Blog

Patří mezi nejkrásnější a nejoblíbenější aromatické bylinné trvalky současnosti. Pokud i Vy toužíte, po vypěstování této rostliny přímo od semínka, dodržujte tyto rady a určitě se Vám to podaří.

Z výsevem začněte již v únoru, abyste do května až června získaly silné rostliny na výsadbu do zahrady nebo do nádob na terasu. Semena, pokud máte vlastní, musí být vyzrálá a suchá.

Levandule pěstování ze semene

1. připravte si vhodnou mělkou nádobu, misku

2. smíchejte zahradnický univerzální substrát s podílem písku 1:1

3. semena vysévejte řídce, mělce a zasypte jen 1mm jemné vrstvy písku nebo nezasypávejte vůbec

4. přikryjte výsev jednou vrstvou papírového ubrousku a zavlažte postřikem, tak, aby se semena nevyplavila

5. umístěte misku na světlé, vzdušné a teplé místo

6. nevhodné místo je nad radiátorem, protože substrát se rychle vysušuje a hrozí, že zaschnou i semena, případně již klíčící slabé rostlinky.

7. dbejte na to, aby rostlinky nebyly vytaženy a misku pravidelně otáčejte za světlem, případně použijte lampu a sviťte na výsevy alespoň 3 hodiny denně (v zimním období, je málo přirozeného světla)

8. po vyklíčení mladé rostlinky opatrně vyjměte pomocí tužky, tenké paličky z půdy a přesaďte samostatně po jednom kuse do květináčů nebo větších nádobek

9. zalévejte s mírou, substrát nepřelévejte, dopřejte jim ideální teplotu a světlo

10. v květnu až v červnu jsou rostliny vhodné na výsadbu do záhonů, lemů

11. vyšší rostliny můžete zaštípnout.

12. vyžaduje: přímé celodenní slunce, lehké, propustné, písčité, na živiny chudé půdy a málo vláhy

13. květy očekávejte v příštím roce

14. aby přezimovali mladí jedinci na záhoně, přikryjte je větvemi, chvojím, listím, případně použijte kartony, pod které dáte ještě listy ze stromů

Vyberterte si nádherné levandule z nabídky našeho eshopu

15. levanduli v nádobách (pokud bude zimovat venku na terase) umístěte ještě do dřevěné bedničky, vystelte listím nebo použijte polystyren.

16. přezimovat ji můžete i ve světlém sklepě na okně, všude tam, kde nemrzne a teplota se pohybuje do 10°C

17. na jaře levanduli sestříhejte a udržujte kompaktní tvar

18. v červenci až v srpnu sestříhejte odkvetlé květenství, sesbírejte semena

19. nestříhejte až do dřeva

20. radikálnější řez po staré dřevo zvládne na jaře lépe než před zimou

21. ve třetím roce po výsadbě můžete mít na záhoně už velké rostliny, produkující množství květů, ze kterých můžete vytvořit dekorační kytice, sesbírat množství semen, případně vyzkoušet vyrobit levandulový cukr.

22. počítejte s tím, že jedna rostlina v dospělosti naroste do šířky i 60 cm. Proto ji vysazujte jednotlivě nebo jako nízký živý plot, obruby a lem cca 50 cm od sebe.

23. kromě klasické levandulově modré a fialové levandule si určitě zamilujete i narůžovělé a bílé kultivary

24. francouzská levandule a její kultivary u nás zimu přezimují jen zřídka

Druhy levandulí

Levandulí je více než 30 druhů a asi 60 kultivarů. Atraktivní jsou i bíle či růžově kvetoucí kultivary, které rozzáří každý záhon. Nemusíte však pěstovat jen klasickou fialovou levanduli (Lavandula angustifolia).

Samostatnou kráskou je i francouzská levandule (Lavandula stoechas), kterou během léta můžete pěstovat v záhoně, na zimu je však nutné ji vykopat a přesadit do nádoby. V našich podmínkách nepřezimuje. V mírné zimě se jí to samozřejmě může podařit, ale není obvyklé ji pěstovat venku. Patří mezi atraktivní levandule. Listy jsou větší i širší, stejně jako květy. Mnozí ji nazývají i španělskou levandulí. Má zajímavé květy, které připomínají křídla motýlů sedících na květu. Vynikne dlouhodobě i v nádobě na terase. Nezapomeňte, že zalévat netřeba mnoho a raději jí dopřát větší nádobu.

Lavandula angustifolia Rosea dorůstá podobně jako fialově kvetoucí levandule do výšky 50 cm. Tento růžově kvetoucí kultivar vás okouzlí jemností barev. Je vhodné ji umístit do smíšených výsadeb, na okraje.

Lavandula 'Nana alba' je výjimečná bílým květenstvím. Všechny levandule jsou medonosné a přitahují včely a hmyz. Je z nich také výborný med. Zkuste vysadit kombinaci barev podél záhonu nebo jako obrubu, nízký živý plot. Určitě ji budou obdivovat všichni kolem. Umístěte ji však dále od místa sezení, opalování se nebo bazénu. Včely a čmeláci budou na květech každý den až do večera. Vynikne i s jinými trvalkami a střiženými keři jako jsou zimostráz, brslen, rozmarýn, tymián. Květenství využijete do bylinných sáčků a nezapomeňte posbírat semínka, které využijete najarní výsevy. Levandule nikdy není dost.

TIP: Přečtěte si náš článek o tom jak do své zahrady přilákáte opylovače.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pro někoho starodávné, staromódní, ale přesto atraktivní a variabilní. Patří mezi oblíbené hlíznaté rostliny, protože péče o ně je minimální a rychle se také rozrůstají. Na rozdíl od některých lilií a mečíků jsou opravdu nenáročné a dokáže je pěstovat každý i bez pravidelného vybírání z půdy před zimou.

Jsou plně mrazuvzdorné a v krátkém čase získáte dostatek hlíz na přesazování i darování. Kromě toho jsou zajímavé i výškově, takže v trvalkovém záhoně si najdou své uplatnění.

Píšeme o variabilních kosatcích, jejichž barva sahá od bílé až po tmavě fialovou s různými pásky a skvrnami. Dokonce i tmavě vínové nebo žluté kultivary vyniknou a rozzáří každý záhon. Přestože je jejich kvetení krátkodobé, určitě zaujmou postupným kvetením.

