Okrasná zahrada

Tropická juka promění prostor u vás doma i v zahradě. Tato rostlina si vaše srdce jednoznačně získá díky krásnému vzhledu a nenáročnému pěstování. Zjistěte, jaký druh se v českých zahradách těší největší popularitě a jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila svým bezproblémovým růstem.

Charakteristika juky

Pěstování juky v posledních letech získává na popularitě. Jedná se o pokojovou rostlinu, která miluje teplo. Na první pohled si jistě oblíbíte její exotický vzhled, který připomíná palmu. Juka pochází z jižních částí Ameriky a Mexika. Má podobu menšího stromku, z jehož kmínku vyrůstá jeden nebo více trsů dlouhých, úzkých a zelených listů. Kvetoucí juka pak krásně ozdobí vaši zahradu či jiný prostor. 

Juka druhy

Obecně existuje mnoho druhů juky. Některé z nich jsou přitom přirozeně lépe adaptované na specifické klimatické podmínky než jiné. Před výběrem konkrétního druhu juky si proto promyslete, zda se jedná o vhodnou volbu právě do vašich podmínek. V našich zahradách se nejčastěji setkáte s jukou vláknitou.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice juky. Vyberte si vhodný kultivar a pusťte se do jeho pěstování i vy

Juka vláknitá

Juka vláknitá (latinsky Yucca filamentosa) je druh, který původně pochází ze Severní Ameriky. Charakteristickou vlastností jsou mečovité listy, které jsou dlouhé a široké. Tuhé zelené listy přitom mají bílá či krémová vlákna táhnoucí se kolem jejich okrajů. Na konci dlouhých stonků se objevují květenství s nádhernými bílými nebo krémovými květy. 

Pokud se rozhodnete pro pěstování juky venku, vyberte jí slunné až polostinné stanoviště. Z hlediska půdy vyžaduje dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá a klidně i chudá na živiny. Juka vláknitá dobře odolává suchu a častou zálivku nevyžaduje. 

Juka vláknitá a jedovatost

Květy juky bývají v Americe využívány a stává se z nich oblíbená pochoutka. Okvětní lístky svou chutí připomínají chřest a bývají přidávány třeba do zeleninových salátů. Někdy se také obalují v těstíčku, usmaží se a na závěr se pocukrují.

Jiná situace však nastává v otázce toho, zda je juka jedovatá pro kočky a psy. Odpověď totiž zní ano. Juka obsahuje stejně jako například aloe vera či dracena saponiny. Po pozření se u zvířete může objevit slinění, zvracení, průjem a apatie. 

Juka obrovská

Juka obrovská (Yucca elephantipes) bývá někdy přezdívána jako sloní noha. Jedná se o poměrně velký sukulentní druh, který se často pěstuje jako pokojová rostlina. Na venkovním stanovišti vám poroste spíše v teplejších klimatických podmínkách. 

Juka obrovská zaujme svými dlouhými mečovitými listy, které jsou uspořádány v ružici. Jejich délka může činit až 1,5 metru. Tato rostlina vyžaduje dostatek světla, nicméně pozor si dejte na přímé slunce, které by mohlo spálit její listy. K pěstování volte dobře odvodněnou půdu, která rychle vysychá. Rostlina lépe snáší sucho než přemokření. 

Juka banánová

Mezi další rozšířené druhy se řadí juka banánová (Yucca baccata). Tato rostlina plodí jedlé plody, které připomínají banán. Odtud ostatně plyne i její název. Právem se řadí k nejmrazuvzdornějším jukám. Její listy jsou zelenomodré, měří zhruba jeden metr a po hranách tvoří vlákna. V našich podmínkách se ale zpravidla plodů nedočkáte. 

Juka krátkolistá

K velmi dobře mrazuvzdorným jukám se řadí také juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Jedná se o vůbec nejvyššího představitele rodu juka, který dorůstá do úctyhodné výšky 10 až 12 metrů. Navíc se dožívá stáří až stovky let.  

Juka nádherná

Juka nádherná (latinsky Yucca gloriosa) je vzpřímeně rostoucí keř nebo strom, který může dosahovat do výšky až 5 metrů. Listy jsou širší, mečovité, pevné a disponují ostrými konci. Jejich šedavě zelená barva získává namodralý nádech. 

Juka šedá

Juka šedá (latinsky Yucca glauca) je stálezelená rostlina. Pyšní se spíše nízkým vzrůstem, běžně dorůstá do výšky zhruba 60 cm. Její květy jsou bílé a vyrůstají v hustých střapcích. Svým tvarem přitom připomínají konvalinky. Listy vyrůstají v přízemní ružici a dosahují hezké modrozelené barvy. 

Venkovní juka

Některé druhy juky je možné pěstovat i venku, jiné jsou v našich podmínkách naopak vhodnější do domácího prostředí. Mezi venkovní juky se řadí zejména zmíněná juka vláknitá.

Venkovní juka v květináči

Pamatujte na to, že juka zasazená v květináči je daleko méně mrazuvzdorná než ta zasazená volně v zahradě. Rostliny v nádobě mohou zničit i mrazy kolem –5 °C. Vzhledem k tomu se nejčastěji doporučuje juku v květináči na zimní měsíce přenést nebo ji alespoň dobře zazimovat. Juka může přezimovat v zimní zahradě. Pro ochranu před mrazem lze použít izolaci tvořenou tlustou vrstvou polystyrenu. Díky tomu ochráníte její kořeny. 

Kdy přesadit venkovní juku

Přesazování juky budete řešit v případě, kdy se rozhodnete tuto rostlinu pěstovat v nádobě. Juka vyžaduje dostatek místa, proto ji pravidelně přesazujte v momentě, kdy je jí květináč již malý. Kořenový systém juky může být poměrně složitý, proto je prostorná nádoba klíčem k úspěchu.

V případě, že juku přesazujete, zkontrolujte její kořeny. Pokud narazíte na uhnilé nebo černé kusy, odřízněte je. Zároveň můžete mírně seříznout zbytek kořenů, abyste obnovili sílu rostliny. 

Juka žloutnutí listů

Žloutnutí listů u juky je většinou spjato s nadměrnou zálivkou. Tento problém ale může způsobit také nedostatek světla či živin nebo malý květináč.

Jak zachránit juku 

Pokud je žloutnutí ve velké míře, rostlinu doporučujeme vyjmout z květináče a důkladně zkontrolovat její kořeny. Hnědé a zahnívající odstraňte a zkuste také stávající substrát nahradit novým. Juku nepřelévejte. 

Pokud vaše juka chřadne a nic nepomáhá, můžete ji také pod listy uříznout a nechat znovu zakořenit. 

Přerostlá juka

Juka samozřejmě může přerůst do rozměrů, které již pro prostor vaší zahrady budou nepřijatelné. V takovém případě se nebojte rostlinu ořezat a namnožit. 

Seříznutí juky

Seříznutí juky se většinou provádí na začátku vegetačního období. Aby rostlina dobře vypadala, nezapomínejte také průběžně odtrhávat staré a suché spodní listy. Zbavit se můžete také těch listů, které netrčí směrem vzhůru, ale naopak obloukovitě převisají. 

Juka vláknitá po odkvětu

Jakmile dojde k odkvětu juky, doporučuje se celý stonek u země odříznout. Po odkvětu postupně odumírá celá ružice a kolem ní se postupně vytváří několik dceřinných ružic.

