Blog

Zerav (Thuja) patří mezi stálezelené dřeviny. Má své zastánce i odpůrce. V dnešní moderní minimalistické době výsadeb je opravdu na ústupu, ale původní výsadby kvůli tomu hromadně rušit nebudeme. Naopak, snažíme se je udržet v dobrém zdravotním stavu, ale ne vždy je to jednoduché.

Často se nás ptáte, proč zeravy hnědnou, co jim chybí, jak se o ně třeba dále starat? Zde najdete odpovědi na vaše otázky. Hnědnutí tújí může být způsobeno řadou faktorů. Tento jev se projevuje stejně na mladých ale i na starších dřevinách.

Může být způsobeno vlivem:

- nedostatečné závlahy po výsadbě
- nedostatečné zimní závlahy
- nadbytečné závlahy
- vysoké hladiny spodní vody

- nedostatečným hnojením
- nedostatkem hořčíku
- nadměrného hnojení
- nedostatku světla
- husté výsadby
- vlivem zimního slunce
- střídání mrazivých a teplejších dní
- chorob a škůdců a jiné

Hnědnutí tují jako přirozený jev

I naše vlasy stárnou a vypadávají. Stejně je to i s jehličím jehličnatých stromů nebo s větvičkami u tújí. Starší 3 leté se uvnitř kolem kmene v důsledku nedostatku slunce prostě nemají k světu. Je to však přirozený jev. Na jaře po mrazech prostě tyto odumřelé větvičky rukou jemně odstraňte, vytřeste. Stejným neestetickým problémem může být u tújí kvetení. Na koncových výhonků se později vytvoří plody, suché šištice, které působí sucho a rozcuchaně. Dají se však odstranit řezem.

Hnědnutí a suché větvičky zvenčí se projevují zejména po zimě, na jaře. Pokud na těchto větvičkách nevidíte žádné známky poškození hmyzem, zvěří nebo houbovým onemocněním, jedná se jen o stav způsobený změnami teplot, nedostatkem vláhy nebo její nadbytkem.

Houbové onemocnění

Pokud jsou však na konci poškozených výhonků viditelné i černé plodničky nebo zduřelé polštářovité plodnice, jedná se o houbové onemocnění, které je nutno ošetřit chemicky. Použijte v tom případě Dithane DG Neo Tec + Amistar + smáčedlo AGROVITA a po 14 dnech postřik opakujte.

Podívejte se na aktuální nabídku tújí v našem eshopu

Kabatiniové odumírání výhonků také způsobené houbou, napadené jsou zejména nejmladší a vrcholové výhonky. Platí ošetření fungicidy a postřik opakovat po 10 - 14 dnech.

Nedostatek hořčíku

Projevuje se také hnědnutím a vysycháním. Aplikací hořké soli jim pomůžete. Hořká sůl je hořečnaté hnojivo nejen na túje. Využijete ho v zahradě i na jiné plodiny a dřeviny. Doplníte hořčík, který zabraňuje hnědnutí a tím i doplníte potřebnou výživu. Můžete ji aplikovat ve formě postřiku na celou dřevinu nebo zálivkou ke kořeni.
1 kg balení Vám vystačí na 20 m2 jako posyp k rostlinám a dřevinám, 125 l zálivky ke kořenům nebo 200l postřiku při aplikaci na list. Návod naleznete na balení.

Lykokaz tújový / Lykokaz jalovcový

Lykokaz je škůdce, který napadá túje a jiné jehličnaté dřeviny. Vykousáva do větviček chodbičky, do kterých klade vajíčka. Poškozené dřeviny chřadnou a hnědnou. V kůře jsou také viditelné otvory, pod dřevinou piliny a výtrusy. Chodbička je dvouramenná. Postižené větve blednou a postupně odumírají. Je nutné takové poškozené dřeviny ošetřovat a postižené větve odstranit. Obyčejně hned celou dřevinu.

Roztoči - pavoukovci

Větvičky napadené roztoči ztrácejí postupně barvu, blednou, až později přecházejí do žlutohnědá, jsou jakoby zaprášené s bledými skvrnami. Nutné aplikovat postřik proti roztočům.

Zimní slunce

Mnozí nevěřili, že i slunce dokáže takové markantní škody. Má to však souvislost se závlahou v zimě a obsahu vody v pletivech. Jehličnany nespí v zimě, jsou to stálezelené dřeviny a v nich normálně probíhají fyziologické procesy akorát jsou zpomalené. Takže třeba zalévat i ty v nádobě i venku vysazeny, zejména mladé výsadby z jara a podzimu jinak vyschnou a mnozí se pak domnívají že vymrzly. Slunce svítí i v zimě a odsává z listů vodu a pokud není doplněna, vysaje to vše z dřeviny. Obyčejně je to patrné z jedné strany, kde vychází slunce nebo kde se zdržuje nejdéle během zimních dní.

Hnědnutí v zastíněném stanovišti

úje, které jsou vysázeny v nepříliš vhodných podmínkách s nedostatkem světla, také hnědnou. Je to zejména v koutech zahrady, za domem, v úzkých pásech, kde nesvítí slunce, v těsné blízkosti plotu, kde z druhé strany nesvítí slunce a neproudí tam vzduch.

Hnědnutí ze spálení

Pokud vysazujete túje v blízkosti betonových plotů počítejte s tím, že tento prostor zejména z druhé strany bude tmavý a navíc podle orientace ke slunci, může být i rozpálený. Zkuste se v horkém létě dotknout betonového plotu nebo jen přiložit ruku 10 cm od plotu. Ucítíte teplo. Větvičky, které se dotýkají takového horkého plotu mohou být spáleny.

Hnědnutí po výsadbě

Mohlo být způsobeno nedostatečnou nebo nadměrnou závlahou a v samotném zakořeňování se a přijímání vody a živin. Po výsadbě dřeviny musíme zalít, ale ne vytopit. Vlhkost půdy musíte sledovat a podle druhu půdy určitě víte, jak často zalévat. V těžkých, nepropustných půdách a v jílovitých zalévat opatrně, naopak v suchých písčitých půdách vydatně a často. Pokud máte zálivku pod kontrolou, mohlo se stát, že byl kořenový bal tuje poškozen, useknutý hlavní kořen, zežraté kořeny hlodavcem, nevhodné podloží, suť v místě výsadby nebo jiný materiál zakopaný v zemi a zerav se jednoduše nezakorenil.

