Užitková zahrada

Morušovníky, latinsky Morus, jsou opadavé stromy, jejichž plody jsou drobná a  velmi chutná souplodí nažek, kterým říkáme moruše. Stromy pocházejí z Číny, ovšem v teplejších oblastech Evropy jsou vysazovány již po celá staletí a daří se jim tu velmi dobře. Morušovníky jsou také velmi úzce spjaty s výrobou hedvábí. Na jejich listech si totiž s oblibou pochutnávají housenky bource morušového, z jehož kokonů se hedvábná vlákna získávají.

Stromky moruší si však můžete vysadit i na své zahradě. V našem článku se dozvíte víc o pěstování, a také o dalších odrůdách tohoto druhu.

Pěstování moruše

Pěstování moruší je možné pouze v některých částech našeho území. Potřebují totiž teplejší podnebí, průměrná roční teplota by se měla pohybovat okolo 8°C. Vhodné jsou tedy teplejší nížiny, například jižní Morava je pro pěstování moruší jako stvořená.

Stromy potřebují plně slunné stanoviště. Stín jim nedělá dobře, plody špatně dozrávají a nejsou tolik sladké. Důležitý je také správný typ půdy. Musí být dostatečně výživná, hlinitá, aby dobře udržovala teplo. Morušovníky nesnáší stát v mokru, proto by měl být substrát také dobře propustný.

Zálivkou se zabýváme pouze v prvním roce po výsadbě, než se strom dobře uchytí. Kořeny morušovníků jsou velmi rozrostlé a sahají hluboko, takže si strom vodu dobře najde i sám. Potřebuje však, aby mu v tomto nekonkurovala žádná jiná větší rostlina v okolí, proto morušovníky vysazujeme co nejdál od ostatních dřevin.

Výsadba moruše

Keř moruše nakupujeme ideální na jaře či na podzim, kdy je také nejlepší doba pro jeho výsadbu. Máme-li zakoupeno, ponoříme kořeny mladého stromku do kbelíku s odstátou, ideálně dešťovou vodou na několik hodin. Mezitím si připravíme dostatečně hlubokou jámu, kořeny se potřebují dobře uchytit – proto můžeme kopat do hloubky klidně až jednoho metru, přičemž na spodek jámy v případě nutnosti vysypeme čerstvý zahradní substrát obohacený o kompost.

Dále postupujeme tak, jak je běžné – k mladému stromku umístíme kůl jako oporu a kořenový systém rostliny dobře uschováme pod kyprou zeminu. Udusáme a nově vysazený stromek ještě zalijeme, v období zakořeňování by okolní půda neměla být příliš suchá, i když v budoucnu moruše preferují spíše sušší zeminu.

Plody moruše

Plodem morušovníku je souplodí nažek, které je doslova nabité živinami. Kromě vysokého obsahu vitaminu C obsahuje také velké množství vlákniny, vitaminu K, vitamínů ze skupiny B, železa, vápníku, fosforu, draslíku, hořčíku i zinku – zkrátka přírodní vitamínový komplex. Zajímavostí moruší je, že obsahují také velké množství rostlinných bílkovin, které jsou navíc dobře stravitelné, což z nich dělá ideální plodinu pro vegany a vegetariány.

Plody morušovníku svým tvarem mohou připomínat ostružiny. Nejsou však tolik kyselé, jejich chuť je spíše sladká. Barva může být temně fialová, růžová až bílá. Plody morušovníku dozrávají během léta, a pokud máte v blízkosti nějaký z těchto stromů, jistě jste si všimli, jak spadané plody vypadají – jsou celé poničené a rozmačkané.

Moruše jsou velmi křehké a nezvládají manipulaci ani dopravu, proto je téměř nikdy neseženete na trhu ani na pultech obchodů.

A to je další důvod, proč si morušovník zasadit také na své zahradě. Výběr chutných odrůd moruší najdete také na našem e-shopu

Řez moruše

Výchovný řez moruší

Když stromek vysadíme a začne se nám pomalu rozrůstat, je třeba první výhony střechovitě zkrátit, abychom docílili pravidelného růstu větví. Během života morušovníku již provádíme pouze řez výchovný, radikální řez tyto stromy nepotřebují a je zcela zbytečný.

Výchovný řez provádíme v době vegetačního klidu, asi měsíc po shození listů. Neměli bychom jej provádět v mrazech. Další možností je seříznout stromek v předjaří, ještě před nasazením pupenů. Řežeme pouze větve s průměrem menším než 5 centimetrů, v opačném případě strom ztrácí příliš mnoho mízy. V každém případě rány ošetříme štěpařským voskem bez toxických přísad.

Moruše převislá řez

U moruší převislých je to s řezem trochu jinak. Kupujeme-li řezem neošetřený stromek v zahradnictví, budeme muset všechny převislé výhony zkrátit asi o dvě třetiny jejich délky hned v prvním roce vysazení mladého stromu. Následující vegetační období necháme větve volně růst a od dalšího roku už odstraňujeme pouze ty větve, které vybočují z požadovaného tvaru koruny, tedy provádíme opět pouze jakýsi udržovací výchovný řez.

Odrůdy moruše

Morušovník černý

Morušovník černý, latinsky Morus nigra, je opadavý strom, který se dorůstá výšky až 10 metrů. Pěstuje se jako strom okrasný i ovocný. Zralé plody tohoto druhu jsou temně fialové a lze je konzumovat čerstvé nebo je přidávat do zavařenin, ovocných šťáv či vína. Jedná se o poměrně teplomilnou rostlinu, které se dobře daří ve vinařských oblastech.

Morušovník bílý

Morušovník bílý, latinsky Morus alba, je zpravidla o něco málo vyšší než moruše černá. Taktéž se však jedná o opadavý strom s na pohled úzkou korunou, kterému se dobře daří v teplých oblastech. Plody jsou světle růžové až zcela bílé. Právě tento druh se pěstuje pro bource morušového – hmyz, který stojí za produkcí drahých hedvábných vláken. U nás se pěstuje mnohem častěji než jeho příbuzný Morus nigra.

Morušovník převislý

Morušovník převislý není druhem jako takovým, jedná se pouze o převislou variantu morušovníku černého nebo bílého. Mezi pěstiteli je velmi oblíbený zejména díky snadnějšímu přístupu k plodům při sklizni.

Věříme, že po přečtení článku bude výběr a také samotné pěstování moruše pro vás hračkou a její chutné a sladké plody se stanou součástí mnoha zahrad.

TIP: Chcete-li pěstovat ještě méně známé a tradiční druhy, inspirujte se například článkem o pěstování goji, klikvy a dalších druhů.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rod ostružiník je natolik obsáhlý, že se jeho zkoumáním zabývá dokonce zvláštní odnož botaniky. Nás ovšem budou v následujícím článku zajímat pouze tmavé, sladkokyselé plody ostružiny beztrnné, které se vyznačují právě absencí trnů. Shrneme-li základní vlastnosti těchto užitečných rostlin, můžeme říci, že se jedná o keře opatřené drobnými trny, jejichž plody jsou zpravidla jedlá a chutná souplodí peckoviček.

Plody se s oblibou konzumují čerstvé, jejich využití je však mnohem širší. Z ostružin lze připravovat moučníky, kompoty, marmelády a džemy, šťávy, ovocná vína, ba dokonce pálenky. Je-li úrody nadbytek, můžeme kromě výše zmíněného ostružiny i zmrazit. Své uplatnění najdou také listy ostružiníku, ze kterých se připravují bylinné odvary lidového léčitelství.

