Blog

Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Jde o rychlejší a jednodušší způsob rozmnožování.

Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Musí být vyzrálé, dostatečně velké, ale bez květu.

Bobkovišeň množení

Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže. Rychle se rozmnožuje zlatý déšť, tavolníky i pustoryl, ale tyto dřeviny je vhodnější řízkovat na jaře, kdy právě vyrůstají nové výhonky.

V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času. Je to nejpraktičtější způsob rozmnožování.

Z trvalek takovýmto způsobem můžete získat nové a mladé rostlinky rozmarýnu či levandule.

Z odřezků můžete získat i jehličnany. Odřezek je však nutné získat s patkou a na zakořeňování používejte raději urychlovač a stimulátor.

Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy. Proto je důležité řízky s velkými listy zkrátit a spodní listy odstranit.

Množení růží v bramboře

Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky. Na jaře uvidíte nové lístky a rostlinky, které pak můžete vysadit na trvalé stanoviště.

TIP: Blíží se podzim a ta je vhodná na rozmnožování trvalek dělením trsů. Přečtěte si článek, který se věnuje právě tomuto tématu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.

Rostliny vhodné na živý plot

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

Kompletní sortiment rostlin na živé ploty z našeho eshopu

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

 – 0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m od sebe

Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

Vhodné kombinace dřevin

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

          volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

          počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

          počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

        počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

          Hibiscus syriacus                  

          volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

          Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

          zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody

TIP: Pokud si chcete vytvořit živý plot na balkoně, přečtěte si článek jako na to.

Tyto dřeviny vyniknou zejména v podzimním období. Na některých téměř bezlistých větvičkách vyniknou právě plody, které se s posledními paprsky vybarvují a dozrávají. Neměly by chybět v žádné zahradě s celoročním efektem. Plody mají nejen opadavé stromy a keře ale i stálezelené jehličnany a listnáče.

Dalšími zajímavými jsou brslen, přísavník, rakytník, skalník, šipky, hloh, jeřabina, mišpule, tis, túje, modříny a smrky, bezinky i hlošina. Mnohé jsou jedovaté, proto pokud se na zahradě pohybují i děti, které by mohly tyto plody nasbírat a sníst, raději se jedovatým jistý čas vyhněte. Naopak je nahraďte dřevinami a keři například ovocnými. Na podzim se dají stále obírat stále plodící maliny a jahody, ostružiny bez trnů.

Mnohé můžete využít v dekorativních aranžmá spolu s posledními kvetoucími trvalkami a letničkami a okrasnými travinami, nebo je použijete do věnců a nástěnných aranžmá, které si můžete umístit kromě bytu i do altánku nebo na terasu. Krátký přehled druhů, které můžete vysadit na zahradu pro výjimečný efekt plodů.

Keř s červenými plody

Keře s červenými plody v zahradě krásně vyniknou a máte na výběr z poměrně široké nabídky. Můžeme sem zařadit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), skalník (Cotoneaster).

Nádherný okrasný keř s červenými plody je také hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která je bobulemi doslova obsypána pokud keř necháte bez střihu.

Jedlé plody nabízí rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), okrasné jabloně (malus). Pěkně vyniknou i cesmíny (Ilex aquifolium, Ilex crenata "Convex" nebo Golden Queen ").

Keř s oranžovými plody

Zajímavý keř s žlutými plody je například Cesmína (Ilex aquifolium "Bacciflava").

Již zmíněná hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea „Soleil d´Or“) existuje i s plody zbarvenými do žluta, ale i odrůda s oranžovými plody. I zde platí, že čím méně je budete stříhat, tím bohatší budou kvést a na podzim se rozzáří žlutě nebo oranžově.

Naše aktuální nabídka okrasných keřů, kde najdete i zmíněné druhy

Pokud plánujete vysazovat živý plot, můžete si zvolit i takové dřeviny. Pokud ho budete stříhat, bude méně kvést i plodit, ale několik barevných plodů na něm určitě najdete.

