Blog

I terasa a balkon se mění vzhledem k pokročilé době léta a blížícího se podzimu. Některé druhy pokojových a exotických druhů je nutné na konci září umístit blíže ke stěně nebo rovnou přemístit do bytu.

Už předem si připravte místo. Pokud jste si nakoupili nové větší rostliny, určitě jste mysleli i na jejich přezimování. Ideální zazimování rostlin je ve světlých místnostech s teplotou do 18 ° C. Pamatujte na sníženou zálivku a stálý dostatek světla.

Kaktusy a sukulenty umístěte z venkovních prostor pod střechu. Mohou stále zůstat do konce měsíce venku. Oleandry,andělské trumpety a jiná exotická flóra mohou zůstat na terase do teploty 5 ° C. Po tomto teplotním bodě je už umístěte na chodby nebo do místností, kde nemrzne. Klasické pokojové rostliny a orchideje už uložte na své místo v bytě.

Kontrola zdravotního stavu rostlin

Před tím, než máte v plánu přenést letněné pokojové a exotické rostliny v nádobách do vnitřních podmínek, pečlivě zkontrolujte jejich zdravotní stav. Mnohdy se stává, že některé rostliny jsou napadeny mšicemi,  puklice nebo je substrát plný larev a červíků a v bytových podmínkách se začnou projevovat a páchat škody, případně mohou napadnout i jiné rostliny.

Inspirujte se nabídkou rostlin na balkon

Velké oleandry zkontrolujte zejména na listech a kmínku. Mohou tam být zmíněné puklice (štítenky). Pokud jich je málo, použijte líh nebo alkohol a vyčistěte postižená místa vatovým tamponem namočeným do roztoku. Můžete zvolit i chemický postřik.

Pokud se vám zdá, že některé rostliny vypadají mdle, uvadlé i přesto, že jste věnovali pozornost zálivce, zkuste je vyjmout z půdy a zkontrolovat substrát a kořenový systém. V případě výskytu larev, podezřelých červů a smutnic vyměňte substrát.

Částečný opad některých listů je normální jev. Podzim se blíží a takto to pociťují i rostliny. Snižují odpařovací plochy a připravují se na odpočinkové období. Respektujte tyto přirozené jevy a snižte zálivku, zastavte hnojení. Hnojiva používejte jen u druhů, které budou kvést právě v zimním období - vánoční hvězdy, orchideje. Pokud listy rostlin opadají více než je běžné, zkontrolujte světelné podmínky, množství vláhy a průvan.

Rostliny jako kaly a begónky, které jste pěstovali na balkoně a terase ještě ponechte a až za měsíc je seřízněte. Kalám  snižte zálivku a počkejte na žloutnutí listů. Teprve pak je umístěte do sklepa.

Rostliny, které jste venku letnili, by se měly po létě donést na totéž místo, kde jste je pěstovali předtím.

Pokud vám přerostly přes hlavu a nevejdou se na původní místo, zkraťte je, případně rozsaďte. Můžete s rozsazením však počkat na vhodnější dobu, tedy na jaře.

Neesteticky vypadající rostliny, žluté a poškozené, zda okousané listy odstraňte. Vrchní vrstvu substrátu nahraďte čerstvou.

Nádoby oprašte, omyjte a položte na místo, kde je pěstujete v zimním období nebo uložte do světlého sklepa, kde nehrozí pokles teplot pod 0 ° C. Ideální teplota pro přezimování je kolem 10 ° C.

Prohlédněte si náš sortiment okrasných rostlin, ze kterých si můžete vybrat i ty vhodné na balkon

Stávající rostliny nahraďte sezónními rostlinami, které udělají dojem až do prvních mrazů. Vhodné jsou chryzantémy, vřesy, vřesovce, starček, břečťan, nízké jehličnany a stálezelené dřeviny. Pokud toužíte po větší dřevině, pořiďte si jehličnan nebo stálezelené dřeviny na kmínku.

TIP: Pokud doma pěstujete orchidej a chcete si ji rozmnožit, přečtěte si náš návod o rozmnožování orichideí pomocí keiki.

Aby zahrada vypadala opravdu nádherně, potřebujete vysadit již teď na podzim, zajímavé na jaře kvetoucí dřeviny, které zaplní vůní celou plochu a každý si Vaší dominanty všimne.

Květen je nejkrásnější jarní měsíc plný rozkvetlých třešní a mladých pučících lístků. Ideální počasí, slunce, déšť, vůně posečené trávy, piknik a možná i opékání s přáteli. Pro zahradu je to velmi příznivé období.

Na jaře Vás jistě nezklame starší magnolie. Máte ji už několik let, ale nekvete? Může to mít několik důvodů. Příčinou může být například špatné stanoviště. Magnolie vyžaduje kyselou půdu, bezvětrné stanoviště, slunce až polostín, žádný podrost a okopávání, žádný řez. Druhým případem může být to, že máte semenáč, který kvete až tehdy, když dosáhne určitého věku. Může to být i 5 až 8 let. Začněte přihnojovat fosforečnatými hnojivy na podporu květů, někdy ji tak oklamete. Pokud plánujete koupi magnólie, zakupte si už větší strom, keř, nejlépe již kvetoucí.

Další atraktivní a oblíbenou dřevinou je japonská třešeň - sakura nebo třešeň pilovitá, sakura. Někdo by si z ní nejraději vytvořil celou alej. Atraktivní není jen díky květům, které později ve vánku poletují jako sníh v růžové barvě, ale i listím, které je tmavě fialové, později světle zelené. Jsou různé formy: sloupovité, s kulovitou korunou i převislé na kmínku. Stačí si vybrat.

Kultivar „Amonogawa“ je neobvyklé sloupovité formy, která je vhodná i do nejmenších zahrad. Kultivar „Kiku – Shidare“ je naopak převislé formy. Výhodou je, že si ji můžete již zakoupit ve výši, jakou potřebujete, nebo jaká se Vám nejvíce líbí. Tyto dva kultivary nejsou náročné na pěstování. Vyžadují slunné až polostinné stanoviště, středně těžké, vlhčí, kyselé, dostatečně hluboké a výživné půdy. Tyto nádherné, na jaře kvetoucí dřeviny s plnými květy vyniknou zejména jako solitéry, nebo jako dominantní dřeviny v keřovitém podrostu. Nebojte se experimentovat. Nechte své zahrady vyniknout a dopřejte si v nich zaslouženou pohodu.

Na jaře vynikne vilín, dřín, šeřík, líska, mandle a zlatý déšť, který můžete pěstovat i jako stromeček.