Ostružiny druhy

Jak jsme si již řekli v úvodu našeho článku, druhů a odrůd ostružiníku je skutečně mnoho. Mezi ty nejoblíbenější a nejlepší ostružiny patří například tyto:

‘Arapaho’ - tuto odrůdu lze vysadit téměř ve všech pěstitelských oblastech. Vyznačuje se pravidelným vyváděním velkých a chutných plodů.

‘Navaho’ - jedná se o novější kultivar, který zaujme vzpřímeným růstem, velkými a chutnými plody, které dozrávají v srpnu až září. Patří mezi druhy bez trnů.

‘Loch Ness’ - odrůda velmi dobře snáší i silnější mrazy a patří mezi ty odolnější i co se chorob týče. Na stoncích se koncem léta objevují velké trsy plodů, pod kterými se rostlina doslova prohýbá. Je tak nezbytná opora. Sklizeň je velmi snadná i díky absencí trnů, o které bychom se mohli poranit.

‘Black Jewel’ - plody tohoto kultivaru jsou tmavě fialové, na pohled až černé. Mají výraznou, sladkou chuť a jsou vhodné pro všechny druhy zpracování.

‘Triple Crown’ - tuto odrůdu řadíme mezi polovzpřímené, potřebuje tedy ke svému růstu oporu. Je ale o poznání kompaktnější než jiné odrůdy. Patří mezi rané druhy a plody se objevují již začátkem července.

‘Dirksen’ - kultivar Dirksen vysazujeme spíše v teplejších oblastech. Je odolná vůči chorobám a nese velké, mírně kyselé až trpké plody vyvážené chuti, které lze upotřebit nejen k přímé konzumaci, ale také k pečení nebo zavařování.

‘Cacanska Beztrna’ - je oblíbená díky absenci trnů a velmi sladkým plodům. Patří mezi středně rané odrůdy.

‘Black Satin’ - rostliny jsou vysoké a bohatě větvené. Díky tomu jsou výnosy z jednoho keře poměrně velké, a lze z něj sklidit až 6 kilogramů středně velkých sladkých ostružin. Trny na rostlinách téměř nenajdeme.

‘Relevant’ - mezi novější odrůdy řadíme i Relevant. Rostlina se hodí do všech pěstitelských oblastí a nese plody skvělé chuti.

V našem e-shopu najdete chutné a zdravé ostružiny i na svou zahradu

Pěstování ostružin

Jak pěstovat ostružiny? U dnešních odrůd ostružin to není nic náročného, nicméně některých pravidel se držet musíme. Důležitý je pravidelný řez, dostatečně pevná opora, po které se rostliny mohou plazit, úrodná půda s občasným přihnojením a samozřejmě pravidelná zálivka. Ostružiny nejsou náročné na prostor a pěstovat je můžeme klidně u drátěného plotu na menších zahrádkách.

Kdy přesadit ostružiny

Klasické ostružiníky se běžně do zahrady přesazují na podzim, ovšem beztrnné varianty a maliníky můžeme vysazovat také v jarních měsících. Chceme-li přesadit mladé rostliny na jiné stanoviště, popřípadě do většího květináče, opět tak lze učinit na jaře i v podzimních měsících.

Ostružiny v květináči

Pěstování ostružin v květináči je poměrně neobvyklé, ovšem ne nemožné. V poslední době, kdy se lidé z měst dávají na “balkonové zahradničení”, se ostružiny pěstují v nádobách stále častěji. I v tomto případě samozřejmě potřebuje rostlina oporu. Volíme spíše kompaktnější odrůdy. Při pěstování v květináči budeme muset rostlinu v prvních letech přesadit do prostornější nádoby. Učiníme tak na jaře či na podzim.

Co se týče zeminy, postačí běžný zahradní substrát, který promícháme s dobře uleženým kompostem nebo použijeme již připravené hnojivo. K ostružinám v květináči přistupujeme stejně i při řezu, který je však v tomto případě o něco radikálnější.

Čím hnojit ostružiny

Ostružiny je nezbytné přihnojovat hned na jaře, kdy potřebují ke svému růstu co nejvíce dusíku. Během vegetačního období přihnojujeme také, ovšem tentokrát by se mělo jednat spíše o hnojivo s obsahem draslíku a síry. Jelikož hodláme plody konzumovat, je nejlepší využít k výživě hnojiva organická. Skvělý je kompost nebo třeba slepičince.

Pro správný růst a bohatou úrodu můžeme využít také přípravků s obsahem mykorhizních hub. Ty fungují na principu symbiózy, kdy se houby usadí na kořenech rostliny a zásobují ji živinami. Další výhodou je pak zahuštění a rozšíření kořenového systému, díky čemuž může rostlina z půdy čerpat ještě více. Výborným přípravkem z této skupiny je například SYMBIVIT.

Choroby ostružiníku

I když jsou ostružiníky poměrně houževnaté a odolné rostliny, mohou se o ně pokoušet některé choroby i škůdci. Mezi ty nejběžnější patří například rzi či mšice.

Jak stříhat ostružiny

Řez ostružin je třeba provádět pravidelně, protože keře se rychle rozrůstají. Pravidelný řez také zajistí větší úrodu a vyšší odolnost vůči chorobám. A kdy ostružiny stříhat? Činíme tak hlavně na jaře, kdy je řez velmi radikální, nicméně i na podzim potřebují keře zkrátit.

Jak stříhat ostružiny na jaře

Na jaře stříháme ostružiník co nejdříve, avšak až tehdy, kdy už nehrozí příliš silné mrazy. Stříháme hlavně odplozené výhony, plody se totiž objevují na výhonech dvouletých. Díky tomu, že výhony, které neplodily, ponecháme, a ty ostatní odstřihneme, se dočkáme bohaté úrody každoročně.

Stříhání ostružin na podzim

 Aby byl keř košatý, můžeme některé postranní výhony ještě zkrátit nad druhým až třetím pupenem. Tato část výhonu zdřevnatí a z oček budou vyrůstat čerstvé výhony. Tento řez ostružin provádíme na podzim, ideálně v září. Na zimu bychom měli co nejvíce listů ponechat. Ostružiníky jsou sice mrazuvzdorné, ovšem silný mráz a studený vítr příliš dobře nesnáší. Listí, které ještě neopadalo, jim poskytne určitou ochranu.

TIP: Společně s ostružinami si můžete na zahradě i v květináči vypěstovat také například kiwi. Máte-li obavy z pěstování tohoto méně tradičního ovoce, přečtěte si článek o pěstování kiwi.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ovocné dřeviny jsou klasické dřeviny, které si také vyžadují odbornou péči, abyste docílili vysoké a kvalitní sklizně. Nepůjde to bez základních faktorů jako je řez, závlaha, hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům.

Na trhu je množství druhů a kultivarů, které jsou rezistentní, čili odolné vůči některým nemocem a škůdcům a nevyžadují takovou chemickou ochranu vůči běžným onemocněním.

Bez závlahy a hnojení však nastávají problémy s růstem, vývojem květních pupenů a dokonce i kvalita plodů a jejich velikost či chuť je ovlivněna právě jejich zdravotním stavem.