Volně rostoucí dřeviny Vám rozkvetou i zarodí. Říjen a listopad je vhodný i na výsadby živých plodů a dřevin do smíšených záhonů a už nyní si můžete pomalu vybírat vhodné druhy, které plánujete ve své zahradě vysadit.

TIP: Inspirujte se i naším článkem, kde vám představíme méně známé ozbodné keře.

Ovocné dřeviny v zahradě se nemusí striktně pěstovat jen v užitkové části, odděleně od okrasné části, vzdálenější od domu. A už vůbec nemusí stát samostatně po celé zahradě nebo vysazeny v pásech. V dnešní době, ve které chceme pěstovat v zahradě všechno, využít každý, i ten nejmenší kousek půdy, je můžeme pěstovat ve formě okrasných a užitkových živých plotů a stěn.

Kromě estetické funkce tak získáme i užitek v podobě úrody, ušetření místa, v jarním období nás potěší květy a v létě i plody, které jsou určitě osvěžující pochoutkou pro všechny.

Živý plot z jabloní

... a jiných ovocných druhů. Namísto klasických okrasných dřevin a jehličnanů můžete na ploše vysadit jabloně nebo jiné vhodné ovocné druhy ve tvaru štíhlého vřetene, volně rostoucích ovocných keřů.

Vyberte si ovocné dřeviny na vytvoření živého plotu k nakousnutí

Vhodnými dřevinami jsou muchovník (Amelanchier), rybíz (Ribes), ostružiny (Rubus fruticosus), vinná réva (Vitis), kiwi (Actinidia), rakytník (Hippophae rhamnoides), zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica).

Samozřejmě živý plot z ovocných stromů vytvoříte i z hrušně, v blízkosti zdi vysázené meruňky a broskve. Je potřeba jen zvolit vhodný tvar pěstebního porostu, případně zvolit oporu a netradiční a přitom praktická stěna se brzy stane součástí Vaší zahrady.

Živé stěny

Založení takové stěny není jednoduché, ale ne nemožné. Pokud se věnujete ovocnářství, bude to pro Vás hračka. Pokud máte jen začáteční zkušenosti a chuť pěstovat, je to pro Vás výzva. I když v tomto případně není vhodné dělat chyby, protože se sami ošidíte o možnost sklízet úrodu. Zatímco stromy vyrostou a zapojí se do požadovaného tvaru uplyne nějaký čas. K založení ovocné stěny potřebujete kultivary naroubované na pomalu rostoucích podnožích, s kratším rodivý obrostem (jabloně, hrušky) pěstované v palmety nebo kordon.

Palmeta je univerzální pěstitelský tvar, který pro své pěstování vyžaduje drát nebo jinou oporu. Větve jsou vedeny na patra a vodorovně. Tím se vytvoří stěna.

Kordon je svislý pěstitelský tvar, ve tvaru písmene U. Pro pěstování se využívají 2 základní větve vyvázané do tohoto tvaru na konstrukci. Určitě si najdete ty pěstitelské tvary, které zapadnou do vaší představy a celkové kompozice v okrasné části zahrady. Tyto tvary jsou nenáročné na prostor a mají mnoho výhod. Plody dozrávají snadněji, protože strom nemá takové bohaté olistění jako klasicky pěstovaný strom.

Jsou i zajímavější pěstitelské tvary např.. Solax - sluneční osu, která během utváření využívá bezprostředně všechno to, co nabízí příroda a upřednostňuje se tam přirozené ohýbání větví před vyvazováním a stříháním. Charakteristickým znakem je i ohnutý hlavní terminál. Na tento pěstitelský tvar se využívají i rychleji rostoucí podnože a vhodné jsou kromě jabloní a hrušní i třešně a višně.

