Užitková zahrada

Možná se ptáte a hledáte na mnoha fórech, proč Vaše keře nerodí, nekvetou a chřadnou před očima. Zde je několik tipů, jak dosáhnout úspěchu při pěstování klasických borůvek.

Borůvky, které jsou prodávány jako velkoplodé, jsou vhodné do každé zahrady nebo nádoby.

Jak sázet borůvky

V zahradě je umístěte na chráněné místo, nejlépe do polostínu. Mohly by jim uškodit holomrazy nebo studený vítr. Pokud bude sníh, přežijí určitě. V prvním roce po vysazení je dobré je přikrývat například chvojím. Vysaďte je do čisté rašeliny. Vyhlubte dostatečně velkou plochu a vysypte několika pytli rašeliny. Tu budete muset pak průběžně dosypávat a samozřejmě jsou prospěšná i hnojiva na kyselomilné rostliny a výživa.

Aktuální nabídka zdravých borůvek i v našem eshopu

Vyhloubíte jámu cca 50x50 cm, vyberete původní zeminu a vysypete tam substrát, který si dokážete namíchat i sami: vrchovištní rašelina, piliny a kůra z jehličnanů. Na 1 rostlinu cca 50 l nebo substrát speciálně určený pro pěstování kyselomilných rostlin, včetně borůvek. Z obou stran je dobré zajistit okraje a jámu textilií nebo fólií, aby se původní zemina nepromíchala s rašelinou a neneutralizovala ji.

Jak pečovat o borůvky

V dalších letech je dobré na jaře dosypat nový substrát na povrch a mírně prohrábnout. Hnojivou zálivkou pro kyselomilné rostliny podpoříte růst a úrodnost rostliny v dalších letech. Mají mělký kořen, proto je neokopáváme. Plochu udržujte nezaplevelenou, plevel vytrhávajte ručně.

Řez borůvek

Během prvních 2 - 3 let pěstování nevyžadují žádnou speciální péči, co se týče řezu. Odstraňujte pouze poškozené, ulomené a suché větve. Slabé je třeba zkrátit, abyste získali pěkný základ pro rodící větve.

Po třech letech provádíme udržovací řez v předjaří. Nikdy nezastřihávejte však nové výhony,  borůvky rodí právě na vyzrálých dvouletých výhonech v horní části větve.

Zdravý keř v době rození, to je 3 - 4 rok by měl mít 4 - 5 zdravých výhonů. Vyberte 3 nejsilnější a ostatní ořízněte zcela od země.

V pozdějším věku je třeba provést zmlazovací řez a vybrat mladé větve pro úspěšnou plodivost a staré zcela odstranit.

Chcete borůvku pěstovat v květináči nebo v jiné nádobě na terase či balkoně, přečtěte si článek o pěstování borůvek v květináči.

Výhodou je, že borůvky nenapadají téměř žádné choroby a škůdci, pokud ovšem nepočítáme ptactvo, které s oblibou v době zralosti nalétává na keř. Je třeba ho chránit sítěmi.

Určitě jste se již několikrát přistihli, jak při práci odtrhnete červenou jahodu nebo malinu, případně si natrháte hrst rybízu. Takto to můžete vyzkoušet i s borůvkou, od které se jen těžko odtrhnete. Milovat je budou i děti. Jednoduchý sběr  je určitě přiláká. Jejich modrofialové rty a jazyk nebo fleky na oblečení je prozradí.

Plody jsou opravdu chutné, voňavé a plné vitamínů. Obsahují barviva a vitamíny B, C, provitamin A, které příznivě ovlivňují organismus člověka. Konkrétně na zrak, proti ekzémům, na koliky i průjmu (v tomto případě vhodné pro malé děti). Pomocí borůvek si umíte doplnit jídelníček a zároveň žít zdravě, dokonce i hubnout. Imunitní systém bude posílen, Vy si smlsnete s celou rodinou a zejména úspora peněz, protože borůvky patří k těm dražším. Dají se sušit, mrazit, konzervovat. Můžete z nich kdykoliv připravit výborný koláč, marmeládu, kompot, šťávy, čaj a jiné nápoje.

Odrůdy borůvek

Známé jsou zejména kanadské borůvky a jiné americké odrůdy jako Patriot, Bluecrop, Spartan, Brigita, Toro, Duke nebo i nejnovější vyšlechtěna borůvka s růžovými plody - Pink Lemonade.

Kromě klasických borůvek jsou známé i jim podobné zimolezy kamčatské. Jsou netypické tvarem a velikostí a navíc jejich předností je fakt, že je můžete zasadit do klasické zahradní půdy. Nepatří do skupiny klasických borůvek, ale chutnají velmi podobně. Také zde platí zásada výběru vhodného opylovače, čili vybrat minimálně 2 rostliny s 2 různými odrůdami.