V létě komule, ruj vlasatá, popínavé růže, ibišky a oleandry.

Na podzim vyniknou zejména dřeviny, kterým se vlivem vnějších podmínek mění barva listů, zejména javory, buk a dřeviny s okrasnými plody - rakytník, muchovník, hlošina, cesmína, mahónie. Pozor však na děti. Některé jmenované druhy patří mezi pichlavé a jedovaté.

V zimním období mají hlavní roli jehličnany a stálezelené dřeviny, které kromě toho, že minimálně opadávají, dokáží zaujmout barvou, vzhledem a texturou. Atraktivní jsou cypřiše, cedry, tvarované zimostrázy i túje. Krásné jsou i smrky, které právě díky kultivarům vyniknou na každé terase, např. kultivar Picea abies "Inversa", stejně borovice - Pinus mugo "Wintergold". Navíc, mnohé jehličnany umí v době Vánoc nahradit vánoční stromeček. Vysazený jehličnan v nádobě zvládne krátkodobě i vyšší bytové teploty bez újmy na zdravotním stavu a vzhledu. Musíte ho však změně teploty přizpůsobit postupným přemísťováním z vnějších podmínek do bytu. Nejdříve do chladnějšího prostředí, pak i do vyhřátějšího obýváku. Vypněte topení na dobu, jakou se jen dá, a zalévejte. Pak proces přemísťování směrem ven zopakujte.

Dominanta zahrady

Nejkrásnější dominantou je strom, který svým charakteristickým rysem dotváří prostor, vypovídá o zahradním stylu nebo působí dominantně kvůli vzhledu, kůře, koruně či květům. I starý strom ze staré původní zahrady dokáže vytvořit dokonalou iluzi romantické zahrady nebo staré zarostlé zahrady ve stínu. Jeho koruna, která dosahuje do neuvěřitelné výšky a šířky, je tím prvkem, kterého si všimnete jako první. Pak následují listy, květy a tedy sezónní provedení. Mít však takový strom v zahradě vyžaduje dostatečně velký prostor.

Pokud takový nemáte, ani si nezkoušejte vysadit kaštan jírovec, ořech, Ginkgo, katalpa, Paulownia, platan nebo dub. Tyto druhy vyniknou jako samostatně stojící druhy v trávníku, popřípadě pod nimiž je volný záhon jako podrost. Pak už jen umístit lavičku, houpačku a můžete v příjemném stínu lenošit celý den. V malé zahradě je prostor pro menší stromy obyčejně s kulovitou nebo převislou korunou, která sice vytvoří menší stín, ale svou funkci dominanty určitě splní.

Často uvažujete o výsadbě navzdory rozměrům? Jsou druhy stromů, které se Vám líbí a dokážete najít i alternativní kultivar, který pomaleji roste a dosahuje menší rozměry v korunní části. Dominantou může být i výrazně zbarvený kultivar nebo bohatě kvetoucí popínavá liána na pergole či stěně altánku.

Štědřenec, vistárie vynikne zejména v období kvetení. Během časného jara, pozdního podzimu a v zimě jsou bez listů a proto vidíte jen spleť lián, které sice esteticky mnohým nevyhovují, ale zato v době květu od nich oči neodtrhnete. Vybrat si můžete cokoli, po čem toužíte.

Nezapomeňte však respektovat podmínky pěstování a nároky na prostor nebo čas na péči. Nic nekvete věčně a bez péče.

Podzimní výsadba dřevin

Podzim je variabilní, barevný a také je to období, kdy si ještě v zahradě neodpočinete. Musíte připravit vše potřebné pro nové výsadby ovocného sadu nebo okrasné zahrady. V tomto období je čas na výsadbu prostokořenných dřevin a keřů stejně jako pěstovaných v nádobách. Ty se dají vysazovat v průběhu celého roku.

V první řadě si vždy připravte plochu nebo jámy, do kterých budete vysazovat. Rostliny ponořte na čas do kbelíku s vodou, aby se kořeny dostatečně napily vody, případně vodu vylijte do jámy a smíchejte se substrátem. Je čas i na výsadbu vřesů a vřesovců, případně založení celého vřesoviště. Vřesovcům připravte kyselou rašelinu. Vysoké dřeviny upevněte kolíkem do doby, dokud se dobře nezakoření. Nejtěžší bude období zimy a silného větru. Po tomto období můžete kůly odstranit. Na příliš větrném místě je ponechte ještě do příštího roku, případně do doby, dokud strom neztuhne.

Podzim je vhodný na výsadbu z několika hledisek: vyšší vzdušná vlhkost, více přirozených srážek, nižší teploty. Do zimy zakoření. Pokud neprší, zalévejte. Stálezelené keře a jehličnany je nutné i během zimy, kdy nemrzne zalévat. Pak nevyschnou ani nevymrzají. Vysazují se všechny ovocné druhy, jehličnany, stálezelené keře, trvalky, jarní cibuloviny, listnaté opadavé keře. Nově vysazené dřeviny a keře již nehnojte. Tím, že jste je vysadili do výživné půdy nebo nového substrátu jste jim zajistili na 2 měsíce dostatek živin, které jim vydrží do jara. Dřeviny vysazené na podzim mají přirozeně na jaře více vláhy  ze zimních srážek, jsou odolnější a lépe rostou. Na jaře tak začnou dříve rašit a růst.

TIP: Plody jsou jistě zajímavá ozdoba zahrady. Přečtěte si více o dřevinách, které zpestří zahradu právě okrasnými plody.

Růží si všímáme, až když ucítíme jejich vůni a reálně je vidíme kvést. Péči však vyžadují již od časného jara až do pozdní zimy. Jsou stále oblíbené, i když už ne v takovém množství jako v minulosti, kdy z nich byly vytvářeny nekonečné pásy a lemy kolem celé zahrady, případně vznikaly rozária. Dodnes je však vidíme v různých historických i méně historických parcích a zahradách.

Každý druh má své kouzlo. Ať už jako popínavka na oblouku před vchodem do domu nebo okrasné zahrady, nebo v nádobě či v skalce. Samozřejmě vyniknou i v smíšených trvalkových záhonech a vedle plotů. Jejich vůně a barvy jsou charakteristické a mnohé dýchají romantikou a nostalgií. Jsou plné i prázdné, drobné i velkokvěté, na řez, jako stromečkové, keřové, nízké, vysoké i popínavé. Navíc v různých barvách.