Určitě si vyberete a Vaše zahrada bude moderní, nadčasová, užitkově-okrasná a zajímavá. Pokud dáváte přednost jiným dřevinám na živý plot, přečtěte si například článek o dalších rostlinách na živé ploty,

I Vy, kteří nemáte zahradu, se můžete potěšit nádhernými růžemi pěstovanými v nádobách. Pěstování růží na balkoně nebo terase dodá prostoru kouzlo skutečné zahrady. Nemůžete zde samozřejmě pěstovat všechny kultivary a druhy, ale jsou i takové, které jsou k tomu vhodné.

Růže na balkoně vyžadují velké nádoby, případně konstrukce na popínání, dostatek světla, vhodnou půdu a péči jako běžně pěstované růže ve volné půdě. Jelikož mají růže dlouhé kořeny, potřebují i hlubokou nádobu plnou vhodného substrátu, aby dokázala rostlinu vyživit -  cca 50 cm vysokou i širokou.

Růže do nádob

Kvalitní substrát je základem úspěšného pěstování. Pak samozřejmě pravidelná zálivka. Vhodné je, pokud na povrch vysypete mulč, aby se půda v nádobě zbytečně a dlouhodobě nepřehřívala. Nádoby umístěte na slunce, ale ne na prudké a celodenní slunce. Vhodné jsou všechny světové strany kromě horkého jihu bez stínění. Ideální je, pokud je tam nějaký jemný pohyb vzduchu.

Do nádob nejsou vhodné velkokvěté růže. Vhodné jsou záhonové, nízké keřovité růže, stromkové růže i popínavé. Stromkové růže jsou vhodné na menší prostory, protože vytvářejí pouze korunku plnou květin podle kultivaru.

Aktuální nabídka stromkových nebo popínavých růží v našem eshopu

Ve spodní části je můžete doplnit sezónními letničkami, skalničkami nebo trvalkami, které dokážou například vytvořit převis.

V nevhodných podmínkách se vyskytují mšice a roztoči. Roztoči zejména v teplém a suchém prostředí bez proudění vzduchu.

TIP: Orientujete se v široké nabídce růží? V našem dalším článku najdete popis druhů růží.

Pokud již na zahradě pěstujete letničky a jiné okrasné rostliny a zajímá Vás i rozmnožování pomocí semen, tento text je určen právě Vám. V příštím roce si dopěstujete množství svých vlastních rostlin. Většina druhů si ponechává vlastnosti mateřské rostliny, což umožňuje získání identických rostlin. Stačí včas a správně sesbírat a uskladnit semínka a jaro může začít právě výsevem.

V tomto období právě dozrávají semena letniček, které je dobré včas sklízet a sušit. Sklízejí se pro zachování druhu nebo možnosti pěstovat tyto druhy na záhoně i příští rok, nebo jen tak pro potěšení z pěstování. Předpěstované rostlinky se dají sice zakoupit, ale o to větší radost z nich máte, pokud projdou přes vaše ruce od semínka k dalším semínkům.

Velmi dobře se sbírají semena lichořeřišnice, hrachoru, měsíčku, cínie a aksamitníku. Semena sbírejte jen ze zdravých rostlin a semena již suché a vyzrálé. Semena většiny letniček při dozrávání vypadávají, proto je důležité vystihnout správný čas na sklizeň. Můžete sušit i odstřižené části rostlin spolu s květem a ještě ne zcela dozrálé semenem.

Nasbíraná semena sušte jednotlivě podle druhu na stinném místě a uskladňujte podobně jako bylinky v papírovém sáčku s označením. Poznačit si můžete druh, případně kultivar, barvu, výšku rostliny a datum sběru, případně jen rok.

Semena by se měla sbírat z květů plno kvetoucích v letním období, ne na jeho začátku ani na konci léta, případně na podzim. Hrozí zde slabé opylení rostlin a to by mělo dopad i na kvalitu semene. Semena sklizená už na podzim by nemuseli dozrát.