Hnojením dodáte stromu základní živiny, které jsou nezbytné pro růst a dozrávání pletiv, množství květů a plodů. Samozřejmě je důležité, jaká hnojiva používáte a jakým způsobem je nabídnete dané dřevině. Na všechno je určité vhodné období.

Na jaře je vhodné přidávat hnojiva v podobě rozloženého kompostu, listovky a dusíku. Pozor však na bujně rostoucí ovocné druhy, ty dusíkem nepodporujte. Na podzim naopak používejte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Přírodní či chemická cesta?

Před samotnou výsadbou ovocných stromů věnujte dostatečnou pozornost přípravě půdy. Je vhodné i hnojení chlévským hnojem, např. 1 až 2 roky před samotnou výsadbou stromů. Strom si pak dlouhodobě bere živiny z hloubky. Nikdy nepřidávejte čerstvý hnůj ke kmenům i kořenům. Granulovaným hnojivem hnojte do vlhké půdy.

Další prvky, které ovocné dřeviny vyžadují, jsou vápník, hořčík a jiné mikroelementy. Co se týče ochrany proti různým chorobám a škůdcům, je samozřejmě na Vás jakou chemickou či biologicko-ekologickou ochranu zvolíte. Je několik možností.

Vyberte si vhodné ovocné stromy do svého sadu z naší nabídky*

* dostupnost v podzimní nabídce

Momentálně je tu období bio pěstování plodů, což je bez jakékoliv chemické ochrany. Bohužel, někdy to nejde bez chemie. Pak je tu jediný způsob, jak zamezit šíření onemocnění - a to vykopáním a odstraněním daného pěstovaného kultivaru ze sadu a zahrady a nahrazením ho za rezistentní.

Postřiky v ovocné zahradě

Myslíte si, že se v dnešní době bez postřiků v ovocné zahradě neobejdete? Jak naši předkové bojovali s nemocemi a škůdci? Používali různé odvary z lučních a léčivých rostlin, které se dodnes používají v zahradách a sadech. Používá se odvar z kopřiv a dalších aromatických plodin, jako je cibule a česnek, tabák, které nepáchnou po škůdcích.

Někdy však nejsme s výsledkem zcela spokojeni, ale vnímáme takový postřik jako ekologické hnojivo a biohnojivo.

Poté nastalo období používání silné chemie, která měla rovněž negativní účinky na celé životní prostředí. V dnešní době si na trhu nacházejí cestu ekologické postřiky, které působí přímo na škůdce nebo chorobu, a někdy se bez nich bohužel neobejdeme. Kadeřavost listů broskvoní rozhodně není ničena výluhem. Měděné přípravky je třeba použít včas a "osprchovat" celý strom a pupeny. V květnu se provádí druhý preventivní postřik.

V květnu se aplikují postřiky proti plísni angreštů, jabloní a rybízu, a pokud chcete pravidelně sklízet meruňky, nezapomeňte na postřik proti monilióze meruněk (odumírání výhonů a květů). Nezbytný je také postřik proti pilatce švestkové a vrtivce třešňové. Samozřejmě existují i další vhodné postřiky na jahody, meruňky a vinnou révu.

Snažte se stromy pečlivě kontrolovat, abyste včas zasáhli proti škůdcům, jako jsou mšice. Dbejte na správnou výživu a hnojení, pravidelně a vydatně zalévejte, zejména během suchého jara a v době nasazování květů a plodů. Mísy kolem kmenů udržujte volné, aby se voda a živiny lépe dostávaly přímo ke kořenům. Možná se vám tak podaří zachránit některé stromy před postřikem.

Na jaře mnoho lidí používá předsprejové postřiky, aby zničili přezimující stádia škůdců, vajíčka a larvy, které se s oteplením začínají probouzet a vyvíjet. Postřik je třeba provést před květem za bezvětrného počasí, bez deště, při teplotě kolem 15 °C.

TIP: Aby ovocné stromy v sadě prosperovaly a dokázaly odolávat škůdcům a chorobám, musíte jim vytvořit vhodné podmínky pro jejich růst. Přečtěte si ovocné desatero pěstitele a zvyšte si šanci na zdravý růst stromů.

Batáty, známé také jako sladké brambory, se v české kuchyni objevují stále častěji. Jejich specifická chuť výborně vynikne v domácích hranolkách i bramborovém pyré. S velkou oblibou je nakupují maminky batolat, která nasládlou chuť ocení asi nejvíce.

Tuto tropickou a zdravou zeleninu si však můžeme běžně vypěstovat i doma, a není k tomu potřeba nic víc než k pěstování klasických brambor, které již dobře známe. Pojďme se tedy podívat, jak na to!

Vše o batátech

Povijnice batátová, někdy také jedlá, latinsky pak Ipomea batatas, patří mezi tropické rostliny pocházející ze střední Ameriky. Hlízy této rostliny jsou jedlé, jejich dužina je většinou sytě oranžová (může mít však i další barvy od žluté až po fialovou) a má mírně sladkou chuť. Tyto hlízy se využívají obdobně jako hlízy bramboru, vzhledem jsou bramborám také podobné, i když tyto dvě rostliny botanicky příbuzné nejsou.

Jedná se o plazivou rostlinu, s vejčitými až srdčitými listy, které působí velmi esteticky a povijnice se často pěstuje také jako okrasná. Ve většině případů se však pěstuje pro hlízy, a to nejen na zahrádkách vášnivých pěstitelů, ale také ve velkém. Mezi největší producenty batátů se řadí Čína, Malawi a Tanzanie.

Odrůdy batátů

Je známo více než 400 různých odrůd batátů, které se od sebe liší v mnohém – velikostí, tvarem a barvou listů, velikostí, tvarem, chutí a barvou hlíz, velikostí a celkovým vzhledem rostliny a podobně.

Vzhledem k takovému počtu různých kultivarů si je zde nemůžeme jmenovat všechny, a tak si uvedeme alespoň pár z těch, které jsou běžně k dostání u nás a dobře snáší naše klimatické podmínky.

V České republice se povijnice batátová pěstuje jak pro hlízy, tak jako okrasná rostlina.

Okrasné batáty:

• ‚Yellow‘ – listy jsou světle zelené se žlutým podtónem, klasické velikosti.
• ‚Compact Yellow‘ – žlutozelené listy jsou menší velikosti. Rostlina se s oporou dorůstá až 3 metrů.
• ‚Red‘ – listy jsou temně červené, dužina hlíz má také tmavší odstín.
• ‚Cameo‘ – vejčité listy mají velmi tmavý fialový odstín.
• ‚Colored Leafs‘ – bujně rostoucí kultivar se zelenobílými až narůžovělými listy. Pěstuje se hlavně jako okrasný.
• ‚Green‘ – tato odrůda se vyznačuje trávově zelenými listy, které jsou spíše srdčitého tvaru.
• ‚Marguerite‘ – listy jsou srdčité a limetkově zelené, pěstuje se jako okrasná.

Jedlé batáty:

• ‚Erato White‘ – vysoká produkce hlíz, listy hluboce jsou vykrajované, hlízy mají hnědou slupku a bílou dužinu.
• ‚Erato Orange‘ – tato odrůda se od té předchozí liší pouze tím, že plody mají dužinu oranžové barvy.

