Užitková zahrada

Pokud jste si v zahradě našli místo a plánujete výsadbu jahod, je to výborný způsob, jak si doplnit zdravý jídelníček, potěšit děti a vyměnit sladkosti za sladké a voňavé jahody.

Pokud si je zakoupíte jednou, můžete si je do dalších let rozmnožovat. Zajímavé jsou i kolekce jahod pro postupný sběr nebo kolekce středně časných, velkoplodých jahod. Pokud se chystáte na výsadbu, přečtěte si naše tipy na pěstování jahod. Nyní se však blíže podíváme jak množit jahody.

Množení jahod šlahouny

Jahody se rozmnožují pomocí dceřiných produkčních odnoží, které vyrůstají z mateřské rostliny a dosahují i 1,5 metru. Na tomto úseku najdete i 5 ks nových rostlin.

Odebírejte však jen první dvě rostlinky rostoucí od mateřské rostliny. Právě ty jsou totiž nejkvalitnější. Odstřihněte je a zasaďte do truhlíků, nebo pokud mají již dostatečně vyvinuté kořeny, přímo do půdy stejně, jako když jste záhon jahod zakládali.

Ostatní hřížence odstraňte, aby rostlinu zbytečně nevysílily. Porost tak bude upraven před zimou.

Vysazujte dostatečně hluboko. Srdíčko s listy nesmí být pod povrchem půdy. Je už na Vás, zda využijete klasické řádkové výsadby, pěstování v textilii, záhonové výsadby. V každém případě dbejte na to, aby byla plocha vždy odplevelení, aby se zálivka vždy dostala ke kořenům. Po výsadbě zavlažte. Nezavlažujte neustále na srdíčka, mohli by začít hnít.

Pokud Vysazujete v jarních měsících, pozor na pozdní mrazy. Raději výsadby zakryjte pod fólii nebo textilii tak, aby se kryt porostů nedotýkal.

Hnojit začínáme na jaře (pouze stávající porosty) a pak po sklizni. Vhodné jsou speciální hnojiva pro jahody nebo NPK, Cererit.

Některé druhy jahod nelze pěstovat pomocí odnoží, neboť je nevytvářejí. Jsou to tzv. měsíční jahody a ty se rozmnožují pomocí semen.

Sladké a voňavé jahody najdete také v nabídce našeho eshopu

Zahrada začne již od začátku jara nabírat na hmotě. V létě je nutné některým rostlinám odstranit odkvetlé květenství, suché listy, případně odstranit celé trsy letniček a dvouletek. Konec léta patří stříhání ovocných dřevin, jako jsou peckoviny a také stříhání živých plotů. Kam však se vším rostlinným odpadem a podzimním listím?

V každém případě byste měli myslet na založení kompostu.

Jak kompostovat na zahradě

Do malé zahrady Vám postačí malý kompostér s jednoduchou manipulací a spodním výběrem. Ve velké zahradě jejich třeba několik. Proto někde v odlehlé části zahrady nebo v užitkové části vytvořte místo v podobě velké jámy, do které můžete bylinný odpad i dřevěnou štěpku z drtičky větví vysypat, zaházet listím, pilinami, zeminou a jednou za čas ji mírně prohrábnout, provzdušnit nebo polít.

Kompostér z palet

Ti vynalézavější si ho mohou vytvořit z dřevěných i poškozených palet, které postavíte do tvaru čtverce na výšku, jakou potřebujete. Také můžete použít gumové pásy nebo dřevěné desky, cokoliv, co udrží množství rostlinného materiálu na jedné kopě.

Kompostér umístěte do polostínu až stínu, poloha na celodenním slunci není velmi vhodná. Kompost se bude nadměrně vysoušet, což celý proces kompostování značně naruší.

Důležité je také aby měl kompostovaný materiál kontakt s půdou na spodní straně a dostatečný přívod vzduchu z bočních stran. Na to jsou vhodné právě palety. Ideální je dvoukomorový kompostér, kde jednou za čas prehádžete hmotu z jedné komory do druhé. Tím kompost provzdušníte a promícháte vrstvy. Nezapomeňte ho udržovat přiměřeně vlhký.

Za pomoci přírody a rozkladu už za rok můžete použít svůj vlastní kompost, na zúrodňování zeleninových políček nebo jako substrát pro výsadby a výsev.

Co patří do kompostu

Do kompostu je vhodný téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady. Zda to je posečená tráva, drobné větve, výborné je listí. Hrubší větve je vhodné zpracovat zahradním drtičem, jinak budete čekat na jejich rozklad i několik let. Suchý materiál by se měl před uložením do kompostu promíchat s tím mokrým, méně vhodné je ukládání vrstev způsobem suchá / mokrá.

To co vytvoříte v kuchyni: skořápky z vajíček, slupky ze zeleniny a ovoce, čajové sáčky, případně starší substrát z přesazování rostlin.

Pokud chováte králíky, drůbež, můžete kompost jednou za čas obohatit i o hnůj a slepičince, ze kterých se může na podzim vytvořit i hnojivá zálivka na ovocné stromy. Ne však čerstvě vysazené.

Co do kompostu nepatří

Pamatujte však na to, že ne všechno může jít do kompostu. Určitě vynechejte plevele ze záhonů, kameny, či jiný tvrdý tuhý odpad, zbytky jídel, chemicky ošetřené slupky z exotického ovoce, listí z ořechu používejte v omezené míře.