Věříme, že dnešní článek vám pomohl zorientovat se v tomto chutném drobném ovoci a vyberete si z bohaté nabídky odrůd, které vám budou na zahradě bohatě rodit i díky naším radám.

Tip: V tomto článku vám pomůžeme zorientovat se v nabídce méně tradičního drobného ovoce.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Jsou oblíbené, chutné a téměř bez péče pravidelně rodí. Vyžadují jen výběr vhodného stanoviště, aby se mohly rozrůstat a tím nezpůsobovaly problémy jiným rostlinám nebo sousedům.

I když maliny mělce koření, jejich kořenové výběžky dokážou přerůst bez problémů i k sousedovi nebo Vám zaplenit skalku či trávník. Proto je výběr trvalého stanoviště důležitý. Vyžadují výživné půdy a dostatek slunce. Vláhu milují, ale nadměrné vlhko jim škodí.

Jak zasadit maliny

Maliny se mohou pěstovat ve všech klimatických oblastech. Vyžadují ale chráněné slunečné stanoviště, které podporuje vývoj plodů a vysokou úrodu. Nejčastěji se vysazují na okraje zahrad, např. k plotu.

Podobně jako jahody, vyžadují humózní, dobře provzdušněnou, hlinitopísčitou, neutrální nebo mírně kyselou půdu. Nejvhodnější období pro výsadbu jsou na jaře měsíce březen až květen, na podzim říjen do příchodu prvních podzimních mrazů.

Pokud máme k dispozici maliny kontejnerované, můžeme je sázet po celé vegetační období. Rostliny vyjmeme z kontejneru a společně se zeminou je vysadíme do předem připravené jámy tak, aby výška okraje jámy byla stejná se zemitým obalem kořenů.

Nekontejnerované maliny vysadíme do jam hlubokých asi 40 cm a průměru do 60 cm. Vzdálenost mezi keříky se doporučuje od 0,5 do 1m, podle velikosti odrůdy. Podle potřeby kořeny seřežeme a nadzemní výhonky zkrátíme asi na třetinu původní délky. Po zasazení vydatně zalijeme, v suchých dnech maliny musíme zavlažovat. Od března začneme přihnojovat.

Jak stříhat maliny

Malina je polokeř, který v závislosti na odrůdě rodí na jednoletém nebo dvouletém dřevu. Pokud je chcete stříhat, je důležité vědět, jaké maliny vlastně pěstujete. Nemáme teď na mysli maliny stromové. Mnozí takto nazývají moruše. Nyní se budeme věnovat klasickým zahradním malinám, které dokážou plodit 1x za rok i 2x do roka.

Klasické zahradní maliny rodí na dvouletých výhoncích. Každý rok tedy odstraníte suché porozené výhonky a každý rok narostou nové. Pravidelně se můžete těšit z úrody. Porozené, suché, poškozené výhony odstraňujte na jaře, kdy je již zjevné, že jsou suché a bez života.

Sortiment malin z naší aktuální nabídky

Dvakrát plodící maliny rodí na jednoletých výhoncích, a to je podstatný rozdíl. V případě, že byste tyto výhonky odstranili, připravíte se o bohatou úrodu. Maliny sesbírejte během celé sezóny postupně.

Jednou plodící maliny přinesou úrodu cca jednorázově v průběhu 2 týdnů. Na 2x rodících malinách je zajímavé to, že i v listopadu najdete na výhoncích červené maliny a množství nedozrálých plodů. Po odrodení se tyto výhony zkrátí a v druhém roce opět rodí v nižší úrovni. Životnost keře je cca 7 let. Výborně se pěstují v řadě, na drátě, který jim je oporou, protože jsou vysoké a převislé. Plody se pak lépe sbírají. Pokud nechcete, aby se rozšiřovaly po celé ploše, pravidelně odstraňujete mladé výhonky is kořeny, případně zdravé sazenice darujte.

Hnojení malin

Maliny, které jsou pravidelně hnojené zejména v jarním období (NPK, Cererit) a pravidelně zavlažované, jsou velké a šťavnaté. Bez vláhy jsou plody malé, suché, rychle odpadávají.

Ošetřování a sběr plodů

Při pěstování malin můžeme využít i různé oporné systémy, po nichž porost vedeme. Takto je keř lépe dostupný při ošetřování a sběru plodů. Zabraňuje i nežádoucímu znečištění plodů, které jsou stejně jako jahody na znečištění či přemokření velmi háklivé a lehce podléhají plísním.