Všechny vyžadují zalévání, řez, odstraňování odkvetlých květenství, kontrolu nemocí a škůdců, nakopcování, případně přivazování. Detailnější přehled odrůd růží najdete v článku, kde jsou jednotlivé druhy popsány podrobněji.

Najdete je v barvách od bílé přes růžovou a červenou a jejich odstíny až do žluté, oranžové až fialové. Bílé působí čistě a krásně, ale, bohužel, jen velmi krátkou dobu. Pokud je delší dobu deštivé období, začnou rychleji opadávat a květní lupínky už nemají bílou, ale nahnědlou barvu.

Určitě jim najdete místo ve skalce (to platí pro mini růže) nebo i na balkoně. Jste překvapeni? Růže se dají pěstovat i na balkoně v nádobách.. Popínavé vyžadují treláž nebo oporu a samozřejmě dostatečně velkou nádobu. I nehezkou zeď v zahradě či stěnu můžete pokrýt právě růžemi. Jelikož jim dřevnatí stonek, dbejte na to, aby byla opora opravdu přizpůsobena váze rostliny. Výhonky pravidelně k opoře uvazujte a přichytávejte. Nevzhledné nebo jinak přečnívající výhonky odstraňujte.

Výsadby růží

Růže můžete vysazovat během celého roku, ale záleží na tom, zda jsou kontejnerované nebo jsou prostokořenné. Bez kořenového balu se mohou vysazovat od října až do května, kromě měsíců, kdy je trvale zmrzlá půda.

Inspirujte se růžemi na podzimní výsadbu z našeho eshopu

Nejvhodnější je vysazovat je na podzim, kdy se dostatečně zakoření a do jara nastoupí se silným růstem, díky postupnému oteplování půdy a s dostatkem vláhy, pokud je v zimě sníh. Jarní výsadba je také vhodná, ale růže vyžaduje vyšší péči v oblasti závlahy, případně stínění, pokud je příliš horké jaro.

Od května se prodávají i kontejnerované růže, které musí být dostatečně předkořeněné již v nádobě, aby se uchytily po přesazení do volné půdy ve Vaší zahradě. Důležitá je výsadba, výběr stanoviště a závlaha. Po výsadbě hned nehnojte, až když se růže zakoření.

Při koupi si všímejte zdravotního stavu růže a celkový vzhled. Slabé a povislé výhony v nádobě nejsou ani estetické, ani vhodné k prodeji. Rostlinu je nejlepší ponořit na půl dne do kbelíku s vodou, pak ji vyjmout a vložit do připravené jámy, zahrnout zeminou a ještě důkladně zalít. Místo očkování by mělo být 5 cm pod povrchem země a tak je do budoucna chráněno před zimními mrazy. Na podzim se musí nakopcovat a v dubnu se kopcování odstraní.

Vysazovat se mohou i kvetoucí růže. V příštím roce se Vám ukáží ještě v lepším světle a s bohatším kvetením. Kontejnerované rostliny jsou však náchylnější na vyschnutí, proto se jim náležitě věnujte a nepodceňujte zálivku.

Po vysazení přichází na řadu péče o rostlinky. Přečtěte si článek o tom, jak se postarat o růže.

Vhodné stanoviště na výsadbu: slunce až polostín, místo s pohybem vzduchu, hluboké a výživné půdy s humusem, dostatečná zálivka.

Nevhodné stanoviště: úpal, stín, trvalé zamokření, jílovité těžké půdy, nedostatek živin, příliš písčitá půda, blízko vysazené konkurenční rostliny a její kořeny, blízkost stromů a místo, kde se již v minulosti růže pěstovali.

Tradiční ovocné druhy jako jabloň a hrušku zná každý. Máte ještě volné místo na zahradě a chtěli byste pěstovat něco netradičního a zároveň sesbírat úrodu? Máte možnost.

Pěstujte znovu například znovu objevené a oblíbené moruše. Dají se zakoupit ve formě klasického stromu nebo naočkované převislé koruny na podnoži, která se dají využít i v okrasném záhoně.

Sladké mámení

Moruše bílá a moruše černá (Morus alba a Morus nigra) má plody, které jsou extrémně sladké v době zralosti, a nikdo jim neodolá. Ani děti. Vzhledem se podobá malině, konzistencí jahodám a proto se někdy nazývají stromové jahody nebo maliny.

Navíc plody obsahují mnoho vitamínů a jsou vhodné ke zpracování, konzervaci, mražení, sušení i do koláčů, na sirupy a šťávy. Nejlepší však je, sednout si přímo pod strom a plnými hrstmi se krmit těmito plody. Pozor však, plody výrazně barví nejen oblečení ale i dlažbu, trávník a ptáci je také dokáží roznést. V silných mrazech dokáže namrznout, ale velmi dobře regeneruje, má ráda světlo a teplo.

Kyselkavé ošklivé káčátko

Významnou a méně pěstovanou ovocnou dřevinou je i mišpule (Mespillus germanica), která patří mezi nízké stromy nebo větší keře, dorůstá cca do 3 metrů a plody jsou právě využitelné v zimním období na všestranné zpracování i konzumaci. Je charakteristická plody, které jsou typické kališními lístky, které zůstávají na plodu.

Plod je menší, podobný jablku, tvrdý, semena se nekonzumují. Konzumují se až po mrazech, kdy změknou a slupka nabude vrásčitý vzhled. Chutnají jako kyselejší jablka, dužina je jako pyré. Vhodné jsou pro přímou konzumaci, džemy, želé, ale i na dezert. Má ráda teplo, světlo, nevyžaduje druhý strom na opylení a navíc netrpí téměř žádnými chorobami a škůdci. Pěstovali ji už naši prarodiče. Vhodná je i na oživení zahrady, na jaře když kvete, na podzim, kdy se listy vybarvují a v zimě, když je obsypána plody.

Chutná po prvním mrazíku

Krásným stromem je i jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), nazývaná také jako oskeruše. Už dávno vymizela z tradičních ovocných zahrad a právě v těchto posledních letech se někteří zahrádkáři snaží o navrácení hodnoty této ovocné krásce.

Plodem je minihruška nebo minijablíčko - malvice, která je nejdříve žlutočervená, pak červená s výraznými lenticelami - čili bílými puntíky. Dozrávají na podzim a před zralostí jsou trpké. Po namrznutí nebo odležení mají výbornou osvěžující chuť. Plody mají všestranné využití na pálení, sušení, na povidla, džem, kompot, likér, čaj, mražení - ale rozemleté. Plody jsou vhodné i pro diabetiky. Vyžaduje teplo, světlo. Nesnáší jílové půdy a trvalé zamokření. Dobře snáší i městské prostředí. Jako strom solitér, dorůstá do výšky i 15 m.

