Blog

Některé druhy cibulovin si můžeme přirychlit v bytových podmínkách a tak dokážeme získat květy v období, kdy na zahradě je ještě sníh nebo jaro je v nedohlednu. K rychlení použijte vždy kvalitní, pevné a největší cibule.

Rychlení cibulovin

Co nejdříve je vysaďte do nádob, ve kterých budou pak i kvést. Správná hloubka je předpokladem úspěšného kvetení. Pokud chcete pěstovat v jedné nádobě více druhů, vysazujte je podle velikosti cibulí. Největší na dno, střední do středu a drobné na povrch. Drenáž je vhodná.

Takto vysazené nádoby vyložíme na vzdušné a světlé místo, aby cibule zakořenily. Později potřebují cibule projít obdobím chladu, což v bytových podmínkách neumíme zajistit, proto je zakopejte do pařenišť nebo do půdy a přikryjte, aby nepromrzly. V období kolem Vánoc nádoby opatrně vyjměte z půdy a přeneste do místnosti s teplotou kolem 10 °C.

Přirychlovat se dá i na balkoně a terase, či lodžii, ale nádoby by během zimy promrzly, proto je musíte vložit ještě do jiných větších nádob, nebo do bedýnek, které jsou vystlány bublinkovou fólií, slámou, listím alespoň o tloušťce 5 - 10 cm. Na Vánoce je přeneste do stejných podmínek jako nádoby zimované v pařeništi nebo přímo na záhoně. V takových podmínkách začnou růst velmi rychle listy. Dokonce i ve tmě.

Když uvidíte první květní pupeny, přeneste nádoby do vyšší teploty kolem 18 °C. V takových podmínkách se s nimi můžete potěšit delší dobu. Při vyšších teplotách cibuloviny rychle dokvétají. Nezapomínejte je umístit na světlé místo a zalévejte po proschnutí substrátu. Neumisťujte je v blízkosti radiátorů.

Po odkvětu odstraňte květiny a stále zalévejte dokud listy nezačnou žloutnout. To je znamení, že cibule se uzavírá, zatahuje a nabírá živiny do dalšího kvetení. Když jsou listy žluté, už nezalévejte, odložte nádobu z dosahu a nemusíte si ji ani všímat. Když už listy půjdou odstranit jemně rukou od cibule, cibule je suchá a můžete ji uskladnit na další rychlení nebo ji na podzim vysadit na záhon v zahradě.

Nejčastěji se rychlí drobné cibuloviny jako šafrány, drobnokvěté narcisy, modřence, bledule, sněženky, nižší tulipány. Dokonce je možné přirychlit hvězdníky a některé hlíznaté rostliny.

Zajímavým způsobem rychlením je použití skleněné nádoby, do které vložíte dostatečně velká cibule, pod kterou bude voda. Asi 2 cm pod cibulí. V této části narostou kořeny. Vodu je třeba dolévat opatrně, ne vyměňovat. Také je třeba je ponechat na chladném a tmavém místě. Když začnou růst kořínky a objeví se i květní pupeny, nádobku přeneste do teplejších a světlejších podmínek, do 18 °C. Při vyšších teplotách budou květy brzy odkvétat.

Takové cibuloviny jsou vhodné na stoly jako doplněk k slavnostnímu prostírání. Krátkodobě zvládnou i vyšší teploty, ale pak je musíte přenést do nižších teplot. K rychlení do skleněných nádob jsou vhodné hyacinty, velkokvěté narcisy, hvězdníky a s nimi často zaměňovány amarylky. Po odkvětu nechte cibule zatáhnout, jak jsme popsali výše.

U nás najdete široký sortiment cibulovin s větším průměrem, které jsou vhodné k rychlení. Nabízíme různé zvýhodněné balení, atraktivní akční ceny a barevné kombinace těch nejkvalitnějších nizozemských cibulek. Určitě si vyberete. Rozzařte svou domácnost nebo zahradu. I v zahradě je umíte stále vysazovat.

TIP: Pletete si hvězdnice s amarylkami? V našem článku se dozvíte jak je rozlišit a jak se hvězdnice a amarylky pěstují.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Posledním kalendářním měsícem je měsíc prosinec. Je zároveň prvním zimním měsícem, kdy i pro zahrádkáře nastává období odpočinku. Pokud jste Vy zároveň i Vaše zahrada na období zimy připraveni, nemusíte se ničeho obávat. Zima jako taková je pro rostliny prospěšná. Také si potřebují odpočinout a nabrat nové síly do dalšího roku, růstu, kvetení a plodů.

Příznivé dny využijte na poslední kontrolu dřevin a trvalek a celkově zahrady. V zimním období budete mít dostatek času na studování, případně na nové návrhy a plánování měst v zahradě, které se Vám nelíbí. Vytvoříte je alespoň na papíře. Doplníte záhony Vašimi oblíbenými rostlinami, které si s postupným oteplováním a blížící se jarem koupíte a vysadíte.

Prosincová okrasná zahrada

Možná jste si neměli ani kdy všimnout, ale i prosincová zahrada má své kouzlo, pokud se v ní nacházejí dřeviny a keře, které stále září díky plodům. Svázané okrasné trávy vyčnívají ze záhonů a jejich stébla se během větru houpou a naklánějí z jedné strany na druhou. Nezapomeňte zkontrolovat a projít celou zahradu. Všímejte si zejména jehličnanů a skalniček.