Tip: V zahradách se stále častěji pěstuje i méně tradiční drobné ovoce. Přečtěte si článek o pěstování rakytníku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Už podle názvu můžeme tvrdit, že jde o zeleninu s konzumními listy. Listová zelenina jako taková, ma množství nesporných výhod pro naše zdraví. Prospívá kostem, zubům, srdci a v neposlední řadě i zraku.

Proto neváhejte a dopestujte si vlastní druhy listové zeleniny na zahradě, či balkoně. Patří sem salát, rukola, špenát, polníček, šťáv a jiné.

Salát patří mezi zeleninu s vysokým obsahem vitamínů, kyseliny listové a také patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím. To znamená, že od výsevu po sklizeň uběhnou jen 2 měsíce a můžete se těšit z krásných svěžích hlávek.

Vyžaduje to však i péči. Bez dostatečné výživy v půdě a závlahy budou hlávky mdlé a hořké. Za jednu sezónu můžete sesbírat úrodu 3 - 4 krát, ale jen za předpokladu závlahy.

Vyberte si z nabídky semen listové zeleniny

Je mnoho odrůd. Některé vytvářejí listy a některé hlávky. Mnozí si neumíme představit život bez listového salátu i jiných listů a někteří upřednostní raději slaninu nebo maso. Je to však velmi dobře stravitelná potravina, která se výborně s hlavním jídlem kombinuje. Dokonce na talíři dokáže být atraktivní i vzhledově.

Špenát si také dokážete vypěstovat 3x za sezónu. Vyzkoušeli jste už špenát novozélandský? Chuťově se neliší od klasického špenátu, spíše vzhledově. Je to vyšší rostlina s velkými zelenými listy. Zachycuje se ještě před kvetením. Dá se použít v čerstvém stavu, ale i dušený a často se mixuje a mrazí.

Věděli jste, že to není vlastně špenát, ale čtyřbok rozložitý? Jeho pěstováním dosáhnete mnohem větší hmotu zelených listů a semena, která nasbíráte můžete uschovat a vysévat i 5 let.

Věříme, že jsme Vás přesvědčili o pěstování listové zeleniny, protože po ředkvičkách, hrášku a časných bramborách právě zůstalo prázdné místo, kde můžete vysít salát, špenát, rukolu.

Semena novozélandského špenátu před výsevem namočte na 2 dny do vody. Urychlíte tím klíčení. Vyzkoušejte také odrůdy salátu: Dubáček, salát římský, Král Máje.

Tyto rostliny nezabírají mnoho místa, dají se vypěstovat i v truhlících na parapetu a balkoně. Musíte však dbát na zálivku. V nádobě kořenový systém prosychá více než ve volné půdě.

S oblibou si na nich pochutnávají i hlemýždi a slimáci, proto věnujte pozornost i těmto malým tvorům a zamezte přístupu k rostlinám ať už pomocí rostlin, které dokáží mírně eliminovat výskyt škůdců (např. aksamitníku) nebo vsaďte na staré osvědčené skořápky z vajíček, granule nebo pivo v nádobě.

Tip: Doplňte svou zahradu nebo balkon i popínavými druhy zeleniny.

Červen v ovocné zahradě přináší první plody naší práce. Není to už jen o zalévání a hnojení, anebo aplikace nutných postřiků. V tomto měsíci se můžete těšit na brzké třešně, sběr zimolezu kamčatského, prvních sladkých jahod.

Sbírejte v době slunečného počasí, kdy plody nejsou mokré. Plody by měly být tak zralé podle toho, co s nimi plánujete dělat.

Tvrdší plody jsou vhodné ke zpracování, zavařování. Měkké plody v konzumní zralosti jsou obyčejně měkké, chutné a sladké. Některé přezrálé plody využijte spíše na zpracování džemů, marmelád, šťáv a na výrobu pyré. Letní ovoce je vhodné použít i do koláčů, zákusků, ovocných pohárů a salátů.

Sladká nabídka jahod do zahrady

Jahody sbírejte s asi centimetrovým stonkem. Vydrží déle čerstvé. Poškozené a nahnilé plody odstraňujte a likvidujte. Zamezíte výskytu hmyzu, který přiláká sladká vůně. Nebezpečné jsou pak vosy a sršni.

V zahradě byste měli vždy pěstovat jen tolik ovocných stromů, které reálně i využijete a dokážete množství plodů zpracovat. Ideální je, pokud máte vysazené ovocné stromy s postupným termínem zrání. Tím docílíte, že vždy bude v zahradě něco chutné na konzum a stihnete i ovoce zpracovat.