Naše rada při výsadbě

Túje, které jsou prodávány kontejneru, se vysazují od března do listopadu resp. do trvalého zamrznutí půdy. Když vyberete dřevinu z květináče, rozpichajte kořenový bal rukou ale tak, aby celý substrát kolem kořenů nevypadal. Jen tento kořenový svazek jemně rozrušíte pro lepší přijímání vody. Vyhlubte jámu a nalijte do ní vědro vody tak, aby tam voda stála a do této vody vysaďte tují, zasypte substrátem nebo původní zeminou, do které zamíchejte výživný substrát a hned nepřihnojujte. Dobře upěchujte.

Túje s kořenovým balem se prodávají zejména v březnu a koncem října, kdy je vhodné vysazovat prostokořenné dřeviny, resp. balené v jutovine nebo se zemním balem. Jutovinu odstraňovat nemusíte, ale můžete ji mírně rozrušit, aby se kořeny snadněji dostali ven a začali zakořeňovat. Postup výsadby je stejný.

Hnědnutí tújí z husté výsadby

Některé zahradnictví chtějí pravděpodobně prodat více ks na 1m, proto prezentují rozestupy 0,4m od sebe. Reálně je však vhodné učinit rozestupy minimálně 0,7 až 0,8 m od sebe, i kvůli budoucímu růstu, konkurenci v kořenové části, boj o živiny a zejména kvůli světlu. V případě, že se tuje vysadí blíže, o cca 5 let si už budou konkurovat, také stínit, každou 2 až třetí tují zastíní a ta bude v růstu zaostávat a postupně vyschne nebo ji budete muset pro vzhled odstranit. Od oplocení musí být také ve stejných rozestupech. Pokud jsou natištěné na oplocení, nedají se ošetřovat ani upravovat, stříhat, pokud je opletení slabší, mohou ho i věkem poškodit.

Hnědnutí tújí pěstovaných v nádobách

Doporučujeme, pokud chcete pěstovat tuje v květináčích v zimě venku, tak určitě ne v plastových nádobách. Ale kamenina, keramika, beton, kde musí být i nějaká izolace, dolů drenáž a juta nebo alespoň textilie v nádobě a zejména otvory pro odtok přebytečné vody, protože zde platí dvojnásob, že stálezelených dřevina v nádobě musí v zimě zalévat jinak vyschne. Platí to pro všechny stálezelené, jehličnaté dřeviny.

Hnědnutí po zimě = nedostatečná zimní závlaha

Jak jsme již psali výše jehličnany je nutné zalévat i v zimě během dní, kdy nemrzne, je oteplení, svítí slunce, není sníh. Zejména mladé výsadby z podzimu a porost do 2 let od výsadby. Starší výsadby podle podmínek v zimě. Pokud je zima bez sněhu a dlouhodobě mrazivá, po mrazech třeba zalít.

Hnědnutí po neodborném řezu

Túje se stříhají cca 2-3x za rok. Stříhání nesmí probíhat za horkého suchého dne, kdy dlouhodoběji hrozí, že ostříhané porosty budou déle bez závlahy. Nejlépe se provádí řez pod mrakem. Po řezu musíte dřeviny zalít nebo počkat na déšť. Hloubka řezu také může ovlivnit stav dřevin. Mladé dřeviny zvládají řez lépe než starší porosty. Ideální sestřihávat pravidelně a postupně na jaře (duben), v červnu a koncem léta. Starší tuje postupně po třetinách. Pokud plánujete seříznout 5 m vysoké tuje o polovinu, určitě není vhodné je seříznout najednou o polovinu.

Hnědnutí z nadměrného hnojení

Bohužel je to tak, i nadměrné hnojení může rostlinám uškodit. Nejdříve působí tmavozeleno, to už je znak přehnojení a nakonec začnou chřadnout. Viditelné jsou hnědé koncové až černé výhonky, které opadávají. Pokud se hnědnutí po přehnojení projevuje u dřevin vysazených v nádobách, v nádobě vidět i vysrážené soli, bílý povlak. Je nutné omezit zálivku, prosadit dřeviny v nádobě a nehnojit.

Hnědnutí tújí zapříčiněné hmyzem

V posledním období se přemnožil na jihu Slovenska, Rakouska a Maďarska zelený lesklý brouk Lamprodila festiva.

Určitě si ho nespletete. Je cca 1 cm velký, lesklý, zelený s černými tečkami. Způsobuje vysychání tújí. Dostal se k nám cca před 2 lety pravděpodobně z Itálie, dovozem jehličnanů a způsobuje opravdu velké problémy. V relativně krátkém čase dokáže zničit celý živý plot tuje západní.

Samičky kladou vajíčka od poloviny května do otvorů v porostech, do trhlinek v kůře. Tam se larvy vyvíjejí 2 roky a požírají vnitřek dřeviny. Ta postupně vysychá.

Pokud si už všimnete že brouci vylétávají, zajistěte žluté lepící destičky, na které část samiček určitě chytíte. Pak třeba začít s postřikem Karate nebo Mospilan a střídat je. Je vhodné použít smáčedlo. V případě, že se Vám porost zachránit nepodaří, je vhodné ho pokácet a spálit, neboť v pletivech se mohou dále nacházet vajíčka nebo larvy. Jako náhradu za Smaragd doporučujeme jiné stálezelené dřeviny listnaté nebo tis, cypřišek.

Vždy se najdou odpůrci i oblíbenci tújí. Kolem hřbitovů se kdysi opravdu hojně používali. ale nejednalo se o zerav západní, které se momentálně prodávají. Momentálně je na trhu dostatek nových a zajímavých i barevných kultivarů, které mohou oživit prostor v zahradě. Nemusí jít o souvislý pás v živém plotě. Ale např. o 2 ks ve smíšené výsadbě.