Na jaře spolu se štěničníkem (Iberis), cibulnatými rostlinami, vytvoří dokonalou kompozici, která přiláká i včely a drobný hmyz. Dokonce jim nepřekáží ani polostín. Vhodnými partnery jsou také bergénie (Bergenia) či srdcovka (Dicentra).

Kosatce druhy

Vybrat si můžete ze široké barevné škály ale hlavně podle výšky. Skalkové nízké, kvetoucí brzy na jaře, nebo klasické zahradní, vysoké a potom nizozemské, německé, sibiřské i trpasličí kosatce.

Kdy sázet kosatce

Kontejnerované kosatce můžete vysazovat během celého roku až do trvalého zamrznutí půdy. Kosatce z hlíz se vysazují od poloviny července až do konce září do předem připravené půdy. Určitě ji už však nepřihnojujte. Vyhovují jim propustné půdy.

Kosatce přesazování

Kosatce se přesazují v létě, po odkvětu. Část listů můžete seříznout a hlízy rozdělit.

Kosatce stříhání

Jak jsme již zmínili výše, během přesazování můžete listovou plochu zkrátit na minimum. Hlíza bude mít více sil na zakořeňování než na vyživování listů. Stejně můžete porosty, které jsou již trvalé, očistit od suchých a starých listů průběžně během roku a po odkvětu také seříznout listy, vyživovat se bude potom hlíza, která bude zároveň růst a nabírat živiny pro budoucí kvetení.

Stanoviště

Menší druhy jsou vhodné pro pěstování ve skalce nebo ve vyvýšených záhonech, také se dají pěstovat v nádobách. Jiné jsou zase atraktivní v blízkosti vodní plochy, dokonce vyrůstají i z mělčiny. Jejich listy jsou mečovité až trávové a také doplní záhon o zeleň. Zahradní vysoké kosatce jsou vhodné na trvalkové záhony nebo na místa, o které se příliš nestaráte, vedle cest, kde se mohou bez problémů rozrůstat. Myslíte, že si dokáže vybrat ze široké barevné škály?

Vyberte si kosatce do své zahrady nebo se inspirujte dalšími rozmanitými cibulovinami z naší nabídky

Proč nekvetou kosatce

Důvodů může být více. Mladé výsadby - mladé hlízy. Na krásu se čeká, i vy tedy musíte počkat na to, až se řádně zakoření, rozrostou a budou mít dostatek sil vykvést.

Naopak to může být tím, že porost je už starý, nebyly vyživovány hlízy, které jsou staré, suché, případně nemocné.

V případě, že hlízy vystoupily na povrch, zasypte je tenkou vrstvou suchého substrátu, přesaďte, staré odstraňte.

Kosatce koření mělce, nesaďte je tedy ani hluboko. Upřednostní kyselejší pH a slunce.

Nemoci kosatců

Nejvážnější je asi skvrnitost listů.  Projevuje se hlavně během deštivého období s vydatnou vlhkostí.

Květiny občas napadá květilka kosatcová a květní pupeny kosatců postupně zahnívají. Případně se může vyskytnout pilatka kosatcová, její larvy a samotný hmyz požírají listy.

Ochrana je pak chemická. Nenechte se však odradit.

Zazimování kosatců

Jsou mrazuvzdorné, mnohé vyrůstají i z vody, nevyžadují speciální ochranu. Vystouplé hlízy je třeba přikrýt tenkou vrstvou suchého substrátu.

Pokud se v záhoně nacházejí i trvalky, které vyžadují ochranu, nic se nestane, pokud ochráníte chvojím nebo listím i hlízy. Na jaře ochranné krytí odstraňte. Žádnou jinou péči nevyžadují.

TIP: Chcete aby se nudný trávník na jaře zaplnil kvetoucími cibulovinami? Přečtěte si článek o tom jak si vypěstovat nádhernou rozkvetlou louku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Muchovník mnozí z vás znají, mnozí ne, a proto je na místě představit ho podrobněji, protože se jedná o opravdu hodnotnou dřevinu nejen z hlediska ovocnářského ale i architektonicko-kompozičního.

Amelanchier - muchovník, nazývaný jinak také "Aljašská borůvka", vzhledově, chuťově i využitím silně připomíná klasické borůvky, není však náročný na půdní podmínky. Vyhovuje mu zcela běžná zahradní zemina, nepotřebuje kyselou půdu! Je velmi dobře tvarovatelný. Muchovník má plody velké, kulaté, dužina je sladká a šťavnatá. Keř dorůstá do výšky 3-5 m, kvete bohatě bílými květy v hroznech, rodí pravidelně, na podzim se listy zbarvují do červena. Kvete začátkem jara, někdy rozkvete podruhé v létě, ale ne vždy.

Z kompozičního hlediska je to významná dřevina, která na jaře bohatě kvete, tedy vynikne i jako solitérní velký keř nebo malý strom, pak zarodí a na podzim se nádherně vlivem vnějších podmínek vybarví. Na zimu opadává, ale jeho kosterní větve jsou zajímavé i v zimním období. Spolu s jinými dřevinami Vám hlavně na podzim představí nádherný karneval barev. Vynikne také v živém plotě okrasném i jedlém.

Muchovník druhy

Je mnoho druhů, nejznámější pocházejí ze Severní Ameriky, Kanady a USA.

Amelanchier ovalis - vejčitý je původem evropský. Jsou samosprašné a v našich podmínkách mrazuvzdorné.

Amelanchier alnifolia - olšolistý, známé kultivary: Honeywood, Mandam, Sley, Thiessen, Martin, Smokey, Krasnojarskaja jsou běžně pěstované v našich podmínkách, kde dosahují i poměrně dobré výnosy. Pro běžnou zahradu vám stačí jeden strom.

Amelanchier lamarckii - Lamarckův - pravděpodobně severoamerický hybrid vhodný zejména na živé ploty.

Amelanchier canadensis - kanadský např. Rainbow Pillar.

Kdy sázet muchovník

Muchovník se prodává většinou kontejnerovaný, vysazuje se tedy během celého roku kromě trvalého zamrznutí půdy – prosinec/únor.

VK - prostokořenné druhy na živý plot se sázejí březen/duben nebo říjen/listopad. Tehdy mají na zakořeňování nejvhodnější podmínky.

Řez muchovníku

Výborně zvládá řez. Řez je však na úkor plodů, proto pro jejich získání vysaďte muchovník jako volně rostoucí živý plot, počítejte však s dostatečnou šířkou a nechte ho volně růst. V případě omezeného prostoru ho stříhejte na úzkou stěnu, kde však bude minimálně kvést a plodů, ale barva listů se na podzim určitě změní. Pro maximální získání plodů vysaďte muchovník jako solitérní strom nebo v záhoně jako kosterní dřevinu. Je vhodný zejména do malých zahrad. Muchovník se stříhá v předjaří.