Aktuálně dostupné odrůdy sladkých brambor si můžete vybrat také v našem eshopu

Jak pěstovat batáty

Okrasné:

• Stanoviště: pěstování batátů je vhodné na slunci až v polostínu. Pěstovat lze v záhonu, v truhlíku i větším květináči. Okrasné kultivary se skvěle hodí do truhlíků k letničkám.
• Nároky na půdu: výživný a kyprý substrát
• Závlaha: rostlina má raději vlhké prostředí bez přelévání.
• Řez: pěstuje se jako letnička, řez tedy nevyžaduje.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: okrasné druhy hnojíme jednou až dvakrát týdně hnojivem pro balkonové rostliny

Jedlé:

• Stanoviště: pěstujeme na slunci až v polostínu, na dostatečně velkém prostranství. Ke stonkům lze umístit oporu, v opačném případě se bude rostlina na stanovišti chovat jako půdokryvná.
• Nároky na půdu: hluboké, hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.
• Závlaha: pravidelně zaléváme, v období sucha zálivku ještě zintenzivníme.
• Řez: řez není vyžadován, batát se pěstuje jako jednoletá rostlina.
• Odolnost: nejsou mrazuvzdorné, před případnými přízemními mrazíky je nutné rostliny chránit.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: pěstujeme-li povijnici batátovou pro hlízy, je nutné používat organická hnojiva, například kompost.

Výsadba batátů

Batáty většinou pěstujeme z kořenových hlíz. Je potřeba počítat s tím, že plazivá povijnice zabere na pozemku dost místa, proto jí vyhradíme obdobné políčko, jako bychom sázeli klasické brambory. Na pozemku si vytvoříme asi 10 centimetrů hluboké brázdy rozmístěné přibližně 40 centimetrů od sebe. Samotné naklíčené hlízy do nich vkládáme opět se 40centimetrovým rozestupem. Rozmístěné hlízy zahrneme hlínou do hrůbků, přičemž předtím ještě můžeme do zeminy zapravit kompost nebo hnůj.

Kvetení a dozrávání hlíz

Květy se objevit můžou, ale nemusí. Když už budete mít to štěstí, najdete kalichovité kvítky bílé, růžové až fialové barvy, které jsou poměrně velké a na rostlině rozmístěné ve skupinách.

Hlízy dozrávají obvykle během září a října. Poznáme to tak, že lodyhy začnou zasychat. Teprve až po úplném zaschnutí lodyh se uchylujeme k vykopání hlíz. Postupujeme velmi opatrně, mechanické poškození sladkých brambor by mělo za následek jejich rychlou zkázu, vzhledem k obsahu cukru. Sklizené batáty můžeme uskladnit na suchém, chladném a dobře větraném místě.

Choroby a škůdci batátů

V našich podmínkách se povijnici batátové škůdci i choroby vyhýbají a k žádnému z onemocnění zde není náchylná. Na rostlině si nepochutnávají ani mandelinky a další „typicky bramboroví“ škůdci. Jediné, na čem si mohou nezvaní hosté pochutnávat, jsou hlízy. Ty obvykle požírají hlodavci.

Využití batátů

Jak jsme se již zmínili výše, povijnice batátová se často pěstuje jako rostlina okrasná listem. Skvěle se jí daří v nádobách a pěstitelé ji s oblibou usazují do truhlíků s letničkami, se kterými tvoří krásné, převislé, i metr dlouhé kompozice.

Pro člověka jsou však užitečnější hlízy této rostliny. Ty obsahují celou řadu živin, lehce stravitelné sacharidy, dostatek vlákniny, betakaroten a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Zralé hlízy tedy našly své široké uplatnění v kuchyni a lze je zařadit do mnohých receptů. Batáty lze vařit, péct, smažit – mezi nejoblíbenější recepty patří batátové pyré, batátové hranolky, ale i bramboráky z batátů, případně sladké pokrmy a moučníky.

TIP: Chcete-li se dozvědět více i o pěstování dalších druhů zeleniny, přečtěte si například náš článek o pěstování rajčat na balkoně.

Možná to zní neuvěřitelně, ale pravda je taková, že i květy se dají konzumovat. A pokud je vhodně naaranžujete na talíř, určitě Vám bude i lépe chutnat. Není to jen módní výstřelek. Tyto květy se používaly v kuchyni už v minulosti. Ve Středomoří, na Dálném i Středním Východě.

Není to jídlo k nasycení se, ale pokrm pro oči, chuťové pohárky, poznávání nových vůní a chutí.
I květy mají osobitou chuť. Některé jsou výrazně, některé méně aromatické a mnohé svou barvou zaujmou natolik, že každodenní všední jídlo bude působit s květinami elegantněji, upraveněji a estetičtěji.
Kromě toho, že si je můžete nasbírat na loukách, mnoho z nich lze pěstovat i v zahradě nebo v nádobách na terase a balkoně.

Při jejich sběru je třeba dodržovat určité zásady:

- květy sbírejte brzy ráno nebo dopoledne, kdy je jejich chuť výraznější, protože obsahují více vody, která se ještě nestačila vypařit
- sbírejte jen na místech, kde není prach
- nepoužívejte na rostliny žádné chemické postřiky a hnojiva
- květiny nebo rostliny napadené chorobami a škůdci nepoužívejte
- květy nemyjte, jen je otřeste
- odstraňte z nich všechny pestíky, pyl a tyčinky
- ve většině případů jsou vhodné na konzumování jen okvětní lístky
- pokud máte alergii, květy nekonzumujte
- květy můžete konzumovat čerstvé, sušené, mražené, tepelně lehce upravené, pečené
- i květák a brokolice jsou nerozvinuté květy
- květy, které neumíte přesně identifikovat, raději nekonzumujte

Které květy jsou jedlé

Mezi nejčastější konzumovatelné květy patří: levandule, lichořeřišnice, květy běžných bylinek (máta, meduňka, mateřídouška, tymián, pažitka), aksamitník, měsíček, fialky a macešky.

Na louce můžete sesbírat květy pampelišky, podbělu, prvosenky jarní, plicníku lékařského, brutnáku, hluchavky, fialky, šípkové růže, kopretiny, chrpy, květy lesních jahod a jiné odrůdy s bílým květem, květy jetele..

Na zeleninovém záhonu nezapomeňte na květy okurek, dýní a cuket, kopru, pažitky, cibule, česneku, rukoly, bazalky ...

V květinovém záhoně nasbíráte jedlé květy z těchto trvalek: levandule, šalvěj, růže, slunečnice, hřebíček, chryzantémy, rudbekie (echinacea), macešky ..

Dokonce i z balkonu můžete sesbírat okrasné květenství fuchsie a muškátu. Výborné jsou citrusové květy.

V lese nasbíráte: lipový i akátový květ, bezový květ

Pozor! Z některých rostlin jsou jedlé opravdu jen květy. Platí to například u akátu. Celá rostlina kromě květů je jedovatá! Vyzkoušejte smažený cuketový květ, obalený v těstíčku. Stejným způsobem lze připravit i květy akátu a bezu.
Pokud nemáte zahradu, ale láká vás pěstování, mnohé z nich si můžete vypěstovat i v nádobách na balkoně a terase. Vděčná a rychle rostoucí je lichořeřišnice, levandule, šalvěj, bylinky, aksamitník.