Pokud chcete sbírat semena macešek, sbírají se ještě téměř neotevřená. Jsou velmi pukavá a vystřelují do okolí. Vložte je do papírového sáčku, do kterého uděláte větší jehlou několik dírek a kapsu umístěte na slunce. Uslyšíte pukání a otevírání tobolek a vystřelování semínek, které zůstanou přímo v kapse. Vysévají se v červenci.

Může se stát, že příští jaro na záhonech najdete mladé rostliny letniček, vzrostlé z vypadaných semen. Tyto sazenice budou silnější než předpěstované a proto je vhodné je na záhoně ponechat a případně je jen zpřetrhat a později prosadit. Takto Vám rychle vyroste měsíček, kosmos, aksamitník, amarantus.

Vyberte si z nabídky letniček nebo trvalek a příští rok si je dopěstujete ze semen

Pokud nechcete, aby se semínka vysemenila do půdy, sesbírejte květenství dříve a nechte je vysušit a dozrát nebo na některé druhy natáhněte starou punčochu. Ochráníte větší semena před náletem ptáků, zejména slunečnice a barevné kultivary.

Sebrat jednoduše můžete i semena trvalek a dvouletek. Pokud byste si chtěli vytvořit směs barev a druhů na letničkový záhon, semena nejdříve sušte zvlášť podle druhu a barvy, možná i výšky a až pak je ve stejném poměru smíchejte.

Už příští jaro můžete mít vypěstované krásné rostliny, z vlastních semen. Semena pravidelně kontrolujte, aby neplesnivěly a dostatečně je usušte.

TIP: Přečtěte si také článek o zeleninových semínkách k výsadbě.

Mnoho zahrádkářů pěstuje vřesy jen jako sezónní zakoupenou podzimní rostlinu. Abyste si mohli dopřát potěšení z vřesů podstatně déle, připravili jsme pro vás návod jak pěstovat vřes, podle kterého to určitě zvládnete. Pěstování vřesů v zahradě nebo i v nádobě bude od nyní jednoduché.

Základní prvek a půdní kryt vřesoviště tvoří druhy a kultivary vřesů (caluna) a vřesovců (erica). Vřesy mají v oblibě slunce, už v mírném polostínu špatně kvetou, jsou vytáhlejší a řidší. Nejlépe se jim daří v silně písčitých a chudých sušších půdách.

Vřesovce snášejí polostín i stín, ve stínu ale méně kvetou. Zimní přikrývka je nevyhnutelná všude tam, kde hrozí nebezpečí holomrazů. Vřesoviště může být součástí skalky nebo se umísťuje i samostatně.

Jak pěstovat vřes

Před výsadbou vřesovištních rostlin je nezbytné přidat do půdy větší množství rašeliny, případně i písku. Vřesovce i vřesy se vysazují na vzdálenost 30 cm a po výsadbě se důkladně zavlaží. Mladé rostliny je nezbytné hlavně v sušším období roku pravidelně zavlažovat.

Dostatek vody je důležitý i v zimním období, kdy za slunečných a současně mrazivých dnů mohou trpět nedostatkem vláhy. V zimě je pro rostliny škodlivější sucho než mráz.

Různobarevné kultivary vřesovištních rostlin umožňují vytvořit různé barevné kompozice. Vždy se osazuje větší plocha kultivary stejné barvy. Barevná směs, vznikající kombinací jednotlivých různě zbarvených rostlin působí chaoticky a na větší vzdálenost splývá do neurčité sivé barvy. Pro menší partie se volí malé kultivary.

Základní vřesovištní rostliny se s úspěchem doplňují i jinými druhy rostlin. Pěkně se vyjímají nepravidelně vysazené jalovce (juniperus), skalníky (cotoneaster), čilimníky (cytisus). Z ostatních rostlin vhodných na oživení vřesoviště je třeba připomenout okrasné trávy. K nápadně kvetoucím vyšším keřům patří rododendrony, nižší porosty vytvářejí různé odrůdy hebe či zimozelenu.