Vyberte si muchovník z naší aktuální nabídky odrůd

Tři roky po výsadbě není nutné provést žádný řez. Samozřejmě, můžete odstranit suché a poškozené nebo jinak esteticky nevyhovující větve. Hlavní řez - prosvětlení koruny stačí provést po 6 - 9 letech. Takový řez se samozřejmě netýká dřevin na živý plot. Tam musíte dělat řez pravidelně, aby se porost zahustil a vytvořil hustou stěnu. Řez se provádí na jaře pravidelně, výhonky se zkracují o 1/3, v případě potřeby i více. Vše závisí na podmínkách, kvalitě půdy či hnojení.

Nejchutnější muchovník

Říká se 100 lidí - 100 chutí, proto pohled nebude objektivní ale náš. Mezi oblíbené odrůdy však patří určitě:

Smokey, Smoky - středně raná samosprašná odrůda, plody 14 mm, sladké, na zpracování i konzum

Martin - raná odrůda, plody velké 18 mm, sladké, šťavnaté, pomaleji rostoucí odrůda do menší zahrady.

Thiessen - podobně jako Martin výborná a oblíbená odrůda. Raná, samosprašná, výhodou je, že kolem se později nenacházejí mladé výhonky rostlin od kořene.

Použití a sběr

Plody se sbírají zralé a můžete je přímo konzumovat čerstvé, případně je můžete zpracovat jako kompot, vyrobit z nich šťávu, sirup, zamrazit je. Plody obsahují vysoký obsah vitamínu C a zejména antioxidanty.

Sbírají se i listy a ty se suší. Použít je můžete na čaje a výluhy. Pozor však na nálety ptáků, kteří je milují. Plody barví dlažbu i oblečení, tedy pozor na vzdálenost výsadby od zpevněných ploch.

TIP: Dalším, méně tradičním drobným ovocem je rakytník. Přečtěte si článek o pěstování rakytníku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ne všichni máme čas na pravidelné sezónní výsadby. Přesto máme rádi pořádek a estetiku i na balkoně. Balkon či terasa se dá upravit i tak, aby působila celoročně svěže a zeleně. K tomu slouží dřeviny a keře, kterým se daří i v nádobě.

Stálezelené rostliny do nádob

Mezi vhodné druhy patří borovice kosodřeviny (Pinus mugo) a její kultivary, různé plazivé jalovce, pomalu rostoucí cypřiše (Chamaecyparis obtusa), skalníky (Cotoneaster), skimie (Skimmia japonica), zimostráz (Buxus sempervirens), nebo tis (Taxus baccata), ptačí zob (Ligustrum).

Zajímavé celoročně zelené keře na balkon najdete mezi stálezelenými okrasnými keři

Po létě balkon už nezáří množstvím barev a ani druhově není zajímavý. Válejí se Vám pod nohama prázdné nádoby a nevíte, co byste si do nich dali, aby balkon i v listopadu vypadal útulně a hezky?

V první řadě odstraňte všechny nádoby s odkvetlými a suchými letničkami, muškáty a jiné druhy, které by v našich podmínkách zimu nepřežili, zazimujte. Koncem léta můžete stále vsadit na rostliny, které překvapí dlouhým kvetením. Jejich kombinacemi dosáhnete pěkný balkon i v sychravém listopadu.

Vybírejte druhy, které jsou nyní rozkvetlé nebo okrasné listem či drobnými plody. Kromě stálezelených rostlin jsou na podzimní balkon do určitého času vhodné chryzantémy, podzimní astry, heuchera, břečťan, barvínek, stříbrný drátek, starček, santolina, rozchodník, dřišťál, skalník, nízké jehličnany, vřesy a vřesovce. V zimním období však balkónu vládnou právě v úvodu zmíněné stálezelené druhy.

Nádoba, výsadba i péče jsou klíč k úspěchu

Nádoba by měla být keramická, kameninová, určitě ne plast. Plastové nádoby nejsou vhodné během tuhých zim, kdy by mohly časem i působením růstu kořenů praskat. Kvalitní nádoby vystelte jutou nebo propustnou tkaninou. Dřeviny toto zazimování a ochranu uvítají zejména v tuhých zimách. Na dně musí být drenážní vrstva alespoň 3 cm z kamenů, keramzitu nebo štěrku. Nádoba nesmí být mělká. Nejdůležitější ochrana před zimou je dostatečná zálivka. Povrch můžete zamulčovat, případně doplnit nějaké skalničky, rozchodníky, skalní růže, kameny menší. Kombinujte kompaktní zajímavé druhy s převisy, např. borovici kleč se skalníkem.

Dokážete vytvořit i živý plot, dokonce dřeviny stříhat do různého tvaru. Na to je vhodný zimostráz i ptačí zob. Z vyšších jehličnanů jako jsou túje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant) dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

Všechny druhy jsou většinou pomalu rostoucí, a protože jsou vysazeny v nádobě, mají i omezené podmínky v přijímání vláhy a živin. Nezapomínejte, že jsou odkázány jen na vaši péči, závlahu a hnojení. Občasné prokypření, provzdušnění substrátu určitě uvítá každá rostlina i dřeviny pěstována v nádobě. Pokud chcete zkusit pěstovat i něco netradičního tvarem, vyzkoušejte dřeviny na kmínku, převislé formy vrb, moruše, břízy.

TIP: Chcete si na balkoně vypěstovat i vlastní ovoce? Zda je to možné, se dočtete v článku o balkónových ovocných stromech.

Když se řekne ibišek, napadne vás povětšinou ibišek syrský, který se nachází na venkově všude v zahradách, dokonce podél silnic, v parcích nebo pokojový čínský ibišek. Existují však i jiné ibišky, které dokážou v zahradě opravdu zazářit.

Představíme vám je a naučíme vás je i pěstovat.

Jak pěstovat ibišek bahenní

V poslední době je ibišek bahenní dokonce boom na trhu. Žádaný, atraktivní velkokvětý ibišek, který bude v zahradě opravdu dominantní dřevinou. Nejatraktivnější jsou právě velké talířové květy bílé, růžové, pudrové, červené až vínové barvy. Některé kultivary vynikají i bordovými a střiženými listy, ale nic se nevyrovná jejich květům. Kvetení sice není dlouhé, ale zato okouzlující.