Muchovník je keř, který se kromě klasického keře dá pěstovat i v živém plotě. Má sladké jedlé drobné plody určené pro přímý konzum i na zpracování. Vyžaduje slunce až polostín a nevyžaduje kyselou půdu.

Všechny druhy netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Co tak zkusit pěstovat goji - kustovnici čínskou? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané. Goji dorůstá do výšky 2 metry a plody jsou červené a podobné šípkmů. Chutnají jako brusinky nebo rozinky.

Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Je to doslova vitamínová bomba. Obsahují aminokyseliny, vlákninu a stopové prvky jako selen, železo, vápník a jiné. Až 21 stopových prvků pro Vaše tělo a množství vitamínů, antioxidanty, které napomáhají, aby naše pokožka byla svěží a měla mladistvý vzhled. Mimo jiné stimuluje tvorbu červených a bílých krvinek, zlepšuje metabolismus, podporuje trávení, ideální doplněk při hubnutí a oslabení imunity.

Více informací k tomuto netradičnímu ovoci najdete v našem článku o pěstování goji.

Přesvědčili jsme Vás? Tak si je pořiďte a budete překvapeni nejen rychlostí růstu, ale i množstvím plodů, které budou chutnat Vám i celé rodině.

TIP: Další méně tradiční druh je rakytník. bližší představení a způsob jak úspěšně pěstovat právě rakytník, naleznete v článku věnovaném tomuto ovoci.

Kdo by je neznal, kdo by je nemiloval. Mají noblesní elegantní vzhled a atraktivní vůni. O barvách ani nemluvě. Mají všechny barvy kromě modré a fialové. Navíc si je může dovolit pěstovat každý. Jsou to ideální v létě kvetoucí trvalky (cibuloviny), které nejsou náročné na pěstování. Samozřejmě existují i druhy, které jsou na pěstování náročnější.

Lilie pěstování

Přinášíme Vám zajímavé informace o jejich pěstování a využití v záhonech. Na to, aby dokonale vynikly, jsou předurčeny na solitérní pěstování nebo pěstování ve smíšených záhonech v hnízdech. Nezapomeňte, že jde o velmi rozsáhlý rod, který je variabilní i výškou. Některé druhy dosahují výšky jen 20 cm, jiné naopak až 2 metry.

Rozdělují se na několik skupin a od toho se odvíjejí i nároky na pěstování:

Asijské hybridy - nejvíce pěstované a prodávané. Dorůstají do výšky 60 -120 cm a kvetou v červnu až v červenci.

Martagon hybridy - vyžadují polostín, vápenaté půdy, květy jsou jemných a nepříliš nápadných barev a dorůstají do výšky i 2 m.

Candidum hybridy - málo pěstované druhy v okrasné zahradě.

Americké hybridy - původem z Ameriky. Dorůstají do výšky 120 -200 cm a barva květů je červená, oranžová, žlutá až skvrnitá.

Longiflorum hybridy - méně pěstované v zahradách. Jsou předurčeny na řez a rychlení.

Trubkovité hybridy - v zahradách pěstované. Dorůstají do výšky i 2 m, květy jsou miskovité, trubkovité, ploché a barevné. Daří se jim docela dobře i v zimě. Kvetou od července do září.

Orientální hybridy - východoasijští kříženci, kteří vyžadují mírnější klima, méně vláhy, lehké a kyselé půdy. Vysoké jsou do 180 cm a květiny kvetou v srpnu až září.

Původní druhy - tam patří například lilie královská, lilie bílá, lilie dlouhokvětá.

Zahradníci však rozdělují lilie i podle typu květů na trubkovité, miskovité, turbanovité.

Krásné lilie v pestrých barvách najdete také v našem eshopu.

Výsadba lilie

Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější na vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě. Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce a hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují být ve hloubce minimálně 20 cm.

Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřené půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až poté vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře. Orientálním druhům se daří i v nádobě.

Lilie jsou předurčeny na řez a i velmi oblíbené. Nezapomeňte odstranit tyčinky s prašníky, abyste si neušpinili oděv nebo ubrus v bytě. Dobře a rychle se rozmnožují dceřinými cibulemi.

S čím kombinovat lilie

Světlé barvy květů vyniknou před tmavým pozadím jehličnanů. Nízké druhy ve skalce a v nádobě. Tmavé druhy jsou zajímavé v trvalkovém záhoně s bíle kvetoucími trvalkami. Pokud máte velký prostor, můžete je vysadit i vedle domu nebo plotu do souvislého pásu. Během kvetení se Vám naskytne nenahraditelný pohled na množství květů a vůní. Dobře se kombinují i s okrasnými travami. Pozor však na pestrobarevné kombinace, které již nepůsobí esteticky.

Bílá lilie

Lillium candidum - Lilie bělostná je oblíbená bíle kvetoucí lilie, která vytváří až patnáct exoticky vonících voskových květů na jedné dlouhé stopce. Kvete v červnu až v červenci.

Pěstuje se buď na záhoně nebo ve větších kontejnerech a svými květy přináší radost opravdu každý rok. Dosahuje výšku 70 cm a vysazuje se do pozadí cibulového záhonu nebo podél stěny. Vyniknou i ve skupině před tmavozelenými jehličnany. Voňavé květy lákají hmyz.

Má růžici zelených listů. Po odkvětu cibule zatahují a na jaře znovu vyraší. Vhodné jsou na kombinování se stálezelenými trvalkami, které zakryjí nevzhledné listy v letním období. Některé listy normálně přezimují. Vysazuje se koncem srpna až do konce září do výživné propustné půdy na slunci nebo v polostínu.

Tyto lilie patří mezi léčivé. Sbírá se květ. Na co se dá použít? Má všestranné využití na popáleniny, bolest svalů, jako obklad po zlomeninách, léčí hnisavé i zanícená místa a dokonce je vhodná i na opary.

Tinktura z bílé lilie

Jak vyrobit tinkturu: 4 květiny lilie, bez zelené stopky uložte do 7 dcl sklenice, kterou předem umyjete a osušíte. Zalijte bílým alkoholem nebo lihem, ovocnou pálenkou a zavřete. Nechte louhovat 14 dní na suchém a tmavém místě. Pouze pro vnější použití! Přikládat se mohou také lupínky květů. Květ by měl být stále zalitý, aby se nevysušil. Na herpes použijte tinkturu pomocí vatové tyčinky.