Nejen na stromě, ale i pod stromem

Spadané ovoce ze země sbírejte. Trávník Vám bude vděčný a stejně Vaše sekačka. Estetické hledisko snad ani nemusíme vyzvedávat. Sběrem se rozumí česání ovoce ze stromů a keřů. V některých případech musíte použít i žebřík. Obírat ovoce proto může být i nebezpečné. Dětem, kterým chutnají třešně, nikdy nedovolte lézt na vysoké stromy.

První úroda v zahradě, vyberte si z odrůd - zimolez kamčatský

Červen je charakteristický i samovolným opadem plodů, po kterém následuje ještě ruční probírka. To platí zejména u jabloní, hrušní, broskvoní. Množství plodů může samotnou větev poškodit, zlomit a není ani vhodné mladé stromky nechat přerodit.

Na jednom místě obvykle vyrůstá i 5 kusů jablek. Minimálně 3 z nich odstraňte. Nejdříve však počkejte, zda samy neodpadnou. Plody po přejímce budou větší. Plody by se neměly ani dotýkat navzájem.

TIP: Pokud ještě zimolez neznáte, v našem článku vám ho představíme a vysvětlíme jak zimolez pěstovat.

Ne vždy se dá bojovat proti škůdcům nechemicky, ale stojí za to to vyzkoušet. V minulosti nebyly žádné podpůrné látky na růst a rychlení ovoce a zeleniny, ani na ochranu proti škůdcům.

V dnešní době se i u rezistentních odrůd může stát, že se na stromech objeví molice, mšice, mravenci a hniloba.

Během léta se mnozí trápí i s náletem ptáků, kterým také chutná drobné ovoce, třešně a menší plody. Umístěte na stromy plašiče. Není to však trvalé řešení, neboť ptáci si na tyto strašáky a alobalové pásky rychle zvyknou a jsou natolik inteligentní, že si odsledují jejich pohyb a význam. Je lepší využít spleť jemnějších vláken nití nad porostem, který má být ochráněn, neboť jim znemožňuje přístup přímo k plodům. Dá se to aplikovat však jen na nízkých porostech. Keře rybízu a malin můžete zakrýt síťkou, stejně jako se zakrývají hlávky slunečnic.

Samotní mravenci nejsou až takovým problémem, ale tito malí tvorové ochraňují mšice, neboť jim chutná právě výměšek mšic. Takže tam, kde jsou mšice, jsou i mravenci, kteří jim doslova vytvářejí prostředky dopravy. Mravenci pak dokážou kromě mšic přenést i onemocnění jako padlí, roznášejí i semena plevelů. Ani mravenců se nedá jen tak jednoduše zbavit. Přesto, že umí být i užiteční, umí znepříjemnit pobyt v zahradě. Mají výborně vyvinuté čichové ústrojí, a proto nemají rádi intenzivní vůně jako skořice, rajčatové listy, citrony.

Jsou i větší živočiši, se kterými si neumíme  poradit - kočky, hraboši, krtek. Kočky se nejraději vydovádí v nižší okrasné trávě nebo v trsu. Porost, který chcete ochránit, zakryjte pichlavými větvemi, aby tam nedokázali vykonat svou potřebu nebo na trvalky umístěte větvičky růží, šipek, malinčia. Případně si pořiďte psa.

Myši a krtci milují zejména cibule a hlízy. Pořiďte si plastové misky a košíky a do nich vysazujte cibule. Docílíte i toho, aby nezustupovali příliš do hloubky a vždy budete vědět, kde jsou vysazeny a také přesazení bude jednodušší.

Krtek je tvor vychytralý, pokud je u souseda, zaručeně navštíví časem i Vás. Pokud nemáte sítě pod trávníkem, za chvíli může vypadat trávník jako po bojišti. Jsou různé plašiče a návnady, jejich použití necháme už na Vás. Pokud ho konečně chytíte, přeneste ho dál do lesa, je chráněný. Jeho nepřítelem je i pes. Navzdory škodám, které dokáže v krátké době, někdy z noci do rána napáchat, je i velmi užitečný.

TIP: Přilákejte do zahrady užitečný hmyz, který pomůže i v boji se škůdci. Jedna z možností je květinová louka. Přečtěte si jak ji založit.

Pro někoho samozřejmost, pro někoho starost. Proto Vám nabízíme jednoduché vysvětlení, řešení a tipy pro pěstování.

Opylování ovocných stromů

Opylování je pojem pro přenesení pylu z tyčinky na bliznu pestíku. Pokud se to děje v rámci jednoho květu, jedná se o samosprašnost. Pokud je pyl z jednoho květu přenesen na jiný květ pomocí hmyzu nebo větru, jedná se o cizosprašnost.