TIP: Rozkvetlá zahrada je jednoznačně nádherná. Projděte si náš přehled vhodných kvetoucích stromů a nechte se inspirovat.  

Krásná dvouletka, to je náprstník, který ve vaší zahradě vzhledem ke své výšce zaručeně vynikne. Zjistěte, jaké jsou jeho nejrozšířenější druhy a jaké podmínky dodržet, aby se náprstníku dobře dařilo.

Charakteristika náprstníku

Náprstník (latinsky Digitalis) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Listy této trvalky jsou přitom uspořádány do tvaru ružice přízemního listu. Ružici vytváří v prvním roce. Květy se pyšní tvarem zvonu, přičemž mohou dosahovat různých barev (od bílé, přes růžovou až po fialovou). Kvete v druhém roce. Náprstníky také mají charakteristické semenáčky ve tvaru malého náprstku, odkud ostatně plyne i samotný název. Jedná se o krátkověkou trvalku, dvouletku. Mateřská rostlina obyčejně po dvou letech odumírá a v blízkosti vyrostou mladé rostliny ze semen.

Náprstník je v domovině trvalka, u níž se rozlišuje hned několik druhů. Pojďme si ty nejznámější z nich ve stručnosti představit.  V našich podmínkách roste jako dvouletka. 

Náprstník červený

Náprstník červený (latinsky Digitalis purpurea) je dvouletá bylina. Tento druh je známý především pro své krásné květy ve tvaru zvonu, které mají zpravidla červenou barvu. V Evropě se jedná o původní druh. Často se přitom pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Charakteristická je pro ni také přízemní ružice listů a vysoký květní stvol. 

Náprstník velkokvětý 

Náprstník velkokvětý (latinsky Digitalis grandiflora) proslul svými velkými květy, které se liší od ostatních druhů náprstníků. Květy jsou poměrně masivní a mají trubkovitý tvar. Jejich barva může být žlutá až světle žlutá. Listy jsou zelené, střídavé a pyšní se eliptickým či kopinatým tvarem. 

Náprstník vlnatý

Náprstník vlnatý (latinsky Digitalis lanata) dorůstá do výšky 0,4 až 0,8 metru. Zvonkovité květy se přitom zbarvují do bledě okrové barvy. Rostlina původem pochází z Balkánu a dobře se jí daří zejména v humózních půdách.

Náprstník žlutý

Náprstník žlutý (latinsky Digitalis lutea) původně pochází ze západní Evropy. Od května do července vás potěší svým květenstvím. Těšit se můžete na dlouhý jednostranný trs se žlutými rourkovitými květy. Náprstník žlutý dorůstá do výšky až 80 cm.

V našem e-shopu najdete náprstník v pestrých barvách a různých druzích. Vyberte si variantu, která se vám bude do zahrady nejvíce hodit

Pěstování náprstníku

Této rostlině se nejvíce daří na polostinném až slunném stanovišti. Vzhledem k tomu je vhodné vybrat takové místo, kde panuje dostatek denního světla, ale kde zároveň bude rostlina chráněna před přímým poledním sluncem.

Co se týče půdy, volte vlhkou a dobře propustnou variantu. Je důležité zajistit, aby půda měla dobrou drenáž, abyste zabránili zamokření kořenů. Během suchých období můžete rostlinu zalévat.

Vzhledem ke své podobě vyžaduje většina náprstníků podpěru. Jejich květní stonky totiž mohou být poměrně vysoké a křehké. Vzhledem k tomu využijte kolíky nebo určitou podpěrnou konstrukci. Náprstníky obecně silné hnojení nevyžadují.

Náprstník jedovatost

U náprstníku jsou jedovaté veškeré části rostliny. Pokud náhodou dojde k pozření i malé části náprstníku, okamžitě se obraťte na záchrannou službu. Rostlina je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro zvířata. 

Náprstník po odkvětu

Jakmile náprstník odkvete, jeho stonek se uřízne až nad listovou růžicí. Díky tomu rostlina na místě vydrží déle. Zpětným řezem po odkvětu můžete prodloužit životnost jednotlivých rostlin. 

Náprstník v zimě

Náprstník se nejčastěji pěstuje v záhonu společně s dalšími trvalkami. Na zimní měsíce je vhodné tento záhon lehce přikrýt chvojím. Nic dalšího ale není potřeba.

TIP: Zkombinujte náprstník v záhonu s dalšími trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat barvínek a další populární rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ostrožka se může snadno stát dominantou vaší zahrady. Jedná se totiž o výraznou květinu, kterou jen tak nepřehlédnete. Zjistěte, jaké jsou oblíbené druhy ostrožky, jak na její pěstování a čemu se vyvarovat. Tato rostlina se perfektně hodí i pro pěstitele začátečníky.

Charakteristika ostrožky

Ostrožka (neboli také stračka) je trvalka, která dorůstá do úctyhodné výšky 120 až 200 cm. Vzhledem k tomu není problém ji mezi ostatními květinami v zahradě rozpoznat. Ostrožka roste v trsech, které lze na jaře rozdělit. Díky své velikosti perfektně vynikne jako zajímavá solitéra. Z hlediska zbarvení se můžete setkat s bílou, přes růžovou až po výrazně modrou barvu.

Poznávacím znakem ostrožky jsou dělené, často pětičetné květy s ostruhou. Kouzlo této rostliny spočívá v tom, že vytváří bohatě nahlučená květenství ve tvaru hroznu nebo klasu. Listy, které vyrůstají ve spodní části, jsou většinou poměrně zubaté a mají tři, pět nebo výjimečně sedm laloků. 

Druhy straček

U ostružky rozlišujeme hned několik zajímavých druhů. Ve střední Evropě je přitom původním druhem pouze ostrožka stračka. 

Ostrožka stračka

Mezi oblíbené kultivary ostrožky stračky lze zařadit Delphinium Grandiflorum ´Magic Fountain White´ s krásnými sněhobílými kvítky.

Ostrožka bílá

Ostrožka bílá Delphinium Cultorum ´Galahad´ rovněž zaujme krásně bílou barvou květů. Skvěle se hodí na stanoviště zalité sluncem. 

Ostrožka řady Pacific

Sněhobílé květy, které jistě přilákají nejednoho motýla, nabídne také Delphinium Pacific ´Galahad´. Na blankytně modré květy se můžete těšit u variant Delphinium Pacific ´Summer Skies´ nebo Delphinium Pacific ´Blue Bird´.

Nádherné fialové květy nabídne varianta Delphinium Pacific ´Black Knight´, která vzhledem k této barvě krásně vynikne na sluncem zalitých stanovištích. Delphinium Pacific ´Astolat´ se pyšní sytě růžovými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. 

Ostrožka velkokvětá

Ostrožka velkokvětá, Delphinium elatum, je známá pro své velké a výrazné květy. To ostatně napovídá i její název. Setkat se můžete s různými barevnými variantami.

Ostrožka zahradní

Ostrožka zahradní Delphinium x cultorum vznikla křížením různých druhů ostrožek. Setkat se můžete s nejrůznějšími výškami, barvami i tvary květů. Díky tomu je pro pěstitele mimořádně atraktivní.