Nejvhodnější je zajistit si kontejnerové dřeviny, které můžete vysadit kdykoliv během roku až do trvalého zamrznutí půdy. Vyžadují kvalitní, humózní půdy, dostatečně vlhké a slunné stanoviště. Kvetou od poloviny června až do mrazů. Po odkvětu můžete všechny výhony seříznout na 10 cm. Kvetou totiž vždy na nových výhoncích, které vyrostou od kořene.

Rašit začínají pozdě, koncem dubna až v květnu. Seříznuté dřeviny je nutné zamulčovat a připravit na zimu nebo výhony ponechat a odstřihnout je až na jaře v březnu. A kořeny zamulčujte listím, slámou nebo kůrou. Ibišky můžete pěstovat i v nádobách. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku a hnojení tekutým hnojivem a pozor na přezimování. V nádobách dřeviny přezimují hůř, pokud se jedná o nevhodné umístění do plastů. Zvolte velké keramické, cihlové, dřevěné nádoby, vystlané textilií, jutou, případně jej obalte. Řez je stejný.

Ibišek syrský pěstování

Ibišky syrské jsou klasické kvetoucí dřeviny vhodné do živých plotů nebo pěstované jako solitérní keře. Přestože Vás okouzlí svým bohatým barevným kvetením, raší až koncem jara, podle podmínek některé až v létě, a proto zůstávají dlouho neolistěné. Jiné keře a stromy už dávno mají listy a na ibišku není vidět ani poupě. Vyžadují slunce až polostín, vhodné propustné půdy, závětří a jižní orientaci s dostatkem slunce. Mají v oblibě blízkost opěrné zídky, stěny, kde se v zimě dokáže nakumulovat teplo. Jsou to opadavé a mrazuvzdorné dřeviny. Barevně vás zaujmou zejména fialové, růžové, vínové a bílé kultivary. Nesnáší přemokření ale ani totální sucho, tedy během léta uvítá zálivku a řeknou vám to i svěšené listy na keři. Dokáže růst i v kyselé půdě. Pozor na kořeny, mělce koření a nesnáší okopávání.

Ibišek čínský pěstování

Ibišek čínský můžete v zahradě pěstovat pouze jako přenosnou dřevinu v nádobě. Zimu v našich podmínkách nepřežijí, proto je na terase, balkoně nebo záhoně klidně letněte do 5 stupňů a potom přemístěte do bytových podmínek. Zimu přežijí při teplotě 10-13  ^oC v blízkosti okna bez radiátoru, nevyhovuje mu ani podlahové topení. Vyžaduje spíše menší květináč, protože mělce koření jako ibišky obecně. Po přemístění z vnějšku se často stává, že některé listy opadnou. Je to jen změnou prostředí i teplot. Pokud opadnou všechny listy, zkontrolujte teplotu a vlhkost. Při teplotě 10 ^oC není důležité pravidelně a často zalévat, aby substrát nebyl mokrý, jen přiměřeně vlhký a druhou zálivku aplikujte až po proschnutí. Listy na jaře určitě narostou, podpoříte to hnojením.

Celý sortiment ibišků najdete mezi okrasnými keři v našem eshopu

Stříhání ibišku

Ibišek čínský se stříhá na jaře. Zkraťte se dlouhé výhony, udržíte tím tak kompaktní tvar a přinutíte ho kvést. Na podzim můžete sestříhat výhonky ibišku bahenního, ale není to podmínka. Ideální je, pokud to ponecháte na jaro. Stejně to platí o řezu ibišku syrského. V předjaří, po uplynutí největších mrazů, ostříháte ibišek a on krásně obraší, i když později. Starší porosty na jaře upravíte hlubším řezem také.

Živý plot z ibišku

Dřeviny dorůstají do 3-4 m. Máme teď na mysli ibišek syrský. Rostou však pomalu. Starší živé ploty s ibiškem syrským vám poskytnou nádherný pohled zejména v létě. Keř je hustý, doslova obsypaný květy. Ideální je ve venkovském sídle bez stříhání, kdy se doslova rozkvetou do krásy celé výhonky. Pokud ho plánujete udržovat v přísné stěně, obíráte se o značnou část květů. Ibišek bahenní je také vhodný na živé ploty, jen počítejte s tím, že než dosáhne alespoň 5-6 výhonů, bude potřebovat čas. Na jaře počítejte s tím, že je bude potřeba seříznout na 10 cm. Tedy jistý čas budete bez živého plotu.

Proč nekvete ibišek

Ibišky nekvetou, pokud jsou vysazeny ve velkých nádobách. Více se jim daří, pokud mají kořeny natěsno. Zkuste tedy kontejnerovým dřevinám zvolit menší nádoby, případně zkontrolovat stanoviště. Mělo by být opravdu bez průvanu, teplé, slunečné, chráněné. Zkontrolujte také výskyt škůdců, zejména mšice. Také jim dopřejte hnojení, správnou zálivku a řez provádějte rozhodně tehdy, kdy se má řezat.

Nemoci a škůdci ibišku

Nejčastěji jsou to mšice, které doslova obsypou celý keř, zejména listy, koncové výhonky. Postačí však zvolit správný postřik a vyhnete se tak lepkavým listům, následně mravencům a celkově mšicím. Pokud vám opadávají listy, je třeba zkontrolovat podmínky, zejména orientaci, poměr slunce a stínu, vláhu, či vzdušnou vlhkost. Pokud dřeviny nevysvětlitelně vadnou, zkontrolujte kořenový systém, poškození kořenů nebo ohryz.

Mrazuvzdorné ibišky

Všechny ibišky jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné. Samozřejmě kromě čínských. Ty jsou považovány v našich podmínkách za pokojové. Ideální je, pokud jsou zimy se sněhem, tehdy zvládnou teploty -25 ^oC. Připravte je však vždy na zimu alespoň mulčováním kořenů slámou, listím, jehličnatými větvičkami, kůrou. Nic tím nezkazíte, naopak jen získáte.

TIP: Chcete si zahradu zpestřit keři? Přečtěte si článek o zajímavých keřích do zahrady.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

I terasa a balkon se mění vzhledem k pokročilé době léta a blížícího se podzimu. Některé druhy pokojových a exotických druhů je nutné na konci září umístit blíže ke stěně nebo rovnou přemístit do bytu.