Když se vřesovištní rostliny dostatečně rozrostou a vytvoří souvislé porosty, působí jako pokryvné rostliny a zabraňují růstu plevele a nevyžadují ani pletí. Je potřeba dbát jen na to, aby vřesy a vřesovce neprorůstaly a neutlačovaly své sousedy, hlavně skalničky s nižším růstem. Starší rostliny vřesů se na jaře občas sestřihnou, čímž se zmladí a jsou potom kompaktnější. To je s občasným prosypáním porostů rašelinou jediná péče, kterou porosty vřesovištních rostlin vyžadují.

Uschlý vřes

Určitě se Vám stalo, že po koupi vřesů v podzimní sezóně se jara dožilo jen pár kusů nebo mnohé již neprojevovaly známky života s prvním oteplováním. Bohužel ano, stává se to. Rašelina, v níž jsou vysazeny, je sice pro ně vhodná ale na druhé straně je příliš suchá, nenasákavá a tudíž se během zimy s jistotou neprevlhčí dostatečně a neudrží vlhkost. Kořenový bal postupně vyschne. Toto je nejčastější příčina vysychání. Je třeba po koupi vřesy vybrat z původních květináčů, prsty udělat do kořenového balu díry a na půl dne je vložit do kbelíku s vodou, aby dobře nasákly. Pak si připravit vhodný substrát: směs rašeliny, písku a klasického substrátu, listovky a do ní vysadit vřesy a vřesovce. Můžete je tak pěstovat v nádobě nebo na záhoně. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, zejména po výsadbě, dokud se prokoření. Rovněž i v zimě, vždy když nemrzne. Na jaře se sestřihají odkvetlé květenství a přerostlé výhonky. Hnojit nemusíte. Stačí opravdu jednou za půl roku. Nevyžadují to. Vřesy pěstované na záhoně vyžadují řídký stín a chráněné stanoviště. Nevadí jim mráz ani kopy sněhu. Akorát otevřené stanovisko a holomrazy na takovém místě mohou mít fatální následky.

Věříme, že se Vám podaří vypěstovat vřesy dlouhodobě, bez nutnosti kupování nových a nových sazenic.

Pestrou výsadbu plnou barev docílíte i trvalkami z naší nabídky

V následujících řádcích si stručně shrneme vhodné podmínky, které jsou potřebné k pěstování vřesu.

Vřesy v zahradě

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- předem připravte záhon, vyhlubte jámy

- vřesy a vřesovce se vysazují hlouběji do půdy, jak byly zasazeny v nádobě

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- vysazujte do skupin, několik stejných barev a druhů

- doplňte doprovodnou zeleň: jehličnany (jalovce, kosodřevina), azalky, okrasné trávy, dřišťál, půdopokryvné růže

- dokud se porost zapojí, musíte zalévat, i v zimě v době bez mrazů

- prázdná místa vysypte kůrou, mechem, nasekaným listím

- základem bohatého kvetení a kompaktního růstu je řez

- řez se provádí vždy po odkvětu

Jak pěstovat vřes v květináči

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- po zakoupení rostliny ihned přesaďte

- připravte si nádoby a koše

- vřesy a vřesovce se vysazují vždy hlouběji, než byly zasazeny 

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- na dně nádoby udělejte drenáž z kamínků, keramzitu nebo štěrku

- nádoba musí být dostatečně velká (spíše vyhovuje mělká a široká)

- nádoba musí mít otvor pro odtok přebytečné vody

- vysazujte vřesy do skupin, několik stejných barev a druhů nebo zkombinujte s jinými podzimními trvalkami

- rostliny se zalévají po mírném proschnutí substrátu

- substrát však nesmí trvale proschnout

- zalévat je nutné i během zimy, kdy nemrzne

- rostlina po zimě spíše vyschla z nedostatečné vláhy jako vymrzla

TIP: Přečtěte si také článek o tom jaké trvalky vysadit do skalky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Určitě jste o nich už něco slyšeli. Jsou opravdu prospěšné a mnozí, kteří si v nich už vyzkoušeli pěstování cibulovin, si je pochvalují. Není to jen marketingový tah. Košíčky na cibuloviny mají několik výhod. Kromě příznivé ceny jsou lehké a dobře se s nimi pracuje. Do jednoho koše můžete vysadit více kusů cibulek i různých druhů.