Vyberte si semena i sazenice straček v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí svou zahradu

Stračka pěstování

Velkou výhodou ostrožky jsou bezpochyby její nízké nároky na pěstování. Z hlediska půdy vyžaduje hlubokou, humózní a kyprou půdu, čehož lze docílit přidáním kompostu již během výsadby.

Odvděčí se vám také v případě, že ji čas od času prohnojíte tekutým hnojivem. Pamatujte také na dostatek vláhy. Ostrožka vyžaduje slunné stanoviště a polohu, kde bude chráněna před větrem. 

Výsev stračky

Ostrožku je možné pěstovat za využití přímého výsevu. Semena lze vysít již na podzim, přičemž dokáží přezimovat a pokvetou opět na jaře. 

Případně lze přistoupit k brzkému jarnímu výsevu, díky kterému rostlina pokvete začátkem léta. Obě varianty lze také zkombinovat a tímto způsobem si ostrožkovou sezónu prodloužit.

Ostrožka pěstování ze semen

Pamatujte na to, že teplota půdy pro klíčení semen by měla být kolem 13 °C. Jednotlivá semena sejeme zhruba 0,5 cm hluboko. Je důležité, aby měla pro klíčení tmu. Jakmile rostliny vzejdou a jejich výška bude činit maximálně 30 cm, dopřejte jim oporu. Výjimkou jsou v tomto ohledu pouze zakrslé odrůdy, které budete pěstovat na skalce. 

Pokud budete předpěstování provádět ve skleníku, můžete rostliny ven přesadit zhruba ve druhé polovině května. Semena ostrožky přitom klíčí zhruba 3 až 6 týdnů.

Střih ostrožky

Jakmile ostrožka odkvete, je vhodné do hloubky seříznout její stonek. Zároveň rostlinu dostatečně pohnojte a dopřejte jí vydatnou zálivku. Tímto způsobem snadno docílíte toho, že vám ostrožky na konci léta vykvetou podruhé. 

K dalšímu střihu se přistupuje na podzim. Tehdy po odumření lodyh odřízněte těsně u země celou rostlinu.

Je ostrožka jedovatá?

Ostrožka se řadí mezi mírně jedovaté odrůdy. Její požití může způsobit vážné zdravotní komplikace. Problém však může nastat i při kontaktu s listy, kdy může dojít k podráždění kůže. Pokud se tedy řadíte mezi alergiky nebo citlivé osoby, je vhodné při manipulaci s rostlinou vždy používat ochranné rukavice. 

TIP: Ostrožku můžete doplnit i dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte například, jak na úspěšné pěstování čemeřice. 

Macešky u nás v České republice patří k velmi populárním druhům rostlin. K vidění proto bývají v mnoha tradičních i moderních zahradách. Zjistěte, jak postupovat při pěstování macešek a na co si dát pozor. A podíváme se i na to, k jakému účelu můžete využít květy této zajímavé rostliny.

Druhy macešek

Macešek (neboli také violek) existuje hned několik druhů. Mezi ty nejznámější se řadí maceška zahradní, maceška polní, maceška převislá, maceška velkokvětá nebo třeba maceška rolní. Podle doby kvetení rozlišujeme rané a pozdní macešky. 

Je maceška jedlá?

Spousta lidí se ptá, zda je maceška jedovatá. Odpověď je jednoduchá: ne. Maceška patří ke květům, které jsou jedlé a mohou tedy ozdobit vaše talíře s rozmanitými druhy pokrmů nebo třeba dezerty. Jejich pestré barvy na talíři dozajista vyniknou. Navíc si budete moct užít jejich svěží a jemně oříškovou chuť.

Pořiďte si semena i sazenice macešek v nejrůznějších barvách a pusťte se do jejich předpěstování

Kdy sázet macešky

Doba výsevu violek se liší podle toho, kdy chcete, aby vám tato rostlina vykvetla. Pokud chcete svou zahradu ozvláštnit na jaře, vyséváme macešky již v červenci. Abyste docílili podzimního kvetení, sázejte macešky brzy, již začátkem března. Zatímco v červenci můžete semeno vysévat rovnou na záhon, v březnu k předpěstování volte nádobu umístěnou v chladnější místnosti bez mrazu.

Nezapomeňte na to, že vysetá semena nesmí nikdy zaschnout. Proto důsledně dbejte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Semeno vzejde přibližně za deset dní. Alternativou je pořízení již vypěstovaných sazenic, díky nimž se můžete z krásných květů těšit okamžitě. 

Pěstování macešky

Abyste podpořili dlouhou dobu kvetení macešky venku, vyplatí se volit půdu bohatou na živiny. Macešky sice snáší přímé slunce, ale v takovém případě kvetou kratší dobu. Ideální je proto volit polostín. Myslete také na to, že tyto rostliny potřebují dostatek vláhy.

Maceška v květináči

Macešky lze bez problémů pěstovat nejen volně v záhonu, ale i květináči nebo jiné nádobě. Spousta pěstitelů například přistupuje k tomu, že maceškami osází truhlíky za oknem. Pokud se rozhodnete pro tento způsob pěstování, opatřete nádobu dobrou drenáží.

Jak dlouho vydrží macešky v truhlíku

To záleží na tom, kdy se rozhodnete k pěstování macešky přistoupit. Při předpěstování rostliny v červnu se budete moct z květů těšit tentýž rok na podzim, a poté znovu na jaře. Pokud se rozhodnete pro výsev založený začátkem podzimu, budou macešky nakvétat v následujícím roce v únoru až březnu. 

Co s odkvetlými maceškami

Macešky při vysokých letních teplotách obvykle přestávají kvést. A začnou znovu až v momentě, kdy se trochu ochladí. V takovém případě můžete po odkvětu macešky mírně ostříhat a pohnojit. 

Maceška a mráz

Macešky patří k velmi otužilým druhům. Díky své mrazuvzdornosti maceška většinou dokáže přímo v zahradě úspěšně přezimovat. Přesto lze však doporučit macešky v zimě pro jistotu před velkými holomrazy ochránit prostřednictvím jejich přikrytí chvojím.

TIP: Macešky rozhodně nejsou jedinou rostlinou s jedlými květy. Další variantou je třeba lichořeřišnice. Nastudujte si, jak pěstovat lichořeřišnici a pusťte se do toho. 

Máte na zahradě temný a prázdný kout, ve kterém nic neroste, protože tam slunce svítí jen po určitou hodinu přes den? Není to tragédie. Existuje množství rostlin, kterým se daří právě v polostínu až stínu a na slunci nejsou životaschopné.

Jedná se zejména o druhy okrasné listem. V nich opravdu poznáte variabilnost zelené barvy, třeba v kombinaci se žlutou, bílou nebo růžovou. Dokonce modrolisté kultivary dodají prostoru zcela jiný tvar a světlost.

Mezi atraktivní patří funkie, kterým se říká také hosty či bohyšky. Tyto zajímavé trvalky pocházejí z Japonska, ale již více než dvě století jsou známé i v Evropě, kam se rozšířily z anglických zahrad.

Hosta druhy

Hosta je dostupná hned v několika různých odrůdách, které se liší tvarem i zbarvením jednotlivých listů.

Mezi vysoké a dominantní odrůdy se řadí například Hosta Sieboldiana ´Elegans´. Naopak menší odrůdou je třeba Hosta ´Patriot´. Mezi nejvyšší hosty se právem řadí Hosta ´Blue Angel´.