Jedlé květy pěstování

S pěstováním můžete začít přímo od semínka, nebo si lze zakoupit hotové rostliny v květináčích. Jedlé květiny nevyžadují speciální péči na pěstování. Logické je, že se nesmí používat žádné chemické postřiky a hnojiva, které by poškodily chuť samotného květu. Pokud chcete takové rostliny hnojit, používejte jen vlastní kompost, který stačí zapracovat, nebo nasypat k rostlině. Některé zakoupené substráty již mohou obsahovat granulované hnojivo. V nádobě se bude dařit i maceškám a lichořeřišnici. Nejsou náročné na pěstování a pokud jim dopřejete dostatek slunce a vláhy, budou vzkvétat.
Mnohé květy, kterými chcete osvěžit nápoje, můžete zmrazit do nádoby i s vodou a v podobě kostek ledu je pak používat. Zejména květy mateřídoušky, meduňky a máty. Květy fialky a macešek vyniknou v zeleninovém salátu, na zmrzlině nebo koláčích a zákuscích.
Nechejte se inspirovat, získejte z vlastní zahrady maximum a poznávejte nové netradiční chutě.

TIP: Chcete dát přednost spíše klasickým bylinkám? Možná vás pak spíše zaujme například medvědí česnek a způsob jeho pěstování.

Užitnou část zahrady si mnoho lidí bez tradičních brambor ani neumí představit. Jejich pěstování má dlouhou tradici a každý pěstitel má svůj „recept“ na bohatou úrodu.

Co však dělat, když je vaše zahrada příliš malá a zvažujete kam vysadit každou jednu rostlinu? Pokud se nechcete vzdát své vlastní úrody brambor, nabízíme vám způsob jak získat větší množství brambor v malé zahradě pomocí pletiva.

Nezoufejte, že máte malou zahradu a nemůžete v ní pěstovat všechny druhy zeleniny. Navíc asi každý si uvědomí, že brambory potřebují velkou plochu, protože jsou vysoké a potřebují přihrnovat zemí.

Nabízíme Vám výborné řešení, jak i na malé ploše získáte velké množství brambor. Postačí Vám k tomu pletivo s většími oky, sláma, kompost nebo substrát a sadbové brambory. Tento koš na brambory umístěte na světlé místo v zahradě. Pletivo může být libovolně vysoké.

1. Stočte pletivo do kruhu a zajistěte, aby se nerozcházelo.

2. Mírně ho přihrňte zemí.

3. Na dno umístěte slámu a zasypte ji vyzrálým kompostem nebo zahradnickým substrátem.

4. Po obvodu kruhu vysaďte brambory tak, aby byly alespoň v každém druhém oku pletiva.

5. Dbejte na to, aby očka brambor směřovaly ven.

6. Přidejte opět vrstvu slámy, zasypte kompostem a postup s bramborami a výsadbou opakujte, dokud se nedostanete na vrch pletiva.

7. Vrchní brambory mohou být vysazeny ve středu, neboť mají možnost růst nahoru.

8. V případě potřeby zalévejte a sledujte, jak Vám pletivo obrůstá listy brambor.

9. Když listy seschnou cca v září, povytahujte zaschlou nať, vytáhněte pletivo, brambory se Vám vysypou přímo na zahradu a stačí je jen sebrat.

Vypěstujte si bohatou úrodu zeleniny, v naší nabídce najdete také kvalitní a odolné sazenice zeleniny

TIP: V případě malé zahrady nebo pěstování na balkoně, si přečtěte také článek o pěstování zeleniny v nádobách.

Zdroj foto inspirace : http://alternative-energy-gardning.blogspot.ca/2013/10/how-to-make-potato-barrel-using-chicken.html

Bobkový list všichni známe zejména z kuchyně. Jeho nezaměnitelnou vůni nenahradí v některých jídlech naprosto nic. Známe ho většinou sušený. Věděli jste, že jej můžete vypěstovat i ve vaší zahradě nebo v květináči? Stačí pár důležitých informací o pěstování a můžete hned začít.

Bobkovišeň a vařín rozdíl

...aneb Prunus laurocerasus vs Laurus nobilis...

Mnozí si je pletou, proto je velmi důležité vědět rozdíly. Vavřín a Bobkovišeň jsou dvě rozdílné rostliny, jak naznačuje i jejich latinský název, chápeme, že ne každý ho ale zná. Často se běžný člověk o vavřínu vyjadřuje jako o vavřínovci - bobkovišni a naopak. Ale bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je jedovatá dřevina a vavřín pravý (Laurus nobilis) je jedlý bobkový list. Rozdíl je vidět i na listech a samotné stavbě rostliny-dřeviny.

Bobkový list pochází z Asie, Íránu, ale hojně se nachází také kolem Středomoří. Je náchylný na mrazy, ale postupně zdomácněl i v našich podmínkách. Starší dřeviny umí přežít bez poškození i v zahradě na jihu ČR, obvykle se však na zimu přenáší do nemrznoucích podmínek, zejména jedná-li se o mladé dřeviny a zakořeňující řízky.

Je to stálozelený keř, výborně se tvaruje a dobře zvládá řez. Rychle se rozmnožuje řízky a jeho listy můžete využít k aranžování, sušení a zejména v kuchyni. Kvete na jaře bílými květy. Později se tvoří plody ve velikosti třešně fialové až černé barvy.

Pěstování bobkového listu

Bobkový list v zahradě

Umístěte jej na přímé slunce s chráněnou expozicí alespoň ze 2 stran a kořeny zamulčujte kůrou. V případě poškození mrazem dobře po řezu regeneruje. Venku však doporučujeme pěstovat jen v teplejších lokalitách na jihu Moravy a opravdu starší dřeviny s postupným otužováním. Jinak zvládá teploty do -5 stupňů.

Bobkový list v květináči

Vyžaduje klasický univerzální substrát nebo substrát pro bylinky. Po zakoupení jej určitě přesaďte a pěstujte na terase nebo balkoně až do příchodu mrazů. Později jej přemístěte do bytu, světlé a chladné chodby, zimní zahrady. Pěstovat se může jako keř nebo na kmínku. V bytě vyžaduje to, co klasické pokojové rostliny. Na chodbě zvládne 13-18 stupňů a přiměřenou zálivku. Čím je teplota nižší, tím nižší musí být zálivka. Pokud je teplota v bytě vyšší, je třeba i rosit listy. Má rád světlé místo, pozor však na radiátor a přímé slunce přes sklo, používejte raději žaluzie nebo jej umístěte v blízkosti okna.

Jak stříhat bobkový list

Bobkový list stříháme venku cca 2x ročně. Podporujeme jeho habitus a hustotu a také jej můžeme stříhat samozřejmě dle potřeby v kuchyni. Pokud vavřín pěstujete jako kmínek, korunku zastřihávejte pravidelně, udržíte tak její hustý vzhled. Řízky můžete použít zároveň k dalšímu zakořeňování. Křovitý vavřín upravujte podle potřeby a požadovaného tvaru. Řez je jednoduchý, nevyžaduje nic speciálního.

Hnojení a zálivka

Hnojit můžete univerzálním hnojivem během vegetace, v zimě se nehnojí. Zálivka by měla být pravidelná, ale půda a substrát nesmí být dlouhodobě podmáčeny.

Je bobkový list mrazuvzdorný?

Jak jsme již uvedli v textu, máme zkušenosti, že starší dřeviny bez problémů přežijí i naše zimy na jihu Moravy v chráněné poloze. Doporučujeme však zejména mladé dřeviny přemístit před mrazy do nemrznoucích podmínek. Zvládá teplotní pokles na -2 až -5 st., starší dřeviny i -10 až -15 st. Mnozí pěstitelé je preventivně obalují i do starších dek a kořeny mulčují listím a kůrou.