Už předem si připravte místo. Pokud jste si nakoupili nové větší rostliny, určitě jste mysleli i na jejich přezimování. Ideální zazimování rostlin je ve světlých místnostech s teplotou do 18 ° C. Pamatujte na sníženou zálivku a stálý dostatek světla.

Kaktusy a sukulenty umístěte z venkovních prostor pod střechu. Mohou stále zůstat do konce měsíce venku. Oleandry,andělské trumpety a jiná exotická flóra mohou zůstat na terase do teploty 5 ° C. Po tomto teplotním bodě je už umístěte na chodby nebo do místností, kde nemrzne. Klasické pokojové rostliny a orchideje už uložte na své místo v bytě.

Kontrola zdravotního stavu rostlin

Před tím, než máte v plánu přenést letněné pokojové a exotické rostliny v nádobách do vnitřních podmínek, pečlivě zkontrolujte jejich zdravotní stav. Mnohdy se stává, že některé rostliny jsou napadeny mšicemi,  puklice nebo je substrát plný larev a červíků a v bytových podmínkách se začnou projevovat a páchat škody, případně mohou napadnout i jiné rostliny.

Inspirujte se nabídkou rostlin na balkon

Velké oleandry zkontrolujte zejména na listech a kmínku. Mohou tam být zmíněné puklice (štítenky). Pokud jich je málo, použijte líh nebo alkohol a vyčistěte postižená místa vatovým tamponem namočeným do roztoku. Můžete zvolit i chemický postřik.

Pokud se vám zdá, že některé rostliny vypadají mdle, uvadlé i přesto, že jste věnovali pozornost zálivce, zkuste je vyjmout z půdy a zkontrolovat substrát a kořenový systém. V případě výskytu larev, podezřelých červů a smutnic vyměňte substrát.

Částečný opad některých listů je normální jev. Podzim se blíží a takto to pociťují i rostliny. Snižují odpařovací plochy a připravují se na odpočinkové období. Respektujte tyto přirozené jevy a snižte zálivku, zastavte hnojení. Hnojiva používejte jen u druhů, které budou kvést právě v zimním období - vánoční hvězdy, orchideje. Pokud listy rostlin opadají více než je běžné, zkontrolujte světelné podmínky, množství vláhy a průvan.

Rostliny jako kaly a begónky, které jste pěstovali na balkoně a terase ještě ponechte a až za měsíc je seřízněte. Kalám  snižte zálivku a počkejte na žloutnutí listů. Teprve pak je umístěte do sklepa.

Rostliny, které jste venku letnili, by se měly po létě donést na totéž místo, kde jste je pěstovali předtím.

Pokud vám přerostly přes hlavu a nevejdou se na původní místo, zkraťte je, případně rozsaďte. Můžete s rozsazením však počkat na vhodnější dobu, tedy na jaře.

Neesteticky vypadající rostliny, žluté a poškozené, zda okousané listy odstraňte. Vrchní vrstvu substrátu nahraďte čerstvou.

Nádoby oprašte, omyjte a položte na místo, kde je pěstujete v zimním období nebo uložte do světlého sklepa, kde nehrozí pokles teplot pod 0 ° C. Ideální teplota pro přezimování je kolem 10 ° C.

Prohlédněte si náš sortiment okrasných rostlin, ze kterých si můžete vybrat i ty vhodné na balkon

Stávající rostliny nahraďte sezónními rostlinami, které udělají dojem až do prvních mrazů. Vhodné jsou chryzantémy, vřesy, vřesovce, starček, břečťan, nízké jehličnany a stálezelené dřeviny. Pokud toužíte po větší dřevině, pořiďte si jehličnan nebo stálezelené dřeviny na kmínku.

TIP: Pokud doma pěstujete orchidej a chcete si ji rozmnožit, přečtěte si náš návod o rozmnožování orichideí pomocí keiki.

Aby zahrada vypadala opravdu nádherně, potřebujete vysadit již teď na podzim, zajímavé na jaře kvetoucí dřeviny, které zaplní vůní celou plochu a každý si Vaší dominanty všimne.

Květen je nejkrásnější jarní měsíc plný rozkvetlých třešní a mladých pučících lístků. Ideální počasí, slunce, déšť, vůně posečené trávy, piknik a možná i opékání s přáteli. Pro zahradu je to velmi příznivé období.

Na jaře Vás jistě nezklame starší magnolie. Máte ji už několik let, ale nekvete? Může to mít několik důvodů. Příčinou může být například špatné stanoviště. Magnolie vyžaduje kyselou půdu, bezvětrné stanoviště, slunce až polostín, žádný podrost a okopávání, žádný řez. Druhým případem může být to, že máte semenáč, který kvete až tehdy, když dosáhne určitého věku. Může to být i 5 až 8 let. Začněte přihnojovat fosforečnatými hnojivy na podporu květů, někdy ji tak oklamete. Pokud plánujete koupi magnólie, zakupte si už větší strom, keř, nejlépe již kvetoucí.

Další atraktivní a oblíbenou dřevinou je japonská třešeň - sakura nebo třešeň pilovitá, sakura. Někdo by si z ní nejraději vytvořil celou alej. Atraktivní není jen díky květům, které později ve vánku poletují jako sníh v růžové barvě, ale i listím, které je tmavě fialové, později světle zelené. Jsou různé formy: sloupovité, s kulovitou korunou i převislé na kmínku. Stačí si vybrat.

Kultivar „Amonogawa“ je neobvyklé sloupovité formy, která je vhodná i do nejmenších zahrad. Kultivar „Kiku – Shidare“ je naopak převislé formy. Výhodou je, že si ji můžete již zakoupit ve výši, jakou potřebujete, nebo jaká se Vám nejvíce líbí. Tyto dva kultivary nejsou náročné na pěstování. Vyžadují slunné až polostinné stanoviště, středně těžké, vlhčí, kyselé, dostatečně hluboké a výživné půdy. Tyto nádherné, na jaře kvetoucí dřeviny s plnými květy vyniknou zejména jako solitéry, nebo jako dominantní dřeviny v keřovitém podrostu. Nebojte se experimentovat. Nechte své zahrady vyniknout a dopřejte si v nich zaslouženou pohodu.

Na jaře vynikne vilín, dřín, šeřík, líska, mandle a zlatý déšť, který můžete pěstovat i jako stromeček.

V létě komule, ruj vlasatá, popínavé růže, ibišky a oleandry.

Na podzim vyniknou zejména dřeviny, kterým se vlivem vnějších podmínek mění barva listů, zejména javory, buk a dřeviny s okrasnými plody - rakytník, muchovník, hlošina, cesmína, mahónie. Pozor však na děti. Některé jmenované druhy patří mezi pichlavé a jedovaté.