V záhoně jistě vynikne také Hosta ´Frances Williams´. Mezi nejoblíbenější bohyšky se právem řadí Hosta ´Hyazinthina´, která nabídne listy vyrůstající z bohaté ružice.

Velké srdčité listy šedomodré barvy má varianta Hosta 'June'. Na bledě zelené listy s tmavším lemováním se můžete těšit u odrůdy Hosta Fortunei ´Albopicta´. Hosta ´Aureomarginata´ na první pohled zaujme svými velkými srdcovitými listy tmavozelené barvy. Krásně klenuté zelené listy s bílým lemováním nabídne populární Hosta ´Albomarginata´.

Mezi velmi známé bohyšky se dále řadí Hosta ´Mediovariegata´ s mírně vlnitými listy, Hosta ´Yellow Splash Rim´ s krémově žlutým olemováním nebo Hosta ´Wide Brim´ s drobnými tmavě fialovými květy.

Pustit se můžete také do pěstování Hosta Ventricosa s tmavě fialovými žíhanými květy nebo netradičního kultivaru Hosta ´Red October´ s poutavě červenými vysokými stonky. Jak vidíte, možností existuje opravdu spousta. 

Bohyška s čím kombinovat

Pokud se rozhodnete bohyšku kombinovat s dalšími rostlinami, vždy vezměte v úvahu vlastnosti dané rostliny. Díky svému nižšímu vzrůstu například skvěle doplní vyšší rostliny, se kterými mohou vytvářet zajímavý kontrast. Hostu tak lze umístit do přední části záhonu a za ni vysadit třeba hortenzie či lilie.

Bohyšky se skvěle kombinují také s nejrůznějšími okrasnými trávami. K tomuto účelu perfektně poslouží odrůdy s jemnými listy, mezi které patří třeba ostřice či muhla.

Dále lze bohyšku kombinovat s rostlinami s kontrastní barvou listů. Velmi dobře se k tomu hodí například dlužicha, dřín nebo čechrava. Bohyška skvěle vynikne také u jezírek jako podrostová rostlina bok po boku kapradin a okrasných trav.

Funkie pěstování

Pojďme se nyní podívat na to, jak pěstovat hostu, jaké konkrétní podmínky jí zajistit a na co si dát v tomto ohledu pozor.

Prohlédněte si krásné hosty z našeho sortimentu a vyberte si mezi nimi odrůdu pro pěstování v záhonu či květináči

Bohyška na slunce

Hostě se výborně daří právě na stinných stanovištích, ačkoliv například žlutolisté kultivary snesou několik hodin slunečního záření. Výhodou je, že svými listy pokryjí celou plochu a tím nedají šanci plevelům. Platí zde však, že dosažení tohoto efektu potřebuje svůj čas a trvá to několik let.

Základní barvou je zelená, ale známé jsou i modré až tyrkysové kultivary, panašované, s bílým nebo žlutým lemováním. Listy mají úzké, široké, srdčité, oválné a kromě listů mnohé nádherně voní. Zejména bílé připomínají vůni lilii.

Od jara do podzimu vás těší listy, v létě se rozvinou květy a pak listy zežloutnou a zatáhnou se. Na místě zůstane prázdné místo, které mnohým nevyhovuje. Proto v jejich blízkosti vysaďte okrasný keř do stínu, který bude mít celoroční efekt a jarní cibuloviny pro časný jarní efekt.

Funkie vysazujeme do běžné zahradní zeminy, nemají žádné speciální požadavky a nevyžadují ani hnojení, dokonce se obejdou i bez přesazování. Uvítají spíše vlhký substrát a neměly by se pěstovat v úplně vysušené půdě. Právě s vlhkostí půdy by ve stinné části zahrady neměl být problém. Snesou i mrazivé počasí, ale v případě silného mrazu by se měly zakrýt například chvojím.

Bohyška stříhání

Pro podporu zdravého růstu rostliny je potřeba bohyškám po odkvětu odstranit stvoly s květy. Ke stříhání listů bohyšky se přistupuje během pozdního podzimu. Ideální čas nastává v momentě, kdy udeří první mrazy a listy bohyšky začnou odumírat a vadnout. Včasnou přípravou rostliny na zazimování předejdete nejrůznějším škůdcům, jako jsou například slimáci, kteří by v listech mohli přezimovat. 

Hosta pěstování v květináči

Pěstování hosty je bez problémů možné také v květináči. V této podobě se budou vyjímat například v prostranství pergoly, terasy nebo balkonu.

Bohyška v květináči

Pro dosažení dobrých výsledků je nutné vybrat nádobu s přiměřenou velikostí, tedy ani příliš malou, ani příliš velkou. Při pěstování v nádobě nezapomínejte na průběžnou zálivku, a to obzvlášť za teplého nebo suchého počasí. Jakmile se bohyška rozroste a vyplní vám celý květináč, je nutné jí dopřát více prostoru a nadbytečné trsy rozsadit.

Hosta přesazování 

Pokud se rozhodnete změnit hostě její stanoviště, přistupujte k tomu ideálně na jaře nebo na podzim. Tehdy totiž nastává čas pro jejich přesazování a dělení. Bohyšky by se přitom měly dělit pravidelně, a to každé tři až čtyři roky. 

Hosta v zimě 

Listy hosty v zimě uhynou. Kořenový systém však dokáže v půdě přežít a na jaře se budete moct těšit opět na nárůst nových listů. U této rostliny zároveň platí, že čím starší je, tím krásnější se jeví. 

Jak zazimovat hostu

Výhodou hosty je, že je plně mrazuvzdorná. Vzhledem k tomu zazimování hosty v zahradě nemusíte nijak zvlášť řešit. Pouze lze doporučit záhon pro jistotu zakrýt vrstvou listí.

Věříme, že jsme vás inspirovali a možná právě funkiemi zaplníte stinné místo ve své zahradě. Podívejte se také na náš aktuální sortiment.

Vyberte si z dalších trvalek vhodných do stínu a vytvořte s jejich pomocí originální kombinace, které přitáhnou pozornost

TIP: Zkombinujte hosty s dalšími rostlinami, které milují stín. Přečtěte si o dalších rostlinách vhodných do stínu.

Lantana je jednoznačně zajímavá rostlina, která si vaše srdce získá pro krásnou barvu svých květů. Pochází z tropů a pěstovat ji můžete nejen ve formě keře, ale také efektně na kmínku. Zjistěte, jaké podmínky této rostlině zajistit, aby se jí skvěle dařilo.

Charakteristika lantany

Lantana (česky někdy označována také jako libora) má podobu exotického keříku, který původem pochází z Jižní Ameriky. V našich podmínkách bývá lantana pěstována jako balkonová rostlina. Někteří pěstitelé ji také umísťují do světlé chodby domu.

Co je na lantaně jednoznačně nejzajímavější, jsou její květy. Ty totiž v průběhu času mění svou barvu, díky čemuž rostlina skutečně vynikne na první pohled. Zpočátku se květy rostliny zbarvují do žlutého odstínu. Později se barva mění spíše na oranžovou. Následně květy zčervenají, až nakonec přejdou do fialové. Květy lantany bývají velkým lákadlem také pro včely a motýly. 

Je lantana jedovatá?

I když jsou lantany doslova dechberoucí, je potřeba počítat s jednou stinnou stránkou. A tou je jejich jedovatost. U lantany jsou jedovaté všechny části rostliny. Pokud tedy budete s lantanou manipulovat, doporučujeme vzít si na pomoc rukavice. V opačném případě může rostlina u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. Dejte si také pozor na zabránění přístupu dětí a domácích mazlíčků.