Kompostem si určitě v zahradě pomůžete. Je to rychlý způsob jak kvalitně obohacovat zem. To co nám dala, to my takhle vrátíme zpět. Ideální je, pokud do čerstvě zrýčované půdy po zelenině zapracujete i kompost, který se přes zimu vstřebá a dokonale rozloží v půdě. A na jaře bude půda plná síly, aby v ní opět vyrostlo množství rostlin, ze kterých budeme mít užitek.

Kompostování v bytě

Se vzkvétajícím zájmem o ekologický přístup k životnímu prostředí stále více lidí třídí svůj odpad. Poctivě separovat plastové lahve, plechovky a Tetrapaky do jednoho koše, skleněné lahve do druhého, papírové obaly a papír do třetího, a to co zůstane, šup do komunálního odpadu. Věděli jste, že až 40% komunálního odpadu tvoří bioodpad - slupky z ovoce a zeleniny, vajíčkové skořápky či kávové sedliny? Zkušení zahrádkáři vědí, že v kompostu lze bioodpad využít lépe, než jen tak vyhozený v koši.

Podobně jako na zahrádce, můžete biologický odpad jednoduše kompostovat i doma. Byť v paneláku a to pomocí vermikompostéru, který si za minimální náklady dokážete zhotovit i sami doma. My jsme se při zakládání toho svého inspirovali Přáteli Země a jejich jednoduchým návodem.

Co potřebujete k vybudování vlastního vermikompostéru?

- 2 větší plastové nádoby a 1 víčko

- hřebík, vrtačku, případně nůžky na proděravění děr

- kousek kartonu

- zemina

- hrst kalifornských žížal

Kalifornské žížaly jsou proužkované a mají výrazně větší apetit než naše žížaly. Dají se zakoupit na internetu.

Ideální nádoby na výrobu vermikompostéru by měly být v tmavých odstínech a mít rozměry alespoň 40cmx30cmx20cm. Zároveň mají být stohovatelné - tedy možnost uložit je na sebe.

Na dno první nádoby vyvrtejte množství děr, to budou díry, kterými bude protékat přebytečná voda v nádobě s žížalami. Tekutina se bude ukládat do druhé nádoby, ve které bude vložena nádoba s vyvrtanými dírami na dně. Tato tekutina se nazývá kompostovací čaj a můžete ji zředěnou použít na zalévání rostlin v poměru 1: 5.

Do nádoby s dírami na dně vyvrtejte i díry po okrajích, aby měli žížaly dostatečný přísun vzduchu. Nádobu vložte do druhé nádoby. Na dno nádoby s dírkami položte kousek papíru nebo karton, aby podestýlka a žížaly, které do ní vložíte, nepropadli do druhé nádoby. Na papír položte podestýlku pro žížaly - například starší zeminu. Do ní vložte žížaly a do rohu jim zahrabte potravu - nasekané zbytky ovoce nebo zeleniny. Potravu důkladně zahrabte, aby nelákala hmyz a netvořila se na ní plíseň. A hotovo! Už zbývá jen nezapomenout pravidelně krmit žížaly, tím, co se vám zbyde v kuchyni. Za 2-3 měsíce žížaly přemění kuchyňský odpad na kvalitní hnojivo v podobě vermikompostu.

Když budete umísťovat nádobu, myslete na to, že žížaly nemají rádi teplo a světlo. Dobře se jim daří na chodbách či ve sklepích, kde se teplota pohybuje od 5-25 ° C a kde na ně nesvítí prudké slunce. Vermikompostér můžete mít i v bytě či domě, protože se z něj nešíří žádný zápach.

TIP: Zdravé pěstování má mnoho benefitů. Přečtěte si článek o vytvoření eko-zahrady.

Péče o jahody nespočívá jen v zavlažování. Samozřejmě, ani zavlažování netřeba podcenit. Víte jak často zalévat jahody? Jahody více uvítají vydatnou zálivku než časté a mělké zalévání nebo dlouhotrvající deště. Vydatně třeba zalévat těsně po výsadbě, aby jahody dobře zakořenily. V době kvetení a vyšplhání do plodu je také vláha důležitá, jinak mohou mladé plody seschne. V jiném období zalévejte podle potřeby, vlhkosti půdy. Jahody nesnášejí trvalé zamokření.

Jak sázet jahody

Je toho však mnohem víc, co je třeba udělat, aby jahody pravidelně rodily nejen druhý rok po výsadbě. Nabízíme Vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

Deset jednoduchých zásad jak úspěšně pěstovat jahody.

Výběr stanoviště

Jde o trvalý porost, takže je třeba vybrat stanoviště alespoň na 4 roky. Plocha může být částečně zastíněna nebo slunečná. Daří se jim v téměř každé oblasti. Méně vhodné jsou však svahy, severní strana. Ve vyšších polohách a chladnějších oblastech jahody později kvetou. V teplejších oblastech je třeba je víc zalévat, ale dosahují i vyšší úrody.

Půda

Nejvíce jim vyhovují hlinitopísčité i písčité půdy, s dostatkem humusu a živin. Půdní reakce vyhovuje neutrální až mírně kyselá. Nepřidávejte však do půdy příliš mnoho rašeliny. Více jim vyhovuje rozložený kompost nebo listovka. Doporučujeme vysazovat jahody na místa, kde byla pěstovaná zelenina a která byla důkladně pohnojená chlévskou mrvou.