Samosprašné druhy

se tedy dokážou opylit vlastním pylem pomocí včel, větru a jiného hmyzu.

Cizosprašné druhy

vyžadují na opylení cizí pyl, z jiných odrůd kvetoucích přibližně ve stejnou dobu. Tyto odrůdy musí být však vhodným opylovačem. Při určitých kultivarech je například i uvedena odrůda, která se má vysadit spolu s daným stromem, aby se navzájem vhodně opylily, a tak se zajistila kvalitní úroda. Tedy pokud jste si všimli, že na zahradě máte každoročně zakvetlou starší třešeň, která by obvykle již plody přinesla, je to tím, že nemá vhodného opylovače a ani v jejím blízkém okolí se nenachází jiný kultivar tohoto druhu. To bývá nejčastějším jevem neplodících ovocných stromů.

Samosprašné třešně

V současné moderní době jsou však na trhu i samosprašné třešně na podnožích s přiměřeným růstem, postačí vám tedy jen jeden strom v zahradě. Mezi samosprašné třešně patří například odrůda 'Lapins', 'Halka', 'Sunburst', 'Stella'.

Višně jsou obyčejně samosprašné nebo částečně cizosprašné. Opylovače potřebuje například odrůda ´Vackova´.

Některé ovocné druhy jsou schopny vyvinout plody i bez opylení, ale tyto plody jsou malé a deformované. To, že stromy vykvetou, ještě neznamená, že i zarodí, přestože mají v blízkosti vhodnou odrůdu na opylení. Závisí to i na počasí, množství včel, zralosti pylu a schopnosti blizny přijmout pyl. Často se stává, že stromy bohatě rozkvetou, pak se náhle ochladí a včely neopylí květy, případně začne mrznout. Tehdy je úroda ohrožena.

Další zajímavostí je, že i samosprašné druhy mají větší a kvalitnější úrodu, pokud se květy opylují cizím pylem.

Cizosprašné jsou jabloně, hrušně, třešně, blumy.

Samosprašné jsou většinou švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt, ořech.

Černý rybíz, líska a ořech se dokáží opylit i vlastním pylem, ale je lepší, pokud je v blízkosti vysazeno více dřevin.

Samozřejmě pokroky nastaly i v oblasti ovocnářství, a proto je možné dnes zakoupit i samosprašné třešně a višně, nebo si můžete zakoupit dřeviny, kde jsou na jednom stromě naroubované 2 druhy, případně 2 kultivary. Např. na jednom kmeni je třešeň i višeň, které se navzájem mohou opylovat, nebo na jednom stromě najdete 2 kultivary hrušek se vzájemnou podporou v opylování, nebo 2 kultivary jabloní, které se navzájem opylují.

Samosprašné jabloně a hrušky

Zde vznikají různé mýty a dohady. Samosprašné jabloně však neexistují. Jedině, jak jsme zmínili, pokud na jeden strom naočkujete 2 kultivary, které se navzájem opylují. Jinak platí, že potřebujete jabloň a druhého opylovače. A hrušku a druhého opylovače.

Například: Gala + Luna, Julia + Melodie, Karneval + Luna, Karneval + Rubinola, Pinova + Rubinola, Red Topaz + Pinova, Šampion + Florina

Hrušky: Bohemica + Clappova, Dicolor + Bohemica, Konference + Boskova láhev, Nashi hrušky + Boskova láhev, Williamsova + Clappova

Zajímavostí je, že příbuzné dula, jeřabina a mišpule jsou samosprašné.

Samosprašné a cizosprašných meruňky

Zde platí, že cca polovina odrůd je samosprašná a polovina cizosprašná.

Samosprašné meruňky: Bergeron, Maďarská, Veharda, Velkopavlovická, Kioto Cizosprašných meruňky: Bharat + Maďarská, Goldrich + Bharat, Vesna + Velkopavlovická, Big Red + Sweet Red

Neméně důležitá při výběru vhodného ovocného stromu je i podnož. Pokud se chystáte zasadit například jabloň, přečtěte si článek o tom, které odrůdy jabloní jsou vhodné do severnějších poloh.

I popínavé rostliny vytvoří na balkoně dokonalý efekt a nemusí jít zrovna o plamínky nebo břečťan. Vyzkoušejte pěstovat zeleninu, která dorůstá do výšky, táhne se po opoře, kvete a navíc po určité době sesbíráte i chutné plody.