Pořiďte si sazenice lantany a ozvláštněte s jejich pomocí balkon, terasu nebo jiný prostor.*

*Sazenice v našem e-shopu jsou dostupné ve vhodném čase pro jejich výsadbu

Lantana druhy

Nejznámějším druhem lantany je lantana měnivá (respektive lantana proměnlivá). I ta je však dostupná v několika odrůdách. V našem e-shopu najdete například Lantana Camara Tropic ´Pitaya´ nebo Lantana Camara Tropic ´Ara´. 

Lantana pěstování

Co se týče půdy, lantaně se daří v rašelině smíchané se zahradním kompostem. Stanoviště volte ideálně na plném slunci s dostatkem světla. Pozornost věnujte také pravidelné zálivce, abyste podpořili stálou vlhkost kořenového balu. Vyhněte se však úplnému přemokření. Rostlině můžete pro lepší růst dopřát pravidelné přihnojování, a to přibližně jednou týdně.

Lantana v truhlíku

Lantana bývá nejčastěji pěstována v nádobách. Pokud se rozhodnete ji na letní sezónu umístit do záhonu, je to možné, nicméně na podzim ji musíte opět vyrýt a přesunout na místo, kde nehrozí mrazy. 

Lantana stříhání

Lantana se ořezává na podzim předtím, než se rozhodnete ji zazimovat. Případně lze k řezu přistoupit také časně z jara. 

Lantana přezimování

K zazimování lantany je vhodné přistoupit ještě předtím, než udeří první mrazíky (tedy zhruba koncem září či začátkem října). V tomto období ji přesuňte na místo, kde se teplota pohybuje v rozmezí od 10 do 20 °C. Pamatujte na to, že lantana musí mít dostatek světla.

Lantana se řadí mezi neopadavé keře. Proto je nutné jí dopřát i v zimních měsících pravidelnou zálivku. Dejte si pozor na to, aby substrát nikdy zcela nevyschnul. 

Lantana na kmínku

Lantanu lze pěstovat nejen v podobě menších keříků, ale také na kmínku. Tímto způsobem docílíte určité úspory místa a zároveň elegantnějšího vzhledu. V tomto směru skvěle poslouží rostliny očkované na kmínek, u nichž se vám bude snadno udržovat korunka. Pamatujte na to, že než kmínek pořádně zesílí, je důležité jej vyvazovat k dostatečně pevné opoře. 

Jak na množení lantany

Pokud se rozhodnete rostlinu rozmnožit, můžete k tomu využít metodu řízkování, a to během konce léta nebo na podzim. Jednotlivé řízky je nutné odebrat, poté je můžete ošetřit speciálním přípravkem podporujícím zakořeňování.

Následně řízky zasaďte do substrátu, který vytvoříte smícháním rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Výsledek je důležité přikrýt fólií, aby došlo ke zvýšení vzdušné vlhkosti. Takto připravené řízky můžete uchovávat v pokojové teplotě. Jakmile dojde k úplnému prokořenění řízků, můžete je přesunout do květináčů.

TIP: Vytvořte si zajímavé kombinace letniček na vašem balkoně. Zjistěte, s čím kombinovat muškáty, aby výsledek fungoval. 

Kopretina a kopretinovec jsou dvě odlišné rostliny, které se však mezi sebou často zaměňují. V obou případech se můžete těšit na krásné romantické květy, které se budou vyjímat v zahradě, na balkoně i terase.

Jak ale o rostliny správně pečovat, aby se vám odvděčily záplavou nádherných květů? Na co si dát pozor? Na tyto a další otázky si odpovíme v následujícím článku. 

Charakteristika kopretiny

Kopretina (latinsky Leucanthemum) je rostlina, která je rozšířená prakticky po celém světě. Na první pohled zaujme svými bílými nebo růžovými květy s typickým žlutým středem. Tato vytrvalá rostlina hojně roste na loukách a pastvinách, ale i na okrajích cest. U včel a motýlů je tato květina oblíbená proto, že se jedná o bohatý zdroj nektaru.

S kopretinou se však pojí i určitá symbolika. Mnoho lidí například věří, že kopretinový věnec dokáže přinést štěstí a ochranu před zlem. V anglické kultuře bývá kopretina spojována s láskou a romantikou.

Kopretiny v zahradě se skvěle vyjímají bok po boku dalších rostlin. Sluší jim to například v kombinaci s třapatkami a dalšími vysokými květinami. Kopretiny se také mohou tyčit nad nižšími rostlinami a vytvářet tak nové patro.

V minulosti se kopretiny řadily do rodu chryzantém. V současné době však již mají svůj kopretiny svůj vlastní rod s latinským označením Leucanthemum. Z toho důvodu se někdy můžeme setkat s chybným označením a zařazením rostliny mezi chryzantémy. 

Charakteristika kopretinovce

Kopretinovec (latinsky Argyranthemum) se kopretinám podobá pouze stavbou květů. Jinak se jedná o keřovitou rostlinu, polokeř. Našich podmínkách se pěstuje jako letnička, kterou lze přezimovat. Běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm a charakteristické jsou pro tuto rostlinu roztřepené, kopinaté až čárkovité listy. 

Kopretina druhy

Mezi nejznámější druhy kopretiny se bezpochyby řadí kopretina velkokvětá či kopretina bílá. Atraktivních květů se dočkáte také u kopretiny Leucanthemum x Maximum ´Victorian Secret´.

Mezi kopretiny bývá někdy zařazována řimbaba obecná (neboli kopretina řimbaba), jejíž drobné květinové úbory jsou však kopretině pouze podobné.

Vyberte si kopretiny do truhlíků i zahrady a ozvláštněte s jejich pomocí prostor. Nádherné bílé květy si jistě zamilujete

Kopretina pěstování

Kopretiny spojuje hned několik vlastností. Snáší i horší půdní podmínky a poměrně dlouho vydrží ve váze. K předpěstování kopretiny se přistupuje v období od března do června. Rozhodně je na místě provést výsev semen nejprve do pařeniště nebo výsevných truhlíků. Na konkrétní stanoviště je můžete přenést zhruba od května do srpna (záleží samozřejmě na době výsevu semen).

Kopretině se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti. Rostlině proto vyberte místo, kde v dostatečné míře svítí slunce (ale dejte si pozor na ostré polední slunce v horkých letních měsících).

Co se týče půdy, volte ideálně dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH. Rostlina není náročná na zalévání. I když je dostatek vláhy potřeba, pamatujte na to, že kopretina nesnáší přemokření. 

Jak stříhat kopretiny

Abyste se těšili z bohaté nadílky květů, je vhodné kopretinu pravidelně zastřihnout. Po odkvětu se zaměřte na včasný střih starých květů. Díky tomu dokáže rostlina vykvést v tomtéž roce ještě jednou. Stejně tak i na podzim odkvetlé kopretiny sestřihněte, aby se zbytečně nevysilovaly vytvářením semen.

Kopretina patří mezi dlouhověké trvalky. Nicméně zhruba jednou za dva až tři roky jí dopřejte rozsazení. 