Čisté písčité půdy rychle prosychají, těžké jílovité naopak dlouho drží ve spodní části vláhu a horní vrstva praská. Taková půda je i chladnější. V jílovitých půdách se jahody pěstují spíše ve vyvýšených záhonech nebo v krechtech.

Půdu pro výsadbu jahod bychom měli připravit alespoň rok před plánovanou výsadbou.

Sázení jahod

Sazenice z poplazů mateřské rostliny se vysazují v červenci až v srpnu, nejpozději do poloviny září, případně na jaře po mrazících. Při výsadbě však musíte v letních měsících zajistit dostatečnou závlahu pro zakořenění.

Pokud je vysadíte na jaře, s úrodou v tom roce nepočítejte. Na jaře je vhodné vysazovat kontejnerované jahody. Ideálně ve druhé polovině dubna 2 – 3 týdny po přípravě místa na sázení.

Dalším vhodným obdobím pro výsadbu jahod v kontejnerech je září až říjen.

Počet listů není důležitý. Vysazuje se do předem připravených záhonů, do řady nebo na volno. Plocha musí být odplevelení a mírně vlhká, případně do jam před sázením nalijte vodu, vložte sazenice a zahrňte. Vysazujte večer nebo ráno. Srdíčko jahod nesmí být zahrnuto. Jahody nesmí být však vysazeny ani mělce

Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami závisí na jejich velikosti a mohutnosti. Menší rostliny vysazujeme do vzdálenosti asi 20 cm, středně velké a bujně rostoucí 30 až 40 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být dostatečná pro pohyb mezi řádky, ošetřování sazenic a odstraňování plevele (cca 50 až 70 cm).

Po výsadbě zalijte.

Ošetřování během růstu

Pravidelně zalévejte, odplevelujte a kontrolujte. Mezi řádky můžete mulčovat. Pokud listy schnou, nezalévejte během dne, ale až večer nebo brzy ráno. Suché a jinak skvrnité listy odstraňujte průběžně a stejně tak hřížence, které oslabují mateřskou rostlinu.

Pokud neplánujete další výsadbu, také je odstraňte. Ideální je však každý druhý rok vysadit mladé sazenice, abyste sklízeli úrodu postupně.

Plody jsou velmi choulostivé na přemokření a náchylné k plísním, a proto je častěji kontrolujeme, plesnivé a nahnilé plody hned odstraňujeme

Hnojení

Nikdy nehnojte přímo po výsadbě. Podzimní výsadby můžete pohnojit před květem na jaře. Podpoříte tak násadu květů a plodů. Vhodné je hnojivo zálivkové, na list nebo zkvašený slepičí trus. V obchodech lze však dostat i speciální hnojiva na jahody. Pokud jsou jahody bujného vzrůstu, nepřihnojujte. Neaplikujte ani hnojiva na plody. Pokud máte v plánu pěstovat bio-jahody, jako výživa je vhodné řešení  kompost, který nahrnete ke kořenům,. Před hnojením zavlažujte.

Sklizeň

Úrodu sbírejte průběžně a odstraňujete i poškozené a nahnilé plody. Jahody dlouhodobě neskladujte, ale v krátkém čase zpracujte. Nejvíce vydrží v chladu a s1 cmstopkou. Pokud je nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte je speciálními nebo doma vyrobenými podložkami, které chrání plody před stykem s půdou. Zamezíte tak nahnívání, měknutí a špinavým plodům od bláta.

Inspirujte se nabídkou jahod v našem eshopu

Posklizňová péče

Po sklizni někteří pěstitelé porosty jahod úplně zkosí a ponechají jahodová srdíčka odhalena. V nevhodných pěstitelských oblastech však v zimě hrozí, že vymrznout. Raději odstraňte jen poškozené listy a plody. Po sklizni vytvářejí jahody hřížence, které odstraňte, pokud je chcete použít na nové výsadby. Jahody okopejte, zavlažte, zbavte plevele, případně meziřadí namulčujte trávou, senem, slámou.

Rozmnožování

Na konci léta tvoří jahody dceřinné rostliny na dlouhých produkčních odnožích. Někdy je produkční odnož dlouhá i 2 metry a nachází se na něm i 10 mladých rostlinek. Některé, které se dotýkají půdy, zakoření, jiné čekají na vytvoření kořenů. Na rozmnožování používejte jen první 2 dceřinné rostliny, které jsou nejsilnější a nejkvalitnější. Ty, které nemají vyvinuté kořeny, zasaďte do nádob, bedniček. Ostatní vysaďte. Měsíční jahody netvoří hřížence, ty se dají rozmnožovat jen výsevem semen.

Přečtěte si také článek věnovaný právě rozmnožování jahod.

Mulčování

Mulčování je způsob jak ideálně pěstovat jahody. Bez velké námahy dokážete vypěstovat pěkné zdravé rostliny a odpadává pracné okopávání a každodenní zalévání. Mulč udržuje substrát déle vlhký a zejména bez konkurenčních rostlin - plevelů, které odebírají vláhu. Jako mulčovací materiál můžete použít slámu, seno, posečenou trávu, která zároveň slouží jako zelené hnojení. Dále se používá černá geotextilie, která propouští vláhu i déšť. Zamezuje růstu plevelů a plody jsou pěkné a čisté. Méně se již využívá fólie, která je jen dočasným řešením V zimě obyčejně praská a trhá se. Nepropouští vodu a pálí na ni více slunce.

