskladnění a přezimování všech balkónových rostlin, můžete je přenést k známým do sklepa nebo jednoduše muškáty nepřezimovávat a každoročně si kupovat nové. Nějaké druhy však přežijí cca 4 - 5 měsíců s 2 - 3 zálivkami i ve sklepě bez světla. Jde zejména o muškáty, verbeny, sanvitálie (oba druhy se dají přezimovat podobně jako muškát) či opadavé dřeviny pěstované v nádobách.

TIP: I v bytě se můžete věnovat pěstování rostlin. Třeba i takových, které mají i využití pro naše zdraví. Přečtěte si článek o pěstování rýmovníku nebo o tom, jak pěstovat aloe vera.

Orchideje jsou stále moderní a žádané interiérové rostliny v domácnosti. Už podle názvu se zdá, že jsou ušlechtilé a náročné na pěstování, ale není to tak. Našli si oblibu u mnoha pěstitelů a staly se tak populární, že je obdivují po celém světě.

Nejznámější jsou asi druhy Phalaenopsis. Vy je ještě nepěstujete ? Bojíte se, že to nezvládnete ? V deseti krocích Vám ukážeme, že to náročné není a zvládnete to.

Kvalitní nákup je první a zároveň nejdůležitější krok

Mnohé obchodní řetězce lákají lidi na cenu, kteří pak bezhlavě nakupují rostliny bez kontroly. Mnohokrát se stane, že nakoupíte poškozené, nahnilé, případně rostlinu se škůdcem. V obchodě zkontrolujte substrát, přemokření, škůdce, poškození, vzdušné kořeny, pevnost rostliny v květináči.

Po příchodu domů

Rostlinu nejdříve přizpůsobte aktuálním podmínkám (adaptujte). Platí to zejména v zimním období. Pokud se dá, rostlinu si nechte zabalit do papíru a po příchodu domů ji v papíře nechte 2 hodinky na ne moc teplém místě. Teprve pak se přenese do teplejších prostor.

Výběr místa

Orchidejím vyhovuje světlé místo, západní nebo východní okno se žaluziemi, které jsou prospěšné zejména v letním období. Nevadí jim ani umístění nad radiátorem na parapetu. Pozor však na zimní chladné větrání.

Jak zalévat orchidej

Pěstování orchidejí se vyznačuje zejména nízkou zálivkou. Voda by se nikdy neměla dostat do srdíčka, odkud vyrůstají listy. Zalévejte měkkou, odstátou (nebo převařenou vodou, vyhovuje i dešťová). Do každé zálivky přidávejte hnojivo na podporu kvetení. Ne během vegetačního období. Zalijte a přebytečnou vodu odstraňte. Pokud pěstujete orchideje ve speciálních vyvýšených obalech dbejte na to, aby květináč s orchidejí nebyl ponořen ve vodě. A jak často zalévat orchidej? Zalévejte 1x za 2 týdny v zimním období, 1x za týden v letním období.

Teplota a vlhkost

Vyžadují vyšší teploty. Jiné druhy zase vyžadují před květem nižší teplotu na nastartování kvetení. Druhu Phalaenopsis se daří při teplotě cca 20°C, vlhkosti 60 - 70%, nesnášejí průvan, větrání ano. V létě je můžete umístit na terasu nebo balkon, kde nepálí slunce.

Pokud dodržíte tyto základní pěstitelské podmínky, dočkáte se úspěchu a květů.

Vzdušné kořeny

Jsou základním předpokladem zdravé rostliny. Pokud již přerostly květináč, je čas na přesazení. Kořeny mají být zelené, pružné. Není chybou, pokud jsou venku z květináče. Obyčejně se to stává, pokud ji pěstujete v neprůhledné nádobě.

Přesazování orchideje

Pěsazování se uskutečňujte v období, kdy orchidej nekvete. Zvolte o něco větší novou a vyčištěnou nádobu, vhodný substrát určený pro orchideje nebo si ho namícháte sami. Poškozené, hnědé vzdušné kořeny odstraníte, s ostatními pracujte opatrně. Nestříhejte je.

Orchidej nekvete, ale tvoří keiky

Může se vám to stát. Je to ideální cesta jak získat identické mladé rostliny. Počkejte však, dokud vytvoří vlastní vzdušné kořínky, jen tak dokážou růst v novém substrátu. Často se stává, že rostliny vytvoří keiky, i kvetou.

Pokud úspěšně pěstujete orchideje a chcete si je rozmnožit, přečtěte si náš článek o rozmnožování orchidejí pomocí keiky.

Bílé potvůrky na listech

pokud najdete něco podobného na listech orchidejí, okamžitě rostlinu izolujte a zvolte postup ochrany. Boj s vlnatkou nebo s červci je často složitý, někdy zdlouhavý, ale ne nemožný. Zejména pokud máte napadených několik rostlin. Napadenou orchidej jemně osprchujte, pokud kvete, odstraňte květiny, neboť mnohdy se škůdce drží právě tam a na stoncích. Rostlinu vyberte ze substrátu, opatrně vysprchujte kořeny. Vydezinfikujte nádobu. Použijte nový substrát a rostlinu postříkejte vhodným chemickým prostředkem proti červcům (nejlépe dva různé přípravky v jednom dnu) a postřik za 7-10 dnů opakujte a pravidelně kontrolujte.

Vrásčité listy bez pevnosti a pružnosti

Takové listy se vyskytují zejména tehdy, pokud nedodržujete výše uvedené pěstitelské podmínky zalévání. Nejčastěji se však vyskytují v době, kdy si rostlinku donesete domů. Mnozí prodejci, nevědí, jak se dané rostliny pěstují a zalévají a každý druhý den je po otevření květinářství preventivně zalijí. Čili prvotní příčinou je nadbytek vody, která může později vést k úhynu rostliny, nebo se projevuje při změnách v zálivce. Jedno období zaléváte pravidelně, podle plánu a pak měsíc dva, zapomenete.

TIP: Věděli jste, že existují i zahradní druhy orchidejí? Ty by vám v bytových podmínkách vydržely zřejmě jen krátce, neboť jsou určeny k pěstování v zahradách. Pokud vás toto téma zaujalo, přečtěte si článek o pěstování zahradních orchidejí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.