Možná jste o nich jen slyšeli. Možná ačokču znáte pod názvem cyklantéra odnožená nebo mexická okurka. Má zajímavou hráškovou chuť a může se konzervovat jako okurky, plnit masem nebo použít do salátů stejně jako paprika a okurka.

Nyní můžete vyzkoušet i pěstování. Pěstují se podobně jako tykev nebo okurky. Semena se nejprve předpěstují a pak vysazují do volné půdy nebo do nádob na balkon k opoře. Postačí Vám síť, případně kari rohož, dřevěná tenká konstrukce. Tímto způsobem můžete vypěstovat i klasické okurky.

Ačokča dorůstá výšky i 5 m, ale po dosažení 2 m doporučujeme rostlinu zaštípnout, aby plody byly dostatečně velké a včas zralé. Roste rychle. K opoře ji pravidelně uvazujte. Plody jsou podobné okurce, na konci zašpičatělé. Pro přímý konzum a zpracování jsou ideální plody do velikosti 4 cm. Větší plody jsou již spíše přezrálé a mají černé tvrdé semena, která se nekonzumují. Tyto můžete vysušit a použít na osivo v dalším roce.

Rostlinu pravidelně zalévejte. Vyhovuje jí slunce a teplo. Navíc netrpí žádnými chorobami a škůdci. U nás se pěstuje méně, ale množství vitamínů, které plody obsahují, stojí za tu námahu to zkusit.

Lufa válcovitá - atraktivní popínavá rostlina z čeledi tykvovitých zaujme nejen dlouhými plody podobnými salátové okurce, ale i dalším využitím, kdy si z těchto plodů můžete vyrobit masážní žínku, která je k dostání i běžně v obchodě.

Bude se jí dařit na jižně orientovaném balkoně, s dostatkem světla, tepla, vláhy a v hluboké nádobě s výživným substrátem. Jde o popínavku, takže nezapomeňte na oporu. Rostlina rychle roste i v krátkém čase plodí.

Sklízejí se mladé plody asi 2 týdny po opylení. Později už dužina tvrdne a schne. Plody se používají na přímou konzumaci nebo stejně jako salátová okurka, do leča, na tepelné zpracování i za studena. Pokud si chcete vyrobit žínku, plody zachycujte na podzim, kdy jsou již lehké, chrastí v nich semínka a jsou suché. Semena můžete vyklepat a použít na jarní výsevy a předpěstování.

Silný růst, vysoká úrodnost a odolnost - to jsou sazenice zeleniny*

* mezi sazenicemi zeleniny najdete i popínavé druhy

Pak celý plod namočte do vody. Některé plody mohou mít i půl metru. V krátkém čase se začne slupka společně s dužinou oddělovat. Pod proudem vody proces můžete urychlit a všechno vyčistit. Zůstanou Vám pouze pletiva, které tvoří základ mycí žínky a tu nechte na slunci déle proschnout.

Z jednoho plodu získáte několik žínek, záleží na velikosti. Dlouhé plody nařízněte do požadované velikosti. Pak ji můžete namočit, použít i s mýdlem a sprchovým šamponem. Po vyschnutí opět ztvrdne. Ideální je jak na peeling těla, tak na obohacení jídelníčku a zároveň získáte nové zkušenosti s pěstováním byť na balkoně.

Tip: Víte jak pěstovat rajčata na balkoně?

Přichází velmi důležité období pro další výsevy, výsadby a péče o vzcházející rostliny, zejména teplomilnou zeleninu. Tento měsíc se nese ve znamení rajčat, papriky, tykví, okurek a melounů. Samozřejmě, není to všechno.

Každý máme v zahradě to své oblíbené a nikde striktně není napsáno, kdy a co přesně se musí vysadit nebo vysít. Jsou druhy, které můžete vysévat několikrát za rok, protože patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím (salát, cibulka, špenát, ředkev, hrášek).

Zelenina na zahradě

Rovněž v polovině května je vhodné období na výsadbu sazenic rajčat, papriky, tykví, okurek, výsev dýní, cuket a melounů. Nezapomeňte na vhodné opory již od začátku a pečlivou zálivku.

V květnu mohou překvapit pozdní jarní mrazy, které obyčejně trvají 3 - 4 dny a svou sílu ukazují v různé podobě. Proto podle lokality zabezpečte rostliny vhodnými kryty. Mrazy působí většinou přízemně, ale mohou poškodit rostliny natrvalo. Nemyslete si, že pokud rostliny přikryjete textilií, jsou zachráněny. Textilie nebo jiný kryt by se neměl nijak dotýkat přikrývané rostliny, jinak listy zčernají mrazem a budou poškozeny, zejména výhony papriky a rajčat.