Jak zazimovat jahody

Na podzim, kdy je po sklizni a výsadbě, je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Už nehnojte. V chladnějších oblastech můžete jahody přikrývat speciálními kryty nebo bílou textilií. Vhodnější jsou však listy nebo větve jehličnanů. Mnohdy se nevyhnete ani chemické ochraně proti roztočíku jahodovému nebo jiným onemocněním či škůdcům (květopas jahodový, plíseň šedá, bílá skvrnitost listů ...).  Porosty pravidelně kontrolujte. Pokud jsou v porostu jahod mravenci, svědčí to o nízké a nepravidelné zálivce. Mravenci si nikdy netvoří mraveniště v zemi, kde jsou neustále vytápěné vodou. Dále je rádi napadají i hlemýždě. Během dnů bez mrazu nebo v období, kdy je příznivé počasí, můžete porost okopat, případně zalít.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Určitě se Vám  stalo, že během nákupu v obchodě jste viděli množství hrnkových bylinek, které se vyjímaly v nádherných obalech, a přímo se nabízely do nákupního košíku. Nebo alespoň Vaše chuťové pohárky naznačili, že mít doma více bylinek, zejména během zimy, by bylo vhodné řešení.

Ano, zásobit se v zimních měsících vitamíny, je výborná volba. Jídlu dodají výbornou chuť a také zpestří saláty, brambory i těstoviny. Mezi nejvhodnější doma pěstované bylinky v nádobách patří petržel, bazalka, pažitka, šalvěj a rozmarýn. Je jich samozřejmě mnohem více.

Zdravé bylinky

Při koupi je třeba dbát na kvalitu rostlin. Mnohé bylinky prošli kus cesty, než se dostaly až do Vašeho obchodu, a také prošly různými změnami teplotních podmínek, zasáhlo je sucho (což by nebyl problém, pokud je krátkého trvání) i přemokření. A právě přemokření bylinky zvládají asi nejhůře. Nemluvě o změně teplot z chladu do tepla a naopak. Když si je koupíte, obyčejně vydrží jen pár dní a Vy se ptáte, proč vyhynuly. Ve většině případů to nemusí být ani vaše chyba.

V jarním období uděláte nejlépe, pokud si část bylinek opatříte vlastním výsevem. Vy, co už pěstujete bylinky v zahradě, zase na podzim část bylinek vykopte a přesaďte do květináče.

Vyberte si z naší nabídky bylinek na balkon

Pokud je máte již koupené, tak věnujte pozornost právě substrátu. Nesmí být přemokřený, a pokud je, ihned je nutné bylinky přesadit do jemného, propustného substrátu s podílem písku nebo si zakupte speciální substrát na bylinky. Zakoupené bylinky ze zahradnictví Vám přežijí určitě, pokud jim doma zvolíte vhodné podmínky. Umístěte je na světlou, slunečnou stranu okna, pod kterým není radiátor. Nesnášejí totiž suchý vzduch a teplo sálající odspodu. Do jedné nádoby můžete vysadit více druhů.

Řeřicha je nejpěstovanější bylinka s typickou chutí, kterou dokážou vypěstovat i děti na chomáči vaty. Vyzkoušejte to i Vy v mělké misce. Nezapomeňte, že vata nesmí proschnout.

Bylinky obecně mají své opodstatnění až tehdy, když se opravdu budou v kuchyni používat. Proto je pravidelně odstříhávejte a tím i udržíte jejich kompaktní tvar.

Rozmarýn se často pěstuje i jako pokojová rostlina. Nesnáší přemokření. Tak dobrou chuť a pěstování zdar. Pokud chcete vědět o rostlinách pěstovaných v nádobách více, sledujte naše tipy.

Které bylinky se k sobě hodí

Mnoha bylinkám se daří spolu v jednom květináči nebo na jednom záhoně. Některým se bohužel nedaří, nehodí se k sobě kvůli rozdílnému růstu, šířce či výšce v budoucnu nebo kvůli rozdílným kořenům.

Máta a meduňka jsou zajímavé, často používané a pěstované bylinky. Přesto pokud je chcete pěstovat, dopřejte jim samostatný prostor, protože obě se velmi rozrůstají, dokonce až extrémně, že časem jsou schopny podmanit si celou pěstitelskou plochu a jsou až nežádoucí. Intenzivně se rozrůstají kořenovými výhonky. Časem by konkurenční bylinky zcela vydusili. Chcete-li je mít pod kontrolou, vysaďte je do květináče a nezapomeňte dát pod květináč, pevnou podložku, aby přes nádobu stejně neprokořenily do půdy a okolí.

Máty a meduňky je více druhů, s různou vůní, proto je lepší také pokud jsou pěstovány od sebe v dostatečné vzdálenosti.

Máta pomerančová, jahodová, čokoládová, ananasová, mandarinková, koktejlová, marocká atd.

Fenykl patří mezi bylinky intenzivně vonící a lákající hmyz, a proto by měl být vysazen samostatně. Navíc se nesnáší z několika bylinkami. Podobně je na tom anýz a kopr.

Bazalce se lépe daří v blízkosti zeleniny jako s jinými bylinkami. Nebo si zvolte pěstování více druhů v jedné nádobě. Se zeleniny může být v blízkosti rajčat a lilku. Je dostatečně aromatická. A daří se jí více v polostínu a ve vlhčím prostředí než na přímém slunci.