- Během pěkných dní, kdy nemrzne, stále zalévejte jehličnany a stálezelené keře (v první řadě ty, které byly vysázeny v podzimním období)

- Choulostivé druhy trvalek a keřů mulčujte v části kořenů pilinami, listím nebo kůrou

- Štíhlé a vysoké jehličnany, které mají více kmenů, svažte a chraňte před deformací a polámáním pod těžkým sněhem

- Setřeste těžký sníh z větví listnáčů a jehličnanů

- 4.12. na Barboru si můžete nařezat větvičky z dřevin, které v teple vykvetou

       (třešně, zlatý déšť, mandle, broskve, lísky)

- Zahradu během celé zimy kontrolujte a škody průběžně odstraňujte

- Přívod vody zkontrolujte, zateplete, pokud jste vodu ještě neodstavili, je nejvyšší čas

- Vypusťte vodu ze sudů a nádob, které sloužily ke sběru dešťové vody, samozřejmě i ze zavlažovacího systému tzv. profouknutím

- Zkontrolujte a opravte oplocení, opěrné konstrukce a pergoly

- K nově vysázeným dřevinám pěstovaným na kmínku nebo vyšším dřevinám a stromům ukotvěte kůly

- Z okrasných keřů odeberte odřezky na jarní rozmnožování

- Po opadu listů ve dnech bez mrazů odstraňujte suché a poškozené větve

- Starší okrasné keře můžete prosvětlovat

- Do nádob vysejte semena květin, které na klíčení potřebují projít obdobím chladu a umístěte je do studeného, ale chráněného pařeniště nebo skleníku (jedná se o stratifikaci)

- Pravidelně kontrolujte zazimované rostliny

- Muškáty zkontrolujte a mírně zavlažte, případně odstraňte suché listy

- Na okně můžete pěstovat pažitku, cibulku, řeřichu a jiné bylinky

- Skalničky přikryjte větvemi jehličnanů a ochraňte je tak před mrazy

- Fíkovník, hortenzie a nízké chryzantémy můžete také přikrýt, kořeny mulčovat

- Chryzantémy „multiflora“ seřízněte a umístěte do sklepa k přezimování

- Zkontrolujte okrasné trávy a jejich svázání

- Je dostatek času na plánování nových výsadeb, prohlížení katalogů a internetových stránek s nabídkou rostlin a semen

- Zkontrolujte hnojiva a postřiky, chybějící doplňte a vhodně je uskladněte

- Pokud nemrzne, přehoďte kompost

- Na místech, kde vítr vyfoukne sníh, naházejte vrstvu sněhu manuálně, ochrání rostliny před vymrznutím

- Přikrmujte ptactvo vhodnou potravou

- Rostliny celoročně pěstované na terasách a balkonech, během pěkných dní bez mrazů zavlažujte

- Opravte a vhodně uskladněte zahradní nářadí a pomůcky

- Pokud jste dosud nestihli vysadit jarní cibuloviny, vysaďte je teď, dokud trvale nemrzne

Co dělat v ovocné zahradě v prosinci

Ovocné dřeviny jsou vysazeny, a proto je důležité je pravidelně zavlažovat až do trvalého zamrznutí půdy. Pokud stále z větších stromů neopadalo listí a Vy už v sadě chcete mít pořádek, setřeste ho a pohrabte. Kromě toho se zaměřte na tyto práce:

- V teplejších oblastech můžete během pěkných dnů ještě dokončit výsadbu ovocných druhů

- Z původních stromů odstraňujte mumifikované plody a zámotky přezimujících škůdců

- Z bobulovin odeberte odřezky na jarní rozmnožování

- Řežte rouby na zimní a jarní roubování

- Po opadu listů můžete odstraňovat suché, poškozené a přestárlé stromy a větve

- Dezinfikujte a pročistěte nože a nůžky

- Pravidelně kontrolujte uskladněné ovoce

- Zkontrolujte a spisujte chybějící hnojiva a postřiky

- Doplňujeme si vědomosti studiem literatury

- Je vhodný čas na plánování nové výsadby ovocného sadu, případně doplnění drobného a méně známého ovoce do zahrady

- Kůly k dřevinám vhodně upevněte

Prosinec v zeleninové zahradě

I v zeleninové zahradě musí být již v takovém čase řád. Zelenina je již dávno ve sklepě a zem odpočívá. Mimo to můžete z padaného listí připravit kryt pro podzimní výsadbu česneku.

- Pravidelně kontrolujte uskladněnou zeleninu

- Skleník a fóliovník vyčistěte a připravte na novou sezónu

- V případě příznivého počasí dokončete rytí a hnojení

- Opravte a vhodně uskladněte pracovní nářadí a pomůcky

- Kontrolujte skladované osivo

- Udělejte si seznam semen, které je třeba koupit na jarní výsev

- Připravte se na novou sezónu plánováním nových výsadeb

- Studujte literaturu a obohacujte se o nové poznatky

- Pokud jste nestihli vysadit česnek a ještě není promrzlá půda, můžete jej vysadit i nyní

Rostliny do zimy

Dominantní jsou zejména zelené jehličnany, kterých je široká paleta druhů a kultivarů. Poskytují vynikající pozadí řídkým porostem a nízkým keřům nebo trvalkám.