V zimním období mají hlavní roli jehličnany a stálezelené dřeviny, které kromě toho, že minimálně opadávají, dokáží zaujmout barvou, vzhledem a texturou. Atraktivní jsou cypřiše, cedry, tvarované zimostrázy i túje. Krásné jsou i smrky, které právě díky kultivarům vyniknou na každé terase, např. kultivar Picea abies "Inversa", stejně borovice - Pinus mugo "Wintergold". Navíc, mnohé jehličnany umí v době Vánoc nahradit vánoční stromeček. Vysazený jehličnan v nádobě zvládne krátkodobě i vyšší bytové teploty bez újmy na zdravotním stavu a vzhledu. Musíte ho však změně teploty přizpůsobit postupným přemísťováním z vnějších podmínek do bytu. Nejdříve do chladnějšího prostředí, pak i do vyhřátějšího obýváku. Vypněte topení na dobu, jakou se jen dá, a zalévejte. Pak proces přemísťování směrem ven zopakujte.

Dominanta zahrady

Nejkrásnější dominantou je strom, který svým charakteristickým rysem dotváří prostor, vypovídá o zahradním stylu nebo působí dominantně kvůli vzhledu, kůře, koruně či květům. I starý strom ze staré původní zahrady dokáže vytvořit dokonalou iluzi romantické zahrady nebo staré zarostlé zahrady ve stínu. Jeho koruna, která dosahuje do neuvěřitelné výšky a šířky, je tím prvkem, kterého si všimnete jako první. Pak následují listy, květy a tedy sezónní provedení. Mít však takový strom v zahradě vyžaduje dostatečně velký prostor.

Pokud takový nemáte, ani si nezkoušejte vysadit kaštan jírovec, ořech, Ginkgo, katalpa, Paulownia, platan nebo dub. Tyto druhy vyniknou jako samostatně stojící druhy v trávníku, popřípadě pod nimiž je volný záhon jako podrost. Pak už jen umístit lavičku, houpačku a můžete v příjemném stínu lenošit celý den. V malé zahradě je prostor pro menší stromy obyčejně s kulovitou nebo převislou korunou, která sice vytvoří menší stín, ale svou funkci dominanty určitě splní.

Často uvažujete o výsadbě navzdory rozměrům? Jsou druhy stromů, které se Vám líbí a dokážete najít i alternativní kultivar, který pomaleji roste a dosahuje menší rozměry v korunní části. Dominantou může být i výrazně zbarvený kultivar nebo bohatě kvetoucí popínavá liána na pergole či stěně altánku.

Štědřenec, vistárie vynikne zejména v období kvetení. Během časného jara, pozdního podzimu a v zimě jsou bez listů a proto vidíte jen spleť lián, které sice esteticky mnohým nevyhovují, ale zato v době květu od nich oči neodtrhnete. Vybrat si můžete cokoli, po čem toužíte.

Nezapomeňte však respektovat podmínky pěstování a nároky na prostor nebo čas na péči. Nic nekvete věčně a bez péče.

Podzimní výsadba dřevin

Podzim je variabilní, barevný a také je to období, kdy si ještě v zahradě neodpočinete. Musíte připravit vše potřebné pro nové výsadby ovocného sadu nebo okrasné zahrady. V tomto období je čas na výsadbu prostokořenných dřevin a keřů stejně jako pěstovaných v nádobách. Ty se dají vysazovat v průběhu celého roku.

V první řadě si vždy připravte plochu nebo jámy, do kterých budete vysazovat. Rostliny ponořte na čas do kbelíku s vodou, aby se kořeny dostatečně napily vody, případně vodu vylijte do jámy a smíchejte se substrátem. Je čas i na výsadbu vřesů a vřesovců, případně založení celého vřesoviště. Vřesovcům připravte kyselou rašelinu. Vysoké dřeviny upevněte kolíkem do doby, dokud se dobře nezakoření. Nejtěžší bude období zimy a silného větru. Po tomto období můžete kůly odstranit. Na příliš větrném místě je ponechte ještě do příštího roku, případně do doby, dokud strom neztuhne.

Podzim je vhodný na výsadbu z několika hledisek: vyšší vzdušná vlhkost, více přirozených srážek, nižší teploty. Do zimy zakoření. Pokud neprší, zalévejte. Stálezelené keře a jehličnany je nutné i během zimy, kdy nemrzne zalévat. Pak nevyschnou ani nevymrzají. Vysazují se všechny ovocné druhy, jehličnany, stálezelené keře, trvalky, jarní cibuloviny, listnaté opadavé keře. Nově vysazené dřeviny a keře již nehnojte. Tím, že jste je vysadili do výživné půdy nebo nového substrátu jste jim zajistili na 2 měsíce dostatek živin, které jim vydrží do jara. Dřeviny vysazené na podzim mají přirozeně na jaře více vláhy  ze zimních srážek, jsou odolnější a lépe rostou. Na jaře tak začnou dříve rašit a růst.

TIP: Plody jsou jistě zajímavá ozdoba zahrady. Přečtěte si více o dřevinách, které zpestří zahradu právě okrasnými plody.

Růží si všímáme, až když ucítíme jejich vůni a reálně je vidíme kvést. Péči však vyžadují již od časného jara až do pozdní zimy. Jsou stále oblíbené, i když už ne v takovém množství jako v minulosti, kdy z nich byly vytvářeny nekonečné pásy a lemy kolem celé zahrady, případně vznikaly rozária. Dodnes je však vidíme v různých historických i méně historických parcích a zahradách.

Každý druh má své kouzlo. Ať už jako popínavka na oblouku před vchodem do domu nebo okrasné zahrady, nebo v nádobě či v skalce. Samozřejmě vyniknou i v smíšených trvalkových záhonech a vedle plotů. Jejich vůně a barvy jsou charakteristické a mnohé dýchají romantikou a nostalgií. Jsou plné i prázdné, drobné i velkokvěté, na řez, jako stromečkové, keřové, nízké, vysoké i popínavé. Navíc v různých barvách.

Všechny vyžadují zalévání, řez, odstraňování odkvetlých květenství, kontrolu nemocí a škůdců, nakopcování, případně přivazování. Detailnější přehled odrůd růží najdete v článku, kde jsou jednotlivé druhy popsány podrobněji.