Pozor i na libeček. Je to dominantní bylinka, dosahující 1,5 - 2 m v květu, do kombinaci s běžnými nízkými bylinkami není vhodný. Vyhraďte mu samostatný prostor v zahradě, pokud je nutné ho pěstovat v nádobě, měla by být dostatečně vysoká s drenážní vrstvou a dostatečně vlhký substrát.

Bylinky pěstování ze semen

I bylinky můžete získat jednoduše z výsevu. Nejjednodušeji se pěstuje řeřicha, pažitka a jarní cibulka. Tyto druhy dokážou vyklíčit i na vatě s dostatečnou vláhou. Semena menší než má majoránka, oregano a bazalka vysévejte řídce a mělce. Když mají rostlinky 2 děložní listy, začněte je přesazovat do kelímků nebo květináčů po 2 ks.

Vysévejte jen tolik semen, kolik rostlin potřebujete a počítejte i s neklíčícími semeny. Mnohdy se stává, že semena vyklíčí, ale následně zaschnou. Je to z nedostatku vláhy, případně zaschnutí vrchní vrstvy substrátu nebo z nevhodného substrátu.

Bylinky jsou nenáročné rostliny. Nevyžadují kvalitní substráty s množstvím živin. Uvítají spíše lehké, písčité půdy, i chudé na živiny.

Dostatek světla a přiměřená zálivka jsou úspěchem kvalitních rostlinek. Rostliny můžete vysadit pak v trsu do většího květináče a ten umístit na parapet okna, na balkon či terasu, abyste je měli vždy po ruce. Neodmyslitelně patří k některým jídlům, kterým dodají svéráznou chuť, aroma a vzhled.

Bylinky jako mátu a meduňku získáte rychleji odkopáním od mateřské rostliny.

Vypěstujte si své oblíbené bylinky ze semen

Bylinkám se daří na plném slunci zejména ve volné půdě. Pokud však takové možnosti nemáte, není vyloučeno ani pěstování v nádobách. Mnozí se však často stěžují na neprosperování bylinek v nádobách. Je to však s určitostí spojené s podmínkami pěstování a péče o ně.

Přebytečná zálivka je největší hrozbou pro bylinky, vede k odehnívání kořenů a následně úhynu celé rostliny. Rostliny, které si zakoupíte v obchodních řetězcích, jsou většinou také zbytečně přelité, a proto Vám vydrží doma jen několik dní nebo týdnů. Prolitá rostlina se dá jen málokdy zachránit. Proto se držte hesla, méně vláhy je někdy více než hodně vláhy.

TIP: Dopestujte si i vlastní zeleninu na balkoně, přečtěte si článek o tom jak pěstovat na balkoně rajčata.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Brusinky - Cranberry nebo i klikva, takto se dá nazvat drobné červené kulaté drobné ovoce na nízkých polodřevnatých keřích. Dosahuje výšky cca 30 cm max.

Nejznámější je Brusinka pravá (Vaccinium vitis idaea). Známá je po celé Evropě. Pro specifickou chuť, použití i jednoduché pěstování. Stále více se pěstuje i v našich podmínkách.

Pěstování brusinek

Vyžadují kyselé pH, slunné stanoviště. Ve stínu téměř neplodí. V záhoně se jim daří přímo s klasickými borůvkami. Substrát si namícháte jednoduše použitím křemičitého písku a rašeliny. Samotná rašelina není vhodná, protože má nízkou nasákavost a rostliny potom trpí suchem. Nedokážou přijmout dostatek vody. Proto, je lepší, pokud si substrát připravíte. Vhodnou příměsí jsou také piliny a posekaná kůra z jehličnatých dřevin.

Výběr brusinek z našeho eshopu

Půdu je třeba udržovat vlhkou a bez plevele. Velmi špatně reagují na zarostlou plochu, nakolik jsou nízké a mělce koření. Zapomeňte však na nějaké okopávání. Plevel třeba vybírat ručně, protože brusinky se dále na ploše rozrůstají oddenky.

Výsadbu lze uskutečnit v jakékoliv nadmořské výšce.

Řez není nutný provádět každý rok. Po zimě jen odstraňte suché a poškozené výhonky. Hnojení je také vhodné jen na jaře, jako startovací dávka s vyšším obsahem dusíku a zapracování granulí ke kořenům. Jsou spíše citlivé na přehnojení.

Rodí už první rok po výsadbě, nejlépe však ve třetím roce. Plody se sbírají ručně nebo na velkých plochách pomocí hřebenů speciálně upravených na česání brusinek.

Plody mají všestranné použití, nejvíce se používají k výrobě sirupů, šťáv, džusů, džemů a ideální jako příloha ke drůbeži, zvěřině, ve formě omáčky. V čerstvém stavu doporučujeme konzumovat méně, pro výskyt kyselin v plodech.

Atraktivní odrůdy: Runo Bielawskie, Koralle, Sanna, Linnea, Red Pearl.

Klikva velkoplodá - (Vaccinium macrocarpon) z rodu brusinek. Více je rozšířená po Americe a Kanadě, ale také ji najdete v Evropě a dokonce,  i v našich podmínkách. Je to nedoceněné, zdravé ovoce. Plody jsou malé, červené podobné jako brusinky.

Podmínky pro pěstování jsou stejné jako u brusinky pravé. Dokonce se jim daří i v podrostu pod borůvkami, azalkami a rododendrony.

Odrůdy: Red Star, Mc Farlan, Pilgrim, Ben Lear, Big Pearls.