Pokud Vám chybí v zahradě některé druhy okrasných jehličnanů, určitě je v jarním období doplňte

Na výběr máte kuželovité, sloupovité, kulovité i poléhavé tvary, které z pod sněhu nabudou opět jiný rozměr. Nyní máte možnost zrealizovat vaše nápady a návrhy dát na papír. Pokud se projdete po zahradě právě v tomto období, uvidíte všechny nedostatky, prázdná místa, místa bez barev a života.

Na zahradě by neměl chybět dřín / svída japonský ( cornus ), kalina (Viburnum ), hloh ( Crataegus ), břečťan ( hedera ), zimostráz ( buxus ), cesmína ( Ilex ), mahónie ( mahonia ), hlošina ( eleagnus ), skalník ( cotoneaster ) a brslen ( euonymus ).

Každá z těchto dřevin má své přednosti, které oceníte právě v zimním období. V neposlední řadě je důležitý i samotný habitus. Vysoké stromy během námrazy mají své kouzlo. Když jsou pokryty sněhem, máte pocit, že jste v pohádce. Pokud máte prostor, vysaďte si převislé formy vrb, bříz, případně kultivary s pokroucenými větvemi, které budou v zimě působit opravdu kouzelně.

V zimě objevíte jejich nepopsatelné kouzlo. Stejně budete vnímat jinovatku na soukvětích okrasných trav či jiných trvalek, které jste neseřízli. Zahrada obecně v zimě vypadá jinak. Ztrácejí se výškové rozdíly, zvláště pokud je sněhová přikrývka. Zajímavou kompozici vytvářejí právě dřeviny, které běžně vnímáme jako jednoduché. Proto pokud plánujete výsadbu nové zahrady, vytvořte ji tak, aby byla zajímavá na podzim i v zimě. Vytvořit zahradu, která je krásná na jaro a léto, je jednoduché, neboť pomocí květů dokážete rozzářit jakýkoliv kout, ale zkuste dodat tvar zahradě v zimě. Teď už víte jak na to.

V prosinci však nemusí nutně sněžit. Často se stává, že je začátek zimy bez sněhu, nebo je jen krátkodobě. Pro rostliny je toto období časem odpočinku a pod sněhem jim je lépe.

Jehličnany a stálezelené rostliny nespí, jejich životní funkce se zpomalily na minimum, a proto je vnímáme v zahradě jako nejdůležitější. Výrazná kombinace bílé a tmavozelené barvy, případně její odstíny dodávají zahradě šarm. Pokud k ní připojíte červenou v podobě výhonů svídy nebo zbývající plody skalníku, můžeme hovořit o kráse přírody.

Pokud Vám na zahradě chybí krása v této podobě, neváhejte a doplňte je do zahrady, aby i v zimě byla zahrada něčím výjimečná. K zimní zahradě patří i ptáci a nižší zvěř, která to bude mít v tomto období těžší, zejména co se týká hledání si potravy. Pokud je zahrada v blízkosti lesa a zvěř má k Vašemu sadu přístup, určitě se stane, že mladé stromky skončí okousané a poškozené. Dostanou se k Vám i přes poškozené oplocení, které jste na podzim nezkontrolovali. Chraňte své výsadby a zároveň ochraňujte zvěř a přispějte potravou pro ně.

Přikrmujeme ptactvo v zimě

Ptáčci obveselovali zahradu během jara, léta i podzimu, nyní je čas vrátit jim to v podobě vhodného krmení

Ptáci mají rádi obilná zrna, slunečnici, kukuřici, ořechy, ovesné vločky, mleté zrno, ječmen, dále proso, mák, nakrájená jablka. Nikdy nepřikrmujte měkkým pečivem, solenými oříšky, vařenými těstovinami. Pokud si nejste jisti, čím a jak přikrmovat, zakupte si speciální směsi vhodné pro venkovní ptactvo. Prikrmujte pouze v zimním období, kdy je vyšší sněhová pokrývka, mrazy nebo dlouhotrvající zima. Prikrmujte v ideálním množství, pravidelně a pokud budete trpěliví, uvidíte množství ptáků v krmítku.

Jednoduché krmítko si můžete vytvořit i z PET láhve. Přibližně ve středu vytvoříte otvor, nasypete směs semen a láhev zavěsíte na strom nebo jiné vhodné místo. Nezapomeňte na ně, ani oni nezapomenou. Na zahradu si vysaďte dřeviny a keře okrasné plody, které jsou pro nás možná nekonzumní, ale pochutnají si na nich právě opeřenci.

Věříme, že prosinec v zahradě vaše rostliny přečkají bez újmy a jsou připraveny, pro jistotu zkontrolujte, zda jste nezapomněli na něco z listopadových tipů. Pokud ne, užijte si poslední měsíc v roce a nezapomeňte si včas připomenout naše tipy na leden.

Okrasné trávy patří mezi vznešené trvalky, které mají své místo v zahradě v jakémkoliv stylu. Je jich více druhů, ale nejčastěji se setkáváme s použitím okrasných trav, které dominují zejména svými soukvětími na konci léta a na podzim a okrasná stébla, jsou stejně nádherná s jinovatkou v zimě.