TIP: Dalšími zajímavými jarními cibulovinami, které se vysazují nyní na podzim, patří i okrasný česnek. Přečtěte si článek o pěstování okrasných česneků.

Už je to tak, pomalu se nám léto končí a dostáváme se opět pod nadvládu podzimu. I v tomto období však zahrada nabízí množství plodů, o které se však musíte ještě postarat. Na konci měsíce se mohou objevit teploty kolem 0 ° C a méně a to už není příznivá teplota pro teplomilnou zeleninu, která zůstala na záhonech.

Rajčatům, jež jsou ještě plné plodů, odstraňte všechny přebytečné spodní listy. Rostlinu ve vrcholu zaštípněte a odstraňte všechny nové střapce plodů, které kvetou. Tím rostlinu přinutíte nevěnovat se růstu a tvorbě plodů, ale dozrávání a růstu stávajících. Zelená rajčata dozrají i bez rostliny volně položené na parapetu okna nebo ve velké 4 litrové zavařeninové láhve.

Paprika, která je ještě na rostlinách, také nemá ráda nízké teploty. Proto, pokud hrozí první přízemní mrazíky, přikryjte je nebo jim vytvořte trvalejší kryty. Pokud máte papriky ještě malé a nedozrálé a potřebujete se porostů zbavit a vyčistit plochu, tak jejich oberte a naložte do sklenic spolu s míchanou zeleninou jako jednohubky.

Cukety, dýně a melouny pomalu také uskladňujte. Mrazíky je sice zpočátku ještě velmi nepoškodí, pokud je tam dostatek listů, ale je čas k uskladňování. Nechcete přece přijít o pěknou úrodu. Pokud máte přebytek, nastrouhejte je na velkém struhadle a uskladněte v mrazničce. Dají se během zimního období použít na chutné zeleninové placky, koláče, nádivky.

Klasické melouny a melouny vodní se dají také konzervovat a zavařovat s okurkovým nálevem. Pro někoho možná novinka, pro někoho běžná věc. Vyzkoušejte.

Nezapomeňte po sklizni vyčistit všechny plochy od plevele. Později bude plocha připravena na podzimní zapracování hnojiv.

Zelenina na podzim

V tomto období byste už měli mít vytrháný česnek. Ten vybělte, svažte a zavěste do sucha a mírného průvanu, aby se dosušil. Cibuli vytrhávejte, až když větší část leží na zemi a krček je suchý a zlomený. Také ji dosušte na slunci, odstraňte suché a odlupující se slupky a zavěste nebo umístěte do bedýnek.

Průběžně sbírejte dýně, cukety a patisony. Můžete je i mrazit, stačí je nastrouhat na větší nudličky. I v zimě si pak můžete pochutnat na výborných cuketových plackách. Stačí přidat nastrouhanou mrkev, petržel a brambory. Aby byly na zahradě co nejdéle, podložte pod plody kartony a příliš dlouhé šlahouny bez květů a plodů odstraňte.

V tomto období dominují rajčata a okurky. Nezapomínejte na sběr a zpracování. Spodní listy na rajčatech odstraňujte a vrcholky zkraťte, aby stihli všechny třásně s plody ještě dorůst a dozrát. Vysoká rajčata stále přivazujte k oporám. Nemusíte je sbírat úplně dozrálá, dozrají i mimo rostliny. Pokud je sesbírátei se stonkem, vydrží déle svěží.

Toto období je plodné a kuchyně se plní zavařeninami a zásobami na zimu. Vyzkoušejte kombinovat zeleninu v jednom poháru. Do jedné sklenice skombinujte kolečka, kostky různé zeleniny jako okurky, mrkve, cukety, kedlubny a cibulky, zalijte sladkokyselým nálevem a běžně sterilizovat.

Po sklizni zeleniny zůstávají na ploše prázdná místa. Ty stále udržujte ve stavu bez plevele. Můžete vysít například rostliny pro zelené hnojení, které pak zaryjete do půdy.

Již nyní můžete uvažovat nad výsadbou podzimního česneku. Samozřejmě, zatím jen nad místem jeho výsadby. Vyhněte se stejnému místu, kde byl vysazen a i místu, kde byla vysazena cibule.

Česnek na podzimní výsadbu najdete také v naší nabídce mezi semeny zeleniny

Stejně můžete vybírat brzkou mrkev. Mrkvi stačí být v půdě 100 dní. Během sklizně používejte košíky nebo bedničky. Zeleninu můžete mrazit, sušit, uskladňovat ve sklepích a skladech, či v komoře. Jak na sušení? Nejlepší je použít sušičku. Kořenovou zeleninu nakrájejte na malé kousky a ty poklademe na otočné talíře v sušičce. Usušené kousky je vhodné používat v kuchyni pro přípravu polévek a na dochucení jídel.

TIP: Máte stinnou zahradu, ale nechcete se vzdát vlastní zeleniny? Přečtěte si jak to je s pěstováním zeleniny ve stínu.

Mezi první jarní květiny v zahradě můžeme zařadit drobné cibuloviny. I když samotný název mluví o drobnokvětých cibulovinách, dokážou udělat asi nejatraktivnější záhon díky delšímu kvetení oproti klasickým velkokvětým druhům jako tulipány a narcisy.

Mezi zajímavé drobné cibuloviny, které často vyčnívají již koncem ledna a v únoru zpod sněhu, patří: sněženky (Galanthus nivalis), šafrán (Crocus sp.) a modřence (Muscari), později vykvétá talovín (Eranthis), scilla (Scilla), puškínie (Puschinia) a ladonička (Chionodoxa).

Kromě nádherných květů rychle vyplní každé místo a jsou vhodné jako podrost, případně dělají společnost vyšším druhům cibulovin. Dají se pěstovat i v nádobách. Kvítky často voní a dají se z nich vytvořit i první jarní aranžmá. Určitě je nezapomeňte v budoucnu vysadit pod opadavé stromy s řídkou korunou, na okraje záhonu nebo do smíšených cibulovinových záhonů do popředí. Vysazují se v podzimním období, mělce a nevyžadují žádnou další péči. Jsou to vděčné květiny, které potěší každého.

Náš aktuální sortiment jarních cibulovin

Mnohé z nich se velmi rychle rozmnožují dceřinými cibulemi a jsou určeny i pro pěstování v trávníku. Takto Vás umí brzy na jaře přivítat i rozkvetlý trávník. Důležité je pak posekat trávník až tehdy, když se cibule zatáhnou a budou mít dostatek zásobních látek na budoucí kvetení. Tyto drobné cibule není nutné každoročně vybírat z půdy. V případě potřeby je můžete rozdělit na více míst. Pokud je pěstujete na zplanění, sami se rozrostou pod stromy. Nečekejte však, že to bude za rok nebo dva. Na to byste potřebovali velký počet cibulí.