Najdete ji i pod názvom:  klikva bahenní, americká brusinka, brusinka velkoplodá, též Cranberry.

Tip: Zkombinujte brusinky s borůvkami a přečtěte si více o pěstování borůvek.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Po sklizni je důležité zejména na peckovinách provést letní řez. Prosvětlíte korunu a také zabezpečíte úrodu v následujícím roce. Provádí se na švestkách, meruňkách i broskvích.

Odstraňují se odrozené výhonky a také ty, které se pod váhou plodů stromu poškodili a zlomili. Dále se odstraňují vlky a výhony vyrostlé do středu koruny, které ji zbytečně zahušťují. Tím strom prosvětlíte a zamezíte tak i vyššímu výskytu chorob a škůdců. Strom dále nebude tvořit hustý obrost, na němž lze jen velmi těžko očekávat úrodu. Upravený strom řezem působí vždy upraveně a zdravě.

Aktuální nabídka ovocných dřevin z našeho eshopu

Při větších větvích používejte pilku. Na menší větve postačí nůžky. Velké rány můžete potřít voskem. Řez musí být proveden do konce září, aby rány vyzrály a nebyla možnost vymrznutí pletiv a následně poškození celého stromu.

Letní řez meruněk, broskví

Srpnový řez je známý zejména pro broskve a meruňky, kdy se větve zkrátí o 1/3. Pozastavíte tak bohatý růst výhonků.

Letní řez jabloní

Letní řez se provádí méně na jádrovinách. Neplatí to však na jabloních pěstovaných jako štíhlé vřeteno. V tomto případě se řez provádí od srpna do září. Pokud jste si všimli letorostu nad plody, ten můžete zkrátit. Strom tak dodá sílu plodům a ne do tvorby výhonků a letorostům za plody. Plody jsou pak větší, lépe vybarvené, jelikož mají i více světla a zároveň netrpí tolik houbovými onemocněními, které je typické pro přehuštěné koruny díky množství listů.

Letní řez proveďte i na ostružinách. Mladé neplodící výhonky zkraťte na polovinu. Pokud jich je hodně vyberte nejsilnější a ostatní odstraňte odspodu. Ostružiník by měl být pěstován na konstrukci nejen pro ušetření místa a lepší ošetřování, ale i pro estetický vzhled a lepší sběr plodů. Na jedné rostlině ponechte maximálně 6 silných prutů.

Podrobnější popis řezu jednotlivých dřevin během roku najdete v článku řez ovocných dřevin.

TIP: Řez potřebují kromě ovocných stromů i živé ploty. Více se dozvíte v článku o tvarování živého plotu.

Drobné ovoce - jako každá rostlina - vyžaduje jistou péči abychom se dočkali bohaté úrody. Množství a kvalita úrody na ovocných keřích je závislá na kvalitě pěstitelského prostředí, výživy a samozřejmě ji přímo ovlivňuje i správný řez.

Řez drobného ovoce

Často se stává, že vezmeme do rukou nůžky a hurá do zahrady stříhat větvičky, když je jaro. A tímto nepromyšleným tahem, jedním střihem odstraníte letošní úrodu. Ne všechny dřeviny kvetou a plodí na jednoletých výhonech. Nabízíme Vám praktický přehled o drobných keřích ovoce a základních střizích, abyste úrodu podpořily a neoberali se o ni.

Řez malin

Maliny - známe jednou rodící a dvakrát rodící. Maliny je třeba vystříhat na jaře, kdy je jisté, které výhony jsou staré, porozeny a suché. Maliny rodí na dvouletých výhonech.

Nabídka malin v našem eshopu

Dvakrát ročně rodící maliny se nestříhají celé, jelikož rodí již v prvním roce a ve druhém roce tytéž výhony zajišťují rodivosť, ale níže na rostlině, ne na koncích. Porozené koncové výhonky se mohou po sklizni odstřihnout.

Přečtěte si článek o pěstování malin.

Řez angreštu

Angrešt rodí na jednoletém dřevě, proto je důležité odstranit loňské výhony před pučením, nejpozději v březnu. V pozdějším věku je třeba zmlazení. Ponechte na rostlině 3 - 4 základní větve a ostatní odřízněte od báze.

Ani chutné angrešty nechybějí v našem sortimentu drobného ovoce

Pokud pěstujete méně tradiční goji goji - není náročná na pěstování. Vyhovuje jí standardní zemina v zahradě, nic speciálního. Jelikož jde o velmi kvalitní méně známý ovocný druh s množstvím vitamínů a zdraví prospěšných látek, k dosažení úrody zvolte aspoň dvě rostliny. Pro rychlou rodivosť je třeba vysadit alespoň 3-letý keř a věnovat se mu. Nejprve je nutné vytvořit jakoby kmen az něj vycházející větve. Pro plodivost je důležitý řez na jaře, nejpozději začátkem června. Zvolte dostatečný prostor, slunce, vlhkou, propustnou půdu s dostatkem humusu a pH 8.

Více na toto téma najdete v našem podrobnějším návodu na pěstování goji.

... a co jahody?

Jahody - vyžadují správnou výsadbu, slunce až polostín, sazenice nesázejte na stejné místo, kde již byly jahody pěstovány. Srdíčka jahodových sazenic musí být zasazeny nad zemí. Nezapomeňte na zalévání, hnojení, odstraňování dceřiných  odnoží, které mateřskou rostlinu vyčerpávají. Můžete je použít na nové výsadby. Také jim odstraňujte suché a poškozené listy a kontrolujte případné škůdce a nemoce. Mají rádi prokopán, odplevelený substrát.