Obecně platí, že okrasné trávy vyžadují spíše sušší podmínky, slunné stanoviště, propustné půdy, některé i drenáž a zazimování, které zahrnuje svázání do snopů, případně obalení textilií, či obložení jehličnatými větvemi.

Kdy svázat trávy

Trávy začínají vytvářet květní klasy koncem léta a nejkrásnější jsou v podzimním období až do prvních mrazů. Vychutnejte si jejich vzdušnost a rozmanitost vybarvených stébel co nejdéle a potom před zimou, obyčejně koncem listopadu nebo začátkem prosince je svažte do snopů. Vyžaduje se to při: Miscanthus, Pennisetum, Cortaderia, Bouteloua, Calamagrostis, Molinia a Panicum.

Jak svázat okrasnou trávu

Při velkých trsech je ideální, pokud máte pomocníka, který Vám pomůže trávu dobře přichytit již ve spodní části. Vy omotejte spodní část trsu pevným provázkem několikrát a postupujte směrem vzhůru až po květenství.

Vyberte si okrasné trávy z naší nabídky

U kortadérie postupujte stejně, jen trs ještě přikryjte po obvodu větvemi jehličnanů. Proč se takto tráva musí připravit na zimu? Nemá ráda nadbytečnou vlhkost. Kdyby v zimě více sněžilo, travní trs by se rozpadl a do jeho středu by se dostala vrstva sněhu a tím i vlhkost a část trsu by při nadměrné vlhkosti uhnila.

Takto připravené snopy v zahradě vyniknou i během zimy jako zasněžené či pokryté námrazou.

Okrasné trávy stříhání

Okrasné trávy takto bezpečně přezimují na záhoně a s postupným oteplováním a příchodem jara se můžete zase připravit na odstraňování suchých stébel a celých nadzemních částí.

Střih a jeho termín je závislý na počasí i na lokalitě. Na jihu Slovenska a ČR se podmínky na jaře mohou lišit od podmínek na severu, kde koncem března může být ještě sníh a mrazy. Podmínky by měly být již dlouhodoběji příznivé a ze spodní části by měly vykukovat první zelené lístečky. Tedy někdy konec března, duben je stále vhodný čas. Trs odřízněte, sestříhejte velkými nůžkami asi 10 cm nad zemí. Suché stébla zkraťte a použijte na založení studeného pařeniště, vyhoďte do kompostu, ideálně bez semen. Nové trávy začnou růst a už v létě se před vámi objeví ještě větší zelený trs s nádhernými listy.

Nízké trávy jako kostřava, carex, Ophiopogon, stipa a Imperata se nestříhají. Stačí odstranit poškozené listy a jemně je rukou vyčesat. Suchá stébla odstraňte a nové znovu vyraší. Věříme, že i vy podlehnete kráse okrasných trav pro jejich vznešenost, vzdušnost a nevšednost.

TIP: Kromě květin nebo klasických dřevin zahradu oživí i okrasné trávy. Ať už hledáte nízké nebo spíše vysoké, inspirujte se různými druhy okrasných trav z našeho článku.

Chcete pěstovat hmyzožravé rostliny nebo je už pěstujete a nejste si jisti, jestli jim věnujete správnou péči? Přinášíme vám stručný návod k jejich pěstování.

Většina druhů hmyzožravých rostlin vyžaduje vlhký vzduch, který v bytě zejména v zimě při zapnutém ústředním topení chybí. Pomoci se dá velmi jednoduše: rostlinku i s květináčem je třeba umístit do většího (3-litrového) poháru, skleněné číše, malého akvária či akvaterária, na jehož dno se nalije asi 2 cm dešťové nebo destilované vody (ne technické).

V létě může pohár zůstat pootevřený s tím, že po odpaření je vodu třeba dolít. V zimě je vhodné nádobu uzavřít a tím zabezpečit vyšší vzdušnou vlhkost. Odpadají tak starosti se zálivkou a rostlinka v pohodě přežije i dlouhou dovolenou, kterou jiné pokojové květiny nebudou tolerovat.

Masožravé rostliny se zásadně nehnojí tak jako jiné pokojové rostliny. Mírný doplněk živin získávají, právě rozkladem drobného hmyzu, který si nachytají. Masožravost je jen doplňková výživa a proto žádný druh masožravé rostliny není třeba přikrmovat. Časté dráždění, či velké sousto rostlinám spíše škodí a může způsobit předčasné odumření listu nebo i celé rostliny.

Láčkovky a saracénie se pěstují podobně, je jim ale potřeba poskytnout větší, až velké akvaterárium či akvárium. Pro tvorbu láček je zejména u láčkovek důležitá vysoká vlhkost vzduchu, proto se akvárium shora přikrývá tabulí skla.

Nádoby s rostlinami je třeba umístit na rozptýlené světlo nebo do polostínu. Při pěstování na přímém slunci je nutné dát pozor na rychlé přehřátí nádoby, kterému se dá zabránit zastíněním, např. listem papíru.

TIP: Chcete-li u pokojových rostlin zůstat spíše u klasiky, zkuste si přečíst například článek o pěstování rýmovníku.

Do skupiny tropických rostlin patří nejen tropické léčivé a aromatické rostliny, ale i ovocné rostliny, některé palmy, víceré rostliny s okrasnými listy či okrasnými květy.