Jak zazimovat kopretiny v květináči

Kopretiny patří mezi mrazuvzdorné trvalky, tedy jejich pěstování v květináčích je jednoduché a nevyžadují žádnou ochranu. Řez se pak převádi na jaře.

Pokud je kopretina součástí vašeho trvalkového záhonu v zahradě, je vhodné tyto rostliny na zimu lehce přikrýt chvojím či mulčovací kůrou, pokud je pěstujete v severních chladnějších oblastech. 

Kopretina na kmínku? Poslouží spíše kopretinovec

Pokud chcete ozvláštnit prostor na vaší terase nebo třeba balkoně, možná vás bude zajímat možnost pěstování kopretiny na kmínku. V tomto směru však poslouží spíše kopretinovec. Konkrétně kopretina pařížská (latinsky Argyranthemum frutescens) dorůstá výšky kolem půl metru a vytváří kompaktní keřík. I tyto rostliny po odkvětu zastřihujeme a můžeme rovněž tvarovat korunu keříku. Rostlinu lze přezimovat, jinak je to letnička.

Kopretinovec pěstování

Kopretinovci se nejlépe daří na slunném stanovišti. Abyste docílili dobrého růstu a bohaté násady květů, vsaďte na kvalitní a dobře propustný substrát a pravidelné hnojení. Pokud bude v zemině zastoupen určitý podíl jílu, může to pomoct správnému zadržení živin a vody.

Pamatujte také na průběžnou zálivku, abyste substrát udrželi mírně vlhký. Dejte si ale pozor na přemokření rostliny, což poznáte podle typického žloutnutí listů. Naopak v případě sucha můžete bojovat s deformací listů a celkovým zakrněním rostliny v růstu.

Květy se u kopretinovce objevují již v květnu a na rostlině přetrvávají zhruba do konce října. Díky tomu rostlina zdobí prostor po velkou část sezóny. Odkvetlé květy pravidelně odstraňujte. Díky tomu dáte rostlině prostor, aby mohla nasadit nová poupata.

Bohatou násadu květů můžete podpořit pravidelným přihnojováním rostliny. Kopretinovec se doporučuje hnojit ideálně jednou za týden. 

Kopretinovec druhy

Stejně jako u kopretiny, i u kopretinovce se můžete setkat s řadou odrůd. Různé odstíny růžové nabídne odrůda Argyranthemum Percussion ´Double´ Pink. Na velké květy v růžové barvě se můžete těšit u varianty Argyranthemum Percussion ´Pink Eye´.

Zajímavou variantou je také netradiční kultivar Argyranthemum´Double Pink Honeybees´. Tmavě růžové květy najdete u odrůdy Argyranthemum Day-Zee ´Wine Red´. Pokud se vám zamlouvá kopretinovec se žlutou barvou květů, nenechte si ujít odrůdu Argyranthemum Pac Day-Zee Yellow. 

Zazimování kopretinovce

Výhodou kopretinovce je, že si jeho přítomnosti můžete užívat po mnoho let. Tuto rostlinu totiž lze zazimovat. S příchodem nižších teplot kopretinovec v nádobě přeneste na světlé místo s teplotou 5 až 10 °C. Zálivku omezte na minimum, ale dejte si pozor na to, aby substrát zcela nevyschnul. 

Jak stříhat kopretinovec

Kopretinovec je vhodné na podzim zredukovat zhruba o třetinu. Na jaře poté můžete přistoupit k ráznému řezu pro udržení typického huňatého tvaru rostliny.

TIP: Zjistěte, jak pěstovat chryzantémy a doplňte s jejich pomocí okrasné záhony ve vaší zahradě. 

Toužíte po zajímavé rostlině, která vám bude dělat radost svými pestrobarevnými květy? Jednou z možností je verbena, neboli sporýš či železník. Tato rostlina se bude skvěle vyjímat v záhoně nebo truhlíku, kterým můžete ozdobit svůj parapet. Zjistěte, jaké druhy existují a jak postupovat při jejím pěstování.

Verbena, sporýš či železník

Verbena, sporýš a železník jsou označení pro jednu a tu samou rostlinu. Verbena může být letnička i trvalka, přičemž vaši zahradu zahalí do krásných barev. Kvete bohatě a vyjímá se nejen v záhonu, ale i v truhlíku či jiné nádobě. 

Verbena trvalka

Ne všechny verbeny jsou letničky. Výjimkou je například sporýš argentinský (latinsky Verbena bonariensis). Jedná se o trvalku, která dokáže velmi dobře přečkávat české zimy. Běžně dorůstá do výšky 1,5 až 2 metry a perfektně poslouží jako dominanta celého záhonu. Další populární trvalkou je sporýš lékařský, který zaujme tuhou a přímou lodyhou dorůstající do výšky až půl metru. 

Verbena letnička

Z letničkových variant verbeny stojí za zmínku třeba odrůda Verbena pac ´Vera Deep Blue´, která během květu zaujme krásnou vůní a pyšní se krásnými fialovými květy. Květy ve fialové a bílé barvě nabídne odrůda Verbena ´Vera Blue Bicolor´.

Nádherné bílé květy nabídne Verbena pac ´Vera White´. Pokud toužíte po červené odrůdě, můžete se rozhodnout třeba pro Verbenu ´Summerdream Dark Red´ nebo polo převislou Verbenu ´Estrella Red´. Jedinečné červené květy nabídne také letnička Verbena Wfl ´Gala Beauty Red´. Originální variantou je Verbena x peruviana ´Voodoo Red Star´ s červenobílými květy.

Pokud hledáte rostlinu s krásnými růžovými květy, bude pro vás skvělou volbou varianta Verbena Summerdream ´Pink´nebo Verbena Wfl ´Estrella Pink´ .

Prohlédněte si zářivé druhy sporýše a vyberte si mezi nimi variantu, která se bude vyjímat v záhoně, truhlíku i jiné nádobě

Pěstování verbeny 

Verbeně se nejvíce daří na jižním, západním či jihovýchodním stanovišti. Pokud ji umístíte do stínu, nedočkáte se bohužel květů. Verbeny lze vypěstovat i ze semínek. V tomto ohledu však možná narazíte na choulostivost mladých rostlinek, a proto se nejedná o nic jednoduchého. Vzhledem k tomu se jako praktičtější jeví zakoupení již vzrostlých sazenic.

Při pěstování sporýše se neobejdete bez kvalitního substrátu, který by měl být dobře propustný a dostatečně výživný. Verbena vyžaduje pravidelnou zálivku, přičemž substrát by měl být schopen vodu po zálivce podržet. Tato rostlina se skvěle hodí pro pěstování do samozavlažovacích truhlíků, které jí zajistí permanentní přísun vody. Při pěstování verbeny pamatujte na zalévání ráno nebo večer, v parných letních dnech klidně i každý den. 

Verbena přezimování

Mnoho lidí se rozhodne s příchodem chladného počasí se verbeny zbavit a na jaře si koupit opět nové sazenice. To je samozřejmě jedna z možných cest, ale pokud nechcete s příchodem jara utrácet za nové sazenice, můžete se pokusit o zazimování rostliny.

V tomto ohledu myslete na to, že verbena potřebuje v zimním období světlo, ale zároveň nízkou teplotu. Ta by se měla pohybovat kolem 8-10 °C. Vzhledem k tomu se k přezimování rostliny skvěle hodí třeba zimní zahrady nebo prosvětlené chodby. Co se týče zálivky, v zimních měsících stačí dopřát rostlině vodu pouze v malém množství. Bohatě stačí verbenu zalít jednou za 7 až 14 dní. 