Najdete je v barvách od bílé přes růžovou a červenou a jejich odstíny až do žluté, oranžové až fialové. Bílé působí čistě a krásně, ale, bohužel, jen velmi krátkou dobu. Pokud je delší dobu deštivé období, začnou rychleji opadávat a květní lupínky už nemají bílou, ale nahnědlou barvu.

Určitě jim najdete místo ve skalce (to platí pro mini růže) nebo i na balkoně. Jste překvapeni? Růže se dají pěstovat i na balkoně v nádobách.. Popínavé vyžadují treláž nebo oporu a samozřejmě dostatečně velkou nádobu. I nehezkou zeď v zahradě či stěnu můžete pokrýt právě růžemi. Jelikož jim dřevnatí stonek, dbejte na to, aby byla opora opravdu přizpůsobena váze rostliny. Výhonky pravidelně k opoře uvazujte a přichytávejte. Nevzhledné nebo jinak přečnívající výhonky odstraňujte.

Výsadby růží

Růže můžete vysazovat během celého roku, ale záleží na tom, zda jsou kontejnerované nebo jsou prostokořenné. Bez kořenového balu se mohou vysazovat od října až do května, kromě měsíců, kdy je trvale zmrzlá půda.

Inspirujte se růžemi na podzimní výsadbu z našeho eshopu

Nejvhodnější je vysazovat je na podzim, kdy se dostatečně zakoření a do jara nastoupí se silným růstem, díky postupnému oteplování půdy a s dostatkem vláhy, pokud je v zimě sníh. Jarní výsadba je také vhodná, ale růže vyžaduje vyšší péči v oblasti závlahy, případně stínění, pokud je příliš horké jaro.

Od května se prodávají i kontejnerované růže, které musí být dostatečně předkořeněné již v nádobě, aby se uchytily po přesazení do volné půdy ve Vaší zahradě. Důležitá je výsadba, výběr stanoviště a závlaha. Po výsadbě hned nehnojte, až když se růže zakoření.

Při koupi si všímejte zdravotního stavu růže a celkový vzhled. Slabé a povislé výhony v nádobě nejsou ani estetické, ani vhodné k prodeji. Rostlinu je nejlepší ponořit na půl dne do kbelíku s vodou, pak ji vyjmout a vložit do připravené jámy, zahrnout zeminou a ještě důkladně zalít. Místo očkování by mělo být 5 cm pod povrchem země a tak je do budoucna chráněno před zimními mrazy. Na podzim se musí nakopcovat a v dubnu se kopcování odstraní.

Vysazovat se mohou i kvetoucí růže. V příštím roce se Vám ukáží ještě v lepším světle a s bohatším kvetením. Kontejnerované rostliny jsou však náchylnější na vyschnutí, proto se jim náležitě věnujte a nepodceňujte zálivku.

Po vysazení přichází na řadu péče o rostlinky. Přečtěte si článek o tom, jak se postarat o růže.

Vhodné stanoviště na výsadbu: slunce až polostín, místo s pohybem vzduchu, hluboké a výživné půdy s humusem, dostatečná zálivka.

Nevhodné stanoviště: úpal, stín, trvalé zamokření, jílovité těžké půdy, nedostatek živin, příliš písčitá půda, blízko vysazené konkurenční rostliny a její kořeny, blízkost stromů a místo, kde se již v minulosti růže pěstovali.

Tradiční ovocné druhy jako jabloň a hrušku zná každý. Máte ještě volné místo na zahradě a chtěli byste pěstovat něco netradičního a zároveň sesbírat úrodu? Máte možnost.

Pěstujte znovu například znovu objevené a oblíbené moruše. Dají se zakoupit ve formě klasického stromu nebo naočkované převislé koruny na podnoži, která se dají využít i v okrasném záhoně.

Sladké mámení

Moruše bílá a moruše černá (Morus alba a Morus nigra) má plody, které jsou extrémně sladké v době zralosti, a nikdo jim neodolá. Ani děti. Vzhledem se podobá malině, konzistencí jahodám a proto se někdy nazývají stromové jahody nebo maliny.

Navíc plody obsahují mnoho vitamínů a jsou vhodné ke zpracování, konzervaci, mražení, sušení i do koláčů, na sirupy a šťávy. Nejlepší však je, sednout si přímo pod strom a plnými hrstmi se krmit těmito plody. Pozor však, plody výrazně barví nejen oblečení ale i dlažbu, trávník a ptáci je také dokáží roznést. V silných mrazech dokáže namrznout, ale velmi dobře regeneruje, má ráda světlo a teplo.

Kyselkavé ošklivé káčátko

Významnou a méně pěstovanou ovocnou dřevinou je i mišpule (Mespillus germanica), která patří mezi nízké stromy nebo větší keře, dorůstá cca do 3 metrů a plody jsou právě využitelné v zimním období na všestranné zpracování i konzumaci. Je charakteristická plody, které jsou typické kališními lístky, které zůstávají na plodu.

Plod je menší, podobný jablku, tvrdý, semena se nekonzumují. Konzumují se až po mrazech, kdy změknou a slupka nabude vrásčitý vzhled. Chutnají jako kyselejší jablka, dužina je jako pyré. Vhodné jsou pro přímou konzumaci, džemy, želé, ale i na dezert. Má ráda teplo, světlo, nevyžaduje druhý strom na opylení a navíc netrpí téměř žádnými chorobami a škůdci. Pěstovali ji už naši prarodiče. Vhodná je i na oživení zahrady, na jaře když kvete, na podzim, kdy se listy vybarvují a v zimě, když je obsypána plody.

Chutná po prvním mrazíku

Krásným stromem je i jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), nazývaná také jako oskeruše. Už dávno vymizela z tradičních ovocných zahrad a právě v těchto posledních letech se někteří zahrádkáři snaží o navrácení hodnoty této ovocné krásce.

Plodem je minihruška nebo minijablíčko - malvice, která je nejdříve žlutočervená, pak červená s výraznými lenticelami - čili bílými puntíky. Dozrávají na podzim a před zralostí jsou trpké. Po namrznutí nebo odležení mají výbornou osvěžující chuť. Plody mají všestranné využití na pálení, sušení, na povidla, džem, kompot, likér, čaj, mražení - ale rozemleté. Plody jsou vhodné i pro diabetiky. Vyžaduje teplo, světlo. Nesnáší jílové půdy a trvalé zamokření. Dobře snáší i městské prostředí. Jako strom solitér, dorůstá do výšky i 15 m.