Tuje jsou vhodné pro rychlé vytvoření stěny a bariéry téměř bez zasahování. Nádherné jsou však i listnaté opadavé keře, stálezelené keře, jejich kombinace, které zejména na podzim vytvoří nádherné představení barev a tvarů. Je to však věc pohledu a názoru. V dalším článku vám představujeme některé jiné rostliny vhodné pro živý plot.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trvalkové záhony se těší obrovské popularitě a najdeme je v téměř každé zahradě. Víte jak postupovat při založení takového záhonu, co všechno byste měli dodržet a zohlednit aby právě ty naše trvalky patřily mezi nejkrásnější?

Zásady pro umístění trvalek

Trvalky se umísťují buď na místa vhodná pro detailní pozorování jednotlivých rostlin, např. k oddechovému zákoutí nebo tak, aby se v pokoji dala vnímat celková kompozice, tedy na místo, kam se dá nahlédnout oknem obýváku nebo terasy. Výsadba potřebuje vždy některé stabilní prvky, které by tvořily kostru celé kompozice.

U menších skupin stačí jen opora v pozadí, u větších jsou nevyhnutelné pevné oporné body přímo v záhonu. Takovými prvky bývají dřeviny. Ty přispívají k dekorativnosti skupiny v zimě a opadavé přispívají k barevnému efektu v období kvetení stejně jako v období podzimního vybarvení. Krom dřevin může být oporou i stavba, neprůhledný plot, drobná architektura, u menších záhonů i balvany nebo zahradní keramika.

Trvalková skupina se vysazuje vždy nepravidelně, rostliny se ale neumísťují náhodně. Pokud má být záhon pěkný, je potřeba se při jeho sestavování řídit určitými kompozičními pravidly. Nejdůležitější pravidlo je, že nejvýraznější prvek (rostlina) se neumísťuje do středu skupiny, ale vždy trochu bokem, nejlépe asi do jedné třetiny délky a hloubky záhonu. Na protější straně je nutné tento výrazný prvek vyvážit podobným, ale slabším prvkem jako ozvěnou. Například při použití toho stejného druhu a kultivaru se na jednu stranu umístí skupina 5-6 rostlin a naproti jen 2-3 rostliny. Jindy se na jednu stranu umístí silně rostoucí, výrazně zbarvený kultivar a naproti jemněji zbarvený a nižší kultivar. Stejně tak se dají použít dva druhy podobného vzhledu, ale rozdílné velikosti.

Pokud je záhon široký, je třeba vyvážit navzájem tři podobné prvky: na jednu stranu se umístí velmi nápadný prvek, slabší prvek se umístí na opačnou stranu a nejslabší do popředí mimo střed. V tomto případě už ale nestačí na odstupňování různý počet sazenic nebo různé kultivary, ale je třeba kombinovat různé druhy (např. heliopsis, rudbeckia laciniata, oenothera missouriensis). Pokud je záhon dlouhý, rozčlení se na kratší úseky. Pro jeden úsek sa vypracuje vhodné seskupení, které se potom několikrát opakuje jako článek řetězu. V takovém úseku lze zařadit i prvky za sebou a to v kombinaci – nápadný, slabší, nejslabší. Tyto prvky se neumísťují v jedné linii a ve stejném odstupu, ale tak, aby se využila i šířka záhonu. Cílem je, aby se totéž nepravidelné seskupení pravidelně opakovalo a tím vznikl rytmus.

Příprava půdy pro trvalky

Příprava půdy spočívá hlavně v jejím důkladném zkypření a odplevelení. Půdu pro trvalkové partie je třeba nejprve dobře zrýt. Většině trvalek vyhovuje hloubka zpracování na výšku rýče, tj. asi na 30 cm. Nižším trvalkám stačí mělčí obdělání, vysokým naopak mírně hlubší obdělání. Odplevelení je jedním z hlavních předpokladů úspěšného pěstování. Zvlášť nepříjemné jsou plevele, které se rozrůstají oddenky. Nejčastěji jsou to pýr, bršlice kozí noha, pcháč oset, podběl aj. Velmi nepříjemné jsou plevele, které mají oddenky hlouběji, než se dá rýt.

Kdy sázet trvalky

Druhy kvetoucí na jaře je vhodné sázet na podzim, zatímco druhy s letním a podzimním kvetením se sázejí na jaře. Existují ale i výjimky. Kontejnerované rostliny lze vysazovat po celý rok.

Různé druhy nádherně kvetoucích trvalek najdete také v našem eshopu

S výsadbou se začíná obyčejně v průběhu března a končí se v půli až koncem května. S podzimní výsadbou se začíná obyčejně v půli srpna a sází se nejpozději do půlky listopadu. Lepší je ale ranější podzim, protože rostliny mohou do zimy dostatečně zakořenit.

Období výsadby závisí i na kvalitě půdy. Některé druhy nesnášejí vysazování v těžších půdách vůbec. Větší rostliny se sází na vzdálenost 0,8 – 1,2 m, středně velké do vzdálenosti 0,5 - 0,6 m a menší trvalky do vzdálenosti 0,3 – 0,4 m. Pokud není možnost vysadit zakoupené sazenice ihned, založí sa na zastíněném místě do půdy a zavlaží se. Takto ošetřené sazenice vydrží i několik dní, než se přistoupí k samotné výsadbě. Pokud není možnost založit rostliny venku, dají se rozložit i ve sklepě, pokropit vodou a potom vysázet.

Sazenice se vysazují s pomocí lopatky nebo motyčky. Dlouhé kořeny je možné zkrátit nožem. Kořenový bal je vhodné předem dobře namočit a po výsadbě důkladně zalít. Trvalky se sází většinou tak hluboko, aby pučící výhonky byly na úrovni povrchu půdy. Velmi hluboká výsadba může mít za následek slabé kvetení a někdy i úhyn rostliny. Při výsadbě trvalek je velmi prospěšný pokryv povrchu půdy, který zabraňuje jednak prosychání stejně jako klíčení semen plevele na povrchu půdy.

Péče a ošetřování trvalek

V porovnání s jinými skupinami rostlin trvalky vyžadují méně práce. Práce spojené s ošetřováním nejsou každý rok stejné. V prvním roce založení trvalkové partie je nutné starat se hlavně o to, aby se rostliny co nejdříve ujaly a co nejrychleji vyrostly. Je třeba tedy častěji zalévat (hlavně v suchém období), půda se ale nesmí zbytečně přemokřit. Kdo nemá možnost se o závlahu stále starat, pomůže si pokryvem.