Před jarem stačí sporýše seříznout na výšku zhruba 5 centimetrů a přenést je do prostor s teplotou nad 15 °C. Při pravidelné zálivce se můžete poměrně záhy dočkat toho, že rostlina obrazí a rozkošatí se. 

Květ verbena

Abyste docílili velkého množství květů, je na místě verbenu jednou za 14 dní přihnojit fosforečnými hnojivy. Jakmile květy odkvetou, odštípněte je. Díky tomu se budete moct těšit z kvetení během celé vegetační sezóny. 

Verbena v truhlíku

Verbena v truhlíku je skvělým způsobem, jak ozvláštnit parapety vašeho okna a přitom učinit zajímavou změnu oproti běžně rozšířeným muškátům. Pokud se rozhodnete pro pěstování v truhlíku, stojí za doporučení použití speciálních samozavlažovacích truhlíků, které rostlině zprostředkují dostatek vláhy. 

Jak na množení verbeny

Toužíte po tom verbenu namnožit? Zaštípnuté výhony této rostliny lze využít jako řízky, které nejlépe a nejrychleji zakoření ve vodě. Řízky zbavte spodních listů. Bohatě stačí, když jich necháte zhruba šest až osm. Jakmile dojde k jejich zakořenění, přepíchejte je do směsi perlitu, písku a rašeliny.

K množení verbeny lze používat také metodu hřížení, kdy střed nových výhonů zahrnete zeminou a ponecháte jej tak po dobu sedmi až osmi týdnů. Následně můžete výhon s kořínky oddělit a zasadit jej samostatně.

TIP: Inspirujte se, jak vytvořit letničkový záhon a proměňte svou zahradu pomocí krásně kvetoucích rostlin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Lichořeřišnice je bylinný poklad, který si vás získá nejen pro své krásné květy. Jednotlivé části rostliny bývají mnohdy využívány v rámci lidového léčitelství. Velká výhoda spočívá v nízkých nárocích na pěstování, se kterým si proto poradí i začátečníci.

Jaké stanoviště a půdní podmínky této rostlině dopřát? Podrobné informace vám odhalí právě tento článek.

Charakteristika lichořeřišnice

Lichořeřišnice neboli kapucínka je poměrně rychle rostoucí letnička, která na první pohled zaujme svými velkými žlutými, oranžovými a červenými květy. Tyto květy jsou nejen krásné, ale zároveň i jedlé. Díky nízkým nárokům rostlina snadno vyroste i naprostému začátečníkovi.

Velkou výhodou této rostliny je, že ji lze využít i jako ochránkyni zeleniny a různých ovocných stromů. Má totiž tendenci na sebe přirozeně přitahovat mšice, housenky a slimáky. Také odpuzuje plísně a choroby dýní, brambor, ředkviček, brokolice, zelí, květáku či kedluben.

Kdy kvete lichořeřišnice

Na rostlině se květy objevují od června, přičemž lichořeřišnice kvete až do prvních mrazů. Zdobit může vaše květinové záhony, ploty, pergoly či okenní truhlíky.  

Vyberte si semena lichořeřišnice v našem e-shopu a pusťte se do pěstování. Vybírat můžete z různých variant s odlišnou barvou květů

Lichořeřišnice druhy

Existuje hned několik druhů lichořeřišnice, které se liší zejména svou velikostí a barvou květů. Některé z nich jsou nízké, jiné popínavé. Atypické květy a listy nabízí lichořeřišnice Tropaeolum peregrinum.

Krásné šarlatové květy a zároveň temně zelené listy nabídne odrůda Princess Of India. Skvěle vynikne na okraji záhonu i ve větší nádobě. Oblibě se těší také pnoucí lichořeřišnice Out Of Africa s bíle panašovanými listy. 

Lichořeřišnice větší Baby Rose zaujme svými tmavě růžovými květy, které hojně přitahují hmyz. Lichořeřišnice Tom Pouce se pyšní kompaktním vzrůstem a květy se směsí různých barev. Další perfektní variantou je lichořeřišnice Bijou Double ve směsi barev červené, oranžové a žluté. 

Lichořeřišnice výsev

Lichořeřišnice si libuje na slunném a teplém stanovišti. Nesnáší mráz, proto se u nás pěstuje jako letnička. Výsev lichořeřišnice se provádí do hnízd po 2 až 4 semenech do sponu 30 x 30 cm a do hloubky asi 2 cm.

Půdu volte spíše chudší a dobře propustnou, která ovšem není příliš přehnojena dusíkem. Pamatujte na to, že semena v půdě nikdy nesmí zaschnout. Proto si dejte pozor na jejich pravidelné zalévání. Semena začínají klíčit v průběhu dvou až tří týdnů. 

Kdy sázet lichořeřišnici

Semena lichořeřišnice klíčí při teplotě kolem 15 °C. Vzhledem k tomu je možné přistoupit k jejich výsevu na záhon ve druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Pokud se rozhodnete si předpěstovat sazeničky, můžete tak učinit již v polovině dubna (v takovém případě však sazeničky pěstujte ve skleníku nebo doma za oknem).

Lichořeřišnice pěstování v truhlíku

Lichořeřišnici lze bez problémů pěstovat nejen v záhoně v zahradě, ale i v truhlíku či jiné nádobě. Pokud se rozhodnete pro pěstování lichořeřišnice doma, pamatujte na dodržení správného stanoviště a nádobu umístěte tak, aby na ni přímo nepražilo slunce. Jelikož má rostlina ráda vlhko, dopřejte jí pravidelnou zálivku. 

Využití lichořeřišnice

Lichořeřišnice nachází v kuchyni pestré uplatnění. Mladé listy, poupata a květy se pyšní ostrou kořenitou chutí, která připomíná chuť řeřichy seté. Květy se hojně používají k ochucení zeleninových salátů, chlebíčků a dalších pokrmů. Zpracovat tedy lze všechny nadzemní části rostliny. 

V lidovém léčitelství se lichořeřišnice podává třeba během chřipky, nachlazení, zánětech dýchací soustavy nebo bolestech v krku. Může být nápomocná k uvolnění hlenu a dezinfekci dýchacích cest.  

Kdy sbírat semena lichořeřišnice

Pupeny a nezralá semena lichořeřišnice se sbírají a nakládají do kyselého nálevu podobně jako kapary. Zralá semena k dalšímu uchování a použití rostlina nabízí zhruba v průběhu září a října. 

TIP: Zajímá vás, které květy jsou jedlé kromě lichořeřišnice? Nenechte si ujít také náš článek zaměřený právě na toto téma. 

Pivoňky patří mezi oblíbené trvalky. Již v minulosti byly téměř v každé předzahrádce, ve venkovských zahradách našich babiček. Jejich krása je těžko popsatelná. Obrovské majestátní květy na pevných stoncích jsou nápadné již z dálky.

Mnohé potřebují oporu, aby se udržely na stoncích. Květy jsou bohaté, plné, jiné prázdné s výrazným středem různých barev, plné sladké a typické vůně lákající opylovače.

Patří mezi spolehlivé trvalky, které rády splní svou roli v jakémkoli záhonu. Výborně se kombinují s jinými trvalkami. Kvetou od jara do léta a po odkvětu svou bohatou zelení vyplní jakýkoliv záhon a vytvoří dostatečně hustou hmotu. Samozřejmě mluvíme již o starších porostech.