Jsou to druhy, které pocházejí z oblastí poblíž rovníku a jejich výskyt je vázaný na oblasti, kde je průběh ročních teplot vyrovnaný, s malými výkyvy mezi obdobím dešťů a obdobím sucha. U této skupiny rostlin se vyskytuje největší tvarová a barevná rozmanitost v rostlinné říši, proto jsou tou největší pokladnicí při oživování celoročně teplých interiérů.

Nároky na světlo

I tropické rostliny jsou náročné na světlo, neplatí to ale u všech druhů. Nejvíc světla vyžadují druhy, které pocházejí ze suš- ších oblastí tropického pásma - savan a suchých tropických lesů. V interiérových podmínkách se jim proto daří hlavně v blízkosti oken - na okenních parapetech, u oken, zasklených verand, lodžií či na jiných prosvětlených místech.

Své nároky na světlo si ale zachovávají i v zimních podmínkách, proto je tato skupina rostlin na pěstování obyčejně trochu náročnější. V létě s těmito rostlinami nebývá problém, v zimě se je ale snažíme umístit na co nejsvětlejší, ale současně teplé stanoviště - okenní parapet. V krajním případě při nedostatku přirozeného světla můžeme menší rostliny i dosvětlovat speciálními zářivkami.

Rostliny z vlhčích oblastí tropického deštného pralesa bývají v interiéru tolerantnější k nedostatku světla a daří se jim dobře do vzdálenosti asi 2 m od jižního okna, podrostovým druhům dokonce i dále než 2 metry od jižního okna.

Nároky na teplo

 Tropické rostliny jsou obyčejně náročnější na teplo než rostliny subtropického pásma. Znamená to, že je nemůžeme zimovat na chladných chodbách a verandách, ale dobře snášejí, ba přímo vyžadují zimování v teplém interiéru při pokojové teplotě, tj. asi od 18 °C do asi 22 až 23 °C. I pro teplotně náročnější druhy je ale přijatelnější spodní teplotní hranice (18°C). V zimním období bývá totiž nedostatek světla a krátký den, který je pozitivně korelovaný s teplotou. Vyšší teplota a nedostatek světla v zimě bývají hlavní příčinou masivního opadu listů pokojových rostlin. A i když se tento jev nedá nikdy úplně zastavit, můžeme jej zpomalit a zredukovat na minimum právě vhodným nastavením teploty v interiéru.

Nároky na zálivku a vzdušnou vlhkost

I u tropických rostlin platí to, co pro zálivku rostlin subtropických - vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku v době vegetace - a to i druhy ze sušších tropických pásem savan a tropických suchých lesů. Rozdílně však zaléváme “pralesní” a “savanové” druhy rostlin v zimě.

Rostliny ze sušších oblastí bývají v tomto období mimořádně choulostivé na přemokření, které, pokud je ještě spojené řekněme se sníženou teplotou v místnosti, je schopné rostlinu úplně zničit. Proto se řídíme pravidlem, že sucho poškodí v zimě rostlinu méně než vlhko a substrát zalijeme jen tolik, aby úplně nevyschl.

Pralesní rostliny ale vyžadují i v zimním období vláhy víc, proto je zaléváme častěji. I u nich se ale určitě vyvarujeme stagnující vody v podmisce, která v zimním období může zničit i jinak odolné druhy. Dalším z problémů při pěstování bývá extrémně nízká vlhkost vzduchu. Suchý vzduch způsobuje častější výskyt škůdců, jako jsou červci, roztoči a puklice (štítničky) v zimním období. Pomáháme si různými zvlhčovači, pěstováním většího množství rostlin v místnosti (zvýšený odpar), případně navlhčeným mechem v podmiskách. Proti škůdcům ale musíme vždy rázně zakročit, nejlépe ihned po zjištění jejich výskytu.

Nároky na hnojení

S méně výrazným obdobím vegetačního klidu souvisí i vyšší nároky na živiny a tím i na hnojení tropických rostlin. I když se snažíme vyhnout hnojení v zimním období, od března do srpna hnojíme rostliny naplno. Hnojiva aplikujeme ve formě zálivky nebo ve formě listového hnojení.

TIP: Pokud nemáte možnost pěstovat tropické rostliny v bytě a dáváte přednost pěstování na zahradě, přečtěte si článek o pěstování exoticky působících zahradních orchidejí.

Vanilla planifolia je epifytická liána, která je dekorativní svým popínavým vzhledem a také atraktivní květem. Pro dosažení kvetení však budete muset dodržet několik důležitých a náročnějších podmínek a samozřejmě neočekávejte květy v prvním roce po zakoupení rostliny.

Pěstování vanilky

Její pěstování pro květy je tedy určeno spíše sběratelům orchidejí a zájemcům, kteří mají na to vhodné podmínky. Běžně v bytě se z ní může těšit každý, jako se zelenou popínavou rostlinou. Vytváří pevný stonek a vzdušné kořeny podobně jako ostatní orchideje. Rozvětvuje se jen díky zaštipování.

V domovině dorůstá do výšky i 25 m. V bytových podmínkách i 10 m. Je tedy třeba počítat s oporou a prostorem. Nejlépe se jí bude dařit v orchidáriu, ve vitríně, zimní zahradě nebo v zasklené temperované lodžii.