Vysazují se do stejné hloubky, jako byste vysadili samotné cibule. Cibule tulipánů a narcisů a jiných jarních květin jsou tak ochráněny před hlodavci. Myši, rejsci i krtek si rádi pochutnávají i na takových cibulovinách, které pro ně nejsou jedovaté. Takto budou částečně ochráněny.

Sázení cibulovin do košíčků

Díky výsadbě do košíku je můžete najít na záhoně během celého roku, i když nebudou mít listy. Cibule se tak nezatahují do hloubky a vždy zůstanou na svém místě. Prostě se tam budou dále rozmnožovat dceřinými cibulemi. Nebude se jim však dařit, bude-li půda neprovzdušná a příliš vlhká zejména v zimním období, kdy jim hrozí stejné uhnití cibulek, jakož i při výsadbě do volné půdy.

Jarní cibuloviny z aktuální nabídky můžete vysadit do košíků na cibuloviny

Pokud se rozhodnete je vykopat a přemístit na jiné místo, bude se Vám s nimi lépe manipulovat. Jednoduše vyhloubíte novou jámu a přesadíte cibule i s košíkem na jiné, nové místo. Vždy však v období vhodném na výsadbu.

Pokud toužíte po kompaktních výsadbách jednoho druhu, vysaďte do koše minimálně 5 kusů cibulí.

Pokud chcete různorodé výsadby, po obvodu vysaďte drobné cibuloviny a do středu alespoň 3 větší cibulky (narcisy nebo tulipány).

Košíčky na sázení cibulovin jsou vhodné na všechny velikosti cibulek. I na lilie, fritilárie – řebčíky a letní cibuloviny jako jsou tigrídie, montbrécie a gladioly. Na konci podzimu stačí košík vybrat z půdy, vyčistit jej a uskladnit spolu s cibulemi ve sklepě, do období vhodného na výsadby.

TIP: Zpestřete si trávnik v zahradě pomocí cibulovin, poradíme vám jak na to.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Líbí se Vám živé ploty, případně byste se chtěli odizolovat od sousedů alespoň takovou clonou? I na terase či balkoně můžete založit živý plot. Budete na to potřebovat dostatečně velké nádoby v závislosti na vysazených druzích a výbornou drenáž.

Tuje na balkon

Vysokou stěnu vytvoříte z tújí a cypřišů. Nádoby mohou být klasické nebo v podobě truhlíků, do kterých se vejdou i 2 kusy. Počítejte s tím, že velikost jedné nádoby by měla být minimálně 1 metr pro dvě túje nebo cypřiše. Pokud je to možné, zakupte si túje ve výši alespoň 60 -80 cm.

Živý plot na balkon, na terasu vytvoříte i ze stálezelených okrasných keřů

Kontejnerované dřeviny můžete vysazovat během celého roku, ne však během tuhé zimy. Prostokořenné dřeviny vysazujte spíše na jaře nebo na podzim. Pokud toužíte po nižším stálezelený živém plotě jen tak pro potěšení, vytvořte si jej ze zimostrázu, ptačího zobu nebo bobkovišně.

Nečekejte, že bude Váš plot hned po výsadbě zapojen, bez mezer. Vyžaduje to množství času a stříhání, abyste docílili požadovaného efektu. Zimostráz patří mezi často pěstované dřeviny na nízké živé ploty, pomaleji roste, ale velmi dobře snáší řez. Stříhá se i 3x do roka. Rychleji roste ptačí zob i bobkovišeň. Počítejte s menším opadem listů.

Živý plot v květináči

Do metrové nádoby vysaďte 3 - 4 kusy dřevin. Pokud jsou již výše a větší, jen 3 kusy. Nádobu vystelte textilií nebo pytlovinou.