Na našem blogu najdete vše o pěstování jahod.

Tip: Přečtěte si také článek o řezu rybízu.

Na změnu životního stylu a stravování není nikdy pozdě. Totéž platí pro pěstování stévie a dalších bylinek, které můžete použít do jídla, nápojů a dezertů.

Mezi méně známou, ale v poslední době velmi atraktivní a záhadnou bylinku patří stévie cukrová(Stevia rebaudiana), která je sladší než bílý cukr a tedy i cukrová řepa.

Snadno se pěstuje, může se pravidelně a vícekrát do roka stříhat a sbírá se kvetoucí nať a listy, které se suší nebo se používají čerstvé na přípravu nápojů a čajů, dokonce na přípravu zákusků. Je výborná pro diabetiky a urychluje hojení ran, hojí štípnutí, zlepšuje trávení a pomůže i při ústní hygieně.

Stévie z nabídky našeho eshopu

Její sladkost je závislá na pěstitelských podmínkách. Sušené lístky jsou sladší než čerstvé. Její všestranné účinky již objevili staří Indiáni, kteří ji nazývali sladká bylina.

Zkuste si ji vypěstovat v zahradě a vyzkoušet její účinky. Kromě toho získáte zajímavou okrasnou rostlinu do zahrady. Pěstování stévie není vůbec obtížné.

Zdravé bylinky

Pokud to se svým novým životním stylem myslíte vážně, poohlédněte se i po jiných zdravých bylinkách. K tomu Vám na úvod postačí bylinky ze zahrádky a jejich přímé použití v kuchyni a při grilování. Kromě výjimečné chuti zažijete opravdu zajímavé chvíle při jejich používání a kombinování.

Výjimečnou chuť mají například pažitka, řeřicha, petrželka, dobromysl nebo oregano, tymián, mateřídouška, šalvěj, saturejka, rozmarýn, lípie sladká (Aztécký cukr), máta, bazalka.

Výše zmíněné určitě ještě nejsou všechny, ale je jich mnoho a každá z nich je charakteristická svou vůní a použitím. Některé použijete na nápoje, jiné na maso a ryby, do koláčů a na zdobení, do těstovin, na chléb a grilovanou zeleninu či do salátu.

Vyberte si i z kompletní nabídky semen bylinek nebo bio semen

Nenáročné a vytrvalé

Postačí jim samostatný bylinkový nebo smíšený trvalkový záhon, bylinková spirála, dokonce i nádoby. Dařit se jim bude i v chudších půdách, bez hnojení, na přímém slunci nebo v mírném polostínu. Pokud je chcete pěstovat v nádobě, pozor na přelití.

Tip: Pokud se staráte o svou minizahrádku na balkoně, určitě si přečtěte, jak pěstovat rajčata na balkoně.

V červenci léto vrcholí. Dny se zkracují ale teploty stoupají, noci jsou chladnější ke konci měsíce. Vysoké teploty pociťují zejména rostliny na záhonech i v nádobách, kde se intenzivně prohřívají a bez vody vypadají opravdu neesteticky. Proto nezapomínejte na ošetřování  porostů, závlahu a také ochranu proti chorobám a škůdcům. Dostatek vláhy a živin je důležité pro dlouhodobé kvetení i úrodu, která nás v tomto měsíci čeká.

Zahrada v létě vyžaduje mnohem větší péči než v zimním období. Jedná se zejména o zavlažování. Zvolte proto adekvátní způsob, abyste zavlažovali prakticky, přiměřeně a zároveň neplýtvali vodou. Podle velikosti zahrady uvažujte buď o ručním zalévání nebo automatické závlaze. I zeleninová a ovocná zahrada může být zalévaná automaticky a to kapkovou závlahou, kde ani jedna kapka vody nepřijde nazmar.

Dominantou oken jsou rostliny v nádobách. Jejich kořenový systém je však pravidelně v nádobě přehříván, proto i zálivka pro ně je opravdu důležitá a to nejen v množství, ale také v době, kdy zaléváte. Zalévejte brzy ráno nebo pozdě večer. Pokud hnojíte, dbejte na to, abyste nepřekročili množství hnojiva zálivky. Pokud plánujete dovolenou, zajistěte květům osobu, která je zalije nebo vsaďte do samozavlažovací nádoby a jiné vychytávky, které Vám usnadní život.

Zeleninová zahrada v červenci

Přestože je vláhy ze srážek méně, plevel to zvládá i bez ní a usilovně roste díky vaší závlaze. Pravidelně odstraňujte plevel, aby se nevysemenila, protože v tomto období mnohé plevele právě kvetou. Pro dosažení pěkné úrody dbejte na čisté zeleninové záhony. Konkurenční boj nastává i mezi zeleninou a plevelem.

* Záhony po sklizni zeleninové úrody vyčistíme, upravíme a vyséváme další zeleninu pro podzimní sklizeň

* Vyséváme keříčkové fazole, čínské zelí, fenykl, červenou řepu, případně brambory

* Rajčata vyvazujeme k oporám a vylamujeme boční výhonky

* Začínáme sklízet česnek a cibulku

* Kontrolujeme výskyt mandelinky bramborové, mšic a poškozené porosty ošetřujeme

* Plejeme záhony a v případě nedostatečných srážek zavlažujeme

* Aplikujeme postřiky proti plísni okurkové a bramborové, stejně na rajčatech

Červenec v ovocné zahradě

Tak jak nám poskytuje potěšení okrasná zahrada, tak můžeme očekávat i v ovocné zahradě plody naší práce a těšit se tak z klizně. Právě dozrávají meruňky a jejich vůně jistě potěší dospělé ale i děti.