Kdy sklízet bobkový list a jeho použití

Bobkový list se využíval již v minulosti k dekorování vítězů v podobě věnců. Jeho nezaměnitelné aroma pozná snad každý. Listy se však nekonzumují, jen se nechají vyvařit nebo se nakládají se zeleninou, jsou velmi hořké a ostré. Můžete je používat také k aranžování, vázání věnců a zajímavých dekorací.

Chcete si vavřín vypěstovat v zahradě nebo v květináči? Vyberte si z aktuální nabídky rostlin bobkového listu v našem eshopu

Listy se sbírají během celého roku. Zkontrolujte, zda nemají známky poškození. Suší se volně položené vedle sebe na plechu, v polostínu nebo v sušičce a uskladňují v dobře uzavíratelných skleněných nádobách, ale také v látkových a papírových sáčcích.

Používat se mohou také čerstvé listy. Využít je můžete na různé zálivky při zavařování zeleniny, okurek, zelí, papriky i hub. Vhodný je také pro přípravu masa, ryb, do kyselých polévek. Můžete z něj vyrobit i repelent proti otravnému hmyzu nebo jej uložit do skříněk, aby vám moli nenapadli rýži, sušené houby nebo fazole.

Z vývarů se dělají i různé obklady na rány a je velmi oblíbený také v léčitelství. V Řecku a v Římě byl považován za posvátnou rostlinu a byl vysazen před každým chrámem. Ukrývá v sobě silice, glykosidy, partenolidy, třísloviny, hořčiny a také éterické oleje. Pomáhá při cukrovce, otocích, při bolestech křížů, na trávení, tlak a podporuje chuť k jídlu. Také působí protizánětlivě a dezinfekčně.

TIP: Další oblíbená rostlina, která prospívá našemu zdraví je například medvědí česnek. Přečtěte si článek o tom, jak se Allium ursinum pěstuje.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Toto období je vhodné na nákup semen zeleniny. Neboť některé druhy zeleniny mají příliš dlouhou vegetační dobu, je dobré si je včas předpěstovat, abyste se i dočkali úrody.

U druhů, které mají krátkou vegetační dobu jako salát a kedlubny, předpěstováním naopak docílíte brzké sklizně. Teplomilná zelenina jako papriky, rajčata, okurky, dýně a melouny nesnášejí chlad a jarní mrazy, proto je třeba si promyslet výsevy a zejména jejich samotnou výsadbu do skleníku, fóliovníku nebo do volné půdy.

Na venkovní záhony se obyčejně vysazují po rizikových jarních mrazech, které se v poslední době trochu posouvají na období kolem 25.5.

Pokud si nejste zcela jisti, jak postupovat při výsevu, přečtěte si článek jako semínka na sázení správně připravit.

Nabízíme Vám praktického poradce pro odhadnutí správného termínu výsevu a výsadby do volné půdy podle zeleniny:

Jarní výsev zeleniny

Jarní období je zde. Je čas na přípravu záhonů a výsevy zeleniny s krátkým vegetačním obdobím.V březnu začíná oficiálně zahrádkářský rok, kdy je třeba připravit záhony. Pokud máte jen malou plochu vyčleněnou na užitkovou zahradu, vyzkoušejte moderní pěstování ve vyvýšených záhonech. Půda se tak nepřehřívá, udržuje si déle vláhu a i plevelu se méně daří a navíc odpadává manuální a těžké okopávání.

V mnoha případech stačí půdu malými hrabičkami prokypřit. Ve vyvýšených záhonech můžete pěstovat všechny druhy zeleniny i bylinky spolu s letničkami. Mezi časné a první výsevy patří výsevy kopru, salátu, ředkviček a špenátu. V poslední době si u nás našel místo i novozélandský špenát, který je podobný využitím jako klasický špenát. Oficiální název je Čtyřboč rozložitý - Tetragon expansa.

Tato semena můžete vysévat již od poloviny března, pokud to půdní podmínky dovolují a půda je proschlá, bez sněhu. Klíčí při teplotě 3 - 4 °C. Později koncem března můžete začít s výsevem mrkve rané, petržele, pastináku a cibule. Mrkev pozdní stačí vysít v polovině dubna. Ředkvičku, salát, špenát i hrášek můžete vysít i 3x do konce sezóny a úrody se určitědočkáte. Plochu po výsevu udržujte. V první řadě určitě vyklíčí plevele, které ihned odstraňujte. V místě výsevu však opatrně aby ste nevytrhli i klíčící zeleninu.

Správná taktika plevel zabrzdí

Pokud chcete plevel oklamat, připravte vše na výsevy, ale semena nevysejte. Klíčící plevel vyškubejte a vysejete semena. Plevelu bude déle trvat, než vyroste znova a Vy tím zajistíte vyšší rostlinky ze semen. Moderní výsadby jsou takové, které i oku lahodí. Vysévejte tedy různé druhy zeleniny do řad vedle sebe. Zamezíte tím i výskytu škůdců. Vysejte řadu ředkviček, řadu mrkve, řadu špenátu atd.. Samozřejmě dbejte na jednotlivou snášenlivost plodin a zejména na střídání plodin během jednotlivých let.

Na ploše si nechte prostor ještě na dubnové výsevy a výsadby teplomilné zeleniny. Pokud vysejete ještě letničky po obvodu jako například aksamitníky, které jsou v různých barvách i výškách, vytvoříte doslova eko-zahrádku. Letničky, které jsou aromatické, odhánějí i množství škůdců. Celkově užitkovou část od okrasné můžete oddělit zelenou nebo květinovou stěnou, či nízkým živým plotem z letniček, trvalek, jehličnanů a keřů.

Spolupracujeme s nadšenými pěstiteli z akosadit.sk. Využijte svou plochu co nejefektivněji a vytvořte zároveň podmínky pro maximalizaci úrody!

Nechte si vytvořit svůj osevní plán speciálním algoritmem ZDE. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů.

TIP: V našem dalším článku se dozvíte podrobnější informace o pěstování ředkvičky a jiné rychlené zeleniny.

Jaro vidíme, cítíme a vnímáme. Konečně je v plné kráse i u nás a je to opravdu vidět. Některé kvetoucí květiny nám už nepřipadají tak vzácné. Zahrada však již nyní vypadá opravdu jarně a svěže. Každým dnem přibude něco nového a to je opravdu jako balzám na duši pro všechny zahradníky a milovníky květin. Kromě slunce nás však čeká mix přeháněk, možná i sněžení, vítr a chlad. Typické aprílové počasí.

Kromě příprav volných záhonů na zahrádce je důležité definitivně zkontrolovat trvalkové a smíšené záhony a odstranit všechny kryty a suchá stébla na okrasných travách a trvalek. Levandule vyžaduje zkrácení, aby vytvořily kompaktní kopečky a nasadily množství květů.

Stále je vhodný čas na výsevy letniček, trvalek a samotné výsadby okrasných stromů, keřů a rostlin, které se Vám líbí. Nezapomínejte, že se jim bude dařit pouze na takovém místě, jaké preferují a jaké vyžadují. Rozkvetlé tulipány a narcisy vynikají na záhonech a hrdě vztyčují své hlávky plných a barevných lupenů. Mezi menšími kvítky dominují modřence.