Semena nebo sazenice zeleniny z naší nabídky

Včas pokrývku odstraňte, aby s nástupem slunečného počasí nedošlo k zapaření rostlin. Zeleninu pravidelně a vydatně zalévejte, nikoli však za horkých dnů a za přehřáté půdy. Raději si přivstaňte nebo zalévejte pozdě večer. Vodu neaplikujte výlučně na listy. Podporujete tak výskyt plísní a padlí. Vodu potřebují především kořeny.

Pokud chcete použít výživové doplňky, můžete zvolit prostředky ve formě zálivky na list. Pokud plánujete pěstovat dýně a melouny, vysaďte je na vyhnojená místa na takový prostor, aby se mohli dostatečně táhnout nebo šplhat. Mnohé cukety a dýně se dají pěstovat i na malém prostoru, neboť netvoří šlahouny a neplazí se po celé zahradě.

I v malé zahradě si můžete dovolit pěstovat několik druhů, pokud jednotlivé druhy správně vysejete a vysadíte. Okurky zkuste pěstovat na podpůrné síti. Ušetříte prostor a plody budou čisté a větší. Hrášek umístěte také v blízkosti konstrukce. V době kvetení vysejte další, úrodu tak budete sbírat postupně.

Tip: Trápí vás stín na zahradě? Přečtěte si článek o tom, že i ve stínu je možné pěstování zeleniny.

Co mají společné jahody, hrášek a jablka? Možná jsou na první pohled zcela odlišné. Ani na jedněch bychom si však nepochutnali, pokud by se o opylení květů nepostaral drobný hmyz. Pokud ho přilákáme do svých zahrádek, nebudeme se muset obávat toho, že deštivé počasí sníží naše šance na bohatou úrodu.

Jak přilákat opylovače do zahrady

Čmeláci

I když jsou na pohled zavalití, čmeláci jsou v opylování skutečnými rekordmany. Za nektarem vylétávají ze svých skrýší v čase i nečase. Neúnavně pročesávají ve svém okolí kvítek po kvítku a při hledání dobroty nevědomky opylují květiny, které nám přinášejí úrodu. Říká se o nich, že jsou pilnější než domestikované včelky žijící v úlech.

Pojmout ve své zahrádce malou kolonii čmeláků není složité. Stačí jim jen v časném jaru podstrčit na stinné místo dřevěný čmelník a vyčkat, dokud ho některá ze samiček hledající úkryt objeví. Potrvá několik týdnů, dokud odchová první generaci dělnic a čmelník začne žít svým tajemným životem. Po celou sezónu z něj budou vylétávat usilovné dělnice, aby  nakrmily nové potomky a když přijde pozdní podzim, všichni se vytratí a přežijí pouze královny, zahrabané hluboko v zemi.

Jak vypadá čmelník? Je to malá dřevěná bedýnka o rozměrech přibližně 25 x 30 x 15 centimetrů, která je uvnitř vyplněna mechem, hoblinami, surovou vlnou nebo bavlnou. Vletový otvor o průměru 15 - 20 milimetrů je při zemi. Aby imitoval opuštěné myší hnízdo, uvnitř něj navazuje přibližně půlmetrová hadice či trubka. Udělá ho každý šikovný kutil.

Včely Samotářky

Zatímco čmeláci tvoří malé rodiny, včelky samotářky spoléhají při zachování rodu jen na sebe. Každý rok naplní některý z drobných otvorů několika buňkami, z nichž se v příští sezóně vylíhnou další pracovité včeličky.

Abyste je přilákali do své zahrady, stačí skutečně málo. Svazek bambusových trubek nebo dřevěné poleno s navrtanými otvory s průměry od 3 do 10 milimetrů. Že včelky našly své nové útočiště, zjistíte v průběhu sezóny jednoduše. Některé z dírek budou uzavřeny hlínou, jiné voskem, pryskyřicí nebo pilinami. Každý druh používá své vlastní materiály a má jiné načasování kladení vajíček. Od jara do pozdního podzimu lze pozorovat, jak se volné otvory zaplňují a od následujícího jara uvidíte, jak se mladé včelky vykousávají ven.

V čem jsou samotářky takové úžasné? Neodletí z Vaší zahrady, ani kdyby na blízku bylo rozkvetlé pole se zlatožlutými květy. Zůstávají věrné svému rodišti.

Inspirujte se i loukou plnou květin nebo použijte kvetoucí trvalky

Nektar po celý rok

V málokteré zahrádce se však najde tolik druhů kvetoucí zeleniny a ovoce, aby měli čmeláci a samotářky postaráno o nektar na celou sezónu. Proto při ozdobné výsadbě dbáme na to, abychom sáhli po květech, které přímo překypují nektarem. Jsou to obvykle ty, které mají drobnější kvítky v bohatých soukvětích, které nás těší po celou sezónu.