Kvete, po 3 - 4 letech bledě zelenými až žlutými květy. Pro své kvetení však potřebuje i období klidu, období sucha cca 2 měsíce, snížení teploty, následný řez. Kvetení je krátké, několika hodinové (5 - 6 hod) a v tomto čase musí být i opylena.

Plodem je tobolka. S plody v našich podmínkách nepočítejte. Pro tvorbu plodů vyžaduje opylení. Není to jednoduché. V domovské zemi ji opylují speciální včely a ty v naší zemi nemáme a ani se nikomu nepodařilo je usadit. Pokud zvažujete umělé opylení, nepostačí Vám štětec. Provádí se speciálními dlouhými jehlami.

Vyberte si z nabídky hrnkových rostlin do interiéru nebo na terasy a balkony

Pěstování liány

Vyžaduje polostín, slunné místo se zastíněním. Musíte jí dopřát vysokou vzdušnou vlhkost a to rosením. Na substrát není náročná. Může se pěstovat i v substrátu pro orchideje i v lehkém rašelinových substrátu.

Vanilku v bio kvalitě naleznete také v naší nabídce.

Roste rychle, a proto už dopředu promyslete vhodné umístění i oporu, kolem níž ji budete ovíjet. Aby vytvořila květiny, počítejte s velikostí rostliny 3 - 10 m. Snadno ji rozmnožíte řízkováním, díky kterému velmi dobře zakoření. Pěstování ze semen u nás možné není.

Navzdory náročnosti pro dosažení kvetení, je to zajímavá liána, orchidej, která Vás možná překvapí i květem.

TIP: Pokud se vám zdá vanilka příliš náročná na pěstování nebo prostě nemáte vhodné podmínky, zkuste se poohlédnout po bytových orchidejích. Pěstování orchideje v bytě vůbec není tak náročné.

Patří mezi nejčastější prováděnou práci, co se týká péče o dřeviny v zimě. Mnozí si myslí, že když přijde zima, stačí vše schovat, zakrýt a všechno už nechat na přírodě. Ano, je to řešení, ale výsledky pak uvidíte až na jaře.

Podzim nemusí být deštivý. Stačí několik dní nad 10°C a rostliny, které se začaly připravovat na zimní spánek, vlivem vyšších teplot procitnou a dožadují se vláhy. Nedostatkem trpí kořeny, výhonky, větve.

Zajímavé je, že v takovém příznivém zeleném vzhledu zůstanou téměř do jara. Když už však přijde to pravá jaro, najednou jsou bez života. Není to mrazem, i když i to se může stát. Je to ve většině případů z nedostatku závlahy.

Proto platí, že všechny nově vysázené dřeviny, trvalky a keře z podzimní výsadby a zejména jehličnany a stálezelené keře, je nutné zalévat až do období trvalého zamrznutí půdy, přiměřeně jejich podmínkám. Když půda zamrzne, zalévání nemá význam. Po odtávání je možné opět zalévat, zejména tehdy, když není sníh.

I pozdní podzim je v případě příznivého počasí vhodná pro výsadbu okrasných rostlin, které naleznete v nabídce našeho eshopu

Pokud je v okolí dostatek sněhu, ale máte na zahradě otevřená větrná místa, kde je sníh vyfoukávaný, manuálně ho tam přeneste a vytvořte rostlinám přirozený kryt. Během mrazů jsou rostliny právě takto pod sněhovou peřinou ochráněny.

Když se oteplí, sníh roztaje a je opět pro dřeviny přirozenou vláhou, která nenásilně vnikne až ke kořenům. Pletiva se roztáhnou a tak přežijí další mrazivé dny. Hrozbou paradoxně bývá i zimní slunce, které se nazývá zubaté. Přestože svítí, hřeje mírně, ale pro rostliny slunce v chladném období způsobuje rozvíjení pupenů a rozmrzání pletiv. S nočními teplotami mohou opět zmrznout. Tehdy můžeme vidět na některých dřevinách i praskání kůry.

Dřeviny, které jsou citlivé zakryjte, svažte, obalte, pravidelně zalévejte (ne však tak jako v létě) a uvidíte výsledky hned s příchodem jarních dnů.

TIP: Právě jehličnany vyniknou v zahradě během zimního období. Inspirujte se článkem o dekorativních jehličnatých stromech do zahrady.

Určitě jste se s tímto pojmem již setkali, ale mnozí ani netušíte, co to ve skutečnosti znamená. Odborné termíny, které najdete na internetu či v literatuře, dokáže vyhledat každý, ale pochopit je je už těžší.

Stratifikace se týká zejména některých osiv a semen, které bez ní nemají takovou klíčivost a úspěšnost jak nestratifikované semena. Laicky vysvětleno to znamená, že semena některých druhů trvalek potřebují projít obdobím chladu (cca 60 - 90 dní) pokračujícím následným zvýšením teploty. Jedná se o imitování vnějších podmínek.

Semena rostlin, které se samovolně vysemení z mateřské rostliny, spadnou na podzim do půdy, mezi kameny, kde i část přezimuje, promrzne a následně uvidíte na jaře klíčící mladé rostlinky, které jsou mnohem silnější než ty z přímých výsevů pěstovaných v bytových podmínkách.

Pokud máte možnost, semena se dají stratifikovat ve vlhkém písku ve sklepě, na místech, kde je chlad. Doporučujeme stratifikovat více než 2 měsíce.