Cibuloviny patří mezi první jarní květiny, bez kterých nevynikne žádná zahrada. Osvěží prázdná místa, často ještě i sněhové mapy, a pokud budou vysazeny před tmavozelené jehličnany, dopřejí jim zajímavé kulisy. Jsou variabilní květinami, vůní a barvami.

Dobře se kombinují se skalničkami a nízkými trvalkami, které v té době často nemají ani pořádně listy a teprve se probouzejí k životu. Vhodným společníkem jsou: rozchodníky (Sedum), kotula (Cotula), barvínek (Vinca), boubelík (Polycodon). Cibule nevysazujte jednotlivě ale do skupiny, do malého kruhu, aby vytvořily objem a vedlejší osázenou trvalku byste také měli znát, aby se v budoucnu nestalo, že překryje i místo osázená cibulovinami.

Cibuloviny v květináči

Cibuloviny je možné pěstovat kromě záhonu a trávníku i v nádobách. Je to důležitý moment zejména pro ty, kteří nevlastní zahradu a své zelené království si tak postupně vytvářejí na terase, balkoně nebo lodžii.

Jsou dvě možnosti jak získat rozkvetlý jarní balkon. Můžete si zakoupit již hotové cibuloviny v truhlíkuv, které již brzy budou k vidění na pultech různých obchodů za lákavé ceny. Nejprodávanější jsou hyacinty, mini narcisy, nízké tulipány a modřence.

Také si takové nádoby můžete připravit sami a potěšit se s nimi o to více, pokud Vám rozkvetou. Nejdůležitější je správná výsadba a splnění teplotních podmínek, aby na jaře vykvetly. Vysadit byste je mohli ještě teď. Rozkvetou o něco později než obvykle. Ideální je vysazovat cibule do nádob okolo prosince.

Můžete vysadit jeden druh do mělké nádoby nebo více druhů do velkého květináče. Nízké druhy jako sněženky, krokusy a modřence jsou kompaktní a vyniknou i samostatně v menších nádobách.

Vytvořte na dně květináče drenáž, protože nesnášejí přemokření. Poté zasypte cibule vrstvou substrátu podle toho, jak velká je cibulka. Drobné méně, velké cibule do 3 násobku velikosti cibule. Nastelte na květináče listí, kůru a zazimujte. Nádoby musí zůstat venku, aby prošly obdobím chladu. Bez této fáze na jaře nevykvetou, ale samozřejmě nesmí zmrznout. Nádoby obalte jutou, vložte do krabic vystlaných listím a podobně. Umístěte na terasu nebo do kůlny či sklepa, kde je zima a chlad. Může být i tma. Po cca 2 měsících, kdy uvidíte náznak scházení, nádoby přemístěte do teplejších podmínek. Zaručeně vykvetou a Váš balkon bude ten nejkrásnější a vlastnoručně vypěstovaný. Jednotlivé nádoby pak vykládejte na balkon a těšte se z nádherných a voňavých květů.

Co s cibulemi po odkvětu

Možná se Vám už někdy stalo, že jste dostali jako dárek nádherný hyacint nebo narcisy v nádobě a pak jste ani nevěděli, co s odkvetlými cibulemi dělat. Možná jste se jejich krásou ani dlouho netěšili. Kde nastal problém?

Cibule v nádobě z obchodních řetězců jsou často vystaveny extrémním podmínkám, nemluvě o změnách teplot nebo přebytečné vlhkosti. Po příjezdu do Vašeho bytu také musí čelit novým podmínkám a přizpůsobení se jim. Někdy cibule vyčnívají z nádoby. Máte pocit, že jsou tak nahuštěné, že už nemají ani vzduch. A v krátkém čase po umístění na okenní parapet zjistíte, že květy schnou, listy žloutnou a celkový dojem není takový, jak jste očekávali. Už v obchodě měli zvýšenou zálivku a teplo. U vás možná sucho a teplo. Nádoby nikdy neumísťujte na okenní parapet, pod kterým je radiátor. Dopřejte jim chladnější prostředí, budou kvést déle.

Po odkvětu stále zalévejte, dokud listy nezačnou žloutnout. Pak už nepolévejte a dopřejte jim sucho a teplo, aby se cibule zatáhly, a tím naberou dostatečnou energii na kvetení v příštím roce, pokud je vhodně uskladníte. Můžete je uložit na tmavé a suché místo do pilin nebo do papírového sáčku.

V podzimním období je umíte vysadit přímo na záhon a potěšit se květinami na jaře. Tam se jim bude dařit nejlépe. Nebo je znovu vysadíte do nádob a přirychlením docílíte toho, že Vám vykvetou již v únoru nebo počátkem března přímo na stole v kuchyni. Naše rada: Skladujte jen pevné a zdravé cibule, které musí být dokonale suché, aby vydržely období až do podzimu či další výsadby.

TIP: Chtěli byste uskladnit své zakoupené cibulky a nevíte jak na to? Přečtěte si článek o uskladnění cibulovin a péče o ně.

Ne všichni mají tu možnost vlastnit zahradu. Ti, co ji nemají k dispozici, využívají právě balkony jako svou odpočinkovou mini zahrádku a zároveň i jako vnější obývák během léta. Váš balkon nemusí být prázdný ani v zimě. Nebudete tam moci pěstovat žádnou exotickou flóru, ale mnohé dřeviny a trvalky zimu přežijí i na balkoně v nádobách, pokud je vhodně zazimujete.

Vše závisí na vhodném výběru dřevin, velikosti nádoby, drenážní vrstvy a zálivky. Není dáno, zda se daří více jehličnatým nebo listnatým druhem. Vše závisí na péči. Jehličnan, stejně tak i opadavý strom dokáže během zimy vyschnout.

Více se však pěstují jehličnaté druhy, které přinášejí estetický zážitek právě v zimním období, kdy je většina dřevin bez listů. Pokud však máte možnost pěstovat druhy na kmínku, které jsou naopak charakteristické zajímavým zbarvením kůry, kmene, případně barvou výhonků, určitě v zimě vyniknou také (například vrby, břízy, platan, svída).