Dostatek nektaru zajistí výsadba papulek (Antirrhinum majus), nehtíků (Calendura officinalis), krasuliek (Cosmos bipinnatus), petrklíčů (Primula), železníků (Verbena), slunečnic (Helianthus), šalvějí (Salvia officinalis), rudbekií (Rudbeckia), cínie (Zinnia) a plamenek (Phlox).

Tip: Přečtěte si také jak si založit květinovou louku.

Zahrada nám poskytuje relax i užitek. Určitě jste si, že během celého roku se mění a taktéž jsou viditelné i změny během samotného dne a to díky množství světla nebo stínu. Není stín jako stín.

Je nutné umět ho rozlišovat. Jen tehdy se bude Vašim rostlinám dařit. Pokud si myslíte, že ve stínu se nedá nic pěstovat, mýlíte se. Mnohé rostliny i zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitamíny a šťávu, než pěstovaná na slunci, kde se zbytečně suší a prohřívá.

V první řadě se musíte naučit rozlišovat stíny. Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte pěstovat zeleninu v nádobách a podle toho, jak se jí bude dařit, ji přemisťujte ze stínu na slunce a naopak. Pokud zjistíte, že zelenina není životaschopná nebo chřadne, přemístěte ji. Berte to jako experiment.

Nebudeme se zabývat nyní plodovou zeleninou jako rajčata, dýně, meloun, ty opravdu mají rády slunné stanoviště.

Ale právě takové druhy, které dokážou růst na slunci i ve stínu. Zkuste uhodnout, která z nich Vám bude chutnat více. Ta, která je vystavena více než 7 hodin přímému prudkému slunci, kde se listová plocha přehřívá, půda kolem rychle vysušuje nebo zelenina pěstovaná v polostínu, kde se déle udrží vlhkost a slunce není tak intenzivní? Určitě nemůžeme vyjmenovat všechny druhy zeleniny. Nabízíme Vám však ty nejzákladnější, které dokážete pěstovat i v polostínu, ačkoli předtím, jste si mysleli, že to není vhodné místo a plochu raději vysadili dlužichy, kapradiny a funkie.

Typy stínu:

Polostín - 5 - 6 hodin denně polední sluncebývá nejsilnější. Rostliny nebudou celodenně vystaveny slunci, budou i v polostínu. A to ráno a zbytek dne budou na slunci. Nebudou růst rychle ale stále budou normálně růst. Výhodnější je zalévat brzy ráno. Půda přes noc vychladne, ráno jsou rostliny ve stínu.

Mozaikový stín - způsobený korunami stromů, když už mají listy. Je to lehký, přirozený stín, který rostliny akceptují. Světlo projde přes listy a koruny stromů, není tak prudké. Výsledkem je pouze méně světla.

Plný stín, stín, hluboký stín - způsobený budovami a pevnými body v zahradě, případně hustou kulisou stromů není vhodný na pěstování zeleniny. Pokud se tam slunce nedostane vůbec, není možné vypěstovat zdravé sazenice ani zeleninu. V takovém hlubokém stínu se daří jen několika okrasným rostlinám.

Vyberte si z nabídky sazenic zeleniny nebo ze semen zeleniny v našem eshopu

Zelenina do stínu

Pokud už víte, jaký stín v zahradě máte, můžete se pustit do výsadby zeleninových sazenic nebo i do výsevů. Nyní Vám nabídneme seznam zeleninových druhů, kterým stačí několik hodin slunce na to, aby poskytly kvalitní úrodu i na místě, o kterém jste si doposud mysleli, že je nevhodné pro pěstování.

5 - 6 hodin poledního slunce vystačí pro: brokolici, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí, květák

4 - 5 hodin:  pro fazole, mrkev, celer, petržel, pastinák, řepu, hrášek, ředkvičky

3 - 4 hodin: pro rukolu, salát, kapusta, špenát (listy jsou zdravější, nekroutí se, nejsou hořké, prohřáté)

3 hodiny: pro bylinky pro kulinářské vaření a dochucování

2 hodiny:  pro asijské druhy listové zeleniny a salátů. V našich podmínkách se pěstují méně.

Věříme, že jsme Vám pomohli ujasnit si termín stín a také vyřešit takové místo v zahradě například i na pěstování listové zeleniny.

TIP: Česnek jako tradiční zelenina se pěstuje poměrně často. V článku se dočtete více o pěstování česneku, jeho výsadbě a odrůdách.