Musíte ponechat otvory na odtok přebytečné vody. Ve spodní části vytvořte asi10 cmdrenáž z drobného štěrku nebo kamínků, keramzitu, doplňte vhodný substrát, vysaďte dřeviny a jako mulč použijte kůru nebo štěrk.

Po výsadbě rostliny hned nestříhejte, dopřejte jim čas na zakořenění. Pokud uvidíte nové mladé přírůstky, je to dobré znamení. Dřeviny se úspěšně přizpůsobily novým podmínkám a za předpokladu každodenní péče se jim bude dařit.

Živý plot zakládejte na jaře nebo na podzim, případně v létě mimo období s teplotami nad 30 °C. Ideální orientace terasy a balkonu s živým plotem je východ, západ i sever. Jižní strana musí být stíněná.

Pokud kromě rostlin na živý plot plánujete i jiné druhy, přečtěte si článek o tom jaké květiny jsou vhodné například na horký balkon.

Tip: Víte kdy stříhat živý plot?

Zahrada je prostor plný různých rostlin a dřevin, které vytvářejí celkovou kompozici a dojem. Není jedno, kam je umístíte, jak budou růst a o jaké druhy půjde. Před jejich výsadbou si důkladně nastudujte jejich pěstitelské nároky, potřeby a také termíny kvetení či jiné speciální vlastnosti, se kterými umí zahradu v kterémkoliv ročním období rozzářit, zpestřit nebo ohromit svým habitem a celkovým dojmem.

Sousedské či skupinové výsadby, které souvisejí s hlavními kosterními výsadbami, musí spolu ladit a dokonale korespondovat s okolní zástavbou a celkovým okolím. Podmínky na pěstování jsou různé a dané podle stanoviště, světelných poměrů, půdy, vlhkosti, a proto i výběr druhů musí být různorodý a přizpůsoben podmínkám. Poradíme vám, které rostliny a dřeviny jsou vhodné do různých podmínek.

Okrasné zahradní rostliny

Okrasné rostliny a dřeviny do zahrady na slunce

Vhodné jsou například tyto rostliny: katalpa (Catalpa), muchovník (Amelanchier), dřišťál (Berberis), levandule (Lavandula), šanta (Nepeta), šalvěj (Salvia), liliochvostec (Eremurus), krásnoočko (Coreopsis), flox (Phlox ), mateřídouška (Thymus), letničky, okrasné jabloně (Malus), bříza (Betula), mochna (Potentilla), různé cibuloviny, jehličnany, skalničky a okrasné trávy.

Toto je jen malá část dřevin, které jsou vhodné pro celodenní přímé slunce. Nezapomeňte doplnit štěrk, kameny a slunná zahrada může být na světě.

Inspirujte se i dalšími rostlinami na slunce.

Co zasadit do okrasné zahrady ve stínu

Naopak do stínu jsou vhodné úplně jiné rostliny. Umí však také dotvořit romantický prostor zejména díky dekorativním listům a některé i květem.

Vhodné rostliny a dřeviny do stínu: javor dlanitolistý (Acer palmatum), hortenzie (Hydrangea), břečťan (Hedera), aukuba (Aucuba), azalky (Azalea), zimostráz (Buxus), buk (Fagus), zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), dlužicha (Heuchera), orlíček (Aquilegia) a mnohé jiné.

Zde najdete přehled dalších rostlin do stínu.

Pokud si nejste jisti, nechte si poradit od odborníků. I v našem obchodě najdete dostatek vhodných rostlin do specifikovaných podmínek.

Vyberte si z trvalek do stínu, dále z okrasných keřů do stínu nebo z keřů na slunce

Jen tehdy bude zahrada růst do krásy, když bude osázena vhodnými rostlinami. Nevhodně vysazené druhy na nesprávném místě chřadnou, trpí a časem uschnou nebo odhnijí.