Když rostliny tak vyrostou, že začnou půdu úplně zakrývat, je nutné občas prokypřit půdu mezi rostlinami. Okopávka má však význam jen v suchém teplejším období, kdy podkopaný plevel rychle uschne. U záhonů s chudou půdou je nevyhnutelné občasné přihnojování. Z organických hnojiv se dá použít kompost, z anorganických tekutá vícesložková hnojiva, která se aplikují v období intenzivního růstu před kvetením jednotlivých druhů. Trvalky se zmlazují odstraňováním odkvetlých soukvětí nebo se po odkvětu celé seříznou. Na podzim se odřeže celá nadzemní část u země. Toto ale neplatí u stálezelených trvalek.

Náš tip: Jak na rozmnožování a přesazování trvalek.

Soukvětí trvalek se odstraňují v těchto případech:

– pokud jsou soukvětí odkvetlá a nepěkná

– u druhů náchylných na samovolné vysemeňování se odstraňují odkvetlá soukvětí proto, aby nedošlo k nežádoucímu samovýsevu

– u některých druhů se brzkým seříznutím odkvetlých částí dosáhne další násady květů.

Trvalky v zimě

Některé choulostivé trvalky je třeba na zimu přikrýt vrstvou listí, rašeliny nebo jehličí. Na jaře, když už pominula hrozba mrazů, lze tuto vrstvu odstranit. U stálezelených rostlin se přikrývka neodstraňuje najednou, protože rostliny by mohlo poškodit slunce.

PO – okraj podrostu

Okraje stromů, skupin keřů, provzdušněná humózní půda

variace: slunečný světlý okraj chladný polostín

Vp – volná plocha

Slunečné plochy, provzdušněná humózní půda

variace: trvalky divoké se záhonovým charakterem

Vr – vřesoviště se zvláštními situacemi

Slunečné plochy, chudá písčitá kyselá půda

L – horská louka

Slunečné plochy, kamenitá minerální půda

Ks – kamenité stepi

Slunečné plochy, suchá humózní půda s výskytem skal

SŠ – skalní štěrbiny

Slunečné zídky, prohlubeniny, suchá štěrkovitá minerální půda

A – alpinium

Slunečné skalky, chudé minerální půdy

Z – záhon

Humózně kypré, živné půdy

záhonové trvalky s výraznými květy variace: stín, polostín, slunce

Stanovištní okruhy trvalek podle Prof. Dr. Josefa Siebera (zdroj – VICTORIA trvalková školka)

TIP: Pokud se chystáte vybudovat si na zahradě skalku, určitě vás bude zajímat jaké trvalky vysadit do skalky.

Trvalky jsou velmi vděčným rostlinným materiálem na záhoně. Nemají speciální požadavky na ošetřování a výhodou je, že je nemusíte každoročně vysazovat na stanoviště. Postupem času nabírají na objemu a tím vyplní prázdné místo v záhoně a zároveň poskytnou množství květů pro radost a včelám a motýlům pro pastvu. Díky trvalkám přilákáte do zahrady hmyz, což se Vám jistě nepodaří, pokud máte zahradu osázenou jen z jehličnanů.

Trvalky rozlišujeme podle termínu kvetení, vysoké, nízké, doplňkové, okrasné listem, na přímé slunce nebo do stínu. Představíme Vám nejkrásnější kvetoucí trvalky na slunce pro nenáročný záhon.

Nejkrásnější trvalky

Mezi nejkrásnější trvalky patří levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), třapatka (Rudbeckia) a krásnoočko (Coreopsis). Díky nim záhon v létě ožije a jejich květy Vás budou těšit až do pozdního podzimu. Květy jsou vhodné i na řez a do aranžmá.

Levanduli a krásnoočko umístěte do popředí záhonu, echinaceu a třapatky do pozadí. Díky kultivarům si můžete vybrat i z barevných provedení. Vyžadují sluneční záhon, lehkou propustnou až písčitou půdu, průměrnou závlahu, spíše nižší než přehnanou péči, bez hnojení. Levandule vyžaduje písčitou půdu, bez pravidelného polévání, kromě období po výsadbě. Po zimě se upravuje řezem, aby zůstala dlouhá léta kompaktní. Nestříhejte ji pravidelně do dřeva. Řez do dřeva se vyžaduje až po cca 7 letech pěstování, když ji chcete zmladit. Řez se provádí na jaře, po uplynutí největších mrazů. Levandule se pak řeže ještě během kvetení, nebo po odkvětu, ale sestříháváme jen květní stonky.
Dá se pěstovat i v nádobě nebo na kmínku. Francouzská levandule v našich podmínkách nepřezimuje, resp. v teplejších lokalitách je to možné.

Coreopsis - krásnoočko, patří mezi nádherné trvalky, které rozzáří záhon svými žlutými květy. Tvar je podle kultivaru kompaktní nebo vysoký. V závislosti na tom je umístíte i v záhoně. Nevyžaduje speciální péči, na jaře můžete trsy rozdělit a přesadit.

Echinacea patří mezi nejžádanější trvalky vyššího vzrůstu. Dominuje svými květy, kromě klasické léčivé (E.purpurea) najdete v naší nabídce i licenční odrůdy, které bohužel nelze rozmnožovat pomocí semen. Jsou nenáročné na pěstování. V krátkém čase vytvoří bohatý trs kvetoucích stonků a potěší Vás až do podzimu. Květy jsou různých barev a dlouho kvetou.

Všechny trvalky různých barev najdete také v aktuální nabídce našeho eshopu

Rudbeckia - třapatky jsou velmi podobné echinacee, vyžadují stejné nároky na stanoviště, slunce, teplo, propustnou půdu a také se odvděčí kvetením až po mrazy. Mnohé z nich jsou ale jen letničkami nebo krátkověkými trvalkami, dobře se však rozmnožují samovýsevem, tedy na záhoně Vám jistě v krátkém čase narostou nové rostlinky.

TIP: Inspirovali jsme vás a chystáte se pěstovat trvalky? Přečtěte si, jak založit trvalkový záhon.