Pivoňka se dožívá i 100 let, pokud se rozhodnete ji pěstovat, zvažte její výsadbu, tedy vhodnost místa na dlouhodobé pěstování. Některé kultivary jsou vysoké a potřebují dostatečný prostor, aby vynikly.

Vyberte si pivoňky z naší nabídky nebo se inspirujte pestrou nabídkou trvalek

Druhy pivoněk

Existují kultivary s jednoduchými květy nebo plnokvěté, různých barev a velikostí. Mohli bychom je rozdělit do dvou skupin: dřevnaté nebo bylinné.

Bylinné druhy každoročně vyrostou, vytvoří listy, vykvetou a potom odumřou a v příští sezóně opět vyrostou od kořene novými výhonky. Dosahují výšky 60-80 cm.

Dřevnaté druhy si ponechávají původní stonek, který dřevnatí a pak mají charakter keře. Tím se rozlišují i výškou. Dřevnaté ve vhodných podmínkách dorůstají i do 2 m.

Z konkrétních odrůd lze zmínit například pivoňku plnokvětou ´Karl Rosenfield´ s plnými květy v červené barvě. Pivoňka bylinná ´Shirley Temple´ zaujme jemně bílorůžovými květy, které později blednou až na bílou barvu. Odrůda ´Rosea Plena´ se pyšní krásnými zdvojenými květy v růžové barvě. Odrůda ´Alba Plena´ je zajímavá kráska s bílými květy. Pro bílé a lesklé květy bývá hojně pěstována také odrůda ´Duchesse De Nemours´.

Z odrůd s růžovými květy lze dále zmínit například ´Sorbet´, která v poslední době patří mezi jedny z nejvyhledávanějších. Za pozornost stojí i ´First Arrival´ s růžovo-fialovým zbarvením, ´Sarah Bernhardt´, ´Alexander Fleming´ či Bowl of Beauty. Zapomenout nesmíme ani na pivoňku ´Cytherea´ či japonskou pivoňku ´Sword Dance´.

S krásnou korálovou barvou vás jistě zaujme pivoňka ´Pink Hawaiian Coral´. Dechberoucí červené květy nabídne pivoňka ´Nippon Beauty´. Tmavě červené květy v kombinaci s výraznými žlutými tyčinkami pak vynikají u odrůdy ´Buckeye Belle´.

Pokud zatoužíte po pivoňkách s bílou barvou květů, stojí za doporučení odrůdy ´White  Towers´, ´Honey Gold´ s bílo-zlatými květy nebo pivoňka ´Krinkled White´ s velkými bílými číškovitými květy. Velmi zajímavě působí také pivoňka ´Laura Dessert´ s plnými krémově žlutými květy.

Kdy sázet pivoňky

Podstata úspěšného pěstování tkví ve správné výsadbě. Vysazují se mělce, přičemž je potřeba zvolit vhodný substrát pro pivoňky. V jílovitých půdách vytvořte na dně drenážní vrstvu.

A jak pěstovat pivoňky? Pamatujte na to, že vlhké prostředí pro tyto rostliny není vhodné. Nesnášejí časté přesazování, okopávání a v prvních letech po výsadbě mladé rostliny doporučujeme nastlat v místě kořenů. Tím je ochráníte i v zimě před vymrznutím. Postačí vám k tomu mulč. Pro výsadbu pivoněk vyberte chráněnou polohu, slunce až polostín a v průběhu růstu jim dopřejte hnojivo a zálivku.

V krátkém čase rozzáří váš záhon a zároveň vykouzlí úsměv na tváři. Vyhněte se průvanu, severní straně a kyselé půdě. Zde prospívat nebudou.

Přesazování pivoněk

Pivoňky nesnášejí přesazování. Čas od času je ale nutné k tomuto kroku přistoupit. Nejvhodnějším obdobím pro přesazování pivoněk je srpen. V tomto čase tedy pivoňky v záhoně můžete rozdělit, vyndat ze země a přesunout je na jiné stanoviště. Vždy ale pamatujte na to, že tyto rostliny vyžadují slunné stanoviště s dobrou půdou. Po přesazení budou kvést o 3 roky cca.

Hnojivo na pivoňky

Přemýšlíte, čím hnojit pivoňky, abyste podpořili jejich zdravý růst? Tyto rostliny je vhodné přihnojovat na konci léta za použití fosforečného a draselného hnojiva. Pokud se rozhodnete pro pěstování dřevitých pivoněk, využijte pouze minerální hnojiva s obsahem fosforu.

Pivoňky pěstování v květináči

Tyto rostliny lze bez potíží pěstovat také v nádobách. Platí přitom, že v květináči snadněji vypěstujete spíše bylinné pivoňky. Pamatujte, že nádoba by měla být dostatečně velká a hluboká. Měla by mít odtokové otvory, abyste se vyhnuli plesnivění kořenů. Při samotném sázení hlíz pivoněk je umístěte zhruba 3 cm pod povrch. Můžete přidat trochu hnojiva. Nezapomeňte půdu udržovat vlhkou, ale nikoliv mokrou. V momentě, kdy pivoňky vyrostou, je nemusíte zalévat příliš často.

Pivoňky v zahradě

Pokud se rozhodnete pro pěstování pivoněk v zahradě, vysazujte je do hloubky zhruba 8-10 cm. V případě, že hlízy zasadíte příliš hluboko, pivoňky nemusí vykvést.

Kdy kvetou pivoňky

Pivoňky v zahradě kvetou převážně od dubna do června. Tehdy prostor vaší zahrady, terasy nebo třeba balkonu zahalí do nádherných barev.

Pivoňky po odkvětu

Správná péče o pivoňky po odkvětu vám zajistí, že se rostliny budou těšit skvělému zdraví a i v následujícím roce nasadí krásné nové květy. Odkvetlé květy proto odstraňujte. Ale pozor. Nikdy neodstraňujte společně s květy i listy. Ty jsou pro tuto rostlinu velmi důležité, jelikož jejich prostřednictvím sbírá sluneční energii.

Pivoňky na podzim a na jaře

Pivoňky nejsou náročné na pěstování. Mělce koření, tedy nesnášejí častou manipulaci s kořeny ani okopávání. Proto jen po odkvětu odstraňte odkvetlá květenství, aby se zbytečně nevysílily při tvorbě semen. Důležitá je také správná péče o pivoňky na podzim a na jaře.

Pivoňky na podzim

Na podzim odstraňte část poškozených listů a suché listy a část ponechte. Před zimou zasypte vnitřek listím.

Pivoňky na jaře

Na jaře, když uvidíte od kořene nové lístky, odstraňte suché výhonky.

Květy pivoněk jsou nádherné na dekorování a aranžování, do svatebních kytic nebo jen tak do vázy. Působí majestátně a romanticky, zejména plné kultivary. V zahradě by měly být umístěny tak, aby kompozičně vyplnily místo v záhoně a zároveň působily a byly dominantní. V oblibě je mají i motýli a čmeláci. Určitě se stanou i vašimi oblíbenými rostlinami. V naší nabídce najdete zajímavé kultivary, stačí si jen vybrat.

TIP: Dominantní trvalky mají také své místo v záhonu.Znáte například Liliochvostec a Mnohokvět?