V chladničce, bez písku, jde o suchou stratifikaci. Tam je vhodné zabalit semínka do papírové utěrky, kapesníků a ještě do papírového sáčku a uložit na dno. Po tomto období semena vysejte a teplotu zvyšte. Brzy uvidíte klíčící rostlinky.

Využijte stále vhodného podzimního času například na nákup trvalek

Druhy, které je vhodné stratifikovat: koniklec, hořec, lupina, stračka.

Samozřejmě se stává, že i nestratifikovaná semena vyklíčí. Je jich však méně.

Příklad: Koniklec je nejlepší vysévat ihned po sklizni semínek, kdy jsou opravdu vyzrálé. Jednoduše je vysejte pod nějaký keř, který je ochrání před mrazy.

Chcete-li vysít do nádob, potřebují projít chladem, čili stratifikací. Je třeba je dát do lednice alespoň na 4 měsíce a pak mělce vysít. Spíše se jim daří v lehkých i písčitých půdách.

Pro ty, kteří chtějí rozmnožovat dělením nebo mladými rostlinkami, je lepší to dělat v době, kdy jsou ještě rostliny malé, jelikož koniklec nesnáší narušení kořenové části.

TIP: Trvalky je často vhodné rozmnožovat i dělením trsů. Přečtěte si článek právě na toto téma.

Túje / zeravy navzdory kritikům patří mezi často používané jehličnany pro získání zelené stěny, která dokáže v krátkém čase opticky oddělit prostor, izolovat prostor od komunikace a také dokáže nahradit pevné oplocení. Navíc výhodou je poměrně rychlý růst a neopadavost během zimy.

Nejčastěji se nacházejí vysazeny jako souvislý zelený pás v živém plotě, jako solitéry v zahradě či dokonce v nádobách před vchodem do domu nebo na terase jako mobilní živý plot pro získání stínění, či oddělení se.

Túje patří mezi nenáročné druhy, co se týče půdních podmínek a vláhy. Dobře rostou na plném slunci i v polostínu. Oblíbené kultivary jsou: Smaragd, Brabant, Europa Gold. Je jich však mnohem více.

Tují je mnohem víc a ještě je čas na jejich výsadbu, podívejte se na aktuální nabídku tují v našem eshopu

Jak sázet tuje?

Dřeviny zakoupené v kontejnerech se vysazují od března do listopadu, nebo do trvalého zamrznutí půdy, dle podmínek. Vysazují se do předem připravených otvorů do hloubky, jako byly vysázeny v květináčích. Dřeviny větší, resp. vyšší, s kořenovým balem se vysazují brzy na jaře v průběhu března nebo pozdě na podzim, na přelomu října a listopadu. Uvítají dostatečně velký otvor a kvalitní kompost nebo substrát pro jehličnany.

Rychle rostoucí túje nevyžadují nijak speciální podmínky pro růst. Nejdůležitější jsou správné rozestupy, větraná plocha, vhodná péče (zalévání, hnojení).

Rozestupy při výsadbě jsou velmi důležité. Spon vysazovaných dřevin se udává dle výšky plotu v budoucnosti. Pokud chcete živý plot do výšky 4-5 m, potřebujete rozestupy 80 - 90 cm od sebe. Pokud chcete finální výšku plotu do 3 m, rozestup 70 cm je ideální. Menší ploty = menší rozestupy. Minimálně však 50 cm od sebe. Při nesprávném rozestupu v budoucnu hrozí pomalý růst, zakrnění každé druhé dřeviny ve výsadbě, slabé přírůstky, konkurenční boj o vodu, živiny, kořenový prostor. Hustá výsadba se rovná nevětraný prostor a vznik houbových onemocnění atd. Od oplocení je také vhodné dodržet vzdálenost 70-80 cm. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva.

Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.

Jak pečovat o tuje

Běžnou péčí se rozumí přiměřená závlaha během celého roku, bezprostředně po výsadbě, po dobu 1-2 let i během zimy, když nemrzne. Hnojení na jaře i během sezóny a na podzim hnojivy pro vyzrávání pletiv, lepší přezimování, aplikace hořké soli.

Kdy stříhat tuje

Túje stříháme cca 2-3x ročně ze stran, vrchol necháváme dorůst do požadované výšky, až potom zastřihneme. Pokud chcete extra hustý plot, sestřihněte i vrchol, ten se pravděpodobně rozvětví na dva. Ideální je provést první řez na jaře v dubnu, druhý letní řez v červnu a poslední na konec srpna - září. Stříhají se nůžkami nebo křovinořezem. Ideální řez je těsně před deštěm, pod mrakem, ne ve vedrech. Potom následuje hnojení a intenzivní zálivka nebo déšť.

Solitéry nebo dřeviny pěstované v nádobách mohou být stříhány do spirál, kuželů, obdélníků a do jiných tvarů.

Pravidelně kontrolujte i zdravotní stav dřevin. Včasné odhalení a správné diagnostikování chorob a škůdců je začátek úspěchu pro zdravé dřeviny a hezký plot.