Představujeme Vám výborný způsob pěstování jahod, který kromě bohaté úrody vyzvedne Vaši zahradu a ta se stane neobyčejně praktickou. Při tomto způsobu pěstování Vám zbývá více místa na jinou zeleninu nebo květiny. Stěna se dá napojit na kapkovou závlahu z vedlejší sekce závlahového systému. 

Budete potřebovat:

- vrtačku, která dokáže vrtat otvory 5 - 7 cm a vrták na vyvrtání otvorů 2 - 3 mm

- trubku na zalévání s průměrem cca 15 mm (do ní se budou vrtat 2 - 3 mm díry), musí být o 8 - 10 cm delší než plastová trubka

- PVC trubka průměr 100 - 150 mm, výška podle toho, jakou vysokou stěnu chcete vytvořit - ideální cca 160 cm max. 200 cm kvůli zalévání, plnění

- koncovky na trubky

- korek

- nůž

- lepicí pásku

- textilii na obalení zavlažovací trubice

- provázek na ovázání textilie

- zahradnický substrát

- hrubý štěrk na dno

- sazenice jahod

- můžete doplnit i letničky (aksamitník, měsíček)

- velké nádoby

- upevňovací materiál na jednotlivé trubky a trouby navzájem

Postup:

• Řezání

Rozhodněte se, jakou délku trubky budete potřebovat (využívat) a podle toho zvolte i vnitřní zalévací trubku, která by měla být o 10 cm delší.

•  Vrtání do zavlažovací trubky

Navrtejte do ní otvory ale jen do 2/3, ne po celé délce. Voda by zbytečně protékala až dospodu. Uzavřete ji ve spodní části a můžete tam udělat ještě jeden otvor. S navrtanými dírkami stejného průměru docílíte rovnoměrné zavlažování.

•  Ukončení zavlažovací části

Obalte trubku pytlovinou nebo textilií a omotejte provázkem. Do otvorů se tak nedostanou kořeny sazenic a nebudou je ucpávat a přes textilii voda proteče ke kořenům rostlin.

Nožem opatrně vytvořte pomocí korku uzávěr. Zaizolujte páskou, aby korek nevypadl.

•  Řezání otvorů do PVC trubky

Pamatujte na to, že otvory musí být jen tam, kde se k rostlinám dostane slunce. Měly by být ve stejných vzdálenostech. Můžete vytvořit středový pás a boční pásy střídavě, čili vzniknou 3 řady. Od spodu vynechejte cca 20 cm, protože tato část bude zasazena v nádobě se zeminou.

•  Plnění

Připravte si středovou zavlažovací trubku. Na její konec dejte krytku. Na dno vysypte hrubý štěrk. Vložte PVC trubku. Připravte si substrát a rostliny. Do spodních děr můžete vysadit letničky, které se výborně hodí jako ochrana jahod. Mnohé svou vůní odpuzují škodlivý hmyz. Částečně tak ochráníte sazenice a plody i před mšicemi i slimáky.

Nejlepší je, pokud začnete sypat substrát svrchu a postupně ho dostáváte až k otvorům, do kterých zasadíte sazenice jahod.

Vybrat si můžete také z jahod nabízených v našem eshopu

Zvolte různé odrůdy pro postupný sběr. S tímto bodem požádejte někoho o pomoc, abyste to měli rychlejší a jahody nebyly dlouho bez vláhy.

Stanovište

Stanoviště vyberte sluneční nebo jen částečně zastíněné řídkou korunou. Myslete na to, že v létě budou jahody potřebovat pravidelně vláhu. Plast se bude přehřívat. Takto naplněné trouby zasaďte do stabilních nádob nebo do země. Navzájem je upevněte. Umístěte je i mimo větrného místa. Nechcete přece o takovou unikátní vertikální stěnu přijít jen kvůli špatnému stanovišti.

Přečtěte si také podrobnější článek o pěstování jahod.

Aby se jahodám dařilo na záhoně nebo v nádobách, vyžadují péči, kterou můžeme rozdělit podle ročního období. Nedá se přímo říct, které roční období je nejdůležitější na péči o porost, neboť v každém čtvrt roce je něco důležité, co zásadně umí ovlivnit růst nebo i samotné plody a jejich velikost či zdravý vzhled.

Péče o jahody na jaře

V tomto období je možné sazenice jahod i vysazovat do řad, vyvýšených záhonů, volně nebo do nádob. Příhodnější dobou je však podzim.

Nabídka zdravých sazenic jahod z našeho eshopu.

Stávající porosty je třeba brzy na jaře okopat, odplevelit a zejména odstranit všechny suché a skvrnité či jinak poškozené listy extirpací. Trháním byste mohli poškodit celou rostlinu a srdíčko, ze kterého vyrůstají nové listy. Po okopání dobře zavlažte, pokud je suché jaro nebo byla zima bez sněhu. S hnojením začněte ještě před kvetením. Během násady plodů již nehnojte.

V jarním období se tvoří základ budoucích plodů a to již během kvetení. V květnu nás čekají ještě mrazíky, proto je lepší porosty zakrývat textilií nebo speciálními kryty, které se nedotýkají porostu. Jahody tak ochráníte před omrznutím.

Jahody v létě

Období, na které se velmi těšíme, protože jahody by měly vyprodukovat množství sladkých červených plodů. Plochu výsadby jahod musíte pravidelně zavlažovat a záhony nesmí dlouhodobě proschnout. Pokud chcete maximálně udržet vlhkost půdy, nastýlejte plochu mezi řadami trávou, slámou nebo textilií, která propouští vláhu. Fólie jsou méně vhodné. Časem se trhají a neprosáknou.

Záhony udržujte vždy čisté. Pokud nemáte žádný mulč pod porostem, pořiďte si plastové podložky pod plody, aby zůstaly čisté i po dešti a nedotýkaly se půdy, která rychle způsobuje hnilobu a ta se rychle šíří i na ostatní plody. Plody sbírejte pravidelně a průběžně. Můžete je mrazit, zpracovat na džem, kompot nebo si pochutnat na čerstvých plodech.

Jahody na podzim

Je to období, kdy některé druhy stále kvetou a plodí, čili pro ně platí péče jako v létě.