* Sklízíme úrodu ovoce

* Po sklizni prosvětlíme keře a stromky drobného ovoce a peckoviny

* Po sklizni jahody ošetříme, připravíme záhony na novou výsadbu, staré porosty asi 4 roční likvidujeme

* Pokračujeme v tvarování a v letním řezu jádrovin

* Větve zatížené bohatou úrodou chráníme a podkládáme opory proti ulomení větví

* Ovocné stromy dostatečně zavlažujeme

* Očkujeme na spící očko

Okrasná zahrada v červenci

Letní nádherně rozkvetlé záhony jsou snad nejkrásnější dominantou zahrady. Nemluvě o vůni a barvách. Léto však není jen o požitcích. Je nutné také starat se o záhony, trávník a rostliny v nádobách. Bez lidského přičinění mnohé léto nezvládnou. Dbejte o zálivku a hnojení.

* Trávník nesekáme příliš nízko, pravidelně zaléváme

* Řežeme a tvarujeme živé ploty z opadavých dřevin

* Prosvětlujeme odkvetlý šeřík

* Vysazujeme a přesazujeme kosatce, lilie

* Ukončíme výsev dvouletých rostlin (macešky, náprstník, pomněnky, zvonky, hřebíček)

* Trvalky po odkvětu dělíme a přesazujeme

* Sklízíme a sušíme léčivé rostliny, bylinky, a květiny na aranžování a do vazeb

* Odstraňujeme odkvetlé květenství na balkonových rostlinách a stále rostlinky zaštipujeme a přihnojujeme

* Odstraňujeme odkvetlé květy na růžích, kontrolujeme výskyt škůdců, plané výhonky odstraňujeme a nové popínavé výhony přivazujeme k oporám

* V jezírkách a nádržích doplňujeme vodu, sklízíme řasy

* Přihnojujeme pivoňky a kyselomilným druhům přisypeme rašelinu a přihnojíme je

* Pěnišníkům a azalkám vylamujeme suché pupeny opatrně, abychom nepoškodili pupeny nové

* Letničkám odstraňujeme odkvetlé květenství

* Můžeme stále doplňovat na záhony sazenice letniček, nové vyséváme pro podzimní kvetení

* Okrasné dřeviny můžeme sestříhat, upravit korunky, samozřejmě po odkvětu

* Dokončíme vybírání cibulovin a sušíme je na stinném místě

* Přihnojujeme trvalky a vyšším poskytneme oporu

Jak vidět, ani v létě nám práce v zahradě neubude, ale ten příjemný pocit z vlastní úrody nám zahrádkářům určitě stojí za námahu. Nezapomínejme však i na příjemný relax ve stínu během horkých červencových dní.

Na závěr si ještě připomeneme práce, které si naše zahrada žádala v červnu a pak se pomalu přes srpen přehoupneme do druhé poloviny léta.

Tuto otázku si položili určitě už mnozí z Vás při úvaze založit si alespoň malou ovocnou zahrádku pro zpestření a plody, které osvěží a koláči dodají šťávu a výbornou chuť.

Mnohé druhy se dají pěstovat na kmínku, a proto jsou velmi oblíbené. Patří mezi ně angrešt, rybíz bílý, červený i černý.

Co se týče životnosti, stromečkové tvary mají nižší životnost, postupně se bude snižovat i úroda. Pro množství úrody jsou vhodnější keřové druhy, které však vyžadují větší prostor.

Stromkové tvary mají velké opodstatnění, pokud máte malou úzkou zahradu nebo pěstujete jen na terase a balkoně. Menší plocha znamená i menší úrodu. Prodávají se však kultivary, které Vám to umí vynahradit velikostí plodů a chutí. Při správné péči se o úrodu nemusíte bát.

Nabídka rybízu z našeho eshopu

Keře najdou své místo ve venkovských, ale i moderních zahradách, které jsou rozměrově větší. Umístěte je podél zdi, na konec zahrady, aby byly v závětří na sluneční straně a oni se Vám odvděčí v podobě plodů.

Pak stačí pouze zajistit běžnou péči jako zalévání, hnojení, kontrolování případných chorob a škůdců a včasné zakročení proti nim a samozřejmě aplikovat správný řez v termínu vhodném pro provádění řezu.

Vyberte si angrešt do své zahrady

Kromě těchto praktických stránek mají stromkové přece jen jednu estetickou výhodu. Dají se pěstovat i v okrasném trvalkovém záhoně nebo na terase ve velké nádobě, kde jako podrost můžete vysadit i nějakou zajímavou nízkou trvalku nebo rostliny, které v krátké době vytvoří převis.

V zahrádce je můžete vysadit v pase i několik kusů vedle sebe tak, aby se navzájem nedotýkaly korunkami. Dokonce je možné vysadit jeden nižší druh na kmínku do jedné jámy spolu s vyšším kmínkem jiného druhu, a tak získat zajímavou kompozici dva v jednom. Například do nižší úrovně vysaďte stromečkový angrešt a do vyšší úrovně stromkový rybíz.

Tip: Přečtěte si také článek o správném řezu rybízu.