Zeleninová zahrada v dubnu

V zeleninové zahrádce Vás čeká milá povinnost vysévat ředkvičky, mrkev, hrášek, petržel, salát. Také je čas na předpěstování dýní, okurek a melounů. Toto je nejdůležitější měsíc pro všechny zelináře, co se týče přímých výsevů do záhonů. Chcete vyzkoušet i něco jiného. Vyzkoušejte pěstování ve vyvýšených záhonech.

Náš tip pro Vás : Záhon před samotným setím vyhrabejte, ale už nerýčujte. Nechte pár dní uležet. Semenům se daří rychleji vyklíčit v nepřekypřené půdě.

Co všechno bychom ještě měli stihnout?

• pokračujeme ve výsevu salátu, cibulkya časných košťálovin
• stejně vyséváme do volné půdy ředkvičku, hrách a kořenovou zeleninu
• předpěstujeme si různé bylinky
• připravujeme půdu na výsadbu teplomilné zeleniny
• zakládáme fóliovníky
• do skleníků vysazujeme sazenice teplomilné zeleniny
• pravidelně zaléváme
• od poloviny měsíce můžeme předpěstovat semena dýní, okurek, melounu a cuket
• koncem měsíce vyséváme kukuřici a fazolky, někde i brambory

Dubnové práce v okrasné zahradě

Nejvíce práce Vám dá asi trávník, který sice nebyl dlouhodobě pod sněhem, ale neměl ani dostatek výživy a vláhy na růst. Je potřeba ho provzdušnit, odstranit mech a začít s hnojením. Stejně můžete nastartovat závlahový systém.

Stejně je čas na výsadby, přesazování, výsevy i do skleníků a fóliovníků a hnojení. S výsadbou letních cibulovin však ještě počkejte.

Růže také vyžadují Vaši pozornost. Poškozené výhony zkraťte a růže přihnojte. Popínavé růže pouze zkraťte na místech, které jsou poškozené suché a přivažte je k opoře.

Shrnutí v bodech:

• vyhrabujeme trávník, odstraňujeme mech, případně staré listí a porost
• v druhé polovině můžeme zakládat nový trávník výsevem nebo koberci, samozřejmě za předpokladu dostatečné zálivky
• plejeme všechny plochy v zahradě
• nastartujeme zavlažovací systém
• vysazujeme jehličnany a okrasné dřeviny
• vysazujeme trvalky, kapradiny, popínavé rostliny
• upravujeme záhony a zakládáme nové
• dokončíme řez okrasných dřevin
• dokončíme řez růží a vysazujeme nové
• sestříháme okrasné trávy, stejně je můžeme rozmnožit dělením trsů
• můžeme začít s výstavbou krbu, altánku, pergol nebo nových chodníků
• pravidelně zaléváme během teplých dní a přihnojujeme
• upravíme skalky, definitivně odstraníme všechny kryty
• překopeme záhony s dvouletkami
• nenáročné letničky jako hrachor, lichořeřišnice, měsíček, aksamitníku vyséváme přímo na záhon
• vysazujeme nové živé ploty
• stříháme živé ploty
• koncem měsíce vysazujeme truhlíky a mísy s balkónovými rostlinami a muškáty
• zazimované květiny v nádobách připravujeme na vnější přesun nejdříve otužováním

Ovocná zahrada v dubnu

I ovocnáři budou mít plné ruce práce. Procházku ovocným sadem budete určitě absolvovat s nůžkami v ruce. Nezapomeňte plochy pod stromy udržovat v bezplevelném stavu, aby měli kořeny rychlý přístup k vláze a výživě. V tomto měsíci je čas na tyto práce:

• řežeme peckoviny
• ošetřujeme postřikem broskve proti kadeřavosti
• jádrové ovoce ošetřujeme proti strupovitosti, padlí
• vysazujeme révu
• dokončíme výsadbu ovocných druhů s volným kořenem
• upravíme mísy kolem ovocných stromů a zaléváme
• vysazujeme jahody s kořeny
• dokončíme vyčištění sazenic původních jahod a přihnojíme

Domečky pro hmyz

Určitě jste už o nich slyšeli. Není to jen dekorace, i když mnohé láká právě to, že domky jsou atraktivní a zejména "takové" přírodní. Výborně zapadnou do venkovské rozvolněné zahrady, do zahrad s ekologickým podtónem, ale i do té Vaší, pokud mu najdete vhodné místo, aby kromě dekorační funkce plnil právě i to nejdůležitější, a sice aby byl útočištěm pro různý hmyz, který má v zahradě nenahraditelné místo.

Pokud máte před hmyzem respekt, nebo Vám je nepříjemný, asi nemá smysl mít nablízku hmyzí domeček. Okrádáte se však o pozorování těchto malých stvoření, které se začnou v domku zabydlovat. Domečkem může být cokoliv, kde se hmyz dokáže schovat. Staré květináče, nádoby, dřevěný rám s pletivem, ale i jiné netradiční domky. Fantazii se meze nekladou. Důležitá je různorodá výplň, pro různé skupiny hmyzu.

Výplňový materiál: seno, sláma, svázaná stébla okrasných trav, bambusová stébla, mech, větvičky vrb a bříz, tenčí větve, tlustší větve, do kterých můžete navrtat otvory, makovice, šišky, děrovaná cihla, dutý kmen, pár kamínků, šnečí ulity, suché listí atd.

Suchá tráva naplněná do starých prasklých květináčů může být velmi pohodlná pro škvory (Dermaptera). Mýty o tom, že jsou nebezpeční a vlezou Vám do ucha, nejsou pravdivé. Škvoři si  sice libují v úzkých prostorách, ale je to hmyzožravec. Pokud ho máte v zahradě, je to dobré znamení. Požírá mšice a jiný drobnější hmyz. Je stejně důležitý jako berušky. Běžně ho najdete v listech, ve stinných částech zahrady nebo v lupíncích pivoňky. Možná jste ho do bytu už několikrát přenesli s prádlem, které v létě sušíte venku. Nezabíjejte ho, ale opatrně přeneste ven.

Kromě ubytování je třeba zajistit také dostatek potravy pro užitečný hmyz. Medonosné rostliny jsou pro tento účel ideální

 V dutých stéblech nebo ve dřevě se mohou usídlit divoké včely, včely samotářky, včely čalounice atd. Je jich opravdu velké množství. Mnohé z nich nemají ani žihadlo, takže nejsou nebezpečné a dokáží opylovat mnohem více než včela medonosná.

Berušky jako nejlepší ekologický likvidátor škůdců (zejména mšic) si tu své místo na přezimování mohou najít také. Upřednostní suchou trávu, slámu nebo větvičky. Za svůj život beruška sežere až 4000 mšic.

Umístění hmyzího domku

Domeček by měl být v klidné části zahrady, v blízkosti trvalkové výsadby, ochráněn před silným větrem a deštěm. Závěsné domky je vhodnější umístit výše na zeď nebo oplocení. Pokud máte v zadní části zahrady zeď, je vhodné umístit zde více malých domků, některé i na slunci.

V moderně upravených zahradách si hmyz jen velmi těžko najde útočiště, proto hmyzím domečkem zabezpečíte domov mnohému hmyzu. Tvar i provedení si můžete upravit do Vámi požadovaného stylu, aby ladily s celkovou koncepcí zahrady.

Domek umístěte trvale, nepřenášejte ho. Zadní část (může být i přední nejlépe s otevíracími dvířky, zajistěte pletivem. Ptáci by mohli toto prostředí narušit. Domečky nečistěte, ponechte opravdu všechno na přírodě. Nečekejte zázraky za půl hodiny. Bude trvat, než si hmyz tento prostor najde a vyzkouší.