Pro jednou rodící jahody skončilo období plodů a rostlina vytváří dceřiné hříženci, které jsou vhodné pro další reprodukci nebo i darování známému. Více na toto téma najdete v článku o rozmnožování jahod. Jedinci nechte pak zakořenit a koncem léta vysazujte na nové stanoviště. Na podzim se vysazují jahody velmi dobře. Nejpozději však do konce srpna. Všechny ostatní hřížence z rostliny odstraňte, aby ji zbytečně nevysílily. Znovu rostliny okopejte, zbavte plevele a zavlažujte. Listy, které jsou suché, odstraňte.

Před zimou musí být připraveny. Na konci podzimu můžete porost jahod trochu přikrýt listím, ale pozor na přílišnou přikrývku, aby srdíčko neodhnilo. Vhodné jsou i větve jehličnanů navolno položené na porostech. Je to vhodné zejména na mladou výsadbu. Porost kontrolujte kvůli výskytu škůdců a chorob a včas zakročte.

Jahody v zimě

V tomto období, jestliže je porost jahod zakryt, úspěšně přežije až do jara. V období bez mrazů a v případě teplého počasí můžete jahody zalévat. Těsně před jarem je můžete i okopat, odstranit kryty a opět zavlažovat.

Věříme, že při dodržení těchto jednoduchých zásad péče o jahody, vám budou přinášet bohatou úrodu chutných plodů.

TIP: Určitě se nechcete při pěstování ovoce omezovat pouze na jahody. Pokud máte možnost a chuť, vyzkoušejte například révu. Více o pěstování vinné révy se dočte v našem článku.

Okrasné trávy patří mezi typické podzimní rostliny, bez kterých nevynikne žádná zahrada. Stejně to platí i pro terasu a balkon. Bude se jim dařit i v nádobě. Příjemně zjemní prostor svým vzhledem a lehkostí. Jemné šveholení stébel během větru vytvoří tu pravou odpočinkovou atmosféru.

Okrasné trávy v květináči

Na velké ploše si můžete dovolit větší rostliny i vyšší druhy okrasných trav. Výborně se kombinují a jsou variabilní. V zimním období je však musíte svázat a zazimovat. Druhy, které jsou citlivé na mráz nebo přezimování, uvítají velkou nádobu s drenáží a pak umístění ve sklepě nebo dobré zazimování.

Citlivé jsou impérie, citronová tráva i kortaderie. V jedné nádobě můžete pěstovat i 2 druhy, jeden vyšší než ozdobnici a druhý nižší vytvářející převis, např. kostřava, ostřice, vousatec.

Pokud plánujete doplňkově vysadit trávy mezi stálezelené dřeviny a jehličnany, vhodné jsou zejména drobnější druhy kostřavy a ostřice. Pro zakvetlý podzimní efekt vysaďte trávy mezi rozchodníky, podzimní astry a vřesovce  do podlouhlých nádob, kterými terasu olemujete. Jako vrchní vrstvu upřednostněte štěrk a kameny. Už koncem léta vytvoříte nádherně osázenou terasu a balkon, které vydrží kvést až do mrazů.

Nejvhodnějším nádobami jsou určitě keramické květináče, nádoby z pálené cihly, dokonce i betonový květináč je vhodnější než plastový.

Více o pěstování okrasných trav najdete v našem návodu.

Pokud chcete okrasné trávy v nádobách nechat venku i během zimy, je nutné zabezpečit nepromrznutí kořenového balu.

Občasné zalévání během bezmrazích dní je ideální. Nádoby pak vložte do pletených košíků, které budou mít větší průměr nebo do dřevěných bedýnek a kolem vysypte listí, případně natlačte polystyrenové bloky.

Nádoby můžete také obalit jutou, pytlovinou i bublinkovou fólií. Vhodnější a estetičtější jsou jutové obaly, na které můžete ještě přilepit mušle, kamínky nebo velkou mašli.

Prohlédněte si náš sortiment a vyberte si okrasnou trávu na balkon nebo terasu

Okrasné trávy se výborně kombinují s kvetoucími trvalkami, břečťanem, astrami a rozchodníky a cibulovinami. Nezapomínejte nakombinovat nádoby tak, aby vynikly i brzy na jaře i pozdě na podzim či v zimě.

TIP: Chcete-li zkombinovat okrasné trávy například s cibulovinami, přečtěte si článek o pěstování lilie.

Možná jste si mysleli, že už na zahradě pěstujete všechno, ale určitě se mýlíte. Znáte rakytník? Rakytník / Hippophae rhamnoides má sice krkolomný latinský název, ale je to výborná dřevina se zajímavými plody, která překvapí svým mohutným růstem, hustotou a zejména všestranným použitím právě plodů.

Kromě nich získáte i výbornou dřevinu na živý plot nebo dokonalé a husté pozadí. Plocha zahrady na pěstování by však měla být větší. Jsou to opravdu mohutné keře a pro získání maxima z plodů, potřebujete 2 dřeviny. Samčí a samičí.

Rakytník samčí a samičí dřevina a rozdíly

Rakytník je dvoudomá, cizosprašná dřevina. Pro opylení a získání plodů potřebujete vysadit samčí a samičí rostlinu. Samčí rostlina dokáže opylit až 7 samičích rostlin. Jsou větrem opylivé, tedy pokud výsadba bude ve směru převládajícího větru, je to jen výhoda. Rozdíly jsou patrné zejména během rašení a kvetení. Samčí keř má viditelné a velké, složené pupeny připomínající šišku cedru, odstupující od výhonku. Opravdu je nepřehlédnete. Zatímco samičí puky jsou podstatně menší, méně složené, přitisknuté přímo ke větvičce, vytvářejí jakoby misku. Na základě těchto rozdílů si budete jistí, že máte správný pár rostlin.

Ze samčích jsou nejznámější opylovače K + a Pollmix. Samičích je mnohem více, konkrétní kultivary naleznete níže.

Kdy sázet rakytník

Rakytník je nenáročná dřevina dobře zvládající jakékoliv podmínky. Dobře odolává suchu i teplu, daří se mu i ve vlhkém, ne trvale podmáčeném prostředí. Dobře se pěstuje i v jílu. Odolává chorobám i škůdcům, dokonce i nízkým teplotám a mrazům.