Z jehličnanů se nejčastěji pěstují túje, cypřiše, borovice, jalovce. Aby kořenový bal nepřemrzl, je nutné zvolit správnou nádobu. Výhodou je, pokud to není plast, který opravdu hodně reaguje na vnější podmínky. Vybírejte výrobky z pálené hlíny, keramiky či betonu. Vnitřek nádoby vystelte textilií, starou dekou nebo pytlovinou a až potom nasypte štěrk, kameny jako drenáž a dřevinu vysaďte do vhodného a vzdušného substrátu, který dobře saje vodu. Nezapomeňte na podmisky a otvor v květináči.

Vyberte si z kompletního sortimentu jehličnanů v našem eshopu

Jehličnan můžete před Vánocemi vyzdobit jedlými ozdobami jako sušená jablka a pomeranče, skořicí, kolečky, na které nalepíme různá semínka slunečnic a máku, případně zavěsíte vyloupané ořechy a perníčky. Brzy uvidíte na balkoně mnoho nových návštěvníků, kteří si rádi odtrhnou ze stromku pochoutku.

V zimě je důležité nádoby ještě obalit, zejména pokud se přece jen rozhodnete dřeviny pěstovat v plastu. Nádoby poklademe do dřevěné bedýnky, kterou můžete vystlat slámou, senem, polystyrenem, suchým listím nebo bublinkovou fólií. Barevně je můžete obalit do flísu, plyše nebo pytloviny, dekoviny, a tak jí dát zase jiný vzhled.

Nezapomeňte na pravidelné zalévání. Neznamená to v tomto případě každodenní, ale přiměřené vůči počasí. Nespoléhejte na to, že je zima, že nepotřebujete zalévat. Rostliny i dřeviny vodu potřebují, a aby se dožily jara, je to nutnost. Zalévat je vhodné tak jednou za týden v době kdy nemrzne, vydatně a přebytečnou vodu slijete.

Úplně stejně v nádobách můžete pěstovat vysoké okrasné trávy, které musíte před zimou svázat. Přestože na balkoně nehrozí nadměrná vlhkostani množství sněhu, ochráníte je takto před mrazy. Svázáním vytvoříte kužel, jenž si můžete ozdobit také a na jaře suchou trávu ostříháte.

Trvalky jsou na pěstování také vhodné. Vybírejte druhy, které se však nezatahují do země. Jinak se může stát, že na ně zapomenete, případně se budete zbytečně trápit nad tím, že asi vyhynuli. Na jaře by Vás však možná opětovným růstem překvapily. Jedná se o funkie a kapradiny. Vyžadují však polostínné stanoviště.

V podzimním období je stále možné ozdobit balkon i květy. Určitě Vám chybí rozkvetlé vodopády letniček a muškátů či petúnii, které v tomto období právě dokvétají a měli byste je už uložit do sklepů a bytových přijatelnějších podmínek, kde neklesají teploty pod bod mrazu. Balkon však nemusí zůstat prázdný. Naopak, dokážete pomocí vhodných rostlin vyčarovat velmi pěkné kombinace.

Balkónové květiny na podzim

Nejžádanějšími trvalkami podzimního období jsou určitě chryzantémy. Od maličkých rostlin, které se vejdou do truhlíků po muškátech, si můžete vysadit i velké chryzantémy v samostatných nádobách. Dokonce je umíte zakoupit v dvoubarevných a tříbarevných kombinacích.

Chryzantémy jsou však náchylné na mráz. S prvními intenzivními mrazy ztratí krásné květiny a zůstanou jen listy. Některé můžete vysadit na záhony. Pokud se chcete těšit z jejich krásy co nejdéle, umístěte je co nejblíže ke stěně nebo je přikrývejte na noc bílou textilií. Menší rostliny se dobře kombinují s jinými na podzim kvetoucími trvalkami, jako jsou vřesy, vřesovce, stříbrný drátek, rozchodníky.

Pokud toužíte po částečně stálezelené kráse, vysaďte trvalky spolu se zakrslými jehličnany do nádob. Vřesy a vřesovce vyžadují kyselou půdu, proto nezapomeňte zakoupit balení rašeliny. Jinak se jim dařit nebude. Také je vhodné dbát na počet rostlin v nádobě. Přestože v přeplněném květináči vyniknou víc, nebude se jim dlouhodobě dařit. Jednotlivé mísy a nádoby můžete ozdobit větvičkami keřů s okrasnými plody, dýně a barevnými listy.

Výhonky břečťanu a nejen toho zeleného dokážou vytvořit nápadné převisy a odlehčit celkovou výsadbu.

Kombinujte, vymýšlejte a tvořte. Balkon je rozšířeným obydlím člověka, Vaše další obývací místnost, ačkoli nyní už chladná, ale díky květům může být stále příjemná a barevná.

TIP: Víte, že na balkoně se dá pěstovat i ovoce? Přečtěte si více v článku o pěstování balkónových ovocných stromů.

Podzim je ideální období pro množení trvalek - dělením trsů. Získáme nové rostliny, doplníme prázdná místa v záhoně a zmenšíme velké trsy starších rostlin a tak je podpoříme v růstu a částečně zmladíme.

Takto můžeme dělit několik trvalek, jako jsou třapatky, kokardy, echinacey, astry, hosty, heuchera.                                                 

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o echinaceu purpurovou  (Echinacea purpurea), nyní by již měla být odkvetlá.

Rozmnožování trvalek

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o Echinaceu purpurovou (Echinaceae purpurea), nyní by už měla být odkvetlá.

Fotka vlevo nahoře je z období kvetení.Celý trs důkladně a opatrně odkopeme, vyryjeme s celým kořenovým balem a vyjmeme z půdy - fotka vpravo nahoře.

Rostlinu rozdělíme podle velikosti trsu na několik částí. Můžeme použít rýč na proseknutí, nůž nebo opatrně dělit rukou. Trvalku jsme rozdělili na 3 přibližně stejné části.

Jednu získanou rostlinu můžeme vysadit na původní místo. Při výsadbě použijte kvalitní substrát a dobře upěchujte kolem kořenů. Rostliny po výsadbě důkladně zalijeme. Už nepřihnojujeme.

Ostatní získané rostliny vysadíme na vhodné slunné místo a během celé suchého podzimu zaléváme, aby do zimy zakořenily. V létě se Vám odvděčí kvetením.

Pokud ještě echinaceu v zahradě nemáte, vyberte si z naší nabídky nebo se podívejte do našeho eshopu na trvalky všech barev

Doufáme, že dnešní fotopostup vám poskytl srozumitelný návod jak rozmnožit echinaceu a jiné podzimní trvalky.