Do tvoření určitě zapojte i děti. Pomohou Vám s hledáním vhodného materiálu na výplň domku, který najdete v blízkém lese během procházky nebo i na zahradě.

Hmyzí domeček má plnohodnotný význam tehdy, když je zahrada různorodá i druhovým složením. Barevná a trvalková květenství lákají hmyz a nádherné motýly. Věděli jste, že existují i speciální motýlí domky? Stačí, když si na zahradě vysadíte komuli (Buddleja davidii - motýlí keř) a o motýly nebude nouze. Umístěním takového hmyzího hotelu v zahradě snížíte potřebu používaní chemických postřiků.

Inspirujte se také článkem o rozkvetlé zahradě.

Posezení v zahradě

Skončilo období, kdy jsme jen přes okno koukali ven do zahrady. Teď nás to láká být venku co nejdéle a při práci si i odpočinout v zahradě, na oblíbeném křesle či sezení a kochat se okolní přírodou či zahradou, v níž se probouzí život. Každý den doslova vidět, jak některé rostliny a dřeviny vyrostli a doplnili prostor.

Určitě si nenechte ujít východ slunce, pokud máte terasu situovanou na východ. Teplé sluneční paprsky zahřejí i probudí. Možná ještě s dekou ale i s kávou či čajem v ruce, se Vám podaří rozběhnout a přivítat den. Připravte si snídani na terase a den bude určitě hezčí. Na to, abyste si posezení opravdu užili, potřebujete kvalitní sezení a pěknou kompozici a rostliny kolem.

Dřevěný nábytek je nejbližším materiálem z přírody. Je to vhodný materiál na stolovací servis, posezení. Obyčejně se ošetřuje nátěry ale i neošetřované dřevo zapadne do kterékoliv kompozice, může být i uložen mimo sezónu i ponechán venku během celého roku. Sezení z exotického dřeva je finančně nákladnější, ale velmi často preferované. Dostupnější materiály jako plast a kov je vhodné umístit na terasu i balkon.

Pohodlí a praktické využití na jedné straně a styl na druhé se nemusejí vzájemně vylučovat. Určitě si pamatujete na časy dětství, kdy jsme seděli na pařezech a různých dřevech a opékali vuřty dlouho do noci. I takové sezení je vhodné do venkovského prostředí. Kromě doplňků však zahradu v první řadě tvoří samotné rostliny, které Vám dotvářejí prostor, tvoří hlavní kostru kompozice, vytvářejí soukromí, příjemné zákoutí nebo působí naopak majestátně a dominantně.

Každá zahrada by měla mít jednu živou a jednu neživou dominantu. Kromě dominantního altánku se sezením i zajímavý strom, který vyniká květem, vůní, tvarem nebo jinými vlastnostmi. Stačí když si přenesete byť ratanové křeslo do trávníku a posedíte si v zahradě. Den bude určitě hezčí.

Jaro je variabilní, voňavé a stále nás bude překvapovat něčím novým, tak se nechme překvapit. Pokud jste stihli ukončit všechny důležité práce v březnové zahradě, připravte se také na práce, které nás čekají v zahradě v květnu.

Zimolez – Lonicera kamtschatica – zimolez kamčatský, jinak nazývaný také jako kamčatská borůvka. Patří mezi drobné netradiční ovocniny, v poslední době často vyhledávané. Na rozdíl od klasických borůvek nejsou náročné na pěstitelské podmínky. Nevyžadují pravidelné doplňování kyselé rašeliny a běžně rostou v každé zahradní půdě.

Pochází z chladných oblastí Sibiře a Kamčatky, nepřekvapí je jarní mrazy a mnohé bohatě větvené keře dokonce začínají kvést už v prosinci. Není to sice vhodné, ale často se to stává. Zvládne slunce i polostín, i teplé oblasti, pouze vyžaduje dostatek vláhy při nasazování květů a narůstání plodů.

Zimolez pěstování

Je to v podstatě zvláštní dřevina. Lonicery obyčejně známe jako popínavé okrasné rostliny bohaté svými opojnými a voňavými květy. Tato lonicera patří mezi užitkové dřeviny, keř dorůstá do výšky 2 m a je hustý a bohatě rozvětvený. Kvete brzy na jaře drobnými bílými květy, které vyrůstají z paží listů. Později se tvoří dlouhé modré plody podobné borůvkám. Podobnost je v chuti a v barvě plodů, tvar je však protáhlý. Velikost plodu je od 15 do 30 mm, podle kultivaru jsou plody drobnější i větší.

První plody lze očekávat od poloviny května, mají sladkokyselou chuť, jsou šťavnaté, vhodné pro přímý konzum i zpracování. Kvalitní úroda je podmíněna vysazením více odrůd jednoho druhu, dřeviny jsou cizosprašné. Nestačí vysadit 2 rostliny stejného kultivaru vedle sebe, ale je vhodné vysadit opylovače kvetoucí ve stejném období.

Dopřejte si v květnu první bobule zimolezu ve vaší zahradě

Daří se jim více na slunci, ve vlhčí a půdě bohatě zásobené živinami. Mnoho odrůd bylo vyšlechtěno v Rusku, a proto jsou vhodné i do chladnějších oblastí, nepřekážejí jim mrazy ani pod - 40 stupňů, dokonce dobře odolávají i jarním mrazům.

Na Slovensku byly vyšlechtěny odrůdy Amur, Altaj.

Zimolez druhy

L. caerulea - zvaný též zimolez modrý, zimolez sladký, zimolez muchový, zimolez modrý nebo medonosný, původně se vyskytující v Kanadě, Japonsku, Rusku a Polsku.

L. edulis – zimolez jedlý

Kamčatská borůvka výsadba

Zimolez se sází většinou kontejnerovaný, během celého roku, zejména od jara do podzimu, do trvalého zamrznutí půdy. V době kvetení by se nemělo s dřevinami manipulovat, protože hrozí opad stávajících květů. Vysazuje se do předem připravené jámy s vyzrálým kompostem. Je vhodné pěstovat alespoň 3 kusy různých kultivarů vedle sebe.

Kamčatská borůvka řez

Během výsadby ani první roky pěstování není nutný žádný řez, dokonce jej nemusíte provádět ani do 5 let od výsadby. Odstranit můžete jen estetické vady, odumřelé a jinak poškozené větvičky. Po 5 letech lze provést zmlazovací řez, kde odstraníte nejstarší větve, slabé výhony či zahušťující korunu. Řez se provádí na jaře.

Kamčatská borůvka nejlepší odrůdy

Vhodné kombinace pro opylování

Aurora + Boreal Blizzard + Boreal Beuaty

Aurora + Boreal Beast + Boreal Blizzard

Aurora + Boreal Blizzard, Boreal Beast+ Boreal Beauty

Borealis + Aurora

Sinij Utes + Aurora

Blue Banana + Aurora

Jugana + Aurora

Z toho vyplývá, že Aurora je nejlepším opylovačem, stejně jako kultivary Boreal. Kromě těchto kultivarů jsou často dostupné také Honey Bee, Indigo Yum, Morena atp.

TIP: Mezi další, možná ještě méně známé druhy drobného ovoce patří rakytník řešetlákový. Přečtěte si více o pěstování rakytníku řešetlákového.