Vyberte si samčí i samičí rostliny rakytníku v našem eshopu.

Vysazuje se na jaře od konce března do poloviny listopadu do předem připravené půdy. Půda by měla být propustná a můžete do ní přidat kompost. Ale i bez něj se bude rakytníku dařit. Rozestupy mezi jednotlivými dřevinami by měly být 2 m. V běžné zahradě stačí jedna samčí a 2 samičí dřeviny. Dosahují výšky 2-4 m, jeho výsadbu tedy dobře zvažte. Stačí mu slunce a zálivka těsně po výsadbě, dokud se nezakoření. Nevyžaduje ani speciální hnojení.

Jak řezat rakytník

Rakytník roste poměrně rychle a v krátkém čase dosáhnete velkého keře. Do rodivosti nastupuje po cca 3 letech pěstování, pokud jsou zakoupeny dřeviny malé.

Řez není podmínkou kvalitní úrody, plodil by i bez řezu, avšak udržet se bez řezu nedá vzhledem k jeho velikosti. Už při sklizni plodů oceníte, pokud oříznete celou větev a tak plody získáte. Plody jsou drobné, kyselé, ale plné vitamínů. Nevýhodou je, že se špatně sklízejí. Mají krátké stopky, po silnějším stlačením se rozmačkají a šťáva vyteče. Proto se nechávají projít mrazem a pod keř natáhnete velkou plachtu a plody setřesete. Keře mají ostré trny, i proto je manipulace s plody těžší, ale stojí to zato. Mnohé nové odrůdy jsou již méně trnité, až téměř bez trnů.

Rodí na jednoletém dřevě, tedy pozor, zkracují se jen do 1/3 výhonku, a to všechny, které přečnívají, jsou poškozené, suché, křivě rostoucí nebo jinak pro Vás nevhodné.

Rakytník často vyrůstá i od kořene dalšími výhonky, může se tedy chovat invazivně. Proto okolí pravidelně udržujte a klidně i posečte. Výborně se rozmnožuje těmito kořenovými odnožemi i řízkováním, které stačí zapíchnout do země.

Využití plodů

Jak jsme uvedli výše, pokud při sklizni odříznete s plody i větve, příští rok bude úroda nižší. Pokud si dáte práci a plody ručně sklízíte, můžete je sušit, vytvořit šťávu, džem, sirup, med, víno a jiné. Plody dozrávají koncem léta ale mnohé až od října do listopadu. Obsahují množství vitamínů (A, C, E, B2, K, kyselina listová), karotenoidů (α, β, ð, lykopen), flavonoidů, sterolů (ergosterol, stigmasterol, lanosterol, amyrín), minerálů a antioxidantů. Plody jsou vhodné na posílení imunity, na prevenci, posílení srdce, hojení ran, žaludeční vředy i kožní choroby.

Rakytník odrůdy

Mezi nejzajímavější, starší a odzkoušené odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, mezi novější a atraktivní Baltik, Podruga, Botanika, Žemčužina, Perčík či Inja. Mnohé nové odrůdy jsou již méně otrněné, což je jejich výhoda.

TIP: Říká se, že ovoce není na zahradě nikdy dost. Platí to i pro dorbné ovoce a možná vás budou zajímat například i brusinky a jejich pěstování.

Balkon musí za každou cenu zazářit a to zejména v tom případě, pokud nemáte možnost pěstovat květiny v zahradě. Na malé ploše máte možnost pěstovat sice jen několik rostlin, ale za to máte více času se jim důsledně věnovat, a tak mají i prostor, aby rostly a kvetly do krásy.

Modré nebe je vždy pozitivem pěkného dne, proto pokud máte rádi slunečné dny s modrým nebem, vytvořte si tuto atmosféru přímo u Vás na balkoně.

Jak na to?

Budete potřebovat několik nádob, chuť vysazovat a kombinovat a samozřejmě modře kvetoucí rostliny a rostliny s jemným namodralým, bílým nebo fialovým odstínem. Modrá je dobrá, jak se zpívá v jedné známé písni, proto ní určitě nic nezkazíte.

Pokud je vaše stěna na balkoně bílá, dokonale do sebe zapadnou. Zvažte také, které rostliny v modrém provedení jsou vhodné do stínu, a které na slunce, jen tak se jim bude dařit.

Modré květiny

Modře kvetoucí rostliny na slunce: nestařec, hořec, levandule, perovskie, rozrazil, chrpa, zvonky, kosatce, hyacinty, stračka, ježibaba, hermelín, olovník, kakost, šalvěj, tradeskancie...

Modře kvetoucí rostliny do stínu: lobelka, hortenzie, bohyšky s modrými listy, pomněnky, macešky, zvonky. Všechny tyto rostliny víte nakombinovat s bílou nebo žlutou barvou. Výjimečný však bude, i když zůstane záhon jen v modrém provedení.

Modrá uklidňuje, dodává prostoru hloubku díky barvě a prostor zvětšuje, což je výhodou zejména na malém balkoně, terase či lodžii. Pokud máte však dostatek rostlin, dobře se kombinují i se zelenými listy a okrasnými travami.

Nebojte se modré a uvidíte, že i takový balkon bude působit romanticky a rekreačně. Doplňky určitě doplní prostor, pozor však na výběr barvy, příliš mnoho barev prostor roztříští. Vyberte něco bílé, zelené nebo žluté, či růžové.

TIP: Přečtěte si také článek, kde se mimo jiné seznámíte se žlutými kombinacemi květin na balkon.

Pokud se Vám už teď stýská po rozkvetlém balkonu, myslete právě teď na výsev letniček. Téměř všechny typické balkonovky jsou letničkami , dokonce i muškáty . Ty se však dají i přezimovat ve vhodných podmínkách.

Kromě muškátů, které se také dají vypěstovat ze semínka , kvést však budou později , můžete vypěstovat i jiné zajímavé rostliny, které jsou vhodné do velkých mís, do závěsných nádob, do zajímavých tašek, které v poslední době našly své praktické místo u každého zahradníka či květináře.

Letničky v nádobách

Koncem února a v březnu můžete začít vysévat sanvitálie (Sanvitalia), sporýš (Verbena), petúnie (Petunia), lobelka (Lobelia), netýkavky (Impatiens).