Další způsob jak si rozmnožit trvalky, případně jiné květiny, je pěstování ze semen.

Pěstování trvalek ze semen

Z výsevu si přímo doma můžete kromě letniček vypěstovat i trvalky či dvouleté rostlinky. Je to ideální zejména pro ty, kteří nechtějí příliš investovat do hotových rostlin a zároveň mají možnosti a prostor vypěstovat zdravé sazenice trvalek a pak je vysadit na připravené záhony.

Ne všechny trvalky se však dají vysévat v jarním období. Některé se vysévají již na podzim, po dozrání semen, protože potřebují projít obdobím chladu, čili stratifikacína to, aby začaly klíčit. Tedy nejdříve jim musíte imitovat podmínky chladu, jakoby byli venku, vypadlé z mateřské rostliny. Stačí, když je vysejete do nádob a umístěte do studeného pařeniště, sklepy na 3 měsíce. Pokud nemáte takovou možnost, můžete je zabalit do ubrousku a papírového sáčku a uložit na dno v chladničce. Po období 3 měsíců je můžete vysadit jako trvalky, které se vysazují na jaře.

Stratifikovat se musí například : srdcovka (Dicentra), čemeřice (Helleborus), hlaváček (Adonis), lupina (Lupinus), hořec (Gentiana), primulky - aurikule (Primula auricula). Velmi drobná semínka se vůbec nezasypávají substrátem, volně se položí na povrch. Vyžadují světlo: třapatka (Rudbeckia), zvonky (Campanula).

Některé dvouletky jako sedmikrásky (Bellis) a macešky (Viola) a náprstník (Digitalis) se vysévají koncem léta do řádku a kolem září, října se přesazují na trvalé stanoviště. Na jaře můžete vysázet orlíček (Aquilegia), kokarda (Gaillardia), echinacea (Echinacea).

Výsevy jsou prakticky obdobné jako u letniček do připravených nádob. Umístěte je podle toho jaké teplotní podmínky potřebují. Jen tak se dočkáte sazenic. Pokud zvolíte nesprávné období, některá semena ztratí klíčivost.

TIP: Pokud chcete poskytnout vašemu trvalkovému záhonu kompletní péči, přečtěte si článek o pěstování trvalek.                                                                                           

Čemeřice (Helleborus) patří v posledním období mezi vyhledávané trvalky. Chtěli byste i vy pěstovat tuto krásku na záhoně? Nejzajímavější jsou během kvetení. Překvapí často i zpod sněhu již v zimních měsících, záleží na druzích.

Během roku jsou však nezajímavé a jen olistěné, přesto jsou v oblibě pro nádherné květy v době, kdy máloco kvete. Barevně překvapí v bílé, růžové, tmavě růžové, černé, tmavě fialové i v zelené barvě. Listy jsou většinou tmavozelené, kožovité.

Pěstování čemeřice

Na pěstování nejsou náročné, ale někdy se stane, že tvoří jen listy a nekvetou. V tom případě zkontrolujte jejich pěstitelské podmínky. Čemeřice vyžadují polostinné stanoviště, úrodné, mírně vlhké půdy, nejlépe v podrostu nižších listnatých stromů a keřů jako jsou kaliny, vilín, které jim poskytují řídký a přirozený stín a zároveň se tam mohou nekontrolovatelně šířit, a tak zaplnit celou plochu.

Nádherné čemeřice najdete v naší nabídce mezi trvalkami

Během kvetení se Vám naskytne opravdu nádherný obraz. Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, plicníkem, škornicemi, nízkými kapradinami. Nevhodné prostředí je příliš stinné, příliš vlhké, kde trpí houbových onemocněním a také jim nevyhovuje kyselé prostředí. Tedy nekombinujte je v blízkosti azalek a rododendronů. I když kvete v zimě, severní a otevřená stanoviště a ostrý vítr jim neprospívají. Mají v oblibě vápenaté půdy.

Péče o čemeřice

Během kvetení dominují zejména květy a listy jsou nepodstatné. Často se odstraňují, aby byla více viditelná květenství. Stejně můžete odstraňovat suché a poškozené listy.

Předpokladem zimního kvetení je však zanedbání letní zálivky, takže i když si ji nebudete během léta všímat, překvapí v zimě květy. Snižte tedy v létě zálivku a zapomeňte, že jsou na záhoně.

Netřeba je okopávat a pravidelně přesazovat. Mělce koření a po přesazení kvetou až za 3 roky. Při manipulaci s nimi používejte rukavice.

Čemeřice rozmnožování

Můžete je však rozmnožovat dělením trsů. V blízkosti často najdete i mladé rostlinky, ty však kvetou později. Rovněž se dá rozmnožovat semeny. Je to zdlouhavější způsob, ale často úspěšný, i mladé rostlinky v porostu vyrostly ze semen, která v zimě prošla obdobím chladu a mrazu, a proto i vyklíčila. Je potřebná přirozená nebo umělá stratifikace před výsevem.

Vánoční zázrak

Velmi často právě v období Vánoc kvete právě H. niger. Jeden stonek nese 2 až 4 atraktivní bílé květy se žlutým středem. Kultivar 'Christmas Carol' vytváří rozsáhlý kořenový systém, doporučuje se proto kolem rostlin rozsypat vrstvu mulče nebo listí a měnit jej každé jaro. Pozor, kořeny čemeřic jsou jedovaté! Rostlinky se v období Vánoc dají zakoupit již rozkvetlé a umí zpříjemnit vnější nádoby i vchod do domu. Do zahrady je pak vysaďte na jaře.

Čemeřice východní / H.orientalis 

Kvetou později, od února. Květy jsou většinou růžové, různých odstínů, dokonce i plnokvěté. Kvetou i do března - dubna, tedy se zase dají pěkně kombinovat s jarními cibulovinami.

Zajímavá je i čemeřice smradlavá (Heleborus foetidus). Ať Vás neodradí tento nevlídný název. Výborná je do trvalkových záhonů a už v lednu až únoru vás potěší množstvím malých zelených kvítků s růžovým lemem kolem. Je to vyšší druh, takže na záhoně nezanikne ani pod sněhem, pokud nám ho příroda nadělí.

Věříme, že si čemeřice oblíbíte pro jejich nádherné květy a nenáročné pěstování. Záhony v zahradě tak v pozdních zimních a časných jarních měsících nabídnou zcela jiný rozměr a barvy.

TIP: Chcete aby vaše zahrada byla rozkvetlá co nejdéle? Přečtěte si článek o dlouho kvetoucích trvalkách.