Túje můžete pěstovat i celoročně v nádobě, ideální je, pokud není plastová. Obyčejně zkrášlují vchod do domu, lemují balkon či terasu. Nádoba musí být dostatečně velká, přiměřená kořenovému balu při koupi. V malém květináči s minimem prostoru pro kořeny budou i minimální růst. Dopřejte jim pravidelnou a vydatnou zálivku. Otvor v nádobě na odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Plastové nádoby jsou nevhodné, protože se v létě přehřívají, v zimě nevážou vodu a praskají, dřevinám promrzají kořeny. Vhodné nádoby jsou kameninové, keramické, betonové nebo ze speciálně tvrzeného plastu, pokud jim dopřejete výstelku či jutový obal.

TIP: Přečtěte si článek v němž se zabýváme hnědnutím tújí.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

S příchodem zimy se pozornost části pěstitelů přenáší do interiéru a k rostlinám pěstovaným v těchto měsících v bytech nebo zimních zahradách. Pokud mezi vaše záliby patří pěstování subtropických rostlin, přečtěte si náš návod k jejich pěstování.

Nároky na prostředí

Do této skupiny patří většina hrnkových solitér, subtropické léčivé a aromatické rostliny, subtropické ovocné rostliny a subtropické jehličnany. I když jsou tyto rostliny tvarově velmi rozmanité, jejich nároky vycházejí z prostředí, z něhož pocházejí konkrétní druhy. Středomoří, jižní Afrika, subtropy Severní a Jižní Ameriky, ale i Austrálie a subtropická Asie jsou v základních klimatických podmínkách podobné.

Nároky na světlo

Všechny tyto rostliny milují slunce - zvlášť náročné na sluneční světlo jsou druhy s chlupatými, tvrdými kožovitými nebo stříbřitými listy. Na přímé slunce umísťujeme eukalypty, čajový strom, myrty, granátovníky, vavříny, olivy, rozmarýny, ale i lilek jasmínový a mnohé další.

Některým druhům s měkkými listy (např. Abutilon, Datura) se ale bude lépe dařit v polostínu. Pokud rostliny pěstujeme ve stínu, musíme počítat nejen s vytáhlým růstem, ale i se zhoršeným kvetením a celkově slabým zdravotním stavem rostlin. Na dostatek světla nesmíme zapomínat ani v zimě. Zimujeme je proto na co nejsvětlejším místě - prosklených chodbách, verandách, atriích a u větších oken. Pokud rostliny v zimě nemají dostatek světla, musíme podstatně snížit i teplotu v pěstitelské místnosti.

Nároky na teplo

Druhům ze subtropického pásma vyhovuje výrazný rozdíl teplot mezi létem a zimou. Zatímco v létě snášejí teploty 30 a víc °C na slunečné verandě, balkónu či terase, v zimě se spokojí s teplotami jen okolo 5 - 10 °C, při nichž se zastaví růst a rostliny přejdou do fáze vegetačního klidu. Tato fáze trvá asi od konce října do konce února. V tu dobu je většina druhů velmi choulostivá i na přelévání a platí pravidlo, že v chladu je méně vody někdy více.

Prohlédněte si také nabídku rostlin, které jsou vhodné pro pěstování ve květináčích

Nároky na zálivku 

Jednotlivé druhy subtropických rostlin se liší hlavně nároky na vláhu. Většina ale v letním období vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Množství vody, které rostlina v tomto období přijme, má přímý vliv na růst, kvetení a případně u ovocných druhů i na vývoj plodů. Nedostatečně nebo nepravidelně zalévaná rostlina bude i hůře kvést, někdy mohou květy ještě ve stádiu pupenů opadat a sucho může způsobit i opad nově nasazených plodů.

Zaléváme odstátou, nejlépe měkkou vodou s teplotou, jaká je v prostředí, kde rostlina roste. V zimním období ale zálivku omezíme na minimum. Zaléváme jen tolik, aby substrát byl mírně vlhký.

Druhy jako bugenvilea, sukulenty a kaktusy, případně opadané a zatažené rostliny (granátovník, stévie) zaléváme opravdu jen minimálně, asi jen jednou za měsíc. Velký pozor je potřeba dávat zejména u rostlin pěstovaných v substrátech na bázi vláknité rašeliny, které dobře váží vodu a substrát na první pohled na povrchu suchý může být uvnitř i přemáčený.

Čajovník čínský je rostlinou s velmi specifickými požadavky na pěstování, které z něj dělají jednoznačně rostlinu pro pokročilé pěstitele. Náročný je zejména na přiměřený zálivkový režim, přičemž kořenový bal nesmí nikdy úplně proschnout, ale nesmí být ani přemokřený. Čajovník se proto nejlépe udržuje v kyselém vláknitém substrátu na bázi rašeliny, např. substrát Grunt, a v neglazované keramické nádobě, která zabezpečí rychlé odpaření přebytečné zálivkové vody a umožní i přístup vzduchu ke kořenům.

Nároky na hnojení

Pokud chceme, aby subtropické rostliny skutečně dobře rostly, bohatě kvetly a případně i rodily, neobejdeme se bez pravidelného přihnojení, kterým rostlině dodáme základní prvky nevyhnutelné pro růst, i mikroelementy pro posílení zdravotní kondice rostlin. Používáme tekutá vícesložková hnojiva, ale hnojit můžeme i na list, zejména u rostlin s měkčími listy a velkou listovou plochou. Listová hnojiva aplikujeme zásadně za podmračeného počasí, bez přímého slunečního záření.

TIP: Přečtěte si také článek o tom, jak se postarat i o další květiny během zimního období.