Po vzejití a ve fázi děložních listů přesazujte do větších nádob a dopřejte rostlinkám vhodné prostředí, aby nebyly vytaženy za světlem. Později otužujte na terase, aby si zvykly na vnější podmínky. Pak je vysaďte do nádob, ve kterých budou zdobit Váš balkon, terasu či květinovou zeď až do podzimu.

Rostliny, které dokáží vytvořit převis vysaďte po okraji nádob, rostlinky, které rostou vzpřímeně a kompaktně, vysaďte do středu. Dají se výborně kombinovat s muškáty, drobnokvětými petúniemi nebo bakopa.

Žluté letničky do truhlíků

Balkonové rostliny nemusí být striktně vysazeny jen v kombinacích podle druhu, ale velmi moderní a přitažlivé kombinace získáte právě použitím různých rostlin s podobným barevným odstínem.

V dnešním tipu Vám představíme žlutou kombinaci, kde budou zastoupeny nejen letničky.

Žlutá barva patří mezi barvy jasné, zářivé, veselé i během zamračených dnů. Zvětšují a prosvětlují daný prostor a rostliny v nádobě mohou plnit funkci náhradního slunce přímo u Vás na balkoně.

Vhodné pro výsadbu jsou například: žlutě kvetoucí begónie (Begonia), gazánie (Gazania), kapucínky (Tropaeolum), bačkůrky (Antirrhinum), měsíček (Calendula), rudbekii (Rudbeckia), slunečnice (Helianthus), aksamitník Dahlia), sanvitálie (Sanvitalia), dvojzub (Bidens), petunie (Petunie), muškát (Pelargonium), krásnoočko (Coreopsis), narcisy (Narcissus), plamínek (Clematis), millionbells, atd.

TIP: Letničky jsou nádherné květiny, jejich nevýhoda je, že je musíte vysévat každý rok znovu. O předpěstování letniček se dozvíte v našem dalším článku.

Borůvky patří v posledním období mezi atraktivní drobné ovoce s vysokým obsahem prospěšných látek pro zdraví. Přestože je to keř, který najde uplatnění zejména v zahradě, dají se pěstovat i v nádobách. Dokonce existují speciální balkónové odrůdy, kterým se více daří v omezených podmínkách. Stačí, když jim vytvoříte vhodné pěstitelské podmínky a bude se jim dařit.

Borůvky jsou samosprašné druhy. Pro vyšší úrodu však doporučujeme pěstování několika odrůd blízko sebe, kvetoucích ve stejném čase, což zajistí kvalitní opylení a spolehlivou úrodu. Doporučujeme minimálně 2-3 ks vedle sebe.

Vyberte si chutné odrůdy borůvek z nabídky našeho eshopu

Nejdůležitější je znát jejich pěstitelské podmínky, a to je zejména pH půdy. Borůvky se pěstují v kyselém prostředí. Vyhovuje jim pH 3,2 - 4,2. Proto dostatek organické hmoty, rašeliny, listovky zajistí kromě přísunu živin pro kořeny a samotnou dřevinu i vysokou úrodu.

O to jednodušší je pěstování v nádobě, kde se namíchaný substrát nemůže a neumí smíchat s jinou půdou, jak je to v zahradě a nemusí se vystýlat fólií a oddělovat od původní zeminy.

Pokud je vysadíte do nádob, zvolte je dostatečně velké podle kořenového balu. Nejvhodnější nádoby jsou keramické, hliněné, betonové a takové, které pracují a dokážou vázat vodu a v létě se velmi nepřehřívají.

Pokud se rozhodnete pro velké betonové nádoby, vystelte vnitřek jutou nebo textilií či pytlem. Do nádoby nasypte rašelinu nebo speciální substrát pro borůvky, nebo si sami namíchejte vhodný substrát s podílem rašeliny, pilin, listovky, lesní hrabanky a vysaďte keř. Nevysazujte příliš hluboko, kořeny potřebují dostatek vzduchu. Počítejte s výškou okolo 1,5 m.

Zalévejte zejména během kvetení a plození. Hnojit stačí nejdříve měsíc po výsadbě. Jelikož jde o plody, které barví, je třeba si uvědomit už dopředu, že plocha, kde budou případně přezrálé plody padat, zůstane zabarvena (dlažba, chodník). Proto v jejich blízkosti nesušte prádlo, protože plody mohou lákat i ptactvo, které je mohou roznášet po zahradě a sem tam jim ze zobáku vypadnou.

Na zimu je můžete ochránit tak, že celý květináč ještě obalíte do deky, bublinkové fólie, nebo dáte do beden, které vyložíte slámou, senem nebo polystyrenem. Dělá se to zejména pokud se jedná o menší nádoby a nádoby z plastu. Keramické nádoby můžete dekorovat tím, že celou nádobu vložíte ještě do okrasného pytle a ozdobíte vánoční stuhou, případně vložíte do nádoby pár větví z jehličnanů. Ochráníte tak i samotnou dřevinu. Pokud však bude výsadba umístěna na chráněné terase, nezapomeňte na zálivku. Jinou ochranu na takovém místě nepotřebují.

Stříhejte na jaře, po zimě a odstraňujte poškozené a omrzlé výhonky. Na jaře vrchní vrstvu vyměňte za čerstvou a doplňte čistou rašelinu. Vzhledem k tomu, že mělce koření, trpí i nedostatkem vláhy během horkého léta, tedy plastová nádoba i z tohoto hlediska není vhodná. Nádoby můžete i mulčovat kůrou. Správné hnojení a správná hnojiva, se také odrážejí na správném růstu a také se podepisují na velikosti plodů.

Velikost plodů závisí samozřejmě i na samotném kultivaru. V nádobách můžete pěstovat i klasické zahradní odrůdy, jen je třeba počítat s jejich výškou 1,5 m nebo i 1,8 m. Vhodné odrůdy pro pěstování v kontejnerech jsou Vaccinium corymb. 'Poppins'®, NorthBlue. Najdete je i v našem eshopu.

TIP: I maliny jsou velmi oblíbené drobné ovoce. Přečtěte si více o pěstování malin v našem článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.