Muchovník je keř, který se kromě klasického keře dá pěstovat i v živém plotě. Má sladké jedlé drobné plody určené pro přímý konzum i na zpracování. Vyžaduje slunce až polostín a nevyžaduje kyselou půdu.

Všechny druhy netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Co tak zkusit pěstovat goji - kustovnici čínskou? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané. Goji dorůstá do výšky 2 metry a plody jsou červené a podobné šípkmů. Chutnají jako brusinky nebo rozinky.

Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Je to doslova vitamínová bomba. Obsahují aminokyseliny, vlákninu a stopové prvky jako selen, železo, vápník a jiné. Až 21 stopových prvků pro Vaše tělo a množství vitamínů, antioxidanty, které napomáhají, aby naše pokožka byla svěží a měla mladistvý vzhled. Mimo jiné stimuluje tvorbu červených a bílých krvinek, zlepšuje metabolismus, podporuje trávení, ideální doplněk při hubnutí a oslabení imunity.

Více informací k tomuto netradičnímu ovoci najdete v našem článku o pěstování goji.

Přesvědčili jsme Vás? Tak si je pořiďte a budete překvapeni nejen rychlostí růstu, ale i množstvím plodů, které budou chutnat Vám i celé rodině.

TIP: Další méně tradiční druh je rakytník. bližší představení a způsob jak úspěšně pěstovat právě rakytník, naleznete v článku věnovaném tomuto ovoci.

Kdo by je neznal, kdo by je nemiloval. Mají noblesní elegantní vzhled a atraktivní vůni. O barvách ani nemluvě. Mají všechny barvy kromě modré a fialové. Navíc si je může dovolit pěstovat každý. Jsou to ideální v létě kvetoucí trvalky (cibuloviny), které nejsou náročné na pěstování. Samozřejmě existují i druhy, které jsou na pěstování náročnější.

Lilie pěstování

Přinášíme Vám zajímavé informace o jejich pěstování a využití v záhonech. Na to, aby dokonale vynikly, jsou předurčeny na solitérní pěstování nebo pěstování ve smíšených záhonech v hnízdech. Nezapomeňte, že jde o velmi rozsáhlý rod, který je variabilní i výškou. Některé druhy dosahují výšky jen 20 cm, jiné naopak až 2 metry.

Rozdělují se na několik skupin a od toho se odvíjejí i nároky na pěstování:

Asijské hybridy - nejvíce pěstované a prodávané. Dorůstají do výšky 60 -120 cm a kvetou v červnu až v červenci.

Martagon hybridy - vyžadují polostín, vápenaté půdy, květy jsou jemných a nepříliš nápadných barev a dorůstají do výšky i 2 m.

Candidum hybridy - málo pěstované druhy v okrasné zahradě.

Americké hybridy - původem z Ameriky. Dorůstají do výšky 120 -200 cm a barva květů je červená, oranžová, žlutá až skvrnitá.

Longiflorum hybridy - méně pěstované v zahradách. Jsou předurčeny na řez a rychlení.

Trubkovité hybridy - v zahradách pěstované. Dorůstají do výšky i 2 m, květy jsou miskovité, trubkovité, ploché a barevné. Daří se jim docela dobře i v zimě. Kvetou od července do září.

Orientální hybridy - východoasijští kříženci, kteří vyžadují mírnější klima, méně vláhy, lehké a kyselé půdy. Vysoké jsou do 180 cm a květiny kvetou v srpnu až září.

Původní druhy - tam patří například lilie královská, lilie bílá, lilie dlouhokvětá.

Zahradníci však rozdělují lilie i podle typu květů na trubkovité, miskovité, turbanovité.

Krásné lilie v pestrých barvách najdete také v našem eshopu.

Výsadba lilie

Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější na vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě. Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce a hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují být ve hloubce minimálně 20 cm.

Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřené půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až poté vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře. Orientálním druhům se daří i v nádobě.

Lilie jsou předurčeny na řez a i velmi oblíbené. Nezapomeňte odstranit tyčinky s prašníky, abyste si neušpinili oděv nebo ubrus v bytě. Dobře a rychle se rozmnožují dceřinými cibulemi.

S čím kombinovat lilie

Světlé barvy květů vyniknou před tmavým pozadím jehličnanů. Nízké druhy ve skalce a v nádobě. Tmavé druhy jsou zajímavé v trvalkovém záhoně s bíle kvetoucími trvalkami. Pokud máte velký prostor, můžete je vysadit i vedle domu nebo plotu do souvislého pásu. Během kvetení se Vám naskytne nenahraditelný pohled na množství květů a vůní. Dobře se kombinují i s okrasnými travami. Pozor však na pestrobarevné kombinace, které již nepůsobí esteticky.

Bílá lilie

Lillium candidum - Lilie bělostná je oblíbená bíle kvetoucí lilie, která vytváří až patnáct exoticky vonících voskových květů na jedné dlouhé stopce. Kvete v červnu až v červenci.

Pěstuje se buď na záhoně nebo ve větších kontejnerech a svými květy přináší radost opravdu každý rok. Dosahuje výšku 70 cm a vysazuje se do pozadí cibulového záhonu nebo podél stěny. Vyniknou i ve skupině před tmavozelenými jehličnany. Voňavé květy lákají hmyz.

Má růžici zelených listů. Po odkvětu cibule zatahují a na jaře znovu vyraší. Vhodné jsou na kombinování se stálezelenými trvalkami, které zakryjí nevzhledné listy v letním období. Některé listy normálně přezimují. Vysazuje se koncem srpna až do konce září do výživné propustné půdy na slunci nebo v polostínu.

Tyto lilie patří mezi léčivé. Sbírá se květ. Na co se dá použít? Má všestranné využití na popáleniny, bolest svalů, jako obklad po zlomeninách, léčí hnisavé i zanícená místa a dokonce je vhodná i na opary.

Tinktura z bílé lilie

Jak vyrobit tinkturu: 4 květiny lilie, bez zelené stopky uložte do 7 dcl sklenice, kterou předem umyjete a osušíte. Zalijte bílým alkoholem nebo lihem, ovocnou pálenkou a zavřete. Nechte louhovat 14 dní na suchém a tmavém místě. Pouze pro vnější použití! Přikládat se mohou také lupínky květů. Květ by měl být stále zalitý, aby se nevysušil. Na herpes použijte tinkturu pomocí vatové tyčinky.

TIP: Dalšími zajímavými jarními cibulovinami, které se vysazují nyní na podzim, patří i okrasný česnek. Přečtěte si článek o pěstování okrasných česneků.